Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

282.
Informace vlády o postupu ve věci nevýhodné privatizace OKD

Projednávání tohoto bodu jsme zahájili 30. června loňského roku na 48. schůzi Poslanecké sněmovny. Vyslechli jsme úvodní slovo předsedy vlády Bohuslava Sobotky, vyslechli jsme poslance Marka Černocha a vystoupení poslanců s faktickými poznámkami a stanovisko poslaneckého klubu KSČM. Poté jsme jednání přerušili. Všeobecná rozprava nebyla zahájena.

Učiním snad ještě jednu poznámku. Na žádost poslaneckého klubu KSČM vám byl rozdán sněmovní dokument 4663 a měli byste ho všichni mít k dispozici.

Pokud pan předseda vlády nemá zájem ještě po tom půlroce vystoupit - ptám se, pane předsedo - nemá zájem, tak můžeme zahájit všeobecnou rozpravu. Jako první se hlásí pan poslanec Petr Kudela, ale předtím s přednostním právem pan kolega Marek Černoch. Dobře. Já bych poprosil sněmovnu o klid. S přednostním právem uděluji slovo panu poslanci Marku Černochovi. Poté bude pokračovat rozprava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych vám popřát mnoho úspěchů v tomto roce, poprvé na mikrofonu.

Teď už ke kauze OKD. Já jsem si podrobně prošel, co nám tady minulý rok při mimořádném bodu řekl k privatizaci OKD pan premiér Sobotka. Jeho slova jsou ovšem naprostou fraškou a výsměchem nejenom poslancům, ale všem občanům naší země. Tomu, že bylo OKD prodáno za dobrou cenu a nedošlo k okradení našeho státu, si myslím, už nevěří vůbec nikdo. Pan premiér Sobotka svému kamarádovi panu Bakalovi ještě v rámci zlodějny OKD doslova vše daroval. Společnost OKD byla prodána za směšnou částku 4,1 mld. Kč. Za tuto částku byly prodány nejen samotné Ostravsko-karvinské doly, ale také 44 tisíc hornických bytů v Havířově, Ostravě, Karviné, dále 1 200 bytů na Kladně, celkem 32 dceřiných společností OKD a další nemovitý majetek, jako pozemky, rekreační objekty. Znalecký posudek firmy Ernst & Young určil hodnotu čistého obchodního majetku OKD na 52 mld. Kč. Naše země byla tedy okradena o desítky miliard. Zlodějnu OKD už nějakou dobu řeší také české soudy.

Vy, pane premiére, stále tvrdíte, že všechno bylo v naprostém pořádku. Takže si mají naši občané na podobné praktiky a podobné zlodějny zvykat? Podle vás je v pořádku, když je naše země okradena o desítky miliard korun? Autor inkriminovaného posudku na hodnotu OKD pan Rudolf Doucha tvrdí, že zahrnout do hodnocení veškerý majetek nebylo obsahem úkolu, který od Fondu národního majetku dostal. Dostal tedy jasný příkaz: Oceňte to bez bytů. K takovému zadání musela dát pokyn ta nejvyšší místa. Na těch nejvyšších místech seděl dnešní premiér pan Bohuslav Sobotka.

Hlavní obžalovaný v kauze, bývalý místopředseda výkonného výboru Fondu národního majetku pan Pavel Kuta, na soudu požádal, aby byl puštěn zvukový záznam z inkriminovaného jednání vlády v roce 2004. Kdyby bylo vše v pořádku, jak nám pan premiér neustále tvrdí, jistě není důvod, proč nahrávky nevydat.

Souhlasíte se mnou, pane premiére Sobotko, že se skutečně tedy, jak říkáte, nic nestalo, že vše proběhlo v pořádku, a není tedy důvod nahrávky vydat? Premiér České republiky ale odmítá vydat nahrávku, kde se v rozhodující chvíli vyjadřuje k miliardovému prodeji. Ptám se proč. Naši občané mají právo tuto nahrávku slyšet. Nestojí tedy za to zveřejnit nahrávku a obhájit se tak? To jim před volbami řeknete, nikoliv myslím prázdné fráze a marné sliby. Mám jasné vysvětlení, proč se toho všichni tak bojí. Z nahrávky bychom se dozvěděli, že už jste tehdy dobře věděl, že prodejní cena OKD je přímo směšná, a na té nahrávce tedy usvědčujete sám sebe. Pokud to není pravda, zveřejněte tuto nahrávku. Udělejte rázný krok a ukončete debaty ohledně OKD. Nevykládejte hodinové projevy o ničem, ale zveřejněte nahrávku, a hned bude jasno.

Proto vás, pane premiére Sobotko, vyzývám ještě jednou, zveřejněte materiály, zveřejněte je, pokud nemáte co skrývat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Černochovi. Připomínám, že byl zpravodajem tohoto bodu, takže ho požádám, aby zaujal své místo u stolku zpravodajů.

V otevřené rozpravě budeme pokračovat vystoupením pana poslance Petra Kudely z KDU-ČSL - kterého ovšem nevidím. Jeho přihláška tedy propadá na konec přihlášených. Nyní paní poslankyně Olga Havlová v rozpravě. Připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Já se k tomu také jako poslankyně za Moravskoslezský kraj musím vyjádřit.

V Moravskoslezském kraji je dnes kvůli uzavírání OKD reálně ohroženo více než 10 tisíc pracovních míst v samotných dolech a dle odhadu odborářů dalších 20 tisíc v navazujících provozech, které Bakala prodal, např. vzduchotechniku, kantýnu, kuchyně atd., a dalších odvětvích, která s těžbou úzce souvisí. V případě, že tato situace nastane a šachty se uzavřou, bude to naprostý kolaps nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje. Odpovědný za tento stav je náš současný premiér Bohuslav Sobotka. Přestože je ve funkci už čtvrtým rokem jako premiér a musí si být dobře vědom, že se na tomto stavu podílel, nic pro OKD do dnešního dne pořádného neudělal. Právě on prodal brutálně Bakalovi pod cenou doly OKD. Je to on, kdo Bakalovi převedl 44 tisíc hornických bytů v Havířově, Ostravě a Karviné. Je to on, kdo mu zcela zdarma daroval hornickou nemocnici v Karviné či hotely ve Frýdku-Místku a Petrovicích u Karviné a další, které Bakalova skupina prodala celkem za téměř 150 mil. Kč.

Loni se objevila zpráva, že poradci ČSSD koupili výhodně horský hotel Kladenka v Krkonoších, což byl původní majetek OKD, jehož privatizaci vládě také předkládal náš dnešní premiér pan Sobotka. Už ho mohli mít dávno zdarma, kdyby jim ho tenkrát pan ministr daroval.

Právě Bohuslav Sobotka daroval podle znaleckého posudku panu Bakalovi celkem 47 miliard. A jak je to možné? Pro představu, tato suma se nápadně přibližuje schodku České republiky za rok 2015. Pár miliard sem, pár miliard tam.

A nyní lehké kupecké počty. Celý podnik OKD byl odborníky nezávisle na sobě oceněn, dvěma odborníky, na 50 mld. Kč. K tomu ovšem samotné byty OKD byly odhadnuty na dalších 12 mld. Kč. Další byty byly darovány v Kladně zhruba za půl miliardy. Ale chápu, že takto nízká suma už nehraje roli a je pod rozlišovací schopnost bývalého ministra financí.

U počtů ještě zůstaneme. Podíl státu u tohoto majetku činil tenkrát 46 %, což je 35 mld, a k tomu když připočteme byty, tak podíl státu v OKD činil 47 mld. Tyto peníze nikomu nechybí?

A teď to nejdůležitější, vážení. Píše se rok 2004 a v Polském domě v Ostravě se koná krajský výbor ČSSD, kterého se účastní někteří členové vlády. Z těch nejznámějších jmenuji Stanislava Grosse, Lubomíra Zaorálka a našeho stávajícího premiéra pana Bohuslava Sobotku. Z tohoto krajského výboru vzešlo usnesení, ve kterém je doporučení vládě neprodat OKD - neprodat - za 4,1 mld., protože pouhá cena bytů byla vyčíslena na 12 mld. V roce 2011 Evropská komise posvětila privatizaci OKD za 4,1 mld. korun na základě informací dodaných obviněným znalcem Rudolfem Douchou. Ten v roce 2004 odhadl cenu akcií státu, tedy těch 46 %, o kterých jsem mluvila, na pouhých 2,8 mld. místo 35 mld. Přitom mezinárodní poradenská firma Ernst & Young ocenila jen produkční část OKD místo 2,8 mld. zhruba na 30 mld. Nedbalost, šlendrián, neznalost, nebo úmysl? Odpovězte si na tuto otázku za miliardy sami. Něco jako množství železa ve špenátu, když se spletli jen o desetinnou čárku.

V současné době prezentuje vláda ztrátovost OKD a je zajímavé, že o OKD mají zájem někteří další miliardáři. A víte, proč? Protože roční zisk současného OKD je 8 mld. Podle pana premiéra stanovisko pro Evropskou komisi, která kauzu šetřila, nepodepsal on, ale zesnulý náměstek Eduard Janota - a ten se již bránit nemůže. Ale jedna věc je jasná. Sobotkovo ministerstvo už v té době vědělo o znaleckých posudcích, podle nichž byla hodnota státního podílu akcií nejméně 10 mld. Přesto Evropské komisi poslalo, že prodejní cena OKD ve výši 4,1 mld. je v pořádku.

Dámy a pánové, kdyby byla privatizace OKD provedena alespoň trochu poctivě, mohl dnes celý Moravskoslezský kraj prosperovat. Mohli jsme zde mít fungující těžební průmysl a mnoho dalších prosperujících firem, které odjakživa odváděly nemalé částky do státního rozpočtu na odvodech. Bylo by dostatek peněz na hornické důchody a renty, aby mohli horníci odcházet do zaslouženého předčasného důchodu, kdyby stát vybíral řádné odvody z vytěžené tuny, které zákon umožňoval. Mohli jsme mít 44 tisíc hornických bytů, které si nájemníci mohli za přijatelnou cenu odkoupit. Naopak, do těchto bytů stěhoval Bakala sociálně slabé a vycucal tak stát na dalších sociálních dávkách.

Další nešvar, kterému stát nečinně přihlížel, a báňský úřad dělal mrtvého brouka, bylo nedodržování horního zákona. Podle tohoto zákona byl povinen Bakala vytěžit celé ložisko, a místo toho se prováděla výběrová těžba. Další porušování horního zákona umožnilo panu Bakalovi vykupovat pozemky a nemovitosti v předstihu pro plánovanou těžbu i v místech, kde se dodnes netěží. Do roku 2012 ještě vykupoval pozemky a nemovitosti z fondu pro důlní škody. Jen pro vysvětlení, tento fond musí být zřízen ze zákona a na tyto účely se používat nesměl. Občanská sdružení na porušování zákona upozornila, a přesto stát nežádal vrácení peněz do tohoto rozpočtu. OKD a tedy Bakala léta vydělávali miliardy. Teď má ztráty zaplatit stát, občané, kterým se o pohádkových ziscích vykutáleného uhlobarona ani nezdá. Zůstal nám vyrabovaný kraj s nejistou budoucností. Stále dokola se mluví o Dolu Paskov, ale to by byl jen začátek katastrofy. Jsou totiž v pořadí připraveny k uzavírání další šachty v Karviné. V letech 1984-1985, když se uzavíraly uhelné doly ve Velké Británii, podali naši odboráři třem stům horníků a jejich rodinám pomocnou ruku. Dnes v rámci Evropské unie nám pomocnou ruku nepodá nikdo.

Dámy a pánové, na tohle se nemůžeme nečinně dívat. Je to zcela jasný podvod, nečinnost premiéra, který v součinnosti s báňským úřadem si byl dobře vědom problémů, které nastanou. Chci, aby za tuto situaci nesli pan premiér Sobotka a jeho kumpáni včetně pana Bakaly odpovědnost.

Členové vlády, především pan ministr Babiš, vidí útlum OKD zjednodušeně. Argumentuje, že když se utlumovala ostravská část OKD, propustilo se na 100 tisíc horníků a vše se zvládlo. Nikdo ale neřekne, že tenkrát dostali horníci mimořádný důchod v padesáti letech, nikdo neřekne, že rychlé a neodborné uzavírání dolů způsobilo několik havárií, výbuch v kantýně Salma, výbuch domu ve Slezské Ostravě atd. a že stát investuje ročně nemalé prostředky na monitorování výskytu metanu, dotěsňování starých důlních děl prostřednictvím firmy Diamo dodnes. (V sále je silný hluk.)

Nařízení vlády 167/2016, podle kterého mohou horníci čerpat až tři roky 8 000 při propuštění z dolu, je vázáno jen na firmu OKD, a to jen po dobu insolvence. Pokud se změní jméno firmy či se firma dostane z insolvence, tento nárok zaniká. Přitom v pozdějším nařízení, které se vztahuje na ostatní firmy pracující v hornictví, tyto podmínky nejsou, a jsou tedy platné bez omezení. Vláda hlavně prostřednictvím ministra financí tvrdí, že OKD dala peníze na likvidaci Dolu Paskov, ale částka 700 mil., kterou OKD dostalo jako půjčku, má být využita i na provoz, a ne na uzavírání dolu. OKD hledá nového strategického partnera a já se ptám proč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní kolegyně, přeruším a požádám sněmovnu o klid, a to kolegy jak nalevo, tak ve středu, tak napravo, aby paní poslankyně měla důstojné prostředí pro přednes svého příspěvku. Prosím skutečně o klid. Paní poslankyně, páni poslanci! Čekali jsme půl roku na doprojednání tohoto bodu, myslím si, že debaty mimo tento bod se mohou vést v předsálí. Děkuji.

Pokračujte.

 

Poslankyně Olga Havlová: Podle Ústavy a horního zákona je stát povinen nakládat s nerostným bohatstvím jako řádný hospodář, a ne sledovat příchod nového Bakaly. Všude v Evropě je uhlí bráno jako strategická surovina a doly vlastní stát. V případě dalšího vytunelování OKD bude stát stejně financovat likvidaci, protože bezpečnostní rizika v případě neřešení těchto problémů jsou obrovská. Stát by měl silněji tlačit na převzetí Dolu Frenštát jako na budoucí možné ložisko z hlediska pozice řádného hospodáře. Stát by měl tlačit na vedení OKD, které nemalou měrou přispělo k situaci, v jaké se firma nachází. Stát by měl mít snahu udržet OKD pohromadě, jelikož jsou jednotlivé doly tak propojeny, že činnost jednoho dolu není možná bez spolupráce s druhými, a to jak materiálně, tak personálně.

A na závěr řečnická otázka na pana premiéra. Co jste měl z privatizace OKD, pane premiére? Už slyším vaši odpověď, že nic. A co z toho měl stát? Všichni víme, že také nic. Takže pokud ani pan Sobotka, ani stát z toho nic neměli, tak podle mě je pan premiér zřejmě nesvéprávný.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Olze Havlové. Pan kolega Tomio Okamura zrušil svou přihlášku. Nyní paní poslankyně Jana Hnyková. (Poslankyně Hnyková chvíli nereaguje.) Paní kolegyně Hnyková, jestli... Trvá na své přihlášce. Připraví se pan poslanec Josef Hájek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Já se omlouvám, pane předsedající, že jsem nedávala pozor, že se to jméno přede mnou tak rychle vygumovalo.

Vážené dámy a pánové, první cesta výboru pro sociální politiku vedla do Moravskoslezského kraje, kde nás zajímala již tehdy hrotící se situace horníků a jejich budoucnost. To, co nás zajímalo skoro před třemi lety, se nyní stalo velkým problémem Moravskoslezského kraje. V té době napětí a nespokojenost jen rostly a nebudeme si namlouvat, že i po některých řešeních vlády je vše vyřešeno. Doly se postupně uzavírají a budoucnost horníků je ohrožena. Kromě předčasných odchodů horníků do penze, které jsme zde schválili, a kompenzace nevidím žádná konkrétní řešení a výrazné řešení budoucnosti horníků, jejich živobytí a práce. Debatuje se, slibuje se, ale lidi čekají na konkrétní pomoc a ptají se, co bude dál.

Toto vše se netýká jen horníků samotných, ale dalších navazujících profesí, a dnes už to řekla přede mnou moje kolegyně Havlová, že v konečném důsledku přijde o práci až 30 tisíc lidí a sociálních problémů začne v naší zemi přibývat, a to je pouze odhad. Skutečnost bude asi jiná. Práce je velmi důležitá, ale my tu máme i bydlení, které je pro člověka stejně důležité.

Vrátím-li se do historie, že prudký pokles cen uhlí v posledních třech letech jistě urychlil pád NVR a OKD, nebyl však hlavní příčinou. Na dnešní problémy těžebního průmyslu se obecně začalo zadělávat již v letech 1991 a 1992. Tehdejší vláda zahájila zbrklou privatizaci důlních společností a ministr průmyslu Vladimír Dlouhý vložil hornické byty do společnosti OKD. Bakalově společnosti NVR tak později při koupi OKD spadlo do klína přes 40 tisíc hornických bytů. Finančník založil společnost Asental a vyvedl byty z OKD a neuvěřitelně na tom vydělal, a to tyto byty jsou stále lukrativní. Sociálně slabí, kteří v nich nyní bydlí, vydělávají majitelům na sociálních dávkách a zase to jde z peněz daňových poplatníků. Akcie OKD dostaly města a obce Moravskoslezského kraje, které je v roce 1998 prodaly překupníkům. V roce 2004 měl pan Bakala už většinový podíl a žádal vládu, aby mu svůj podíl odprodala. Ta uvěřila zfalšovaným odhadům a prodala zbytek OKD za směšných pár miliard. Přitom hodnota byla mnohonásobně vyšší. Dnes mají bývalé hornické byty hodnotu 20 až 25 miliard korun. OKD patřily i další dceřiné firmy, jako koksovny, AWT doprava a další, které NVR rovněž prodala. Od roku 2004 do současné doby vytěžil pan Bakala z OKD přibližně 125 miliard. A nadělaly se i chyby další.

A vy, pane premiére Sobotko, víte jako bývalý ministr financí, že jste chyby udělali, které tato země a daňoví poplatníci budou tvrdě platit ještě desítky let. Ptám se vás, pane Sobotko prostřednictvím pana předsedajícího: Vy jste byl přece u druhé vlny privatizace. Kde je sociální fond, který by se měl postarat o horníky? Vláda je u moci už přes tři roky a řeší dopady, chyby minulosti, i vaše chyby, pane premiére Sobotko. Chyby vaše a vašich kolegů, kteří se podíleli na prodeji OKD, zaplatíme teď všichni místo toho, abychom peníze věnovali na podporu mladých rodin, seniorů, aby měli slušné důchody, aby se zlepšil život zdravotně postiženým, a to nemluvím o platech pracovníků v sociálních službách, policistů a hasičů.

Pane Sobotko, vy jste se podílel na tunelu století, na tunelu našeho národního bohatství. Bohatství, které patřilo všem našim občanům. Nesete za tuto situaci odpovědnost a v tuto chvíli nemáte co dělat v těchto lavicích, ale měl byste sedět na lavici obžalovaných spolu s ostatními. A já doufám, že se toho dočkám, a nejen já, ale i všichni, kterých se privatizace dotkla a ovlivnila negativně jejich životy.

Proto bych vás, vážené kolegyně a kolegové, požádala, aby zde byla vytvořena vyšetřovací komise, kterou navrhujeme, máme sebrané podpisy, a budu vás žádat společně s ostatními kolegy o jejich podporu a schválení.

Na závěr chci říci jenom jednu věc. Takové tunely, pane předsedo vlády, v naší zemi trpět nebudeme a každý, kdo je bude dělat, by za to měl nést svoji zodpovědnost.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní se slova ujme pan poslanec Josef Hájek, připraví se kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Dobrý večer, pane místopředsedo, pane premiére, paní ministryně, kolegyně, a kolegové. Po více jak po půl roce se naše Sněmovna opět vrací k tématu, které je pro občany mého regionu stále velmi aktuální. Tímto tématem je situace ve společnosti OKD. Bohužel jsme dneska svědky klinické smrti této kdysi největší československé firmy, která v roce 1989 dávala práci více jak sto tisícům zaměstnanců.

Vím, o čem hovořím. Ve společnosti OKD jsem pracoval od 1. listopadu roku 1977 do 31. srpna roku 2013, tzn. téměř 36 let. A je celkem pochopitelné, že se o osud této společnosti velmi zajímám. Hornictví na Ostravsku, Karvinsku má více než 200letou tradici a pro mnohé z nás, kteří jsme spojili s hornictvím náš život, je to skutečně srdeční záležitost. Proto si myslím, že je zcela legitimní žádat odpověď na otázku, kdo nese politickou, morální a případně i trestněprávní odpovědnost za to, že je firma OKD v likvidaci.

Předpokládal jsem, že nám na tuto otázku odpoví pan premiér Sobotka. Velmi pečlivě jsem studoval jeho vystoupení k rozpravě k tomuto bodu, které proběhlo 30. června minulého roku. Pan premiér nám sdělil, že společnost OKD, stejně jako velká většina dalších firem v České republice, prošla divokou privatizací, díky níž stát většinou nic nezískal. A jenom díky úsilí Bohuslava Sobotky, který byl v roce 2004 ministrem financí, stát odprodejem 46 % akcií OKD získal částku ve výši 4,1 miliardy korun. 4,1 miliardy korun je skutečně hodně peněz, ale ne za 46% podíl firmy, která kromě dolu a důlní techniky vlastnila 44 tisíc bytů, tisíce hektarů pozemků, desítky hotelových zařízení, koksovny, Báňské strojírny, Výstavbu OKD, OKD Dopravu, OKD Rekultivace, Báňskou obchodní společnost, Kovohutě Břidličná, Kovonu Karviná, Hornický penzijní fond, Závod energetika a zásobování, Závod automatizace a mechanizace, Důlní průzkum a bezpečnost, a to bych mohl ještě vyjmenovávat celou řadu dalších podniků.

To, že pan premiér za odprodej tohoto obrovského majetku požadoval pouze 4,1 miliardy korun, je pro mě pádný argument pro tvrzení, že pan premiér v roce 2004 při podpisu odprodeje minoritního podílu státu ve společnosti OKD nepostupoval s péčí řádného hospodáře. Vím, že mi pan premiér sdělí, že se ve svém rozhodnutí opíral o znalecké posudky, ale dle mého názoru pokud je někdo ministrem financí, tak musí mít analytické myšlení, nebo se řídit alespoň selským rozumem.

Pojďte prosím, kolegyně a kolegové, počítat se mnou. V roce 2004 tehdejší ministr financí Bohuslav Sobotka prodal Karbon Invest, 46% podíl státu ve firmě OKD. V majetku OKD bylo 44 tisíc bytů. 46% podíl z tohoto množství je 20 240 bytů. V roce 2004 byla v Moravskoslezském kraji průměrná prodejní cena jednoho metru čtverečního bytu 7 304 korun. U dvoupokojového bytu o ploše 50 metrů čtverečních se tedy jedná o cenu 350 tis. korun za byt.

Vzhledem k tomu, že se kupující smluvně zavázal nepřevést vlastnické právo na třetí osobu, nebudu kalkulovat s cenou tržní, ale pouze s cenou ve výši 100 tis. korun na jeden byt. Pokud tuto cenu za jeden byt vynásobím 20 240 byty, které byly součástí odprodeje 46 % akcií, dostaneme se na částku 2 020 mil. korun. Součástí prodeje minoritního podílu byl i 46% podíl na 4 700 hektarech pozemků. Šestačtyřicetiprocentní podíl je 2 162 ha. V roce 2004 se cena pozemků v okresech Karviná, Ostrava a Frýdek-Místek pohybovala od 200 do 1 000 korun za metr čtvereční. Pokud do svých kupeckých počtů dosadím pouze cenu 100 korun za metr čtvereční za pozemky, tak za pozemky o velikosti 21 620 mil. metrů čtverečních získám 2 160 mil. korun. Jenom pro zajímavost: Tuším, že v roce 2014 byla složena záloha, resp. byla uzavřena smlouva na odkup pozemků od firmy Asental z Bakalovy skupiny pro výstavbu průmyslové zóny Barbora za cenu 212 korun za metr čtvereční.

Pokud udělám součet svých kupeckých počtů, jenom za byty a pozemky se dostanu na částku 4 180 mil. korun, což je částka o 80 mil. vyšší, než za kterou prodal stát podíl v OKD. Takže se oprávněně ptám: Co dostal stát za svůj 46% podíl v dolech, za důlní techniku, za podíl v koksovnách, v Báňských strojírnách, v OKD, ve společnosti OKD Doprava, OKD Rekultivace, Kovohutích Břidličná? A mohl bych zase znovu vyjmenovat všecky ty podniky.

Pan premiér opakovaně hovořil o tom, že se ve svém rozhodnutí řídil závěry znalců. Bohužel, s tímto argumentem se nemohu ztotožnit. Stačilo, kdyby si pan premiér udělal stejně jednoduchou cenovou kalkulaci nebo analýzu prodávaných bytů a pozemků, jako jsem si ji udělal já. Pro své kalkulace jsem si vystačil s údaji z Českého statistického úřadu. Pan premiér je absolventem právnické fakulty, a tak se mi nechce věřit, že kdyby se pan premiér rozhodl prodat svůj pražský byt a znalec by jej ohodnotil na 300 tis. korun, tak by takovou smlouvu bez váhání podepsal. S tím, že by manželce zdůvodnil: vše se bohužel musí bezvýhradně řídit znaleckým posudkem.

Nejsem sám, kdo si myslí, že stát nevýhodně odprodal svůj 46% podíl v OKD. Podezření na nevýhodný prodej menšinového podílu státu v OKD z roku 2004 řeší také nezávislý soud. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že tento soud je na okraji mediálního zájmu našich novinářů, přestože je zde žalobou vyčíslena škoda státu ve výši 5,7 mld. korun. Můžete to zkonfrontovat dneska s informacemi, kdy noviny, média jsou plné kauzy paní Nagyové, kde hovoříme o nějakých 10 mil. za kabelky. A pro mě, nebo možná pro vás je ještě podstatnější věc, že se jedná o soud v trestní věci. To znamená, že pokud by soud rozhodl, že při privatizaci 46% podílu v OKD došlo k trestnému činu, byly by všechny smlouvy v jeho souvislosti uzavřené od začátku neplatné a majetek by se vrátil státu. Soud navíc v takovémto případě může rozhodnout o zajištění věci, která je výnosem z trestné činnosti. O dalekosáhlých důsledcích takovýchto rozhodnutí vám jistě nemusím hovořit. Jen připomenu, že se bavíme o kauze, ve které významně figuruje náš pan premiér.

Nechci, aby moje vystoupení vyznělo jenom jako kritika pana premiéra. Na hořkém osudu OKD se podílela celá řada dalších politiků a zákulisních hráčů. Dnes si už málokdo vzpomene, že základní kámen k divoké privatizaci OKD položil pan Vladimír Dlouhý, a to tím, že ze společnosti OKD nesystémově vyčlenil Důl ČSM. Kdo si dnes vzpomene na pana Jiřího Skalického z ODA, který pár dnů před zrušením Fondu národního majetku snížil jmění společnosti OKD, což umožnilo následně panu Grossovi získat majoritu ve společnosti OKD? Kdo si dnes vzpomene na datum 14. října 1998, na den, který pan Tomáš Ježek nazval kapitálovým incestem? Tento den skupina tří manažerů firmy OKD, konkrétně pana Koláčka, Otavy a Przybyly, získala většinový podíl ve firmě OKD bez toho, že by vynaložila jednu korunu ze svého.

Viníků zodpovědných za osud OKD je celá řada a každý svým dílem přispěl k dnešnímu žalostnému stavu, ve kterém se firma OKD nachází. Po odprodeji minoritního podílu státu firmě Karbon Invest v roce 2004 následně v témže roce společnost odkoupil pan Bakala a OKD tak definitivně dostalo polibek smrti. Bakala a jeho společníci v roce 2005 založili firmu NWR a zahájili etapu tzv. diverzifikace firmy, česky řečeno její tunelování. Vše, co mělo nějakou hodnotu, Bakala z OKD vyvedl a prodal. Další desítky miliard Bakala z OKD vytáhl formou dividend či vstupem na burzu. Stát většinou nečinně přihlížel. Jednou z mála reakcí byla žaloba, kterou Ministerstvo financí v roce 2010 podalo na kyperskou firmu RPG Industries. Jednalo se o pokutu 20 mil. korun, a to za to, že bytový fond bývalého OKD byl převeden na společnost RPG Byty. Tehdy bohužel Ministerstvo financí neuspělo, ale díky tomu v této věci existuje rozhodčí nález z roku 2011. V něm se píše, že k porušení privatizační smlouvy nedošlo, protože byty se do společnosti RPG dostaly rozdělením původního OKD na sedm nástupnických společností, což privatizační smlouva nezakazuje. Navíc se přechod bytů uskutečnil v rámci koncernu NWR, který i nadále společnost RPG Byty ovládá. To byly podle rozhodčího soudu hlavní důvody, proč nenastaly důvody pro vyplacení pokuty Ministerstvu financí. Co je ale důležitější, tehdy tímto výrokem pohasla naděje nájemníků, že by si byty mohli ještě jednou koupit, jak jim bylo slíbeno.

Mezitím však došlo k podstatné změně situace. Ta spočívá v tom, která podle mého může znovu oživit naděje nájemníků na získání jejich bytů, a to je to, že společnost RPG ovládla lucemburská společnost Fondy Bydlení 3 a dala je do zástavy britské společnosti CBRE Loan Services Limited. Ani u jedné společnosti není jasné, kdo jsou její skuteční majitelé a kdo jsou její beneficienti. To podle mého názoru dramaticky mění celou situaci a znovu otevírá možnost, aby si horníci mohli své byty koupit podle podmínek stanovených v privatizační smlouvě. Byty jsou dnes totiž dle mého názoru již mimo koncert NWR a mimo kontrolu společností, které OKD původně privatizovaly.

Pan premiér, jak už jsem jednou řekl, není jediným viníkem současné situace v OKD. Od roku 2006 do roku 2013 zde vládly s malými přestávkami pravicové vlády s ministrem financí panem Kalouskem. Ten byl mimochodem v roce 2004, kdy došlo k odprodeji minoritního podílu, předsedou rozpočtového výboru za tehdy vládní KDU-ČSL. Dne 5. listopadu roku 2009 při projednávání bodu nazvaného Zpráva vlády o řešení problematiky tzv. bytového fondu OKD tehdy opoziční ČSSD ústy poslance Zaorálka žádala vládu, aby prověřila možnost odstoupení od smlouvy o prodeji akciového podílu státu ve firmě OKD s ohledem na zjevné neplnění smluvních podmínek. V rámci tehdejší rozpravy se poslanec Miroslav Opálka dotázal ministra financí pana Kalouska, zdali je ochoten místopřísežně říci, že peníze, které ovládá pan Bakala, v žádném případě nebudou použity ku prospěchu TOP 09. Pan Kalousek tehdy řekl: "Promiňte, že zdržuji, ale na takto přímé oslovení musím odpovědět ano. A místopřísežně tady z tohoto místa říkám, že Zdeněk Bakala ani žádná jeho firma nikdy nedala a nikdy nedá žádné prostředky TOP 09. Všechno ostatní jsou pomluvy."

Co se v kauze OKD Byty dělo dál? Jak již bylo řečeno, v lednu roku 2010 Ministerstvo financí udělilo společnosti RPG Byty smluvní pokutu ve výši 30 mil. korun, ale tu rozhodčí soud odmítl. Důvodem bylo to, že stát nedůsledně kontroloval plnění příslušných ustanovení smlouvy. Bakala tak státu nemusel platit nic a ušetřených 30 mil. v roce 2010 spravedlivě rozdělil: ODS dostala 15 mil., TOP 09 - opakuji, TOP 09 - a Věci veřejné shodně po 7,5 mil. Předpokládám, že na prstech jedné ruky spočítám ty, kteří uvěří tomu, že to byly dary pramenící pouze z politického přesvědčení pana Bakaly. Naopak tomu, že pan Kalousek 5. listopadu 2009 místopřísežně lhal, uvěří celý národ, protože se pan Kalousek usvědčil sám.

Takto projednávaný bod se jmenuje Informace vlády o postupu ve věci nevýhodné privatizace OKD. Bohužel jsem se o tom, jak chce vláda v této věci dále postupovat, prozatím nic nového nedozvěděl. Pan premiér je z mého pohledu zodpovědný za prodej minoritního podílu státu ve společnosti OKD a v této souvislosti panu premiérovi vyčítám tři věci. Za prvé odprodej 46% podílu státu za velmi nevýhodnou cenu. Za druhé, že jednoznačně smluvně nezavázal kupujícího k následnému odprodeji 44 tisíc bytů nájemníkům. A za třetí, že smluvně nezavázal kupujícího k vytvoření rezervy na fázi likvidace dolu.

To, že pan premiér jednoznačně smluvně nezavázal kupující stranu, aby odprodala byty nájemníkům, mu nikdo v našem regionu neodpustí. 44 tisíc nájemníků platí nekřesťanské nájemné a premiérovi výzvy, aby sociální demokracie otočila své kormidlo doleva, berou jako výsměch. Oni nechtějí, ať pan premiér točí kormidlem, oni chtějí své byty, které jim byly slíbeny, a pan premiér jim to měl garantovat. Stejně tak panu premiérovi neodpustí moji horníci a daňoví poplatníci to, že smluvně dostatečně nezavázal kupující stranu k tomu, aby si vytvořila dostatečné prostředky na fázi útlumu dolu. Z vlastní zkušenosti vím, jak propracovaný systém vytváření rezerv pro takovéto případy a nakládání s nimi funguje v největší německé těžařské společnosti RAG. Vždyť horníci Bakalovi vydělali desítky miliard a dnes, když jim zavírají šachty, dostanou, jak se u nás říká, suché z nosa. Nejsou slíbené peníze na odstupné, nejsou peníze na technickou likvidaci šachet. A kdo to všechno zaplatí? Daňový poplatník. A za jakou cenu? Za několik miliard korun.

My tu dnes a možná i příště budeme diskutovat nad otázkou, kdo nese morální a politickou odpovědnost za osud OKD, a ten, kdo se nejvíce podílel na jeho kolapsu, si dnes v klidu vychutnává svůj doutník na břehu Ženevského jezera s uloupenými miliardami v kapse. Tohle jsme my horníci skutečně v roce 1989 nechtěli.

Roky ztracené nečinností vlád se nedají vrátit, ale věřím, že škody jdou stále zmírnit. Proto ve svém usnesení, které, pokud dneska dojde na podrobnou rozpravu, načtu, navrhnu tři roky.

První krok je, aby Ministerstvo financí ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti zanalyzovalo, jaké jsou možnosti zajištění majetku privatizovaného v roce 2004 pro případ, že by byl výnosem z trestné činnosti.

Za druhé, aby Ministerstvo financí zanalyzovalo, zda by nebylo účelné podat rozhodčí žalobu na společnost RPG Byty, kterou by se pokusilo znovu vymoci naplnění odstavce 7.6 písmena D privatizační smlouvy, totiž odprodej jednotlivých bytů z takzvaného bytového fondu OKD jejich současným nájemníkům podle podmínek stanovených ve smlouvě.

A konečně za třetí, aby vláda České republiky podnikla veškeré kroky ke zjištění, kdo jsou skuteční majitelé a beneficienti společnosti Fondy Bydlení 3 z Lucemburska a CBRE Loan Services Limited z Velké Británie, které v současnosti podle obchodního rejstříku ovládají RPG Byty, a to včetně pověření tímto úkolem Úřadu pro zahraniční styky a informace, pokud se to ukáže jako nezbytné.

Doufám, že těmito právními kroky ze strany České republiky vůči současným nebo bývalým majitelům bytů OKD pomůžeme prosadit to, co měl pan premiér Sobotka garantovat u prodeje 46 % akcií státu. Co bylo ukradeno, musí být vráceno. S tímto heslem pan Kalousek prosazoval církevní restituce. Věřím, že se stejným odhodláním bude on i celá naše Sněmovna podporovat opatření vedoucí alespoň k vrácení ukradených bytů jejich nájemníkům.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. A nyní se slova ujme pan poslanec Leo Luzar. Připraví se paní poslankyně Milada Halíková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, paní ministryně, páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, zaznělo tady velice hodně slov a velice hodně z nich bylo pravdivých. Děkuji kolegovi Hájkovi z mého regionu, který docela přesně pojmenoval situaci, která v tomto regionu momentálně je, a jak tento region žije problémy OKD.

Musím zde ale upozornit, že tato země nemá jenom OKD. Týká se to problémů regionu, ale já si myslím, že každý z občanů v celé České republice je schopen ze své oblasti říci podobné negativní zkušenosti po vlně divoké privatizace. Těch firem, které takhle spadly a skončily historicky, je velice mnoho. My se zrovna zabýváme OKD a je to spojeno s tím, že zaměstnává velice hodně zaměstnanců, jedná se o miliardové sumy, které by mohly zatížit státní rozpočet. Ale kdo si zde vzpomene na desítky menších firem, které byly zašantročeny, které byly rozkradeny, které skončily? Kolik tisíc zaměstnanců přišlo o svoji práci? To jsou všechno problémy, které tady dneska nezaznívají, nejsou základním tématem.

Přesto si dovedu a dovolím připomenout návrh poslanců Komunistické strany Čech a Moravy na nepromlčitelnost zločinu privatizace. Já si myslím, že jako poslanci máme ten dluh vůči české zemi, abychom umožnili části orgánů v trestním řízení se těmito věcmi zabývat, protože všichni vidíme, že i po dvaceti letech vyplouvají na povrch nové skutečnosti, které by nás mohly opravňovat zahájit znovu šetření a řízení, jak to vlastně tehdy bylo v těch tisících podnicích, které špatně skončily. A pokud neumožníme tímto zákonem, který v této Sněmovně je zaparkován, se tímto zabývat, tak promlčecí lhůty budou hrát ve prospěch těch, co to způsobili.

Nyní mi dovolte konkrétně k projednávanému bodu OKD. Zaznělo tady, kdo za to může. Zazněly tady výtky a výhrady. Já se pokusím ve svém vystoupení upozornit na problémy, které jsou před námi. Problém, který je před námi, je nefunkčnost kolektivního vyjednávání. Je všeobecným tajemstvím na Ostravsku, že u kolektivní smlouvy, která byla podepsána managementem OKD s odboráři, již v době podpisu management věděl, že ji není schopen plnit, a přesto ji podepsal bez jakéhokoliv trestu a bez jakékoliv obavy. Toto je varování pro odborové hnutí: dejte si na to pozor, když budete sepisovat kolektivní smlouvy, abyste si pohlídali, že to, co je tam napsáno, je vlastník schopen plnit. Dneska můžou odboráři OKD pouze zpytovat svědomí a naděje, které vkládali, když se ukázalo, jaké má OKD problémy.

Druhý problém je ten, který historicky byl spojován s funkcí Fondu národního majetku, už to tady zaznělo, nebudu to opakovat. Formou privatizace, která byla přijata, jsme se dostali do stavu, kdy majetky v řádech miliard, které kdyby se prodávaly jednotlivě, jak tady také zaznělo, by měly podstatně větší hodnotu, než když se vzala akciová hodnota momentálně na trhu a z té se vycházelo. Ale tyto problémy již tady mí předřečníci zopakovali, a proto se pokusím soustředit na to, co bych rád, aby tato ctěná Sněmovna přijala v rámci usnesení k tomuto bodu.

V systému je zapracován sněmovní dokument pod č. 4663, velice těžko se hledá, protože to je sněmovní dokument, čili si dovolím z tohoto dokumentu citovat a říci, proč navrhuji to, co je v něm napsáno. Mimo jiné jste ho při předešlém projednávání tohoto bodu obdrželi všichni písemně, ale radši ho zopakuji, je mi jasné, že v množství materiálů, které dostáváte, je lehce ztratitelný.

V bodě 1 konstatuje, že se Česká republika dostala díky politickým rozhodnutím, která byla v rozporu s názory široké odborné veřejnosti, akademické obce v oblasti surovin a energetiky a absencí jasné a dlouhodobé surovinové a energetické koncepce, do řady problémů, které umocnila problematická privatizace práva dobývat a obchodovat s naším národním bohatstvím a surovinami, včetně černého a hnědého uhlí. Tento bod rozebírat nebudu, protože kolegové již podrobně hovořili o začátku celého problému OKD, i pan premiér ve své řeči, kterou přednesl minule, o tom obsáhle hovořil.

Poslanecká sněmovna - za druhé - požaduje po vládě ČR, aby zabezpečila

a) možnosti těžby všech druhů uhlí jakožto nenahraditelného nerostného bohatství České republiky dnes i v budoucnu;

b) ochránění ložisek vyhrazeného nerostu České republiky před jejich nenapravitelným znehodnocením v případě jakýchkoliv změn vlastnických vztahů nebo ukončení podnikání.

Tyto dva body by měly řešit to, abychom toto uhlí, které zůstalo v podzemí nevytěžené, a jedná se o miliardy korun, nepřišli. Dneska OKD řeší problém, že nemá 60 milionů na záchovnou údržbu Dolu Frenštát, ale obnovení tohoto dolu by stálo asi 25 miliard. A je třeba se nad tím zamyslet, že je to povinnost vlády chránit nerostné bohatství.

c) Zákonnost a naplnění všech závazků sjednaných při privatizaci a vyplývajících ze zákonů a předpisů ve vztahu k ochraně zdraví, přírody, rekultivace krajiny i zaměstnanosti.

Tento bod navržený v usnesení by se mohl zdát jako lichý v rámci privatizační smlouvy, kde se o tom hovoří, ale jak nám tato historie ukázala, tento bod je absolutně nerespektován a není ochráněn, protože v privatizační smlouvě sice bylo, že by podnik OKD měl vytvářet rezervy, ale nikdo už nekontroloval, jestli je vytvářel. Dneska se ukazuje, že tento podnik žádné finanční rezervy na útlum dolu, na problémy zaměstnanosti a další nemá prostředky a obrací se na stát. Tady ta otázka je, kdo se o to měl starat, kdo to měl hlídat. Proto si myslím, že v usnesení by tento bod měl být zmíněn a měl být podrobně rozebrán.

d) Efektivní využití vlastnictví státu a těžebního práva na doposud netěžené nebo připravované lokality těžby, kde se nachází strategické zásoby nerostných surovin, kterými lze řešit nejen zaměstnanost, ale zejména naši energetickou nezávislost na řadu desetiletí.

Toto je problém Dolu Frenštát. Momentálně zakonzervován, a jak říkám, šedesáti miliony udržován v nějakém funkčním stavu, ale to je právě možná to, proč se kolem OKD točí - použiji-li výraz supi finančního trhu, nebudu daleko od pravdy, protože to jsou miliardy, které tam jsou. Je to právo dobývat tuto surovinu a je předpoklad, aspoň poslední informace z trhu o tom hovoří, že ceny uhlí půjdou nahoru, zvlášť v situaci v Německu, a omezení výroby energie z jádra bude oživením dobývání uhlí.

e) Budoucnost pracujících v povoláních exploatujících zdraví v míře bránící jejich možnému dalšímu pracovnímu uplatnění cestou urychlené novely důchodového zákona tak, aby byl umožněn dřívější odchod do penze u všech dotčeným zaměstnanců v souladu s mezinárodními standardy definujícími těžkou práci.

To je základní problém, s kterým se potýkají zaměstnanci OKD. Jejich zdravotní stav nedovoluje rychlou rekvalifikaci, popřípadě vůbec žádnou rekvalifikaci na jiné činnosti. Médii proběhla krátká noticka, že se horníci rekvalifikují na programátory. Možná člověk neznalý se potěšil, ale mezi horníky to vyvolalo takovou bouři nevole, že bych vám přál slyšet jadrné výrazy, které jim šly z úst, a kdo zná trošku informatiku, je si dokonce dle mého názoru schopen představit, co obnáší slovo programátor a co horník s desetiletou praxí v šachtě, jak dalece je schopen tuto činnost vykonávat.

Já si myslím, že tady nastal čas se vrátit, a proto je to úkol, který by tato Sněmovna měla uložit vládě, se znovu zabývat kategorizací zaměstnanců podle mezinárodních standardů. A měli bychom hledat cestu nejenom pro horníky, ale všechny, kteří pracují například v chemickém průmyslu nebo v dalších oborech, které to zdraví opravdu silně exploatují, abychom jim umožnili dřívější odchod do penze, a kompenzovat zdravotní nedostatky způsobené povoláním, zvlášť v tendencích posouvání odchodu do důchodu.

f) Bezodkladná a účinná opatření, která povedou k dlouhodobému, časově definovanému rozložení útlumu těžby v OKD pod vedením a kontrolou státu tak, aby nedocházelo k nedotěžení stávajících zásob černého uhlí, nevratné likvidaci nevytěžených důlních děl.

Tento bod již zde byl také zmíněn mými předřečníky. Chci pouze upozornit na to, že jednou nedotěženou šachtu už znovu dotěžit půjde velice těžko, a je to obrovská škoda pro český stát o tyto nerostné suroviny přicházet. Zároveň je to také budoucnost pro lidi, kteří žijí z této práce. A pokud se nám nepodaří jasně stanovit kritéria, jak by se mělo postupovat, dopadne to s naším hornictvím velice špatně.

V bodě f) (správně g) navrhujeme využití prostředků z dražby emisních povolenek na řešení problematiky české energetiky. Samozřejmě na tyto otázky může zaznít odpověď: A kde na to vezmeme? Ale to jsou přesně tyto prostředky, které by na to měly být použity, a proto požadujeme po vládě, aby se na tuto záležitost podívala.

Body h) a i), které v tomto usnesení jsou, se týkají přehodnocení usnesení vlády č. 827 z 19. října 2015, jsou to tzv. těžební limity. Vím ale, že se vláda tímto bodem zabývá. Druhý bod i) se týká usnesení vlády 405 z 11. května 2016, který již vláda rozhodla, a tudíž v tomto usnesení, které bylo předloženo minulý rok, je již bezpředmětné, a pokud by se hlasovalo po jednotlivých bodech, přikláním se tento bod z toho vypustit. Ale samozřejmě není to nic proti ničemu, kdyby se to hlasovalo jako celek, tak samozřejmě tento bod již vláda splnila v minulosti, a je proto irelevantní.

3. Žádá vládu ČR, aby úkolovala příslušné výkonné orgány k objasnění činností, které vedly k majetkovým ztrátám českého státu při privatizaci OKD, a dle zjištění podala trestní oznámení.

Samozřejmě vyrovnání se s minulostí je také nutné. K tomu obecnému, co bychom požadovali po vládě, máme podrobnější rozpracování. K tomu nutno objasnit:

a) kdo rozhodl a úkoloval zástupce státu v orgánech podniku, aby hlasovali o snížení základního jmění OKD v neprospěch Fondu národního majetku, který ve svém důsledku znamenal ztrátu vlivu státu ve společnosti.

Historie OKD již tady byla mnohokrát zmiňována a já si myslím, že toto je bod, který by mohl říci, kdo z Fondu národního majetku, který najednou trpí ztrátou paměti, a pokud čtete vyjádření mnohých z jeho pracovníků, to bude asi amnézie trvalá, by stálo za to prozkoumat.

b) Kdo rozhodl a následně realizoval převod akciových podílů v podniku OKD na obce, aby se po čase opětovně tyto akcie snažil získat, a to prostřednictvím firmy v podezření, že jednala proti zájmům státu.

To je ten bod, který tady předřečníci také zmiňovali, to je to, jak vlastně došlo k tomu, že najednou byly skoupeny z trhu akcie obcí a vlastně v neprospěch státu firmou, kterou stát úkoloval a platil, aby to nakupovala pro něj. To je bod, který je možná stěžejní v rámci druhého doprodeje, o kterém tady bylo zmíněno a který mířil na některé zde současně sedící v tomto sále.

c) Kdo zodpovídal za nevyšetřování podezření z nelegálních finančních operací při privatizaci OKD.

Jelikož vše v této historii OKD není způsobeno jenom zde tolikrát citovaným předsedou vlády, ale historií vlád ČR. A ty informace pronikaly navenek, ať se to týká bankovního sektoru, ať se to týká švýcarských vyšetřovatelů a dalších, přesto tato podezření, že zde dochází k praní špinavých peněz, že dochází k odlivu kapitálu, zůstávaly nevyšetřeny, dokonce podle mého názoru i uměle byly házeny klacky pod nohy a bráněno vyšetření, ať z důvodu, že nebyl překlad materiálu, který přišel ze zahraničí, a podobně. Já si myslím, že většina z vás, kteří se tímto trošku zabýváte, víte, o co se mi v tomto bodě jedná. A je prostě zarážející, nechci říct, že to mohlo být úmyslné, ale je zarážející, že orgány, které mají šetřit tuto záležitost, tak nepostupovaly. Bylo to politické zadání, byla to nedbalost, lenost? Nevím.

e) Kdo zapříčinil neplnění oprávněných očekávání nájemníků týkajících se bytového fondu OKD.

Tento bod zde byl obsáhle rozebírán, a proto se k tomuto bodu již nebudu vracet.

4. Na závěr v tomto usnesení je věta: Požadujeme po vládě ČR zabezpečit zmapování finančních toků na účtech zainteresovaných osob, příbuzných těchto osob a firem spojených s těmito osobami, které se podílely přímo nebo nepřímo na privatizaci OKD.

Protože otázka je nasnadě. Komu to prospělo? Dnes už víme, že to neprospělo českému státu. A pokud máme hledat záměr a úmysl, tak to nelze oddělit od finančního prospěchu, který s tím mohl být spojen. Stát by měl disponovat, a dle mého názoru disponuje, dostatečnými technickými a materiálními prostředky, aby prověřil historii finančních toků spojených s osobami, které se historicky na privatizaci OKD podílely.

Ano, může to být složité, může to být i nemožné. Chápu, že mi teď někdo řekne nejde to. Ale byl bych rád, aby ta slova "nejde to" a "nemáme možnost to jak prošetřit" přišla od patřičných orgánů písemně, že v současném stavu jsme učinili vše pro to, abychom zjistili, jestli z toho někdo měl finanční prospěch, nebo neměl, ale neumíme to zjistit. Potom snad tento dokument, který takto přijde, bude možno chápat jako určitou tečku za zjištěním, zda z toho někdo měl, nebo neměl tento prospěch. Toto je jeden z možná základních bodů, který by mohl tu historii trošku objasnit a minimálně přispět k tomu, abychom historii aspoň trošku možná pochopili, co k tomu vedlo a proč k tomu tak vedlo.

Na závěr mého vystoupení mi dovolte slova zástupce horníků, odboráře. Bavili jsme se dvě hodinky o tom, jak tu situaci vnímají oni. Závěr je vcelku jednoduchý: Prosím vás, hlavně nás podržte. My chceme pracovat, my chceme vydělávat peníze, my chceme život své rodiny, a toto pokud nám vezmete, tak nevíme, co budeme dělat. Ostravsko je region, ostravsko-karvinský region je jeden z regionů, který je nejvíc postižen nezaměstnaností. Tito lidé rekvalifikaci nemají šanci úspěšně zvládnout do oborů, v kterých je poptávka po pracovních silách. A pokud nebudeme hledat sociální programy a nebudeme řešit tuto situaci, dopadne to pro tyto lidi velmi špatně.

Proto na závěr mého vystoupení, s tím že vás také samozřejmě prosím k tomu, abyste podpořili toto usnesení, které by mohlo vnést trochu světla do této problematiky, ale hlavně ve svých úvodních bodech by mohlo řešit situaci hornictví do budoucna, abyste toto podpořili s tou myšlenkou, že se nejedná o peníze, ale jedná se hlavně o lidi, kteří v těch šachtách pracují, kteří z toho uhlí žijí a kteří jsou závislí na té těžké práci.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk vlevo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leo Luzarovi za jeho vystoupení. Ještě než dám slovo k technickým poznámkám Františku Laudátovi a Josefu Hájkovi, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se z pracovních důvodů do konce dnešního jednání Milan Šarapatka a od 18 hodin ze zdravotních důvodů Vojtěch Adam.

Nyní faktická poznámka pana poslance Františka Laudáta a poté faktická poznámka pana poslance Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Chtěl jsem tady vyzvat pana ministra Pelikána, aby se vyjádřil, protože já si myslím, že Sněmovna se nemusí usnášet. Jestliže má pan kolega Hájek taková podezření ve věci OKD, tak od toho je Ministerstvo financí a jejich statutár, od toho je Ministerstvo spravedlnosti a jejich nejvyšší činitel, aby konali. Mně přijde velmi absurdní, když Sněmovna má vyzývat, a ještě ústy koaličního poslance, aby ministři něco dělali. Jestli máte nějaká podezření, tak řada věcí, která tady zaznívá, si myslím, že by měla být cílená spíš než do politiky k policii. Jestli jste si tím skutečně tak jisti, tak pak skutečně má konat policie. Já ani nevím, protože toto není moje téma, já se neutápím ve vyšetřování minulosti. Bohužel zatím tady nezaznívá, co dál.

Když se bavíme o strategických záležitostech, tak mezi strategické záležitosti v dnešní době nepatří kdejaké uhlí, to není strategická surovina. Z toho, co je a mohlo by se dotýkat Ostravska, tak strategickou surovinou na seznamu Evropské unie, kritickou strategickou surovinou je koksovatelné uhlí, to je realita.

Já bych samozřejmě chtěl, aby vláda dělala možná efektivněji a lepší kroky pro Ostravsko, ale uvědomte si, že po Praze, pokud vím, nebo jsem si všiml někde v minulých statistikách, má Ostravsko nejvíce malých podnikatelů. A bohužel to, co by se dalo udělat, ta sociálně-podnikatelská společenská poduška, tak tu i přes represivní zákony tady bohužel prosazujete, že tuto podušku vy ničíte ještě dříve, než se může rozvinout, ale ona vždycky funguje právě tam, kde je zle. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, děkuji za dodržení času. A ještě než dám slovo panu poslanci Josef Hájkovi k faktické poznámce, požádám opět kolegy o klid. To velmi vážně. Uvědomme si, že jsme opravdu začínali v červnu loňského roku, rádi bychom to dokončili a myslím si, že debaty mimo toto téma můžete vést v předsálí.

Nyní faktická poznámka pana poslance Josefa Hájka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, budu stručný. První věc, kterou bych upřesnil nebo doplnil, ta inkriminovaná slova nepronesl ministr financí Kalousek, ale poslanec Kalousek, to následně potom ve stenozáznamu upravím, protože v té době byl pan ministr financí, vypadlo mi to, úřednická vláda, Janota.

A druhá věc, reagoval bych, i když se to nemá, na slova Františka Laudáta, a já si myslím, že je to moje právo. Tunelování OKD trvá řadu let, a já si myslím, že by měl mít ne mandát, ale skutečně je to naše právo, a pokud se tak Sněmovna rozhodne a já vás přesvědčím, tak bych chtěl, aby to usnesení podpořilo právě ty kroky, o kterých jsem hovořil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Hájkovi. Budeme pokračovat dál v rozpravě. Ještě tedy před kolegyní Halíkovou je ještě jednou faktická poznámka pana poslance Laudáta a potom vystoupení s přednostním právem pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, tak ještě jednou. Proč, prostřednictvím pana předsedajícího pane Hájku, vaši ministři nekonají? Už tam sedí tři roky. Myslím, že nevím, kolikátého to bylo, kdy tato vláda dostala mandát. Proč nekonají? Na to potřebují usnesení? Oni snad slibovali nějakou věrnost, něco dostali na Hradě, nějaké dekrety, oni mají sloužit zájmu této republiky, a oni na to, aby tedy, když to je tak jistá věc, a skutečně bych tady chtěl pana Pelikána a Babiše, aby tedy řekl, proč nekonají. Není náhodou nějaká instituce zastupování státu ve věcech majetkových? Proč paní Arajmu nebo náměstek, který tam je za lidovce, teď mi vypadlo jméno, proč tedy nekonají? Jestli tam došlo ke zcizení majetku a já nevím k čemu všemu, tak podle mého, já se tomu nebráním, že se takhle chcete usnášet, ale tady sami vidíte, jak kryjete svého ministra dopravy, jak jste dlouho obstruovali vyšetření D47 tím, aby se nezvolil předseda, jak se chováte k D8 - já doufám, že konečně zítra se dostaneme k tomu. Skutečně tady musím křičet, aby pan Ťok zveřejnil analýzy. Pomateně každý den říká něco jiného, přitom tam tečou stamiliony, nikdo za nic nezodpovídá. Měřte všem a vždy pořád stejným metrem. Ale já nevím, kdybych já byl ministr, tak se takhle chovat nebudu.

A samozřejmě je to názor pana kolegy Hájka, ale já pořád říkám, proč si k tomu musíme povídat? Vy jste slibovali jinou politiku, tak ji dělejte. Na férovku, otevřeně, a vaši ministři, když jste si tak jistý, tak ať konečně začnou konat. Sedí tady tři roky a mlčí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana kolegy Hájka. Pane zpravodaji, přihlásil jste se s přednostním právem. Je tam faktická poznámka kolegy Hájka, kolegyně Lorencové a pak přednostní právo zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Omlouvám se. Já určitě nechci zdržovat, ale jedná se o to, že skutečně nastaly nové skutečnosti. Nové skutečnosti, které nastaly v letošním roce, protože s RPG byty, následně Asental, a jak jsem řekl, v roce 2011 proběhl rozhodčí soud, který konstatoval, že přesuny byly uvnitř majetkové skupiny NWR. Kdežto dnes máme podezření, nebo já mám podezření, že další převody, které dneska jsou, které se uskutečnily teď v letošním roce, tak již signalizují, že majetek není uvnitř skupiny RPG, což je porušení privatizační smlouvy, článku 76 písm. d), který zakázal prodej třetí straně, který zakázal do výše pěti procent. Takže z toho titulu je to nová věc.

Samozřejmě si myslím, že naši ministři pracují. Ale teď ten nový podnět, který je, tak samozřejmě oni mají plnou agenturu práce. Ale jestli Sněmovna jim něco uloží, tak si myslím, že z hlediska priorit by to mělo být na potom prvním místě, když to bude mít mandát Sněmovny. Proto bych vás chtěl znovu požádat, abychom to podpořili, a tím pádem skutečně Sněmovna může lépe kontrolovat plnění tohoto případně úkolu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Jany Lorencové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Chtěla bych reagovat na pana poslance Laudáta, a sice otázkou. Proč se nás ptá? Prostřednictvím pana předsedajícího. Proč se ptá nás? Vždyť to byly pravicové politické strany, které tady seděly na začátku devadesátých let, když bylo odstartováno to, čemu se říká divoká privatizace. A kdy bylo privatizováno OKD? Skandálním způsobem, neuvěřitelným způsobem. A vlastně všechny ty kroky, to, čeho jsme dnes svědkem, dokonce i těch privatizace bytů, to jsou důsledky, to jsou důsledky vaší politiky, pane poslanče, pane kolego. Odpovězte nám na to! Ne že se vy nás budete ptát. My se ptáme vás!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A otázka mým prostřednictvím k panu kolegovi Laudátovi doputovala. Pan kolega Laudát se přihlásil znovu k faktické poznámce, tak mu ji uděluji. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Já se přiznám, že já se neptám paní kolegyně Lorencové. Ptám se pana kolegy Hájka, proč vaši ministři tedy nekonají. Proč nekonají? Tak ať začnou konat. Já jenom říkám, proč nekonáte. Proč tutláte D8? Co to předvádíte jako národu? Tady předvádíte nějaké prostocviky. Tak začněte něco dělat. Proč nepracují? Já se neobracím na nepřítomné ministry. A když je to tak důležité, proč tady nesedí? Oba dva? Byl tady vyzván vaším poslancem ministr Pelikán. Majetkové věci má Babiš. Tak proč nic nedělají? Tak ať začnou konat. Já nechci nic jiného. Já jsem tady v devadesátých letech neseděl. Tak jako sorry. Je to úplně stejné, kdybych já řekl, že vy teď nesete odpovědnost za to, co se děje v dopravním stavitelství. Co se děje na ŘSD.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prosím k věci. Zejména ve faktických poznámkách ať neřešíme dopravu. Budeme ji řešit příště. Tak.

Nyní přednostní právo pana zpravodaje - pan kolega Marek Černoch. Připraví se kolegyně Halíková. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Já vám děkuji moc za slovo. Vy se divíte, že jsou lidé zhnuseni politikou. Ale když toto sledují, tak já se jim vůbec nedivím, těm lidem. Vůbec se jim nedivím, protože tahle fraška, která fakt trvá desítky let a nemá vlastně konce. Je za to někdo zodpovědný? Zmizely desítky miliard korun. Je za to někdo zodpovědný? Jsou tady kolegové, kteří byli u policie. Vám se musí otvírat kudla v kapse, pánové a dámy.

Protože jestliže tady dnes někdo něco ukradne malého, hrozí mu vězení nebo do vězení jde. Minulá vláda padla, protože tam vletěla policie. Rozprášili to kvůli kabelkám. Tady se jedná o desítky miliard, a nic se neděje. Nic se neděje. Můžou za to ti, nebo ti, nebo... Já souhlasím s panem kolegou Hájkem, co říkal, protože ono opravdu jsou dvě cesty. Jde na jedné straně o lidi a na druhé straně o nějakou spravedlnost. Ne o peníze, ale o spravedlnost. Protože jestli se po lidech chce, aby dodržovali zákony, a chce se to po nich, tak jak je možné, že se těmto lidem pak zároveň ukazuje, že spravedlnost a zákony platí jenom pro někoho? Je to opravdu tak strašně složité pochopit? A jestliže pan premiér Sobotka v době, kdy byl ministrem financí, podepisoval privatizaci a není schopen doložit, že za to nemohl, nebo že to nebyla jeho chyba, jeho vina, politická chyba nebo i trestní, tak tady je přece něco špatně. Vždyť se opravdu desítky let nic neděje.

Udělejte, nebo udělejme něco. A jestliže to budou ministři sami od sebe, jak říká pan kolega Laudát, což samozřejmě by měli, protože od toho přece ministři jsou, anebo od toho jsou složky, které to mají řešit, anebo jestliže to bude nějakým usnesením, které přijme Poslanecká sněmovna jako suverén a jako orgán, který by lidem měl opravdu říct "ano, chceme, abyste dodržovali zákony, a sami budeme vyžadovat, aby zákony byly dodržovány od všech", tak to už je asi jedno. Ale nějakým způsobem by se to řešit z mého pohledu prostě mělo, protože jinak jestliže se dále nebude nic dít, přijdou horníci, přijdou před úřad vlády. Co uděláte pane premiére? Zavoláte na ně policii? Co budete dělat? Divíte se těm lidem? Byl jste se tam podívat?

My jsme tam byli. A situace je tam fakt vážná. Jak říkal pan kolega Hájek, je to pravda. Jak bude horník ajťákem? Co budou dělat firmy, které zkrachují díky tomu, že jsou nějakým způsobem připojeny, napojeny na hornictví, a to hornictví prostě skončí. A nejedná se jenom o Ostravsko. Řešili jsme to před půl rokem. Bavili jsme se také o Ústecku. S panem kolegou Schwarzem jsme byli v rádiu. A má pravdu. Kauz je spousta. Ale pojďme to posunout tak, aby se kauza OKD, vyřešila. Aby se pomohlo lidem. A aby se pomohlo spravedlnosti. Padni komu padni.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní kolegyni Halíkovou ještě požádám o trpělivost, protože máme dvě faktické poznámky - pna poslance Chalupy a paní poslankyně Lorencové. Pan poslanec Chalupa má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, když to tady poslouchám, tak se nemůžu ubránit dojmu, že - podívejte se do lavic, kdo tady dneska sedí a kdo vnímá ty věci, kterými se zabýváme. Protože já mám pocit, že řada z nás, dokud se nás to osobně netýká, tak to bereme jako teoretický problém někde daleko od nás a prostě to nepociťujeme jako náš problém. Ti lidé, kteří přišli o byty, to je skutečně problém, protože já si to umím představit, v jaké situaci ti lidé jsou.

Souhlasím s tím, co tady řekl pan kolega Černoch. A skutečně mě docela zaráží odvaha řady kolegů, kteří tady hovoří o veřejném zájmu, jakýmsi způsobem tady trénují našeho předsedu - a toto není veřejný zájem? Toto není zneužití moci? Vy máte obavy z toho, že někdo zneužije svoji moc k tomu, aby prováděl lumpárny - a toto bylo co? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času. Nyní paní poslankyně Lorencová také k faktické poznámce a kolega Birke po ní. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, jenom pár faktů chci uvést. Někdy v roce 1992 přijala tehdy ještě federální vláda usnesení, kterým zavázala nové vlastníky privatizovaného majetku k tomu, aby přednostně umožnili těm lidem, kteří v bytech bydlí, aby jim byty byly prodány prostřednictvím obcí. Původní počet bytů, kterých se to týkalo, byl 170 tisíc. Slyšíte dobře. Najednou jsme u čísla 144 tisíc, které zůstaly OKD. Kde zmizel ten rozdíl v počtu bytů? No prostě některé firmy tehdejší nařízení vlády poslechly. Připomenu vám Doly a úpravny Komořany. Jak je možné, že tato firma skutečně umožnila obyvatelům bytů, aby se stali jejich majiteli? Jak je možné, že jiné firmy, např. OKD, to neumožnily?

Já si myslím, že to je jedna z věcí, ke kterým bychom se měli vracet, protože tehdy existovalo platné nařízení vlády, které nebylo firmami, které privatizovaly majetek, uposlechnuto.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Lorencové. Nyní pan kolega Birke také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji za slovo, pane předsedající. No tak já bych s dovolením vaším prostřednictvím zareagoval na pana kolegu - teď mi vypadlo to jméno - Chalupu, už jsem si vzpomněl. Tak, pane Chalupo prostřednictvím pana předsedajícího, no tak já jsem vás přehlédl, vy jste menší. Mně se také nelíbí, že tady grilujete celou dobu mého předsedu, mého šéfa. Jestli máte pocit, že to je průser, tak běžte ven, podejte trestní oznámení, protože nemáte žádný důkaz. Nemáte žádný důkaz! Nemáte žádný důkaz. A když ho máte, to řeší policie, orgány činné v trestním řízení. Já jako starosta města - neukazujte na mě, chovejte se slušně. Já jenom říkám -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Oslovujte poslance mým prostřednictvím.

 

Poslanec Jan Birke: Prostřednictvím pana předsedajícího - až ten důkaz budete mít, tak orgány podle toho rozhodnou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Kolega Chalupa - také faktická poznámka. Kolegyni Halíkovou žádám o trpělivost. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Takže se k tomu dostaneme zítra od 9 hodin a budeme si povídat i o reorganizaci policie.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka kolegy Ondráčka a potom kolegy Birkeho. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Já bych byl docela rád, kdyby si kolegové z koalice tady neroztrhali občanky, jak se tady dohadujete. Já musím říci tady - a já zde v sále při tomto projednávání budu, neposlouchám to někde jinde, protože jako bývalému orgánu činnému v trestním řízení se mi otevírá kudla v kapse, jak řekl pan zpravodaj. Já myslím, že kdyby orgány činné v trestním řízení, konkrétní vyšetřovatelé, kteří se kauzami zabývali, byli zbaveni mlčenlivosti a mohli a chtěli mluvit, že bychom se tady možná hodně divili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Ondráčkovi. Nyní kolega Birke vzdává faktickou poznámku. Můžeme tedy pokračovat v rozpravě, a to vystoupením paní poslankyně Milady Halíkové. Připraví se pan kolega Ludvík Hovorka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Milada Halíková: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové poslanci, vážený pane premiére, členové vlády, už řadu let, vlastně několik funkčních období, projednává tato Poslanecká sněmovna i další závažný případ, který souvisí s privatizací minoritního podílu státu v OKD z roku 2004 a který má závažný dopad na současnou situaci občanů v našem Moravskoslezském kraji. Je mi velice líto, že od posledního -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a požádám ostatní kolegy o klid.

 

Poslankyně Milada Halíková: Je mi velice líto, že od doby, kdy se naposledy tento bod dostal na jednání Sněmovny, už uplynulo zase půl roku, aniž by se od té doby něco závažného stalo.

Jenom připomenu to, co už tady odeznělo, a sice že společně s těžební společností nový soukromý vlastník tehdy získal 44 tisíc bytů, ve kterých žije dodnes, kolegyně a kolegové, přes 100 tisíc občanů, zejména v našem Moravskoslezském kraji, ale i na severu Čech, a to i přesto, že v současné době, kdybyste našimi městy, kde je gros těchto bytů, to znamená Havířovem, Karvinou, Ostravou, projížděli, uvidíte v každém domě několik prázdných oken, několik prázdných bytů, a na hlavních ulicích prázdné nebytové prostory, ze kterých v důsledku nájmů, které tam tento soukromý vlastník stanovil, prostě odcházejí jednotliví podnikatelé.

Soukromý vlastník tehdy získal byty skutečně za hubičku. Slyšeli jsme tady čísla - v průměru za 30 až 40 tisíc podle velikosti příslušné bytové jednotky.

Ve smlouvě o prodeji akcií byl tehdy zahrnut závazek, že byty budou převedeny nájemníkům za zvýhodněnou cenu. Stát podepsal smlouvu se společností Carbon Invest v září 2004, ale již v listopadu se stala novým vlastníkem investiční skupina RPG Industries podnikatele Zdeňka Bakaly. Ta vyvedla byty do realitní společnosti RPG byty, což vzbudilo už tehdy oprávněné obavy nájemníků, jak bude s byty dále nakládáno a co bude s nájemníky.

Zdeněk Bakala původně slíbil, že byty budou opravdu prodány nájemníkům za zvýhodněných podmínek. Není to fráze, není to výmysl. Já jsem, vážené kolegyně a kolegové, tehdy byla v čele havířovské radnice, města, které mělo v té době téměř 100 tisíc obyvatel, a u jednání s panem Bakalou jsem byla. Vím, co tehdy při své první návštěvě ve městě sliboval a o čem hovořil. Posléze ale prohlásil, že nic takového, žádný takový veřejný příslib vlastně nedal, a to, co sliboval původně, popřel. Opravdu to není můj dojem. Můžeme se to dočíst i ve zdůvodnění rozsudku pražského Městského soudu ve sporu Zdeňka Bakaly se současným ministrem zahraničí panem Zaorálkem, který podnikatele tehdy nazval gaunerem. On si na něj stěžoval a soud v této věci rozhodoval.

Dovolte mi říci, že na problematiku s převody bytů jsme v Poslanecké sněmovně opakovaně upozorňovali a že Sněmovna přijala v roce 2009 usnesení, jímž mimo jiné doporučila vládě, aby podala návrh na předběžné opatření, které by vlastníkům bytů RPG Industries, resp. RPG byty byl uložen zákaz nakládání s předmětnými byty, což jinak umožňovala údajně smlouva z roku 2004, kde se hovořilo o tom, že by tyto byty měly být přednostně prodány nájemníkům podle podmínek ve smlouvě uvedených. Co skutečně v té smlouvě bylo uvedeno, slyšeli jsme už dneska, jednak nebylo doposud zveřejněno, slyšeli jsme i výzvu, ke které se připojuji, abychom se tedy dozvěděli, co skutečně ve smlouvě bylo a jak tedy skutečně tehdy jednání probíhala.

Pokud si myslíte, vážené kolegyně a kolegové, že pan Bakala neodmítl alespoň zaplatit pokutu, pro něj zanedbatelných zřejmě 30 mil. korun za porušení smluvních podmínek za rozdělení OKD a vyčlenění bytů do realitní společnosti, pak jsme společně na hlubokém omylu. Kdepak.

Mohla bych uvádět výčet desítek, možná stovek jednání o této otázce, ale hovořit dnes jen o historii, o to tady přece nejde.

Předloni na podzim pan Bakala, jeho podnikatelská skupina prodala společnost RPG byty. Okolnosti byly ale tak nejasné, že se vyrojila i celá řada úvah, jestli nešlo jen o fiktivní prodej. Každopádně to byl jeden z kroků, kterým se chtěl pan Bakala vyvázat ze všech závazků. Zisky z OKD tento podnikatel shrábl, dluhy hodil pod nohy státu prostřednictvím kupce těžební společnosti, ale zlaté vejce bytového fondu buď ještě výhodně zpeněžil, nebo si je přes prostředníky ponechal. Která z variant platí, netroufám si říct, ale pravděpodobně to ví v tuto chvíli málokdo.

Pan premiér Sobotka sice nazval tehdy toto Bakalovo podnikání velkým morálním a podnikatelským selháním, to je pravda, ale je to v každém případě málo. Nájemníkům, oněm sto tisícům lidí plus minus, tohleto prohlášení určitě nepomůže. Sociální dopad na náš těžce zkoušený region má totiž nejenom ukončení těžby, propouštění horníků a ohrožení tisíců pracovních míst v navazujících provozech, ale právě i bytová situace těchto lidí a vše, co s tím souvisí.

Na to, co může nastat, jsem upozorňovala Sněmovnu už v době, kdy končila platnost zákona o jednostranném zvyšování nájemného. Vzpomeňte si prosím na to vy, kteří jste tady dvě volební období zpátky v těchto poslaneckých lavicích seděli. Hovořila jsem o tom, a nejen já, že se může stát, že někteří soukromí vlastníci začnou nájemné v bytech neúměrně zvyšovat a že to bude mít dopad i na finance státu v podobě výplaty dalších sociálních dávek, především doplatku na bydlení a příspěvku na bydlení. Jaká je dnešní situace, víme a slyšeli jsme to tady opakovaně i z úst současné paní ministryně práce a sociálních věcí. Jistěže nejde jenom o byty pro hornické důchodce nebo o příspěvky pro tyto lidi, ale i o další nájemníky nejen v bytech OKD, ale prakticky po celé republice. Jako poslanci za Komunistickou stranu Čech a Moravy jsme k této skutečnosti už tehdy, jak se říká, nesložili ruce do klína, ale připravili jsme návrh zákona o jednostranném zvyšování nájemného, který měl zamezit spekulativním vysokým nájmům, ale současně vlastníkům zajistit přiměřený zisk. Zdůrazňuji - přiměřený, nikoli lichvářský, jak jsme toho dneska svědkem. Sněmovna ale tento návrh zákona zamítla. Podle jeho odpůrců měl vše potřebné vyřešit nový občanský zákoník. Jak? To dneska všichni vidíme.

Možná alespoň někteří z vás, vážené kolegyně a kolegové, dodatečně uznají, že tehdejším návrhem zákona nám šlo nejen o ochranu nájemníků, ale i o ochranu ekonomických zájmů státu a koneckonců také pracovního trhu. Vždyť vysoké nájemné znemožňuje mobilitu pracovníků a žene je do náruče hypoték na desítky let, aby si zajistili vlastnické bydlení. Ztráta zaměstnání se slušnou výplatou tak ale může znamenat pro jednotlivé rodiny doslova tragédii. Seminář zemí V4, který loni proběhl u nás v Praze, se touto problematikou velice podrobně zaobíral a mimo jiné rozebral i propastné rozdíly ve srovnání příjmů u nás a v sousedních zemích, např. v Německu. Přiznejme si, že nejde jen o to mít jakékoli zaměstnání, ale zároveň takové, kde si lidé mohou vydělat na zajištění alespoň základních životních potřeb, a to, že mezi ně bydlení patří, je snad jasné nám všem. Problémy Moravskoslezského kraje tedy nelze smrsknout pouze na to, jak pomoci odcházejícím horníkům dávkami nebo možností předčasného odchodu do důchodu. Díky, že aspoň tohle jsme v této Sněmovně schválili.

V lednu 2015 jsem v této souvislosti zasílala písemnou interpelaci k situaci v soukromé těžební společnosti panu ministru Mládkovi a ptala jsem se mimo jiné i na podporu tvorby nových pracovních míst nebo na možnost výhodnějších podmínek pro tuzemské investory. Už dávno víme, že továrnu sice nelze odvézt, jak se argumentovalo už na počátku 90. let na tehdejší podporu masivní privatizace státního majetku, ale lze ji, když to řeknu zjednodušeně, zavřít. I když příklad pana Zdeňka Bakaly ukazuje, že neomalený podnikatel může pocházet odkudkoli a ani zahraniční investor nemusí být zárukou dlouhodobé zaměstnanosti pro místní obyvatele.

Vážené kolegyně a kolegové, závěrem bych chtěla říct, že z této tribuny dneska, a nejen dneska, zazněla celá řada faktů a taky celá řada výzev na adresu našeho současného pana premiéra. A tak mi dovolte, abych i já na vás, vážený pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, apelovala, abyste už konečně řekl pravdu, jak to skutečně s privatizací OKD a zejména s bytovým fondem bylo. Ale hlavně, co vaše vláda, pane premiére, pro občany zejména v Moravskoslezském kraji udělá. Prosím konkrétně. Hezkých slov a prohlášení už bylo dost. (Potlesk v lavicích KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně, milí kolegové. Děkuji paní poslankyni Halíkové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane premiére, pane ministře, zazněla tady závažná obvinění, zaznělo tady taky, že někdo pochybil při své podnikatelské činnosti morálně. Ale pokud se podíváme na běžný život, tak pokud morálně a podnikatelsky selže drobný živnostník nebo malá firma nebo morálně selže a pracovně selže zaměstnanec, pak tito lidé většinou nesou plnou odpovědnost za toto selhání. Bohužel ti lidé, za kterými je velký majetek, který často získali ne zcela poctivým způsobem, nenesou nic, pouze jenom možná to morální opovržení společnosti, ale jim je to úplně jedno.

Chci se zastavit nad dvěma částmi tohoto problému a ta první je prodej zmíněných bytů, problém znaleckých posudků. Jestliže byty byly převedeny za cenu, která neodpovídala skutečné hodnotě, a jestliže celý majetek OKD byl privatizován za cenu, která neodpovídala reálné ceně, to znamená, že došlo ke zkreslení znaleckých posudků, pak by stát kromě jiného měl požadovat náhradu i od těch lidí, kteří vyhotovovali znalecké posudky pro rozhodování vlády. Další věcí je, pokud vláda zavázala v privatizační smlouvě společnost k převodu bytů za výhodné ceny nájemcům, pak je třeba říct, jak vláda, případně vlády vymáhaly splnění této smluvní podmínky a jak byl zakotven převod této povinnosti na právní nástupce firem, které na majetku OKD těžily v průběhu těch let, od privatizace řekněme až do loňského roku.

Stejně tak je tady jedna věc. Každá těžební společnost je povinna vynakládat nebo odvádět peníze za vytěžené nerosty na speciální účet, na účet na útlum těžby. Já bych se chtěl zeptat jak pana premiéra, tak případně pana ministra průmyslu a obchodu, jaké množství uhlí bylo vytěženo od doby privatizace až do současné doby a kolik peněz mělo být na onom účtu na útlum těžby. Jak velká tato částka měla být a zda vůbec byla? A jak ošetřil Fond národního majetku, případně vláda, která připravovala privatizační smlouvu, aby převod této povinnosti byl zakotven i v právním nástupnictví, tzn. i u společností, které nastupovaly, jak se měnili jednotliví vlastníci. Pak by přece nebylo možné, aby tady přišla společnost s tím, že potřebuje další peníze na útlum těžby, protože vlastně jinak není schopna zajišťovat pokračování těžby. Přece to musela být nemalá částka. Velmi rád bych slyšel, kolik peněz mělo být na speciálním účtu na útlum těžby.

Stejně tak tady zaznělo, že v roce 2009 Sněmovna přijala usnesení, kterým zavázala vládu, aby byl naplněn onen článek smlouvy, kterou, předpokládám, nikdo z nás nemá, ale vláda ji určitě má a má k ní přístup, že budou převedeny byty nájemcům. Pokud toto usnesení bylo, pak přece vláda musela zajistit naplnění této smlouvy. Vymáhala vláda nebo vlády, které v té době působily, toto usnesení a jakým způsobem? To jsou věci, myslím si, které by měly být zodpovězeny, stejně jako by měly být zveřejněny zmíněné částky na útlum těžby, případně informace o tom, kdo zpracovával zmíněné znalecké posudky a jak případně vláda se snažila dopátrat toho, proč byla stanovena cena společnosti takto nízko a cena za předmětné byty takto nízko.

Takže prosím, pokud by bylo možné odpovědět na ty otázky, které jsem tady položil, pak si myslím, že by to prospělo k této diskusi a k případnému usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Lorencová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, ono mi to nedá, musím na to reagovat, teď na pana poslance Hovorku. On totiž hovořil o ceně, za kterou byly byty prodány. Princip je v něčem jiném. Ty byty neměly být nikdy součástí privatizovaného majetku OKD. V tom je rozhodující princip. Ty byty se staly součástí privatizace jenom proto, že byly označeny za byty služební, a tak se mohly stát v souladu s tehdy přijatým zákonem o velké privatizaci, který zavazoval ty, kteří šli do velké privatizace, k tomu, že budou privatizovat pouze majetek, s nímž budou podnikat. A byty přece nejsou předmětem podnikání v důlní činnosti. To je nesmysl. Takže pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, v tom je ta podstata sporu o byty OKD. Byty nikdy neměly být součástí majetku privatizovaného jako majetek OKD.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní kolegyni. S další faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec Josef Hájek.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, ano, máte pravdu. Byty, ani nemocnice, ani věci, které nesouvisely s přímým podnikáním, tzn. těžbou, neměly být součástí privatizovaného majetku. Pokud se tak stalo, pak musel pochybit někdo na Fondu národního majetku, lidé, nebo tým lidí, kteří připravovali předmětné smlouvy a podklady pro rozhodování vlády. A tady by možná mohlo taky zaznít, kdo připravoval konkrétní smlouvy a kdo takto nevýhodně připravil k privatizaci i bytový fond a nemocnici. To je pravda. Skutečně byty nesouvisely s podnikáním společnosti a ani nemocnice a neměly být nikdy privatizovány. A někdo za to nese konkrétní odpovědnost. Kromě vlády v té době samozřejmě lidé, kteří na Fondu národního majetku připravovali předmětné smlouvy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Josef Hájek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, já možná, pane Hovorko... (Předsedající: Mým prostřednictvím) ... prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste se zmiňoval o věci, kterou jsem kritizoval ve svém vystoupení. A jedná se o to, že směšujete dvě věci. To znamená, horní zákon řeší pouze vytváření rezerv na tzv. asanaci a rekultivaci. To znamená, to je na tzv. zahlazování důlních škod, tzn., že tím dobýváním podzemí dochází ke změně reliéfu, terénu, který se musí následně asanovat, případně vykupovat nebo opravovat rodinné domky. Ale bohužel smlouva, která byla v roce 2004 podepsaná, vůbec neřešila vytváření rezerv na útlum hornické činnosti spočívající v tom, že musíte někdy ty horníky rekvalifikovat, musíte jim dát odstupné, což třeba konkrétně měli slíbené až 12 měsíců, a musíte vynaložit prostředky na uzavření té šachty. Každá šachta má sto kilometrů chodeb. To je náročný proces, kde je voda, kde je metan, který bude stát skutečně při zavírání těch šachet několik miliard. A já vyčítám to, že skutečně tyto náklady nebyly zahrnuty. Dal jsem tady příklad s tou německou společností RAG, kde jsem měl možnost několikrát být, a tam za prvé ji neprivatizovali, zůstala v majetku státu, a skutečně stát systémově vytvořil podmínky k desetiletému uzavírání šachet s programem "zajistíme práci pro každého horníka". To znamená, to byl komplex technických opatření. Oni během těch deseti let vytvořili i firmy, z jejichž výtěžku budou financovat následné náklady na jímání metanu, čerpání vody. Protože tím, že ty šachty zavřeme, nekončí náklady pro stát. Ty náklady budou dále na čerpání vody, zabezpečování, monitoring atd. To jsou miliony, miliony ročně. Takže to je ta chyba, kterou jsem vyčítal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Já s kolegou předřečníkem vaším prostřednictvím, pane předsedající, souhlasím. Ano. Jsem si vědom toho, že horní zákon řeší fond na útlum těžby. Ano, rozumím tomu. A jedna věc je stávající zákon a druhá věc je smlouva. Jak byla privatizační smlouva uzavřena. Jestliže toto nebylo ošetřeno v privatizačním projektu, pak se jedná o selhání tehdejšího Fondu národního majetku, konkrétních úředníků a případně lidí zodpovědných za materiály, které byly předkládány vládě. A je třeba, aby to bylo předmětem tohoto současného jednání, aby toto vyšlo najevo, aby tyto informace byly dány. Pokud se podíváte na podobný případ z Čech, tak pokud se tím zabývaly zahraniční soudy, pak dokázaly i bývalé manažery odsoudit. Ale to by musel někdo zřejmě tyto záležitosti předložit zahraničním soudům, protože pochybuji o tom, že naše soudy by v této věci postupovaly jinak než v případě oné těžební společnosti ze severních Čech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Fiedler: Ano, kolega Hovorka to řekl naprosto přesně, naprosto s tím souhlasím. V zahraničí z nás musí mít legraci a srandu, jak my si tady neumíme vyřešit věci u nás sami doma. Je 18.49, hodinu padesát různí poslanci sdělují své názory a pohledy na věc k bodu, který se jmenuje informace vlády. A vláda nám hodinu padesát zarytě mlčí. Když jsme to projednávali v červnu, tak jsme se k žádnému rozumnému závěru nedostali, protože entrée pana premiéra, tak jak víme, byl dlouhý projev o ničem. Dneska se ke slovu raději ani nepřihlásil, aby zodpověděl položené otázky.

Myslím, že to byl kolega Černoch, kdo vyzýval pana premiéra, aby tedy zveřejnil tu audionahrávku, audiozáznam, ze kterého bychom se leccos dozvěděli, tak jako se nesmíme dozvědět, co bylo v té obchodní smlouvě, která je tajná - proč? Já čekám pořád, že pan premiér odpoví na tu Markovu otázku, jestli je to ochoten zveřejnit, nebo ne. Kolega o tom evidentně ví víc, jestli takový nějaký záznam je. Proč se to nedozvíme? Proč tady hodinu a půl, hodinu padesát poslanci říkají své názory a vláda, potažmo premiér, kterého se to akutně týká, zarytě mlčí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byla prozatím poslední faktická poznámka. Do obecné rozpravy je dále řádně přihlášen pan poslanec René Číp. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec René Číp: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, je zcela zjevné, že způsob privatizace majetku OKD v minulosti byl špatný, spíše velmi špatný, o tom se již namluvilo dnes mnohé. Smlouva o prodeji byla uzavřena kvapně a bez jakýchkoli záruk, jak s majetkem bude v budoucnu naloženo, a to nejen s částí firmy podnikající v těžařském průmyslu, ale i s bytovým fondem. To je obecně známý fakt, který nemůže nikdo popírat.

Nyní bych vám rád přiblížil, o kom konkrétně vlastně jednáme a jaké jsou důvody, proč je nutno tento problém nejen řešit, ale i rozumným způsobem vyřešit. Česká republika má zhruba 10 550 tis. obyvatel. Problémy firmy OKD, které jsou aktuální, se přímo dotýkají zhruba půl procenta občanů naší země. Jde o zaměstnance a rodiny zaměstnanců OKD či subdodavatelských firem závislých na činnosti této firmy a příjmů z ní. A to rozhodně není malé číslo. A jde také o občany obývající byty, které byly v minulosti majetkem OKD a na které měli obyvatelé dekrety a měly se stát jejich vlastnictvím za podmínek prezentovaných při uzavírání smlouvy o privatizaci firmy.

Jen si zkuste představit všechny tyto občany včetně dětí pohromadě a věřím, že by v tuto chvíli byl málokdo schopen říci, že je to problém jen této firmy či těchto osob a stát by neměl zasahovat. Naštěstí nejsme v té pozici, neboť je zde snaha najít vhodné řešení, ale pojďme si to tedy více přiblížit.

Moravskoslezský kraj s počtem obyvatel více než 1,2 mil. se dnes řadí na třetí místo mezi kraji a žije zde procentuálně vyjádřeno zhruba 11,5 % všech obyvatel naší země. Co se ekonomické výkonnosti týče, podílí se Moravskoslezský kraj na celostátním HDP v posledních letech mezi zhruba 10 až 11 % a je zde zřejmý propad HDP v regionálně významném odvětví těžby uhlí, který je naštěstí částečně kompenzován růstem hrubé přidané hodnoty v odvětví výroby motorových vozidel a také rozvojem nových průmyslových zón. Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji je dnes podle nyní používané metodiky zhruba na úrovni 7,5 %. Sama firma OKD má dnes kolem 10 tis. vlastních zaměstnanců a dalších několik tisíc zaměstnanců mají dodavatelské společnosti a firmy. Průměrná mzda v Moravskoslezském kraji je zhruba na úrovni 26 tis. korun měsíčně, což jej řadí mezi průměr v České republice. Medián je samozřejmě výrazně nižší a pohybuje se kolem 22 500 korun měsíčně hrubé mzdy. Uvědomíme-li si, že příjem pracovníků v hornictví je nad těmito průměry, neboť za jejich těžkou práci jim po zásluze náleží vyšší odměna, a zároveň vezmeme v potaz, že na jejich příjmech jsou závislí i rodinní příslušníci, snadno si můžeme představit, co by následovalo po úplném zastavení těžby.

Kupní síla v Moravskoslezském kraji by se výrazně snížila - spekulovat o přesných číslech tady teď nebudu, neboť by tyto odhady nebyly podloženy, ale pro náš kraj by to byla neférová rána do zad. Občané by v tu chvíli byli jednoznačně odkázáni na sociální pomoc od státu, jenž se sice nabízí, ale toto řešení není ideální, a tak by logicky nastal další tlak na odchody mimo tento region a také na snižování platů v jiných oblastech. To není možné připustit.

Domnívám se, že celá republika má vůči Moravskoslezskému kraji velké závazky, neboť to byl právě Moravskoslezský kraj, potažmo Severomoravský, který byl již dříve, a zejména po vzniku Československé republiky, místem, kde působil těžký průmysl a občané zde žijící a pracující se významným způsobem podíleli svou prací na rozvoji celé země. Platili za to nemalou daň v podobě horších životních podmínek, neboť těžký průmysl s sebou nesl i větší míru znečištění životního prostředí, a tím logicky i kratší průměrnou délku života a jeho kvalitu.

O samotném problému OKD se řeklo a napsalo už mnoho slov. Ano, je nutné posoudit všechny kroky, které vedly k současnému stavu, a hnát k zodpovědnosti jeho viníky. Ale zcela prioritní pro lidi je řešit budoucnost, neboť to je tím podstatným. A to je povinností politiků a to od nás občané také očekávají. Klíčové nyní je, aby vláda, celá Sněmovna i politická reprezentace učinily takové kroky, aby se Moravskoslezský kraj mohl dále rozvíjet a občané jej považovali za dobré místo k životu. Proto apeluji na vládu, aby učinila vše pro to, aby zajistila další budoucnost těžebního průmyslu v Moravskoslezském kraji s jeho postupným útlumem podle stavu ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí, neboť v tuto chvíli neexistuje žádná jiná reálná alternativa, která by mohla případný rychlý konec tohoto průmyslu nahradit.

Pokud by se vláda rozhodla k tomuto použít část přebytku ze státního rozpočtu za loňský rok, když tedy nebyly tyto peníze proinvestovány, a zde by mohly částečně napomoci lidem, které předchozí rozhodnutí politických reprezentací dostalo do velmi složitých situací, věřím, že by určitě našla širokou podporu v Poslanecké sněmovně napříč politickým spektrem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Čípovi. Ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Lorencová.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Takže já si dneska nedám pokoj, vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové. Ona tenkrát ta tzv. velká privatizace, divoká privatizace, vyhovovala v podstatě všem. Nebo téměř všem. Já si jenom dovolím připomenout kolegům napravo od mne v sále dobu, v níž hejtmanem severní Moravy byl jejich člen pan Tošenovský. Tento pan Tošenovský byl členem dozorčí rady firmy OKD, Bakalovy už firmy OKD, s platem tři miliony ročně. Nevím, kolik dostával on, možná něco šlo i bokem, ale tři miliony. Jestliže hejtman, který je dlouholetým členem ODS, dnes nás reprezentuje v Evropské unii, tak tento člověk dostával od Bakaly tři miliony za členství v dozorčí radě.

Aby to nebylo líto kolegům na levici, tak i odboráři si tam přišli na své. I odbory tam měly své zástupce, byť s milionovým příjmem. Nikoli už tři miliony, ale milion. Takže ono to, jak to všechno dopadlo, to bychom museli sáhnout asi hodně hluboko, abychom se dopracovali k té pravdě a k podstatě věci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A poslední faktická poznámka - blíží se 19. hodina. Pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já chápu, že tohle téma je důležité a že je namístě, když ho Sněmovna projedná a udělá si na to nějaký obrázek. Pokud se ale, kolegové, chcete vyžívat v tom, promiňte, trošku udavačském seznamu, poslední dobou je to u vás docela oblíbené téma, kdo všechno se nějakým způsobem přiživil na OKD, tak byste neměli zapomenout na svého lídra eurokandidátky pana europoslance Teličku, který nepochybně od pana Bakaly inkasoval mnohonásobně víc než celý pan bývalý hejtman Tošenovský. Ale je to trochu pod úroveň diskuse. Promiňte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Blíží se 19. hodina a na základě dohody předsedů poslaneckých klubů přerušuji tento bod Informace vlády o postupu nevýhodné privatizace OKD do čtvrtka 19. 1. v 18 hodin, kdy v tomto bodu budeme pokračovat.

Přeji vám hezký večer a přerušuji jednání této schůze Poslanecké sněmovny do zítřka do 9 hodin ráno, kdy budeme pokračovat zákonem vráceným prezidentem republiky. Děkuji a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.