(16.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Ale musím ocenit, a teď to myslím vážně, že první, kdo vystoupil s opravdu vášnivou obhajobou rozpočtu, je pan premiér. Já jsem vám dopoledne vyčítal, že tady tak sedíte a je vám to všechno jedno, tak to já bych chtěl ocenit. Nebudu používat silná slova jako lež. Budu předpokládat vstřícně, že pan premiér na něco zapomněl, něco mu už vypadlo z té neselektivní paměti, některá ne tak dobrá čísla zapomněl. Proč by je tady uváděl? Musím se pochválit sám, nikdo jiný to za mě neudělá. Jedovatou poznámku spolknu, kterou jsem chtěl k tomu říct, ale pan premiér se pochválil... A já rozumím tomu, že se vláda chválí tím, že máme nejnižší nezaměstnanost, a myslím, že na to můžeme být hrdí všichni. Opravdu všichni. Ono je to sice o desetinku, ale je to jedno, jestli jsme tento měsíc první a příští měsíc budeme druzí, nebo naopak. Opravdu je to dobrá zpráva pro občany ČR.
Co mě ale mrzí, a na to pan premiér zapomíná, a já jsem tady teprve druhé volební období, takže mám paměť za dvě volební období, když jsme v minulém volebním období argumentovali tím, že HDP není jediný ukazatel, který se má sledovat, pořád jste nás tloukli tím HDP na Slovensku, že? Na Slovensku mají víc. A když my jsme říkali, podívejte se na nezaměstnanost, v krizových letech jsme se pohybovali mezi 5. a 6. místem, tak to bylo nic. A to byl také velmi dobrý výsledek. A říkám, že jsem hrdý na to, že jsme první nebo druzí, druzí nebo první. Ale když to bylo za vlády naší, tak to, že jsme pátí nebo šestí, je jedno, že jsme měli poloviční nezaměstnanost proti vedlejšímu státu, našel si pan premiér tehdy v opozici ten parametr, v kterém jsme tak dobří nebyli nebo ve kterém jsme byli horší než naši sousedé, a tím nás tloukl po hlavě. A co chce po nás? Abychom to nedělali, abychom naopak si našli ten dobrý parametr a chodili ho sem chválit.
Dvě stě tisíc lidí našlo práci. To je skvělá zpráva. Opravdu skvělá zpráva. Ale, a to je rozdílný pohled pravicového a levicového politika, já za to děkuji zaměstnavatelům, podnikatelům, živnostníkům, každému, který vytvořil alespoň jedno pracovní místo, anebo - a to není vůbec jednoduché v těch malých firmách, v drobných firmách, u živnostníků - udržel to pracovní místo. To je také velmi složité. Tam já vidím zásluhu a těm bychom měli děkovat všichni a těm bychom měli ulehčovat život. A to my neděláme. Opravdu ne. Takže klobouk dolů před těmi, kteří vytvářejí pracovní místa. Já si myslím, že pracovní místa nevytváří žádná vláda, kromě úředníků, pravicová ani levicová, ale vláda může buď uvolňovat prostor k aktivitě, k podnikání, k zaměstnávání, nebo ho svazovat. A já jsem zastáncem toho prvního a vy jste, podle mě legitimně, a proto jste také levicoví politici, zastánci toho druhého. A to je všechno.
A pane premiére, k těm číslům. Objektivně musíme říct, že při očekávaném růstu 2,4 % HDP v roce 2017 naplánovaný schodek 60 mld. je asi tak třikrát lepší než v dobách, kdy byl růst 6 % a vy jste byl ministr financí. To je bezesporu zlepšení, a dokonce skokové. Nám to připadá málo a my si myslíme, že ČR má na víc.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče. Než udělím slovo v rámci faktických poznámek, tak na začátek dovolte, abych zrušil svou omluvenku z dnešního odpoledního jednání.
První faktickou poznámku má nahlášenu pan poslanec Tejc a připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já myslím, že se občané ČR určitě přesvědčili o tom, za které vlády se jim dařilo lépe, a také potom to vysvědčení v minulých volbách vystavili.
Já myslím, že to, co je podstatné, a určitě nepotěším pana předsedu Stanjuru, ale mohu mu sdělit jediné. My nebudeme soupeři sami sobě. Soupeřem mým, Bohuslava Sobotky a dalších sociálních demokratů budou ti, kteří budou chtít návrat neúspěšné pravicové škrtací politiky, která této zemi neprospěla. Jsem přesvědčen, že každý z nás, který tady teď seděl v lavicích sociální demokracie, může jenom podepsat to, co řekl Bohuslav Sobotka, a jednoznačně bez ohledu na to, co budete říkat, naše politika je úspěšná. Ta vaše, bohužel, pro lidi, bohužel pro lidi, úspěšná nebyla. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já a mí kolegové už jsme si tady zvykli, že tady desítky minut posloucháme, kdo co zavinil a kdo za co může. Ono nám ostatně nic jiného nezbývá. Zdá se nám to poněkud neproduktivní, ale bohužel už asi do konce tohoto volebního období s tím nic neuděláme.
To, co mě ovšem zaráží jako předsedu hospodářského výboru, je to, že jak se zdá, tak každý rozumí nejen protikuřáckému zákonu, ale také ekonomice. Když slyším tady paní poslankyni Chalánkovou, která říká, že jsme prošvihli šanci k oživení pracovního trhu v okamžiku, kdy máme 366 tisíc nezaměstnaných, z nichž převážná většina nechce pracovat, na trhu chybí desetitisíce pracovních míst, tak já tuhle poznámku opravdu nechápu a i mně zde došla trpělivost. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemohu vyvolat pana kolegu Tejce ani vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. To, že nás nějak nálepkujete, my žádnou škrtací politiku vracet nechceme, ale to rozhodnou občané ve volbách, o tom nechci mluvit. Ale zkuste porovnat dvě čísla. Vy takhle s despektem říkáte, jak jsme škrtali a škrtili, tak se podívejte do vládního materiálu k rozpočtu: investice v roce 2012 - 112 miliard. V tom vašem prorůstovém, proinvestičním, otevřeném, naprosto jiném než škrtacím, šetřicím jsou investice 104. To je minus 8 miliard. To je poměrně jednoduchá úvaha. Kde je chyba v té vaší argumentaci? To si asi odpovíte sám. Já vím, že čísla jsou neúprosná a mnohem lépe se tady šermuje nálepkami.
K panu předsedovi hospodářského výboru. Já s vámi v zásadě souhlasím, s první i s druhou částí, ale je třeba říct, že lídr reminiscencí, vzpomínek, kdo za co může, je váš předseda. A těsně za ním, těsně, oni spolu soutěží, kdo víc, je pan premiér. A to je prostě pravda. Tak když si to zařídíte doma, aby se tady pořád neříkalo: no, co vy jste za těch 25 let a 25 let... My jsme tedy nevládli 25 let, bohužel. Vy to zapomínáte. Byli jsme ve vládě zhruba polovinu, možná menší dobu než polovinu. Ale když nebude začínat každý projev tím, co vy těch 25 let, nebo kolegové, jo, když jsme vládli my, to byla idylka, když jste vládli vy, to bylo peklo, tak čas na to, abychom debatovali o číslech, o výdajích v jednotlivých kapitolách, aby nám ministři říkali, proč to najednou jde a na vládě to nešlo, proč tady 300 milionů, tady 200 milionů, tady 400 milionů. Na to jsem odpovědi nedostal, a byly to korektní konkrétní otázky. Zato jsem slyšel, co všechno bylo málem od roku 1990. Nezbývá mi než veteránům, jako je Bohuslav Sobotka, asi věřit, nebo pak to musím nastudovat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče! (Posl. Stanjura ukončil svůj příspěvek.) Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že neeviduji žádnou faktickou poznámku, s přednostním právem pan předseda Bělobrádek. Prosím. ***