Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

183.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017
/sněmovní tisk 921/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Václav Votava. Pozměňovací návrhy k předloženému návrhu zákona jsou uvedeny ve sněmovním tisku 921/4.

Dříve než otevřu rozpravu, žádám zpravodaje rozpočtového výboru poslance Václava Votavu, aby uvedl soubor pozměňovacích návrhů a přednesl návrh postupu při hlasování. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, pozměňovací návrhy jsou obsaženy v tisku 921/4. Já bych vám řekl, jak budeme hlasovat, respektive -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám vás, kolegyně a kolegové, o klid! Bude představena procedura hlasování o státním rozpočtu, ať dobře víte, o čem se bude hlasovat. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Procedura je naprosto jednoduchá. Nejdříve bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích uvedených v usnesení rozpočtového výboru, a to po jednotlivých pozměňovacích návrzích. Poté bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích, které byly předneseny na druhém čtení na plénu Poslanecké sněmovny. Tím bychom se vypořádali s pozměňovacími návrhy a hlasovali bychom o návrhu usnesení k vládnímu návrhu zákona jako celku. A poté bychom hlasovali ještě o doprovodných usneseních, která vzešla z jednání rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Má někdo k navrženému postupu připomínku? Připomínku nevidím, v tom případě bych dal hlasovat, abychom odsouhlasili navržený postup při hlasování o státním rozpočtu.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro navržený postup hlasování o státním rozpočtu, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 138. Přihlášeno je 174 poslankyň a poslanců, pro návrh 145, proti nikdo. Konstatuji, že s tímto postupem byl vysloven souhlas.

 

A já nyní otevírám rozpravu k tomuto bodu. Eviduji několik přihlášených. První požádám o vystoupení paní poslankyni Černochovou a připraví se pan poslanec Ondráček, po něm pan poslanec Grospič. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás ještě jednou požádala o podporu svých pozměňovacích návrhů, a to aby Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh, ve kterém zvyšujeme výdaje Ministerstva obrany v příštím roce o 10 miliard korun. Co mě k tomuto návrhu vedlo, jsem vám poměrně podrobně říkala při druhém čtení projednávání státního rozpočtu. Dokonce se to sešlo datumově, to projednávání druhého čtení, s tiskovou konferencí pana premiéra Sobotky poté, kdy v rámci jednotlivých resortů si zval příslušné ministry a projednával s nimi vize v jejich resortech. A z úst pana premiéra několikrát zaznělo to, že on chce, aby naše země nebyla černým pasažérem v rámci Severoatlantické aliance, že stojí o to, aby se výdaje na obranu zvedaly tak, aby Česká republika byla zemí, která plní parametry Washingtonské úmluvy. Proto jsem velmi nemile překvapena z toho, že včera jsem se z tiskové konference dozvěděla, že výdaje na obranu nejsou prioritou této vlády. Tím nechci říkat, že by tou prioritou neměli být pedagogové, proti kterým vlastně to postavil. Že se tedy nezvedne 10 miliard armádě, ale zvedne se 100 milionů pedagogům. Prima, nemám žádný problém s tím, abychom platili lépe pedagogy, ale asi si jsme všichni vědomi situace... (Odmlka pro neklid v sále, poslanci se baví mezi sebou.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám, paní kolegyně, opět zjednám pořádek. Poprosím kolegy a kolegyně v sále, jestliže máte důležitá témata, jděte je řešit do předsálí! Zde projednáváme státní rozpočet na rok 2017. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Asi všichni víte, jaký je závazek z Washingtonské úmluvy, že Česká republika stejně jako ostatní země v rámci Severoatlantické smlouvy mají už léta platit a přispívat dvěma procenty HDP. Rozpočet pro rok 2017 v oblasti obrany je tristní v tom, že dosahuje pouze jednoho procenta.

Pane premiére Sobotko, jakým způsobem chcete naplnit mediální sliby z minulého týdne i podmínky Severoatlantické smlouvy, programové prohlášení vaší vlády, když říkáte, že chcete, aby se rozpočet, resp. procenta HDP pro další období přiblížila alespoň k 1,4 % HDP, tak jak to máte v koaliční smlouvě? Kdy to chcete udělat, když rokem 2017 chvála bohu vaše vláda končí? V jakém období chcete plnit sliby, které dáváte občanům, které dáváte novinářům, a přitom jim neříkáte pravdu?

Chtěla bych ještě jednou poprosit, a to zejména poslance z hnutí ANO, kteří jednak, jejich ministr vede rezort, o kterém tady hovořím. Myslím si, že pan ministr obrany Stropnický může potvrdit to, že v oblasti obrany nepolitikaříme. Nehraje roli, jestli někdo je poslancem opozice, nebo poslancem koalice. Řešíme tady věci, které potřebuje obrana České republiky, které potřebuje naše země, a tak to má být a je to naprosto v pořádku.

Takže vás chci poprosit o to, abyste nepohlíželi na to, jestli ten pozměňovací návrh navrhuje Černochová, nebo by ho navrhoval Chalupa, Gabal, jako v loňském roce, ale abyste na to pohlíželi tím pohledem, co skutečně potřebujeme. Abychom si nedělali ostudu i v rámci mezinárodních závazků. Pokud vám tady navrhuje zástupce opozice a podává ruku v tom, že podpoříme zvýšení rozpočtu v této oblasti, tak mně přijde, že neuvažujete ani trošku racionálně v tom, že byste tuto nabídku měli využít. Protože jak říkám, příští rok je rokem posledním v tomto funkčním období Poslanecké sněmovny a já bych byla velmi ráda, aby se trend navyšování výdajů na obranu obrátil v čase co možná nejkratším.

Víte, tady je samozřejmě i to přiznání pana premiéra, svým způsobem přiznání i pana ministra obrany a dalších ministrů, že se jim nedaří utrácet za akvizice, že se jim nedaří investovat. Hovořil tady o tom i pan prezident. Tady si ale v tom případě, pane premiére, musíte sáhnout do svědomí, protože byla to vaše vláda, která předkládala novelu zákona o veřejných zakázkách, o kterém vy jste hovořili společně s paní ministryní Šlechtovou, jakým významným způsobem změní oblast akvizičních procesů. Jakým způsobem se všechno urychlí. Honili jste nás tady tak, že je zapotřebí ten zákon pomalu přijímat v nějakém zrychleném řízení. Ten zákon platí, jeho efektivita je nulová. Vidíme to na tom čerpání, to si myslím, že bude téma někdy na únor, březen, až budeme mít výsledky rozpočtu konkrétně v kapitole obrany za rok 2016.

A mě skutečně mrzí to, že říkáte něco jiného, než chcete udělat. Všichni ministři této vlády. Já si skutečně považuji toho, že ve výboru pro obranu jsme několikrát navrhovali napříč politickým spektrem zvýšení výdajů do oblasti obrany. Mělo to podporu. Vždycky to narazilo tady. Letos to snad ani nenarazilo na negativní stanovisko pana ministra Babiše. Letos to zavetoval rovnou pan premiér, což mi přijde úplně absurdní, že premiér této vlády jeden týden tvrdí do médií něco a týden nato není schopný si vyjednat v rámci koalice podporu pro to, aby prošel návrh, který má hlavu a patu.

Stejně tak jsem hovořila o tom, že je zapotřebí, aby se rámce financování obrany deklarovaly nějakým způsobem dopředu po vzoru Polska. Mluvili jsme tady o tom i v nějakých debatách s panem ministrem, že skutečně tohle bych viděla jako velmi schůdné řešení, že se přijme zákon, podle kterého se vlastně pojede v celém tom funkčním období Poslanecké sněmovny, a armáda bude mít jasnou vizi, jakým způsobem bude moci investovat finanční prostředky, v jakém období, tak aby spouštěli akviziční procesy, které budou mít zajištěné financování i v dalších letech.

Takže mě prosím pěkně ještě jednou zkuste vyslechnout ve věci mé prosby - podpořit můj pozměňovací návrh, který se týká navýšení výdajů resortu obrany. Konkrétně jsem tady hovořila o tom, že by se 1 miliarda převedla Vojenskému zpravodajství na oblast tzv. kyberbezpečnosti a 9 miliard pozemním silám, ať už na nákupy bojové techniky, nebo i vybavení vojáků. Všichni chceme, aby se Česká republika dostala na početní stavy nejenom u armády, ale i policistů tak, abychom dosáhli čísel, které si ministři vytyčili, ať už to je nejdřív 22 tisíc vojáků, následně až do počtu 30 tisíc. Pan ministr Chovanec chce mít 45 tisíc policistů.

Trošku mě mrzí, že tady dnes nesedí pan ministr Pelikán, který podle mě naprosto flagrantním způsobem selhává v oblasti boje za svoje lidi. Vězeňská služba je naprostou popelkou v oblasti ozbrojených a bezpečnostních sborů. Víme to všichni. Kde je pan ministr Pelikán, aby se vyjádřil k tomu, jakým způsobem se v rozpočtu pro rok 2017 promítne navyšování finančních prostředků těmto lidem?

Jestli si to, pane premiére Sobotko, neuvědomujete, tak tady skutečně vám hrozí obrovský problém, protože v té hierarchii příslušníků ozbrojených a bezpečnostních sborů z hlediska financí, když jsem si dělala srovnání, nejlépe hodnoceni jsou příslušníci Armády České republiky, následují je celníci, následují je hasiči, pak jsou policisté, pak je hluboký propad a pak je vězeňská služba. Ale na vězeňské službě a na příslušnících vězeňské služby panu ministrovi Pelikánovi evidentně vůbec nezáleží, protože jsem po odchodu paní Válkové, kdy on nastoupil do pozice ministra spravedlnosti, tak jsem z jeho úst neslyšela jedinkrát nějaké lobbování za tuto součást bezpečnostního sboru. A zkuste si, pane premiére, zjistit ty početní stavy. Zkuste si zjistit, kolik ti muži a ty ženy mají mzdu nebo plat. A zkuste zjednat nápravu, pokud se nechcete dožít toho, že ve věznicích nebude mít kdo pravomocně odsouzené hlídat. Koho tam pošlete? Pošlete tam ty policisty? Pošlete tam vojenskou policii? Pošlete tam armádu? Ostatně armádu posíláte kamkoli, přestože jejich úloha je někde jinde.

Za klub Občanské demokratické strany chci říct, že podpoříme ty návrhy, které zlepšují situaci v oblasti, která se týká bezpečnosti, obrany naší země. A chci vás ještě jednou poprosit o podporu mých návrhů. Myslím si, že nehrozí to, že by pan ministr obrany Stropnický nevěděl, za co by armáda tyto navýšené finanční prostředky měla utratit. Těch vizí, strategií máme celou řadu. Můžete si vzít Bílou knihu o obraně. Můžete nahlédnout do KVAČRu, kde mimochodem rozpočet pro rok 2017 v KVAČRu v tom návrhu vůbec neodpovídá. Ale to jsem už říkala na výboru pro obranu.

Chci vás požádat o to, abyste podpořili jak návrh navýšení výdajů do oblasti obrany, tak abyste podpořili i můj pozměňovací návrh, který se týká odebrání 30 milionů 195 tisíc resortu Ministerstva zahraničních věcí z důvodu, že tato položka je ve prospěch organizace, která si nezadá s politickou stranou. Ta organizace se jmenuje UNESCO. Já jsem navrhovala a odůvodňovala svůj návrh tím, že bych tyto finanční prostředky, pokud se odeberou na straně kapitoly státního rozpočtu č. 306 Ministerstvo zahraničních věcí, tak by se přidaly Ministerstvu kultury. Je tady pan ministr Herman. Věřím, že můj návrh nadšeně přijme, protože by tyto finanční prostředky v hodnotě více než 30 milionů korun mohly jít na nějakou edukativní, výchovnou, vzdělávací činnost, zejména pro mladou generaci, aby se tady neopakovaly některé výroky popírající holokaust, popírající historické vazby Izraele k jejich svatým místům, aby skutečně osvěta ve společnosti v této oblasti fungovala a abychom měli i jako Česká republika v tomto ohledu jasno, na koho straně stojíme. Nevím, jak vy, kolegyně a kolegové, ale já jednoznačně stojím na straně Izraele.

Děkuji vám za pozornost a prosím o podporu svých návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. S náhradní kartou 54 bude dnes hlasovat paní poslankyně Bohdalová a s náhradní kartou číslo 15 bude hlasovat pan premiér Bohuslav Sobotka.

Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. Nejprve tedy pan poslanec Lank a po něm pan premiér Sobotka. Prosím.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, omlouvám se tedy, že jsem předběhl pana premiéra. On to vydrží, já nebudu příliš dlouhý. Chci tady jen vystoupit poměrně krátce s obhajobou našeho pozměňovacího návrhu.

My všichni, jak tady sedíme, máme jeden obrovský dluh. A vůbec nic na tom nemění, že naprostá většina z nás ho nezavinila. Připomenu, že vláda v roce 2010 v rámci úsporných opatření snížila platy příslušníkům policie, vězeňské služby nebo hasičům, a to o 10 %. Jenom pro ilustraci, například příslušníkovi, který byl tehdy zařazený v 6. platové třídě a měl praxi do 21 let, klesl plat o neuvěřitelných 2 650 korun, a to pouze na základě změny snížení tarifů. Z těch jsou ale odvozené například i odměny pro pohotovost například u hasičů, takže propad jejich platů byl v reálu ještě mnohem vyšší. Řada příslušníků bezpečnostních sborů tehdy skončila v insolvenci, protože jejich plat, se kterým počítali, prostě nebyl schopný pokrýt jejich závazky, které aktuálně měli. Toto opatření, toto snížení platů bylo provázeno slibem, že jde o krizové a dočasné opatření, které potrvá tři roky. Máme konec roku 2016 a platy hasičů nebo policistů stále dorovnané nejsou.

Úsvit - Národní koalice navrhuje převést 900 mil. korun z obsluhy státního dluhu právě na platy příslušníků bezpečnostních sborů. Představovalo by to zhruba navýšení o přibližně 2 %. Vzhledem k tomu, jak je dneska dobrá hospodářská situace, se pro tento krok sotvakdy najde příhodnější situace.

Dámy a pánové, sliby se mají plnit nejenom o Vánocích. Tak prosím jednou ukažme, že jsme toho ještě schopni. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní požádám o vystoupení pana premiéra Sobotku, dále se připraví pan ministr obrany s přednostním právem. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsme ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu. Samozřejmě nechci vůbec brát kterémukoliv vystupujícímu poslanci a zpochybňovat jakýmkoliv způsobem jeho dobré úmysly a rozhodně nechci zpochybňovat dobré úmysly paní poslankyně Černochové, která usiluje o to, aby se navýšil rozpočet Ministerstva obrany, nicméně bych chtěl, abychom si tady nehráli nějakou hru nebo nepředváděli něco, co už nemá žádnou reálnou hodnotu.

Projednáváme státní rozpočet. Státní rozpočet je důležitý zákon, který předkládá vláda. Předkládá ho vládní koalice a vládní koalice je dohodnuta na tom, jak tento státní rozpočet chce prosadit a v jaké podobě ho lze schválit. My už teď nejsme ve fázi, kdy bychom mohli vyjednávat o změnách v řádech miliard korun, abychom teď na poslední chvíli prováděli v rozpočtu změny v řádech miliard korun a přesouvali finanční prostředky na základě poslaneckých návrhů. Takto prostě příprava rozpočtu neprobíhá a neprobíhala ani kdykoliv v minulosti. V době, kdy politická strana ODS, kterou paní poslankyně Černochová reprezentuje, byla součástí vlády, součástí vládní koalice, nepochybně si paní poslankyně vzpomene na to, že rozpočet hlasovala vládní koalice a že vládní koalice musela být dohodnuta na tom, v jaké struktuře schválí, nebo neschválí pozměňovací návrhy, které se objevily v Poslanecké sněmovně.

Já bych byl jenom rád, abychom si uvědomili, v jaké fázi projednávání rozpočtu se nacházíme. Tohle není první čtení, kde se vedla obecná politická diskuse. Tohle není ani druhé čtení, kde se odůvodňovaly jednotlivé pozměňovací návrhy. Tohle je třetí čtení, za malou chvíli nás čeká hlasování, ve třetím čtení se rozhoduje o pozměňovacích návrzích a čeká nás také schválení zákona o státním rozpočtu. Navíc jsem si všiml, že vesměs opoziční strany deklarovaly, že pro rozpočet hlasovat nebudou, protože vůči rozpočtu mají kritické připomínky. To je naprosto legitimní. Je naprosto legitimní, aby opozice vyjádřila své připomínky, a pokud chce, aby pro rozpočet nehlasovala. Ale na druhou stranu trošku nepokládám za logické, jestliže nás tady opoziční poslanci přesvědčují o tom, že bychom měli rozpočet upravit, a na druhou stranu říkají, i když rozpočet upravíte, ať uděláte cokoliv, tak stejně pro rozpočet hlasovat nebudeme. A vládní koalice si je vědoma toho, že nikdo jiný místo ní rozpočet tady v Poslanecké sněmovně neprosadí. Rozpočet musí být schválen hlasy vládní koalice, která v této Poslanecké sněmovně dostala důvěru.

Jenom k metodě možná směrem k občanům, aby pochopili, v jaké se nacházíme situaci. Je možné tady přesvědčovat, argumentovat, ale myslím si, že na to byl čas v předcházejících měsících, kdy se státní rozpočet připravoval. Teď je 7. prosince a měli bychom o státním rozpočtu rozhodnout, měli bychom ho dnes schválit, aby byl jasný signál, podle jakých pravidel a s jakými prostředky bude stát hospodařit v roce 2017.

A nyní mi dovolte, protože jsem byl paní poslankyní opakovaně vyzván, abych odpověděl na její otázky, abych na základě této výzvy reagoval. Skutečně není mou ambicí prodlužovat tuto diskusi ve třetím čtení, ale pokud jsem vyzván jako předseda vlády, tak cítím jako svoji povinnost, abych odpověděl.

Tak především za prvé. Kdyby se rozpočet armády nesnižoval, tak jsme ho teď nemuseli o tolik zvyšovat. Já jsem si všiml, že rozpočet armády se snižoval, snižoval se zejména v době, kdy tady byla vláda vedená Občanskou demokratickou stranou. Rozpočet se výrazně snížil a příští rok se zvyšuje, zvyšujeme výdaje na obranu o 4,7 mld. korun, rozpočet obrany příští rok přesáhne 52 mld. korun a poprvé bude vyšší než v roce 2010. Já bych si dovolil prostřednictvím pana předsedajícího požádat paní poslankyni, aby nám vysvětlila, jak je možné, že ačkoliv tady předtím vládla pravice, tak příští rok rozpočet bude teprve vyšší po letech, než byl v roce 2010 rozpočet Ministerstva obrany, tím, že překročíme 52 mld. korun. Je tedy zřejmé, že mezi léty 2010 a 2013 se něco stalo, co vedlo ke snížení výdajů na obranu v České republice. Rozpočet obrany klesal, to vůbec nebyl pozitivní trend.

A jestliže zde paní poslankyně před malou chvílí mluvila o tom, že konečně trend musíme obrátit, tak vás chci informovat o tom, že jsme ho už obrátili. Tohle už je třetí rozpočet po sobě, kde zvyšujeme výdaje na obranu. My přece nemusíme teď obracet trend, my jsme ten trend obrátili, obrátili jsme ho už v prvním státním rozpočtu, který připravovala naše vláda na rok 2015. Výdaje na obranu se zvýšily, zvýšily se v roce 2016, zvyšují se v roce 2017 a budou se zvyšovat i v roce 2018. Ačkoliv paní poslankyně vyjádřila zde zcela legitimní přání jako opoziční poslankyně, aby zde již tato vláda nebyla, tak bohužel musím paní poslankyni zklamat. Tato vláda tady bude minimálně do řádných voleb do Poslanecké sněmovny. Vzhledem k tomu, že se očekává, že řádné volby budou v měsíci říjnu, tak tato vláda má ještě povinnost připravit návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2018. Tato vláda musí připravovat rozpočet, má povinnost ho předložit do konce září do Poslanecké sněmovny a předpokládám, že po ukončení rozpočtového procesu už to bude zřejmě na nové Poslanecké sněmovně, která bude zvolena v příštích volbách.

Tato vláda ještě navrhne zvýšení výdajů na obranu v roce 2018 a tato vláda navrhne zvýšení výdajů na obranu v roce 2019 a 2020 v rámci rozpočtového výhledu. Nebudeme totiž schvalovat jenom návrh rozpočtu příští rok, ale budeme také schvalovat rozpočtový výhled, ve kterém řekneme, jaké přesně budou výdaje na obranu v roce 2019 a v roce 2020. A jestliže tato vláda a koalice řekla, že chce, aby v roce 2020 výdaje na obranu dosáhly 1,4 % HDP, tak to musí vidět a bude to muset být vidět i v rozpočtovém výhledu, který budeme předkládat.

Výdaje na obranu se zvyšují, na rozdíl od minulosti, když tady vládla Občanská demokratická strana, tak se neškrtají. Počet vojáků se zvyšuje na rozdíl od minulosti, kdy se snižoval, kdy nebyla obsazena tabulková místa, a dokonce dochází i k modernizaci armády.

Pokud jde o otázku, kolik je schopno Ministerstvo obrany utratit, předpokládám, že k tomu ještě vystoupí pan ministr obrany, ale to přece bude jasné na konci letošního roku, kolik Ministerstvo obrany převede do rezervních fondů a kolik tam nepřevede. To znamená, bude jasná zpráva i v rámci státního závěrečného účtu, který tahle Poslanecká sněmovna bude projednávat, kde bude jasně řečeno, kolik Ministerstvo obrany utratilo z letošního rozpočtu a kolik nestihlo utratit a převedlo peníze do rezervního fondu, aby je mohlo vyčerpat v následujícím období. Informace bude poskytnuta a bude samozřejmě veřejně známa. Já samozřejmě držím palce Ministerstvu obrany, aby se finančních prostředků podařilo utratit co nejvíce. Ale co vím zcela jistě, že kdybychom teď navýšili jednorázově rozpočet Ministerstva obrany pro příští rok v řádu 10 miliard korun, tak je evidentní, že finanční prostředky se příští rok vyčerpat nestihnou. Prostě se nestihnou vyčerpat, bylo by to jenom plané politické gesto a bylo by to velmi neefektivní, protože bychom navýšili rozpočet kapitoly, která by peníze nemohla utratit, nemá absorpční kapacitu, a peníze by tam prostě jenom figurovaly účetně a pak by se na konci roku drtivá většina z nich převedla do rezervního fondu. Bylo by to jenom plané gesto.

Nejsem přítelem planých gest, navrhuji postupovat jinak, než navrhuje paní poslankyně. Navrhuji postupovat tak, že postupně budeme každý rok navyšovat výdaje ministerstva na obranu v souladu s tím, jak efektivně je Ministerstvo obrany schopno peníze čerpat a jak také samo Ministerstvo obrany řekne, kolik finančních prostředků bude potřebovat v příštích třech letech. A ty výdaje v roce 2020 by měly být nastaveny tak, aby byl splněn cíl, na kterém se dohodly všechny tři koaliční strany, tzn., že výdaje na obranu budou 1,4 % hrubého domácího produktu.

To je jedna poznámka, kterou jsem chtěl říci.

Dovolte mi ještě dvě poznámky, které se týkají vystoupení pana prezidenta. Pan prezident hodnotil určitá rozpočtová rizika a mluvil o výdajích, které jsou spojeny s obnovitelnými zdroji, a mluvil také o výdajích, které jsou spojeny s hmotnou nouzí.

Chci informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že výdaje, které jsou spojeny s hmotnou nouzí, zejména pokud se týká doplatků, které souvisí s existenčním minimem, tak tyto výdaje už tři roky po sobě klesají. To není rozpočtové riziko. Celkově na tu oblast hmotné nouze vynakládáme zhruba kolem 10 miliard korun. To je z hlediska státního rozpočtu spíše menší částka. A ten trend je pozitivní. To znamená, díky hospodářskému růstu, díky vyšší zaměstnanosti výdaje na hmotnou nouzi klesají.

Pokud jde o příspěvek na bydlení, tak příspěvek na bydlení není součástí hmotné nouze, ale je to příspěvek, který využívají především osamělí senioři a využívají ho především osamělí samoživitelé s dětmi. To je největší skupina lidí, která má příspěvek na bydlení. A já chci jenom připomenout této Poslanecké sněmovně, že příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení byl zaveden proto, že se deregulovalo nájemné. V okamžiku, kdy se provedla deregulace nájemného, tak se také zavedl doplatek na bydlení a příspěvek na bydlení prostě proto, aby tady velké skupiny obyvatel zvládly deregulaci nájemného, která vedla ke zvyšování nájemného. A jestliže osamělí důchodci, jestliže matky samoživitelky s malými dětmi mají nárok na příspěvek na bydlení, tak je to přece v pořádku. Absolutní většina těch peněz se čerpá v rámci standardních nájemních bytů a v rámci standardních nájemních vztahů. Takže ani příspěvek na bydlení já nevidím jako zásadní problém státního rozpočtu.

A pokud jde o hmotnou nouzi, je to kolem 10 miliard korun ročně. Opět, nejsou to výdaje, které by eskalovaly, ale jsou to výdaje, které meziročně klesají.

Pokud jde o otázku solárních dotací a obnovitelných zdrojů, opět chci připomenout této Poslanecké sněmovně, že tady vláda reaguje na přiznané podpory, které byly přiznány v minulých letech. Nejsou to podpory, které by byly přiznány za naší vlády. Naopak, byla to naše vláda, která dosáhla u Evropské komise nápravy stavu, kdy se podařilo velkou část těchto podpor přiznaných v minulosti, před rokem 2011, notifikovat ze strany Evropské komise. K našemu překvapení, když jsme my přišli do vlády, tak jsme zjistili, že ty podpory ani nebyly notifikovány u Evropské komise a že byly vypláceny, aniž by tato notifikace byla k dispozici, takže my jsme odstraňovali tento dluh. A máme tady hlavně problém roku 2009 a roku 2010, kdy se změnily parametry, pokud jde o ceny solárních panelů, a tehdy bohužel, v těch letech 2009, 2010, ani Energetický regulační úřad, ani vláda, ani Ministerstvo průmyslu na to nereagovaly. Kdyby v roce 2009 nebo alespoň na jaře 2010 byla předložena legislativa, která by umožnila snížit podporu na solární elektrárny, tak jsme dneska byli úplně někde jinde. Bohužel ta změna zákona byla předložena až na konci roku 2010, začala platit až od roku 2011 a teprve od roku 2011 se podařilo ty podpory výrazným způsobem snížit na základě novely, kterou schválila tato Poslanecká sněmovna. To, co vyčítám tehdejší vládě, tehdejšímu Energetickému regulačnímu úřadu, byl fakt, že nereagovaly, že neburcovaly, že nepředložily příslušné legislativní návrhy tak, aby bylo možné tyto podpory snížit.

Takže opět, to nejsou výdaje, které by stanovila tato vláda. My jsme je zdědili a jediné, o co snažíme, aby to bylo všechno v pořádku, v souladu se zákonem, s Evropskou unií. A myslím, že ten hlavní objem podpor, který je vyplácen, pokud jde o ty solární energetiky, tak se bavíme o nárocích, které vznikaly v letech 2009, 2010, několik let předtím, než naše vláda nastoupila a mohla do těchto věcí zasáhnout. Děkuji. (Slabý potlesk převážně z levé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane premiéra. Než udělím slovo ministru obrany, eviduji několik faktických poznámek. Pane ministře, já se omlouvám, ale mám zde pět faktických poznámek před vaším vystoupením. Nejprve paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Kalousek. Prosím.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla doporučit panu premiérovi, aby napsal Ježíškovi buďto o naslouchátko, anebo o překladač, protože mám pocit, že pokaždé, když se ho někdo na něco ptá, tak odpovídá úplně, ale úplně na něco jiného. To je kolovrátková demagogie v přímém přenosu prosím pěkně.

Tři roky tady slýcháme o tom, jak se navyšují výdaje na obranu. Víte, loni v rozpočtu Ministerstva obrany zbyly čtyři miliardy, předloni tři miliardy, dvě miliardy. Tomu říkáte navyšování rozpočtu? Ano, teď se nějakým drobným způsobem rozpočet navýší, ale asi vám tam ke konci roku 2016 zůstane šest miliard. To vám přijde v pořádku?

Pane premiére, co se stalo v roce 2010, 2011, 2012? Byla ekonomická krize, jestli si na to nevzpomínáte. A naše vláda řešila důsledky vaší vlády v čele s panem premiérem Paroubkem, kdy jste tady rozdávali 13. důchody a pastelkovné a škrtalo se v oblastech, které tehdy bezpečnostní situace, když byla jiná, tak to umožňovaly. Neškrtalo se ve školství, neškrtalo se ve zdravotnictví.

A pane premiére, já si vyprošuji to, abyste mě tady káral a poučoval, kdy já můžu a nemůžu vystoupit. Je třetí čtení. Já jsem legitimně podala pozměňovací návrhy, které ve třetím čtení obhajuji, a žádám poslance a poslankyně o podporu, takže si vyprošuji to, abyste vy mě tady poučoval, kdy já smím či nesmím vystupovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji i za dodržení času. Nyní tedy pan poslanec Kalousek, připraví se pan poslanec Pavera s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. V reakci na slova pana premiéra snad jen logické vysvětlení, proč opoziční poslanci, byť opravdu nemohou rozpočet podpořit, předkládají pozměňovací návrhy. Ta logika je jednoduchá. My nemůžeme podpořit rozpočet pro nepřijatelnou bilanci, lépe řečeno pro naprosto neodpovědnou a vysokou úroveň celkových výdajů. Nicméně ve druhém a třetím čtení říkáme, pokud už mají být tyto hříšně vysoké výdaje realizovány, tak ať jsou realizovány na něco smysluplnějšího, než navrhujete vy. Ono nedává velký smysl, aby neinvestiční dotace některým podnikatelským skupinám vyrostly o 41 %, zatímco výdaje na obranu o 4 %. Nedává velký smysl, aby díky tisícům a tisícům nových státních zaměstnanců vyrostly platy státních zaměstnanců o 28 %, zatímco oproti letošnímu roku výdaje na infrastrukturu poklesnou. To jsou trochu jiné priority, než které ve skutečnosti říkáte. Ta čísla mluví jasně a my se snažíme v tom druhém a třetím čtení legitimně alespoň prosadit o něco smysluplnější priority než ty peníze, kterých vydáváte o několik desítek miliard víc, než je nutné, abyste úplně zbytečně rozdali a projedli. To má přece svoji hlubokou logiku, byť chápu, že vy ji nepodpoříte.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím další slovo, přečtu omluvy. Dnes od 9.00 do 13.00 hodin se omlouvá pan poslanec Milan Šarapatka, dále dnes do 14.00 hodin z důvodu zahraniční cesty se omlouvají poslanci a poslankyně Klučka, Šrámek, Beznoska a Putnová a dále dnes do 14.00 hodin z důvodu zahraniční cesty se omlouvá pan předseda Jan Hamáček.

Nyní tedy požádám pana poslance Paveru o faktickou poznámku, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Herbert Pavera: Hezké a příjemné dopoledne. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, jenom reaguji na vystoupení pana premiéra, který se tady neustále odkazuje na bývalé vlády, že se nehospodařilo, nebo že se nezvyšovaly rozpočty atd. a že se teď zvyšují. Já jen ukážu jeden příklad na Ministerstvu zemědělství a na jeho rozpočtu. Ono to vypadá, že pro příští rok se zvyšuje rozpočet Ministerstva zemědělství o 4 mld., ale když se podíváte, kolik je to procent oproti roku 2013, když se podíváte, jaký je podíl výdajů Ministerstva zemědělství na státním rozpočtu v roce 2013, je to 4,08 % a v příštím roce 3,98 %, tak je tam nižší podíl tohoto rozpočtu na státních výdajích. Stejně tak je to i na hrubém domácím produktu, kde je to o dvě desetiny nižší. A investice v zemědělství jsou o 2 mld. nižší než v roce 2013.

Takže politika je jenom hra s čísly a záleží na tom, jak je kdo prezentuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura. Ten bohužel není přítomen. V tom případě pan poslanec Fiedler s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jen krátce navážu na to, co už říkala kolegyně Černochová. Pane premiére prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste uváděl logicky správně argument, že výdaje na obranu je třeba naplánovat, přichystat, že se nestihnou upravit, že by to bylo nelogické, že máte připravený plán postupného navyšování. Ono by to bylo logické, kdybyste už nebyli tři roky u vlády. Vy už tři roky vládnete. Už bude končit volební období. Takže vy jste za vaše volební období nebyli schopni vůbec nic změnit v tomto, když to sám kritizujete?

Pokud se týká toho, jak jste zmiňoval, že klesají výdaje na podporu v hmotné nouzi, příspěvky na bydlení. No bodejť by neklesaly, když nám klesá nezaměstnanost. Ono to asi spolu velmi úzce souvisí, s tím, v jakém jsme ekonomickém cyklu, jakou máme nezaměstnanost. Takže já to vůbec neberu tak, že je to nějaká zásluha této vlády. Je to prostě zásluha ekonomického cyklu a přirozeného jevu poklesu nezaměstnanosti. Jsem zvědavý, jestli to bude klesat, i když nám poroste nezaměstnanost.

A poslední věc. Pokud se týká toho, jak jste se vyjadřoval k těm obnovitelným zdrojům energie, k těm slavným solárům. Také to mělo logiku a věřil bych vám to. Ale nesměl bych být členem této Poslanecké sněmovny v tomto volebním období, abych tady nebyl svědkem toho, kdy člen vašeho poslaneckého klubu, který je členem vládní koalice, navrhoval fiktivní pomyslné rozparcelování solárních elektráren tak, aby jim zachovali vysoké dotace. To naprosto znevěrohodňuje to, co jste říkal.

Děkuji za slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Kučera. Prosím.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére. Dovolte mi, pane premiére, pár poznámek k vašemu vystoupení, co se týká právě oné nehorázné podpory, která se vyplácí na solární projekty.

Chci říct, že je to právě vaše strana ČSSD, která na dlouhé období zdiskreditovala obnovitelné zdroje v očích veřejnosti právě nastavením oné nehorázné podpory. Jste za to odpovědní vy. A já bych byl velice rád, kdybyste tuto odpovědnost nepřenášel na ostatní, k ní se tady přihlásil a pokud možno tuto nehoráznou podporu řešil a snažil se napravit v očích veřejnosti obnovitelné zdroje, které jsou dnes nedílnou součástí správného a moderního energetického mixu. Takže odpovědnost je čistě na vás, pane premiére, na vaší straně. A neshazujte to prosím na někoho jiného. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Urban. Prosím.

 

Poslanec Milan Urban: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, sociální demokracie udělala přesně to, po čem tady pan poslanec Kučera volal, tzn. vytvořila kdysi podmínky k tomu, aby obnovitelné zdroje mohly být určitou součástí energetického mixu. Nic víc, nic méně. Ten mýtus, že nějaký zákon tehdy stanovil, kolik má být dotace za kilowatthodinu... Tak takový zákon neexistuje, prostřednictvím předsedajícího pane poslanče Kučero, příp. ostatní. Ta situace se odvíjela od roku 2006 tak, že byly postupně, bohužel, pro mě z neznámých důvodů, zřejmě z důvodů změny metodiky Energetického regulačního úřadu, dotace na kilowatthodinu z původních nějakých 6,50 Kč na až nějakých 12,50 Kč, přičemž klesaly náklady na investice, tedy náklady na jednotlivé panely, jak tady bylo dnes již několikrát řečeno. Tato situace vygradovala okolo roku 2008, 2009 a 2010, a přestože i podle stávajícího zákona tehdy regulační úřad mohl snižovat - není pravda, že nemohl, mohl! - nesnížil ani o jedno procento. A vlády v té době mohly reagovat a nereagovaly. A teď tady je důsledek. Že to nese státní rozpočet, je proto, aby to nebylo na bedrech občanů a firem v České republice. Protože jsme zastropovali částkou strop na megawatthodinu a zbytek tedy platí státní rozpočet.

Existují cesty. Přečtěte si usnesení hospodářského výboru, který navrhuje, jakým způsobem i v současné situaci příslušné náklady na obnovitelné zdroje snižovat. Ale není to -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče, omlouvám se. Jste přihlášen s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Milan Urban: Tato vláda ani předchozí vlády sociální demokracie nejsou viníkem této situace. (Potlesk poslanců sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem pan ministr obrany Stropnický. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, kolegové, dámy, pánové, vzhledem k tomu, že jsem tím ministrem obrany, tak asi správně předpokládáte, že to budu bránit a že na to nebudu útočit. Já bych rád poděkoval vaším prostřednictvím, pane předsedající, paní poslankyni Černochové za zájem, který vnímám za těmi slovy, která tady přednesla, byť s nimi mohu souhlasit jenom dílčím způsobem. A dovolím si uvést jenom rychle několik čísel nebo faktů.

Při mém nástupu na ministerstvo rozpočet byl zhruba 42 mld. Jak tady bylo řečeno panem premiérem, tak příští rok to bude už 52,5 mld. To je docela výrazný nárůst. Když vezmu ten původní, tak je to nějakých 25 %. Můžeme tady žonglovat s čísly. Stejně to procento z HDP bude vždycky jenom nějakým průměrem, nějakým odhadem, podle toho, jaké jsou v něm výkyvy. Ale budiž. Příští rok to bude 1,08, pokud chceme být přesní, takže to se zaokrouhluje, pokud se nemýlím, jestli si to pamatuju ze školy, směrem nahoru na 1,1. Ale to je opravdu detail.

Co je podstatnější, je, že meziroční nárůsty jsou o 9 až 10 %. To je docela podstatné. Většina poslanců a poslankyň, kteří se tím tématem zabývají, tohle velmi dobře ví. A těch zemí v Evropě, které mají meziroční nárůst rozpočtu v kategorii takového procenta, je, věřte mi, pomálu, dají se spočítat na prstech jedné ruky.

Co se týče toho závazku v roce 2020, já si myslím, stejně jako tady už bylo řečeno panem premiérem, že to není cíl nereálný. My budeme, jak rovněž už bylo sděleno, připravovat ten poslední rozpočet s výhledy na 2019, 2020 a tam se to dá rozložit tak, aby rozpočet byl investičně vstřebatelný a zároveň abychom dodrželi ten slib, který jsme dali.

My k tomu chystáme i jakési dva scénáře na ministerstvu, scénář méně ambiciózní a ambicióznější, protože - a to není žádné vymlouvání se - to opravdu už po té délce, co jsme ve vládě, smysl nemá, ale zase je potřeba být fér. A ty projekty se nějakým způsobem připravují. Ty projekty se nějakým způsobem schvalují. Náš český schvalovací nebo vůbec ten procedurální mechanismus je jedním z nejsložitějších v Evropě. Řada mých kolegů rozhoduje o investicích, které jsou v našich penězích v řádech desítek milionů nebo i stovek milionů sami. A s plnou odpovědností za takové investice. Já musím i s několika málo miliony jít do vlády. Máme další kontrolní mechanismy. Máme státní ověřování jakosti. Máme konkurenční boj na trhu zbrojního průmyslu, který je nesmiřitelný a který bojuje všemi možnými prostředky.

Čili je trochu laciné říkat, že ministerstvo nedokáže utrácet - v tom dobrém slova smyslu. Možná kdyby mě někdo tlačil do kouta tímhle argumentem, tak vždycky ale použiji protiargument, že raději budu peskován za pomalejší utrácení rozpočtu než za problematické utrácení rozpočtu. A my jsme v minulých dvou třech letech proinvestovali stovky milionů, miliardy. Neměli jsme servisní smlouvy. Měli jsme je když tak nastaveny podhodnoceně, protože prostě nebyly peníze a bylo potřeba tam ty peníze nalít. Utratili jsme stovky milionů za nejbazálnější věci, jako jsou mundúry apod.

Čili nezbude nám šest miliard, pokud tady bylo něco takového řečeno. To je naprosto iluzorní číslo. Myslím si, že jsme řadu věcí změnili, že se prostě pokoušíme ten rezort nějakým způsobem dostat zpátky na nohy. Některé výsledky jsou nesporné a rozhodně se myslím nemusíme nějak bičovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní budeme tedy pokračovat v řádných přihláškách do obecné rozpravy. Požádám pana poslance Ondráčka a připraví se pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, zase už zbytku vlády, kolegyně, kolegové, v minulém týdnu nebo v předminulém týdnu - v minulém týdnu, když jsme jeli druhé čtení tohoto státního rozpočtu, jsem se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je jako sněmovní tisk 5222, a stručně jsem ho odůvodnil. Jedná se, pro připomenutí, o přesun 90 mil. korun z kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů do kapitoly 314 Ministerstvo vnitra. Tím tedy říkám, že se posouváme od obrany k Ministerstvu vnitra, které na začátku nastínila paní kolegyně poslankyně Černochová.

Odůvodnil jsem stručně svůj pozměňovací návrh a ani jsem netušil, jaká zase bouře to bude, co si to ten drzý Ondráček zase dovoluje brát Ústavu pro studium totalitních režimů. Já jsem zde ve svém odůvodnění řekl, že činnost Ústavu pro studium totalitních režimů dlouhodobě vykazuje výsledky své činnosti, které co kvantity, ale i ani co do kvality neodpovídají výdajům s nimi spojeným, a řekl jsem, že lze tento ústav porovnávat s Ústavním soudem. Pokud se podíváte do těchto dvou kapitol, které jsem teď zmínil, to znamená - Ústav pro studium totalitních režimů má na příští rok plánovaný rozpočet 290 mil. korun, z toho jenom 185 mil. na platy. Ústavní soud má celkový svůj rozpočet 238 mil., to znamená o nějakých 50 nižší, a na platy ústavních soudců jde 122 mil. korun, to znamená o nějakých 60 mil. méně. Nechám na zvážení každého z vás, jak pracuje Ústavní soud a jak pracuje Ústav pro studium totalitních režimů.

Zejména pokud by nikdo nevěřil, že to tak je, tak si můžete najít kontrolní závěr z kontrolní akce číslo 39 z loňského roku, z roku 2015, který se jmenuje Majetek a peněžní prostředky státu, se kterými jsou příslušné hospodařit organizační složky státu, Ústav pro studium totalitních režimů a Archiv bezpečnostních složek. Je to zpráva z loňského roku a Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na roky 2012-2014. Pokud se podíváte do kapitoly nebo oddílu II - Shrnutí skutečností zjištěných při kontrole, tak si to, prosím vás, přátelé, poslechněte, ať také slyšíte, jak ten archiv funguje.

Ústav a archiv neplnily v plném rozsahu jednu ze základních činností uložených zákonem. Ústav a archiv neměly nastaveny dlouhodobé cíle a strategie k povinnostem stanoveným jim zákonem. Samozřejmě k čemu by dělaly nějaké strategie, protože pak by je bylo možno kontrolovat. Za třetí. Ústav a archiv neměly zavedeny dostatečně účinné vnitřní kontrolní mechanismy. Kde není kontrola, v podstatě není co zjistit. A ústav nepostupoval při nakládání s movitým majetkem v souladu se zákonem. Co k tomu více dodat? Asi že by mohlo být podáno nějaké trestní oznámení.

Já bych se mohl zeptat pana premiéra na to, jak to projednala vláda, a vláda to projednávala teď myslím v pondělí, to znamená před dvěma dny, ale nezaujala k tomu žádné stanovisko. Prostě vládě ČR to je jedno, jak takový ústav funguje. My do něj lijeme 290 mil. korun ročně a výsledky jejich práce v podstatě vnitřně kontrolovány nejsou, mechanismy činnosti nastaveny nejsou. Je tam skupina lidí, kdy vlastně ani nevíme, jaké výsledky tento ústav dlouhodobě dává.

Já jsem tyto peněžní prostředky, těch 90 mil., chtěl přesunout - a nemyslím si, že to je nějaká velká ambice, aby to bylo něco nereálného, aby mě pan premiér mohl osočit, že tady dělám nějaký populismus. Pouhých 90 mil. korun. Vážené kolegyně a kolegové, to nejsou peněžní prostředky v kapitole Ministerstva vnitra, které by něco nějakým způsobem ovlivnily. Tak těchto 90 mil. jsem chtěl přesunout právě do kapitoly Ministerstva vnitra, kapitoly 314, a dát je na platy nejen příslušníků bezpečnostních sborů, to znamená policistů a hasičů, ale také civilních zaměstnanců a také zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni podle služebního zákona. A ten mechanismus jsem vám zde minule řekl. Odůvodnil jsem, proč takový návrh dávám, a řekl jsem, a zmínila to i paní kolegyně Černochová a zmínil to i pan kolega poslanec Lank, že problém u policie, podhodnocení náročné práce příslušníků bezpečnostních sborů, policistů a hasičů v tomto případě z kapitoly MV, je poměrně významný.

Ví to i naše vláda, protože pan premiér se minulý týden ve čtvrtek společně s panem ministrem vnitra, který zde zrovna není, sešel se zástupci všech odborových organizací působících u příslušníků bezpečnostních sborů, pěkně podiskutovali a pan premiér se tam v podstatě sice pochlubil, jak pro příslušníky, resp. pro bývalé příslušníky jsme zde my jako poslanci zrušili zdanění jejich výsluh. Pane premiére, zde bych řekl, chlubíte se celkem cizím peřím, protože ten návrh nepřišel z vlády, ale přišel od skupiny poslanců, ale přesto vám děkujeme za podporu a děkuji za podporu všem poslancům napříč politickým spektrem, kteří pro tento zákon hlasovali. Teď už to je pouze na panu prezidentovi a věřím, že od 1. 1. příštího roku tato věc bude definitivně ukončena.

Zmínil jste při tom jednání, pane premiére, také to, že pracujete legislativně a že zrušíte 150 hodin. Ano, znám vaše programové prohlášení, vím, že to tam máte jako koalice dané. Ale pane premiére - pan ministr vnitra tady není - ono do konce volebního období už vám moc času nezbývá. Já jsem s panem premiérem i s lidmi z Ministerstva vnitra mluvil. Ten zákon stále není v Poslanecké sněmovně a běhá někde ve vašem legislativním připomínkovém řízení. Pokud ho sem dodáte v lednu a máte tam vyjma zrušení těch 150 hodin i další věci, na kterých jste se domluvili s největšími odborovými organizacemi, to znamená s Nezávislým odborovým sdružením Policie ČR a Unií bezpečnostních sborů, za což vás chválím, že jste schopni komunikovat a dohodnout se, ale toho času máte hrozně málo. To, co neuděláte do konce příštího pololetí, v podstatě už do konce nedotáhnete.

A to, že zároveň už mluvíte o tom, jako kdyby to byla jistota, že přece vy v tom návrhu, který ještě nespatřil světlo světa zde v Poslanecké sněmovně, zavádíte novou věc, jako je náborový příspěvek ve výši 30 až 150 tisíc pro nábor jednoho policisty - který ovšem bude platit zřejmě jenom pro Prahu a Středočeský kraj -, tak ještě nemůžete říct, že vám něco takového Poslanecká sněmovna schválí.

Mezitím - a ten přetlak, a paní kolegyně Černochová o tom zde mluvila včera těsně před koncem schůze, ten přetlak je veliký o příslušníky bezpečnostních sborů a to přetahování je tam veliké, takže Rada hl. m. Prahy včera schválila, že novému strážníkovi Městské policie v Praze, jehož plat, ne, jehož mzda je o 6 až 7 tis. vyšší než nastupující plat příslušníka Policie České republiky, tak vás Praha předběhla a nabízí nastupujícímu strážníkovi 100 tis. korun. Sto tisíc korun, pokud se někdo zaváže, že bude sloužit jako strážník městské policie. Ale vedle toho takový strážník městské policie už v loňském a předloňském roce získal příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu, stravenky, rizikový příplatek a další a další benefity, které nejste vy schopni policistům České republiky ani ostatním příslušníkům bezpečnostních sborů dát.

Dlouhodobě se propadáte - a já to teď nechci tady řešit, protože jsem vám odmítl interpelaci a bude zařazena na příští jednání schůze a hned po Novém roce o tom budeme znovu diskutovat.

Takže ten problém je dlouhodobý. Já bych zde chtěl apelovat především na kolegy z hnutí ANO, kteří když sem přišli, tak řekli, že politiku budou dělat jinak, že nejsou vázáni tak jako ti, kteří jsou členy tradičních politických stran. Ale vážené kolegyně a kolegové, vy už začínáte být skoro stejní, protože vám je v podstatě jedno, že tady vynakládáme stamiliony na něco, co nefunguje, nebereme v potaz činnost Nejvyššího kontrolního úřadu, který nás na to upozorňuje, že tam něco nefunguje, že nejsou nastaveny kontrolní mechanismy, že není strategie a že vlastně v podstatě nikdo neví, co tam ti badatelé dělají, ale jen tak šmahem jedním mávnutím odmávneme 290 mil. korun. Ale bezpečnost v našich ulicích se, vážené kolegyně a kolegové, týká nás všech. A já věřím, že příslušníci bezpečnostních sborů vás budou oslovovat s otázkami, co vy jako zákonodárci pro jejich neutěšenou situaci budete ve zbytku svého volebního období dělat.

Pan premiér jim toho nasliboval hodně při minulém jednání v minulém týdnu, ale zároveň čestně také řekl, že nemůže uzavřít žádný závazek, protože on je premiérem jenom do konce tohoto volebního období. Co bude dál, v podstatě nikdo neví. Ano, děkuji. Pan premiér mně zezadu napovídá, ano, rozhodnou voliči. Ale pokud přijde nová vláda, zase se bude rozkoukávat. Slibem nezarmoutíš a bezpečnostní situace a počet příslušníků bezpečnostních sborů se bude i nadále snižovat, bude docházet k přetahování se o ty příslušníky a to není dobře. Není to dobře pro bezpečnost v naší zemi, není to dobře pro Českou republiku jako takovou.

Takže já vás požádám o podporu mého pozměňovacího návrhu, který je v systému, o kterém jsme zde hovořili, a jedná se pouze o přesunutí 90 mil. korun z kapitoly ústavu na kapitolu Ministerstva vnitra, platy nejen příslušníků, ale i civilních zaměstnanců a lidí pracujících ve služebním poměru.

Děkuji a přeji vám hezký den. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Foldynu. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, paní předsedající. Nechtěl jsem se vůbec hlásit do této diskuse, nicméně potřebuji zareagovat na to, co jsem tady slyšel z pravého politického spektra.

Já bych to zjednodušil. My jsme tady obviňováni - současná vláda, současná úspěšná vláda, současná úspěšná vládní koalice, ať je to hnutí ANO, ať je to strana lidová či sociální demokracie - jsme tady osočováni, že prožíráme státní rozpočet. Promiňte mi to expresivní slovo. My jsme tady osočováni, že my prožíráme státní rozpočet. Já bych chtěl jenom říci, že ty roky od roku 2006 do 2013 se ten rozpočet neprožíral. Neprožíralo ho těch deset milionů lidí, kteří to HDP tvořili, ale rostl počet dolarových milionářů o 17 tisíc. Čili my tady s deseti miliony lidí rozdáváme peníze, kdežto vy jste je rozdávali těm 17 tisícům, kteří tady rostli.

My jsme dávali na veřejně prospěšné práce 6 mld. korun, vy jste seškrtali, dělali jste takzvané škrty, to byla oblíbená slova tehdejší pravicové vlády, škrtalo se na Ministerstvu práce a sociálních věcí, odcházeli úředníci, veřejně prospěšné práce se propadly na 2 mld., ale vzrostl počet vyplácených sociálních dávek na 11 mld. To je rozumné?

Co jsme asi tak měli dělat? Takže my teď tvořili HDP téměř 3 %, nebo 3 %, a my jsme je prožrali s deseti miliony obyvatel této země. Vy jste je prožrali se svými kámoši! Promiňte, to jsem chtěl říci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, při druhém čtení státního rozpočtu jsem se na vás obrátil s prosbou a načtením pozměňovacího návrhu, který vám byl rozdán pod číslem 5336 a týkal se navržení, aby do kapitoly 327 Ministerstva dopravy České republiky byl navýšen titul pro Státní fond dopravy ve výši 100 mil. korun pro přípravu a realizaci projektové přípravy a projektu takzvané všejanské spojky.

Já vím, že je to v mém případě asi jakýsi evergreen i osobní vztah k železnici, avšak z úseku města Milovice do obce Všejany jako prvé etapy tohoto zvažovaného spojení v dnešní době existuje velké množství studií a Správa železniční dopravní cesty se stále nemůže rozhoupat, jaký projekt a jakou projektovou studii vlastně upřednostní k realizaci této poměrně akutní situace, která však bohužel není zařazena jako celostátní priorita k realizaci.

Já bych vás zde dnes chtěl využít k prosbě o podporu mého návrhu, který bude symbolickým gestem toho, že Poslanecké sněmovně leží na srdci i rozvoj dopravní infrastruktury železniční dopravy i v koridorech, které nejsou zcela páteřní pro Českou republiku, jako je tomu například z Prahy do Ostravy. Chtěl bych vás v této souvislosti požádat o podporu mého pozměňovacího návrhu a říci, že jsem od té doby do této chvíle, to je dodnes, obdržel kladné vyjádření a podporu tohoto stanoviska od starostů následujících obcí a měst: města Lysá nad Labem pana starosty Ing. Karla Otavy, od starostky obce Lipník paní Ing. Ingrid Podroužkové, od starostky obce Čachovice paní Jitky Slukové a od starostky Jizbic paní Evy Pacltové. Hovoří to o tom, že tato věc není těm obcím v daném regionu lhostejná, že výrazně přispěje k urychlení a ke zrychlení přepravy osobní, ale i nákladní, mezi Prahou a Mladou Boleslaví, potažmo Libercem, a že přispěje i k rozvoji průmyslového koncernu VW Škoda v Mladé Boleslavi, což je zcela určitě také nezanedbatelný pohled a příspěvek k rozvoji ekonomiky v České republice.

Děkuji za podporu mého návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka a připraví se pan poslanec Dolejš. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, přihlásil jsem se o slovo ve třetím čtení návrhu státního rozpočtu, abych vás požádal o podporu pozměňovacího návrhu, který jsem předložil a který je v systému hlasování pod číslem B6. Připomínám, že v něm navrhuji v kapitole Ministerstvo životního prostředí snížit

dotaci pro nestátní neziskové ekologické organizace z 20 milionů na 10 milionů korun.

Tento svůj návrh jsem doprovodil jednoduchým výpočtem, který spočívá v tom, že ze stránek ministerstva můžeme odhadnout, že potenciálních žadatelů o tento příspěvek je zhruba padesát. Podmínky toho programu umožňují v průměru čerpat na každý projekt 100 tisíc korun a podle podmínek programu by každá ta organizace mohla průměrně žádat o dva projekty, což je velmi optimistický odhad. To docházíme k částce 10 milionů korun, které by podle mne měly bohatě stačit na realizaci toho podpůrného programu.

Zbývajících tedy 10 milionů korun navrhuji přesunout na adaptační opatření pro zmírnění dopadů klimatické změny na vodní ekosystémy v téže kapitole.

Asi si řeknete, že to je možná jeden z nejmenších pozměňovacích návrhů, tedy návrh, který manipuluje možná s nejmenší částkou. Skutečně těch 10 milionů v bilionovém rozpočtu je kapka v moři. Ale ten návrh má určitý symbolický význam také. Možná si neuvědomujeme úplně každý den, ale je tomu tak, že životy nás jako občanů stále více nepřímo ovlivňují různé nestátní neziskové organizace, ať už je to v oblasti sociální sféry, lidských práv, nakonec i případné migrační situace, a samozřejmě také v oblasti ochrany životního prostředí. Například třeba minulý pátek jsme schválili novelu zákona o Šumavě pod významným tlakem ekologických organizací, který každý z vás asi na svých webových stránkách zaznamenal. Mnozí z vás jste pod tlakem Rekonstrukce státu součástí organizace Frank Bold, bývalý Ekologický právní servis, která významně také čerpala peníze z kapitoly Ministerstva životního prostředí. Takže sice malá změna, ale s poměrně podle mého názoru značnou symbolikou.

To, že by se těm nevládkám nějak úplně vzala možnost čerpat peníze od státu, tak to tak hrozné není. Minulý čtvrtek výbor Státního fondu pro životní prostředí mimo jiné také schválil 36 milionů korun dotace pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu, čehož se také mělo týkat nebo má týkat těch 20 milionů z našeho rozpočtu, na tu samotnou výchovu, vzdělávání a osvětu 20 milionů, na tvorbu metodik, vzdělávání lektorů a učitelů 10 milionů, na interpretaci přírodního dědictví 6 milionů.

Třeba mezi vybranými je i takovýhle projekt - Skutečně zdravá škola, týká se 160 škol a program umožňuje porozumět vztahu mezi jídlem, které děti - účastníci projektu konzumují, a světem, ve kterém žijí. Děti jsou systematicky seznamovány s problematikou negativních dopadů průmyslového zemědělství na životní prostředí, s rozvojem ekologického zemědělství v produkčních oblastech a dopady současného potravinového systému na klimatické změny. Nevím, jestli těm dětem také někdo řekne, že bez toho průmyslového zemědělství by spousta miliard lidí na Zemi zemřela hlady. Má se tam realizovat deset vzdělávacích akcí pro školy, čtrnáct lektorů. Má proběhnout jedna evaluace, jedenáct seminářů a vytvořen jeden nový materiál pro environmentální výchovu, vzdělávání a osvětu. To všechno za 2 miliony korun. Takže vidíte, že nejenom ze státního rozpočtu, ale i z fondových rozpočtů mohou být financovány takovéto nesmysly.

Takže zvažte prosím podporu mému návrhu mimo jiné také pro jeho určitý symbolický význam. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Dolejše.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Krásné dopoledne, kolegyně a kolegové, milá vládo. Zaznělo tady již v rozpravě, do jaké míry má smysl se bavit o konečné podobě a rozhodující struktuře tohoto rozpočtu, když hlavní čísla jsme schválili v prvním čtení a podstatnější strukturální korekce, jak jsem slyšel z úst pana premiéra, je avizováno, že podporovány nebudou, protože je to střelba od boku, když to zjednoduším. A tudíž proč vlastně opozice vůbec buď tyto návrhy načítá, anebo pokud by jí prošly, proč avizuje předem, že takto postavený rozpočet nepodpoří.

Ono to má určitou logiku v tom, co tady zaznělo už v prvním čtení, ale i v pohledu, jakého charakteru ty pozměňovací návrhy jsou. Ono i kdyby některé z nich prošly, jako že stát se to může, držme si palce, kolegové tady již obhajovali to, co načetli, tak to nezmění celkový charakter rozpočtu. A ať již by se ta podstatná změna měla posunout směrem k pravicové opozici, nebo k levicové opozici, určitě to nebude taková změna, aby to tyto tábory mohlo nejenom politicky, ale i z pohledu jejich představ o ekonomii uspokojit. A proto tady má smysl říci ve třetím čtení, proč nakonec navzdory všem těm pozměňovacím návrhům to stanovisko jednotlivých frakcí takové, jaké je. A že stanovisko frakce KSČM je nakonec ke konečnému hlasování rozpočtu záporné, mohu říct už v tuto chvíli, protože se zkrátka domníváme, že tento rozpočet je sestavovaný v dobrých časech, že tudíž dává šanci vládě se pochlubit relativně dobrými čísly, ale zároveň se domníváme, že těchto dobrých časů nebylo využito tak, jak využít být mohlo. Že je to rozpočet ze značné části setrvačný, který některé historické chronické problémy, které naše společnost má, neřeší důkladněji, a z toho prostého důvodu je to rozpočet neuspokojivý přes všechna ta dobrá čísla, která občas slýcháme - jak nám ekonomika roste, platy se nám zvyšují, klesá nezaměstnanost atd. atd.

Jedno podstatné číslo, které zaznívá při vládní rozpočtové samochvále, je číslo plnění za letošní rok. A pravdou je, že pokud se naplní prognóza rozpočtového přebytku, a to zdá se, že opravdu těch 50 miliard korun už nestačí v tom deficitu se vytratit - takže pan prezident bude mít ten problém, že se bude muset zamyslet nad tím, co myslí jako bonmot a co myslí vážně -, tak je to fakt, který si ještě od roku 1993 skutečně nestal. Ale je otázka, jestli je to vizitka tak převratně dobré rozpočtové politiky. Ne že bych bral vážně, že pan ministr financí bude navržen na Nobelovu cenu za ekonomii. Máme zatím v Čechách dva držitele Nobelovy ceny, jestli si to dobře pamatuji. Jeden byl za chemii, pan profesor Heyrovský a druhý za mír, což byl básník Seifert. Takže do této společnosti bych si troufl pana vicepremiéra tedy neřadit, to si bude muset ještě chvíli počkat. Ale v každém případě platí to, že na těch číslech nemá vláda až tolik viny nebo zásluhy a že do značné míry je to účetní operace prostě, protože jestli nám přijdou peníze a my je neutratíme, tak nám zbudou, budeme je muset převést do dalšího roku.

A mimochodem způsobem, jak tyto peníze budou využity v tom příštím roce, tak trošku i problematizují ono odmítnutí rozpočtových návrhů, protože jestliže některé pozměňovací návrhy v rozpočtu jsou zbilancovány např. ke kapitole státní dluh, jestliže už teď se dovídáme, že jestli nám tam zbude, nevím, dvacet, třicet miliard, budou poslány na státní dluh, tak jak je možné, že nemůžeme zbilancovat některé potřeby, u kterých si troufnu říct, že jsou rozumné a oprávněné, že to nemůžeme zbilancovat s touto kapitolou.

Takže ono s těmi úspěchy je to asi dost relativní. Ono takové to schematické keynesiánství, které tady zaznělo také z úst hlavy státu, nemůžeme naplňovat bez znalosti, řekl bych, širšího kontextu. Protože ano, jistě, když se daří, mají se dluhy umořovat a dluhy si máme dělat tehdy, když se zachraňujeme a taháme se za cop z bažiny. Problém je, že my nežijeme v dokonalé době, my s sebou vlečeme celou řadu strukturálních problémů. My vidíme na prognózách, že hospodářský růst má tendenci ke zpomalování, že konvergence České republiky k vyspělému světu nic moc. A za této situace není rozhodně imperativem seškrtat, co se dá, protože zkrátka nějakým způsobem ten dýchavičný kašlající motor bychom měli nakopnout. A je otázka, jakým způsobem, a zároveň tedy z hlediska prorůstového efektu, ale zároveň také zní otázka, abychom to učinili citlivě, aby někdo nebyl za ten náš rozpočtový manévr obětován. A to jsou zejména ty široké sociální skupiny. Mám na mysli pochopitelně sociální transfery, protože škrtat tady, redukovat sociální stát, vyhnat tisíce zaměstnanců veřejného sektoru do soukromého sektoru, který není připraven je absorbovat, to by určitě šťastný manévr v této situaci nepochybně nebyl.

Takže to jsou všechno důvody, kdy se domnívám, že celkový charakter, ten setrvačný charakter státního rozpočtu nespraví ani naše dnešní hlasování, a proto je to naše stanovisko záporné.

Jednu podstatnou promarněnou šanci chci zmínit. Bavíme se o tom, aby se nám ty penízky zbytečně nezakutálely, že nemáme vždy racionální výdajovou strukturu, že by to chtělo přece jenom udělat ty chytré řezy ve výdajové struktuře a nasměrovat výdaje daleko lépe, ale neměli bychom být pasivní ani v té příjmové stránce. A není až tak pravda, že objem příjmů, který vybíráme, je tu jenom díky tomu, že jsme zavedli kontrolní hlášení a že do budoucna se můžeme těšit na ranec peněz díky EET. Já jsem jednak skeptik, pokud jde o plánované výnosy z EET, ale když očistíme příjmy původně plánované a reálně očekávané za rok 2016 a vztahujeme ten plán pouze k těm reálně očekávaným, tak ten nárůst se nám smrskává. A když si to spočítáte, tak vám vychází, že nárůst příjmů v tom příštím roce by byl jenom 2 %, což při hospodářském růstu 2,5 % žádný sukces. Takže se zamysleme nad příjmovou stránkou státního rozpočtu.

Tady léta leží ladem téma daňové progrese. Daňové progrese, kterou my tady opakovaně zvedáme, dokonce daňové progrese, která nemíří jenom k fyzickým osobám, ale ke korporacím. A když už tedy umíme být tak aktivní při dohledávání neplacených daní u OSVČ a těch malých, drobných, tak proč nejsme stejně aktivní, pokud jde o velké korporace? Ovšem spravedlivě! Nejde o to, abychom panu ministrovi zdanili jenom Agrofert. Všem spravedlivě. To znamená, že velké firmy by mohly a měly platit větší daně. Ať nás neuklidňují tím, že by to naúčtovaly klientům nebo že by nám prchly z České republiky, která by nebyla už takovým daňovým rájem pro tyto investory. Já se to nedomnívám. Banky, IT společnosti určitě od nás neodejdou. Kdo zařízne slepičku, která snáší zlatá vajíčka? Tyhle firmy vyvážejí do svých matek poměrně velké miliardy, já bych se toho tolik neděsil.

Tady nemohu nevzpomenout, že zatímco my tady už, já nevím, čtvrté či kolikáté volební období o tomto mluvíme, je ve vládě jedna strana, to je třeba přiznat, které to občas probleskne hlavou, ale když dojde na lámání chleba, tak tedy ofenzivní není. Blíží se volby, takže já bych rád vzal - např. jsem to nedávno, myslím včera, četl od pana ministra vnitra, byť má rezort vnitra, tak myslí samozřejmě na daně, takže naznačil, že by ta daňová progrese u korporací mohla být. Jsem rád, že se nechal inspirovat našimi návrhy. Jenom bych byl rád, aby to neskončilo u těch volebních slibů, a pokud dobře volby dopadnou, aby se to také projevilo v praxi této vládní strany.

Pokud jde o pozměňovací návrhy, myslím, že zejména jsou hodny pozornosti ty pozměňovací návrhy, které směřují k navýšení platů v sociální sféře, zlepšení materiální základny regionálního školství, sociální služby atd. Padlo tady, že jsou některé zbilancovány nejenom s VPS, tedy všeobecnou pokladní správou či se státním dluhem, ale že se loví v kategorii zásobníku peněz na výplatu v hmotné nouzi, popř. v podpoře v nezaměstnanosti. A opět, jako kdybych - nevím, jestli čtu mezi řádky, nebo to bylo už explicitně řečeno, nestudoval jsem steno, když tady mluvil pan prezident, ale mám pocit, že naznačil, že jsou to jakoby dneska již parazitní platby. Já se to nedomnívám. Musím říci, že pokud jsou tam, pokud je v této položce vata, tak to není z důvodů nějakého zatím nedořešeného parazitismu, ale že výplata reálně klesla a může zase růst, a že tudíž asi je možné na takto sestavený rozpočet - a té vaty je tam v jiných položkách zřejmě dost - sáhnout, byť to má charakter sociální. Ale opravdu se toho nemusíme bát, protože stát má určitý závazek tyto dávky stejně platit, takže kdyby nedej bože došlo k tomu, že by potřebnost výplaty těchto dávek byla větší, tak ten stát musí v tomto ohledu zafungovat. Čímž avizuji, které pozměňovací návrhy jsme připraveni podpořit.

Naopak musím říci, že to, co chce pravicová opozice, to znamená vytáhnout tam 30 mld. a zaparkovat je do rezerv v podstatě proto, že jí neprošel její návrh v prvním čtení, kdy to chtěla pokrátit rovnou, tak se nedomníváme, že jsme v této fázi a že stále ještě máme mít zdroje na řešení problémů a nikoliv pouhou redukcí veřejných financí a redukcí státu odpovídat na již poněkud vychládající konjunkturu ekonomiky.

Pokud jde o peníze na rezort obrany, nejde jenom o to, že za letošní rok ty peníze nebyly utraceny. Ono jde o to, co vůbec s tímto rezortem chceme dělat. A já se obávám, že v tomto není až tak úplně jasno, zvlášť když to zarámuji do slov, která teď jsme měli možnost nedávno slyšet ze Spojených států amerických, kdy nově zvolený americký prezident Trump avizoval, že Evropa se bude muset polepšit, že už Američany nebaví platit systém NATO, byť systém NATO je sice kolektivní systém, ale slouží především svému hlavnímu donátorovi a financiérovi, tedy Spojeným státům, a že by tedy Evropa měla znásobit svůj podíl. Mluví se o pražských závazcích, to jsou tzv. 2 % z HDP. Ona je to spíš deklarace než závazek. Ale v každém případě zdvojnásobení rozpočtu armády je částka taková, že bychom setsakra dobře měli vědět, na co to jde a kde to vezmeme. A nezlobte se, za tímto návrhem, při vší úctě k paní kolegyni Černochové, to takto zdůvodněné nevidíme a nemůžeme něco takového podpořit.

Nezapomeňme ani na to, že k rozpočtu, tam, kde asi tušíme, že štěstí při prohlasování těch věcí mít nebudeme, je možné něco vládě vzkázat, že doporučení Sněmovny, doufejme, vláda nebude brát jako v podstatě nezajímavé a nezávazné a že se těmi doporučeními bude vážně a seriózně v tom posledním předvolebním roce zabývat. Já si myslím, že jsou tam opět hodny pozornosti ty věci, jako je např. garance vlády za situaci pohledávky za regionální rady, protože tam ta neustálá a nikam nesměřující tahanice, jestli je větší odpovědnost kraje, či státu, by měla být řešena tak, že v reálné době, když ty peníze budou zapotřebí, stát by tady měl zafungovat jako jasný garant. Stejně tak by mohly pomoci nečerpané peníze na dopravní infrastrukturu při regionální dopravní struktuře, protože v těch krajích na to také čekají.

A nezapomeňme na to, že v rámci projednávání rozpočtu paralelně putuje s rozpočtem i rozpočtový výhled a výdajové stropy. A nějak nám zapadlo, či nevím, jestli se ve vládě dohodli tak bych řekl vratce, že to nelze zatím brát vážně, ale já jsem zkrátka slyšel, že se plánuje, že v oblasti školských pracovníků by ta štědrost měla být stupňována tak, až dotáhnou tento opravdu podvyživený rezort, kde pracují lidi s vysokoškolských vzděláním, ale přitom nejsou dostatečně zaplaceni, že by to mělo rok po roku stoupat, ale tím pádem se dostaneme zcela logicky do rozporu s navrženými výdajovými limity.

Takže to jsou všechno věci, které bych byl rád, aby vláda brala velmi vážně. Že doporučení není jenom výkřik do prázdna a že po dnešním prohlasování celého usnesení bychom se k těmto doporučením - pokud projdou, přimlouvám se za ně - že bychom se měli o ně zasadit a aktivně se na reakci vlády na tato doporučení ptát.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Janulíka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já takový postřeh od nás, možná těch, kteří se to celé snažíme poslouchat. Všichni moji předřečníci - ne že bych se chtěl srovnávat, jak říkal Cimrman s radioaktivním uhlíkem - ale všichni začínáte tím, že vlastně to, co se událo v loňském roce, tady ty přebytky a ty zlepšené výběry že se udály jaksi samovolně, jen tak mimochodem. Že to vůbec není zásluha té vlády. Že se to prostě jenom tak přihodilo. Tak touto logikou je zbytečné se potom jakýmkoli způsobem vyjadřovat, nebo vrtat do toho, co ta vláda vlastně chce udělat, protože ono se to stejně uděje jako mimo její vůli. Protože to je vaše logika věci. Vy řeknete to, co se stalo, se stalo úplně samo. Vy na tom nemáte žádnou zásluhu, vy na to nemáte žádný vliv. Tak proč se tady tedy potom všichni staráte o to, co ta vláda chce, když se to stejně zase nějak přihodí a stane se to samo? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu paní... (O slovo se hlásí poslanec Jiří Dolejš.) Ano, vidím s faktickou poznámkou pana poslance Dolejše. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Dolejš: Kolega to formulovat široce, ne adresně na mě. Ale přesto si myslím, že i pro jeho potřebu, prostřednictvím paní předsedající, zopakuji, co jsem řekl, pokud jde o ta dobrá čísla za letošní rok. Je to věc, která se nemusí opakovat, protože je pohříchu účetního charakteru. Přišly peníze, ty dodatečné z končícího rozpočtového období, z Bruselu a my jsme je nevyčerpali, protože nám v řádu několika desítek miliard investic zůstalo z hlediska nepřipravenosti projektů. Čili to není něco, co se bude dít každý rok. Podobně, jako jsme nedosáhli poklesu dluhového trendu, když jsme zapojili systém státní pokladny. Jednorázově se to projevilo, ale od té doby nám dluh zase roste.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, připraví se pan poslanec Vilímec. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, přeji vám hezké dopoledne. Dovolte mi, abych i já svým příspěvkem ve třetím čtení ke státnímu rozpočtu obhájila své pozměňující návrhy.

V prvém a druhém čtení jsem vás seznámila s velmi závažnou problematikou zaměstnanců v sociálních službách a požádala vás o schválení pozměňujících návrhů, které jsem vložila do systému pod číslem 5241, a je to v proceduře vedeno pod písmeny B20 a B21. V obou pozměňujících návrzích požaduji navýšení 600 mil. korun na platy pro pracovníky v sociálních službách na jejich 6% navýšení k nynějším 4%, které mají dostat od 1. listopadu, aby dosáhly celkem navýšení 10 %.

Vážené kolegyně a kolegové, slíbila jsem svým kolegům a kolegyním v sociálních službách, že budu hájit jejich práci na všech úrovních a že vás budu přesvědčovat o jejich potřebnosti, kvalitě, rozvoji, ale také o navýšení platů, aby mohli žít důstojný život pracujících lidí.

Situace v terénu za těmito zdmi je velmi tristní a řada zařízení napříč celou republikou apeluje, abychom s platy zaměstnanců něco udělali, jinak dojde ke kolapsu a nebude mít kdo poskytovat péči o staré, nemocné, seniory a zdravotně postižené.

Velmi mě potěšilo, že ve druhém čtení se řada z vás vyjadřovala k navýšení pracovníků pozitivně, a já si toho velmi vážím a děkuji vám za to. Víte, kdysi u nás byl na návštěvě v domově seniorů ve Velkých Hamrech pan prezident Klaus a já jsem ho upozorňovala na už v té době velmi špatnou situaci pracovníků v sociálních službách. Tehdá mi řekl: Jděte do ulic a vymozte si svoje práva.

Vážené kolegyně a kolegové, to nejde. Nemůžeme nechat napospas lidi, kteří naši pomoc potřebují a bez naší péče se neobejdou. Zaměstnanci to řeší po svém a odcházejí tam, kde jim dají větší plat, a to není přece náš cíl. Senioři a zdravotně postižení budou v naší společnosti stále a je potřeba jim zajistit kvalitní péči, protože se to dotýká každého z nás, našich rodičů a bude se to dotýkat v budoucnu i našich dětí. Nechci na někoho z vlády svalovat vinu, kdo za to může, nebo nemůže. My teď a tady máme možnost to změnit a já bych vás, vážené kolegyně a kolegové chtěla požádat, možná i poprosit o to, abyste tyto pozměňující návrhy schválili.

Mohla bych zde znovu vyčíslit platy zaměstnanců v sociálních službách, jak hluboce jsou pod průměrnou mzdou, ale to už jste z mých úst slyšeli. Přesto připomenu částku 8 515 korun. Znovu opakuji, 8 515 korun je rozdíl mezi platem a průměrnou mzdou v naší zemi v sociálních službách. Chci, abyste si uvědomili propast, která je mezi těmito platy. Přitom vyžadujeme u zaměstnanců velmi odbornou fyzicky i psychicky náročnou práci. Slyšeli jste od mě ve druhém čtení, co všechno musí vykonávat, a proto mi nezbývá nic jiného než žádat o podporu pozměňujících návrhů ve prospěch zaměstnanců v sociálních službách.

Chci říci závěrem, vždy musí vyjít impuls od někoho z nás. Nic se neudělá samo. Když přijdeme se změnou, v našem případě pozměňujícím návrhem, který může změnit život lidem v různých oblastech. Já přicházím s pozměňujícím návrhem, který má zlepšit platové ohodnocení pracovníků v sociálních službách, a je na odpovědnosti každého z nás, jak se k tomu postavíme a jakou budoucnost připravíme v tomto případě v sociálních službách a jak kvalitní služby budeme poskytovat prostřednictvím zaměstnanců. Kvalita se musí ocenit a zaplatit, jinak to nejde a v této oblasti ani nepůjde. Moc vám děkuji za váš hlas, který ovlivní budoucnost sociálních služeb, a v tuto chvíli vám děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji paní poslankyni a prosím k mikrofonu pana poslance Vilímce. Připraví se pan poslanec Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych podpořil a okomentoval jednak návrh, který jsem podal ve druhém čtení a je evidovaný pod písmenem B7, kde je načten a vybilancován ve třech variantách.

Ale chtěl bych se ještě několika poznámkami vrátit k tomu, co zde říkal pan předseda vlády Sobotka. Uvedl, že opozice na jedné straně nechce podpořit rozpočet, na druhé straně podává návrhy na změnu rozpočtu. Myslím, že i z první části, z kontextu první části vystoupení pana prezidenta vyplynulo, že v dobách ekonomického růstu, v dobách, kdy je ekonomický cyklus v ekonomickém růstu, by neměl být schvalován deficitní rozpočet. Myslím, že to tady zaznělo celkem jednoznačně, a pan prezident to zdůraznil jako jednu svou velkou zkušenost a jako jakousi konstantu a axiom.

Jaká je dnes situace? Víme dobře, že se nacházíme v ekonomickém růstu, a prostě podpořit rozpočet se 60miliardovým schodkem nemůže podle mého soudu odpovědný a racionálně uvažující politik v současné době. Nechci zde debatovat na téma, co vlastně způsobilo, nebo zda vláda má zásluhu na tom, že ke 30. listopadu letošního roku je rozpočtový přebytek 55 miliard. Nechci zde diskutovat ani analyzovat, zda onen letošní přebytek je dán primárně tím, že přišly peníze na již proinvestované projekty z Evropské unie. Vždycky to přichází s určitým zpožděním. Nechci zde analyzovat, zda je to dáno podhodnocenými příjmy, které byly prosazeny v tom letošním rozpočtu, nebo zda je to dáno neschopností vlády skutečně racionálně výdajové rámce, výdaje v jednotlivých kapitolách naplnit. V každém případě pro příští rok ekonomické prognózy žádný propad nenaznačují, proto naplánovaný schodek 60 mld. je naprosto pro mě nepřijatelný. Myslím, že navíc se skutečně nevyužilo možnosti dobrých let ekonomiky k důležitým investicím, ke zvýšení naší konkurenceschopnosti či třeba i primárně ke snížení celkového státního dluhu. Alespoň se to v těch číslech návrhu rozpočtu nepromítá.

Ani bych nebagatelizoval, a tím ještě také bych chtěl učinit poznámku k vystoupení pana předsedy vlády, ani bych nebagatelizoval zneužívání dávek v oblasti hmotné nouze. Možná že pan předseda vlády Sobotka nemá přesné informace, ale součástí těch výdajů v oblasti hmotné nouze, těch deseti miliard, o kterých zde mluvil, je právě onen doplatek na bydlení, což je dávka, sociální dávka v oblasti hmotné nouze. A doplatek na bydlení je, jak víme, velmi zneužíván formou určitého byznysu s chudobou. Koneckonců uvidíme, zda se Sněmovně podaří zpřísnit podmínky k proplácení tohoto doplatku. Dokonce ani když se podíváte na kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí, není jasné, jak vlastně velký ten doplatek na bydlení je v těch deseti miliardách. Paní ministryně mluví o třech miliardách, její náměstek dokonce mluvil na výboru o větší částce. Takže v tomto ohledu ta poznámka pana prezidenta má své ratio a neměli bychom ji přehlédnout.

Teď se chci věnovat návrhu, který jsem načetl, koneckonců k tomu je především určeno třetí čtení rozpočtu. Chci vás, vážené kolegyně a kolegové, přesvědčit, abyste ten návrh podpořili, byť jsem ten návrh podal jako opoziční politik a určitě nemíním podpořit celkový návrh státního rozpočtu. Svůj pozměňovací návrh pod písmenem B7 už jsem podával jednou asi před dvěma lety. Podávám jej v reakci na mnohé stesky a stížnosti starostů na podporu státu v oblasti nezbytných rekonstrukcí škol.

Ministerstvo financí sice vypsalo program podpory výstavby základních škol, který je spojen se zvýšením kapacity vzdělávání v oblastech s tzv. rezidenční suburbanizací. To samo o sobě určitě není předmětem kritiky. Pan ministr o tom několikrát mluvil, byla to, i pokud si dobře vybavuji, iniciativa svého času paní poslankyně Kovářové. Na tento podprogram vyčlenilo Ministerstvo financí asi 636 mil. korun. Předmětem kritiky je naopak skutečnost, že na ostatní rekonstrukce základních škol, které nejsou v okolí velkých měst, které jsou v okolí Prahy, Plzně, Brna apod., je vyčleněno v dotačním titulu pouze 38 mil. korun. Což uznáte, je naprosto nedostatečná částka. Vím, že podobný program také má Ministerstvo školství, ten program ale upřednostňuje zase rozvoj výukových kapacit v základních školách.

Je zde návrh pana kolegy Dolejše, aby ty programy byly spojené. Je otázkou, zda je to racionální, nebo není, to uvidíme na základě hlasování. Ale jeden i onen program neřeší řadu případů, řadu škol, které ani nezvyšují své kapacity, protože nejsou v okolí velkých měst, jejichž investiční potřeby nejsou spojeny až tak s rozvojem tzv. klíčových kompetencí, ale prostě potřebují rekonstruovat budovy svých škol, které jsou zastaralé, nacházejí se v nedobrém, někdy dokonce v prokazatelně havarijním stavu. Na ty se prostě moc nemyslí. Nevejdou se tedy ani do těch mnou zmiňovaných národních programů a ani do nějakých strategických rámců tvorby jednotlivých místních akčních plánů pro případné čerpání evropských peněz. Zatímco v minulosti, a to musím podotknout, stát podporoval v mnoha případech rekonstrukce základních či mateřských škol, dělal to také formou rozdělování tzv. medvěda, budiž, teď se ovšem podporuje rekonstrukce pouze v některých lokalitách anebo ve spojení s nárůstem kapacit ve školství.

Dámy a pánové, uvědomte si, že ani středně velká města, natož menší obce nedostávají z rozpočtového určení daní tolik prostředků, aby mohly většinou samy bez jakékoliv pomoci státu takové velké rekonstrukce zvládnout. Nemají na to až tak velké rozpočty.

Víte, chodníky jsou dejme tomu záležitostí jednotlivých obcí. To jsem vždycky tvrdil. Záleží, jak obec hospodaří, takové má také chodníky. Ale vzdělávací podmínky v 21. století nemohou být závislé pouze na tom, zda obec má, či nemá dostatečné rozpočtové příjmy, aby mohla ufinancovat mnohamilionové, někdy mnohadesetimilionové potřebné rekonstrukce budov. Tady se nemůže stát otočit zády a říci: Je to vaše starost. To může možná udělat u těch chodníků.

Z tohoto důvodu jsem navrhl posílení dotačního programu podpory rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství o 200 mil. korun právě pro účely odstranění havarijních stavů budov základních případně mateřských škol. Návrh je vybilancován variantně. Jednou z variant je snížení obsluhy státního dluhu o 200 mil. korun. Další variantou je snížení obsluhy státního dluhu o 100 mil. korun a zároveň snížení podpory České exportní bance o dalších 100 mil. korun. Ve třetí variantě pak snížení podpory České exportní banky o 200 mil. korun. Třetí varianta byla mnou doplněna poté, co pan ministr financí striktně naznačil, že se bude vehementně bránit snížení kapitoly obsluha státního dluhu. Proto jsem na to zareagoval a umožňuji panu ministrovi, aby skutečně tento racionální návrh mohl v té třetí variantě sám podpořit.

Jen podotýkám, že v kapitole Všeobecná pokladní správa se počítá s celkovou podporou České exportní banky ve výši 1 330 000 korun a ještě se zvýšením základního jmění o další jednu miliardu korun. Nechci hodnotit efektivnost takto vysoké podpory. Nevím, myslím, že o ní není přesvědčený ani samotný pan ministr financí, ale to nechci rozebírat.

Vážené kolegyně a kolegové, věřím, že podpoříte návrh, který mnohým základním školám může výrazně pomoci a může výrazně pomoci především novým žákům zabezpečení skutečně důstojných podmínek pro jejich vzdělávání. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Seďu. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážený pane ministře, rozpočtový výbor odsouhlasil můj pozměňovací návrh, kterým jsem navýšil výdaje kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti na programové financování, konkrétně na rekonstrukci bývalé věznice v Uherském Hradišti, o částku 15 milionů korun. Zároveň jsem navrhl snížit výdaje kapitoly 396 Státní dluh, ukazatel obsluha státního dluhu, o částku 15 milionů korun. Pro vaši informaci, je to pozměňovací návrh pod číslem A14.

Je pro mě nepříjemným překvapením, že ministr financí, který slíbil rekonstrukci této nemovitosti, tento návrh nedoporučil s odkazem, že vše bude řešit na základě memoranda Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten mimo jiné a také Ministerstvo financí tlačí na Okresní soud v Uherském Hradišti, aby memorandum podepsal a bývalou věznici potvrdil za nepotřebný majetek. Přitom je zřejmé, že smysluplné využití této nemovitosti je právě pro okresní soud, státní zastupitelství, mediační a probační službu, či dokonce i pro finanční úřad a také pro menší muzeum totality, protože v této budově trpěli za protektorátu a v 50. letech naši spoluobčané. Ještě připomínám, že objekt bývalé věznice je prohlášen za kulturní památku. Podle mých informací má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vypracovat teprve studii využitelnosti, což dle mého názoru opět zpozdí tuto rekonstrukci.

Musím opět připomenout, že jsem shodný pozměňovací návrh již předkládal v roce 2015 a nebyl přijat. Já osobně po těch letitých peripetiích prostě nevěřím v zahájení rekonstrukce a spíše jsem přesvědčen o hledání důvodů, proč ji nedělat. A pokud se okresní soud vzdá tohoto majetku, který vyhlásí za nepotřebný, tak je zřejmě vymalováno.

Z tohoto důvodu vás žádám, vážené kolegyně a kolegové, o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu pana poslance Kaňkovského. Připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové. V rámci dnes hlasovaných pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu si vás dovoluji požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který navrhuje přesun v rámci kapitoly 313 MPSV, a to na podporu programu Rozvoj a obnova materiálně-technické základny v sociálních službách ve výši 322 milionů korun. Najdete jej v rámci procedury ve dvou identických verzích, jednak pod bodem B25, jak jsem jej načetl ve druhém čtení, a dále jej v rámci hlasování najdete pod bodem A9 z jednání rozpočtového výboru, kde se k mému pozměňovacímu návrhu přihlásil můj vážený kolega, předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil. Stalo se tak poté, co výbor pro sociální politiku tento pozměňovací návrh přijal, bohužel následně nebylo přijato závěrečné usnesení z tohoto jednání.

Podrobné odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu jsem zde přednesl ve druhém čtení. Jen připomínám, že v uvedeném dotačním programu eviduje MPSV žádosti za více než 2 miliardy korun a tato částka dále narůstá. Přes veškerou finanční podporu krajů i dalších subjektů je kontinuální podpora investic v sociálních službách nezbytně nutná, přičemž původně navržená částka ve výši 127 milionů korun je z tohoto pohledu nedostatečná.

Dovoluji si vás proto zdvořile požádat o podporu zmíněného pozměňovacího návrhu. Jak jsme schválili hlasovací proceduru, bude se nejdříve hlasovat pozměňovací návrh pod bodem A9 z usnesení rozpočtového výboru. Děkuji vám za pozornost i za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou. Připraví se paní poslankyně Zelienková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den. Děkuji za slovo, paní předsedající. Nebudu hovořit k žádnému konkrétnímu pozměňovacímu návrhu, ale zaujala mě informace pana premiéra, že bude navýšena kapitola pro investice v oblasti nebo v resortu Ministerstva práce a sociálních věcí, což je jistě chvályhodné, na druhou stranu bych chtěla upozornit, že takové investice by měly být vždycky vynakládány velice účelně.

Jedna konkrétní investice, která zde v tomto resortu se již delší dobu chystá a doutná a nějakým způsobem se připravuje v našem regionu v Olomouckém kraji, se týká zamýšlené výstavby budovy úřadu práce ve městě Jeseník. Proto o tom hovořím, protože už je to mnoho let, kdy tento záměr se tady objevil, a jsou zde dvě možnosti řešení celé této budovy nebo tady toho úřadu práce v Jeseníku, protože v Jeseníku existuje velká budova, kterou stát získal už dříve od Rudných dolů Jeseník. V této velké budově zde byl umístěn Okresní úřad v Jeseníku. Po zrušení tohoto Okresního úřadu v Jeseníku Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových několikrát jednal s městem Jeseník. Došlo tam dokonce dvakrát k předávání budovy ze státu na město, z města na stát. To není teď předmětem tohoto mého sdělení. Nicméně v současné době probíhá jednání, a to je chvályhodné, mezi městem Jeseník a Ministerstvem práce a sociálních věcí o využití této velké budovy, v uvozovkách se jí říká Pentagon, ke společnému využití. To znamená, měly by tam být úřady České správy sociálního zabezpečení, úřadu práce a zároveň také některé úřady tohoto města Jeseník.

Paralelně s tímto zde existuje už několik minimálně deset let záměr výstavby nové budovy úřadu práce v městě Jeseník. Město Jeseník se neustále snaží, aby dokázalo racionálně vysvětlit a racionálním způsobem využít budovu, která již ve městě Jeseník stojí, to znamená ten bývalý úřad, tedy ten v uvozovkách Pentagon. Ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí dochází neustále k úpravám parametrů, k různým podmínkám. Město Jeseník se při přípravě projektů snaží vyhovět těmto podmínkám. Jednání bude probíhat nyní asi 20. prosince, pokud mám správné informace.

Ale chtěla bych Ministerstvo financí upozornit, že současně došlo k prodloužení stavebního povolení na výstavbu toho nového, nově zamýšleného úřadu práce přímo ve městě Jeseník mimo tuto budovu. Proto bych chtěla apelovat, je správně, ať jsou investice, právě že investice jsou potřebné a jsou samozřejmě potom dobře dokladatelné v této kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ať tyto peníze jsou vynakládány velmi účelně, ať zde nedochází k mrhání finančních prostředků nebo k výstavbě nepotřebných budov. Proto na to chci upozornit, protože občané ve městě Jeseník na to také upozorňují. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. Prosím k mikrofonu paní poslankyni Zelienkovou. Připraví se pan poslanec Bendl. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kristýna Zelienková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, chtěla bych provést legislativně technickou úpravu svého pozměňovacího návrhu, který se týká rekonstrukce věznice v Uherském Hradišti. Podobný návrh, jak již přednášel pan kolega Seďa, jehož návrh bych také chtěla tímto podpořit. Chtěla bych provést úpravu, která by zněla - navrhuji alokovat 100 milionů korun ve prospěch úprav věznice v Uherském Hradišti, dosud v kapitole Ministerstva spravedlnosti. A dále by to pokračovalo tak, jak tady bylo předáno panu zpravodaji, aby měl k dispozici materiál.

Odůvodnění jsem říkala již v předchozím čtení, nicméně bych chtěla poukázat pouze na jednu věc, protože bych nechtěla opakovat to, co tady řekl kolega Seďa. Jeho proslov byl správný a vyčerpávající, co se týká věznice v Uherském Hradišti. Nicméně mě velice mrzí, jakým způsobem se staví Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který spadá pod Ministerstvo financí, k celé záležitosti a postupuje z mého pohledu velice nekonstruktivně, jak již tady bylo řečeno. Věznice by se měla opravovat na základě memoranda, které bylo uzavřeno na jaře tohoto roku při návštěvě ministra financí a ministra kultury v Uherském Hradišti. Nicméně je zapotřebí zdůraznit, že tento majetek patří stále nebo je v kompetenci Okresního soudu v Uherském Hradišti. Je to potřebný majetek pro okresní soud. Okresní soud také počítá s tím, že v případě, že se věznice bude rekonstruovat, nové prostory budou využity právě pro to, aby mohl být okresní soud přesídlen do těchto prostor. Nicméně toto v memorandu není.

Předsedkyně Okresního soudu v Uherském Hradišti pouze hájí zájmy okresního soudu a chce, aby měli prostory, kde budou moct řádně vykonávat svoji práci. Já chápu její postoj, chápu to, že chce mít v předávacím protokolu uvedeno, že se bude počítat s okresním soudem v těchto prostorách, a proto bych chtěla, aby i Ministerstvo financí podpořilo její snahy, protože opravdu hájí jenom zájmy okresního soudu. Nevím, jaké zájmy tady hájí jiné strany, když Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových se chová velmi nekonstruktivně a dá se říct, že hází této instituci klacky pod nohy.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, pane premiére, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem vystupoval ve druhém čtení k návrhu státního rozpočtu a pokládal jsem tady řadu otázek, na které jsem nedostal odpověď ani v průběhu druhého čtení. Očekával jsem tedy, že alespoň při projednávání tohoto návrhu zákona některý z ministrů, které jsem oslovoval, vystoupí a vysvětlí některé jednotlivé položky, na které jsem se ptal.

Pan kolega poslanec Janulík, když jsem ho poslouchal, tady říkal - cituji: "Proč se o to vlastně staráte, když ten výsledek je dopředu jasný?" Myšleno, že příjmy dále porostou a že ekonomika roste a podobně. Nicméně debata tady nemá být jenom o velkých číslech, ale má být i o těch malých, protože to ukazuje na princip nakládání s finančními prostředky.

Možná si vzpomenete, já jsem se tady například ptal, protože bychom se tady měli nejenom bavit o miliardách, ale i o milionech a případně si vysvětlovat, proč je tak nutné některé výdajové položky zvyšovat tak, jak jsou navrhovány. Jenom zopakuji, že jsem se nedočkal odpovědi například na otázku, proč Ministerstvo pro místní rozvoj, které významně navrhuje zvýšit počet úředníků na ministerstvu, zvyšuje částku na konzultační, poradenské a právní služby. V letošním roce potřebovali částku 1,165 mil. korun, v příštím roce budou potřebovat 44,7. Proč to tak je? Co se vlastně významného má v příštím roce udát, když Ministerstvo pro místní rozvoj zvyšuje velmi podstatně počet úředníků na MMR, tudíž by mělo být schopno vlastními silami vyřešit problémy, ale teď navrhuje o 42 mil. korun z 1,1 nebo 1,2 na 44 mil. zvedat poradenské a konzultační služby, a to ještě spojené s mezinárodní spoluprací, protože pokud se podíváte pod čáru, do rozboru, co se to tam vlastně tedy na Ministerstvu pro místní rozvoj odehrává.

Taky jsem se ptal, možná pro někoho detail, ale jestliže potřebuje Ministerstvo pro místní rozvoj na pohoštění v letošním roce 1,4 mil. a v příštím roce plánuje 7,7, tak chci vědět, co se tak významného stane, jestli potřebujeme navýšit 6 mil. na pohoštění na Ministerstvu pro místní rozvoj. Co vlastně se tam má dít? (Hlas ze sálu: Mejdan.) Tady mi někdo říká mejdan. Já nevím, jestli daňový poplatník tohle může ocenit. Jsou to možná detaily z pohledu velkého, miliardami oplývajícího rozpočtu, ale naznačuje to něco o principu nakládání s penězi.

Stejně tak jsem nedostal odpověď na otázky týkající se vážných věcí, jako jsou třeba protipovodňová opatření. V kapitole Ministerstva zemědělství je na příští rok nula. V letošním roce tam bylo 800 mil. korun. Já jsem se ptal ministra zemědělství, zdali tedy už nepředpokládáme, že nějaké povodně přijdou, nebo už je všechno hotovo. Jak se situace má. Stejně tak jsem se ptal na to, jestli neplánuje Ministerstvo zemědělství být připraveno na nějaké mimořádné události. Víme, že se do České republiky občas dostane období sucha, a měli bychom být na takovéto opatření připraveni. A tak jsem se ptal, zdali je Ministerstvo zemědělství na takovouto situaci nachystáno, co se stane, přijde-li mimořádná událost, jak jsme na to nachystáni.

Druhá vážná otázka, když se napříč politickým spektrem na jednání zemědělského výboru bavíme o tom, jak klíčová je podpora udržení vody v krajině, jak chceme maximálně s vědomím právě potřeby a ubývání vodních zdrojů v České republice tuto záležitost podpořit místo toho v oblasti vodního hospodářství navržené výdaje. Podpory klesají. Z 1,5 mld., které na podporu vodního hospodářství byly v letošním roce, v příštím roce jdeme na 500 mil., to je o 800 mil. méně. To nesvědčí o tom, že by se slova potkávala s činy a že opravdu je pro vládu, potažmo pro Ministerstvo zemědělství, nakládání s vodou v krajině prioritou. Místo toho se tady objevují nové a nové dotační tituly, které jsem hluboce přesvědčen o tom, že se mají objevit v jiných kapitolách. Zjednodušeně řečeno dotace desítek miliónů korun ročně na kapličky by měly jít z jiných kapitol, zejména možná z rozpočtů krajů, možná Ministerstva pro místní rozvoj nebo Ministerstva kultury, ale nechápu, proč Ministerstvo zemědělství neustále bobtná takovéto dotační tituly. Já jsem se ptal na to, co je to za prioritu, jestli nemá oblast zemědělství trochu jiné priority, jestli se nemáme bavit o kvalitě potravin, jestli se nemáme bavit o tom, jakým způsobem podpoříme prvovýrobu a podobně. Tyhle otázky tady bohužel odpovězeny ze strany ministra zemědělství nebyly a konkrétní čísla ukazují na to, co vlastně je prioritou v této kapitole.

A poslední. Jediný z oslovených ministrů je tady ministr vnitra. Já už jsem na výboru, a on to dobře ví, i tady při druhém čtení říkal, že 20 mil. korun na prevenci kriminality v České republice je stejné, jako kdyby tam nebylo vůbec nic. Jak kdybychom tuhle záležitost nepovažovali za klíčovou nebo důležitou. Protože to nemůže být nic jiného než jakýsi medvěd, protože zdaleka není možno, aby to pokrylo potřeby České republiky v oblasti prevence kriminality. Místo toho jsou tam klíčové věci - můžu to dát do kontrastu s tím, že kantýnu opravujeme za 57 mil. korun, ale prevence kriminality je na úrovni 20 mil. korun. To není žádná priorita. To tam vůbec nedávejte. To je úplný nesmysl. To radši ušetřete ty peníze a dejte je do něčeho, co bude mít větší efektivitu. Ale možná je ten rozpočet takto nastaven, protože bude před volbami a bude potřeba rozdávat tu či onde nějaké dárky. Ale efektivita aspoň na těchto drobných číslech je myslím vidět, že tedy velmi kulhá a že se k tomuto státnímu rozpočtu rozhodně nechováme jako k rodinné firmě, přestože to tady často v minulosti zaznívalo a zaznívá. Nevěřím tomu, že by někdo doma plýtval takto prostředky, jak plýtvá tady.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče, a prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, připraví se pan poslanec Kořenek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych stejně jako ve druhém čtení představila svůj pozměňovací návrh, který je veden pod písmenem B5, jehož podstatou je zvýšení výdajů kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa v ukazateli vládní rozpočtová rezerva o 5 milionů 456 tisíc 712 korun a za druhé především snížení výdajů kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky o stejnou částku v ukazateli platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech.

Dovolte, abych svůj pozměňovací návrh stručně zdůvodnila. Navrhuje se snížení výdajů kapitoly 301, jak jsem zmínila, platy zaměstnanců v pracovním poměru, vyjma zaměstnanců na služebních místech, o 10 procent, což odpovídá objemu prostředků více než 5 milionů korun. Chtěla bych podtrhnout, že návrhem nedochází ke změně výše prostředků rozpočtovaných na plat prezidenta republiky. Snížení navrhuji v reakci na dlouhodobý stav, kdy Kancelář prezidenta republiky neodvádí profesionální práci a zostuzuje Českou republiku a instituci prezidenta republiky doma i v zahraničí, ať už se jedná o lživá vyjádření hradního tiskového mluvčího, neschopnost hlavního protokoláře zajistit včasný příjezd pana prezidenta na státní pohřeb bývalého prezidenta Slovenské republiky Kováče nebo fakt, že v čele Kanceláře prezidenta republiky stojí už několik let člověk bez bezpečnostní prověrky. Brzy to budou už čtyři roky.

Nejsou to ale jediné přešlapy, kterých jsme byli v podání těchto pánů svědky. Vzpomeňme, že při přijetí generálního tajemníka NATO pana Stoltenberga na Hradě visela vlajka OSN místo vlajky NATO. Také prezident republiky Zeman kritizoval velvyslance Schapira, že se nezúčastnil na oslavách státního svátku 28. října na Hradě. Prý tuto informaci obdržel od hradního protokolu. Hradní mluvčí Ovčáček následně reagoval, že pan velvyslanec byl sice přítomen, ale že byl neviditelný. A neviditelnému prý netřeba se omlouvati. Vzpomeňme si, jak Ovčáček reagoval na pozdní přílet prezidenta na pohřeb bývalého prezidenta Slovenské republiky Kováče. Nemířil kritiku do vlastních řad, ale obvinil z pochybení Řízení letového provozu.

Další kapitolou je pan kancléř Mynář. Nejenom že řadu let působí na Hradě bez bezpečnostní prověrky, nejenom že dlouhou dobu tajil výši svého platu, abychom pak následně zjistili, že jeho plat je vyšší než plat premiéra, nejenom že obstruoval při předložení svého majetkového přiznání, resp. svého čestného prohlášení, ale způsobuje zmatky i v řadách členů Hradní stráže. Ti si stěžují na ony zmatky a nesmyslné příkazy a viní z nich právě kancléře Mynáře. Ten například nařídil uzavření východní brány u Černé věže, což způsobuje komplikaci řadě zaměstnanců a členů Hradní stráže. Důvody jsou podle všeho čistě soukromé. Pan kancléř bydlí u této věže a v místě je prý velký provoz a pan kancléř chce klid. Zřejmě to není jediná situace, kdy své soukromé zájmy realizuje prostřednictvím svých úředních pravomocí. Kancléř Mynář si například, údajně, nechává otevírat Jelení příkop, protože si tam potřebuje zaběhat. A poslední kapkou či vrcholem je to, že Hradní stráž musí vzdávat kancléři poctu. Tato pocta přísluší však jen prezidentu republiky, ústavním činitelům či státním návštěvám, případně vojenským osobám, nikoli však kancléři prezidenta republiky. V důsledku tohoto chování hradního kancléře o odchodu uvažuje třetina nejzkušenějších členů útvaru. A mohla bych pokračovat dál, ale mám za to, že už zaznělo dost.

Smyslem návrhu je v první řadě vyslat zprávu směrem k panu prezidentovi, že pohár trpělivosti Poslanecké sněmovny začíná přetékat. Je to právě prezident republiky, kdo je za své spolupracovníky a jejich excesy odpovědný. A dokud bude ve svém okolí trpět, ba přímo či nepřímo podporovat neprofesionální a nedůvěryhodné osoby, nejeví se jako ospravedlnitelné, aby se na jejich odměňování podíleli daňoví poplatníci.

Ráda bych doplnila, že včera avizovaný odchod Jindřicha Forejta na mém návrhu nic nemění. Ano, pan Forejt leccos pokazil, pan Forejt má máslo na hlavě, ale určitě ho tam nemá víc než pánové Ovčáček, Mynář nebo třeba tajemník pan Nejedlý. Bylo by špatné, kdyby se v trochu senzacechtivé debatě o Forejtově konci na jejich přešlapy zapomínalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, paní poslankyně, a prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka, připraví se pan poslanec Kučera. Omlouvám se, tak s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Velice se omlouvám, já jsem pana předsedu neviděla. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pan poslanec si zatím může skočit na oběd. (Smích v sále.) Sliboval jsem ve druhém čtení, že se trošku podrobněji vyjádřím k některým parametrům a údajům ve státním rozpočtu. Nejdříve začnu těmi konkrétními a pak půjdu k té obecné rovině. Nedá mi to, abych neprošel docela podrobně pozměňovací návrhy, které už schválil rozpočtový výbor před druhým čtením, a dovolte mi, abych při této příležitosti potom kladl dotazy těm ministrům, kterým se dějí změny v těch již schválených a rozpočtovým výborem doporučených pozměňovacích návrzích.

Já jsem si jenom všiml, po druhém čtení říkal pan ministr financí, že nepodpoří žádný pozměňovací návrh, který bude brát peníze z obsluhy státního dluhu. Tak co říct, že mezi těmi - já to pak ukážu - návrhy, které už schválil vládní většinou rozpočtový výbor, je několik pozměňovacích návrhů, které berou z kapitoly obsluha státního dluhu. Tak můj dotaz na pana ministra financí je, jestli to platí absolutně a nepodpoří je a vyjádří negativní stanovisko k těm, kde se bere, pak tomu rozumím, je to správný systémový přístup a nebude to rozděleno podle toho, kdo je autorem.

Pojďme hned k prvnímu. Je to v těch materiálech A1, pro ty, kteří byste mě chtěli sledovat a kontrolovat. Je to návrh přesunout v rámci kapitoly Ministerstva dopravy zhruba 8,2 milionu na zaměstnance Drážního úřadu. Proti tomu se asi těžko dá co namítat, ale současně se těch 8,2 milionu bere z opravy a údržby silnic první třídy. Skutečně máme v tak dobrém stavu silnice první třídy, abychom z té kapitoly mohli odebírat? Já si myslím, že ne, a chtěl bych znát stanovisko pana ministra dopravy k tomuto doporučenému pozměňovacímu návrhu, který prošel rozpočtovým výborem - 8 milionů 160 tisíc. (Poznámka zpravodaje posl. Votavy: Hospodářským výborem.) Nejsem členem hospodářského výboru, nevím, možná i hospodářským výborem. Pro pořádek, říká pan zpravodaj, v pořádku. Ale já se ptám pana ministra Ťoka, ne členů rozpočtového či hospodářského výboru.

První pozměňovací návrh, který bere z kapitoly... (Odmlka pro ruch v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, poprosím kolegy, aby se usadili na svá místa. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: To bylo jak synchronizované plavání nebo synchronizovaná debata.

Pozměňovací návrh A2 navrhuje zvýšit výdaje Generální inspekce bezpečnostních sborů na navýšení počtu, na navýšení platů, na zvýšení bezpečnosti areálu GIBS, na pořízení defenzivní techniky - škoda, že ne ofenzivní -, na pořízení 30 ks PC a notebooků. Už to, že takový detail, 30 notebooků a PC, se řeší pozměňovacím návrhem, mi říká, že v té kapitole Ministerstva vnitra to asi neuměli spočítat, když takovou drobnost... (Poznámka ministra vnitra mimo mikrofon.) Dobře, nepatří tam. Omlouvám se panu ministru vnitra, nepatří to jemu. Doufám, že nepodpoří tento pozměňovací návrh, protože - a to je první případ - těch 107 710 361 koruna - už to je zajímavé, že je to dopočtené do koruny. Zajímalo by mě, kdo to počítal. Já vím, že to je dneska už v usnesení rozpočtového výboru, ale kdyby tady byl autor toho pozměňujícího návrhu, tak bych rád věděl, proč to je přesně 107 710 361. Co když ty notebooky zlevní? No to je ještě dobrá zpráva. A co když zdraží? To bude rozpočtové opatření asi 8 korun, nebo 8 tis., nebo 80 tis.? Ale - a teď vážně - těch 107 mil., a to už není úplně malá částka, je navrženo vzít z kapitoly 396 Státní dluh, snížení výdajů na obsluhu státního dluhu. To je ten první případ. A předpokládám, že pan ministr financí dá záporné stanovisko k tomuto pozměňujícímu návrhu, který už prošel rozpočtovým výborem.

Vezměme si návrh, který je pod číslem A5 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Navrhuje se zvýšit položku v kapitole 333 ve specifickém ukazateli podpora činnost v oblasti mládeže o 50 mil. korun s tím, že z tohoto navýšení částka 4 mil. korun je určena na ostatní platby za provedenou práci příspěvkovým organizacím. Opět mě překvapuje, že tak malá částka 4 mil. korun je předmětem pozměňujícího návrhu k návrhu státního rozpočtu, kde je 1 300 mld. výdajů. A my tady řešíme 4 mil. Je to A5. A opět se peníze nalezly v kapitole 396 Státní dluh v ukazateli obsluha státního dluhu. To už máme 157 mil. jenom v těch dvou položkách.

Pojďme na pozměňující návrh A6, který se opět týká Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Navyšuje se o 100 mil. Je to výdaj regionálního školství a přímo řízených organizací o 100 mil. korun. Já myslím, že to je dobré, opravdu dobré navýšení výdajů. Ale potřetí, a to jsme teprve u šestého rozpočtového opatření, se peníze v uvozovkách nacházejí v kapitole 396 Státní dluh ukazatel obsluha státního dluhu. Dalších 100 mil.. To už máme čtvrt miliardy. A to máme teprve tři rozpočtová opatření, která už vládní většina doporučila.

Pojďme na pozměňující návrh pod číslem A8, kde se zvyšuje ukazatel v kapitole 313 Neinvestiční nedávkové transfery obcím ORP, tzn. trojkovým obcím, obcím s rozšířenou působností, ne všem, aby se všichni neradovali, o částku 220 mil. SPOD. Zřejmě se tím myslí sociálně-právní ochrana dětí. Opět bych řekl, dobré navýšení, správné navýšení, ale kde se nachází těch 220 mil.? V dávkách hmotné nouze. A to je správně. Ale jak je možné, že vládou prošly tak nesmyslně vysoké dávky v hmotné nouzi? Mluvil o tom i prezident republiky v dnešním dopoledním projevu. Tak klesá nám nezaměstnanost, rostou platy, a my zvyšujeme dávky v nezaměstnanosti, zvyšujeme pomoc v hmotné nouzi. (Poznámka předsedy vlády mimo mikrofon.) Zvyšujeme. A proto... (Opět poznámka předsedy vlády: Objem.)

Pane premiére, pak máte možnost na to reagovat na mikrofon. Takhle jsou ochuzení ostatní kolegové ve sněmovně o vaše podnětné připomínky, tak nechme si to na ten mikrofon.

My tento pozměňující návrh podpoříme. A chci se zeptat paní ministryně práce a sociálních věcí - ona vždycky říká, že mě poslouchá, že tady nemusí sedět, tak já ji zdravím, nevím, kde mě poslouchá -, jestli s tím souhlasí. A pokud ano, tak proč vůbec navrhovala ty dávky v hmotné nouzi tak vysoké, že tady úplně jednoduše můžeme vzít 220 mil.? A říkám, je to správně. Abyste to nebrali jako kritiku toho pozměňujícího návrhu. A náš klub tento pozměňující návrh samozřejmě podpoří.

Hned následující pozměňující návrh doporučený minimálně vládní většinou v rozpočtovém výboru snižuje výdaje v podpoře v nezaměstnanosti. Taky správně. Před chvílí jsem říkal, proč je to správně. Ale částka je přes 320 mil. korun. Druhý dotaz na paní ministryni práce a sociálních věcí - jestli s tím souhlasí, a pokud ano, jak vlastně chystá ten rozpočet, když takhle umí lehce říct: 322 mil. můžu uvolnit a dát někam jinam. Je to směřováno správně, tzn. na rozvoj a obnovu materiálně-technické základny sociálních služeb, ale proč už to nebylo v návrhu státního rozpočtu? Co dělali členové vlády, že souhlasili s tak vysokou částkou v podpoře v nezaměstnanosti? Nebo si jenom vytvářeli politický prostor pro to, aby tady mohli předvést vlídnou tvář a říct: my jsme pro vás našli nějaké peníze, podívejte se, my jsme to prosadili? Takže to je druhý dotaz na paní ministryni práce a sociálních věcí, která by tady vedle ministra financí měla sedět jako první, protože má suverénně největší kapitolu státního rozpočtu. A nebyla tady ani ve druhém čtení, u prvního si to už nevzpomínám. Ale měl by tady být někdo, kdo obhajuje tak obrovské výdaje, aby byl schopen reagovat na dotazy, podněty, příp. i kritiku. I o tom mluvil pan prezident. A měl pravdu v tom, že tato vláda neudělala vůbec nic v omezení sociálních dávek těm, kteří je zneužívají. Ne těm, kteří si je zaslouží. Ale těm, kteří je zneužívají.

My poslanci jsme napříč politickým spektrem přijali jedno z možných opatření, aby obce mohly rozhodovat, zda se vyplatí doplatek na bydlení. A správně to prezident republiky identifikoval jako prostor, kde dochází ke zbytečnému plýtvání. A Ministerstvo práce a sociálních věcí ruku v ruce s ministrem vnitra a s jeho ministerstvem najednou udělali výklad zákona a říkají: To je sice v zákoně, ale my tady máme papír z Ministerstva vnitra, že to je pouze doporučující stanovisko. Takže jeden jediný z možných nástrojů jsme prosadili my, společně, pozměňujícím návrhem, takřka všichni, kteří jsme u toho hlasování byli. A hle, vnitro a MPSV to hned z toho zákona vyndaly. Už vidím - možná to tak nebude, ale velmi často i představitel sociální demokracie mluví o tom, že je třeba bojovat s těmi, kteří zneužívají sociální dávky. Reálně s tím ovšem bojovat nechtějí. Vzpomeňte si, jak složitě se projednává novela zákona pomoci v hmotné nouzi. Vrátili jsme ji do druhého čtení. Že bychom tam našli větší pochopení pro obce, aby mohly aspoň v tom svém segmentu určit, kdo tu dávku potřebuje a kdo ji zneužívá, toho pochopení jsme se zatím nedočkali.

Hezký pozměňující návrh je A12. Svědčí o tom, že ti, kteří znají rozpočtovou politiku a chtějí dát nové výdaje, tak vědí, že pro ně klíčové je mít řádek v tom rozpočtu. Řádek. Klidně s nulou. Protože příští rok, až se bude schvalovat další návrh rozpočtu, tak se někdo podívá, ten řádek tam už je, loni měli chudáci nula, tak tam něco dáme. Takže pozměňující návrh A12 vychází z dosud neplatné legislativy. My jsme tady projednávali, bohužel neúspěšně, protože nejsilnější vládní strana odmítla nabídku opozice a zamítla finanční ústavu, ta opatření promítli do běžného zákona. Pro mě nebylo nijak překvapivé, že to Senát zamítl. Co pro mě bylo překvapivé, a to v pozitivním slova smyslu, že pro to zamítnutí hlasovalo 65 ze 67 přítomných senátorů, možná to číslo není úplně přesné, ale takřka všichni přítomní. Dominantní většina Senátu. A předseda senátního klubu sociální demokracie řekl do médií: Pokud nás Sněmovna přehlasuje, já budu první, který bude podepisovat ústavní stížnost na porušení Ústavy.

Tentokrát ale Senát nenašel něco, o čem jsme nevěděli. My jsme tady opakovaně upozorňovali na kolizi s Ústavou, pokud Ústavou zaručené příjmy chcete obcím omezit běžným zákonem. Neslyšeli jste, dělali jste, že jste neslyšeli. Teď uvidíme, jak se zachováte k tomu zamítnutí ze strany Senátu. My budeme proti právě z těchto důvodů, protože ten zákon je podle našeho názoru protiústavní. A jsem rád, že tento zákon zastávají takřka všichni senátoři, a když jsem se podíval, jak hlasovali senátoři, kteří se hlásí k vládním klubům, tak v naprosté většině byli také pro zamítnutí. Ale v pozměňovacím návrhu pod písmenem A12 vytváříme ten řádek - ukazatel kapitoly Úřad národní rozpočtové rady aby tam už prostě byl. A my velmi často vedeme spor a mnoho let bez ohledu na to, kdo v té momentální době vládne, vedeme debatu o tom, jestli když se zejména odhadují daňové příjmy... (Řečník se odmlčel pro veliký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Milé kolegyně, milí kolegové, prosím, abyste své hovory přenesli do předsálí. Pane předsedo, vy prosím pokračujte, až se kolegové ztiší. Ty, kteří se neztiší, tak je budu jmenovat osobně a vyhazovat osobně do předsálí. Děkuji.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tím, že jste mě přerušili, ztratil jsem nit a můžu začít od začátku, ale -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, nechtěl jsem, abyste ztratil nit.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ne, ne, pane místopředsedo. Máte pravdu, ale hladina hluku se vůbec nesnížila přes váš apel. Takže se vrátím k tomu.

Říkám, že roky vedeme spor o to, když odhadujeme, protože není to nic jiného než odhad více či méně kvalifikovaný, daňové příjmy, jestli do návrhu státního rozpočtu mají být zahrnuty i zákony, které jsou v běhu, anebo ne. To je dlouholetý spor. Ale tady vytváříme položku sice s nulou, ale pro úřad, který ještě nevznikl. To není o tom, jestli odhadujeme, jestli bude vyšší daňový příjem, nebo nižší. Tady vytváříme něco, co ještě neplatí. Podle mě je to úplně nehlasovatelné. Pokud legislativa bude tvrdit, že to hlasovatelné je - nevím, možná můžeme dát položku, že tam je nula na neexistující úřad. Je to poměrně absurdní, ale pokud legislativa řekne, že to je hlasovatelné, tak vás všechny poprosím, abyste pro to nehlasovali, protože to bychom si mohli říct, že nějaké úřady chceme ještě zřídit, a už bychom tam tu položku, i když s nulou, dali už pro jistotu letos, aby se vidělo, že na to myslíme a že ten úřad je velmi důležitý.

A14 - změny v rozpočtu Ministerstva spravedlnosti - věznice Uherské Hradiště, částka 15 mil. Nic proti. Myslím si, že návrh paní poslankyně Zielenkové je realističtější a lepší, tam ta částka není 15, ale 100 mil. Ale proč o tom mluvím? Podívám se, kde to Ministerstvo spravedlnosti našlo.

Pane ministře financí, ani ten Pelikán vás neposlouchá! I ten tam napsal, že vezme peníze z obsluhy státního dluhu. Je to Ministerstvo spravedlnosti, které dostává peníze na úkor obsluhy státního dluhu. Takže zase - účel, kam peníze dát, je dobře, ale vládní poslanci nebyli moc kreativní. Oni se tak zaměřili na kapitolu obsluha státního dluhu a teď z toho tahají peníze jeden za druhým, nebo možná jedna za druhou. Nevím přesně, kdo je autorem těchto pozměňovacích návrhů.

Potom máme zvláštní rozpočtové opatření. Peníze bereme Všeobecné pokladní správě v ukazateli ostatní výdaje, položka kompenzace nákladů vzniklých České národní bance v souvislosti s uzavřením a plněním dohod o poskytnutí bilaterálních půjček Mezinárodnímu měnovému fondu o částku 50 mil. korun. Úplně upřímně říkám, abychom se mohli kvalifikovaně rozhodnout o tomto pozměňovacím návrhu, tak bych potřeboval znát od pana ministra financí, jaké závazky máme, a pokud by ten pozměňovací návrh prošel, jestli to náhodou neporuší naše mezinárodní závazky. Nejsem to schopen nikde dohledat. Ale zase tak s lehkou rukou se bere částka - a je tam napsáno vyplývající z mezinárodních závazků. A my nevíme, jestli si to můžeme dovolit, nebo ne. Pokud si to můžeme dovolit, nic proti tomu. Ale pokud bychom to schválili a pak by se ukázalo v průběhu roku, že ČR neplní své mezinárodní závazky, nebylo by to dobře.

A do toho - nic proti Národní galerii, ale takový malinký medvídek, že? Digitální galerie - zpřístupnění obrazových informací v centru Open Access a program Obrazy v pohybu - 8 mil. korun. Zase říkám, nic proti této aktivitě, ale proč se to řeší pozměňovacím návrhem na úkor mezinárodních závazků? To ministr kultury nevěděl, když připravoval návrh státního rozpočtu? To by přece mělo být v nějakém globálním ukazateli, který se pošle Národní galerii, a management Národní galerie si s tím určitě poradí, jestli udělá Open Access a Obrazy v pohybu, nebo Obrazy v klidu. Je to pozměňovací návrh A17, který prošel rozpočtovým výborem.

A protože se snižování výdajů vyplývajících z mezinárodních smluv Ministerstvu kultury evidentně zalíbilo, tak hned následující pozměňovací návrh, který máte v podkladech pod číslem A18, bere 100 mil. Tentokrát je to zase z všeobecné pokladní správy, ukazatel ostatní výdaje, položka výdaje na závazky vyplývající z mezinárodních smluv pro příjem pomoci z rozpočtu EU a FM - úplně přesně nevím, co to je FM, jestli je to finanční mechanismus, nevím. Možná to víte vy všichni ostatní. Já když nevím, tak se zeptám. - o částku 100 mil. korun. To je podle mě problematické zkrácení výdajů. Nicméně pozitivní je, že těch 100 mil. má jít na obnovu památek. Pokud nepřijmeme nový památkový zákon, tak to bude i dobře a možná se ty peníze i využijí.

Další pozměňovací návrh, a to je třetí dotaz na nepřítomnou ministryni práce a sociálních věcí. Další pozměňovací návrh, který opět bere dávky v hmotné nouzi a opět získal většinovou podporu díky převážně koaličním poslancům - 200 mil., a dává se to na transfery podle zákona o sociálních službách.

Takže když si shrneme těchto 19 doporučených pozměňovacích návrhů, které prošly rozpočtovým výborem, tak 400 mil. - snížení dávek v hmotné nouzi. Správně, ale proč jsou v rozpočtu? To není marginálie, aby to ministryně nevěděla, že se spletla o 400 mil. Přes čtvrt miliardy, skoro 300 mil., z obsluhy státního dluhu. Přes 320 mil. z podpory v nezaměstnanosti a přes 150 mil. z mezinárodních závazků vyplývajících ze smluv - tu s Mezinárodním měnovým fondem, tu díky čerpání pomoci EU. Když to sečtete, tak jste zhruba na jedné miliardě.

Jak ten rozpočet bez těchto pozměňovacích návrhů mohl vůbec projít vládou? Nebo to jsou návrhy, které jednotliví ministři neprosadili uvnitř vlády a našli si tady nějakého poslance, který to podal? Takové to z výboru - aby to bylo z výboru, abychom věděli kdo, tak bychom tady museli mít listinu a říct: tito členové rozpočtového výboru to podpořili. Výbor nikdy žádný pozměňovací návrh nenavrhuje. To myslím, že už víme úplně všichni po těch třech letech. Vždycky je nějaký autor. Je pravda, že když to projde výborem, tak on se trošku schová. Už je to, jak říká tady pan předseda rozpočtového výboru, návrh výboru a my už vlastně nevíme, kdo se pod něj podepsal. Ale pro opozici je samozřejmě mnohem politicky výhodnější, já se tím netajím, načítat návrhy až v rámci druhého čtení, protože na těch výborech nám to nějak neprochází, když máme tu menšinu, ale to úplně překvapivé není. Tak my se k našim pozměňovacím návrhům, a já se k nim dostanu za chvíli, hlásíme. Víte přesně, kdo to navrhoval. Velmi často, když budu mluvit o našich návrzích, tak je to návrh podpořený celým klubem, ale protože stejně jako výbor ani klub nemůže podávat pozměňovací návrhy, tak je pod tím vždycky někdo podepsán.

Já tedy pevně doufám, že budeme o každém z těch návrhů hlasovat samostatně, pane zpravodaji. Děkuji. To je bezesporu dobře.

To byla ta menší částka. Možná ještě bychom se mohli zmínit, máme tady navrženo poměrně velké množství doprovodných usnesení. Já bych potřeboval vysvětlit zřejmě od paní ministryně pro místní rozvoj tento návrh doprovodného usnesení: Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci kapitoly státního rozpočtu 398 Všeobecná pokladní správa v položce vládní rozpočtová rezerva vyhradila pro rok 2017 prostředky až do výše 400 mil. korun, a to ke krytí event. oprávněných závazků včetně dodatečných nákladů z případných soudních řízení a poplatků z prodlení pro regionální rady soudržnosti regionů v souvislosti s ukončením jejich činnosti.

Já jsem pro to nehlasoval. Abych pro to mohl hlasovat, musel bych vědět, kolik soudních sporů probíhá. Co je předmětem těch soudních sporů. Pokud je tady poplatek z prodlení, to znamená, že někdo, to znamená nějaká veřejná instituce, neplatila? Jak jsme přišli k částce 400 milionů? Proč už to, pokud to je tak vážné, proč to paní ministryně neprosadila v rámci projednávání rozpočtu na vládě?

Současně, to je b), to samé doporučení nebo návrh doprovodného usnesení: Poslanecká sněmovna... tak večer bych to viděl, když se ptáte v kolik. (Reaguje na nesrozumitelný dotaz ze sálu.). Děkuji.

Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby po dohodě s krajskými reprezentacemi předložila rozpočtovému výboru návrh řešení na vypořádání oprávněných závazků plynoucích z předchozích rozhodnutí regionálních rad regionů soudržnosti. To jsem vždycky obdivoval, kdo vymyslel ten název regionální rada regionu soudržnosti. To musel být nějaký dlouholetý úředník a ten si bezesporu tu definitivu ve služebním zákoně zaslouží, protože tak krkolomný název vymyslet, to všechny odradí od toho, aby se vůbec ptali, co se to dělá. To dělá Ministerstvo pro místní rozvoj. (Poznámka ze sálu.) Ano, to já netvrdím, možná za vás, možná to bylo za Sobotky, když byl ministrem financí. To bylo před vznikem prvního programovacího období. Ale já bych chtěl ocenit toho úředníka, ať už to bylo za vaší, nebo za naší vlády. Ten název je opravdu kouzelný.

Představa tady je toho doprovodného usnesení: Vláda vyčlení 400 milionů, teď začne někdo, zřejmě vláda nebo některý z ministrů, vyjednávat s hejtmany nebo krajskými radami, přijdou s návrhem do rozpočtového výboru a ten to schválí. Taková je zřejmě představa. Vůbec nechápu, k čemu to usnesení vlastně potřebujeme. My žádáme vládu, aby jednala s hejtmany. Dovolím si prognózovat, že vláda by jednala s hejtmany i bez usnesení Poslanecké sněmovny. (Další poznámka z pléna.) To je jedno, že to je Kalouskův návrh. Vidíte, že jsem spravedlivý, že nemířím jenom do vládních řad.

Já tomu fakt nerozumím. No ale prošlo to tím rozpočtovým výborem. Vaši poslanci to museli podpořit, jinak to není možné.

Ale pokud tomu nerozumíme, tak jsem pro, abychom to neschválili. Já myslím, že vláda fakt ví, že by občas s těmi hejtmany jednat mohla, a teď obzvlášť si myslím, že... se pak dostanu až k té černé kostce v pozměňovacích návrzích. Pevně doufám jako poslanec Moravskoslezského kraje, že společně podpoříme prioritu číslo jedna nového hejtmana postavit černou kostku za spoluúčasti státních peněz. To by bylo přece hezké a pro Moravskoslezský kraj bezesporu přínosné.

Tak, a můžeme jít tedy k těm pozměňovacím návrhům, které padly v rámci druhého čtení. Nevím, jak se to stalo, čirou náhodou všechny návrhy, které navrhli opoziční poslanci, mají negativní stanovisko. Musíme se, kolegyně, kolegové, v opozici zlepšit, nějak se nám nedaří to Ministerstvo financí přesvědčit o svém pohledu na věc. Vidíte, že to mířím do vlastních řad, nehledám v tom politiku. Bezesporu to bylo posuzováno férově.

Já vám to musím říci. My jsme dneska posuzovali pozměňovací návrhy k daňovému balíčku. Fakt je někdy kouzelné, když to ministerstvo napíše nějaké stanovisko dříve, než je potřeba. Jeden poslanec, vládní, nebudu jmenovat, aby neměl průšvih od pana premiéra, je to z jeho strany, podal pozměňovací návrh k EET ještě před druhým čtením a to se ještě nesmělo. To se ještě nesmělo. A stanovisko Ministerstva financí je naprosto nekompromisní a precizní - divoký jezdec, přílepek, protiústavní. Opravdu nekompromisní. Poslanec to přečetl, pochopil, nepodal. (Smích zprava.) Potom se ovšem změnila situace, nastala doba, kdy už se mohou podávat pozměňovací návrhy k EET, a podal to pan poslanec Andrej Babiš, ne jako ministr financí, ale jako poslanec. Má na to plné právo jako každý z nás. A podívejme se - a to bylo dlouhé stanovisko k tomu divokému jezdci toho poslance vládního. A přečtěme si dlouhé stanovisko ministra financí v téže věci. Já vám ho celé přečtu, já ho možná znám zpaměti.

Stanovisko zní: Souhlas. (Smích zprava.) Nic víc, nic míň. No opravdu. To je vidět, kdyby to Ministerstvo financí počkalo s tím negativním stanoviskem k tomu prvnímu návrhu, tak to lépe zkoordinovali, že jo. Takhle je to opravdu zábavné a mě tedy opravdu pobavilo to zdůvodnění paní náměstkyně. My přistupujeme ke všem stejně. Je úplná náhoda, že když to byl sociální demokrat, tak to byl divoký jezdec a přílepek, a když to byl pan poslanec Babiš, tak je to v pořádku. Úplná náhoda. Tak to jsme se uklidnili. A zřejmě podobně se přistupovalo k pozměňujícím návrhům, které podávala opozice v rámci druhého čtení.

Moje kolegyně Jana Černochová tady podle mě úplně jasně a pregnantně zdůvodnila, proč je potřeba zvýšit výdaje na obranu. Vláda místo aby ocenila takový státotvorný krok opozice, tak říkala: my to neutratíme, my nevíme, to je problém, a tady je problém, a ministr obrany to vlastně nechce, ti to možná chtějí. Trošku jsme zapomněli, když vezmeme tu částku, na tu jednu miliardu, která je na boj s kyberzločinem. O té nikdo nemluvil, ale i tu vláda odmítá.

Pokud se zeptáte vlastních lidí, kteří profesně do této oblasti patří, tak ta částka není maximalistická. Je spíše na dolní hranici toho, co je potřeba. A že kyberzločin je velký problém, že moderní technologie využívají teroristé a podobné kriminální živly, je jasné. A vy šmahem odmítnete i tu jednu miliardu pro tuto klíčovou oblast bezpečnosti státu. A já se ptám proč. Je to dokonce zvlášť, takže se to dá hlasovat zvlášť. Vy už říkáte, že ministr obrany si s tím neví rady, s těmi penězi. Ale na to Vojenské zpravodajství minimálně tohle byste měli podpořit, pokud myslíte vážně slova o boji s kyberzločinností, a já si myslím, že to myslíte vážně, nebo byste to měli myslet vážně. A my to vážně myslíme, ale kromě těch slov jsme i navrhli přenést peníze. A my jsme vám ukázali 30 mld. úspor, takže si můžete vybrat z té palety. Je tam celkem 19 konkrétních návrhů, kde to najít. Samozřejmě mluvíme o dávkách v hmotné nouzi, samozřejmě navrhujeme snížit položku v podpoře v nezaměstnanosti, samozřejmě že navrhujeme snížit dotace. Můžete si vybrat. Tak zvažte aspoň tuto oblast, tento pozměňující návrh, který je bezesporu dobrý a je dlouhodobý a nekyne z toho pro nikoho, ani pro opozici, žádný politický benefit nebo politický zisk, což se velmi těžko prodává a nemá se to prodávat.

Výdaje v oblasti obrany by měly mít vyšší shodu než momentální vládní většiny. Protože já souhlasím s tím, že ty akvizice trvají dlouho, a můžeme se ptát, proč trvají dlouho, a to je debata na jinou dobu. Ale podle zákona, a to jsme podle mne nezměnili, pokud chcete vypsat veřejnou zakázku, už ty peníze musíte mít alokovány. Takže já rozumím argumentu nebo obavě, že ne všechny soutěže by mohly dopadnout do konce roku 2017, a to my přece také víme. To nezpochybňujeme. Ale tím, že tam ty peníze nedáme, tak to nemůžete ani zahájit. Jak to chcete zahájit, když na to nemáte peníze? To přece není možné ze zákona. A o tom nějak nemluvíte.

Tak mi zkuste, pane premiére třeba vy, vy to vlastně odkládáte o dva roky, ty výdaje, protože když je tam nedáme, tak v průběhu roku 2017 armáda to nemůže vypsat. Takže za rok možná tato Sněmovna v jiném složení, minimálně personálním, možná i politickém, to tam dát může, ale ztratíme rok, kdy by ty soutěže mohly běžet, mohly se řešit případné námitky soutěžících. Víme, že to je jedna z příčin toho, že to trvá dlouho. My ten rok ztratíme, protože vy si s tím prostě nevíte rady. A je to velká škoda, protože to není žádný návrh, který by nějakým způsobem pošťuchoval vládu a dělal něco proti jejímu politickému přesvědčení. Pokud myslíte svá slova o tom, že bezpečnost je priorita, tak ta slova přeměňte v hlasování. Protože odjakživa tvrdím, že pokud chcete znát priority obce, kraje nebo rozpočtu, tak neposlouchejte, co říkají, podívejte se do rozpočtu. To jsou reálné priority konkrétní politické reprezentaci na obci, na městě, na kraji, v tomto případě ve státě. Tam to prostě vidět není.

S velkou slávou jsme získali informace, že příští rok už budeme mít 1,08 % HDP, a už málo říkáme celou tu větu z dvou procent, což je náš závazek, což je něco přesně přes 50 %. To by byl průšvih, kdyby daňový poplatník zaplatil něco přes 50 % a říkal: Podívejte se, letos jsem už zaplatil 0,51 vyměřených daní. To je lepší, vloni to bylo 0,49. To by přece zasloužilo pochvalu. A my nenavrhujeme to skokové - pan premiér mluvil o skokovém zvýšení. Skokové by bylo na 2 % HDP. A to by opravdu nebylo realistické. Ale to není žádné skokové zvýšení. Jestli si zjednodušíme výpočty a řekneme, že HDP je přibližně 5 bilionů - nechytejte mě za slovo, že to ještě 5 bilionů není, ale ať se to dobře počítá, tak z 5 bilionů je kolik jedna desetina? No nikomu se nechce počítat, že. A teď si to srovnejte s tou částkou 9 miliard do výzbroje. Není to nic, co bychom si nemohli dovolit. A máme na to, abychom výdaje do obrany uskutečnili. A čím dříve, tím lépe.

Další pozměňovací návrhy, které zdůvodňovali členové našeho klubu. Já samozřejmě myslel jsem to trošku legračně, nebo žertem, ty vědecké knihovny. Máme tady situaci, když se podíváme dozadu, že vznikaly krajské knihovny za spoluúčasti státního rozpočtu, a to je správně, protože to je podpora vzdělanosti v širším slova smyslu. A teď jsou ještě kraje, které jsou v těchto měsících či letech připraveny takovou investici provést a potřebují pomoc i ze strany státu. Jestliže máme 55 miliard v pokladničním plnění nebo v pokladním plnění ke konci listopadu, plus 55 miliard, a pak slyším, že není 300 milionů na knihovny, na podporu vzdělanosti, tak se ptám: Je podpora vzdělanosti prioritou této vlády? Je, nebo není? Myslím, že máte šanci ukázat, že je. Tento návrh je skutečně minimalistický pro to, aby ty investice byly spuštěny. Není to k tomu, aby ty investice byly dokončeny. Ale kdo zná procesy ve veřejné správě, tak ví, že důležité je začít, protože pak příští rok už by se vyjednávalo mnohem lépe.

Pojďme na ty pozměňovací návrhy, spíš ty, které mě zaujaly. Samozřejmě mě jako člena opozice mnohem víc zaujaly návrhy vládních kolegů než opozičních. Co mě skutečně překvapilo, a teď to berte skutečně jako překvapení, ne jako že bych byl proti - vicepremiér pro vědu a výzkum řeší rozpočtovým opatřením, pozměňovacím návrhem, výdaje v této oblasti. Bere sám sobě mimo jiné, nejen sám sobě, bere sám sobě a posílá to na výzkum na vysokých školách. Ten návrh není špatný. Není důvod pro něj nehlasovat, ale legitimní otázka na pana vicepremiéra zní: To nevěděl? Nebo to neprosadil na vládě?

Vedeme tady debatu, prostě když se to nehodí, tak premiér a členové vlády nechtějí slyšet ukazatel podíl na HDP a pořád šermují absolutním číslem, přitom už jsem ve druhém čtení jasně říkal, že podíl výdajů na vědu, výzkum a inovace vůči HDP klesl za fungování této vlády o 0,13 %, což není tak málo. Kdyby to bylo 30 celých, anebo 30,13, tak je to skoro jedno. A když je to 0,97 % a 0,84 %, tak je to sice 13 setin, ale procentuálně ta částka není vůbec malá. Je to návrh pod písmenem B16 a jenom říkám, že náš klub ho podpoří. Jenom jsem vyjádřil mírné překvapení.

Obecně jsem očekával, že v rámci debaty v prvním, v druhém, v třetím čtení budou vládní poslanci a jednotliví ministři mnohem vášnivěji vystupovat na obhajobu tohoto rozpočtu. To, že se tak neděje, je jasné. Asi se jim nechce hájit něco, co hájitelné není. To je přece docela logické vysvětlení. Nebo vlastně nevědí, co v tom rozpočtu je, tak raději významně mlčí, protože když k tomu vystoupíte a chcete navrhovat nějaké změny, tak minimálně v těch dvou kapitolách, odkud berete a kam dáváte, aspoň ty dvě kapitoly byste měli mít nastudovány.

Vracím se k obecným poznámkám, kterými jsem začal. Když jsme ráno poslouchali příznivce keynesiána, sociálního demokrata Miloše Zemana, tak mluvil o těch investicích. Nikoho nás to nepřekvapilo, je to dlouhodobé téma, ke kterému se vyjadřuje pan prezident celou dobu, co se pohybuje v politice, což je těch 26 let, protože on dneska začal datovat novodobou českou politiku v roce 1990. Já bych to tedy nechal na konec roku 1989, ale budiž.

A přestože si s těmi čísly šermujeme, tak ukazatel, který je ve vládním materiálu, který vám takhle ukážu, kde je plán a skutečnost za roky, které už jsou uzavřeny, a plán na příští rok, tak usvědčuje vládu z toho, že si vlastně neví rady s těmi příjmy, které státní rozpočet má. Pouhých 52 miliard z národních zdrojů, do kupy pouhých necelých 104 miliardy, což je skutečně o 10 miliard méně například než v tom roce 2012. O podílu výdajů na vědu, výzkum, inovace vůči HDP jsem již mluvil. I tady se to snižuje o 0,13 %.

Připomenu vám, že za vaši vlády vzrostl počet státních zaměstnanců o 30 tisíc a mzdové výdaje jenom v té jedné položce jsou proti roku 2013 vyšší zhruba o 28 miliard, což je polovina navrženého deficitu. Já jsem doposud marně vyzýval pana ministra, udělal jsem to už na začátku druhého čtení, aby dostál svým slovům, když říkal "já kdybych mohl, předložím vyrovnaný rozpočet", aby nám ukázal úspory 60 miliard. Tak nejdřív mlčel a pak řekl: Já bych škrtl ty nároky z minulých let. No to je nástroj. To já taky umím škrtnout v tom rozpočtu. Otázka zní, pane ministře, kterým ministerstvům. To jsou ty reálné úspory. Pokud chcete někomu škrtnout 60 miliard, no to jsou ty - a já s vámi souhlasím - to jsou v uvozovkách ty slavné nespotřebované - teď přijde to nejhorší slovo - nároky. Nároky. Takže místo abychom případně ocenili ministra či jeho ministerstvo, že všechno neutratil, poděkovali mu, že přispěl státu, tak ne, my jsme vymysleli slovo nárok a buď v klidu. Když to neutratíš letos, tak máš nárok a můžeš to utratit příští rok.

Ta debata není černobílá. Ono se nedá říct, že všechno má propadnout nebo že všechno má zůstat. K tomu jsme - mimochodem k tomu, aby to nebylo v době, kdy ještě neexistovalo kouzelné slůvko nárok, se zřídily státní fondy. A platí to jako vždy v politice. Když už něco zřídíte, velmi těžko se to ruší. Takže máme Státní fond dopravní infrastruktury, který vznikl proto - a já jsem u toho nebyl, už je to opravdu dávná historie -, protože tehdy neexistovaly nároky, a co Ministerstvo dopravy nebylo schopno investovat ať už do výstavby, nebo do oprav, takzvaně propadlo ministru financí či Ministerstvu financí nebo státu. Proto se zřídil SFDI.

Dneska už máme kouzelné slůvko "nároky". Nikomu, pokud to vláda nezmění svým exekutivním rozhodnutím, nikomu z těch nároků nic nevezme. A máme pořád Státní fond dopravní infrastruktury? Máme. Když jsem ho chtěl zrušit, no to bylo křiku! Opravdu, to jsem teda dostával ze všech stran, co jsem si dovolil.

Úplně stejný případ je Státní fond rozvoje bydlení. Už ten název! Stát má fond pro rozvoj bydlení. (Poznámka z pléna.) Pan ministr říká, že ho rušíme. Já nevím, vláda je v posledním roce svého působení a zatím žádný návrh na zrušení fondu nepřišel, ale pokud přijde, rovnou říkám, že to podpoříme. Opravdu, v tom se shodneme. Když existuje kouzelné slůvko "nároky", nepotřebujete mít žádné fondy. A abychom nezapomněli, je to Státní fond rozvoje bydlení. Pan ministr říká, že to zruší. Já chápu i politické souvislosti, koaliční spory, rozpory. Čirou náhodou všechny tyto fondy jsou v portfoliu ministrů za hnutí ANO. A nic, zatím. Tak já věřím tomu, že to ještě stihnete, bylo by to dobře. Protože samozřejmě to zkresluje debatu např. o těch investicích, když vedle Státního fondu rozvoje bydlení, kde sice máte státní příspěvek, do dopravní infrastruktury, respektive do SFDI případně tam protečou některé evropské peníze, a už tam nemáte ty příjmy, které pro investice v dopravě používá SFDI ze zákona, ať už podíl na spotřební dani a silniční daň apod. Takže pak ta debata není přesná a mně to teda vadí. Myslím, že abychom mohli vést o tom, jestli vláda investuje a kolik a jestli dobře, tak to vlastně potřebujeme v jednom materiálu, a ne mít čtyři materiály a teď to někde sčítat v excelu nebo na papíru a říkat: no vy sice říkáte pouze 102 mld., ale pozor, pozor, v příštím tisku nebo v přespříštím 186 je rozpočet SFDI a tam jsou další investice. Je to pravda, ale kdo se v tom má vyznat? A když máme ty nároky, tak ty fondy určitě potřebovat nebudeme.

Já bych chtěl tady slyšet z úst pana premiéra a pana ministra financí, pokud bude pokladní plnění lepší, než plánují na příští rok, jestli budou vystupovat jako letos s tím "podívejte se, jak jsme to dobře dělali", anebo řeknou "my jsme špatně plánovali". Vzpomeňte si na loňský prosinec. Tady jsem stál a představoval jsem jiných 30 mld. úspor, které předložila Občanská demokratická strana. Ministři, premiér, vládní poslanci řekli: to není možné, takové úspory neexistují, to je populismus, musí být schodek 70 mld. Rok s rokem se sešel, nejenom, že schodek není 70 mld., když si vezmu poslední číslo, které známe, to je listopad, plus 55, chyba 125 mld. - 10 % a to už je dost. To není 1 % v řádu stamilionů. No možná to bude 20 mld., tak bude chyba jenom 100 mld., 8 %. Takže chybně připravený, chybně schválený. Já vím, že by to bylo politicky horší, kdybychom schválili rozpočet ne minus 70, minus 40, jak jsme navrhovali my loni, protože vy byste nemohli říct nejsme plus 100. Byli byste jenom plus 60, ale bylo by to poctivější.

A co bych tomu rozpočtu vyčetl nejvíce. Myslím si, že každá politická strana by měla mít program, měli bychom vědět i my ostatní političtí soupeři, oponenti, konkurenti, jaký program má, a pokud taková strana vládne nebo spoluvládne, tak je logické, že její program, její programové priority se promítnou do hospodaření státu. To je také smysl politiky, nabízet program, a když vládnu, abych ten program mohl realizovat. My program máme, velmi často tady navrhujeme - zatím sice neúspěšně, ale to se změní, nebojte - a taky ty naše návrhy směřují podle našeho programu. To znamená, pokud my říkáme, že pro nás je priorita např. bezpečnost, tak nehledáme úspory v bezpečnosti, ale navyšujeme výdaje. Pokud říkáme, že v našem programu je priorita vzdělávání, tak jsme nehledali - a asi bychom něco našli v MŠMT a jinde - nějaké úspory, a naopak navrhujeme posílit tyto kapitoly. Z toho návrhu rozpočtu, když se na to reálně podíváte, pročtete si kapitoly, tak zjistíte jednoduchou věc. Vláda žádný program nemá. Buď je to tím, že programy těch stran se nějak vynulují a pak z toho nevznikne nic a jediné, na čem se shodnou je minus 60 mld., nebo prostě fakt ten program nemají nebo nejsou schopni ho prosadit.

Já ještě dneska, když jsem se připravoval na své vystoupení, mám v šuplíku vaši koaliční smlouvu, vy jste ji zveřejnili, a tam je mimo jiné ustanovení, které je zcela běžné, standardní, bylo i v jiných koaličních smlouvách, i za našich vlád. A je tam napsáno, že v rámci rozpočtu a daňových zákonů strany musí najít shodu a není možné někoho přehlasovat. Máte to černé na bílém ve vaší koaliční smlouvě. Takže odpovědnost za výdaje - za výdaje - máte úplně všichni. Není to tak jednoduché: já bych chtěl mít nulu, ale ti socialisti a ti lidovci, ti mi tam nasekali těch 60 mld. Pokud byste, kolegyně a kolegové z hnutí ANO, využili tento institut ve vaší koaliční smlouvě, tak byste nemohli být podepsáni pod tímto návrhem, pokud byste s ním nesouhlasili. Ale vy jste s ním souhlasili. Tak si to aspoň přiznejte, hajte to, přesvědčte nás, že v dobách ekonomického růstu, rekordní zaměstnanosti, rekordně nízké nezaměstnanosti potřebujeme tak vysoký deficit. A kdybyste aspoň ten deficit použili v těch oblastech, jako je dopravní infrastruktura, vzdělávání, odbourávání byrokracie, zjednodušení daného systému, tak by to byla věc, která by stála za úvahu a za debatu. Nic z toho neděláte. Proto tento návrhu rozpočtu podpořit nemůžeme. V rámci svých omezených možností svým hlasováním se vyjádříme k jednotlivým pozměňovacím návrhům a pevně věřím, že díky spolupráci a hlasům z hnutí ANO nebudeme brát ani jednou z položky obsluha státního dluhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. S faktickou poznámkou pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom dvě krátké poznámky k předsedovi poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Zřejmě tady nebyl při celé rozpravě. Já jsem se osobně přihlásil k pozměňovacímu návrhu A14 - to je ta věznice, těch 15 mil., vůbec se za to nestydím. Musím obhájit trošku pana ministra spravedlnosti, který tady nebyl, protože o tom návrhu nevěděl a neví.

A druhá poznámka, to je ta miliarda navrhovaná pro Vojenské zpravodajství. Měli bychom měřit stejným metrem, protože ten zákon, nebo novela zákona o Vojenském zpravodajství, která zavádí kybernetickou obranu, ještě nebyla schválena.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura teď. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Někdy je to fakt složité, pane poslanče Seďo prostřednictvím pana místopředsedy. Já jsem registroval 15 mil. pro věznici, ale kde jste je našli? O tom jste vůbec nemluvil. Tak si rozumíme. Já jsem říkal, že to je dobré posílení, ale špatný zdroj těch peněz. Takhle to je.

A netvrďte nám, že když není zákon, že žádná kyberobrana neprobíhá včera, dnes, zítra, tento měsíc. To prostě není pravda. Není to pravda. Já nejsem expert na bezpečnostní složky a bezpečnostní politiku, ale jsem si jist, že ta obrana probíhá i dnes bez toho, že jsme zatím ten zákon schválili, protože to takhle prostě být musí. Myslím, že každý z nás to chápe. Tak nepoužívejte takhle - jak bych to řekl slušně - takhle slabý argument.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi. Nyní řádně přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Budu se snažit být velmi stručný, protože z úst předřečníka tady zazněly odkazy na dva pozměňovací návrhy A5, A6. Jedná se o 50 mil. pro mládež, na program Excelence, na přeshraniční spolupráci, která nejde hradit z ostatních evropských prostředků, a A6, který je podporou technického a přírodovědného vzdělávání. Já samozřejmě chápu, že pokud se sahá do kapitoly obsluha státního dluhu, je to velmi citlivá záležitost, a ani já nejsem příznivcem toho, aby se žilo na dluh a aby se dluhy neplatily. Nicméně přesto je to kapitola školství, je to otázka mládeže, je to podpora talentů, je to podpora technického vzdělávání. Myslím si, že je to dobrá investice, která by se mohla vrátit. Proto jsem si dovolil využít své příležitosti a požádat i pana ministra financí o zvážení svého stanoviska k těmto pozměňovacím návrhům. Samozřejmě věřím, že pokud tyto návrhy nebudou podpořeny, budeme hledat cestu prostřednictvím vlády, aby bylo podpořeno technické vzdělávání a aby byla podpořena mládež. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným je paní poslankyně Markéta Wernerová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Wernerová: Dobrý den, vážené kolegyně, vážení kolegové. V rámci projednávání státního rozpočtu si vás dovoluji upozornit na pozměňovací návrh státního rozpočtu výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu vedený pod pořadovým číslem A7. Jedná se o přesun 150 mil. korun v rámci kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Tudíž se nejedná o navýšení státního dluhu. Jedná se pouze o přesun v rámci kapitoly, a proto vás chci požádat o podporu. Pro podporu, která by směřovala na podporu sportovní reprezentace ve výši 150 mil. korun. Tento návrh by směřoval právě na podporu sportovních center a naší sportovní reprezentace.

Nejenom politická reprezentace, ale také sportovci reprezentují naší zemi a mohou tak vytvářet pozitivní obraz České republiky ve světě. Proto můžou být i pozitivním příkladem naší mládeže. Chtěla bych vás tedy poprosit o to, abychom zvedli ruku pro tento pozměňovací návrh, protože právě tento pozměňovací návrh má dle našeho názoru smysl. Má smysl podpořit sportování a i profesionální sportování. A pro to, aby mohli naši sportovci sportovat v důstojném prostředí, dovolili jsme si navrhnout tento pozměňovací návrh. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Wernerové. A zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Klaška. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Klaška: Děkuji za slovo. Milé kolegyně, vážení kolegové, přicházím tak jako všichni moji předřečníci s prosbou o podporu mého návrhu na doprovodné usnesení ke státnímu rozpočtu, a to aby vláda převedla letošní nespotřebované peníze na dopravní infrastrukturu na opravy krajských silnic v příštím roce tak, jak tomu bylo loni i letos. Proč?

Když se zřizovaly kraje, dostaly do vínku část dopravní infrastruktury, tedy krajské silnice, silnice druhé a třetí třídy. Dostaly je se značným vnitřním dluhem. Na setkání hospodářského výboru spolu se zástupci Ministerstva dopravy jsme vedli diskuzi, kolik prostředků od státu dostali nebo získávají i dnes. Dnes žádné zvláštní prostředky nedostávají kromě v posledních dvou letech těchto našich dotací prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury a dnes mají všechno prostřednictvím RUD, tedy rozpočtového určení daní. Podle mého názoru jde o velkou pobídku krajům, které ty silnice opravují, a ony se v posledních dvou letech skutečně opravují ve zvýšené míře a my jezdíme po stále lepších a lepších silnicích. Tak je třeba, aby to pokračovalo až do konce tohoto volebního období, a potom třeba dokážeme najít nějaký systémový nástroj. Je to také prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, je to podle pravidel tak jako dosud a stát má stále kontrolu nad těmito financemi, co za to kraje opravují.

Můj hlavní argument je ten, že na základě dosavadních zkušeností se ukazuje, že silnice se sice zvýšeně opravují - to je v pořádku, to je dobře - ale trochu nám vázne koordinace. Obvykle to bývá tak, že než se všechno zprocesuje, bývá léto, pak se zavřou mnohé silnice, vytvoří se mnohé objízdné trasy a vznikají zbytečné kolony. Pokud bychom dokázali krajům říci co nejdřív letos, že i příští rok dostanou obvyklý objem prostředků, kraje se můžou nachystat už přes zimu na opravy krajských silnic, rozdělit si stavební sezónu a kapacitu firem, která je omezená, na dvě části. Řekněme na jarní část, kdy se opraví jedna část těch silnic, a potom od léta do podzimu se může opravit ta druhá část. Zmenší se tak kolony, zlepší se kvalita práce, protože firmy nebudou pod takovým tlakem naráz všechno opravit.

Proto vás tedy prosím o podporu mého doprovodného usnesení o státním rozpočtu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klaškovi a ještě poslední přihlášený do obecné rozpravy pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dovolte mi, abych zde vystoupil na podporu svého pozměňujícího návrhu, který se týká krajů, které jsou postiženy útlumem těžby a těžkého průmyslu a které, musím říct, tento státní rozpočet téměř úplně opomíjí. Tyto kraje jsou v rámci republiky na posledních příčkách v zaměstnanosti, mají špatnou sociální strukturu i vzdělanost. Mají jeden z nejnižších věků dožití. Naopak se potýkají s největší kriminalitou a největšími sociálními nejistotami. Pokud toto chceme změnit, musíme přistoupit ke komplexní obnově krajů.

Na druhou stranu už dnes jsou na stole čísla, nad kterými doslova zůstává stát rozum. Přestože tyto kraje mají nejnižší věk dožití, tak například Ústecký kraj patří mezi kraje, které dostávají v oblasti zdravotnictví nejméně peněz na hlavu. To je pro mě naprosto nepochopitelné. Mělo by to být přesně naopak. Pokud máme nejvyšší nemocnost v kraji v České republice, do zdravotnictví by tam mělo plynout logicky nejvíce peněz. Mrzí mě, že tady není přítomen pan ministr zdravotnictví, který je ve funkci tuším pět dnů i s víkendem a při projednávání tak důležitého zákona, jako je státní rozpočet, se ani neobtěžoval přijít do Sněmovny. Zřejmě má jinou práci, někde dělá svůj zdravotnický byznys.

V čem tedy může těm krajům pomoci stát? Třeba ve zlepšení dopravní dostupnosti tak, aby se dalo dojet i do sousedního města. Mně se velmi líbí, jak situaci řeší v sousedním Německu. Všimněte si, že kolem každé trochu větší obce jsou dvě, tři, čtyři malé firmy, fabričky, které dávají práci lidem z obce a okolí. Samozřejmě to podporuje i německá vláda. Tohle je cesta, jak těm postiženým krajům přinést prosperitu. Nejsou to ty megalomanské průmyslové zóny, jejichž podporu dneska vidíme v rozpočtu Ministerstva průmyslu, obchodu a dalších, do kterých je pak samozřejmě problém i sehnat zaměstnance.

Proč v rozpočtu není pamatováno právě na tento typ podpory? Proč v rozpočtu nejsou prioritou dopravní stavby do těchto regionů? Proč to není v rozpočtových prioritách vlády? O tom se skutečně můžeme jenom dohadovat a je vidět, a jak to tady říkal jeden z mých předřečníků, že to, co je v rozpočtu, to je skutečnou prioritou. To ostatní jsou pouze fráze a nic jiného.

Dalším problémem, se kterým se kraje, kde dochází k útlumu těžby a útlumu těžkého průmyslu, potýkají, jsou samozřejmě vyloučené lokality. Vyloučené lokality jsou řešeny na úkor těch bohatších krajů, odkud se ti dotyční postižení, nebo sociálně slabí stěhují, a stěhují se právě bohužel do krajů, které jsou postiženy těžbou a útlumem těžkého průmyslu. To samozřejmě nemá jednoduché řešení. To si tady plně uvědomuji. Řeší se to neúspěšně desítky let a řeší se to bez výsledků. Co s tím? Samozřejmě je to nabídnout pomoc těm potřebným a těm, kdo projeví sebemenší zájem svůj život změnit. Umožnit dětem chodit do škol mimo vyloučené lokality, u středních škol třeba do internátních, tak aby ten negativní vliv prostředí byl na ně co nejmenší.

Na druhou stranu je třeba říct, že i ve vyloučených lokalitách platí zákony České republiky, tudíž nemůžeme tolerovat jejich porušování. A že je zde v krajích nedostatek policistů? Tak se to prostě musí řešit. A musí to řešit vláda. V Ústeckém kraji např. se výrazně zvýšil počet obyvatel vyloučených lokalit. Mnohá místa včetně Prahy si tak vyřešila problém, ale tak ať se stát, prosím pěkně, k tomu postaví čelem a u těch nejkrizovějších lokalit zřídí stálé služebny policie, třeba s deseti policisty. A že je to utopie? Proč? Ve státním rozpočtu to ani nepoznáte. A navíc, když vidím, na jaké, s prominutím, hlouposti se kolikrát peníze vynakládají, tak tohle zrovna považuji za účelnou a rychlou pomoc. A na co jdou peníze ze státního rozpočtu? Na vyplácení dávek bez další motivace pracovat nebo na podporu agrokomplexu či dotací na nějaká Čapí hnízda.

Co je třeba udělat k tomu, aby tyto postižené kraje úspěšně prošly obměnou? Tak je to zejména odvaha si přiznat, že budoucnost těchto krajů už nejsou parní stroje a těžba uhlí. Ta už pomalu končí a my musíme najít jiný způsob, jak tyto kraje, aby se uživily. Tak jak to udělaly -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, pane poslanče. Uplynula 13. hodina. Pokud máte příspěvek krátký, nechám vás to domluvit. V případě, že chcete pokračovat déle, tak vás přeruším a budeme pokračovat ve 14.30 hodin. Záleží na vás.

 

Poslanec Michal Kučera: Zhruba tři, čtyři minuty, ano? (Souhlas předsedajícího.) Tak já to domluvím.

Co je třeba k tomu, aby postižené kraje prošly takovou úspěšnou obměnou, tak jak to zažily regiony v jiných zemích? Je to odvaha si přiznat, že budoucnost těchto krajů nejsou parní stroje a není to těžba hnědého uhlí. Tak jak to udělaly regiony v Německu, regiony Porúří a Porýní. (V sále je hluk, neklid.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, poprosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Michal Kučera: Tyto regiony prošly výraznou obnovou, samozřejmě za pomoci vlády, a dnes jsou z nich regiony, kde lidé rádi žijí, kam se rádi vracejí a odkud neutíkají mladí lidé. K něčemu takovému musíme najít sílu a odvahu a například v tom Porýní a Porúří se inspirovat.

Že to kraj nezvládne sám, je jasné, musí ho v tom podpořit vláda. Nicméně si myslím, že za ty desítky let má kraj Ústecký, Moravskoslezský a další, máme těmto krajům co vracet. A pokud se objeví podobný záměr, tak věřím, že bude podpořen na vládní úrovni.

Pokud Ústecký nebo Moravskoslezský kraj něco potřebuje, tak je to plán obnovy. Já se nebojím říct, že to je Marshallův poválečný plán obnovy. Bohužel vláda promeškala období hojnosti a se žádným komplexním plánem obnovy nepřišla. Já se snažím aspoň malou částkou pomoci právě v mém pozměňovacím návrhu. Vláda předložila rozpočet, kde vytváří schodek zhruba 60 mld. korun. Tento schodek je většinou vynakládán na navýšení platů státních úředníků, bohužel ne na obnovu krajů postižených těžbou. Ve svém pozměňovacím návrhu jsem navýšil částku na zahlazení škod po hornické činnosti o 100 mil. korun. Pro státní rozpočet je to zanedbatelná položka, pro těžbou sužované kraje částka významná a vítaná. Dovoluji si vás všechny, kteří topíte a svítíte uhlím z postižených regionů, požádat, abyste můj pozměňovací návrh podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kučerovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, tak rozpravu končím. Přerušuji jednání Sněmovny pro pauzu na oběd do 14.30 hodin. Upozorňuji, že ve 13.10 hodin se sejde organizační výbor. A poslanci klubu sociální demokracie se fotí ve Státních aktech nyní.

Dobrou chuť k obědu.

 

(Jednání přerušeno ve 13.04 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 14.30 hodin a my budeme pokračovat v našem projednávání. Dříve než budeme pokračovat v projednaném bodu, dovolte mi načíst omluvu - paní ministryně Marksová stahuje svoji omluvu ze dne 7. prosince od 13.30 do 16.30. Pan poslanec Radim Fiala se omlouvá mezi 14.30 až do konce jednacího dne z dnešního data ze zdravotních důvodů, pan místopředseda Bartošek se omlouvá z dnešního odpoledního jednání mezi 14.30 a 16. hodinou z pracovních důvodů a paní poslankyně Benešová se omlouvá od 14.30 do konce dnešního jednacího dne z pracovních důvodů. To byly omluvy.

V tuto chvíli se nacházíme v bodě 183 a tím je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, sněmovní tisk 921, třetí čtení. U stolku zpravodajů již zaujali místo místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš a zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava.

Před polední přestávkou jsme přerušili jednání po ukončení rozpravy a já se nyní táži pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Pane ministře, závěrečné slovo. Nemá zájem. Pan zpravodaj také ne.

Přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Poprosím pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací... Omlouvám se. Dobrá, takže pane zpravodaji, poprosím, abyste ještě zaujal místo u stolku zpravodajů. S přednostním právem předseda ODS Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych ještě před závěrečným hlasováním chtěl shrnout naše výhrady k tomuto předloženému rozpočtu a vysvětlit, proč budeme hlasovat, tak jak budeme hlasovat. (V sále je rušno.)

Státní rozpočet je nebo má být vrcholné představení vlády a ministra financí. Je to zhmotnění vize. Je to materializace koncepce rozvoje země. Je to důkaz schopnosti nebo neschopnosti vlády přenést své sliby do reality. A předložený státní rozpočet, tak jak ho tu pro rok 2017 máme před sebou, je výrazem bezradnosti vlády. Bezradnosti vlády tváří v tvář ekonomickému růstu a vlastní odpovědnosti, jak s takovýmto růstem naložit. Tento špatný rozpočet, z našeho hlediska špatný rozpočet, samozřejmě nemůže potopit stát v době ekonomického růstu, to je dobře, ale může tento růst projíst a vlastně tak jaksi zamluvit. A uvědomme si všichni, že málokdy v historii měla vláda tak příznivé ekonomické okolnosti. Ale vláda tomu růstu nenapomáhá, spíše ho svými kroky brzdí.

Ekonomice se daří, takže stačí natáhnout ruku a sesbírat ovoce. Ale když už se ovoce sesbírá, tak je pak potřeba rozhodnout, kam a jak investujeme zdroje, které máme. Zdroje, které vláda získala od živnostníků, podnikatelů, aktivních zaměstnanců, lidí, kteří pracují, lidí, kteří platí daně. A to první - natáhnout ruku a sesbírat peníze - to je jen první krok. To dokáže každý a to dokázal i pan ministr financí Babiš. Sbírat ovoce, které vypěstovali jiní. Dobře. A co dál?

Pan ministr a celá vláda nám tady předkládají rozpočet promarněné příležitosti. Toto je rozpočet, který je úplně lhostejný k možnostem, které dnes Česká republika má. Málokdy za posledních 25 let měla vláda takové příznivé podmínky, aby investovala do služeb státu. Skoro nikdy nebyla tak dobrá příležitost, abychom bez tlaku a rozumně investovali. A jaká je realita? No, realita je taková, že vláda zřejmě vůbec netuší, co jsou její priority. Nebo aspoň z tohoto rozpočtu se to nedá poznat.

Jedno říká pan premiér, ale tomu, co říká pan premiér, struktura rozpočtu moc neodpovídá. Něco jiného říká ministr financí, ale nevím, jak se nějaké priority odrážejí v tomto rozpočtu. Jinak pan ministr financí je nepochybně mistr politického marketingu, ale když se podívám na rozpočet a jeho přístup k rozpočtu, tak rozpočet je takový průměrný a bez myšlenky, že se ho ani mistr politického marketingu nesnaží nějak zvlášť prodávat. O věcech, které nemá v pravomoci pan ministr Babiš, rozvěšuje billboardy, ale o rozpočtu, který je jeho hlavním úkolem, který je jeho úkolem roku, nedokáže říct, v čem se zlepší služby státu. V čem se vytvoří lepší podmínky pro podnikání. Kolik byrokracie kde odbouráme. Kolik lepších zdravotnických zařízení budeme mít. Čeho bude za rok více. Co bude kvalitnější v našem školství. A od pana premiéra se bohužel také takového slibu vysvětlení priorit nedočkáme.

Proto za Občanskou demokratickou stranu varuji před tímto rozpočtem promarněných příležitostí. Před rozpočtem nezodpovědné lhostejnosti. A řeknu to úplně přímo, varuji před lhostejností této vlády vůči tomu, jaké lepší služby tento stát nabídne svým občanům v době takové ekonomické konjunktury, jaká tu dávno nebyla. A sami si odpovězte na otázku, co vám zůstane v paměti, co udělala tato vláda za tři, čtyři roky. Zkusme si to představit, až třeba ekonomický růst odezní. Co vám zůstane v hlavě? Jaký impuls byla schopna vláda vymyslet a dát zemi v době mimořádného ekonomického růstu, v době nejnižší nezaměstnanosti? Co přinesla tato vláda?

Nejsem člověk, a už mě někteří znáte, který by nedokázal vládě uznat, že se jí něco podařilo. Ale myslím si, že nic z toho si nebudeme pamatovat jako průlomové, jako takové, které odpovídá dnešnímu období mimořádného růstu a mimořádně příznivých okolností. Proto tvrdím, že tato vláda nemá odvahu alespoň se pokusit nějakou vizi nabídnout. A to, co nám tady předkládá, je rozpočet promarněné příležitosti.

A co konkrétně nám říká návrh rozpočtu o této vládě? Za prvé, vláda je rozpočtově nekompetentní. A její nekompetence spočívá v tom, že při sestavování rozpočtu hodně chybuje. Letos tady naplánovala schodek při sestavování rozpočtu, přes naše varování, ve výši 70 mld. korun. Ale výsledek bude, zejména díky neschopnosti vlády investovat, výrazně nižší. Deficit bude nižší, možná nebude žádný. Na příští rok plánuje 60 mld. korun. No, uvidíme, jaký bude výsledek.

Návrh rozpočtu, a to pokládám také za pozoruhodné, neodpovídá proklamacím ministra financí o tom, kolik se díky restriktivním opatřením typu kontrolního hlášení nebo elektronické evidence tržeb vybere navíc. Zatímco v letošním roce, kdy se ani jedno z opatření do plnění rozpočtu neprojevilo, jak to přiznává samo Ministerstvo financí, narostly daňové příjmy o zhruba 41 miliard korun, pro rok 2017 se při obdobném růstu ekonomiky očekává zvýšení daňových příjmů o pouhých 26,7 miliardy korun. Takže nejenom, když se podíváte dovnitř do toho rozpočtu, nejenom že se díky elektronické evidenci tržeb a kontrolnímu hlášení nevybere více, ale růst výnosů bude ještě pomalejší než v letošním roce. A když se podívám na tato data ve státním rozpočtu a z tohoto pohledu posuzuji reklamu na elektronickou evidenci tržeb, která běží v televizi, tak musím konstatovat, že se jedná o reklamu klamavou, protože čísla, která si dalo samo Ministerstvo financí do rozpočtu, mluví úplně o něčem jiném.

Když jsem říkal, že vláda není rozpočtově kompetentní, tak ta druhá věc, kterou nám ukazuje tento návrh rozpočtu, je, že vláda nemá vizi. Možná, abych byl spravedlivý, tak jedna vize do toho rozpočtu nepochybně vtělena je a to je snaha o vytvoření velkého státu, který čím dál více přerozděluje, který zaměstnává stále více lidí a který stále více kontroluje občany. Tuto tezi lze zase pohledem do rozpočtu doložit na číslech. Složená daňová kvóta neboli poměr peněz, které stát od občanů a firem vybere, k hrubému domácímu produktu opět poroste. V příštím roce dosáhne 34,3 % proti 33,1 % v roce 2012. Počet státních zaměstnanců vzroste o 7 600 lidí. Od nástupu této vlády to bude už 31 000 nových státních zaměstnanců. A dámy a pánové, to nejsou jenom učitelé, vojáci, policisté, jak je často argumentováno, ale v mnoha případech jsou to úředníci. Podívejte se jenom na meziroční nárůsty - plus 600 Ministerstvo financí, plus 750 Ministerstvo práce a sociálních věcí, plus 163 Ministerstvo průmyslu a obchodu. Přitom stát říká, že dělá všechno pro to, aby jednodušeji kontroloval občany, zejména podnikatele, vymýšlí si nové nástroje, EET, kontrolní hlášení, majetková přiznání atd. atd., a přitom na tuto jednodušší kontrolu, v uvozovkách jednodušší kontrolu, potřebuje stále víc a víc státních zaměstnanců. Ale ti zaměstnanci něco stojí. Jenom příští rok nás budou stát navíc 26 miliard korun.

Kdybych se měl něco od hnutí ANO naučit, tak bych třeba mohl teď u té částky 26 miliard korun použít oblíbenou metodu hnutí ANO a hned bych řekl: Za 26 miliard korun bychom mohli postavit ročně více než 50 kilometrů dálnic, mohli bychom zvýšit důchody o 700 korun měsíčně, mohli bychom třeba postavit 2 600 nových školek. A my nic z toho neuděláme, my tyto peníze dáme dalším a dalším státním zaměstnancům, mezi nimiž roste počet úředníků. Bohuslav Sobotka a Andrej Babiš si asi řekli, že pro budoucnost České republiky bude místo dálnic, školek, podpory seniorů lepší, když stát zaměstná více lidí. Je to samozřejmě jejich legitimní pohled na budoucnost, to já nezpochybňuji, ale je to pohled na budoucnost, na prosperitu České republiky, který Občanská demokratická strana nesdílí a sdílet nechce. Místo toho, aby vláda administrativu zjednodušila, úředníkům uvolnila ruce, dala jim víc prostoru, aby měli více času na občany, tak jejich počty nesmyslně zvyšuje. Stát rychle bobtná, stát se rozšiřuje, ale občané žádné zlepšení služeb státu nepochybně nepociťují.

Mluvil jsem o tom, že rozpočet ukazuje vládu, která je rozpočtově nekompetentní, vládu, která nemá vizi, a za třetí nám také ten rozpočet ukazuje, že vláda si neváží občanů. Díky práci podnikatelů, živnostníků, aktivních zaměstnanců a jejich rodin se České republice daří. Roste ekonomika, klesá nezaměstnanost. Stát díky tomu inkasuje na daních a na sociálním pojištění stále více peněz. Jestliže občané peníze státu dávají, tak také očekávají, a oprávněně očekávají, že od něj dostanou více a lepších služeb, že ty služby budou aspoň kvalitnější. A oprávněně očekávají, a nejsem první řečník, který o tom dnes tady mluvil, že stát bude více investovat do dopravní infrastruktury, že se budou zavádět nové technologie umožňující jednodušší komunikaci občanů s úřady, že stát bude investovat do vzdělání, do výzkumu, do inovací atd. atd.

Občané očekávají, že ekonomický růst využijeme k tomu, abychom snížili daňové zatížení práce, které máme jedno z nejvyšších mezi zeměmi OECD. Ta cena práce, jak víte, zahrnuje i odvody na sociální pojištění, které my dlouhodobě navrhujeme snížit. Následkem by byly vyšší mzdy a ještě lepší růst ekonomiky. Můžeme také zrušit zbytečné a administrativně složité daně, zjednodušit lidem život, snížit administrativu, aby se jim žilo lépe. Toto očekávají občané. Toto očekávají občané v době ekonomické konjunktury, v době, kdy se naší zemi daří. Ale nesetkávají se s pochopením u stávající vlády, protože vláda si těch aktivních a pracovitých lidí, díky nimž má to ovoce a může rozdělovat finanční prostředky, tak těchto lidí si neváží.

Připomeňme si znovu to jedno z nejbolavějších míst tohoto rozpočtu, a to jsou investice. Investice se příliš neliší od toho, o kolik se dalo na investice v minulých letech, kolik tato vláda dala na investice. A kdo by očekával, že stát využije hospodářský růst a vyšší příjmy k tomu, aby lépe investoval třeba do dopravní infrastruktury, tak ten se plete a nic takového v rozpočtu nenajde. 113 miliard investic 2012, 103, nebo necelé 104 miliardy, je plán na rok 2017. Takže méně. A argumenty na nepřipravenost staveb, tak ty jdou už čistě na bedra této vlády, protože už na začátku roku 2013 tehdejší ministr dopravy Zbyněk Stanjura o několik miliard navýšil investice do přípravy staveb. A jestli tato vláda nedokázala za tři roky někam pokročit, tak je to její chyba. A to byl jenom příklad investic. Investice do dopravy. Když se podívám na investice do výzkumu, vývoje a inovací, tak v porovnání k HDP dosáhnou v příštím roce 0,83 %, přitom v roce 2013 to už bylo skoro 1 % - 0,97 % ať mě někdo nechytá za slovo. A to připomínám, že tato vláda má místopředsedu vlády pro výzkum, že roste počet úředníků, kteří se na Úřadu vlády zabývají výzkumem, ale podpora výzkumu v rozpočtu, to, co se dostane k našim vědcům a badatelům, tak tato podpora výzkumu není dostatečná.

Současné období je pro investice také výhodné extrémně nízkými úrokovými sazbami. A ten takzvaný vytěsňovací efekt, kdy vládní investice zdražují investice soukromé, ten v podstatě neexistuje. Záporné úrokové sazby přímo k investicím vybízejí. Vláda to ale nedělá. Vláda spí ve věci investic, nekoná. Hospodářský růst se promarňuje a zlepšení funkce státu se nedočkáme.

Když kritizuji, mám říci, co bychom dělali my, a já to také říkám. Občanská demokratická strana má jasnou představu, jak by měl rozpočet na příští rok vypadat. Máme jasnou vizi, jak bychom využili současný ekonomický růst pro další rozvoj České republiky. A tuto vizi můžeme mít mimo jiné proto, že jako tradiční politická strana máme politický program. Program, který vytvářejí ne najatí odborníci na politický marketing, ale který vychází ze zkušeností a z praxe. Komunikujeme se nejrůznějšími skupinami občanů od podnikatelů, zaměstnanců, učitelů, ředitelů škol, s lidmi, kteří pracují v sociální sféře. Bavíme se s mladými lidmi, bavíme se seniory a mluvíme s nimi o budoucnosti České republiky, a proto také víme, jak by tato země měla vypadat a jak by měla fungovat. Náš program vychází z praxe a z toho, jak chceme změnit naši zemi k lepšímu. Náš program by se projevil v rozpočtu, pokud bychom ho sestavovali, ale v rozpočtu, který sestavila Sobotkova vláda, žádný takový program nelze nalézt.

No, ono se není co divit. Programem hnutí ANO je Andrej Babiš, tam žádný program hledat nemusíme. Sociální demokracii jako tradiční stranu bych z absence programu nepodezíral, ale ten její program vůbec nemíří k prosperitě, nemíří ke zlepšení života obyvatel této země. Je to program, který je založen jenom na zájmu o současnost. Sociální demokracii, a to je vidět v tomto rozpočtu, zajímá jenom, komu více peněz sebrat, aby se jiným mohlo dát. Samozřejmě část musí zůstat doma pro desítky tisíc nových státních zaměstnanců. Takže z toho rozpočtu se dá usoudit, že vizí České strany sociálně demokratické je velký, tučný a nemotorný stát, který neslouží lidem, ale z něhož každému upadne občas nějaká ta almužna, aniž by musel něco aktivně dělat. A vizí sociální demokracie určitě není stát pro aktivní občany.

My, Občanská demokratická strana, chceme také stát silný, ale silný stát v činech, nikoli silný stát v počtu úředníků. Stát, který je respektovaný v zahraničí, ale který není rozhádaný ve vládě. Stát, který je moderní a kde občané nejsou obtěžováni zbytečnou byrokracií. Stát, který investuje, investuje do dopravní infrastruktury, investuje do bezpečnosti, investuje do vzdělání, investuje do výzkumu a inovací. Stát, který také vytváří jednoduché podmínky pro podnikání.

Proto jsme, dámy a pánové, stejně jako loni předložili i letos řadu pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu, které, i když ten rozpočet nesestavujeme, tak ho mohou vylepšit a které promítají do rozpočtu náš program a naši vizi. Stejně jako loni jsme i letos ukázali na konkrétních 30 mld. korun, které považujeme za nehospodárně vynaložené, které by se podle nás daly ušetřit. Nejlepším řešením podle nás by bylo nechat těchto 30 mld. korun lidem, nechat tyto peníze lidem, ale to bohužel už v této fázi projednávání státního rozpočtu nejde. Když to nejde, tak je nasměrujme jinam. My jsme přesvědčeni, že v některých oblastech je peněz, tak jak je ten rozpočet navržen, málo. Jsou to např. investice do obrany nebo investice do školství, konkrétně do regionálního školství. Moje kolegyně a kolegové vám tady obsáhle zdůvodňovali proč. Tam my navrhujeme přidat a to by bylo podle nás správné. Já věřím, že řada z vás se na věci dívá podobně jako my, a proto ty naše konkrétní návrhy podpoříte.

Na závěr mi ale dovolte konstatovat, že je smutné, že se tu scházíme nad schvalováním deficitního rozpočtu v době ekonomického růstu, že se tady scházíme nad rozpočtem promarněné příležitosti, že tady před námi leží rozpočet bez vize, že tady před námi leží rozpočet, který nemyslí na budoucnost České republiky. Je to rozpočet, který z těchto důvodů nemůže mít podporu poslanců Občanské demokratické strany. (Potlesk v lavicích ODS.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. A nyní s přednostním právem ministr financí Andrej Babiš. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem původně ani nechtěl vystoupit, jelikož beru antibiotika, mám chřipku, ale pan předseda Fiala mě motivoval, taky mě vyzval, že málo prodáváme úspěchy naší koaliční vlády, tak se o to teď pokusím.

V každém případě myslím, že naše koaliční vláda bude úspěšná už v tom, že to bude pravděpodobně druhá vláda, která dokončí mandát. A za druhé taky v tom, že, aspoň doufám, že nebude mít žádný korupční skandál, a taky v tom, že bude mít nejlepší rozpočet v historii naší země. Absolutně nejlepší. Ten poslední nejvyšší přebytek byl v roce 1994, pan Kočárník. A taky v tom, že jsme poprvé v historii naší země přistoupili ke skutečnému výběru daní a že jsme zavedli věci, které tady nikdy nebyly, jako daňová kobra.

Kontrolní hlášení - já nechápu, proč pan kolega Fiala říká, že to nefunguje. Vždyť máme o 13 mld. DPH vybráno navíc, máme k 30. listopadu 60 mld. daní navíc do veřejných rozpočtů. My totiž vybíráme daně navíc a z toho profitují kraje, ty nám ukrojily tento rok 3,7 mld. DPH. No a taky samozřejmě příští rok nám z DPH ukrojí obce, protože ERÚ jde na 21,4 %, takže dostanou 2,1 mld. na úkor státního rozpočtu. A taky nezapomeňme na EET. Díky snížení DPH dostanou hospody, restaurace a hotely 2,8 mld. DPH na úkor našeho rozpočtu. Takže příští rok je navýšení daní o 45,3 mld. Tak já nechápu, o čem skutečně pan předseda mluví. V daňových příjmech na příští rok je dopad kontrolních hlášení plus 8,2 mld. Pokud mluvíme o EET, tak jenom na tom čepovaném pivu, které jsem navrhoval, jsme vybrali 260 mil. na daních. Podle hektolitrů jsme měli vybrat 2,6 mld. To jsou dvě konkrétní čísla. A první dvě vlny podle našich analýz nás stojí ročně na úniku na daních asi 12 až 13 mld.

Takže ten rozpočet, ano, jsou rozpočty a je potom plnění. A to, co na to má hlavní vliv, samozřejmě evropské peníze. My když jsme nastupovali, tak bylo ohroženo 90 mld. nečerpání evropských fondů. 90 miliard! Neměli jsme ani zákon o státní službě, který de facto ohrožoval čerpání evropských fondů, a nakonec se nám povedlo snížit to na cca 22, a to už v minulosti bylo 10 ztracených. A proto jsme měli takový gigantický nárůst investic v roce 2015 - 175,6 mld., navýšení meziročně o 64 mld. Tak já fakt nevím, o čem tady... Já mám pocit, že pan kolega Fiala, prostřednictvím paní předsedající, mluví úplně o nějaké jiné ekonomice.

A pokud dneska kritizujete deficit, tak ten příští rok bude úplně jiný. My dostaneme z Evropy o 69 mld. méně. A pokud se podívám na... Mluvíte o růstu, ale ten růst 2015, to byl náš růst, této vlády, která uvolnila spotřebu, která dočerpala evropské fondy, a proto jsme měli růst 4,5 % v roce 2015. Ale v roce 2016 už máme růst jenom 2,7 a příští rok máme 2,4. Takže příští rok 2017 máme 2,4, máme deficit minus 60 a to je jenom návrh. A já jsem přesvědčený, že to plnění bude podstatně lepší. Ale můžeme se podívat na rok 2006, kdy tam byl pan ministr Tlustý a byl růst 6,9 % - a kolik bylo saldo? No 97,6. A v roce 2007 byl pan Tlustý a pan Kalousek, růst byl 5,5 % a deficit byl kolik? 66,4. Takže by bylo dobré, kdybyste si vzpomněli, jak to bylo, a porovnávali skutečně tato čísla.

Ale co je nejdůležitější, je to, že koncem roku budeme mít o 40 mld. menší státní dluh, než jsme začínali, naše vláda. Takže pokud pan předseda Fiala, prostřednictvím paní předsedající, mluví, že nemáme vizi - no my máme jasnou vizi! My chceme investovat, my chceme zvyšovat důchody a platy. Ano, máme nízké důchody, máme nízké platy, potřebujeme investovat. Nejsou lidi, potřebujeme motivovat lidi, aby pracovali, ne aby brali dávky. Potřebujeme taky uvolnit trh práce. Takže já nevím, o čem je tady řeč. Já jsem jasně řekl, že neexistuje žádná investice, na kterou by nebyly peníze.

Proč jsme museli krvopotně vyřizovat výjimku na EIA na klíčové stavby? Ty výjimky, respektive ta povolení EIA byla stará 10 až 15 let. Proč se tehdá neinvestovalo? Proč jste vlastně nepostavili ty dálnice do vstupu do Evropské unie a do vzniku krajů? Už jsme to mohli dávno mít, kdybychom měli tu vizi. Kdybychom šli na tu stáž možná do Německa se zeptat, jak se buduje tržní ekonomika.

Takže já skutečně nevím, o čem je tady řeč. My fungujeme. Myslím, že vláda je velice úspěšná, má jasné výsledky. A pokud je tady řeč o množství těch úředníků. No, my je potřebujeme. Potřebujeme ty učitele. Příští rok je to 7 637 navíc funkčních míst. Potřebujeme 2 796 míst v regionálním školství. Nejsou učitelé. Potřebujeme vojáky. Samozřejmě na Finanční a na Celní správu samozřejmě potřebujeme 200 míst. Takže to nejsou žádní úředníci, kteří sedí zavření v kancelářích, ale kteří fungují a kteří hlavně vybírají daně. Praha už není daňový ráj, kde chodí finanční kontrola jednou za 200 let. Finanční správa už má znovu autoritu, už není pro srandu.

Takže já si myslím, že ohledně investic - přece proč byly za vás takové investice? No protože tam seděl ten Řebíček, který potřebovat přece stavět ty dálnice - aby to stavěla ta jeho firma, kterou zaparkoval na nějaké kámoše. A jak dlouho trvá příprava na takovou stavbu? A kdo sem přišel s tím zákonem o výkupu pozemků, abychom vůbec mohli vykupovat? Kdo tady řešil 19 let Havránkovou, jeden pozemek?

Takže prosím vás, bylo by dobré, kdybychom skutečně mluvili k věci. Čísla jsou jasná. Ten rozpočet je samozřejmě deficitní. Je to kompromis. Jsem přesvědčen, že rozpočet bude fungovat, a hlavně jsme nezaškrtili ekonomiku. My jsme vraceli lidem ty peníze, které jste jim vzali v minulosti. A znovu opakuji, snižujeme daně. Snižujeme daně, protože jsme jasně řekli, že nebudeme navyšovat daně, že budeme vybírat daně. A my ty daně vracíme lidem. Takže já si myslím, že je to jasné. Ta čísla jsou jasná. A chápu, že v každém případě musíte kritizovat, že ten deficit byl nějaký tento rok. Ale pokud někdo někdy plánoval v nějaké firmě - všude se plánuje s nějakým očekáváním nějaké možnosti nějakého problému. Nějakého globálního problému. Žijeme v globální ekonomice. Takže my plánujeme a podstatný je ten výsledek. A ten výsledek, si myslím, hlavně tento rok, bude skvělý a jsem přesvědčen, že i příští rok bude velice dobrý. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane ministře. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kučeru s přihláškou do rozpravy, protože pan ministr svým vystoupením rozpravu znovu otevřel. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Především bych chtěl poděkovat panu ministru Andrejovi Babišovi, že otevřel rozpravu a že umožnil nám všem se vyjádřit k jeho řeči. Takže je samozřejmě prostor pro ostatní poslance, aby reagovali na tu snůšku demagogie, kterou tady teď právě předvedl ministr financí.

Vážený pane ministře financí, váš rozpočet, vaše plánování rozpočtu bych nazval fiaskem. Plánovat rozpočet, který je v době, kdy v letošním roce očekáváme přebytek, plánovat deficit, to znamená minus 60 mld., je prostě fiasko. Já to alespoň takhle považuji na obci, kde jsem předsedou finančního výboru. Nám se totiž stalo něco podobného. Nám se stalo to, že my jsme náš rozpočet díky tomu, že jsme nebyli schopni proinvestovat investice, které jsme měli naplánovány - skončili jsme s poměrně velkým přebytkem. My to ovšem na rozdíl od vás, pane ministře Babiši, u nás v obci hodnotíme skutečně jako naše fiasko, jako neúspěch. Protože jsme měli naplánované investice, nedokázali jsme je realizovat a zůstaly nám peníze na účtě. Není to rozhodně náš úspěch, je to náš neúspěch. A já si myslím, že podobný pohled by měl být i na ten váš. Protože vy jste, když zůstanete v přebytku - právě kvůli tomu, že jste nebyli schopni proinvestovat ty peníze, které jste měli naplánované.

No a na příští rok nám říkáte, že bude dalších minus 60 mld. korun. Chtěl bych vidět, jak byste se zachoval k finančnímu řediteli ve vašem holdingu, kdyby v době, kdy firma roste, kdy je úspěch na trhu, kdy ten trh si skutečně žádá výrobky vaší firmy, přišel s tím, že příští rok bude rozpočet ztrátový. A vy byste se ho zeptal - proč? Budeme více investovat. A on by řekl ne, my přijmeme více zaměstnanců, kteří budou kontrolovat ty naše výrobky, jestli jsou správné. Jestli skutečně ten přínos je efektivní. My ty peníze nedáme do investic, pane majiteli. My ty peníze dáme do kontroly, navýšíme počet zaměstnanců. Myslím si, že by to bylo asi to poslední, co by ten finanční ředitel ve své funkci řekl. Protože by asi na hodinu z vaší firmy letěl.

Vy jste tady zmiňoval, pane ministře Babiši, onu EIA, která zablokovala a de facto paralyzovala výstavbu dopravních staveb, a nejen samozřejmě jich, v České republice. Chci říct, že to byli právě ministři vaší vlády, pane ministře Babiši, vaší vlády, kteří navrhli zákon EIA, zákon o životním prostředí, a naprosto nekompetentně projednali jeho podmínky v Bruselu. Byl to pan ministr, kdybyste si to nepamatoval, byl to pan ministr Brabec a pan ministr Ťok, který se proti tomu neozval. Oba dva jsou, tuším, členové hnutí ANO. Takže pokud je někdo zodpovědný za těch deset výjimek, pak je to hnutí ANO a vaši ministři, pane ministře Babiši.

Takže toto jenom malá zmínka o tom, jakým způsobem tady s tou snůškou demagogie, se kterou jste tady přišel, abychom si ji trošku dali do nějaké faktické roviny.

Samozřejmě jste zmiňoval, že lidé nechtějí pracovat, že nejsou motivováni. No samozřejmě. Samozřejmě že nejsou motivováni. Protože neustále navyšujete sociální dávky. Podívejte se prosím, jak rostou sociální dávky. Nám klesá nezaměstnanost, nám jde nezaměstnanost takhle dolu. A takhle nám rostou sociální dávky. No to se nám prosím vůbec nepotkává. Pokud klesá nezaměstnanost, nemohou růst sociální dávky! To je prosím věc, se kterou jednoznačně nemůžu souhlasit.

Ten rozpočet je nemotivační a vidíme to prosím pěkně na krajích, o kterých jsem já tady dnes mluvil. To znamená, na těch krajích, které jsou nejvíce postiženy v rámci České republiky. To znamená v Ústeckém kraji a Moravskoslezském kraji. Jakým způsobem rozpočet reaguje na to, aby v těchto krajích proběhla skutečná obnova, aby tam nebyly jenom nějaké kosmetické změny? No nereaguje vůbec nijak. Naopak ten rozpočet, který připravil pan ministr financí Andrej Babiš, dokonce z těchto krajů bere více peněz. To uhlí, které se vytěží v těch krajích - tak samozřejmě naprosto správně se navýšila úhrada z vydobytého nerostu, těžební firmy naprosto správně platí více. S tím můžeme souhlasit. Ale kde ty peníze končí? No nekončí v tom kraji. Zdaleka nekončí v tom kraji. Končí ve státním rozpočtu Andreje Babiše, který je používá na platy dejme tomu ve státní správě a nikde jinde. Ty peníze nejdou zpátky do kraje.

Já jsem tady v loňském roce, když se projednával horní zákon, navrhoval změnu. Rozpočtové určení bylo tak, že ty peníze půjdou do obcí a jdou do státního rozpočtu. Já jsem navrhoval, aby se tam zařadily a včlenily ještě kraje. Ano, rozpočet by možná přišel o pár desítek milionů, ale rozhodně by to nepoznal. A co udělala vládní koalice? Vládní koalice tento pozměňovací návrh zamítla. To znamená, řekla ne, my ty peníze nedáme do krajů, my nechceme, aby lidé v tom kraji, kde je nejvyšší nezaměstnanost, kde je nejvyšší nemocnost, kde se řeší sociální problémy, tak my nechceme, aby měli více peněz. A s tím souhlasil Andrej Babiš. A já se ptám, jak je to možné? Jak je to možné, že tady slyšíme snůšku demagogie o tom, jak se máme skutečně skvěle, a na druhou stranu jsou kraje, které evidentně trpí? Dokonce jim ty peníze bereme.

A já nikde v tomto rozpočtu nevidím nic jiného, než že se budou sypat peníze do sociálních dávek, a my jenom budeme nutit, aby ti lidé na tom gauči seděli déle, než mají. Dneska jsou celé generace, které neviděly vlastní rodiče pracovat! Protože díky sociálním dávkám, které tady zavádí Andrej Babiš a sociální demokracie, nemají důvod! Nemají důvod se zvednout z gauče a jít někam pracovat.

To jsou věci, které mi absolutně chybí v rozpočtu Andreje Babiše. Slyšeli jsme tady mnoho chvály. Já si myslím, že ten rozpočet si zaslouží spíše kritiku. A věřím, že kdokoliv soudný se na ten rozpočet podívá, tak uvidí, že ty peníze projídáme, nikoliv, že je investujeme do budoucnosti. A tento projídací rozpočet a za něj zodpovědný je ministr financí Andrej Babiš. (Potlesk některých poslanců zprava.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Prosím s faktickou poznámkou pana poslance Kořenka. Poprosím kolegy, aby nepokřikovali, posadili se pokud možno na svá místa.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji. Já jenom poprosím svého předřečníka, vaším prostřednictvím, paní předsedající, aby mně řekl konkrétně, které dávky byly zvýšeny. Protože nejsem si vědom, že by některá z dávek byla zvýšena. Děkuju. (Potlesk některých poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji tři faktické poznámky v tuto chvíli. S první prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera, poté pan poslanec Ondráček a poté pan poslanec Adamec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Nechtěl jsem k tomuto tématu moc vystupovat, bohužel pan ministr otevřel debatu, čili se debata rozproudila. (Ohlas v sále, potlesk.) Ale musím zareagovat na to, co říkal předřečník poslanec Kučera.

Asi víte, že ne vždy jsem horoval pro věci, které předkládala tato vláda, ale dívejme se na ty věci reálně. Jestliže bylo řečeno, že tady je generace, která neviděla celou dobu, celý svůj život své rodiče pracovat, tak si dovolím říct, pane poslanče, že to není období tří let této vlády, ale že to je období právě celé generace, kdy i vy jste byli u vlády! Dívejme se na věci reálně! Víte, že nejsem obdivovatelem této vlády, ale mám reálný pohled na věc. Tři roky jsou u vlády, ale ty dlouhé generace, které neviděly rodiče pracovat, byly i za vašich vlád! Vy jste to tu položili! Nezlobte se na mě, pane poslanče! (Potlesk některých poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím, abyste svoje kolegy oslovoval mým prostřednictvím. Děkuji.

Prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Adamec, poté pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, paní předsedající. Já v podstatě asi navážu na to, co řekl můj předřečník, vaším prostřednictvím. Pane poslanče Kučero, kdo ty lidi na ten gauč dostal? Byly to vlády, na kterých jste se podíleli vy. A je úplně jedno, jestli strana TOP 09 tenkrát byla, nebo nebyla. Vy jste se rychle transformovali z jedné strany do druhé. Vy jste přeběhlíci z jednoho do druhého. Prostě vy jste se podíleli na tom, že taková společnost nebo taková skupina lidí tady je, a teď tady nad něčím žehráte.

Hlavně nezapomeňte vystoupit a říct, že za to mohou komunisté! Protože za nás byla příživa trestná. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM a některých poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Adamce s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, vidím, že situace se přiostřila, trošku tu přituhlo ve sněmovně jako vždycky, když je před závěrečným hlasováním. Nebudu tady popichovat ty střety, spíš mě zaujala myšlenka pana ministra financí. A to se přiznám, že jsem netušil - a jestli jsem dobře slyšel, že náš pan předseda Fiala tady mluvil o navyšování počtu úředníků ve státních aparátech a pan ministr tady mluvil o navyšování počtu učitelů. Tak já jsem netušil, jestli je to tak, jestli je mezi tím rovnítko, že učitel je úředník. Takže to bych chtěl prosím vysvětlit, tu myšlenku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Připraví se pan poslanec Hájek. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže při nostalgické vzpomínce na časy komunismu tleskají i ti, kteří sami sebe označují za pravicové hnutí. No, to je spíš smutné. To není ani k smíchu, to je fakt k pláči. Jestli vám to příživnictví a zbytek komunismu chybí, můžete tleskat a můžete to s nimi zavádět zpátky. Ale kvůli tomu jsem se nepřihlásil. (Smích některých poslanců v sále.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím sněmovnu o klid!

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Ti, co k rozpočtu nemají co říct, tak se rádi smějí. Tak kdyby něco přišli k tomu rozpočtu říct, nebo aby mlčeli, když už nemají co říct, protože to ani nečetli. Teď tady dělají frajery v hloučku a pokřikují na řečníky.

Ale to tady nebylo tak, že od roku 1992 vládla pravicová vláda a teď tři roky je tady hnutí ANO. Trošku zapomínáte na to, jak dlouho vládli sociální demokraté. A zapomínáte na to, s čím jsme přicházeli v oblasti zneužívání sociálních dávek, a s tím vším jsme narazili hlavou do zdi u levice! My jsme chtěli exekuovat u sociálně zneužívaných i dávky - není možné, jsme proti! My jsme chtěli omezit dávky doplatek na bydlení tisíc korun na lůžko/měsíc - není možné! My když jsme zavedli aspoň, že obec k tomu řekne - ne, není možné! Levicoví ministři to prosazují. Vy si je předcházíte, ty lidi! Vy tam sháníte hlasy! My ne, my říkáme, že je z toho systému chceme dostat. Tak co nám vlastně vyčítáte? Vy si je pěstujete, protože si myslíte, že si koupíte hlasy. My ne! A pokud myslíte vážně boj s těmi, kteří zneužívají sociální dávky, tak podpořte některý z našich návrhů! Například na exekuci, například na to, aby byly majetkové testy, například na to, aby doplatek na bydlení byl mnohem nižší. To ne, to jste proti! A pak jste tady chytří a přijdete: Ale i za pravicových vlád byly zneužívány sociální dávky! No, to je pravda. Ale nikdy jste nepodpořili naše návrhy, aby to tak nebylo. Tak až je podpoříte, tak pak můžete kritizovat. Ale vám se to prostě hodí, tito voliči.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou poznámkou pana poslance Hájka. Připraví se pan poslanec Zlatuška. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážená paní předsedající, páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych chtěl poděkovat kolegovi Kučerovi za to, že mi připomněl mého dědečka. Ten vždycky když viděl v televizi Husáka, zvedl ruce a řekl: Pane bože, ty to slyšíš! Takže já ti děkuju.

Na druhé straně, my tady mnohdy slyšíme, jak to naše školství upadá. A kolega Kučera je také absolventem Vysoké školy báňské. A má pravdu. (Smích některých poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Jenom připomínám, abyste se opravdu na svoje kolegy obraceli mým prostřednictvím. Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Zlatušku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážená paní předsedající, nerad zdržuji, ale pan kolega Stanjura ve mně kritizováním toho potlesku vzbudil starou emoci, starou vzpomínku. Když jsem kdysi ještě jako děkan nově založené Fakulty informatiky vyčítal Václavu Klausovi, že převádí finance do provozních prostředků, nikoli do investic, a ptal jsem se ho, proč to dělá, tak trval na tom, že neví, proč to dělá, že je to pravděpodobně parametr, který zdědil po předchozích vládách, tedy z doby komunismu. Když jsem se ho ptal na to, jak se může vymlouvat jako tehdejší předseda ODS a předchozí ministr financí, že se řídí takovým parametrem, tak se na mě tak podíval a prohlásil, že kdyby nám dali víc investic, tak si budeme v říjnu stěžovat, že nemáme za co topit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní s přednostním právem paní ministryně Marksová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážené poslankyně a poslanci, tato vláda za dobu svého působení ušetřila na dávkách v hmotné nouzi 2,5 mld. korun. To je jednoznačné číslo. Takže nevím, odkud se berou informace, že se snad sociální dávky zvyšují. Dvě a půl miliardy korun není malé číslo! (Hovoří velmi důrazně.) A ráda bych připomněla, že ta doba, kdy se neuvěřitelně rozjel byznys s chudobou, kdy začaly vznikat ty problematické ubytovny a platily se do toho vysoké, nesmyslně vysoké doplatky na bydlení, tak ta doba byla za vlády ODS a TOP 09! A naopak tato vláda přišla a jednu z prvních věcí, kterou udělala, bylo, že upravila, že novelizovala zákon o hmotné nouzi. A tam se upravily standardy ubytoven a upravilo se to tak, že ty nehorázné peníze na to se přestaly vyplácet. Je to jasně doložitelné číslo. Takže každý, kdo umí číst, kdo je elementárně gramotný, si to přečíst může! Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD a hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím s faktickou poznámkou pana poslance Stanjuru.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jak je to dobře, že, když jsou ministři ve Sněmovně. Ta debata je lepší. Možná byste mi, paní ministryně, mohla odpovědět na ty dotazy, které jsem tady k vaší prázdné židli přednášel dopoledne. A já jsem pro. A bavil jsem se zrovna o sociálních dávkách v oblasti pomoci v hmotné nouzi. Jsou pozměňovací návrhy schválené rozpočtovým výborem, většinou vládních poslanců, které výrazně snižují - a já říkám, že to je dobře - výrazně snižují návrh rozpočtu vlády. Chci se vás zeptat: Vy jste pro? A když jste pro, jak jste mohla prosazovat tak nesmyslně vysoké číslo do toho návrhu rozpočtu? Ty dotazy byly celkem tři. Myslím, že je znáte. A rád bych požádal o odpověď.

A samozřejmě že můžeme polemizovat o těch číslech. Ale ani jeden z těch návrhů, o kterých jsem tu mluvil, ani jeden z těch návrhů, které jsme opakovaně předložili, vy jste jako sociální demokraté nepodpořili, naopak jste byli ostře proti. Takže jste neudělali nic v oblasti toho, abychom ty, kteří zneužívají sociální systém, z toho systému dostali a ty ušetřené peníze dali těm, kteří tu sociální pomoc skutečně potřebují. A to je klíčová odpovědnost, kterou jsme bohužel za této vlády nesplnili.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím s přednostním právem pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jsem také nechtěl vystupovat, ale když už se otevřela rozprava a znovu se vracíme k těm věcem, tak mi dovolte, abych se také ještě vyjádřil k některým tvrzením, která tady zazněla, jako by byla pravdivá, ačkoli všichni víme, že to je nesmysl, že to je lež a že to je jenom demagogie, že to je jenom snaha vykřičet to do televize, přesvědčit lidi o tom, že se tady něco děje, co ve skutečnosti pravda není. A těch věcí tady zaznělo až příliš mnoho, až příliš mnoho, abych na to mohl nereagovat.

Jenom chci připomenout, že tohle je třetí rozpočet naší vlády. Třetí rozpočet. Ta debata je pořád stejná. Vždycky se přihlásí opozice, řekne, že málo šetříme, že tam máme příliš velké schodky, že v tom rozpočtu nejsou peníze na investice a že vlastně ten stát nebude fungovat a že to vedeme od desíti k pěti. Třetí rozpočet po sobě. Tak se prosím podívejme na to, jaký je ten výsledek. Podívejme se ven, mimo tuhle Poslaneckou sněmovnu, jaký je stav České republiky.

Jaká je realita? Kam vedla za tři roky rozpočtová politika vlády? Jakou máme nezaměstnanost? Jaká je nezaměstnanost v České republice? Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Bylo to snad někdy za vlády ODS? Nebo za vlády TOP 09? Máme 3,8 % podle statistiky Eurostatu. A řekněte, že to není pravda! 3,8 %. Máme nižší nezaměstnanost, než má Německo. A řekněte, že to není pravda! Německo, Rakousko, Maďarsko, Polsko - všechny tyhle země v regionu mají vyšší nezaměstnanost, než má Česká republika. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. To je přece výborné číslo.

Ekonomika roste. Letošní hospodářský růst se odhaduje kolem 2,5 %. Rostou daňové příjmy státu. Teď jsem se díval, máme rekordní, od roku 2005 nejlepší přebytek zahraničního obchodu téhle země, který jsme měli. Tahle země je ekonomicky a politicky stabilní. Přicházejí investice. Snižuje se kriminalita. Několik let po sobě klesá kriminalita v České republice. Rostou průměrné mzdy v naší zemi. Konečně rostou průměrné mzdy. Několik let po sobě už naštěstí rostou reálné mzdy v naší zemi. To znamená, zvyšují se reálné příjmy domácností. Tohle je výsledek tříleté rozpočtové politiky.

Vy se tady snažíte veřejnost přesvědčit, protože v téhle Poslanecké sněmovně vám to samozřejmě nikdo neuvěří z vládní koalice, ale snažíte se veřejnost přesvědčit, že naše rozpočtová politika je snad neúspěšná, nebo že snad nemá výsledky? Podívejte se na to, jak se zlepšila kvalita fungování státu.

Já prostě odmítám to, co se tady odehrává, pokaždé znovu a znovu. Jeden rozpočet. Druhý rozpočet. Třetí rozpočet. Stejné fráze. Stejná ztráta paměti. Zejména stejná ztráta paměti u těch, kdo nás tady neustále znovu a znovu kritizují. A když připomeneme, co se dělo za vás, tak říkáte: pořád to svádíte na minulost, nemluvte o minulosti, mluvme o tom, co je před námi. To znamená, vy tady můžete klidně lhát, a po nás chcete, abychom mlčeli k tomu, co máte na svědomí vy a jaké byly vaše reálné výsledky? Tohle není otevřená debata. Veďme tady otevřenou debatu. Bavme se o tom, kdo měl jaké výsledky, jaké výsledky měla pravice, jaké jste měli vy schodky rozpočtů, jakou vy jste měli nezaměstnanost, jak vy jste čerpali evropské fondy. Porovnejte to s tím, jaké jsou dneska reálné výsledky České republiky.

Je to opravdu... Tohleto mě naštvalo, zejména když tady slyším o čerpání peněz z Evropské unie. Myslím, že kolegové z vlády to potvrdí. Vy jste tady všichni seděli v Poslanecké sněmovně. Víte, co jsme všechno museli udělat na začátku volebního období, abychom vůbec byli schopni ty peníze dočerpat. Za Nečasovy vlády bylo opakovaně pozastaveno čerpání evropských prostředků u jednotlivých operačních programů, nebo dokonce napříč. Vaše vláda nebyla schopna vyřešit reálné problémy, které tady existovaly. Museli jsme to udělat až my. Čekalo to až na nás.

To, že jsme dočerpali ty peníze, že se vyčerpalo 93, 94 % procent z těch peněz, které byly k dispozici v minulé finanční perspektivě, to se nestalo samo, to nebyla automatická věc. To vyžadovalo velmi intenzivní nasazení celé vlády. Vyžadovalo to podporu této Sněmovny. A to, že jsme museli schválit zákon o EIA, to, že jsme museli schválit služební zákon, to byly nutné podmínky toho, abychom vůbec neměli zastaveno čerpání evropských prostředků. Svalovat na tuto vládu vinu, že snad může za to, jak vypadá zákon o EIA... Proboha, to jsou věci, které jsou harmonizovány v rámci celé Evropské unie! Vy jste to nedokázali udělat. Muselo to počkat až na nás. A my jsme nemohli dělat nic jiného než to vyřešit, protože jinak bychom neměli vyčerpáno 94 % z alokace. A tím, že jsme vyčerpali tu alokaci, díky tomu byl loni růst 4,5 %, díky tomu, že jsme dokázali utratit evropské peníze. A také díky tomu je letos rozpočtový přebytek, protože ty peníze přicházejí v letošním roce. To přece také pomohlo té rozpočtové bilanci, která je v letošním roce.

Zazněly tady vyslovené lži, které se týkají sociálních dávek. Už to tady bylo v těch přecházejících vystoupeních, ale teď znovu někteří předřečníci se tady k tomu snížili a to je skutečně velmi laciné. Je to samozřejmě brnkání na ty nejnižší půdy, na tu představu, že tady vláda zvyšuje sociální dávky, že zvyšujeme zneužívání sociálních dávek. Realita je přesně obrácená.

Rok 2012 - váš geniální inženýr sociální práce Drábek. No v čí vládě byl pan Drábek ministr práce a sociálních věcí? Myslím, že by bylo dobré, aby se k tomu ODS a TOP 09 hrdě přihlásily. Byla to vaše vláda, kde byl pan Drábek. 2012 - převedl dávky hmotné nouze z obcí na úřady práce. Do té doby to dělaly obce a on to převedl na úřady práce. No jo, ale snížil se počet úředníků, kteří se o to měli starat, o 1 600 lidí se o to staralo méně od roku 2012, než do té doby na obcích. Jak asi myslíte, kolegové a kolegyně, že počínaje rokem 2012 vypadala kontrola vynakládání těchto sociálních dávek? No žádná nebyla. Žádná nebyla, protože úředníci se starali o jedinou věc - aby jim nespadly informační systémy, protože pan Drábek samozřejmě začal experimentovat s informačními systémy. Víte, jak to bylo, že vůbec ten přechod nebyl připraven, že tam lidé psali tabulky tužkami, vyplňovali se formuláře tužkami. Tohle byla práce pana inženýra Drábka ve vedení Ministerstva práce a sociálních věcí. To byla vaše reforma. A byla to chybná reforma, převést dávky hmotné nouze na úřady práce. Úřady práce přece tohle vůbec nemají dělat. Úřady práce se mají starat primárně o aktivní politiku zaměstnanosti. Ale vy jste udělali tuhle reformu a nedali jste jim na to lidi. A dneska říkáte a vykřikujete, že jsou zneužívány sociální dávky. Nejsou, protože jsme ty lidi našli. My jsme posílili úřady práce, nebyla to vůbec jednoduchá věc, ale před dvěma lety se znovu začaly sociální dávky kontrolovat, ty, které vyplácí úřady práce, a má to svoje výsledky.

Co tady řekla paní ministryně Marksová, dávky hmotné nouze. Vážené poslankyně a poslanci, tohle jsou dávky pro ty, kteří jsou úplně na dně. Ti, co jsou úplně na dně, dostávají dávky hmotné nouze. Rozpočet, který tady projednáváme a schvalujeme, jistě všichni víte, jaké má výdaje - 1,3 bil., z toho 10 mld. korun dohromady jde ročně na všechny dávky hmotné nouze: doplatek na bydlení, existenční minimum, to znamená dávky pro lidi, kteří jsou skutečně na dně a už nemají vlastně žádnou jinou možnost příjmu. 10 mld. korun z 1,3 bil. výdajů státního rozpočtu v příštím roce. A i tak jsme na těchto dávkách hmotné nouze za poslední dva roky ušetřili skoro 2,5 mld. korun kontrolami, tím, že se kontrolují lidé, kteří pobírají dávky, tím, že se nepřiznávají automaticky každému, že se zlepšila ekonomická situace a především 200 tisíc lidí našlo práci.

Jestli jsem na něco hrdý za to, co se téhle vládě povedlo, že za tři roky 200 tisíc lidí našlo práci v ekonomice, že dostali šanci, zlepšilo se ekonomické prostředí, firmy začaly nabírat lidi. 200 tisíc lidí - tihle lidé už dneska nejsou v evidenci úřadu práce, pracují, platí daně, zdravotní a sociální pojištění a i těchhle 200 tisíc lidí přispělo k tomu, že dneska stát hospodaří tak dobře, jak hospodaří. Takže nelžete tady o tom, že jsme zvyšovali sociální dávky!

Zvýšili jsme důchody. Chcete snad tvrdit, že to je sociální dávka? Že o tom budeme mluvit pejorativně? O důchodech? Tvrdíte snad, kolegové z pravice, že si důchodci nezaslouží valorizaci penzí, která je v návrhu rozpočtu - 309 korun v průměru, které tam jsou. To je přece zasloužená valorizace penzí.

Že jsme zvýšili příspěvek na péči pro hendikepované, pro rodiny, které se starají o těžce zdravotně postižené děti, to nám chcete vyčítat? O 10 % se zvýšil příspěvek na péči. Ano, protože osm let ho tady nikdo nezvedl. Osm let se nevalorizoval. Tohle nám chcete vyčítat? Ale my jsme nezvyšovali sociální dávky, které pobírají lidé, kteří jsou na dně! Dávky jsou nominálně stále stejné, tahle vláda je nezvedla! A nezvedli jsme je úmyslně, protože máme jinou politiku. My chceme, aby lidi měli motivaci pracovat. Takže zvyšujeme minimální mzdu.

A jestli tady něco bylo obzvláště cynické, co tady zaznělo, a teď nevím, jestli to byl pan Stanjura, nebo jestli to byl pan Fiala, že jste říkali, že nemotivujeme lidi pracovat. A vy jste je snad motivovali? Šest let jste nezvedli minimální mzdu ani o korunu! Šest let byla v téhle zemi minimální mzda 8 tisíc korun hrubého. Člověk jednotlivec v sociálním systému na dávkách, které vy kritizujete, v čistém měl víc než člověk, který pobíral 8 tisíc korun hrubého. Vy jste nemotivovali lidi k tomu, aby pracovali, protože za vaší vlády ten, co žil z minimální mzdy, měl méně peněz než ten, který dostával dávky hmotné nouze. Dneska už to takhle není! Tím, že 1. ledna bude minimální mzda 11 tisíc korun hrubého, tak ten, kdo žije z dávek, bude mít v čistém méně než ten, kdo si vydělává jenom minimální mzdu. To znamená, že ten rozdíl už je takový, že to konečně začíná lidi motivovat, protože my jsme nezvyšovali dávky hmotné nouze, ale zvyšujeme každý rok minimální mzdu a ta příští rok bude 11 tisíc korun hrubého. To je šance pro lidi, kteří mají nízkou kvalifikaci, kteří těžko hledají svoje místo na trhu práce, ale mají šanci konečně dostávat minimální mzdu aspoň 11 tisíc korun hrubého.

Čili odmítám lež, která tady zazněla, že my snad zvyšujeme sociální dávky a že v důsledku toho lidé nemají motivaci pracovat. Je to přesně obráceně a chci, aby to každý slyšel! Nezvyšujeme dávky hmotné nouze, ale zvyšujeme platy, zvyšujeme mzdy, zvyšujeme minimální mzdu, a tím zvyšujeme motivaci pracovat!

Neustále, a někdo se tady dokonce na to ptal, jestli učitelé jsou státní úředníci. Nejsou učitelé státní úředníci. Ale opakovaně tady vystupují poslanci pravice a říkají: vy nabíráte desítky tisíc státních úředníků. Přitom každý z vás ví, že v desítkách tisíc jsou učitelé, jsou policisté, jsou hasiči, jsou vojáci, to jsou ti zaměstnanci, kterých přibylo za tři roky nejvíc: učitelů, policistů, hasičů, vojáků. Tohle nám chcete vyčítat? Vy nám na jedné straně vyčítáte, že máme nízké výdaje na obranu, a na druhé straně nám vyčítáte, že nabíráme nové vojáky. Nebo nám vyčítáte, že nabíráme nové policisty nebo hasiče. Nebo vám snad vadí, že ve školkách a ve školách bude mít kdo učit? To vám vadí, že jsme nabrali nové učitele - konečně? Že je šance je zaplatit - konečně? Vy jste je nenabrali. To je obrovský mýtus a zase je to lež!

Dámy a pánové, zase si to prosím zapamatujme. Tohle je lež. My přijímáme učitele, my přijímáme policisty, vojáky, lidi, kteří se starají o stát, o veřejný sektor, ale především poskytují služby občanům. Já myslím, že každý rodič to může jenom přivítat, když ve škole, ve školce bude mít kdo učit, když tam vláda učitele přijme. A to, že ty lidi chceme zaplatit? To vám vadí? Vadí vám, že chceme učitele zaplatit? Nebo že jsme přidali policistům nebo vojákům? To je snad chyba téhle vlády? Podívejte se, jaká je situace na trhu práce. Je rekordně nízká nezaměstnanost. Když ty lidi nezaplatíme, tak nezískáme nové pracovníky. Ve veřejném sektoru kvalita lidí půjde prudce dolů. Logicky je musíme zaplatit, abychom si udrželi ty, kdo jsou kvalifikovaní a kdo pro stát pracují dobře. Takže jsme zvedli platy, to je pravda. Příští rok se tarifní platy zvyšují o 4 %. Je to snad přehnaný nárůst o 4 %, že zvýšíme tarify policistům a hasičům? Nebo snad vadí pravici, že učitelé dostali 1. září přidáno 6 % do tarifu? Myslíte si, že to je přehnané pro učitele? O 8 % se zvýšil objem. Anebo vám vadí, že se zvýší platy sestrám v nemocnicích? Myslíte si, že sestry nemají dost práce, že nejsou přetížené? Od 1. ledna se zvýší tarifní platy sester o 10 %. Je to součástí rozpočtu. Zvyšujeme výdaje na zdravotnictví.

Takže poprosil bych, říkejte ty věci, jak jsou. Nelžete, nepřekrucujte realitu, otevřeně popisujme věci, jak jsou. Nezvyšujeme sociální dávky, zvyšujeme důchody. Nenabíráme státní úředníky po tisících, po tisících nabíráme učitele. Tahle vláda motivuje lidi, aby pracovali, protože zvyšujeme každý rok minimální mzdu.

A také, a je to jednoznačně pravda, nám vyčítat, že nezvyšujeme výdaje na obranu, je pokrytectví. Před třemi lety, možná si to budete pamatovat, rozpočet v roce 2014 Ministerstva obrany byl 42 mld. Takhle jsme to zdědili. To dělala ještě Rusnokova vláda - 2014, 42 mld. My jsme rozpočet podpořili, už nebyl čas s tím něco udělat. Teď je 52 mld. My jsme za tři roky zvýšily výdaje na obranu o 10 mld. To přece není málo, ze 42 na 52 mld. korun. Takže prosím nevyprávějte tady, že nedbáme na obranu, že to snad není priorita vlády.

Myslím si, že každý racionální člověk, který se podívá na výsledky hospodářské politiky vlády, musí říct, že hospodářská politika vlády zemi prospěla. Když se podíváte na rozpočtovou politiku vlády, tak vidíte, že to přispělo ke stabilizaci státu, že jsou tady stabilní veřejné služby. Dokážeme pomoci a udržet sociální soudržnost směrem k důchodcům, ke zdravotně postiženým. Já si pamatuji, že za vašich ministrů zdravotně postižení lidé na vozíčku, lidé hluší, slepí demonstrovali u ministerstva, protože vaše vláda jim brala peníze. Tohle naše vláda nedělá.

A poslední poznámka je k nezaměstnaným. Už tady byla o tom řeč. I když máme nejnižší nezaměstnanost v Evropě, tak máme pořád v evidenci úřadů práce 366 tisíc lidí. To je údaj za měsíc říjen, poslední, který jsem byl schopen získat k dispozici. 366 tisíc lidí je v evidenci úřadů práce. To je pořád ještě mnoho. Proto máme aktivní politiku zaměstnanosti i v tomto rozpočtu. Tyto lidi potřebujeme dostat na trh práce, alespoň část z nich. Já si myslím, že nízká nezaměstnanost, že je tady 140 tisíc volných pracovních míst, to je přece velká výzva k tomu, aby to za rok, až se tady sejdeme, nebylo 366 tisíc lidí, ale aby jich bylo výrazně méně, a to je jeden z cílů naší vlády - dostat tyhle lidi na trh práce, dát jim novou šanci, vytvořit programy, které jim pomohou, a především se soustředit na regiony, jak tady byla řeč, kde nezaměstnanost pořád je ještě dneska příliš vysoká. Takže nejsem s tím spokojen, že tam je pořád ještě 366 tisíc lidí, ale snažíme se dělat pro to maximum, aby alespoň část těchto lidí tu práci našla, aby měli šanci si založit existenci a vymanili se ze závislosti na systému sociálních dávek.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem samozřejmě nemohl reagovat na všechno, co tady zaznělo, to bych mluvil ještě další hodinu, asi to není ani účelem. Ale skutečně bych se přimlouval za to, abychom se tady snažili popisovat realitu tak, jak je, a nesnažili se ji deformovat jenom v rámci propagace své vlastní politické strany. Děkuji. (Velký potlesk především z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Eviduji čtyři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Poprosím sněmovnu o klid, abychom mohli jednat dál. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. V logice toho, co tady říká pan premiér Sobotka, tak by tady možná tady mohl říci, jestli se tedy hlásí k těm dneska velmi mizerným a v celé řadě už opakujícím se výsledkům, které zveřejňuje statistický úřad, o dramatickém propadu stavební produkce inženýrských činností v téhle zemi. Takže když si přisvojujete všechno, co se děje pozitivního v této zemi, tak se přihlaste i k tomu, co se tady děje negativního. A mimochodem, na rozdíl od řady věcí, ke kterým se hlásíte a prohlašujete za své zásluhy, tak tady se váš ministr dopravy na tom podílí. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Adamce, připraví se paní poslankyně Hnyková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. No já bych možná řekl: Poslouchejme se. Tady pan premiér se rozohnil a v rámci boje reagoval na něco, co já jsem nikdy neřekl. Opravdu neřekl. Já jsem tady pouze bránil vystoupení a pana předsedu Fialu, který tady říkal, že se zvýšil počet státních úředníků. Pan ministr financí na to reagoval, že se zvýšil počet učitelů. Tak jsem se proto ptal, jestli učitelé jsou státní úředníci. Možná dneska vzhledem k té činnosti, kterou jste na ně navalili, se tak možná někteří cítí. Ale státní úředníci to rozhodně nejsou. Tak se poslouchejme, prosím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Hnykovou, připraví se paní poslankyně Adamová. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Pane předsedo vlády, já jsem se opravdu rozzlobila při tom, co jste nám tady všechno říkal. Vyjmenoval jste spoustu profesí a zapomněl jste na oblast sociální, a to na sociální pracovníky. Já vám chci prostřednictvím paní předsedající vzkázat, že tady nehájím žádnou pozici Úsvit - Národní koalice a vždycky jsem hájila především pracovníky v sociálních službách. A ti při hospodářském růstu, jejich platové podmínky, jsou velmi nízké. Takže to čtyřprocentní navýšení, které jste jim dali od listopadu, je opravdu velmi mrzký peníz. Lidé z těch sociálních služeb odcházejí a kvalita sociálních služeb klesá a bude klesat i nadále, pokud pro ně nic neuděláte. Žádala jsem o podporu Poslaneckou sněmovnu a já věřím, že snad k ní dojde, aby těmto pracovníkům byly tyto platy navýšeny. Takže bych vás požádala, abyste se i vy se svými kolegy ze sociální demokracie nad touto oblastí zamyslel a podpořil pozměňovací návrhy. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, připraví se paní poslankyně Chalánková. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vy jste tady předvedl vskutku takový předvolební projev, rozohněný, v mnohém jste se pochválil za něco, co vám vůbec nepřísluší, protože určitě musíte znát jakožto i bývalý ministr financí, jak funguje ekonomický cyklus. Takže prosím neříkejte, že vy jediní jako vláda máte a nesete odpovědnost za ekonomický růst a že je to všechno jenom a jenom vaší zásluhou. Je to zásluhou samozřejmě firem, zaměstnavatelů atd., takže rozhodně si nepřipisujte jejich úspěchy.

A druhá poznámka, která směřuje k navyšování právě počtu úředníků. Jenom za poslední dva roky, od roku 2014, na Ministerstvu práce a sociálních věcí se zvýšil počet úředníků, resp. zvýší k příštímu roku, o 40 %. To je téměř o polovinu. Jsou to opravdu úředníci, žádní hasiči, policisté, žádní učitelé. Takže tady pokud někoho obviňujete z toho, že lže, že překrucuje, tak se podívejte skutečně do toho rozpočtu, do těch jednotlivých kapitol, kde opravdu je určena částka zrovna na příští rok na navýšení úředníků na Ministerstvu práce a sociálních věcí o 227 milionů korun, a to jsou opravdu úředníci, kterých má být 238 nových. Takže když už jenom jedna z těch částí toho, co všechno jsme od vás slyšeli, tak alespoň tohle byste měl korigovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Chalánkovou, připraví se pan poslanec Tejc.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den. Vážený pane premiére prostřednictvím paní předsedající, já bych ráda zareagovala na to, jak jste hovořil, že tato vláda zajistila vyplácení vyšší minimální mzdy. Každému je samozřejmě přáno, aby dostal tu spravedlivou odměnu za svou práci. Chtěla bych upozornit, že minimální ani žádnou jinou mzdu vláda nevyplácí, že ji vyplácejí zaměstnavatelé. Ba dokonce ti, kteří tvoří přidanou hodnotu, pracují i na ty, aby byly prostředky na ty, které platí skutečně stát. A dokonce stát svým zaměstnancům, ať už jsou to úředníci, nebo ti ostatní, navýšil tarify a navýšil jejich počty více, než kolik vůbec si může soukromá sféra dovolit. To je jedna věc.

Dále bych chtěla upozornit, že se promeškala doba, kdy bylo možné snížit cenu práce snížením odvodů. To je ta nejdůležitější částka celé této situace. Jsou státy, které minimální mzdu dokonce uzákoněnou nemají, a také nějakým způsobem existují. A vysoké minimální mzdy znamenají vysoké odvody, s tím související také další tarify a třídy, které se z té minimální mzdy počítají. A ty vysoké odvody znamenají zase zpět saturaci těch fondů, ze kterých se vyplácejí tyto různé výdaje, ať už jsou to sociální, nebo platy z úrovně státu.

Takže pozor na to. Promeškali jste dobu, kdy jste mohli oživit trh práce snížením ceny trhu práce, snížením odvodů. Je mi to velice líto, vládnete stylem "po nás potopa". (Potlesk z levé strany.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Tejce, připraví se pan poslanec Volný. Stále faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Dámy a pánové, dovolte mi reagovat na mé dvě předřečnice. Myslím, že je evidentní, že jsme nic nepromeškali. Já si nemyslím, že bychom měli konkurovat asijským zemím, africkým zemím v tom, jaká je cena práce. Protože kdyby stačilo snížit cenu práce, tak by tyto rostly více než Česká republika a byly by úspěšnější než Česká republika. A to nejsou. Jen v ceně práce to rozhodně není.

K tomu, co řekla paní poslankyně Adamová, že to není zásluha vlády, že to není zásluha většiny, která teď tu vládu ustavila. Ono je to vždy stálé rčení, které tady pravice opakuje. Jenže dámy a pánové na pravici, vždy když jste byli ve vládě vy, když jste určovali hospodářskou politiku vlády, tak šla ekonomika dolů. Vždy když tam byla sociální demokracie, tak šla ekonomika nahoru. Kdyby to bylo jednou, tak můžete říct, že to je náhoda, ale ona se ta náhoda pravidelně opakuje s železnou pravidelností. My musíme dávat dohromady to, co vy jste pokazili. A myslím, že kdybyste měli trošku sebereflexe, tak by ti, kteří hlasovali pro ty rozpočty v těch minulých letech pravicových vlád, dnes tady ani nevystoupili. (Potlesk z levé strany sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím k mikrofonu pana poslance Volného. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, já budu velice krátký, jenom pro pana Adamce jedno upřesnění k těm úředníkům a zaměstnancům. Chodím hodně na diskuse kolem rozpočtu a i s panem kolegou Skopečkem, což je ekonomický odborník ODS, panem Laudátem, a toto je běžná praxe. Oni říkají, že se navýšilo o 25 tisíc úředníků. Pokud by řekli, že se navýšilo o 25 tisíc státních zaměstnanců, z toho 40 % učitelů, 40 % hasičů, policistů a vojáků, 10 % úředníků Finanční správy a 10 % úředníků do sociální sféry, pak by to byla pravda. Ale to, že se používá naprosto běžně, že se navýšilo 25 tisíc úředníků, to je pravda a toho se vyvarujme, to je opravdu lež.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Laudáta. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Musím konstatovat, že už poněkolikáté pan kolega Volný nemluví pravdu. Já jsem nikdy neřekl, že se navýšilo o 25 tis. úředníků. Vždycky říkám, že s rokem 2017 tato vláda zvýší počet státních zaměstnanců o více než 32 tis. lidí, což je jedno velké okresní město. A ať si každý zváží, jestli se kvalita státního servisu směrem k občanům zlepšila, nebo zhoršila. Vymysleli jste mraky buzerací na občany a na to ještě si pořizujete armádu lidí, kteří vykonávají sílu státu. Vy nefungujete tak, že by stát měl sloužit lidem, ale lidé sloužit státu. To je vaše politika. Tohle tady nevykládejte. Zrovna tak nevykládejte, že existuje rok, kdy tato země investovala z vlastních zdrojů 20 mld. Tyhle hlouposti jsou naprosto neuvěřitelné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: To byly faktické poznámky. A nyní prosím k mikrofonu řádně přihlášeného pana poslance Stanjuru. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Na rozdíl od pana premiéra rozčilený nejsem, i když bych po jeho vystoupení být mohl. Nicméně první prosba jak pro Bohuslava Sobotku, tak pro Jeronýma Tejce vaším prostřednictvím. Opravdu tady nebudeme vybírat příštího předsedu České strany sociálně demokratické. Ty vaše stranické předvolební projevy si nechte na svoje nominace, na svoje sjezdy. Nás do toho netahejte. Je to docela zajímavé, mě to docela baví takhle zvenku pozorovat, ale není to to správné plénum.

Já asi použiju tu fintu, kterou používá pan premiér - dělám to nerad, já jsem vždycky rád adresný - a budu říkat vládní poslanci, nebo když něco navrhnou komunisté, tak budu říkat levicoví poslanci, protože on vždycky říká: poslanci pravice lžou.

Já jsem mluvil poměrně dlouho dneska, pane premiére, měl jsem konkrétní dotazy na konkrétní ministry. Neodpověděli mi. To není žádná lež, když se zeptáte. Nebo já nevím, jestli u vás už v sociální demokracii dotaz je lež... Z toho, co jste říkal, tak já jsem nepoužil nic. A mě se dotýká, když mi říkáte, že lžu. Podívejte se do stenozáznamu. Jsem přesvědčený, že jsem žádnou z těch lživých věcí neřekl. A vy jste použil oblíbenou figuru, protože tady jste asi tak šestkrát déle než já, já se pořád můžu učit. Vy odpovídáte a polemizujete s něčím, co nikdo neřekl, a teď se u toho jako tváříte: A to myslíte vážně? To nám chcete vyčítat? No nechceme. Já jsem o tom nemluvil. Já jsem mluvil na začátku, že jsme našli oblasti, které jsou podle našeho programu prioritní, a v těch jsme úspory nenavrhovali! Například školství a vzdělanost. A vy říkáte: No to nám přece nechcete vyčítat, že chcete spořit v tom školství! A my tam nespoříme... No nechceme, pane premiére. Stačí, když se budeme poslouchat.

A pochopil jsem z vystoupení pana premiéra, že úkolem opozice je chválit vládu. Protože drze už tři roky vystupujeme vždycky k návrhu rozpočtu a říkáme, co si myslíme my. No, všem doporučuji, přečtěte si vystoupení Bohuslava Sobotky, když byl v opozici. On ani teď není příliš inovativní v těch svých projevech. To si řekněme, a já to říkám slušně, jo? Vždycky ta tři sdělení nám říká třicet minut. Ale dobrý. Ale když byl v opozici, tak to nebylo třicet minut, ale tři hodiny. Ale neříkali jsme mu, že nemá právo a že už to říká pořád. No, museli jsme to vydržet. Tady kolegyně a kolegové z hnutí ANO jsou občas netrpěliví, když něco jde pomalu. No to kdybyste viděli sociální demokraty v opozici. V úterý od 14 do 18 Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek sami dva navrhovali změny programu. Úplně v pohodě. Je fakt, že jsme tady každé úterý byli do půlnoci. My jsme to vydrželi, my jsme si nestěžovali. A teď zapomněl. To je ta selektivní paměť. Teď zapomněl. No já na to nemám, abych tady čtyři hodiny mluvil každé úterý k programu. To opravdu musím na jedné straně obdivovat. I když my trpíme mnozí v té sněmovně, když to musíme vydržet. Aspoň že máme někteří to přednostní právo, jinak vůbec nevíme, kdy by na nás přišla řada.

A teď k těm některým věcem, které tak rozčilují pana premiéra. Evropské fondy. No, zařadil se do té plejády zachránců. Co ministr, to zachránce evropských peněz. Premiér - největší zachránce a dobrák. Už zapomněl říct, že pravidla pro programovací období 2007 až 2013 logicky připravily vlády sociální demokracie. Nesmyslných 24 operačních programů. To nebyl výmysl našich vlád. To byl výmysl jejich. Taky když přišli teď k vládě a my jsme dávali razantní snížení počtu operačních programů, tak se poučili, a to já chválím, a nenavrhovali rozšíření.

Vezměme si čísla. Bude konec roku 2016. Končí třetí rok programovacího období. A řekněme si číslo, počkejme do 5. ledna, kolik jsme vyčerpali. Ne kolik jsme dostali výzev. Kolik jsme vyčerpali za tři roky. A porovnejme to s číslem, kolik jsme vyčerpali na konci roku 2009. Já nevím, jak to porovnání dopadne. Ale to je podle mě férové srovnání. Tři roky prvního programovacího období, tři roky druhého. To druhé má samozřejmě tu výhodu, že máme jako stát nějaké zkušenosti a zejména se snažíme vyvarovat těch negativních. Takže mělo by to být lepší. Z průběžných čísel - říkám z průběžných, která máme k dispozici - zatím žádné zlepšení nevidím. Ale pokud budou řádné volby, tak jsem si skoro jist, že vláda, která nastoupí v roce 2021, bude zachraňovat peníze a bude dělat všechno pro to, aby dočerpala do posledního eura. A já říkám, že to je špatná mantra. Bavme se o tom, jestli ty peníze používáme efektivně. Nebo jestli jsou to jenom peníze pro peníze. Naše mantra by měla být každé euro využijeme efektivně, a ne každé euro využijeme. Ideální stav je - každé euro využijeme efektivně. Ale to je ideál. Sto procent se nepovede nikdy. To snad natolik jsme realisté. O tom pan premiér nemluvil, ale my o tom chceme mluvit některý z příštích jednacích dnů Poslanecké sněmovny, protože to srovnání je bezesporu zajímavé.

Já jsem ani jednou neřekl, že se zvyšují sociální dávky. Já jsem kritizoval vaši vládu, že nebojuje se zneužíváním sociálních dávek. Ale zapamatujme si všichni větu, kterou řekl pan premiér: V naší zemi se sociální dávky nezneužívají. To řekl zhruba před třiceti minutami pan premiér. Asi žijeme v jiné zemi, pane premiére. A pokud o tom nebudeme moci mluvit, protože jak říkal pan premiér, to je útok na ty nejnižší pudy, tak to není dobře. To je taková ta politická korektnost, které bychom se měli zbavit, a pokud je nějaký problém, měli bychom to pojmenovat. A já jsem kritizoval vaši vládu za to, že se ani nesnaží bojovat s tím zneužíváním. A opakovaně říkám, i pro pana premiéra - on mě neposlouchá -, že ty peníze, které ušetříme, od těch, kteří je zneužívají, máme dát těm, kteří si zaslouží větší pomoc, než je dneska. My nenavrhujeme nějaké razantní snížení toho celkového balíku, ale mnohem adresnější pomoc a pomoc těm, kteří to skutečně potřebují, protože ti dostávají méně, než by si zasloužili. A jsme v ekonomické situaci, že máme na to, abychom těm, kteří tu pomoc potřebují, dali více než dneska. Ale abychom si to mohli dovolit, tak současně musíme ty, kteří to zneužívají, z toho systému dostat. Takže zase - my o koze a pan premiér o voze. Ale o to hlasitěji a o to rozhodněji. Škoda, že se to míjí s tím, co jsme řekli nebo čím jsme argumentovali.

A já jsem to moc používat nechtěl, ale každý podle toho, jak si zaslouží. Pan kolega Tejc - a já mu to odpouštím a toleruji, on je přece jenom právník, s tím jeho hodnocením ekonomického programu, jak oni chudáci vždycky spravují po té pravici... To prostě není pravda. A já tomu rozumím. Já s vámi také nechci vést polemiku o jednotlivých paragrafech občanského zákoníku, to skutečně ne. Ale zaznamenal jsem v tisku vyjádření Jeronýma Tejce, že sociální demokraté by měli podporovat Miloše Zemana, že to je ten správný prezident a že by ho měli podporovat a že možná i znovu by ho měli podporovat. A já to plně respektuji. Ale pan předseda ústavněprávního výboru, dneska jejich expert na ekonomiku, nějak neposlouchal prezidenta Zemana, který tady říkal: První ekonomický zločin v této zemi byla věta "zdroje jsou". (Napodobuje.) No ale tu větu řekl vrchní poradce pana premiéra a realizoval ministr financí. A tu funkci v té době zastával tady pan premiér Sobotka. A nějak nemluvil v tom - jak on říká, on na rozdíl od nás nemá selektivní paměť, on si pamatuje všechno, jenom asi zapomněl říct, jak dopadaly rozpočty, když on byl ministr financí a byl šestiprocentní růst HDP. Na to zapomněl i pan předseda Tejc a mně to nedá. Kdo si začne... Vždycky říkám, já jsem obranář, ale on mě kopl první, takže se bránit musím.

Ale musím ocenit, a teď to myslím vážně, že první, kdo vystoupil s opravdu vášnivou obhajobou rozpočtu, je pan premiér. Já jsem vám dopoledne vyčítal, že tady tak sedíte a je vám to všechno jedno, tak to já bych chtěl ocenit. Nebudu používat silná slova jako lež. Budu předpokládat vstřícně, že pan premiér na něco zapomněl, něco mu už vypadlo z té neselektivní paměti, některá ne tak dobrá čísla zapomněl. Proč by je tady uváděl? Musím se pochválit sám, nikdo jiný to za mě neudělá. Jedovatou poznámku spolknu, kterou jsem chtěl k tomu říct, ale pan premiér se pochválil... A já rozumím tomu, že se vláda chválí tím, že máme nejnižší nezaměstnanost, a myslím, že na to můžeme být hrdí všichni. Opravdu všichni. Ono je to sice o desetinku, ale je to jedno, jestli jsme tento měsíc první a příští měsíc budeme druzí, nebo naopak. Opravdu je to dobrá zpráva pro občany ČR.

Co mě ale mrzí, a na to pan premiér zapomíná, a já jsem tady teprve druhé volební období, takže mám paměť za dvě volební období, když jsme v minulém volebním období argumentovali tím, že HDP není jediný ukazatel, který se má sledovat, pořád jste nás tloukli tím HDP na Slovensku, že? Na Slovensku mají víc. A když my jsme říkali, podívejte se na nezaměstnanost, v krizových letech jsme se pohybovali mezi 5. a 6. místem, tak to bylo nic. A to byl také velmi dobrý výsledek. A říkám, že jsem hrdý na to, že jsme první nebo druzí, druzí nebo první. Ale když to bylo za vlády naší, tak to, že jsme pátí nebo šestí, je jedno, že jsme měli poloviční nezaměstnanost proti vedlejšímu státu, našel si pan premiér tehdy v opozici ten parametr, v kterém jsme tak dobří nebyli nebo ve kterém jsme byli horší než naši sousedé, a tím nás tloukl po hlavě. A co chce po nás? Abychom to nedělali, abychom naopak si našli ten dobrý parametr a chodili ho sem chválit.

Dvě stě tisíc lidí našlo práci. To je skvělá zpráva. Opravdu skvělá zpráva. Ale, a to je rozdílný pohled pravicového a levicového politika, já za to děkuji zaměstnavatelům, podnikatelům, živnostníkům, každému, který vytvořil alespoň jedno pracovní místo, anebo - a to není vůbec jednoduché v těch malých firmách, v drobných firmách, u živnostníků - udržel to pracovní místo. To je také velmi složité. Tam já vidím zásluhu a těm bychom měli děkovat všichni a těm bychom měli ulehčovat život. A to my neděláme. Opravdu ne. Takže klobouk dolů před těmi, kteří vytvářejí pracovní místa. Já si myslím, že pracovní místa nevytváří žádná vláda, kromě úředníků, pravicová ani levicová, ale vláda může buď uvolňovat prostor k aktivitě, k podnikání, k zaměstnávání, nebo ho svazovat. A já jsem zastáncem toho prvního a vy jste, podle mě legitimně, a proto jste také levicoví politici, zastánci toho druhého. A to je všechno.

A pane premiére, k těm číslům. Objektivně musíme říct, že při očekávaném růstu 2,4 % HDP v roce 2017 naplánovaný schodek 60 mld. je asi tak třikrát lepší než v dobách, kdy byl růst 6 % a vy jste byl ministr financí. To je bezesporu zlepšení, a dokonce skokové. Nám to připadá málo a my si myslíme, že ČR má na víc.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče. Než udělím slovo v rámci faktických poznámek, tak na začátek dovolte, abych zrušil svou omluvenku z dnešního odpoledního jednání.

První faktickou poznámku má nahlášenu pan poslanec Tejc a připraví se pan poslanec Pilný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Já myslím, že se občané ČR určitě přesvědčili o tom, za které vlády se jim dařilo lépe, a také potom to vysvědčení v minulých volbách vystavili.

Já myslím, že to, co je podstatné, a určitě nepotěším pana předsedu Stanjuru, ale mohu mu sdělit jediné. My nebudeme soupeři sami sobě. Soupeřem mým, Bohuslava Sobotky a dalších sociálních demokratů budou ti, kteří budou chtít návrat neúspěšné pravicové škrtací politiky, která této zemi neprospěla. Jsem přesvědčen, že každý z nás, který tady teď seděl v lavicích sociální demokracie, může jenom podepsat to, co řekl Bohuslav Sobotka, a jednoznačně bez ohledu na to, co budete říkat, naše politika je úspěšná. Ta vaše, bohužel, pro lidi, bohužel pro lidi, úspěšná nebyla. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Pilný, připraví se pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já a mí kolegové už jsme si tady zvykli, že tady desítky minut posloucháme, kdo co zavinil a kdo za co může. Ono nám ostatně nic jiného nezbývá. Zdá se nám to poněkud neproduktivní, ale bohužel už asi do konce tohoto volebního období s tím nic neuděláme.

To, co mě ovšem zaráží jako předsedu hospodářského výboru, je to, že jak se zdá, tak každý rozumí nejen protikuřáckému zákonu, ale také ekonomice. Když slyším tady paní poslankyni Chalánkovou, která říká, že jsme prošvihli šanci k oživení pracovního trhu v okamžiku, kdy máme 366 tisíc nezaměstnaných, z nichž převážná většina nechce pracovat, na trhu chybí desetitisíce pracovních míst, tak já tuhle poznámku opravdu nechápu a i mně zde došla trpělivost. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše faktická poznámka.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nemohu vyvolat pana kolegu Tejce ani vaším prostřednictvím, pane místopředsedo. To, že nás nějak nálepkujete, my žádnou škrtací politiku vracet nechceme, ale to rozhodnou občané ve volbách, o tom nechci mluvit. Ale zkuste porovnat dvě čísla. Vy takhle s despektem říkáte, jak jsme škrtali a škrtili, tak se podívejte do vládního materiálu k rozpočtu: investice v roce 2012 - 112 miliard. V tom vašem prorůstovém, proinvestičním, otevřeném, naprosto jiném než škrtacím, šetřicím jsou investice 104. To je minus 8 miliard. To je poměrně jednoduchá úvaha. Kde je chyba v té vaší argumentaci? To si asi odpovíte sám. Já vím, že čísla jsou neúprosná a mnohem lépe se tady šermuje nálepkami.

K panu předsedovi hospodářského výboru. Já s vámi v zásadě souhlasím, s první i s druhou částí, ale je třeba říct, že lídr reminiscencí, vzpomínek, kdo za co může, je váš předseda. A těsně za ním, těsně, oni spolu soutěží, kdo víc, je pan premiér. A to je prostě pravda. Tak když si to zařídíte doma, aby se tady pořád neříkalo: no, co vy jste za těch 25 let a 25 let... My jsme tedy nevládli 25 let, bohužel. Vy to zapomínáte. Byli jsme ve vládě zhruba polovinu, možná menší dobu než polovinu. Ale když nebude začínat každý projev tím, co vy těch 25 let, nebo kolegové, jo, když jsme vládli my, to byla idylka, když jste vládli vy, to bylo peklo, tak čas na to, abychom debatovali o číslech, o výdajích v jednotlivých kapitolách, aby nám ministři říkali, proč to najednou jde a na vládě to nešlo, proč tady 300 milionů, tady 200 milionů, tady 400 milionů. Na to jsem odpovědi nedostal, a byly to korektní konkrétní otázky. Zato jsem slyšel, co všechno bylo málem od roku 1990. Nezbývá mi než veteránům, jako je Bohuslav Sobotka, asi věřit, nebo pak to musím nastudovat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Váš čas, pane poslanče! (Posl. Stanjura ukončil svůj příspěvek.) Děkuji vám. Vzhledem k tomu, že neeviduji žádnou faktickou poznámku, s přednostním právem pan předseda Bělobrádek. Prosím.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, zopakoval bych několik slov a slovních obratů, které tady použil zejména pan předseda Stanjura: finta, přítomnost, poslouchat se, předvolební rétorika, selektivní paměť, čísla jsou neúprosná. Takže já, pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, to využiji a budu apelovat na vás, protože my jsme si tady některé věci už vysvětlovali posledně, co se týká rozpočtu na vědu a výzkum. Váš pan předseda tady nebyl. Je škoda, že jste to nezajistil, aby slyšel argumenty, protože jsme si mohli odpustit tyto předvolební eskamotérské výkony. My jsme si tady i s panem předsedou Kalouskem vysvětlovali čísla, která se týkají HDP v rámci vědy a výzkumu.

Předpokládal jsem, že tyto finty budou opět používány. Pan předseda Kalousek tady říkal, že se s těmi čísly dá hrát. Ano, přesně na to došlo od jeho kolegy předsedy ODS Fialy. Takže já jsem si dovolil nechat připravit tabulku. (Ukazuje tabulku.) Tabulka, jak říkáte, čísla jsou neúprosná. Mám tady tabulku, ve které jsou peníze tzv. veřejné. Veřejné peníze jsou v tomto kontextu peníze z národního rozpočtu plus z evropských fondů.

Za vlády ODS bylo usnesení vlády, které říkalo, že vláda má dát z národních zdrojů 1 % HDP. Potom to změnila vláda ODS na veřejné rozpočty, protože z národních rozpočtů to nebylo ufinancovatelné. A já to chápu a myslím si, že to byl správný krok. Tím pádem se ovšem do tohoto procenta počítají jak národní peníze, tedy to, o čem tady mluvíme. To znamená státní rozpočet plus evropské peníze. Jak vidíte, ano, pan předseda Fiala hovořil o tom, že v letech vlády ODS šlo HDP z veřejných rozpočtů, nikoliv ze státního rozpočtu, ale z veřejných peněz na 0,98. Ale zapomněl říct, že to byla doba největšího čerpání evropských fondů, protože tady máme druhou čáru, o které nemluvil, a to byly národní peníze, tedy ze státního rozpočtu.(Opět ukazuje tabulku.) A tady se pohybujeme maximálně na 0,66 %. Zatímco nyní máme naplánováno na rok 2017 už 0,68. Tedy více z národních peněz, co se týká procenta HDP.

Jelikož se budou čerpat peníze z národních zdrojů i z evropských zdrojů, tak křivka celkového HDP z veřejných rozpočtů půjde nahoru a naše predikce na rok 2018 přesáhne 1 %, kterého vaše vlády nikdy nedosáhly. Máme tady tedy jasná čísla.

Prosím, nesměšujme veřejné peníze a státní rozpočet, protože to není to samé. Z národního rozpočtu, ano, teď byl pokles. A ten pokles byl zejména v roce 2014. Od té doby nárůst národních peněz je. V nominální hodnotě jsme už na čtvrtině. Jsme o čtvrtinu více, než tady bylo v předcházejících letech. A plánujeme, aby tady bylo o třetinu více peněz na výzkum, vývoj a inovace. Tudíž prosím, nepoužívejte tyto finty. Buďte přítomni, poslouchejme se. A byl bych velmi rád, aby tato neúprosná čísla, která vám klidně dám k dispozici, byla používána.

Co se týká dalšího plánování, byl bych rád, abyste se také zeptali, jak jsou spokojeni průmyslníci. Zeptejte se jich. Zeptejte se Svazu průmyslu a dopravy. Ti ocenili tento návrh rozpočtu. Významný nárůst na aplikovaný výzkum.

Jsem přesvědčen, že také tady nebylo zmíněno něco podstatného. Ano, pan předseda Fiala, prostřednictvím pana předsedajícího, kritizoval, že je nárůst úředníků. A já mu zopakuji. On tady nebyl. Ono také jde o to, jací jsou to úředníci. Jestliže jsem schopen najmout úředníky, kteří zruší outsourcing, a já si je najmu a dělají za padesát procent toho, za co byl outsourcing, za náklad, myslím, že to je správná věc. Také přibyla agenda. Tato agenda je částečně dána i tím, co děláme. Jak spolupracujeme s průmyslem. Jsou první výzvy, první programy, které jsou nastaveny na potřeby trhu. Vy jste se s nimi nebavili. Vy jste se nebavili s lidmi, co vlastně potřebují. Jaká je dlouhodobá strategie. Jaké jsou potřeby jednotlivých sektorů. Jak podpořit hospodářský růst a konkurenceschopnost do dalších let.

Jsem přesvědčen, že v tomto směru to bylo nespravedlivé vůči této oblasti našeho státního rozpočtu a návrhu, který tady je. Rozumím mnohým argumentům. S mnohými můžu souhlasit, ale toto je pouze hra s čísly. A opakuji, z národních zdrojů z našeho rozpočtu se na příští rok plánuje větší procento HDP na vědu a výzkum, než bylo za vás. A úplně pomíjím absolutní čísla. Absolutní čísla jsou samozřejmě dramaticky vyšší v řádech miliard korun, a to právě proto, že je vysoký hospodářský růst.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji čtyři faktické poznámky. První vystoupí pan předseda Stanjura, po něm pan předseda Kalousek a další. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak mám takový pocit déja vu. Tu debatu jsme vedli ve druhém čtení a já myslím, že jsem korektně mluvil o národních i evropských peněz a o celku. Ale jen tak mimochodem, naše vláda byla také roky vaše vláda. Vládli jsme spolu, ne? (Otáčí se na ministry.) Já myslím, že to je pravda. Naše vláda byla i vaše vláda. Vy jste v ní nebyli, já také ne. Mluvím s panem vicepremiérem. Abychom nezapomněli, kdo byl náš koaliční partner v Topolánkově vládě. Abychom nezapomněli, kdo byl. To je takové, to se hodí. Tak abychom si všichni připomněli, tak jedna z vlád ODS byla i tady s koaličním partnerem KDU-ČSL. A já to nijak nezpochybňuji. Nijak se za to nestydím. Jenom to připomínám.

A k tomu, co jste říkal, pane vicepremiére. Je to pravda. Tak se zeptejte toho premiéra vedle. Vy jste zachraňovali to čerpání? To je jako to, co pořád slyšíme. A teď říkáte: vy jste sice měli více peněz, ale to není fér, protože vy jste více vyčerpali než my. Tak co je pravda? Zachraňovali jste ty peníze, nebo se vyčerpaly za naší vlády? Jedno, nebo druhé.

Tak dneska slyšíme, a je to pravda, já jsem o tom mluvil, že byl vyšší podíl evropských peněz. A mluvil jsem o celkovém čísle, takže jsem žádnou fintu nepoužíval. Používal jsem ta neúprosná čísla. (Nesrozumitelná poznámka z vládní lavice.) Dobře. Za nás, za té špatné vlády - protože byla bez KDU, to je špatná vláda ODS, dobrá vláda byla s KDU, to je třeba vědět - to bylo 0,66 % z národních zdrojů a teď za té dobré vlády je to - příští rok bude 0,68 %. To je kolik rozdíl? Pět set milionů? Za pět let? To není zas tolik. A jen tak mimochodem, vaše vláda, tato, tady v roce 2018 nebude. Takže si musíme říkat, čí vláda dosáhne 1 % v roce 2018. To si řekneme za rok.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji i za dodržení času. Nyní pan předseda Kalousek s faktickou poznámkou a připraví se pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Nezpochybňuji, pane místopředsedo vlády, čísla, která jste tu prezentoval. Dokonce ani nezpochybňuji vaši upřímnou snahu získat na vědu a výzkum maximum prostředků. Ale nemusíme mluvit jenom o konkrétních číslech. Mluvme skutečně o prioritách. V dobách dluhové krize státu, kdy bylo skutečně nezbytné šetřit, ať už se to komu líbilo, nebo nelíbilo, jediná kapitola, kde se absolutně nekrátilo, naopak kde se mírně posilovalo, byla kapitola věda a výzkumu. A přestože tam prostředků nebyl dostatek, byla to jednoznačná priorita, protože na tu jsme nesahali, tam naopak jsme trvali na růst.

V okamžiku ekonomicky dobrých časů - o které jste se nezasloužili, ale o to se nechci přít - v okamžiku ekonomicky dobrých časů, kdy si navíc ještě dovolujete vysoce deficitní rozpočet, kdy roste opravdu všechno, tak nelze mluvit o vědě a výzkumu jako o prioritě, když roste o pouhých 500 milionů, zatímco o desítky miliard rostou úplně jiné položky, které opravdu neslouží budoucí konkurenceschopnosti státu, ať už jsou to platy pro tisíce nových úředníků a desetitisíce nových státních zaměstnanců, ať už jsou to desetimiliardová navýšení sociálních dávek nebo ona nejrychleji rostoucí položka neinvestiční - opakuji neinvestiční - dotace podnikatelským skupinám. To jsou priority. Ne věda a výzkum. Za toho tzv. škrtacího rozpočtu věda a výzkum priorita byla. Teď je popelkou, protože ty priority dáváte jinam. A to neokecáte jakoukoliv tabulkou, jejíž konkrétní čísla nezpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou pan předseda Fiala, připraví se paní poslankyně Chalánková. Prosím.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Budu reagovat na pana místopředsedu vlády a skutečně pouze na základě čísel a faktů.

Ano, je pravda, že ve výzkumu a vývoji kombinujeme národní a zahraniční zdroje, ale v tom výsledku to potom na ten výzkum má dopad oboje. A navíc ty věci jsou právě ve výzkumu provázány. My jsme se i zavázali, že v příštím programovacím období budeme doplňovat národními zdroji to, co jsme předtím získávali v těch zahraničních, takže ta argumentace není v tomto směru úplně korektní. A když se podívám na čísla, ano, 2013 - 39,8 včetně zahraničních zdrojů, 2017 - 40,2, to je skoro totéž. V národních zdrojích je nárůst z 26,7 - 2013 na 32,8 na příští rok. Ale celkový pokles ve vztahu k hrubému domácímu produktu je jednoznačným signálem toho, že výzkum není pro tuto vládu prioritou.

A když jsme u toho navýšení, to není vůbec jasné, jak bude realizováno, protože i ty české zdroje jsou částečně na spolufinancování evropských programů, kde už teď existuje zpoždění. Takže část alokovaných prostředků i díky pravidlu N+2 bude možná ztracena. A ten zbytek, o kterém tu mluvíte, ten zbytek navýšení, ten fakticky kryje pouze náklady, které jsou nezbytné na již existující aktivity, které v minulosti byly financovány ze strukturálního období. Toto jsou fakta, která se nedají pominout, a o tom mluví jasně ta čísla, po kterých voláte.

Ale podstatným rysem, kdybych se podíval na kvalitu toho, co je navrhováno v rozpočtu 2017 na výzkum, je také směřování prostředků do resortního výzkumu. A byl to právě resortní výzkum, který byl reformou v roce 2009 oslaben kvůli tomu, že tam byla absence výsledků a že tam ty peníze utíkaly. A když se podívám na další růst výdajů, tak je to obnovování úřednických míst pro výzkumnou agendu v jednotlivých resortech a pokračující růst této agendy úřednické a této vlády (upozornění na čas) a to určitě není dobré pro podporu výzkumu v České republice.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní tedy paní poslankyně Chalánková s faktickou poznámkou. Hlásíte se, pane vicepremiére, s přednostním právem? S faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych znovu zopakovat svoje tvrzení, že současná vláda promeškala příznivou dobu hospodářského růstu k tomu, že mohla uskutečnit reformy trhu práce, a to tím, že by snížila odvody. O tom to celé je. Mně je úplně jasné, že ty sociální, v podstatě důchodové odvody jdou především na vyplácení důchodů, toho průběžného pilíře. Na druhou stranu je to otázka odvahy, jestli si dokážeme snížit tyto odvody právě v době hospodářského růstu, kdy dokážeme reformovat třeba důchodový účet, reformovat trh práce, anebo také jako levicová necháme vysoké odvody s tím, že máme právě velkou šanci k přerozdělování. Takže to je to, co jsem chtěla sdělit - že současná levicová vláda nechce kousnout do kyselého jablka možných reforem, ale ráda přerozděluje. A o tom to celé je. Vládne stylem po nás potopa.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan vicepremiér Bělobrádek. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, tak pan předseda Stanjura použil zase další fintu, když řekl "já jsem to přece neříkal". Ano, on to neříkal, ale říkali to jeho kolegové z jeho politické strany. Takže to je u něj úplně normální.

Také si korektně řekněme ano, byli jsme jako KDU-ČSL ve vládě s ODS. Ale to úplně nemůžete srovnávat, protože tehdy za nás byl ministrem třeba i současný předseda TOP 09, takže si myslím, že je to trošku komplikovanější.

Co se týká toho, co říkal, pan předseda Kalousek, já jsem rád, že se na těch čísel shodneme. Jenom tedy nevím, kde přišel na číslo 500 milionů. Ten nárůst je 3,75 miliardy proti střednědobému výhledu, což je 13 %, takže nevím, kde sebral 500 %. To jsou prosím jasná čísla.

A co se týká pana předsedy Fialy, tak korektní argumentace to myslím od něj nebyla, protože v jedné části říká, že tam něco narůstá, v druhé, že neroste. My se naopak připravujeme na to, abychom v roce 2022, 2023 byli připraveni na to, že peněz z evropských fondů ubude.

A co se týká resortního výzkumu, to je tak, pane předsedo Fialo prostřednictvím pana předsedajícího, že resorty, které se vzdaly peněz ve prospěch Technologické agentury, po pěti letech fungování Technologické agentury chtěly zrušit Technologickou agenturu a ty peníze chtěly zpět, protože od Technologické agentury dostávaly řádově méně peněz, než kolik měly ve vlastním rozpočtu. Nám se podařilo tomuhle zabránit. A aby vůbec měly někoho, kdo bude komunikovat s nimi kromě jednoho náměstka a jednoho referenta, tak je to o jednoho, ale už dva lidí navíc na celém ministerstvu. A to se určitě vyplatí, protože my resortní výzkum chceme podpořit právě v tom, aby si definoval, co vlastně chce, prostřednictvím Technologické agentury a ta aby byla skutečně servisní organizací.

Jsem připraven celou záležitost vám vysvětlit. Je to trošku složitější. (Předsedající: Váš čas.) Nicméně si myslím, že to je krok správným směrem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane vicepremiére. Další faktickou poznámku má pan poslanec Tejc. Prosím.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Já už jsem si slíbil, že naposledy, a slibuji to i vám. Ale inspiroval mě pan předseda Stanjura, abych použil nějaká čísla. Tak jsem si je tady vyhledal, abych reagoval na to, co tady bylo řečeno paní poslankyní Chalánkovou - po nás potopa. Myslím, že to, po kom je potopa, lze demonstrovat na číslech státního dluhu, a myslím, že je potřeba se podívat na rok 2006, kdy nastupovaly pravicové vlády. Tehdy byl státní dluh 802 miliardy. Když v roce 2012 končily, bylo to 1 667 miliard. A pro srovnání, v roce 2015 to bylo 1 673 miliardy. To znamená, státní dluh už nestoupá, alespoň nestoupá tak rychle, a v poslední době - záleží na tom, k čemu ho budeme srovnávat - klesá. Takže jestli po někom potopa, tak po nás ne.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy přistoupíme k řádně přihlášeným a tím je pan poslance Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Hodinu jsem si počkal s řádnou přihláškou. Často tady slyším kritiku, že se nemají zneužívat ty technické. Myslím, že dneska je to přehlídka, nicméně aspoň můžu reagovat na to, co tady bylo řečeno.

Pan místopředseda vlády, myslím Bělobrádka, když tady obhajoval úřednická místa apod. a říkal, že než outsourcing, tak holt zkrátka se musí přijmout někteří úředníci, tak bych chtěl obrátit jeho pozornost na kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj, kde stoupají výrazně náklady na outsourcing na zprostředkovatelské služby apod., právní poradenství, to zhruba z 1,1 nebo 1,2 milionu korun na 44 z roku na rok, a přitom stoupá počet úředníků zhruba o 350. Významná část je příspěvkových organizací, něco z toho je na Ministerstvu pro místní rozvoj. Takže tohle bohužel neplatí a vychází to z toho, co tam bylo řečeno.

Panu kolegovi Tejcovi prostřednictvím předsedajícího bych chtěl připomenout, že v roce 2005 a 2006 byla v České republice jedna z nejvyšších nezaměstnaností vůbec - 9,8 % tuším. Takže takové to "za nás vždycky bylo dobře", podívejte se na to, ověřte si to ve svém mobilním telefonu. Je to poměrně jednoduché. Je to tam ve statistice. Doporučuji, abyste se na to podívali.

Poslouchal jsem i pana kolegu předsedu hospodářského výboru Pilného, prostřednictvím předsedajícího. Já s vámi souhlasím, že nezaměstnanost je velmi nízká a že vlastně je složité najít lidi. A proč tedy ale vaše vláda, prostřednictvím předsedajícího, investuje stovky milionů korun jako investiční pobídky na to, aby sem přicházely další a další firmy do prostředí, kde vlastně není možné pracovní sílu sehnat? A to je také součástí toho rozpočtu. A jsou to stovky milionů korun. Možná řečnická otázka, nechci, abyste na to reagoval.

Pan premiér tady říkal zajímavou věc a já bych ji prosil vysvětlit. On říkal, že zvednutí minimální mzdy, to je ta motivace. To mi tedy vysvětlete, jak je to motivační, když nařídíte firmám, že mají zvednout plat, jak to ty zaměstnance motivuje. Prosím vás, zkuste mi to někdo vysvětlit. Nebo aspoň těm firmám. S motivací to nemá opravdu nic společného.

Já jsem přesvědčený o tom, že ty ekonomické výsledky, které dneska Česká republika má, to je moje hluboké přesvědčení, tak je nemá proto, že se tak dobře vládne, ale navzdory té vládě, navzdory parametrům jednotlivé legislativy, které tady přinášíte a které jsou tady schvalovány. To je víceméně zázrak, že se něco takového děje, a zaplať pánbůh za to.

A k těm evropským fondům. Pane premiére, vy jste pamětník a dobře si pamatujete dobu, kdy se nastavovaly evropské fondy v roce 2005 a 2006 na to finanční období 2007 až 2013, a také si dobře pamatujete, že čerpat se také začalo později, asi někdy až v roce 2008, protože než se s tím Česká republika naučila žít, střídaly se vlády atd., všechno to bylo pro nás nové. Nicméně taková míra neschopnosti čerpat v tom období nebyla. Opravdu nebyla. A pan předseda Stanjura říkal, že by bylo zajímavé srovnat to období 2014 až 2020 s obdobím 2007 až 2013. Já myslím, že by bylo ještě daleko lepší srovnat to s jinými zeměmi teď. Podívejte se, jak čerpají jiné země nám třeba blízké, a porovnejte si toto. Slováci čerpají a mnohem lépe. Mnohem lépe! (Ministryně Šlachtová nesouhlasí.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní ministryně, já vás požádám, nepokřikujte na pana poslance. Nabádám vás ke kázni.

 

Poslanec Petr Bendl: Paní ministryně, když na mě takhle křičíte, tak zkuste tedy to přijít říct sem a zároveň mi odpovězte aspoň na drobný dotaz, proč na pohoštění chcete ve svém rozpočtu v loňském roce 1,4 mil. a příští rok 7,7. Detail. Anebo proč chcete na ty poradenské služby z 1,2 mil. v příštím roce 44. To bych fakt místo toho křičení radši slyšel. Zkuste aspoň třeba teď, máte příležitost, pojďte mi to říct.

A ještě k těm číslům Evropské unie. Pane premiére, vám přece prostě nemůže a nesmí být lhostejné, že čerpání evropských prostředků v oblasti dopravy je k poslednímu říjnu letošního roku nula. Nula! MPO spravuje svůj operační program, nebo operační program 0,02. Z alokovaných 863 mld. korun pro Českou republiku jsme k 31. 10. vyčerpali 0,8 %. Můžete tady emotivně říkat cokoli, ale tohle jsou fakta, to já mám od ministra financí mimochodem, nevymyslel jsem si je a nevycucal jsem si je z prstu, mám je na základě interpelace, pan ministr financí mi odpověděl.

A můžu tady citovat dál, kde všude, jaká je to katastrofa. MMR tedy - paní ministryně, zkuste nám vysvětlit, jak to, že jste si naplánovali ve své kapitole na letošní rok, že budete čerpat evropské peníze, vy z MMR, a máte 0,01 v jednom operačním programu a ve druhém celé 5,5. Tak nám to pojďte aspoň vysvětlit.

Anebo já jsem tady navrhoval, abychom se speciálně bavili o čerpání evropských prostředků, abychom založili nebo zakomponovali do programu jednání Poslanecké sněmovny debatu k tomuto tématu, protože to je vážná věc a jde to napříč volebními obdobími. A všechny by nás to mělo trápit, i pana premiéra, i ministra financí, i vás, koaliční poslance. A vy jste tu debatu odmítli. Možná si to tam nějak jako ušušlíte a tady budete říkat, jak ostatní nečerpali v tom minulém období, ale sami nečerpáte! A víte proč? Nevíte. Prostě to nejde. A my bychom chtěli slyšet proč, a jestli v tom třeba můžeme pomoct. A teď to myslím zcela vážně. Proč se tomu bráníte?

Uvidíme příští rok. Ale vy jste si ten rozpočet nastavili jako volební, máte tam samé medvědy. Ministerstvo zemědělství bude dělat kapličky, nakupovat traktory, ministr vnitra dá 20 mil. na prevenci kriminality - hm, to to teda zachráníme, to bude super! A další a další věci - bude víc svačin. Tohle prostě se fakt nedá.

Ani nereagují, to je škoda, možná drobnost pro některé, ale je to málo, fakt málo, neodpracované.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do rozpravy. Vzhledem k tomu, že neeviduji žádnou přihlášku, tak rozpravu končím. Táži se, zda si v tento moment chcete vzít závěrečná slova. Pane zpravodaji? Není tomu tak. Pan ministr zde není přítomen a já požádám, aby byla zajištěna přítomnost ministra financí předtím, než přistoupíme k hlasování o pozměňovacích návrzích.

Dobře, vzhledem k tomu, že pan ministr financí není přítomen, přerušuji jednání na pět minut do 16.40. (Protesty v sále. Ministr financí vchází do sálu.) V tom případě beru zpět, přehlédl jsem, že pan ministr... (Opět námitky ze sálu.) Dobře, řekl jsem pět minut, v 16.40 budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 16.36 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.40 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, čas určený na přestávku vypršel. Zavolám kolegyně a kolegy z předsálí. Nyní tedy přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim vyjádřil stanovisko výboru. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Konečně se dostaneme k tomu podstatnému, a to k hlasování o pozměňovacích návrzích. Doufám, že to bude mít trochu spád. (Silný hluk v celém sále.)

Možná bych znovu zopakoval, byť jsme si schválili tu proceduru, jak budeme hlasovat. Nejdříve bychom měli hlasovat legislativně technickou změnu, kterou podala paní -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Omlouvám se, že vám vstupuji do vaší řeči, ale požádám vás o klid, abych dobře rozuměl proceduře hlasování stejně tak jako vy. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Ano, děkuji vám. Nejdříve bychom měli hlasovat legislativně technickou úpravu paní kolegyně Zelienkové, kterou dává ke svému pozměňovacímu návrhu B28. Poté bychom hlasovali za prvé pozměňovací návrhy, které byly podány v rozpočtovém výboru, respektive jsou usnesením rozpočtového výboru, a to po jednotlivých položkách, po jednotlivých pozměňovacích návrzích. Poté bychom hlasovali pozměňovací návrhy, které byly podány na plénu ve druhém čtení jednotlivými poslanci. Poté bychom hlasovali o usnesení ke státnímu rozpočtu jako celku. A nakonec doprovodná usnesení, která byla podána a přijata rozpočtovým výborem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, děkuji. Omlouvám se, pane zpravodaji. (O slovo se hlásí poslanec Kalousek.) S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. (Dotaz z pravé části sálu: K proceduře?) K proceduře, ano. Prosím.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Omlouvám se já. Pan zpravodaj to možná i tak myslel. Jenom se chci ujistit, že ta doprovodná usnesení, která jsou ve dvou bodech, budou hlasována po bodech, nikoli dohromady.

 

Poslanec Václav Votava: Ano, budou hlasována po bodech.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Chci se zeptat, zda někdo vznáší námitku proti navržené proceduře? Není tomu tak.

 

Nejprve bych dal hlasovat o proceduře, abychom ji schválili. Takže procedura byla přednesena, nikdo nevznesl námitku.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh procedury, tak jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 139. Přihlášeno je 186 poslankyň a poslanců, pro návrh 176, proti nikdo. Konstatuji, že s navrženou procedurou byl vysloven souhlas.

 

Nyní vás žádám, pane zpravodaji, abyste nás touto procedurou provedl. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji. Nejdříve bychom tedy hlasovali legislativně technickou úpravu k pozměňovacímu návrhu B28 paní poslankyně Zelienkové. Jedná se jenom o záměnu. Místo Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, popřípadě Ministerstva kultury, tam bude Ministerstvo spravedlnosti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko garančního výboru? (Stanovisko je souhlasné.) Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 140. Přihlášeno je 186 poslankyň a poslanců, pro návrh 134, proti 4. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Já si vás jenom dovolím opravit. Nebylo to samozřejmě stanovisko garančního výboru. Bylo to stanovisko mé jako zpravodaje, protože paní kolegyně Zelienková to načetla až tady při třetím čtení.

Nyní bychom tedy hlasovali jednotlivé pozměňovací návrhy, tak jak jsou uvedeny v usnesení rozpočtového výboru. Tam samozřejmě byl vysloven souhlas. Já budu dávat stanoviska za sebe jako zpravodaj a -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane zpravodaji, musím konstatovat, že je důležité, abyste říkal pouze stanoviska rozpočtového výboru, tak jak byla usnesena.

 

Poslanec Václav Votava: Tak stanoviska rozpočtového výboru jsou tam všude kladná, samozřejmě. Protože to je v usnesení rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Není tomu tak vždycky. Ne ke každému stanovisku je na garančním výboru zaujato kladné stanovisko -

 

Poslanec Václav Votava: To si nerozumíme. To bude při tom, až budeme hlasovat pozměňovací návrhy podané ve druhém čtení. Pak ano. Pak garanční výbor k tomu dával stanoviska.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. (O slovo se hlásí předseda Stanjura.) Pan předseda Stanjura k proceduře. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pozměňovací návrhy pod písmenem A schválil rozpočtový výbor už před druhým čtením. Takže tam je stanovisko vždycky kladné. A k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které zazněly v druhém čtení, ty rozpočtový výbor prostě neprojednával. Takže žádné stanovisko není. Když jsme to neprojednávali, tak nemůžeme mít stanovisko.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano, při jednání se přednáší vždycky stanoviska garančního výboru. Vzhledem k tomu, že - jestli je to tak, že garanční výbor nepřijal k těmto... neprojednal je. V tom případě neexistuje stanovisko výboru.

 

Poslanec Václav Votava: Ano, já se omlouvám. Tak se postupuje při běžných zákonech. Samozřejmě při rozpočtu jsme se k tomu nevyjadřovali. Takže opět říkám, že budu vyjadřovat své vlastní stanovisko. (Projevy nesouhlasu v celém sále.) Budu vyjadřovat stanovisko zpravodaje!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Je to tak. Zpravodaj musí říct stanovisko. Ano, je to tak.

 

Poslanec Václav Votava: Jestliže to neprojednával garanční výbor - já se teď přiznám, že to garanční výbor neprojednával, že jsem se zmýlil. Protože je to u běžného zákona. Tak nějaké stanovisko bude. Stanovisko bude dávat pan ministr a stanovisko budu dávat já jako zpravodaj. To se týče těch, co byly předneseny ve druhém čtení. Co bylo předneseno a schváleno na rozpočtovém výboru, tam jsou samozřejmě všude stanoviska rozpočtového výboru kladná. Nicméně to mi nebrání, abych já jako zpravodaj dával stanovisko svoje. (Projevy nesouhlasu v celém sále. O slovo se hlásí poslanec Kalousek.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Promiňte prosím. Ale podle mě je logické - státní rozpočet se projednává podle zvláštní hlavy jednacího řádu v jiném režimu než standardní zákony. Já si teď v tuhle chvíli nejsem jist, zda jsme měli návrhy, které padly ve druhém čtení, na garančním výboru projednat, či ne. Ať už se tak stalo, či nestalo, prostě budeme o nich hlasovat s tím, že jsou neprojednány. A tady mi nevadí, když zpravodaj zákona k tomu řekne své stanovisko zpravodaje.

Ale ty pozměňující návrhy schválené rozpočtovým výborem byly schváleny rozpočtovým výborem a tam bych očekával, pane předsedo, zpravodaji, že řeknete stanovisko garančního výboru, jemuž předsedáte. Nemyslím si, že jste povolán k jinému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ano. Popsal jste ten proces přesně. Takže prosím, přistoupíme k hlasování o jednotlivých návrzích.

 

Poslanec Václav Votava: Takže ano. Budeme hlasovat pozměňovací návrhy, které jsou pod body A. Budu číst pořadové číslo toho pozměňovacího návrhu. Předpokládám, že to všichni mají, abych necitoval donekonečna, o který pozměňovací návrh se jedná.

Pozměňovací návrhy rozpočtového výboru teď. Tak já už nevím, pane kolego, co chcete.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: K tomu bodu A vůbec nic, to je úplně jasné. Ale mě by tedy zajímalo, proč jsme ty pozměňovací návrhy neprojednali v rozpočtovém výboru. To mě tedy skutečně zajímá. (Nesrozumitelné) nepřijali usnesení. Protože pořád hledám v té naší knížečce, tam se něco píše, co se musí stát mezi druhým a třetím čtením. Ano, pak máme speciální paragrafy, které se týkají projednávání státního rozpočtu, které mj. říkají, že se např. nepoužije paragraf o vyčleněných hodinách, to je ano. Ale je tam paragraf, že pokud se to neprojedná v garančním výboru, tak může 20 poslanců nebo dva poslanecké kluby říct, že není možné hlasovat ve třetím čtení. Tak já se, než to zvážíme, chci zeptat, proč jsme to vlastně neprojednali na garančním výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Já mám výklad, že se státní rozpočet řídí trochu jinými pravidly projednávání, je to výjimečný zákon, a že se po druhém čtení již neschází garanční výbor, aby projednával pozměňovací návrhy podané ve druhém čtení. Na rozdíl od běžných zákonů, kde se samozřejmě podají pozměňovací návrhy ve druhém čtení, pak zasedne rozpočtový výbor a vyjádří k nim jednotlivá stanoviska. Jak říkám, mám vyjádření, že toto není nutné v případě státního rozpočtu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě se hlásí pan předseda Stanjura, prosím. (V sále je trvalý neklid, hluk.)

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Je to § 106, který se jmenuje Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu, tady se zrovna nacházíme.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám o klid, abychom rozuměli, co pan předseda říká! Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jsou tady vyjmenované paragrafy, které se nepoužijí, to je naprosto v pořádku. Ale z toho § 95, který se týká třetího čtení návrhu zákona, toho obecného znění, se nepoužije pouze § 95a, to všichni víme, tzn. že můžeme projednávat mimo vymezené hodiny 9 až 14. O žádném jiném omezení se tady nepíše. Já neříkám, že to tak být nemůže. Ale říkáte, že ho máte k dispozici, my takové stanovisko legislativy k dispozici nemáme, tak pokud je, ať ho někdo tady přečte a seznámí nás s tím stanoviskem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, v tom případě navrhuji přestávku v délce osmi minut do 17 hodin na konzultaci s legislativou. Poté budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 16.53 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, po poradě s legislativou je navržen následující postup. Zpravodaj bude předčítat jednotlivé pozměňovací návrhy a stanovisko k nim neříká. Stanovisko k jednotlivým pozměňovacím návrhům bude říkat pouze ministr financí. Taková je shoda. Nikdo nevznáší námitku proti postupu? (Nikdo se nehlásil.) V tom případě vás požádám, pane zpravodaji, abychom začali hlasování o státním rozpočtu. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, je to netradiční, ale dobře, podřídím se. Budeme hlasovat první pozměňovací návrh A1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 141, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 61, proti 107. Tento návrh byl zamítnut. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Votava: Dalším je pozměňovací návrh A2 - je to Generální inspekce bezpečnostních sborů vůči státnímu dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr - stanovisko. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 142, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 55, proti 83. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Pozměňovací návrh A3 - Ministerstvo zdravotnictví, je to v rámci kapitoly, 10 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 143, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 164, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A4, což je v rámci kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy - egyptologický ústav, 20 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 144, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 170, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to A5 - Ministerstvo školství proti státnímu dluhu, 50 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 145, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 79, proti 79. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A6 - Ministerstvo školství proti státnímu dluhu, jedná se o technické vzdělávání.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr - stanovisko. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 146, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 82, proti 70. Tento návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále A7. Jedná se o přesuny v rámci Ministerstva školství, 150 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr - stanovisko. (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 147, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 138, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A8, což jsou přesuny v rámci kapitoly Ministerstva práce, 220 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 148, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 158, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A9, což je přesun v rámci kapitoly Ministerstva práce. Jedná se o investice do sociálních služeb 322 560 000 Kč.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 149, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 177, proti nikdo. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to A10 v rámci Všeobecné pokladní správy pro Československou obec legionářskou 8 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 150, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 168, proti nikdo. Konstatuji, že s návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A11, což je navýšení prostředků pro platy u nezávislých kapitol v celkovém objemu 51 926 935 Kč.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 151, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 176, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A12, což je zřízení nové kapitoly Úřad národní rozpočtové rady.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 152, přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 107, proti 1. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A13 je pouze slovní úprava z Finančně analytického útvaru na Finančně analytický úřad.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 153. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 178, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A14. Ministerstvo spravedlnosti proti státnímu dluhu - 15 mil. korun na věznici v Uherském Hradišti.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr, stanovisko? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 154. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 53, proti 109. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A15. Úřad vlády proti státnímu dluhu. Je to na protidrogovou politiku - 15 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 155. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 54, proti 93. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A16, což je jenom uvnitř kapitoly Ministerstva kultury - zavázání prostředků na festivaly.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 156. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 176, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas.

 

Omlouvám se, pane zpravodaji, hlásí se pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Mám dotaz. Abychom si vysvětlili, o čem jsme vlastně hlasovali. Pan zpravodaj říká, že to je o zavázání prostředků, ale podle textu je to jenom o změně textace. Je fakt, že název je úplně stejný, jenom v položce je i ta číslovka. Když se k tomu vrátíme, tak my jsme hlasovali, že program státní podpory festivalu profesionálního umění 40 mil. korun se změní, a to je jenom název, v program státní podpory festivalu profesionálního umění 100 mil. korun. Změnili jsme jenom název, nebo jsme něco zavázali? To je opravdu něco úplně rozdílného. Předpokládám, že jsme hlasovali pouze o změně názvu, protože v položkách snížení a zvýšení rozpočtu jsou dvě nuly, a pak to považuji za naprosto zbytečné hlasování.

 

Poslanec Václav Votava: Nevím, jestli je to tedy zbytečné. (Neklid a dohady v sále.) Asi pan ministr vysvětlí.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Je to změna textu jenom.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jak je to zde uvedeno, tak se jedná o změnu textu. (Dohady u stolku zpravodajů.)

 

Poslanec Václav Votava: Já se omlouvám. Mně to bylo vysvětleno tedy jinak. (Šum v sále.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, jestli chcete vstoupit do diskuse, tak na mikrofon, v případě, že tomu tak není, budeme pokračovat dál v proceduře.

Táži se pana ministra, zda můžeme pokračovat. (Ano, určitě.) Můžeme pokračovat, všechno je v pořádku. (Veselost v pravé části sálu.) V tom případě budeme pokračovat. Prosím, pane zpravodaji, abyste pokračoval v proceduře.

 

Poslanec Václav Votava: A17, což je Ministerstvo kultury proti Všeobecné pokladní správě. Jedná se o provoz Národní galerie - 50 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 157. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 171, proti 2. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: A18. Ministerstvo kultury proti Všeobecné pokladní správě - 100 mil. korun na památky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 158. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 175, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: A19, což je přesun v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí - 200 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 159. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 154, proti 17. S tímto návrhem byl vysloven souhlas. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Tím jsme se vypořádali s pozměňovacími návrhy, které byly podány a hlasovány na rozpočtovém výboru. Teď bychom hlasovali pozměňovací návrhy podané ve druhém čtení.

B1, což je přesun v rámci kapitoly Ministerstva životního prostředí. Podával pan kolega Okleštěk - 30 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 160. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 162, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Pozměňovací návrh B2, který podávala paní kolegyně Černochová, týká se Ministerstva obrany, plus 10 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 161. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 43, proti 109. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále B3, což je Ministerstvo kultury proti Ministerstvu zahraničních věcí. Podávala paní kolegyně Černochová - 30 mil. 195 tis.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 162. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 82. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B4, což je 90 mil. korun pro Ministerstvo vnitra z Ústavu pro studium totalitních režimů. Podával pan kolega Ondráček.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 163. Přihlášeno je 184 poslankyň a poslanců, pro návrh 37, proti 120. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B5, což je snížení prostředků z Kanceláře prezidenta republiky ve prospěch vládní rozpočtové rezervy 5 milionů 456 tisíc 712, paní kolegyně Kovářová.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 164. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 33, proti 117. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B6, což je v rámci Ministerstva životního prostředí 10 milionů korun, pan kolega Zahradník.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 165. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 50, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Nyní je to pozměňovací návrh pod písmenem B7 a má tři varianty. Je to pan kolega Vilímec, 200 milionů korun. Takže bychom asi hlasovali po jednotlivých variantách, jestli je souhlas. Takže varianta 1.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 166. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 69, proti 94. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Varianta 2.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 167. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 70, proti 91. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Poslední, třetí varianta.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 168. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 69, proti 93. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B8. Je to pro Ministerstvo obrany, 2 miliardy 280 milionů na úkor Ministerstva zemědělství. Podával pan kolega Skalický.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 169. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 41, proti 117. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B9, což je 500 milionů korun pro Ministerstvo práce a sociálních věcí na úkor státního dluhu a Ústavu pro studium totalitních režimů. Podávala kolegyně Semelová.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 170. Přihlášeno je 185 poslankyň a poslanců, pro návrh 37, proti 125. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B10, což je pozměňovací návrh pana kolegy Fiedlera, oprava kulturní památky, 16 milionů 75 tisíc. Je to z Úřadu vlády ve prospěch VPS.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 171. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 58, proti 73. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to pozměňovací návrh pana kolegy Fiedlera, 12 milionů korun, ve prospěch Ministerstva dopravy proti Ministerstvu práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (B11, ano? Nesouhlas.)

Já jsem teď nechtěně zmáčkl jiné tlačítko a odhlásil jsem vás, tak vás požádám, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Ještě jednou se omlouvám.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 172. Přihlášeno je 177 poslankyň a poslanců, pro návrh 18, proti 91. Tento návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to návrh pana kolegy Fiedlera, 10 milionů korun pro Ministerstvo dopravy proti Úřadu vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Označení tohoto pozměňovacího návrhu?

 

Poslanec Václav Votava: B12.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 173. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 18, proti 95. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B13, pan kolega Fiedler, 6 milionů korun pro Ministerstvo dopravy z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 174. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 12, proti 94. Můžeme pokračovat. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to B14, také pan kolega Fiedler, 3 miliony korun pro kapitolu Ministerstva dopravy z Úřadu vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 175. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 19, proti 92. Návrh nebyl přijat. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B15, což je pozměňovací návrh paní kolegyně Niny Novákové, 112 milionů 847 tisíc pro kapitolu Ministerstva kultury na úkor státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 176. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 86. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to pozměňovací návrh B16 pana místopředsedy Bělobrádka. Je to pro vysoké školy 100 milionů korun na úkor Úřadu vlády, Grantové agentury, Technologické agentury.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 177. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 174, proti nikdo. S návrhem byl vysloven souhlas. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Václav Votava: B17, pozměňovací návrh paní kolegyně Adamové. Je to 945 tis. pro kapitolu Ministerstva školství na úkor Kanceláře prezidenta republiky.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 178, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 37, proti 109. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B18, také pozměňovací návrh paní kolegyně Adamové, 1 500 tis. korun z Kanceláře prezidenta republiky pro kapitolu školství.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 179, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 111. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B19 je také pozměňovací návrh paní kolegyně Adamové. Je to přesun v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí 227 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 180, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 54, proti 91. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B20, přesun v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, 600 mil. korun, paní kolegyně Hnyková.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám. Požádám vás o strpení. Pan předseda Stanjura si chce provést kontrolu hlasování, než budeme pokračovat dál. (Děje se.) Pan předseda se hlásí o slovo. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Chtěl bych vznést námitku. Hlasoval jsem pro a na sjetině mám křížek. U B19. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vznášíte námitku. Chcete opakovat hlasování. (Souhlas.)

 

Dobře. Nejprve dám hlasovat o vaší námitce.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro vznesenou námitku ohledně hlasování u pozměňovacího návrhu B19, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 181, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro 171, proti žádný. S námitkou byl vysloven souhlas a budeme opakovat hlasování.

 

Pro pořádek vás požádám, pane zpravodaji, abyste zopakoval, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Václav Votava: Ano. Jedná se o B19, paní kolegyně Adamová, přesun v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí 227 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane ministře, ještě jednou zopakovat stanovisko. (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 182, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 74, proti 88. Tento návrh byl zamítnut.

 

Prosím, pane zpravodaji, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B20, paní kolegyně Hnyková, přesun v rámci kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, 600 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 183, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 68 (podle tabule 69), proti 85. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B21, paní kolegyně Hnyková, přesun ze státního dluhu na Ministerstvo práce a sociálních věcí 600 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 184, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 87. Návrh byl zamítnut. Můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B22, pozměňovací návrh paní kolegyně Putnové. Je to 100 mil. korun pro Ministerstvo školství na úkor obsluhy státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 185, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 87. Návrh byl zamítnut. Prosím, můžeme pokračovat.

 

Poslanec Václav Votava: B23, pozměňovací návrh pana kolegy Černocha. Je to 7 500 tis. korun na zvýšení vládní rozpočtové rezervy z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 186, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 18, proti 111. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B24, pan kolega Lank, 900 mil. korun pro Ministerstvo vnitra na úkor obsluhy státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 187, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 88. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B25 je pozměňovací návrh pana kolegy Kaňkovského, ale ten již byl hlasován, tak jestli nemá námitku... Je naprosto identický, stejný, tak bych ho považoval za nehlasovatelný.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vznáší někdo námitku proti postupu? Nevidím. V tom případě návrh je nehlasovatelný a pokračujeme dál.

 

Poslanec Václav Votava: Dále B26, pozměňovací návrh pana kolegy Zemka v rámci Ministerstva životního prostředí 10 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 188, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 87. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B27, pozměňovací návrh pana kolegy Grospiče, 100 mil. korun pro Ministerstvo dopravy na úkor obsluhy státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 189, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 64, proti 92. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Dále je to pozměňovací návrh B28. Je to pozměňovací návrh paní kolegyně Zelienkové a týká se věznice v Uherském Hradišti - 100 mil. korun a je to ve dvou variantách, takže bychom hlasovali o variantách - varianta jedna, varianta dvě. Takže varianta jedna.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Varianta jedna. Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 190, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 45, proti 110. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Varianta dvě.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 191, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 44, proti 105. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B29 - pan kolega Kučera, 100 milionů korun ve prospěch Ministerstva průmyslu a obchodu na úkor Ministerstva zemědělství.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 192, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 31, proti 114. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B20 paní kolegyně Fischerová -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já myslím B30, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: B30. Omlouvám se. B30 - paní kolegyně Fischerová, 300 milionů korun. To jsou ty knihovny.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 193, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 84, proti 77. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B31 mám, že je nehlasovatelné. Je to pozměňovací návrh pana kolegy Laudáta. Mám napsáno, že je nesprávně uvedeno, že se jedná o položku. Jde o agregát - specifický ukazatel. Nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nehlasovatelný. Dobře. V tom případě budeme pokračovat dál.

 

Poslanec Václav Votava: B32 - pozměňovací návrh kolegy Laudáta, 375 milionů ve prospěch Správy státních hmotných rezerv na úkor Ministerstva financí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko Ministerstva financí? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 194, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 73, proti 87. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B33. To je pozměňovací návrh pouze v rámci Ministerstva dopravy s nulovými částkami - pan kolega Laudát.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 195, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 63, proti 93. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B34 - pan kolega Laudát - 8,16 mil. v rámci kapitoly Ministerstva dopravy ve prospěch Drážního úřadu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 196, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 67, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: A máme poslední dvě položky. Pozměňovací návrh B35. Je to pan kolega Vácha - 200 mil. korun pro Ministerstvo školství na úkor obsluhy státního dluhu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 197, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 78, proti 83. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: A poslední pozměňovací návrh - B36 pana kolegy Stanjury. Je to ve prospěch obsluhy státního dluhu na úkor řady kapitol - 30 miliard 10 milionů korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: S přednostním právem se hlásí pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já pevně doufám, že o tom nechcete nechat hlasovat en bloc, pane zpravodaji. To mě ani nenapadlo. Ta čísla jsou - každý řádek hlasování je označen zvlášť, takhle to bylo podáno, je to 19 položek na úsporu a každá zvlášť a nemůžeme podle mě o tom hlasovat najednou, takže prosím o oddělené hlasování. Děkuji.

 

Poslanec Václav Votava: Takže pochopil jsem, že chcete po jednotlivých položkách, tak budeme hlasovat po jednotlivých položkách. (Neformální konzultace.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Prosím, pane zpravodaji, pokračujte a proveďte nás hlasovací procedurou.

 

Poslanec Václav Votava: Procedura je jednoduchá. Budeme hlasovat po jednotlivých položkách. Dobře. Budeme hlasovat o snížení jednotlivých kapitol, tak jak je budu číst, ve prospěch obsluhy státního dluhu. (Min. Babiš: Proč nehlasujeme o tom návrhu?) Já nejsem řídící, tak jestli pan místopředseda zavelí...

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Procedura byla odhlasována tím způsobem, že já zde mám jednotlivé body uvedeny B36/1, B36/2. Vnímám to tak, že se má hlasovat po jednotlivých bodech.

 

Poslanec Václav Votava: Tak dobře. Takže B36/1 - Úřad vlády, 40 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko Ministerstva financí? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 198, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 33, proti 122. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/2 - 20 mil. korun na úkor Úřadu vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 199, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 38, proti 109. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/3 - 150 mil. korun z Úřadu vlády.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 200, přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 41, proti 111. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/4 - 500 mil. korun z Ministerstva financí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 201. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 116. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/5 z Ministerstva práce a sociálních věcí - miliarda 300 milionů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr stanovisko? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 202. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 119. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/6 z Ministerstva práce a sociálních věcí - miliarda 800 milionů.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr stanovisko? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 203. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 32, proti 120. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/7 z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí - miliarda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanoviska pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 204. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 119. Návrh nebyl přijat. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/8 - 3 mld. z životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 205. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 32, proti 121. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/9 - 200 mil. korun z Ministerstva pro místní rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 206. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 38, proti 120. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/10 z Ministerstva pro místní rozvoj - 100 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 207. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 32, proti 123. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/11 z Ministerstva pro místní rozvoj - 400 mil. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 208. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 120. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/12 - 500 mil. korun z Ministerstva průmyslu a obchodu.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Je to hlasování s pořadovým číslem 209. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 120. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/13 z Ministerstva průmyslu a obchodu - 2 mld.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 210. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 46, proti 116. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/14 také z MPO - 10 mld.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanovisko pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 211. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 35, proti 118. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/15 z Ministerstva dopravy - 2 mld. korun.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování s pořadovým číslem 212. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 32, proti 117. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/16 z Ministerstva zemědělství - miliarda.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, táži se, kdo je pro návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 213. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 32, proti 126. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: B36/17 z Ministerstva zemědělství - 5 mld.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Stanoviska pana ministra? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 214. Přihlášeno je 178 poslankyň a poslanců, pro návrh 31, proti 126. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: A poslední návrh, B36/18, z podpory exportu, Všeobecná pokladní správa - 1 milion.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jedna miliarda.

 

Poslanec Václav Votava: Mám tady poznámku nehlasovatelné. (Předsedající: Máte poznámku, že je to nehlasovatelné?) Jde o agregátní specifický ukazatel. Nehlasovatelné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Je to nehlasovatelné. Dobře. V tom případě přistoupíme k dalšímu bodu.

 

Poslanec Václav Votava: To jsme vyčerpali veškeré pozměňovací návrhy z druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Tím jsme prošli všechny body pod písmenem B, jestli to říkám správně. (Posl. Votava: Ano.) Nyní bychom měli přistoupit k hlasování o doprovodných usneseních.

 

Poslanec Václav Votava: O zákonu bychom měli hlasovat. (Předsedající: Až po zákonu.) A pak o doprovodných usneseních rozpočtového výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. S přednostním právem se hlásí pan předseda Kalousek. Já předám řízení schůze. Prosím. (Střídání předsedajících.)

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já vás nechci dlouho zdržovat podrobným zdůvodňováním, proč TOP 09 nemůže návrh tohoto rozpočtu podpořit. To jsem konečně učinil z tohoto místa při prvním čtení, když Sněmovna již schvalovala bilanci a saldo. Učinil jsem tak na videokonferenci, takže si dovolím odkázat s podrobným zdůvodněním a rozebráním struktury rozpočtu, jak fiskální, tak strukturálního salda na stenozáznam z prvního čtení, popř. na své internetové stránky. Přesto mi dovolte několik stručných slov, abych připomněl, proč z našeho pohledu tento rozpočet není možné podpořit.

Kdyby sem dnes přišel nestranný rozpočtář z druhé části zeměkoule, který by byl zcela nepoučen o politických poměrech v České republice, a zběžně by pohlédl na průběžné saldo roku 2016 a saldo na rok 2017, které se chystáte schválit, určitě by ho napadlo, že vláda České republiky v příštím roce očekává nějakou významnou environmentální katastrofu, válečný konflikt, popřípadě selhání bankovního systému. Těžko hledat jiné racionální důvody, kterými by se dal zdůvodnit pohled na panem ministrem a panem prezidentem tolik vychvalovaný přebytek listopadu 2016 a pohled na plánovaný deficit roku 2017, byť vláda - a my s ní souhlasíme - předpokládá i v příštím roce hospodářský růst a vyšší příjmy než v roce letošní.

Neexistuje žádný racionální důvod odpovědné rozpočtové politiky takovýmto dramatickým způsobem navýšit celkovou úroveň výdajů, dokonce tak, že vláda - a měla pro to podporu svých vládních poslanců - předpokládané výdajové limity zvýšila na příští rok o 30 miliard korun a tak si skutečně zajistila ty výdaje, které se jí chystáte schválit, aniž bychom opravdu tušili proč, protože tam žádný racionální důvod odpovědné politiky není. Slyšíme od vlády, že ty důvody jsou investice, bezpečnost, vzdělání, věda a výzkum. Ale když se pak podíváme na ta čísla, no tak nejsou, protože prioritami jsou ty položky v rozpočtu, které rostou nejrychleji, a ty objemy, které opravdu vyplní ten rozpočtový deficit. Když se podíváme, proč ta vláda potřebuje deficitní financování, tak ty nejrychleji nejmasivněji rostoucí položky nejsou věda a výzkum, nejsou to investice, jsou to především objem platů na neuvěřitelných 30 tisíc nových státních zaměstnanců, z nichž tisíce jsou úředníci, jsou to sociální dávky a jsou to neinvestiční dotace vybraným podnikatelským skupinám, kdy tedy všichni obyvatelé v České republice, dokonce i ti, kteří dnes zavírají své restaurace a chystají se zavřít své krámy kvůli již neúnosné represi a regulaci, tak my všichni přispějeme těm vybraným podnikatelským skupinám, kterým bude lépe. Ano, to jsou nejrychleji rostoucí položky, to jsou skutečné priority vašeho rozpočtu. Na to potřebujete ten deficit.

Pan ministr financí řekl, že rozpočet na příští rok je z mnoha hledisek průlomový. Ano, z mého pohledu skutečně průlomový je. Je průlomový ze dvou hledisek. Ještě nikdy se nestalo od roku 1990, kdy nějaká vláda zcela otevřeně a jednoznačně navyšuje počty svých zaměstnanců tak razantně a rychle jako vaše vláda. Všechny vlády se snažily v minulosti alespoň říkat, když už to neudělaly, že se snaží o úspornou státní správu a úsporný stát v oblasti mezd, které jsou z rozpočtu. Vy jste dokázali tu armádu rozšířit o 30 tisíc a logicky se musí občan zeptat, co se tedy zlepšilo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, abychom mohli v pořádku dokončit toto jednání.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Jestliže jste přijali do zaměstnání 30 tisíc nových státních zaměstnanců, tedy na konci roku 2017 to číslo bude překročeno, opravdu když jsou to tisíce úředníků, tak se zlepšila úroveň státní správy? Opravdu občan cítí, že je obsluhován ochotněji, rychleji, efektivněji, anebo je jenom více šikanován?

Říkáte, že bylo potřeba přijmout tisíce učitelů. Dobrá, bylo to vaše rozhodnutí a vaše rozpočtová priorita. Opravdu je to vyváženo zvýšením kvality vzdělání v České republice? A takhle můžeme pokračovat. Není to náhodou tím, že za stejnou kvalitu veřejných služeb najednou budeme platit ročně o 20 miliard víc, aniž bychom dostali jako občané navíc tu kvalitu? Tak v tom je to průlomové.

Ten druhý průlom je, že po třech docela dobrých časech, kdy vláda po prudkém zhoršení strukturálního salda v roce 2014 přece jenom přikročila k jeho postupnému zlepšování v letech 2015 a 2016. Tam nalezneme pozitivní vývoj. Strukturální saldo v roce 2015 bylo lepší, než bylo v roce 2014, a v roce 2016 bude lepší, než bylo v roce 2015. Přestože příští rok očekáváme hospodářský růst, dochází k prudkému zhoršení strukturálního salda, aniž bychom očekávali environmentální katastrofu, válečný konflikt, systémové selhání bankovního sektoru a aniž byste skutečně ty prostředky věnovali na ty investice. Ne, vy je opravdu věnujete jenom na okamžitou spotřebu, která žádným způsobem neposlouží budoucí konkurenceschopnosti České republiky.

Je to rozpočet s neoprávněně a nestydatě vysokými výdaji vůči veřejnosti a vůči vysokým poplatníkům a je to rozpočet, který vás skutečnými a doložitelnými čísly usvědčuje z nepravdy, když pojmenováváte jeho priority. Ta čísla říkají něco jiného, než říkáte vy, když ho obhajujete. A to jsou zásadní důvody, proč nelze tento rozpočet podpořit, jakkoliv chápeme, že země nějaký rozpočet potřebuje.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic napravo.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl pan předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, který avizoval své vystoupení před závěrečným hlasováním.

Pane zpravodaji, jestli jsem správně převzal při řízení schůze informace, tak všechny pozměňovací návrhy byly prohlasovány.

 

Poslanec Václav Votava: Ano, byly prohlasovány. Já bych si jenom dovolil, pane místopředsedo, než budeme hlasovat o zákonu o státním rozpočtu jako celku vzhledem k těm zmatkům, které byly na začátku ohledně toho, jak se hlasují pozměňovací návrhy, tak bych chtěl požádat pana předsedu Sněmovny, aby legislativa dala naprosto jasný výklad, jak má postupovat rozpočtový výbor. Zdali tedy má po druhém čtení zasedat jako garanční výbor a projednávat pozměňovací návrhy podané ve druhém čtení a jak se potom má na plénu chovat zpravodaj - zdali tedy má vyjadřovat stanoviska, nebo nemá vyjadřovat stanoviska. Protože se domnívám, že tady jsou různé výklady. Přistoupili jsme na jeden výklad, já jsem ho akceptoval, i když takto jsme nikdy nepostupovali, i když už jsme měli zavedeny garanční výbory. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, pane zpravodaji, jistě máte právo zpravodaje vystoupit kdykoliv. Souhlasím s vámi, že tento postup byl poprvé takto uplatněn, a myslím si, že také naposled, protože to zkracuje práva zpravodaje, který je odpovědný pro Sněmovnu.

Nyní tedy pokud všechny pozměňovací návrhy byly vyčerpány a nikdo neavizuje, že snad jeho pozměňovací návrh nebyl, mohu přednést návrh usnesení:

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o státním rozpočtu na rok 2017 podle sněmovního tisku 921 a s vládním návrhem státního rozpočtu České republiky na rok 2017 ve znění schválených pozměňovacích návrhů podle přílohy tohoto usnesení."

Zahájil jsem hlasování 215 a ptám se, kdo je pro. Kro je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 215. Z přítomných 177 pro 104, proti 70. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk koaličních poslanců.)

 

Ještě nyní protože se zákonem byl vysloven souhlas, budeme hlasovat o doprovodných usneseních. Prosím, pane zpravodaji, můžete přednášet jednotlivá doprovodná usnesení.

 

Poslanec Václav Votava: Ano, budeme hlasovat o doprovodných usneseních jednak z usnesení rozpočtového výboru a pak z rozpravy ve druhém čtení. Já bych se tedy přidržel té zvyklosti, kterou jsme zavedli, a nedával bych svá doporučení. Co se týká návrhu usnesení z rozpočtového výboru, tam byla souhlasná stanoviska. Takže postupně.

Z návrhu rozpočtového výboru jako takového:

a) "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby v rámci kapitoly státního rozpočtu 398 Všeobecná pokladní správa v položce vládní rozpočtová rezerva vyhradila pro rok 2017 prostředky až do výše 400 mil. korun, a to ke krytí eventuálních oprávněných závazků včetně dodatečných nákladů z případných soudních řízení a poplatků z prodlení pro regionální rady soudržnosti regionů v souvislosti s ukončením jejich činnosti."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, všichni rozuměli. Teď požádám o stanoviska, protože nejde o zákon jako celek, ale o návrh. K návrhu se říkají stanoviska, k zákonu jako celku už ani ministr, ani zpravodaj nepřednáší návrh svého stanoviska. Tak stanovisko, pane předsedo, to je stanovisko rozpočtového výboru. (Zpravodaj: Stanovisko výboru bylo kladné.) Kladné. Pan ministr? (Nesouhlas.)

 

Zahájil jsem hlasování číslo 216 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 216 z přítomných 176 pro 44, proti 71. Toto doprovodné usnesení nebylo schváleno. Další návrh, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: To je návrh b): "Žádá vládu, aby po dohodě s krajskými reprezentacemi předložila rozpočtovému výboru do 1. března 2017 návrh řešení na vypořádání oprávněných závazků plynoucích z předchozích rozhodnutí regionálních rad regionů soudržnosti." Stanovisko rozpočtového výboru bylo kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 217 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 217 z přítomných 176 pro 164, proti nikdo. Toto usnesení bylo schváleno. Prosím dál, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Dále rozpočtový výbor přijal usnesení k doprovodnému usnesení, a to na návrh hospodářského výboru, které zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby navýšila rozpočtové prostředky a koncentrovala jednotlivé rezortní zdroje pro oblast ekonomické diplomacie." Stanovisko rozpočtového výboru bylo kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 218. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 218 z přítomných 176 pro 146, proti nikdo. I toto doprovodné usnesení bylo schváleno. Prosím, pokračujte, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: Dále rozpočtový výbor přijal ve svém usnesení na návrh výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu tato dvě doprovodná usnesení: a) "Poslanecká sněmovna podporuje postupné navyšování výdajů kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy určené prioritně pro předvídatelné a transparentní financování regionálního školství a také veřejných škol s cílem zajistit stabilitu vzdělávací soustavy a zvyšování kvality vzdělávání a doporučuje vládě, aby zohlednila výše uvedené doporučení ve výdajových rámcích." Stanovisko výboru bylo kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 219. (Námitky v sále.) Ještě ne. Pardon, už je zahájeno. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 219 z přítomných 176 pro 142, proti nikdo. Bylo schváleno. Můžeme pokračovat dalším.

 

Poslanec Václav Votava: A druhé doprovodné usnesení zní: "Poslanecká sněmovna opakovaně upozorňuje na nízký počet funkčních míst v Technologické agentuře České republiky, který je řešen vysokou mírou uzavíraných dohod o pracovní činnosti a dohod o provedení práce, a doporučuje vládě tuto situaci řešit zvýšením funkčních míst (bez zvýšení rozpočtu kapitoly)." Stanovisko rozpočtového výboru bylo kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 220 a ptám se, kdo je pro toto doprovodné usnesení. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 220 z přítomných 176 pro 127, proti 1. I toto bylo schváleno.

 

Tím jsme vyčerpali doprovodná usnesení, pane zpravodaji?

 

Poslanec Václav Votava: Z rozpravy ve druhém čtení pak máme dvě doprovodná usnesení. Je to doprovodné usnesení pana kolegy Dolejše, které zní: "Poslanecká sněmovna doporučuje vládě, aby sjednotila od roku 2018 státní investiční programy zaměřené na rozvoj infrastruktury regionálního školství rozpočtované v kapitolách 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a 398 Všeobecná pokladní správa pod kapitolu 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s odpovídajícím personálním zajištěním, a zohlednila výše uvedené doporučení ve výdajových rámcích."

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko, pane zpravodaji?

 

Poslanec Václav Votava: To je jenom moje stanovisko a je souhlasné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Nesouhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 221 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 221 z přítomných 176 pro 36, proti 74. Návrh nebyl přijat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Václav Votava: A poslední je pana kolegy Klašky: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby převedla v průběhu ledna roku 2017 nespotřebované finanční prostředky určené v roce 2016 na investice do dopravní infrastruktury až do výše 3,5 mld. korun do Státního fondu dopravní infrastruktury na spolufinancování komunikací druhé a třetí třídy, popř. nalezla zbývající částku ve státním rozpočtu na rok 2017." Moje stanovisko je kladné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan ministr? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 222 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 222 z přítomných 174 pro 148, proti 1. I toto doprovodné usnesení bylo schváleno.

 

Pane zpravodaji, tím jsme vyčerpali všechna doprovodná usnesení? (Zpravodaj: Ano, je tomu tak.) Děkuji vám. V tom případě děkuji panu ministrovi financí a místopředsedovi vlády, panu zpravodaji a končím bod číslo 183, vládní návrh zákona o státním rozpočtu.

 

Rozpočtovými věcmi se budeme zabývat dál. Děkuji, jak pan ministr financí, tak zpravodaj jsou na svých místech. Půjde o

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.