(10.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Co je nutné říci - státní rozpočet, aniž by to v tuhle chvíli nutně potřeboval, dále vysává své organizace. Vysává zejména Lesy České republiky, a to částkou 3 mld. korun, které bere ze zisku tohoto státního podniku, aby si tím vylepšil státní rozpočet. Jenom připomenu, že v roce 2016 jste vytáhli z Lesů České republiky 6,6 mld., v roce 2015 8,2 mld., v roce 2014 6,5 mld., což všechno byly peníze, které byly nakumulovány hospodařením v letech minulých. Takže ta částka dnes větší nebo téměř 25 mld. korun byla vytažena z Lesů České republiky. Jestli to je efektivní, nebo ne, myslím, že si odpovíte sami. Zkrátka a dobře se tím pouze vylepšuje státní rozpočet, který, jak ministr financí říká, je ve velmi dobré kondici a je čím dál tím lepší. Je škoda, že je to i na úkor rozvoje možná Lesů České republiky, možná i jiných organizací.
Co mne tedy mrzí, nenašel jsem nikde v kapitole Ministerstva zemědělství výdaje v oblasti prevence protipovodňových opatření, které v loňském roce byly na úrovni 800 mil. korun, a teď je tam nula. Chtěl bych slyšet od ministra zemědělství, že takovéto financování těchto opatření bude dále pokračovat a že to kryje možná z jiných prostředků, které jsem nenašel. Nemyslím si, že bychom měli v tomto ohledu ustat, stejně tak jako bychom neměli ustat v připravenosti na případné mimořádné události, které se v oblasti zemědělství bohužel stávají, a to nejsou jenom povodně, ale je to oblast sucha, a řešení takovýchto mimořádných událostí podle mého hlubokého přesvědčení musí být nastíněno i v návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstva zemědělství.
Co je z mého pohledu fatálně špatně a dlouhodobě se tady o tom bavíme a říkají to vládní poslanci stejně jako opoziční, že je třeba si všímat nakládání s vodou. Že hospodaření v oblasti správy vodního hospodářství je třeba podporovat. A v tomto ohledu je evidentní, že slova se rozcházejí s činy, neboť na programy podpory ve vodním hospodářství klesá jejich podpora z úrovně 1,3 mld. korun v loňském roce na 0,5 mld. korun. Z hlediska podpory odbahňování rybníků a malých vodních ploch tam zůstává částka 200 mil. korun, což je absolutně nedostatečné.
Na stranu druhou se začíná MZe míchat čím dál tím víc i do jiných resortů a je otázka, jestli je to správně. Asi budete argumentovat tím, že když ministr zemědělství chce nakupovat traktory a zemědělské stroje za 50 mil. korun pro střední školy, že když to ty školy nezařídí a nezařídí to Ministerstvo školství nebo Ministerstvo financí, ať to tedy zařídí Ministerstvo zemědělství. Já nejsem hluboce přesvědčen o tom, že to je systémový přístup. Tím nechci brát školám možnost, aby modernizaci svého vybavení, aby se k němu dostaly. Ale jestli to má tedy dělat zrovna MZe jenom proto, že to je traktor, to si tedy úplně jistý nejsem. Spíš si myslím, že to má řešit ministr, buď vláda jako celek, nebo spíše Ministerstvo školství se dohodnout na tom, jakým způsobem podpoří oblast učňovského školství, které se třeba dotýká tu zemědělství, tu průmyslu, tu jiné oblasti. Tam si nejsem jistý, že tyto finanční prostředky mají jít z MZe, a spíš si myslím, že mají jít z Ministerstvo školství a že by se Ministerstvo školství téhle záležitosti zcela určitě věnovat mělo ve spolupráci s kraji, které zřizují jednotlivé střední školy, musí ze zákona předkládat školské koncepce, a tudíž naznačovat, jakým směrem si představují rozvoj jednotlivých oblastí středních škol.
Znovu je tam nákazový fond na úrovni zhruba 600 mil. korun. Asi by stálo za to se také podívat na efektivitu vynakládaných prostředků v této oblasti, neboť to nevypadá, že by se dařilo obracet negativní kurz zejména v oblasti podpory produkce vepřového masa, kam ten nákazový fond hodně směřuje. Už jsou to zpětně miliardy korun, které jsme do této oblasti investovali. Asi by bylo dobře vědět, do jaké míry jsme v tomto efektivní, když se nedaří trend výrazným způsobem změnit, a přesto tam vynakládáme takovéto obrovské finanční prostředky.
Co mě zarazilo, jsou o miliardu větší správní výdaje ve Státním zemědělském a intervenčním fondu. Poprosil bych pana ministra, zdali by zdůvodnil, proč to tak je. Proč to musí být zrovna jedna miliarda navíc z roku na rok? Kde se takováto záležitost objevila vprostřed finančního období čerpání evropských fondů a podobně.
Když jsem mluvil o medvědu grizzlym, nemohu, i když je to třeba možná pro někoho z vás detail - pro ministra financí zcela určitě - nicméně je to velké politikum. V okamžiku, kdy zakládáme nové dotační fondy, např. investiční transfery církvím a náboženským společnostem v oblasti MZe, nebo zvyšujeme, já tomu říkám dotace na kapličky už jsme o tom mluvili v loňském roce, předešlém roce, předpředešlém roce - to jsou finanční prostředky, které by měly být spíše investovány z oblasti možná Ministerstva pro místní rozvoj, ale spíše než tady odsud rozhodně spíš z rozpočtu krajů, měst a obcí. Protože to, co obce zvládnou, je určitě investice do opravy malé kapličky daleko spíše než investice do silnic, chodníků apod., tam potřebují daleko více peněz. A koncentrovat ty peníze spíše sem, což jsou rozhodně větší priority v danou chvíli z hlediska rozvoje obcí než to, že jim opravíme kapličku, o tom, doufám aspoň, není pochyb.
Bohužel, a to pak řeknu v jiné kapitole, prostě podpora státu směrem k obcím a jejich dopravní infrastruktuře je absolutně nedostatečná, ale tady se hýří penězi na jednu i na druhou stranu. Už tam máme 140 mil. korun podporu neziskových organizací, což je více než dvojnásobek za tři roky. A já tvrdím, že to je spíše volební medvěd než efektivní vynakládání finančních prostředků. Dejme radši ty peníze, pokud je stát chce rozdělovat tímhle způsobem, tak je dejme krajům v rozpočtovém určení daní nebo obcím a uděláme mnohem lépe, než když to bude rozdělovat ministr zemědělství. Mimochodem, zcela určitě jej požádám o to, aby mi předložil, jak rozhodovalo MZe v letech předešlých a na základě jakých kritérií se tak dělo. Určitě budu chtít slyšet, jaké finanční prostředky byly rozděleny na podpoře neziskovým organizacím v roce 2016, 2015, 2014. V jakém objemu a na základě jakých pravidel. Kdo to rozhodl a kdo to případně podepsal.
Zvláštní kapitolou je kapitola týkající se počtu úředníků na MZe. Možná si pamatujete, že premiér tady obhajoval nutnost zvýšení počtu úředníků na Státním pozemkovém úřadě, že by to jinak ty agendy nezvládly apod. Nicméně se ukazuje, že to spíše byla jakási buchta, protože uvnitř resortu MZe dochází k transferu navyšování počtu úředníků v jednotlivých příspěvkových organizací i na MZe a děje se to na úkor počtu zaměstnanců SPÚ, u kterého se předtím tvrdilo, že bez tolika zaměstnanců to rozhodně nepůjde. A ukazuje se tedy, že to v každém případě jde.
Kdo je evidentně v neoblibě, tak to je oblast hřebčínů. Myslím, že když se podíváte na rozpočty Písku nebo Tlumačova, tak tam výkony hřebčínů jdou nahoru z hlediska toho, jak získávají finanční prostředky. Ale ministerstvo to, co ony získají, spíš rozpouští v povinném navyšování mzdových prostředků. A že by tam byla nějaká výrazná podpora - spíš mám skoro pocit, jako kdyby tam byla nějaká osobní nevraživost. Ale to ať si každý, kdo je znalý té problematiky, udělá představu sám. ***