(18.30 hodin)
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Já myslím, že samozřejmě postupujete v souladu s jednacím řádem, akorát jste neslyšela přesně, co jsem říkal. Já jsem říkal: připojuji se k návrhu na zamítnutí, pokud by tento nebyl, tak eventuálně dávám návrh na vrácení k přepracování. Čili myslím, že by se nejprve mělo hlasovat o zamítnutí.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Souhlasím, máte pravdu. Já jsem to neslyšela takhle explicitně. Omlouvám se.
Takže budeme nejdříve hlasovat o návrhu pana poslance Bendy a pana poslance Adamce na zamítnutí předloženého návrhu.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 330, do kterého je přihlášeno 130 přítomných, pro 60, proti 57. Tento návrh byl zamítnut.
Nyní se tedy budeme zabývat návrhem pana poslance Bendy na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 331, do kterého je přihlášeno 133 přítomných, pro 68, proti 57. Tento návrh byl přijat a vrací se navrhovateli k dopracování. Končím tento bod. (Potlesk zprava.)
Pan poslanec Koníček. Prosím.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážená paní předsedající, chtěl bych jenom upozornit Sněmovnu, že paní předsedající to navrhovala správně, ale nechala se zmást panem poslancem Bendou, protože v § 90 odst. 7 je pořadí napřed vrátit k přepracování, a není-li přijat, tak návrh na zamítnutí. Takže se mělo hlasovat v opačném pořadí.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Nicméně pan poslanec Benda to přednesl eventuálně, to je to důležité slovíčko, které obrátilo pořadí, takže si myslím, že to bylo v souladu s jednacím řádem.
Nyní přikročíme k projednávání bodu
34.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 903/ - prvé čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jaroslav Zavadil.
Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali v úterý 25. října, kdy jsme přerušili obecnou rozpravu. Já se v tuto chvíli táži paní ministryně, zda má zájem o vystoupení v tomto okamžiku. Pan zpravodaj? Také ne.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásila paní poslankyně Adamová, která byla přerušena ve svém vystoupení dne 25. 10. Poté zde byla faktická poznámka pana poslance Opálky a poté přihláška pana poslance Grospiče. Nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou. Máte slovo. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký večer. Zkusím navázat na to místo, kde jsem minule přestala.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já se omlouvám, ale prosím, abyste posečkala do té doby, než se sněmovna zklidní. Já poprosím kolegyně a kolegy, pokud si mají co říci, aby tak učinili v předsálí a nerušili nás v projednávání. Děkuji. Prosím.
Poslankyně Markéta Adamová: Chtěla bych jenom velmi stručně shrnout, o čem jsem už minule mluvila, abych připomněla, co zásadního v této novele zákoníku práce považuji za důležité zmínit.
Je tam tedy určitě důležité, že dochází k častému měnění terminologie řazení, číslování paragrafů i hlav, přesouvání ustanovení z jedné části zákona do jiné, a to velmi znesnadňuje orientaci v zákoně. Jistě se všichni shodneme na tom, že právě kontinuita práva je pro stabilní právní řád důležitá. Teď jsme tady řešili, jestli vůbec potřebujeme nějaký zákon do našeho právního řádu přidávat. V tomto případě bych zase apelovala na to, abychom dbali na to, že musí být nějaká návaznost. Pokud zde dochází k takovýmto změnám, tak by měly být důvodné a to v tomto případě moc není.
Už jsem hovořila právě v minulém příspěvku o zbytečném detailním precizování mnohých položek. V zákoníku jsou tedy upraveny i věci, které být vůbec nemusí, nebo mohou být upraveny jen rámcově. Co se dozvídáme z důvodové zprávy, je, že zásadní pro předkladatele byla flexibilita pracovního trhu, nicméně v tomto případě flexibilita pracovněprávních vztahů je zbožným přáním a skutečný stav se spíše naopak zhorší.
Já to hned doložím na některých konkrétních příkladech, které tady mám uvedené. Už jsem hovořila i o zavádění nové kategorie vrcholných zaměstnanců, což považuji za naprosto zbytečné. Další jsou zásadní změny v počítání dovolené, zásadní změny, které se týkají neomluvených absencí, kde tedy zaměstnanec nebude mít moci krácenou dovolenou o jeden až tři dny, ale pouze o tu zmeškanou dobu, což je opravdu krok špatným směrem, protože veškeré preventivní účinky sankčního krácení dovolené jsou velmi důležité pro potenciální absentéry, a tímto jim tedy dáváme větší a větší ochranu. Takže zaměstnavatelé určitě z tohoto budou jenom nešťastní a nepomůže to vlastně v konečném důsledku nikomu.
U dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti se zavádějí obdobná pravidla jako u pracovního poměru při evidenci pracovní doby. Toto uplatnění minimální a zaručené mzdy, povinných přestávek v práci, nebo se ruší také významně a zcela chybně zásadní výhoda vyšší flexibility těchto pracovněprávních vztahů, kde právě proti tomu principu, který je v důvodové zprávě tak často zmiňován, naopak je to příklad toho, jak se slova rozcházejí s činy. Je to tedy nikoliv vyšší flexibilita, ale naopak nižší flexibilita, vyšší administrativní náklady, další zbytečné papírování, více zbytečných povinností.
Nová povinnost pro zaměstnavatele předcházet riziku stresu, což je jeden z hodně medializovaných kroků, a riziku násilí a obtěžování na pracovišti je další zásadně chybný legislativní krok. Opět jenom zvyšuje administrativní povinnost zaměstnavatelů, protože nic jiného než papírování tohle ani být nemůže. Zvýší riziko soudních sporů, pozitivního nepřináší v důsledku ani samotnému zaměstnanci nic.
Specifikuje se hodně podrobně práce z domova, práce na dálku. Údajně se v tomto případě přebírá evropská úprava vycházející z dohody sociálních partnerů, ale já se obávám, že jako obvykle v české praxi bude úprava zbytečně složitá a podrobná. A evropská dohoda sociálních partnerů nic takového nepožaduje. Vymezení vzájemných vztahů při práci na dálku bych naopak ponechala do velké míry na individuální dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, případně na kolektivní dohodě nebo vnitřním předpisu zaměstnavatele, a zákonem bychom se do toho vůbec nemuseli míchat. Jediné, co by bylo vhodné upravit, jsou daňově uznatelné náklady zaměstnavatele při práci z domova a to stejně tento návrh dostatečně přesně neřeší. Takže lépe vůbec než takhle.
Dále návrh obsahuje nepodstatné drobné změny týkající se doručování písemností, počítání průměrného výdělku a rozhodování pracovněprávních sporů, kde se vylučuje použití rozhodčího řízení. To se opravdu v této oblasti běžně nepoužívá, ale strany sporu by si to mohly dohodnout, když nechtěly absolvovat zdlouhavé soudní řízení, což nově nebude vůbec možné. A mnoho dalších drobných změn se týká opravdu jenom terminologie a věcných úprav.
Z těchto důvodů, které se tady pokouším shrnout opravdu jenom ve stručnosti a nezabíhat zbytečně do jejich detailů, bych chtěla navrhnout zamítnutí v prvním čtení, variantně, pokud by neprošlo, vrácení předkladateli k přepracování. ***