(12.30 hodin)
(pokračuje Kučera)
V celém rozpočtu je patrné, a to ve všech kapitolách, ve kterých se bavíme, že vláda neúměrně zvyšuje výdaje na platy státních úředníků na celkových 300 miliard v roce 2017. Jednak jim přidává samozřejmě na tarifech, ale hlavně, a co kritizuji zejména, ne ta 4 % jako taková, ale hlavně plánuje opět navýšit počet státních úředníků v roce 2017. Chtěl bych připomenout, že za působení současné vlády se počet státních úředníků zvýšil o více než 10 tisíc, což je samozřejmě odpovědnost pana premiéra - tady ho nevidím - a vlády jako takové.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych se dotkl jedné části rozpočtu, která spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu, a to je věc, která se týká financí, které souvisí s úhradou peněz dobývacího prostoru a vydobytých nerostů, tzv. ekologickou dotací. Jak si jistě všichni pamatujeme, tak byl to právě ministr Andrej Babiš, který zejména stál o to, aby se navýšily peníze, které budou odcházet z těžebních společností, aby se navýšily - on nejdříve hovořil na desetinásobek, pak samozřejmě podlehl lobbingu uhelných společností a navýšil pouze o - tuším - dvojnásobek ty peníze, které odcházejí za vydobytý nerost. Ty peníze jako takové jsem samozřejmě, a všichni, kteří žijeme v těch lokalitách, ať se to týká Ústecka, ať se to týká Ostravska, tak jsme čekali, že skončí právě v těch krajích a v těch oblastech, kde jsou potřeba na zahlazení důlních škod a na obnovu života v tom regionu, který je postižen těžbou. Stalo se to, na co jsem tady upozorňoval, a to že ty peníze bohužel v těchto regionech neskončí. Neskončí na Ostravsku, neskončí na Ústecku. Skončí i v tom děravém rozpočtu, který připravil ministr Andrej Babiš, v tom navýšení platů státních zaměstnanců. Peníze z toho vydobytého nerostu, z toho uhlí, které se tam těží, skončí v platech státních zaměstnanců, těch deseti tisíc, o které vláda navýšila.
A já to samozřejmě mohu dokumentovat čísly. Teď už to není jenom plané povídání, teď už to není nějaké sýčkování. Podívejme se, prosím, na kapitolu nebo na ukazatel úhrady dobývacího prostoru a vydobytých nerostů - ekologická dotace. V roce 2016 šlo na tento ukazatel 150 milionů korun. V roce 2017 se plánuje 54 milionů korun, to znamená třikrát méně než v letošním roce i přesto, že se zvýšila ona úhrada z vydobytého nerostu. To znamená, třikrát méně se plánuje na rok 2017 za peníze, které by měly přijít do těch oblastí, než v letošním roce.
Já jsem se samozřejmě zajímal na hospodářském výboru, jak je to možné. Jak je možné, že se třikrát tak sníží onen výnos nebo onen příjem na ekologickou dotaci. Bylo mi odpovězeno pracovníky Ministerstva průmyslu a obchodu: Je to tím, že se utlumuje těžba. Já mohu říct, že buď to je velmi nekvalifikované vysvětlení, anebo vysvětlení, které skutečně má jen za cíl ten argument smést se stolu. Pokud všichni víme, jak probíhá těžba, tak v okamžiku kdy bychom dneska zastavili těžbu, to znamená, bude mít nulové příjmy, to znamená, že v příštím roce bude nula na zahlazování důlních škod - jistě všichni víme, že to je naprostý nesmysl.
Budu se snažit ve svém pozměňovacím návrhu, který podám, právě navýšit onu ekologickou dotaci a ty peníze, které Andrej Babiš vzal Ústeckému kraji a které vzal Ostravsku, do těch krajů vrátit zpátky, tak aby nejen důlní škody, které tam byly vytvořeny, tak aby byly zahlazeny, aby se tam těm lidem lépe žilo, aby se ten region opět stal místem, které je aspoň trochu místem vhodným pro to, aby odtamtud lidé neodcházeli, aby tam lidé dále žili. Proto jsem připravil pozměňovací návrh, který navyšuje ekologickou dotaci o 100 milionů korun na oněch 150 milionů korun, které byly v letošním roce. To znamená, je naplánováno 50 milionů na rok 2017, já tam navrhuji přidat oněch 100 milionů, abychom zůstali alespoň na stejné částce, jako byla v roce 2016.
Tento návrh jsem zpracoval do pozměňovacího návrhu, který máte v systému pod číslem 5330, a tímto si dovoluji k tomuto pozměňovacímu návrhu přihlásit a věřím, že získá podporu všech, nejenom těch, kteří žijí v oněch postižených oblastech na Ostravsku a Ústecku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Další řádně přihlášenou do podrobné rozpravy je paní Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Nyní se tedy také přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu.
Jedna, dva, tři, čtyři (ohlíží se do vládních lavic), už můžeme hrát skoro taroky. Ne, tři. Takže mariáš, to je opět počet našich ministrů, je tady omezen. Bavili jsme se o tom, řeknu, i napříč politickým spektrem, že je nám to velice líto, že dřív se to nestávalo, když se projednával opravdu ten nejdůležitější zákon, což je rozpočet, tak že by tady měla sedět celá vláda. Je tady sice pan ministr financí, to jsem ráda, ale.
Ale pan předseda rozpočtového výboru je tady a sleduje to. Já také to sleduji pozorně jako vy a chci říci: To, k čemu já se budu přihlašovat, je pozměňovací návrh, který se týká navýšení kapitoly v rozpočtu ministra kultury Hermana. Také mě mrzí, že tu právě teď není, protože ráno byl, a než jsem mu stačila říct tu zprávu, že s několika dalšími poslanci chceme bojovat za kulturu nejenom v oblasti památkové péče, za což jsem ráda, že bylo schváleno navýšení v rozpočtovém výboru o dost podstatnou částku, tak se přiznám, že mám připraven pozměňovací návrh, který se týká víceméně knihoven v České republice. Já vás s ním seznámím nyní.
Můj pozměňovací návrh je uveden v systému pod číslem 5349. Nejdřív vás s ním seznámím a pak tedy provedu zdůvodnění. Jak říkal pan předseda rozpočtového výboru v úvodu, tak je to opravdu vybilancováno, tzn. že to mám připraveno tak, jak to má být.
Navýšení výdajů tedy ve svém pozměňovacím návrhu mám ve prospěch kapitoly Ministerstva kultury 334, § 331400 Investiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně, veřejné informační služby knihoven. Navrhované navýšení činí 300 milionů. A nyní ten přesun, odkud chci finanční prostředky v rámci připravovaného rozpočtu státního převést. Ponížení výdajů počítám z kapitoly 312 Ministerstvo financí, platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci, ve výši 100 milionů. Dále kapitola 315 Ministerstvo životního prostředí, ostatní ekologické záležitosti, také 100 milionů. A za třetí kapitola 317 Ministerstvo pro místní rozvoj, provozní výdaje, a je to také 100 milionů. Čili paritně zastoupeno po sto milionech. A nyní své zdůvodnění, které uvedu pod číslem 5349.
Oblast kultury je věc, která mě již dlouhodobě zajímá i na úrovní místních samospráv. Samozřejmě i územních samospráv v rámci krajů. Sledovala jsem již od začátku vzniku krajů v roce 2000, jakým způsobem byla možnost a bylo financováno budování krajských knihoven. Historicky víme, že mnohé kraje měly možnost čerpat právě dotace buď ze státního rozpočtu, anebo z peněz Evropské unie. Když jsem si celý ten přehled připravila, ale přiznám se, že asi ho tady celý nebudu číst, že z toho vyberu jenom některé konkrétní příklady, abych poukázala přesně na to, která knihovna měla možnosti čerpat dotace ze státního rozpočtu, případně, jak jsem říkala, z prostředků financí Evropské unie. ***