(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud jde o stávající kontroly ze strany Ministerstva spravedlnosti, výkon státního dohledu nad exekuční činností vykonává na Ministerstvu spravedlnosti odbor exekučního dohledu. Fyzické kontroly exekutorských úřadů jsou prováděny pověřenými pracovníky, jsou to dvoučlenné, tříčlenné týmy, ten odbor byl za naší vlády personálně navýšen, tzn. že se zvýšil počet lidí, kteří se vůbec o tuto věc na Ministerstvu spravedlnosti starají, a daří se prošetřit vyšší počet exekučních spisů. Tím se podle mého názoru vlastně provádí komplexnější kontrola a může se zjistit komplexnější profil činnosti soudního exekutora. To znamená, my jsme zvětšili počet lidí, kteří chodí na kontroly k jednomu exekutorovi, je šance projít více exekučních spisů, je možné tedy udělat si ucelenější obrázek o tom, co se na jednotlivých exekučních úřadech odehrává.
Jinak pokud jde o ten konkrétní příklad, který zde byl zmíněn, já tedy z těch podkladů od Ministerstva spravedlnosti tady mám, že bylo navrženo, aby ten kárně obviněný soudní exekutor byl uznán vinným z kárného provinění a aby mu byla uložena pokuta ve výši 500 tisíc korun. Čili podle mých informací Ministerstvo spravedlnosti navrhovalo, aby ta věc byla řešena pokutou ve výši půl milionu korun, ale Nejvyšší správní soud rozhodl skutečně tak, jak zde bylo ze strany pana poslance řečeno, což mě osobně tedy také překvapilo, že za uvedené kárné provinění uložil kárný senát podle § 116 odst. 6 písm. a) exekučního řádu písemné napomenutí a uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu nabylo právní moci 13. 5. Tady vláda přirozeně nemůže ovlivnit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Nejvyšší správní soud rozhodl na základě tedy návrhu, na základě kárné žaloby Ministerstva spravedlnosti, ale posoudil tuto věc odlišným způsobem, než ji posoudilo ve svém návrhu Ministerstvo spravedlnosti.
Nicméně platí to, co jsem řekl, na základě akčního plánu ke strategii boje proti sociálnímu vyloučení chceme nadále věnovat zvýšenou pozornost zlepšení kontrolní činnosti ze strany Ministerstva spravedlnosti vůči jednotlivým exekučním úřadům.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Budu reagovat. Já jsem tedy v té odpovědi od Ministerstva spravedlnosti ten návrh nebo zmínku o tom návrhu na pokutu na půl milionu korun neměl, je to pro mě nová informace od vás, nicméně výsledek je takový, že ve finále bylo rozhodnuto jinak, a ten stav tedy pokládám za naprosto neuspokojivý.
Nicméně podle odpovědí, které si postupně vyžaduji, ta četnost kontrol vzhledem k počtu exekucí je tedy velmi nedostačující, podle mého názoru.
A pokud jste zmínil, pane premiére, ten akční plán, mám z něj nějaké informace k dispozici. Tam je závazek, že do termínu 6/2017, do června příštího roku, má být podán návrh novely, která by řešila teritorialitu exekutorů, což víme, že Poslanecká sněmovna to moc nepodporuje, a já si pokládám otázku, jestli když ta novela bude předložena, jestli to chápu správně, do poloviny příštího roku, jestli bude schopna nabýt účinnosti do konce tohoto volebního období, což vidím, paní exministryně Válková má stejný názor jako já, nebude, čili mám velké pochybnosti o splnění tohoto bodu koaličního programu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane premiére, vaše doplňující odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano. Děkuji. Já skutečně mohu potvrdit, že návrh na zahájení kárného řízení proti dotčenému soudnímu exekutorovi byl učiněn na základě toho, že soudní exekutor v příkazu k úhradě nákladů exekuce určil odměnu exekutora v takové výši, při které jako základ pro výpočet odměny stanovil v rozporu s příslušným ustanovením exekučního tarifu. Tenhle typ pochybení byl v rámci kontroly nalezen v devíti exekučních spisech. To znamená, že Ministerstvo spravedlnosti při kontrole identifikovalo toto pochybení v devíti spisech a podalo kárnou žalobu a navrhlo pokutu 500 tisíc korun. To je tedy na základě informací, které mám k dispozici. Bohužel vláda nemůže odpovídat za rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který tuto věc posoudil ze svého pohledu jinak a rozhodl mnohem mírněji. A já souhlasím s vámi, že písemné napomenutí jako výsledek procesu, který nepochybně stál nemalé finanční prostředky daňové poplatníky, protože něco stála ta kontrola, prověření spisů, něco stálo to příslušné jednání, a aby výsledkem bylo písemné napomenutí, tak to mi nepřipadá jako příliš dobrý závěr tohoto příběhu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. V sedmé interpelaci paní poslankyně Markéta Adamová bude interpelovat pana premiéra ve věci povinné maturityy z matematiky. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážený pane premiére, novelou školského zákona vaše vláda zavedla povinnou maturitu z matematiky. Měla být zavedena od roku 2020-2021. Odhlédněme tedy nyní od toho, zda vůbec zavádět matematiku jako povinný maturitní předmět, čehož já osobně zastáncem nejsem, ale o tom teď hovořit opravdu nechci.
V minulém týdnu ministryně školství Valachová oznámila, že povinnost maturity z matematiky od roku 2020/2021 se bude vztahovat pouze na gymnázia a lycea. Z asi 60 oborů tak byly vybrány pouze dva typy škol a na ostatní se bude vztahovat výjimka jednoho či dvou let. To teprve rozhodne vláda. Tento naprosto nerovný přístup postrádá logiku. Jsou typy středních škol, u kterých schopnost složit maturitní zkoušku z matematiky je zejména projevem schopnosti žáka studovat dále v terciárním školství, tedy na vysoké škole. To jsou právě gymnázia. Jsou ale naopak typy škol, jejichž absolventi musí být schopni složit maturitu z matematiky a potřebují ji bez ohledu, jestli budou studovat na vysoké škole, nebo ne, protože má význam pro jejich budoucí povolání. To jsou např. průmyslové školy, střední odborné školy technického zaměření atd. Odklad je vysvětlován potřebou změny financování regionálního školství, díky němuž by údajně měla být zkvalitněna výuka matematiky, po které všichni volají. I po změně financování bude časová dotace na výuku matematiky stejná, stejní budou i učitelé. Jak se tedy zkvalitní výuka matematiky díky změně financování? Můžete být prosím konkrétní?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě dobrá zpráva je, že konečně budou také peníze na pozitivní změny v našem školství. Příští rok dochází k navýšení kapitoly Ministerstva školství o 13 miliard korun, což je největší meziroční nárůst od roku 1989, takže je evidentní, že na ty změny, kterými prochází rezort školství, budou konečně také finanční prostředky.
Pokud jde o povinnou maturitu z matematiky, tohle je jenom jeden z kroků, jak zlepšit vzdělávání v matematice a také jak podpořit logické myšlení žáků. Schválená novela školského zákona zavádí v oblasti maturitní zkoušky tři povinné zkoušky společné části maturity, a to z českého jazyka a literatury, z cizího jazyka a z matematiky, přičemž povinnost konat tři povinné zkoušky bude pro vybrané obory vzdělávání platit poprvé ve školním roce 2020 a 2021. Při schvalování této novely se počítalo s tím, že od roku 2021 bude zkouška z matematiky povinná pro zhruba šest desítek oborů, kde se matematika vyučuje nejintenzivněji. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy předložila dvě varianty. Tou první je, že od roku 2021 by povinnou maturitu z matematiky skládali studenti gymnázií a lyceí a rok poté i studenti ostatních škol.
Druhá varianta počítá s dvouletým odstupem povinné maturity z matematiky na všech školách vyjma gymnázií a lyceí. To znamená, že by tam povinná maturita začala v roce 2023. ***