(14.40 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan poslanec Černoch a připraví se pan poslanec Koníček.
Poslanec Marek Černoch: Pane nepřítomný premiére, dámy a pánové. Norský krajský soud odmítl odvolání paní Michalákové proti dřívějšímu rozsudku o pozbytí rodičovských práv na syny Davida a Denise. Paní Michaláková v odvolání argumentovala tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil i kvůli medializaci případu a že v předchozím jednání byly procesní chyby. Například když nebyl vypracován nezávislý znalecký posudek, že se nikdo nezeptal na názor přímo Davida a Denise. Norský krajský soud nic z toho ale neuznal a odvolání odmítl. Pane premiére, argumentace norského soudu je skandální. Říci, že paní Michaláková není schopna se o své děti postarat nebo že si už u svých pěstounů zvykly, je neslýchané. Jedná se o české děti. A vy, jako premiér České republiky byste měl za české občany bojovat. Proto se vás ptám, jaké uděláte jako premiér kroky, aby se tento únos českých občanů v Norsku řešil? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní pan poslanec Koníček. Připraví se pan poslanec Procházka. Prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, kontrolní výbor projednával nedávno bod Informace ministra financí o aktuálním stavu přípravy evidence tržeb. V průběhu projednávání jsem konstatoval, že Ministerstvo financí při přípravě projektu nedodrželo usnesení vlády č. 889 ze dne 2. listopadu 2015. Ministerstvo financí neseznámilo s celkovým projektem EET před zahájením jeho realizace útvar hlavního architekta eGovernmentu. Rada vlády pro informační společnost se k projektu jako celku nevyjadřovala. Pan ministr financí nemá tedy k projektu EET kladné stanovisko rady, jak vyžaduje usnesení vlády.
Také jsme narazili na problém se vznikem státního podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb, který evidenci tržeb prakticky realizuje. Podle mého názoru vznikl tento podnik v rozporu se zákonem o státním podniku. Zákon v době vzniku státního podniku neumožňoval vznik nového podniku odštěpením. To bylo přidáno do zákona až o rok později. Pan ministr na výboru argumentoval, že vznik podniku schválila vláda. Ano, vláda přijala usnesení 854 ze dne 20. října 2014, ve kterém vznik podniku schválila, ale uložila prvnímu místopředsedovi vlády realizovat toto usnesení v souladu se zákonem o státním podniku a to pan ministr financí neprovedl. Kontrolnímu výboru písemně přiznal, že podnik založil podle občanského zákoníku.
Žádám vás, vážený pane premiére, o stanovisko k plnění, či spíše neplnění výše uvedených usnesení ministrem financí.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Další v řadě je pan poslanec Procházka. Připraví se pan poslanec Koubek. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Roman Procházka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, vážený pane premiére, v minulém týdnu jsem byl osloven zástupci odboru Policie ČR v Karlovarském kraji ohledně problematiky platů policistů. Vládám se od roku 2010 plně nepodařilo kompenzovat dopady tehdejších tzv. úsporných opatření, které postihly na několik let zaměstnance Policie ČR. I přes úpravu stupnice platových tarifů pro rok 2017, kdy došlo k dorovnání na úroveň roku 2010, je nadále současný stav vývoje služebních příjmů policistů velmi závažným problémem. Nástupní plat policisty je v současné době 18 560 korun hrubého. Tento plat policista pobírá po dobu jednoho roku, kdy vykonává základní odbornou přípravu. Po roce již zpravidla slouží v přímém výkonu služby, je ustanoven do třetí tarifní třídy, pobírá tzv. rizikový příplatek a v případě směnného provozu je jeho tarif navýšen o deset procent. Hrubý měsíční příjem pak činí celkem 19 880 až 22 980 korun.
Karlovarský kraj se potýká s nedostatkem policistů již delší dobu. Z toho důvodu v letošním roce probíhá masivní náborová kampaň, ale ani ta dosud nevedla ke zvýšení zájmu o službu u Policie ČR. V současné době se zde rozvíjí několik průmyslových zón, kde zdejší firmy pro běžné dělnické profese nabízejí mnohem vyšší nástupní platy. Mnohdy jsou tyto nástupní platy na úrovni policisty s patnáctiletou praxí. Firmy rovněž nabízejí mnoho benefitů, například 13. plat, příspěvek na dojíždění, stravování, případně jiné, které bohužel u Policie ČR nejsou.
Policista má ve svém životě navíc řadu povinností a omezení oproti běžným občanům. Zájemci o práci pak raději volí práci u těchto firem nebo v blízkém Německu. Z těchto důvodů současné navýšení platů - (Upozornění na čas.)
Domníváte se, že nástupní plat příslušníka Policie ČR odpovídá náročnosti tohoto povolání? Jaké kroky učiníte jako premiér, aby služební příjem policistů byl odpovídající náročnosti jejich vykonávané práce a motivoval nové zájemce ke vstupu do policejního poměru? A budete podporovat návrh nezávislého odborového svazu Policie ČR, aby byly příslušníkům bezpečnostních sborů v následujících třech letech pravidelně každý rok navýšeny základní tarify o deset procent?
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Žádám poslance, aby dodržovali čas určený na interpelaci.
Nyní pan poslanec Koubek a připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím.
Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, dovoluji si vás opakovaně interpelovat ve věci prodeje pražského sídliště Písnice z majetku společnosti ČEZ. Jsem přesvědčen, že České republice jakožto majoritnímu akcionáři vzniká v souvislosti s touto zjevně diskriminační, a jak se ukazuje i hodně netransparentní soutěží evidentní škoda.
Vy jste mi zde před týdnem odpověděl, že jako premiér vlády nemůžete v této záležitosti nic činit. Že nemůžete zasahovat do obchodního vedení akciové společnosti ČEZ. Vy jste se smířil s tím, že prostě nebudete nic pro to dělat. Já se ovšem s tím smířit nemohu a nemohou se s tím smířit ani mí občané. Ministerstvo financí mi prostřednictvím pana náměstka Landy v oficiální komunikaci odpovědělo, že rovněž nemůže nijak ovlivňovat obchodní vedení společnosti ČEZ. S tím ovšem už nemůžu souhlasit vůbec, neboť Ministerstvo financí ze zákona disponuje mnohými právy, jimiž může jednání ČEZ přímo ovlivňovat. Konkrétně mám na mysli to, že Ministerstvo financí může požádat o svolání mimořádné valné hromady k projednání jím navržených záležitostí. Může požádat o zařazení určité záležitosti na již svolanou valnou hromadu. Má právo požádat dozorčí radu o přezkoumání výkonu působnosti představenstva. A především má právo požadovat vysvětlení konkrétního postupu představenstva. Nic z toho se evidentně neděje, a to proto, že o to nežádáte vy, pane premiére, a to proto, že o to nežádá ani Ministerstvo financí. Není tedy pravdou, že vláda, vy pane premiére, ani Ministerstvo financí nemůže dělat nic. Pokračování této soutěže, která už i v médiích vyvolává značné pochybnosti, a v případu se začala angažovat i paní ministryně Michaela Marksová, by znamenalo poškození dobré pověsti společnosti ČEZ, a tím pádem i způsobení škody samotné společnosti, jejím akcionářům a zejména České republice.
Já se vás ptám: Poučíte svého kolegu o možnostech, které jako akcionář směrem ke společnosti ČEZ má? Ostatně vy jako bývalý ministr financí to jistě moc dobře víte. Můžete tak, pane premiére, učinit? Čas se velice krátí. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Nyní paní poslankyně Hnyková. Není přítomna. V tom případě budeme pokračovat dále. Pan poslanec Karel Fiedler. Připraví se pan poslanec Tomio Okamura. Prosím.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Opětovně budu interpelovat pana premiéra ve věci zařazení sněmovního tisku 499, novely exekučního řádu, na program Sněmovny. Už jsem zde tuto interpelaci uváděl minulý týden, ale vzhledem k tomu, že pozice poslance vůči ministrovi je velmi nevýhodná, můj čas je mnohem kratší, tak jsem nemohl reagovat na to, co tady zaznělo.
V akčním plánu strategie boje proti sociálnímu vyloučení je uvedeno to, na co se odvolával pan premiér, že vláda předloží svůj návrh řešení této problematiky v termínu červen 2017. Vzhledem k tomu, že termín je před letním obdobím, kdy výkonnost vlády klesá a je přerušeno jednání, za chvíli potom budou už finišovat volební měsíce, mám ne vážné pochybnosti, mám naprostou jistotu, že tento akční plán, tento slib řešit tuto problematiku, je pouhou formalitou a vláda skutečně nemá zájem tuto problematiku řešit. Jsme už vlastně jednou z posledních zemí, která nemá tuto problematiku teritoriality exekutorů řešenu. Pro informaci občanům uvádím, že Slovenská národní rada přijala v měsíci listopadu v minulém měsíci novelu, která tuto problematiku řeší. Na Slovensku to dokázali prohnat legislativním procesem za tři měsíce, potom co to doputovalo do národní rady.
Můj dotaz tedy je: Hodlá vláda opravdu řešit problematiku teritoriality exekutorů a nadměrného zneužívání exekucí? V jakém termínu? ***