(17.10 hodin)
(pokračuje Adámek)
Vysvětlení. Právní rámec pro ochranu autorských práv stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/48/ES o vymáhání práv duševního vlastnictví, dále jen směrnice. Z této... (Konzultace s legislativou.) Já to mám v pořádku, předpokládám. Já jsem si vzal k srdci, paní doktorko, vaše námitky, které jste měla při projednání na výboru -
Předseda PSP Jan Hamáček: Já jenom poprosím, pane poslanče, o strpení. (Konzultace s legislativou.) To upozornění je pouze v tom směru, že pokud to, co zde načtete, bude odlišné od toho, co je v systému, tak platí to, co načtete na mikrofon.
Poslanec František Adámek: Ano. Já čtu to, co je v systému.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dobrá. Pouze pro vaše upozornění ze strany legislativy.
Poslanec František Adámek: Já si to uvědomuji. Děkuji.
Takže skončil jsem o tom, že tato směrnice, a z této komunitární právní úpravy má vycházet národní právní úprava, což je logické. Vnitrostátní úprava v žádném případě nesmí odporovat směrnici. Pro výklad komunitární a národní právní úpravy odpovědnosti za škodu způsobenou porušováním práv z duševního vlastnictví z hlediska jejího účelu má význam zejména odstavec 26 preambule směrnice, v němž se uvádí, že cílem není zavést povinnost stanovit náhradu škody jako trest, ale umožnit odškodnění na základě objektivních kritérií s přihlédnutím k nákladům vzniklým nositeli práv, jako jsou náklady na zjištění porušení práva a totožnosti porušovatele.
Jinými slovy, peněžité nároky z porušení autorských práv by neměly sloužit v první řadě jako prostředek k sankcionování porušovatele. A my vlastně říkáme, že potrestáme toho, kdo udělal chybu, přestupek, trestný čin, cokoliv chcete, dvojnásobkem. Standardní postup je... Ještě je potřeba dodat, že veškerá právní literatura publikovaná k autorskému zákonu ohledně dvojnásobku bezdůvodného obohacení uvádí, že takto pojatý způsob má nejen restituční, ale také sankční pojetí. Jinými slovy, pokud někomu vznikne škoda, obrátí se na soud a musí tu škodu prokázat. To je smyslem mého, tak jak je koneckonců v právním řádu u nás uvedeno ve všech předpisech, to je smyslem mého pozměňovacího návrhu. Chci jenom říct, že u nás v právním řádu se toto vyskytuje dvakrát. Za prvé v tomto navrženém autorském zákoně a v § 3004 občanského zákoníku. To se ovšem týká zásahu do přirozených práv člověka.
V čl. I dosavadním bodu 64 § 97 odst. 5 se slova "například vystavování faktur nebo rozdělování částek příslušejících nositelům práv" zrušují a dále se na konci odstavce 5 doplňují věty: "Jestliže kolektivní správce přenese výkon činností prováděných podle tohoto zákona nebo některou její část na jinou osobu, je právní jednání osoby, na niž byla taková činnost přenesena, přičitatelná i kolektivnímu správci. Osoba pověřená kolektivním správcem výkonem některých jeho činností je v oblasti pověření ve vztahu k uživatelům předmětu ochrany vázána všemi povinnostmi a omezeními, které tento zákon stanoví kolektivnímu správci."
Já myslím, že to ani není potřeba nějak zvlášť vysvětlovat, nicméně aspoň jednu větu. Cílem návrhu je zamezit nežádoucí konkretizaci textu právní úpravy výčtem některých činností, které by kolektivní správci mohli přenést na třetí osoby. A je potřeba zdůraznit, že tento návrh vychází z dikce směrnice 2014/26/EU o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k užití hudebních děl online na vnitřním trhu, konkrétně čl. 2 odst. 3. Toto ustanovení uvádí: Příslušná ustanovení této směrnice se vztahují na subjekty přímo či nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti, vlastněné či ovládané organizací kolektivní správy, jestliže tyto subjekty vykonávají činnost, na kterou by se ustanovení této směrnice vztahovala, pokud by ji vykonávala organizace kolektivní. Jinými slovy, každý, koho pověří kolektivní správce, je vázán stejnými právními předpisy jako kolektivní správce.
Dále. V čl. I dosavadního bodu 64 § 98e odst. 1 se slova "stanoví je sazebník kolektivního správce, dále jen sazebník" nahrazují slovy "sjednává sazby odměn kolektivní správce s uživateli předmětu ochrany".
V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e v odst. 2 se slova "sazebníkem" zrušují.
Dále. V čl. I dosavadního bodu 64 § 98e odst. 3 se v uvozující větě slovo "stanovení" nahrazuje slovem "sjednávání" a slovo "sazebníkem" se zrušuje.
V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 3 písmeno d) se slova "k četnosti" nahrazují slovy "ke skutečné četnosti".
V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 4 se slovo "stanovení" nahrazuje slovem "sjednávání" a slovo "sazebníkem" se zrušuje.
A poslední v této sérii. V čl. I dosavadním bodu 64 § 98e odst. 5 se slova "platné sazebníky" nahrazují slovy "sazby odměn sjednané kolektivními správci s uživateli předmětu ochrany".
Velmi krátké zdůvodnění, abych nebyl až moc dlouhý. Platné znění stávajícího autorského zákona doposud nepoužívá slovo sazebník. Vládní návrh novely neobsahuje definici sazebníku a ani žádným způsobem nezdůvodňuje, proč by právě takové slovo mělo být do zákona nově zavedeno. V běžné praxi se termín sazebník používá v situacích, kdy jsou sazby pevně dány, jako například sazby pokut, soudních poplatků nebo místních poplatků. O výši soudního poplatku se mezi stranami sporu navzájem ani mezi stranami a soudem nevede jednání. A proto navrhuji, abychom zvolili v podstatě ten nový termín, protože termín sazebník z důvodu toho, co jsem uvedl, považuji za nevhodně zvolený výraz, protože do jisté míry navazuje - neměnnost toho je, řekl bych, i v určitém slova smyslu disproporční při projednávání a sjednávání výše sazeb na dané období.
Dále navrhuji v bodě šest zpřesnit ustanovení § 98e odst. 3 písm. d) s ohledem na poznatky z praxe. Parlament jako zákonodárce v minulých letech stanovil, že při výpočtu výše odměn hrazených kolektivním správcům například ubytovacím zařízením má být zohledněna obsazenost pokojů. Je logické, že když je pokoj prázdný, nikdo v něm není ubytován, tak v něm nemůže docházet k užívání nebo k šíření předmětu ochrany. Tato skutečnost byla při projednávání tohoto ustanovení jasně a logicky zdůvodněna. Znění ustanovení § 98e odst. 3 písm. d) je převzato ze stávajícího znění zákona, který však bohužel zakládá možnost různých právních výkladů, ačkoliv úmyslem zákonodárce nebylo rozhodně zavedení jakýchsi obsazenostních pásem. Pak může docházet k takovým paradoxům, například, protože toto nezohledňují kolektivní správci a mají obsazenostní pásma například 1-10, 11-79, 80-100. Takže vy máte, dám příklad, 20% obsazenost a platíte 80% skoro. To já prostě nepovažuji za správné. Před několika lety byla praxe, a koneckonců proto já i navrhuji výpočet platby jako skutečnou četnost, protože před několika lety byla taková praxe obvyklá a nečinila kolektivním správcům žádné technické ani jiné obtíže. ***