(17.00 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Ministerstvo financí navíc prostřednictvím svých metodik vydávaných k tomuto zákonu, které vysoce přesahují rámec pomůcky, kterou může použít, začasté jsou i v rozporu se zákonem, fakticky nahrazuje platné právní předpisy a záměrně a bezprecedentně ignoruje základní pilíře demokratického právního státu o dělbě moci, neboť se jedná o nepřípustné zasahování moci výkonné do moci zákonodárné. Je to také o tom, že některé výjimky měly být například stanoveny nařízením vlády, přitom o nich bylo rozhodnuto narychlo vydanou metodikou Ministerstva financí.
Nejen z těchto důvodů se jako nejoptimálnější řešení jeví celý zákon o evidenci tržeb zrušit. Já se pak podrobně k tomuto zrušovacímu ustanovení, kterým by byl zrušen zákon o evidenci tržeb, přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Dříve než pozvu k mikrofonu pana poslance Šincla, poprosím ho, aby vydržel, protože máme jednu faktickou poznámku kolegy Raise. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Přeji dobrý den. Tady vidíme v přímém přenosu v podstatě, jak se vyrábějí přílepky, co jsou přílepky a co přílepky nejsou. Jestli tady byla diskuse o pozměňovacím návrhu pana ministra Babiše, tak tam se jednalo jednoznačně o paušál jako o formu zdanění a patřila do tohoto daňového zákona. A tady v podstatě, co říkal kolega, se vlastně dává přílepek, kterým se zrušuje předcházející zákon, který tady byl schválen. Jenom jsem na to chtěl upozornit. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Šincla, který je řádně přihlášen do obecné rozpravy. Připraví se pan poslanec Klaška. Prosím, máte slovo.
Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající. Já jsem předložil pozměňovací návrh, který mi dovolte lehce okomentovat. Jde o pozměňovací návrh, který je docela těžký, s tím, že se domnívám, že tento pozměňovací návrh je při čtení určen spíš pro specialisty, a proto mi dovolte, abych vás s tím podrobně opravdu nezatěžoval. Já si myslím, že je tady v republice možná jenom několik desítek lidí, kteří do toho detailně vidí, takže doufám, že v těchto desítkách lidí jsou i někteří lidé na Ministerstvu financí, kteří ho dostatečně posoudí.
Nicméně mi dovolte říci, že tento můj pozměňovací návrh, který se týká daně z přidané hodnoty, souvisí s insolvenčním zákonem a insolvenčním řízením. Proto jsem zmiňoval složitost a jeho specialitu. Právě tímto insolvenčního řízením jsou postiženy ve společnosti různé společnosti. A to je třeba OKD, kde reálně hrozí značné výdaje státu v řádech mnoha miliard korun a především ztráty desítek tisíc pracovních pozic pro obyvatele severní Moravy a Slezska. V dubnu se totiž bude rozhodovat, zda věřitelé OKD odsouhlasí jako řešení úpadku firmy reorganizaci, nebo zda OKD spadne do konkurzu. Pokud dojde k prvnímu řešení, je velmi pravděpodobné, že bude zachovaná konkurenceschopná část dolu a že ekonomické škody, ale především dopady úpadku firmy na obyvatele regionu budou v rámci možností minimalizovány. Pokud se věřitelé rozhodnou pro konkurz, s velkou pravděpodobností bude velmi obtížné těžbu udržet, spíše to bude nemožné.
Jako poslanec daného regionu se samozřejmě zajímám o OKD ne jako o obecný problém, ale jako o riziko pro svoje spoluobčany. Proto jsem v posledních měsících mnohokráte hovořil s lidmi, kteří mají vliv na průběh insolvenčního řízení v OKD. Právě během těchto hovorů jsem narazil na problém, který se snažím nyní vyřešit svým pozměňovacím návrhem. Jde o reálné nebezpečí, že nezajištění věřitelé upřednostní možnost získat vratku DPH ze svých pohledávek, a proto odmítnou jako rozhodující skupina návrh na reorganizaci společnosti. Pak soudu nezbude než vyhlásit na majetek OKD konkurz, a to se všemi negativními důsledky, o kterých již byla řeč.
Navrhuji po své zkušenosti v rozpočtovém výboru dvě varianty. Zmiňuji, že jsem věc samozřejmě řešil s paní náměstkyní zodpovědnou za danou sekci, paní náměstkyní Schillerovou, se kterou jsem tedy v této věci v kontaktu, a žádám ji o to, aby to se svými odborníky řádně posoudila a ne to rovnou, protože je to Šincl, zamítli.
Navrhuji tedy dvě řešení problému. Jedno je, aby při reorganizaci mohli věřitelé žádat vratku daně, druhá, aby vratka daně byla zrušena při konkurzu. Obě verze tedy vedou ke stejnému výsledku, tedy ke zrovnoprávnění konkurzu a reorganizace. Liší se v tom, kdo zaplatí. V první variantě to bude stát, který vrátí DPH i v případě reorganizace. V druhém případě to budou věřitelé, kteří nyní dostávají peníze od státu během konkurzu a kterým bude tato možnost zrušena.
Osobně bych byl raději pro první verzi. Pouze připomenu, že před krizí se DPH nevracela v případě úpadku nikomu. V rámci takzvaného protikrizového balíčku bylo jako dočasné řešení přijato, že stát umožní věřitelům, tehdy to bylo všem, podat opravné přiznání daně, a tedy získat vratku. Později z toho byl vyškrtnut případ, kdy byl úpadek řešen reorganizací. Osobně jsem nikde v žádné ze starých důvodových zpráv nenašel racionální vysvětlení, proč byla reorganizace z tohoto režimu vyjmuta.
Abych se vrátil k první verzi svého návrhu, nejde tedy o žádnou revoluci, ale o zavedení stavu, který zde již jednou byl a fungoval. Ministerstvo financí ve svém odmítavém stanovisku k mému návrhu přineslo několik argumentů, se kterými jsem se k upravené verzi svého pozměňovacího návrhu vyrovnal. Nechci to zde nyní rozebírat detailně, protože to je velice složitá problematika, odkazuji tedy na důvodovou zprávu svého pozměňovacího návrhu.
Daleko raději bych ještě jednou zdůraznil, že i když jde o zákon o DPH a jeho vliv na insolvenční zákon, jednáme zde ve skutečnosti o osudech mnoha desítek tisíc lidí, konkrétně zaměstnanců OKD v případě tohoto insolvenčního řízení. Avšak nejde jenom o OKD, to taky potřebuji zdůraznit. Podobný problém, kdy se organizace dostala do problému tváří v tvář tomu, že konkurz znamenal a znamená pro mnoho věřitelů rychlý příjem aspoň v podobě vratek daně, vidíme v jiných společnostech, například v Motorpalu, abych jmenoval aktuální řízení.
Neumím nyní jmenovat případ, ve kterém by opravdu jako důvod zamítnutí reorganizace zaznělo čerpání vratky daně od státu, ale od insolvenčních správců, se kterými jsem tuto věc konzultoval. Vím, že právě z tohoto důvodu v mnoha případech ani nedošlo k navržení reorganizace, vypracování reorganizačního plánu, protože bylo jasné, že takovéto řešení je neprůchodné. Nemohu tvrdit, že bych uměl říct, kolik firem mohlo být zachráněno a nebylo, protože vratka daně byla pro věřitele lákavější. Ale na základě oněch konzultací s insolvenčními správci a s významnými právníky, kteří se problematikou zabývají, tvrdím, že takových případů je několik ročně.
I kdyby tímto způsobem bylo každý rok, pane ministře, zachováno jenom tisíc pracovních míst a udržen provoz dvou nebo tří menších a středních podniků, jsem přesvědčen o tom, že za změnu zákona by nám to mohlo stát. Když k tomu připočítám otázku OKD, o které tady všichni rádi dlouho mluvíme, pak je to věc pro mě velice jasná.
Děkuji za pozornost a případnou podporu Ministerstva financí. To by snad bylo poprvé. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S přednostním právem pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych vás seznámit s celkem sedmi pozměňovacími návrhy, které jsem vložil do systému k tomuto návrhu zákona, a pak možná průběžně komentář k některým jiným pozměňovacím návrhům, které tady zazněly.
Můj první pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním dokumentu 5379 a chci v této chvíli poděkovat Ministerstvu financí, které tento pozměňovací návrh zpracovalo na moji žádost v rozpočtovém výboru. Zkusím ho jednoduše zdůvodnit. Týká se příspěvkových organizací a možnosti odepisovat majetek svěřený do správy, např. se to týká krajských nemocnic. ***