(9.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Měli bychom podnikat postupné, ale reálné kroky, které pomohou českému byznysu otevírat čínský trh tak, abychom aspoň částečně snížili deficit obchodní bilance s Čínou, odkud v současnosti dovážíme desetkrát více, než vyvážíme. A jakkoli by měly být naše vztahy s Čínou realistické a vzájemně výhodné, neměly by být pouze pragmatické a apolitické. Udržování politického dialogu, téma lidských práv, občanských svobod jako průřezové téma naší zahraniční politiky, a to bych tady chtěl připomenout, si ostatně stanovila také Sobotkova vláda jako jeden ze svých cílů. Tak pokud si to Sobotkova vláda stanovila, tak by ho měla držet, a pokud se tohoto cíle nedrží, tak by to měla veřejnosti říct a měla by tento cíl veřejně změnit.
To, co jsem tady zmínil, to je jenom příklad, nejsou to jediné zahraničněpolitické otázky, nad kterými by se vláda, ale nejenom vláda, i širší politická reprezentace v této zemi měly aspoň rámcově shodnout. Nemusím vám připomínat výsledek amerických voleb. Ale ten výsledek amerických voleb mimo jiné značí i velmi pravděpodobnou změnu v akcentech americké zahraniční politiky a změnu v mezinárodních vztazích. Každopádně to znamená pro Evropu, že se budeme muset více starat o naši bezpečnost a naši prosperitu. Zvolený prezident Trump jasně řekl, že spojenci budou muset více platit, pokud si přejí pokračování účasti Spojených států na evropské bezpečnosti, a že musí Evropané přijmout více vlastní zodpovědnosti. Já se ptám, jak na to vláda hodlá reagovat. Jak se na to připravuje. Jak chce definovat obsah atlantické, euroatlantické vazby v budoucnosti. Odpovědí na to určitě není panem premiérem navržená společná evropská armáda. Ale ty odpovědi bude muset česká vláda poskytnout a ty odpovědi si nejprve musíme definovat tady doma, my se na nich musíme shodnout, a pak je můžeme někde prosazovat.
Dalším velkým tématem je otázka naší strategie v budoucím směřování Evropské unie. Dnes je tady na návštěvě britský ministr zahraničí Johnson. Je tu proto, aby - aspoň předpokládám - s vládou jednal o otázkách brexitu. Přitom vláda dodnes komplexně neinformovala celou politickou reprezentaci o tom, jaké jsou její strategické a obsahové priority při jednání o vystoupení Velké Británie, co od jednání očekává a hlavně, a to je to nejpodstatnější, jaký je postoj vlády k budoucímu institucionálnímu a politickému vývoji, k budoucí diskusi, té diskusi, která probíhá o tom, jak bude v budoucnosti vypadat Evropská unie. A jsou před námi v této souvislosti, a nejenom v této souvislosti, i v souvislosti s migrací a s bezpečnostními riziky, kterým Evropa čelí, jsou před námi další otázky: budoucnost schengenského prostoru, budoucnost reformy celého tzv. dublinského systému. To jsou otázky, které se dotýkají každého z nás. To jsou otázky, které se dotýkají každého občana, protože se týkají svobody pohybu občanů, možnosti podnikat, ale také práva našeho státu nezávisle a suverénně rozhodovat o tom, kdo z cizinců smí pobývat na našem území a tak dál. To jsou přece klíčové otázky a my musíme vědět, jaké v nich zastává vláda stanovisko, jaké věci prosazuje v zahraničí, jak hájí zájmy České republiky a jaké zájmy České republiky si vlastně stanovila. A na tyto otázky odpovědi nemáme.
Vážený pane premiére, čekají nás neklidné časy, to vám doufám nemusím říkat a vysvětlovat, a my na tyto neklidné časy musíme být připraveni. Musíme v této situaci maximálně využít síly a potenciálu naší země, abychom uhájili svoje národní zájmy a abychom dosáhli svých cílů v mezinárodních vztazích i v rámci Evropské unie. A to, jak zatím vypadá naše zahraniční politika, jak působí, jaké jsou její konkrétní výsledky, to spíše snižuje sílu naší vyjednávací pozice a dlouhodobě ohrožuje dobré postavení České republiky v zahraničí. Protože platí, a to je stará pravda, že jsme tak silní navenek, jak jsme doma jednotní. A pokud se lídr země nemůže při vyjednávání opřít o širší konsenzus a dlouhodobý konsenzus v zahraniční politice, tak je v zahraničí slabý a nemůže nic prosadit. To není žádná novinka, toto je základní pravidlo zahraniční politiky. Tady mohu připomenout třeba Churchillova slova: "Nemáme-li nepřátele uvnitř, nepřátelé venku nás nemohou poškodit." To všechno nám napovídá, že v těchto časech je přece potřeba mít širší národní shodu na tom, co jsou zahraničněpolitické priority a jak je budeme prosazovat v zahraničí, ale minimálně je potřeba mít tuto shodu aspoň na úrovni vlády.
Pane předsedo vlády, na závěr vás znovu vyzývám, abyste poslancům a občanům České republiky připomenul, představil priority české zahraniční politiky, vysvětlil, proč se jich v některých věcech nedržíme, vysvětlil, proč jste spoluinicioval podpis pod nestandardní, podivný, ponižující dopis čtyř nejvyšších ústavních činitelů, a stejně byste měl veřejnosti a nám všem vysvětlit, jaký smysl toto prohlášení mělo, kdo ho po vás chtěl, k čemu sloužilo, a hlavně, zda se k podobným nestandardním, opravdu nestandardním, neobvyklým krokům v zahraniční politice chystáte i v budoucnosti.
Vážený pane premiére, je vaší osobní odpovědností, že nechcete konzultovat s opozicí strategii naší zahraniční politiky. Je vaší zodpovědností, že naše zahraniční politika je neuchopitelná a nejednotná a dlouhodobě poškozuje naše zájmy v zahraničí. Žádám vás proto znovu, abyste svolal jednání všech relevantních politických sil, abychom se dohodli na české národní pozici a vláda ji mohla prosazovat v zahraničí. Berte tuto moji opakovanou výzvu jako vstřícný krok, jako snahu opozice podílet se na formování národního konsenzu a na posílení pozice České republiky v zahraničí.
Pane premiére, na této schůzi vám chceme dát příležitost, abyste mohl nám poslancům, nejenom opozici, i veřejnosti vysvětlit, co sledujete v zahraniční politice, co budete sledovat v příštích měsících a letech, jaké jsou vaše představy o prioritách zahraniční politiky a jak chcete hájit národní zájmy České republiky v zahraničí.
Dámy a pánové, já doufám a věřím v tomto směru ve váš zdravý rozum i politickou odpovědnost, že tentokrát to nedopadne tak jako vždycky v minulosti, že vystoupím já, po mně vystoupí pan premiér, pak ještě někdo s přednostním právem a debata skončí. Já věřím, že umožníte svým rozhodnutím schválení programu a to, aby otázky o zahraniční politice mohli klást panu premiérovi a členům vlády všichni poslanci této Poslanecké sněmovny, kteří o to mají zájem. (Potlesk v lavicích ODS.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. Každopádně ještě než přistoupíme k hlasování, tak zde mám zhruba pět poslanců s přednostním právem. Nejprve ale přečtu, že dnes s náhradní kartou číslo 26 bude hlasovat pan poslanec Vondráček. A dále se dnes omlouvá pan poslanec Mihola na celý den z pracovních důvodů, dále z důvodu nemoci pan poslanec Karel Andrle Sylor, dále dnes od 10.45 do 12.30 z pracovních důvodů pan ministr obrany Martin Stropnický. Na dnešní den ruší omluvu pan poslanec Ivan Gabal a dále od 12 hodin do konce jednacího dne se z osobních důvodů omlouvá pan poslanec Grospič.
Dále budeme pokračovat ve vystoupeních s přednostními právy. Nyní se hlásí pan poslanec Laudát a připraví se pan premiér. Prosím, pane poslanče.***