(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji zase za slovo. Musím říct, že pan premiér tady opravdu řekl širokou problematiku a řekl i ty důvody, nebo ten dopad, který to má. Já bych možná jenom řekla v rámci Agentury pro sociální začleňování. Víte, město Most s ní začalo spolupráci a víte, jak to dopadlo. Řeknu jenom stručně. Vlastně závěr je, že ty problémy si způsobují sami občané v těch domech a že asi není co až tak zlepšovat. To bych jenom řekla směrem k té Agentuře pro sociální začleňování.
Ty nízké ceny bytů. To samozřejmě víme. To je prostě problém. Lidé nám odcházejí, máme rozprodaný bytový fond, takže to s tím všechno souvisí. Vidím tady taky samozřejmě problém v sytému dávek hmotné nouze. Bohužel, když jsem apelovala na paní ministryni Marksovou, aby se nezabývala jenom doplatkem na ubytovny, bylo mi řečeno, že doplatek na standardní ubytování není v plánu dne. Asi tak bych to řekla.
A mám obavy, jak jste tady nastínil ty kroky, že do konce volebního období je na to velice krátká doba a ty legislativní kroky se nestihnou přijmout.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Víte, myslím, že nejdůležitější je, aby obce a města na to nezůstaly samy, aby na to nezůstaly samy samosprávy, nebo výbory těch společenství vlastníků. Proto jsem tady zmínil v závěru své minulé odpovědi ten koordinovaný přístup, který by tady měl být zvolen. Jde o to, aby tady docházelo ke spolupráci všech, kteří mají zájem na tom, aby se situace v těch jednotlivých lokalitách zlepšila.
Chci také říci, že v operačních programech, kde máme peníze z Evropské unie, ať už je to operační program Zaměstnanost, nebo operační program, který má Ministerstvo školství, jsou vyčleněny prostředky, ze kterých je možné hradit aktivity právě v těchto sociálně vyloučených lokalitách. Už jsou vypisovány první výzvy. Třeba v případě operačního programu Zaměstnanost byla vyhlášena výzva 26 ve výši 579 mil. korun a výzva 42 s alokací 724 mil. korun.
To, co pokládám za důležité je, že vláda se tím zabývala. Schválili jsme strategii pro boj proti sociálnímu vyloučení v letech 2016 až 2020, což byla podmínka právě pro to, abychom mohli využít evropské fondy. A jenom chci říci, že ta strategie se skutečně zaměřuje na širokou oblast věcí. To znamená na zdraví, zaměstnanost, vzdělávání, ale také na zadlužení, na otázku bydlení, bezpečnosti a na koncepční řešení sociálního vyloučení a analytickou činnost.
Jak jsem zde zmínil, jsou tady prostě lokality, s kterými dneska agentura spolupracuje. Je to celkem 41 lokalit v Ústeckém kraji, což podle mého názoru vytváří dobré předpoklady pro to, aby se situace v těchto lokalitách zlepšila. Nicméně chci jenom připomenout, že tyhle programy samy o sobě to nezachrání. Jsem přesvědčený o tom, že musíme dosáhnout legislativních změn právě v těch oblastech, které jsem zmiňoval a které ztrpčují situaci lidem v oblasti bydlení. Tam se to podle mého názoru bez změn zákonů neobejde.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Prosím k mikrofonu pana poslance Nekla, připraví se pan poslanec Valenta. Prosím máte slovo.
Poslanec Josef Nekl: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo vlády, svůj mandát vykonávám v Olomouckém kraji, v regionu, který je postižen nemalou nezaměstnaností a nižšími průměrnými mzdami, než je v celé republice. Proto se podivuji tomu, že i když se najdou cesty, jak situaci částečně řešit, dopadne to vždy stejně.
Vracím se k problému využití přerovského letiště pro rozvoj celé oblasti. V květnu 2015 jste prohlásil veřejně v Přerově, že tady vznikne největší průmyslová zóna. Podle mých informací nebylo řešení nereálné, jednalo se s významným investorem. Mezitím však vláda přijala usnesení o zachování letiště z důvodu lobbingu z Ministerstva obrany, které mimochodem toto strategické letiště odepsalo a zlikvidovalo.
Proto mám několik otázek. Je pravdou, pane premiére, že krach jednání s investorem Land Rover byl způsoben vyjádřením ministra dopravy Dana Ťoka, že není schopen garantovat dostavbu jedenácti kilometrů dálnice na trase Říkovice-Přerov, a tím přišla Česká republika o investici ve výši asi 42 mld. korun s potenciálem až 7 tis. pracovních míst i s možností využití nenaplněné zóny v Holešově? Závod se již podle mých informací buduje, nebo dokonce stojí na Slovensku. Není to důvodem k vyvození osobní odpovědnosti za změření významné investice?
Usnesením vlády se staly developerem pro tento prostor Letecké opravny Malešice. Není to v rozporu se zákonem - státní podnik a developer?
A třetí otázka. Kdy dojde k vypořádání pozemkových úprav ve scelení, které z důvodu blokace občana nejsou dokončeny od roku 2004 a hrozí zastavení přípravy průmyslové zóny? Jde o 2,3 mil. korun a vláda není schopna rozhodnout o účelovém přidělení prostředků pro město Přerov. Přitom Armádní Servisní, příspěvková organizace, disponuje prostředky na výkupy pozemků a přípravu zóny.
Děkuji vám za konkrétní odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že když jsem měl možnost tu zónu navštívit, v zásadě ještě v první části mandátu naší vlády, tak musím říci, že to tam vůbec jako potenciální zóna nevypadalo. Byla tam přítomna ještě celá řada objektů, která tam zůstala po vojenském letišti, a v okamžiku, kdy se objevil zájem velkého zahraničního investora, naše vláda byla vůbec tou první vládou, která začala reálně jednat.
Pan poslanec tedy jistě ví, možná i vy další, kolegyně a kolegové, že naše vláda přijala několik usnesení, kterými zahájila proces přípravy toho území tak, aby tam do budoucna mohla vzniknout průmyslová zóna. Vyčlenily se finanční prostředky. Armáda České republiky to území začala připravovat. To znamená, byly zlikvidovány objekty, které tam ještě zůstaly po letišti, a v těch pracích se samozřejmě intenzivně pokračovalo. Rozhodli jsme se, že v pracích na přípravě průmyslové zóny se bude pokračovat i v okamžiku, kdy se ukázalo, že v mezinárodní soutěži mezi Českem, Polskem a Slovenskem o tu konkrétní velkou investici nakonec zvítězilo Slovensko. Řeknu vám, proč zvítězilo Slovensko. Nebudu se teď vracet, proč jsme nevyhráli my, ale proč zvítězilo Slovensko. Bylo schopno nabídnout pozemek, ke kterému vedla dálnice. My jsme nebyli schopni nabídnout takto velký pozemek, ke kterému vede dálnice. To byla komparativní výhoda, se kterou slovenská vláda mohla počítat a která byla pravděpodobně jednou z těch, které rozhodly o tom, že v soutěži o tuto investici uspěli.
Ovšem platí to, co jsem řekl. My pokračujeme v přípravě té průmyslové zóny. Také jsme zrychlili přípravu výstavby toho posledního úseku D1. Víte jistě, že se v posledních měsících urychlila příprava výkupů pozemků. Že se urychlila příprava otázek územně plánovací dokumentace. Je to jedna z priorit vlády. Asi také víte, že to patří mezi ty výjimky, které byly dojednány s Bruselem, že se tam nebude muset dělat nová EIA. To znamená, to se týká D1 v tomto úseku kolem Přerova. A tak jak jsem měl možnost vidět ty plány, počítá se s napojením té průmyslové zóny. To znamená, ten zbývající úsek D1 je připravován tak, aby mohla být napojena průmyslová zóna.
Jestli tam bude letiště, nebo ne, je myslím speciální otázka. Pochopil jsem i během návštěv v tomto regionu, že město Přerov a v posledním období i Olomoucký kraj nepodporovaly myšlenku zachování té letištní plochy, která tam zbyla po vojenském letišti. Nicméně Ministerstvo obrany na tom trvalo a předložilo do vlády celou řady argumentů, proč by tam ta plocha teď neměla být zlikvidována. To znamená, vláda přihlédla k argumentaci správce toho majetku Ministerstva obrany a nerozhodla o likvidaci té letištní plochy. To znamená, letištní plocha tam zůstane zachována, ale budou nadále připravovány velké pozemky, které to letiště obklopují, a to jsou desítky, pravděpodobně stovky - je to víc, než 100 hektarů, které jsou tam k dispozici v prostoru té průmyslové zóny.
Takže se domnívám, že tímto postupem dosáhneme toho, aby za prvé byla dostavěna dálnice, bylo zajištěno dálniční napojení této nové průmyslové zóny. Za druhé, nebude tam zrušeno letiště. Ale do budoucna, kdyby se náhodou objevil nějaký velký strategický investor, vláda samozřejmě může to rozhodnutí kdykoliv přehodnotit. Myslím, že je lepší, že jsme neinvestovali do likvidace té betonové plochy, plocha tam zůstala zachována a do budoucna tam je otevřený prostor, aby eventuálně vláda ty pozemky využila. V každém případě budou zasíťovány ty okolní pozemky. ***