(9.40 hodin)
(pokračuje Laudát)
K samotné věci, která se odehrávala kolem návštěvy dalajlámy. Je mi velmi líto, že i strany a části stran, kterých jsem si donedávna vážil, tak dneska trafiky v Senátu pro ně budou důležitější než morálka. Myslím si, že Senát v případě, že zvolí svým předsedou pana Štěcha, tak se stane morální bažinou. Nepamatuji si po 90. roce, že by někdo tak ponížil vlastní národ jako ti, co se přihlásili k prohlášení v této věci. Jestliže někdo nevěděl, kdo je pan Štěch, tak vám nevadilo už jenom to, byť to zůstalo ve stínu skandálního vystoupení pana Vodičky na tryzně v Terezíně, vám nevadilo, co tam řekl pan Štěch, jak tam vystoupil jak politik éry minus 20 let zpátky a snad ještě něco horšího? Ve vztahu k Německu. Vám to nevadilo. Takže jestliže jste říkali, že jste byli 14 dní domluveni už předem na tom, jak se nic nebude dít, tak vy nekoukáte. A nevím, jestli tam tedy mluvil za sebe, nebo jako druhý nejvyšší ústavní činitel v té hierarchii, jako předseda Senátu. Takže nejenom Čína. A mně už vadilo, jak se choval, jak vystoupil, s prominutím trapně, v Terezíně. Mně vadí, jak vy na jedné straně děláte politiku pokračování sankcí a hlasujete pro to, nebo nemáte s tím problém při jednáních v Evropské unii, ale zároveň pan Štěch, prezident Zeman a další říkali přesný opak. Tak co vlastně bude platit? A stojí za to - nevím, pana prezidenta asi nikdo ke kázni nepřivede, ale nejste schopni přivést aspoň svého kandidáta na pokračování předsedy Senátu? Co si potom lidé mají myslet? Ale co hlavně si mají myslet i naši spojenci? Čemu mají věřit? A může někdo říct, kdy tedy bude ta hranice, kdy bude vystupovat jako druhý nejvyšší ústavní činitel a kdy bude vystupovat jako řadový senátor?
Já se domnívám, že vaše politika, a teď mluvím o celé vládní koalici, je zmatená, neprůhledná a že v téhle bažině, kterou tady vytváříte a atrofujete, tak vám můžu říci, že do toho ještě dáváte tahy, kterými klamete veřejnost. Pro mě je velmi odporné, když jako bojovníci za lidská práva a svobodu se stavějí lidé, kteří tady a ve své politické praxi dělají přesný opak.
Já bych vás chtěl vyzvat, abyste, podobně jako to řekl pan předseda Fiala, umožnili schválení programu této schůze, aby se to neomezilo pouze na přednostní práva, protože těch věcí, které musí zahraniční politika řešit, je obrovské penzum. Je to migrační krize, jsou to vztahy s totalitami a polototalitami, jejich vliv na českou politickou scénu, je to změněná situace, nebo zřejmě ke které dojde po volbě prezidenta Spojených států, a další a další věci. Prosím, umožněte, aby se mohli poslanci vyjádřit. Několikrát jste odmítli, podobně jako u dalších dvou bodů, schválit zařazení bodu na program Sněmovny. Proto nám nezbývá nic jiného než sahat ke svolávání mimořádných schůzí. Protože jinak veřejnost ani nebude vědět, co ve skutečnosti děláte. Děkuji. (Potlesk z pravé strany sálu.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí pan premiér Sobotka a připraví se pan ministr Zaorálek. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké dopoledne, vážené poslankyně, vážení poslanci. Po pravdě řečeno, já jsem rád, že opozice svolala tuto schůzi. Je to namístě, abychom diskutovali o tom, jaké jsou a jaké budou priority české zahraniční politiky, je to dneska jedno z nejdůležitějších témat. Řekl bych, že zahraniční politika je dnes všudypřítomná a mnohem více se dotýká toho, co se děje tady u nás, než to bylo v minulosti. A především ty poslední tři roky, které máme za sebou, jsou z hlediska mezinárodního dění opravdu dynamické.
Pan předseda Fiala tady říkal, že míříme do neklidných časů. Já si myslím něco jiného. Já myslím, že neklidné časy už začaly, že neklidné časy už jsou tady. A ty poslední tři roky, když vám je teď velmi stručně připomenu, tak pochopíte, že to je realita. Jsme uprostřed velmi neklidných časů, je to turbulentní doba. A to, že věci se mění, tak koneckonců potvrdil i výsledek volby prezidenta ve Spojených státech.
Zažili jsme krizi eurozóny ve vztahu k Řecku, zažili jsme anexi Krymu a uzavření minských dohod, zažili jsme vyhrocení migrační krize a také krutosti Islámského státu, zažili jsme brexit a také velmi ostrou prezidentskou kampaň ve Spojených státech. Byli jsme ale svědky také pokusu o vojenský převrat v Turecku. V několika státech Evropské unie se v minulých třech letech odehrály brutální teroristické útoky, které námi všemi otřásly nepředstavitelným způsobem.
Teď nebudu spekulovat o tom, co všechno jsou příčiny těchto a dalších turbulencí nebo eskalace mezinárodního napětí. Soustředím se ve svém vystoupení na to nejdůležitější.
Nejdůležitější je, že Česká republika má transparentní zahraniční politiku. Tahle zahraniční politika z nás dělá srozumitelného partnera, a to nejenom pro naše sousedy, nejenom pro naše partnery v rámci Evropské unie, ale také pro naše spojence v rámci NATO a třeba i pro naše partnery v rámci Organizace spojených národů.
Česká vláda v uplynulém roce přijala dva zásadní dokumenty, které definují naši zahraniční politiku. Schválili jsme koncepci našeho působení v Evropské unii a schválili jsme také návrh, který předložil ministr zahraničí, koncepci naší zahraniční politiky. Tohle jsou zásady, tyto materiály jsou zásady, se kterými souhlasila celá vláda, souhlasila s nimi celá koaliční vláda. A tyto zásady jsou všem veřejně dostupné. Každý se tak může seznámit s našimi prioritami ve vztahu k Evropské unii a také ve vztahu k zahraniční politice obecně.
Chci samozřejmě ve svém vystoupení reagovat na ty otázky nebo důležitá témata, která zmínili předřečníci, jak pan předseda Fiala, tak pan předseda Laudát. Budu ale mluvit především o naplňování těchto našich priorit, toho, co jsme si řekli, že v koaliční vládě budeme prosazovat, a to, co ve skutečnosti také reálně děláme. My totiž nejenom schvalujeme koncepce, ale konkrétními kroky v zahraniční politice směřujeme také k jejich realizaci. Jednáme jako Česká republika nadále velmi aktivně a vždy se snažíme jednat ve jménu nejlepších zájmů České republiky. To, že jednáme aktivně, a potvrdí mi to i pan ministr zahraničí, potvrzuje i fakt, že dneska tady v Poslanecké sněmovně a v Praze budeme jednat s britským ministrem zahraničí, který sem přijel, budeme jednat s íránským ministrem zahraničí, který sem přijel, budeme jednat s předsedou švédského parlamentu, který sem přijel. Je evidentní, že Česká republika i touhle malou ilustrací jenom dnešního dne tady v Praze, že Česká republika patří k zemím, které jsou aktivní a které jsou také vyhledávaným partnerem.
Prosazování našich zájmů, našich národních zájmů, které jako Česká republika máme, vyžaduje spolupráci. Sám jsem dal podnět k tomu, abychom se scházeli ve formátu ústavních činitelů, kteří jsou odpovědní za zahraniční politiku, a abychom se koordinovali. Je to formát, který tady v minulosti nebyl. Schází se prezident republiky, scházejí se předsedové obou komor, kteří nesou odpovědnost za diplomatické aktivity koneckonců těchto komor, schází se předseda vlády, ministr zahraničí a ministr obrany, to znamená lidé, kteří nejčastěji zastupují naši zemi navenek. V minulosti tomu tak nebylo, tato koordinace nefungovala a já jsem přesvědčený, že je dobře, že jsme tento formát zavedli a tento formát efektivně funguje. Mimo jiné se snažíme koordinovat i zahraniční cesty tak, aby to z pohledu daňového poplatníka mělo smysl.
Souhlasím s tím, že nejednotnost zahraniční politiky nás poškozuje. Proto jsem hned na úvod zmínil fakt, že máme transparentní zahraniční politiku a že máme schváleny klíčové dokumenty, které ji rámují. Říkáme v zahraničí totéž, co říkáme tady doma. A byl bych rád, aby to platilo pro všechny, kdo naši zemi v zahraničí reprezentují.***