(18.00 hodin)
(pokračuje Klaška)
Druhý pozměňovací návrh, který jsem již zmínil, se týká druhé části té naší novely, kterou jsme s kolegou Jurečkou podávali v červenci letošního roku, a ta se týká podnikatelů či spíše lidí, kteří si pouze přivydělávají ke svému rodinnému rozpočtu. Týká se to podnikatelů, nebo takzvaných podnikatelů, kteří podnikají podle zákona o důchodovém pojištění v režimu tzv. vedlejší podnikatelské činnosti, a omezili jsme je podle toho právního předpisu, tedy o důchodovém pojištění, takzvanou rozhodnou částkou, která je jakýmsi legislativním automatem a která je stanovena ve výši 20 % průměrné mzdy. Kdybychom si to přepočítali do konkrétních čísel, je to 5 400 korun měsíčně nebo 64 800 ročně jejich zisku nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji. Z toho je evidentní, že se jedná skutečně o drobné v uvozovkách podnikatele, či spíše lidi, kteří si skutečně chtějí pouze přivydělat ke svému jinému druhu příjmu. A to je podmínkou, mít ten jiný druh příjmu.
Třetím z naší palety nabízených pozměňovacích návrhů je návrh, který je založen na jednoduché úvaze vyjmout z působnosti zákona o evidenci tržeb ty podnikatele, jejichž roční příjmy dosáhnou maximálně částky 414 000 korun ročně. Proč tato částka? Je to částka, když podnikatel vydělá tuto částku, použije nerozšířenější výdajový paušál ve výši 60 %, a pokud odečte svou slevu na dani jakožto poplatník, vyjde z toho nulová daň. Takže pokud tito podnikatelé nekrátí tržby, tak vlastně u nich nedochází jednak k daňovým únikům a nelze zvýšit saldo výběru daní. Domníváme se, že tedy by šlo pouze o zvýšení administrativní zátěže takovýchto podnikatelů.
A poslední z palety našich pozměňovacích návrhů, které vám nabízíme, je návrh, který je zaveden v systému pod sněmovním dokumentem 5357 a je založen na úvaze paušální daně. Paušální daně ale pojaté pro všechny podnikatele, kteří o ni požádají podle stávajících pravidel a podle pozměňovacího návrhu nebo návrhu rozpočtového výboru, který rozpočtový výbor Sněmovně předkládá, který byl na rozpočtovém výboru již schválen. To znamená i s těmi úpravami, že podnikatel může mít zaměstnance atd., tak jak to zde sděloval pan předseda rozpočtového výboru. Proč? Protože takový podnikatel se musí dohodnout s daňovou správou, musí předložit tři roky zpět své hospodaření, svůj návrh příjmů, svůj návrh výdajů, a v takovém případě pokud dojde k takové forenzní nebo velmi podrobné kontrole Finanční správy, tak potom zaplatí paušální daň a je dále zbytečné, stejně musí vést evidenci příjmů, pohledávek a majetku, tak je zbytečné zavádět u takových podnikatelů i evidenci majetku. Navíc jde pouze o možnost, daňová správa na to přistoupit nemusí, nebo na to nemusí přistoupit hned, až třeba po nějaké delší historii tohoto podnikatele.
Tolik stručně k představení našich návrhů, ke kterým se přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Klaškovi a nyní pan poslanec Kalousek v rozpravě v řádné přihlášce, připraví se pan kolega Sklenák. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, promiňte, dříve než přistoupím ke zdůvodnění svých dvou pozměňovacích návrhů, krátce zareaguji na pana kolegu Klašku. Kdybych nebyl po něm přihlášen do diskuse, tak bych se přihlásil s faktickou, takhle jsem to spojil. Já jsem se chtěl jenom pozastavit nad jeho větou, že oni, tedy klub KDU-ČSL, jsou pro EET, protože chtějí férové podmínky, férové vybírání daní, ale jenom pro nějaké obory. Já jsem chtěl říct, že prostě tenhle výrok má v sobě neřešitelný rozpor. Jestli to má být férové, jestli to má být pro všechny stejné, tak to nemůže být jenom pro nějaké obory. Buď jedno, nebo druhé. To už víc rozumím panu ministrovi financí, který řekl - ta věta mě také velmi zaujala, já jsem si schválně poznamenal čas, na stenu je 15.58 - kdy pan ministr financí řekl: vy tvrdíte, že je to proti malým, nemáte pravdu, není to proti malým, je to proti všem. To je aspoň férové stanovisko. Prostě Alois Jirásek a pan ministr proti všem. Koneckonců Alois Jirásek jako pan ministr existuje také minimálně ve 12 svazcích. To je aspoň transparentní, je to pro všechny stejné. Ale chceme-li to mít jenom pro nějaké obory a současně říkáme, že je to férové, tak to prostě není možné. Tolik moje poznámka k panu poslanci Klaškovi.
A teď mi dovolte, abych zdůvodnil své dva pozměňovací návrhy, ke kterým jsem byl inspirován drtivě většinovým stanoviskem Poslanecké sněmovny, která se rozhodla, že vrátí parciální výhodu bývalým vojákům z povolání a příslušníkům bezpečnostních sborů tím, že znovu zavede výjimku na zdanění jejich výsluh. Znovu zdůrazňuji, to není něco, co jim bylo sebráno, to byla jenom systémově odstraněna výjimka, tak jak byly odstraněny desítky různých výjimek, protože výsluha je příjem, a pokud nechceme, aby výsluha jako příjem byla zdaňována, tak musíme do zákona o dani z příjmů dát výjimku, což zákon, který tady prošel prvním čtením za velké podpory, udělal. Je to náklad pro daňové poplatníky asi 1,5 mld. korun a díky této výjimce tedy nebudou mít příslušníci ozbrojených sborů zdaňovány své výsluhy. V zásadě nic proti tomu, ale předkladatelé, kteří to tady obhajovali, říkali: bylo to jedno z úsporných opatření, což měli pravdu. A při diskusi o těch úsporných opatřeních padaly verbální politické sliby, že až se přežene krize, že se k tomu můžeme vrátit a že to můžou dostat zpátky. Nepadl žádný slib s žádným konkrétním datem, ale připouštím, že sliby podobného typu byly vyslovovány, to znamená, je možné se k tomu vrátit. Ale je možné se k tomu vrátit pouze za předpokladu, že se budeme férově tak chovat ke všem, kterým jsme to slíbili, a nejenom vágně, verbálně, že jednou možná, ale kteří si to mohli přečíst v platném zákoně.
A tak to prosím pěkně bylo a dovolte mi, abych vás stručně provedl tím, co měli ti lidé slíbeno v platném zákoně, co mohli chápat jako legitimní očekávání. A to byla tato tři opatření. Byla to opatření, která podle platného právního řádu, pro který zvedali ruce poslanci TOP 09, ODS a Věcí veřejných v různých podobách - já už se nepamatuji, jak se ta strana transformovala, ale byla to prostě tehdejší vládní koalice - a bylo to zvýšení sazeb DPH ze 14 na 15 % a z 20 na 21 %, což je objem zhruba 18 mld. korun ročně. Pak to byla solidární přirážka ve výši 7 %, což je objem zhruba 2,2 mld. ročně, a pak je to zastropování zdravotního pojištění, které bylo odstropováno, což je objem zhruba 1,8 až 2 mld. ročně. A to bylo prosím v platném právním řádu, ne vágně slibováno, omezeno s účinností do 31. 12. 2015 s tím, že k 1. 1. 2016 už to platit nebude. A samozřejmě že všichni poplatníci tedy měli legitimní očekávání, že to platit nebude, zvláště pak když zvítězily strany dnešní vládní koalice, které tahle opatření dramaticky kritizovaly. A říkaly... Promiňte, nemám přesně ty formulace před sebou. Ale slova jak pana ministra Babiše, tak pana premiéra Sobotky se blížila slovům, že je to zločin. Že to je chyba, kterou naše strany - tedy ne naše, ale vaše strany napraví, hned jak se dostanou k moci. ***