(11.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: I já děkuji, pane ministře. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím č. 54 předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 921/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru, které máte jako tisk 921/1. Je to usnesení rozpočtového výboru ze dne 12. října 2016 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky.
Rozpočtový výbor na 47. schůzi po úvodním slově ministra financí Babiše, zpravodajské zprávě předsedy výboru poslance Votavy a po rozpravě
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 v prvém čtení přijala následující usnesení:
Poslanecká sněmovna
I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 podle sněmovního tisku 921, kterými jsou:
A.
Výše příjmů stanovená částkou 1 249 272 037 180 Kč
výše výdajů stanovená částkou 1 309 272 037 180 Kč
rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo) stanovený částkou - 60 000 000 000 Kč
B.
Způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami
a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 60 403 400 000 Kč
b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 403 400 000 Kč
C.
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů
D.
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí
E.
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy
F.
Zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1, 2 a 3;
II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2017
a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie - číselně vyjádřeno v usnesení
b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti - také vyjádřeno číselně v usnesení;
III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu ČR - je uvedeno v návrhu usnesení, který výbor jaké kapitoly bude projednávat. Nebudu číst.
II. Zmocňuje zpravodaje výboru poslance Votavu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také učinil.
Jenom bych připomenul v poznámkách. Dnes schvalujeme samozřejmě základní parametry, to znamená v podstatě usnesení, které jsme přijali, v dalším čtení už není možné měnit základní parametry, pouze tedy přesouvat prostředky mezi jednotlivými kapitolami. Pokud budou tedy schváleny základní parametry, jsou dále již pro projednávání neměnné.
Jenom bych připomenul, že máme usnesením Poslanecké sněmovny stanoven harmonogram pro projednávání státního rozpočtu. Pro připomenutí, výbory mají projednat přikázané kapitoly do 16. 11. 2016, rozpočtový výbor potom bude projednávat za účasti zpravodajů jednotlivá usnesení 23. 11. 2016. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně k návrhu zákona o státním rozpočtu je možné od 30. 11. 2016 a ve třetím čtení by Poslanecká sněmovna měla jednat o návrhu zákona o státním rozpočtu od 7. 12. 2016.
Tolik ode mne. Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přednostní práva. S prvním prosím k mikrofonu pana premiéra Bohuslava Sobotku, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek a po něm pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké dopoledne.
Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se také zapojil do rozpravy před prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. Je to už třetí státní rozpočet, který předkládá do této Poslanecké sněmovny naše koaliční vláda, a dovolte mi, abych se na úvod vyjádřil k situaci, na základě které jsme tento návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2017 připravili.
Především bych chtěl zdůraznit, že Česká republika je úspěšná a ekonomicky rostoucí země. Pokračujeme v růstu navzdory tomu, že růst hrubého domácího produktu byl v letošním roce pomalejší než v roce předchozím, ve druhém čtvrtletí letošního roku to byl růst 2,6 % oproti 5 % ve druhém kvartále roku 2015. Držíme už třetím rokem v pořadí setrvale růstovou tendenci. Je potřeba říci, že rok 2015 byl z pohledu tempa našeho hospodářského růstu rekordní, velkou roli v tomto úspěchu sehrálo dobré dočerpání evropských prostředků ve finální fázi, kdy jsme to mohli udělat. Rekordní hospodářský růst z roku 2015 se přirozeně projevuje v dobrém daňovém výběru letošního roku a pevně doufám, že přispěje také k co nejlepšímu výsledku státního hospodaření na konci roku 2016.
Je myslím dobré upozornit, když mluvíme o tom, že tři roky po sobě už česká ekonomika roste, že ještě v roce 2013 byl trend našeho hrubého domácího produktu sestupný. Ekonomický vývoj reaguje pozitivně na hospodářskou politiku vlády, na to, co vláda ve své politice realizuje. Chtěl bych říci, že se v dosavadní hospodářské politice i v návrhu rozpočtu na příští rok držíme několika zásad. Jsem především rád, že se nám daří zajistit vnitřní stabilitu, protože ta zde v době předcházejících vlád velmi často chyběla. Koaliční vláda sociální demokracie, ANO a lidovců dokázala za necelé tři roky svého fungování vytvořit stabilní podmínky, ve které mají důvěru podnikatelé, ve které mají důvěru zaměstnavatelé a průmysl, ale také zaměstnanci. Je to také díky tomu, že jsme obnovili velmi intenzivní sociální dialog. Otevřeně se bavíme s našimi sociálními partnery o hospodářské politice, o jejich prioritách a snažíme se pro tuto hospodářskou politiku vlády získávat podporu.
Díky tomu jsme byli také schopni, dámy a pánové, najít řešení pro některé závažné problémy, které mají kořeny hluboko v minulosti. Mám na mysli například naprosto podceněný stav projektové přípravy u klíčových dopravních staveb v naší zemi. Ty se za minulých vlád prakticky přestaly připravovat. Důsledkem je, že i když dnes máme dostatečné finanční zdroje díky růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a výběru daní, tak nemáme dnes připraveny potřebné projekty, které bychom mohli zrealizovat, ať už z národních, nebo evropských prostředků. A vlastně poslední dva roky intenzivně pracujeme na tom, aby alespoň v příštím roce a v letech následujících takovéto projekty na úrovni státu k dispozici byly. Víte, že jsme nastavili krizové řízení, nastavili jsme zesílenou kontrolu, vyjednali jsme výjimky u Evropské komise pro maximum staveb, potřebné změny se snažíme prosadit i v novele stavebního zákona, který tato Sněmovna dostala od vlády na stůl v září. ***