(11.10 hodin)
(pokračuje Babiš)
Růst české ekonomiky v roce 2016 zpomalí vlivem odeznění jednorázových faktorů v podobě zesílené investiční aktivity v důsledku končící finanční perspektivy 2007 až 2013 a postupného vyčerpávání meziročních efektů poklesu ceny ropy. Růst reálného HDP by měl tak činit 2,2 %. Hlavním tahounem růstu by měly být výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu. Rok 2017, očekáváme obnovení růstu investiční aktivity, pokračující růst spotřeby a mírně kladný příspěvek zahraničního obchodu k tempu HDP. Růst reálné HDP by tak měl dosáhnout 2,4 %.
Rok 2016 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy i řady neropných surovin. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Průměrná míra inflace by proto měla dosáhnout 0,5 %. V roce 2017 by proinflačně měly působit domácí poptávka, vyšší ceny ropy a předpokládám i nadprůměrné využití výrobních kapacit. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Proti zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky půjde snížení DPH v oblasti stravování v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst k 1,2 %.
Spolu s růstem ekonomiky očekáváme také další zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2016 nárůst o 1,6 %, přičemž lze již pozorovat zřetelný nedostatek pracovních sil. V důsledku toho by zaměstnanost v roce 2017 měla téměř stagnovat. V oblasti nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2016 měla dosáhnout 4,1 % a dále klesnout v roce 2017 na 4 %, což je v mezinárodním kontextu jedna z nejnižších hodnot. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2017 souvisí s pozicí ekonomiky v hospodářském cyklu a s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.
Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme růst jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z toho důvodu předpokládáme v roce 2016 i 2017 přebytek salda běžného účtu.
Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně ze soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí. V souvislosti se směrnicí 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtovou dokumentaci, byla červencová makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky, a tím i makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 hodnocena nezávislými makroekonomickými odborníky. Na škále konzervativní - realistická - optimistická bylo celkové hodnocení realistická.
Nyní bych vás rád podrobněji seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2017. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 675 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2017 oproti rozpočtu roku 2016 rostou o 45,3 mld. korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy z veřejných rozpočtů, činí 19,5 %. Složená daňová kvóta činí 34,3 % HDP.
V daňových příjmech je zahrnuto: Kontrolní hlášení, dopad plus 8,2 mld. korun. Elektronická evidence tržeb, dopad plus 3 mld. korun. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 %. Vliv EET s dopadem minus 2,8 mld. korun pro státní rozpočet. Zavedení tříletého programu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků s dopadem plus 4,4 mld. korun. Úprava povinného vzniku revalvačních fondů ve finančním sektoru s dopadem minus 0,4 mld. korun. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 s dopadem minus 0,9 mld. korun. Zavedení nové daně z hazardu, která nahradí stávající odvod z loterií, celkové inkaso se předpokládá ve výši 4,2 mld. korun.
S účinnosti od 1. ledna 2017 se ruší 30procentní podíl obcí na dani z příjmu fyzických osob z přiznání a navyšuje se podíl obcí na DPH na 21,4 %. Záporný dopad do státního rozpočtu činí 2,1 mld. korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 447,8 mld. korun a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 25,8 mld. korun, to je o 6,1 %. Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 98 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 3,5 mld. korun.
V návrhu rozpočtu na rok 2017 jsou rozpočtované příjmy od státních podniků v rozsahu přes 3 mld. korun, zejména Lesy České republiky, Budějovický Budvar a příjmy z privatizačního účtu ve výši 14 540 000 000 korun.
Nyní mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji státního rozpočtu na rok 2017. Celkové výdaje jsou pro rok 2017 navrženy ve výši 1 309,3 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2017 jsou rozpočtované ve výši 725,3 mld. korun a tvoří 55,4 % celkových výdajů státního rozpočtu.
Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující: výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 416,5 mld. korun meziročním růstem o 4 % v porovnání s očekávanou skutečností roku 2016. Důchody budou k 1. lednu 2017 valorizovány o maximální možnou výši, tj. o 2,7 %, což v absolutním vyjádření představuje zvýšení průměrného starobního důchodu o 308 korun měsíčně.
Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Očekávaná skutečnost pro rok 2016 je 26,6 mld. korun, pro rok 2017 se navrhují výdaje v částce 27,5 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky o objemu 66,4 mld. korun. Měsíční platba za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění bude činit 920 korun na osobu a měsíc. Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery se rozpočtují ve výši 14,3 mld. korun. Výdaje na příspěvek na péči byly valorizovány o 10 % a měly by dosáhnout 23,8 mld. korun, to je o 2 mld. korun víc než v roce 2016.
Nyní bych se chtěl zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu.
Platová oblast. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích jsou pro rok 2017 rozpočtované ve výši objemu 162 mld. korun bez příslušenství, což představuje zvýšení o 12,9 mld. korun oproti roku 2016. Rozpočet dále obsahuje zvýšení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství o 8 %, tarifní tabulky o 6 % a nepedagogických pracovníků o 5 %. Tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 6,4 mld. korun. Zvýšení platů dalších státních zaměstnanců o 5 %, tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 5 mld. korun. Růst platů soudců a státních zástupců, nárůst činí 3,5 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů, nárůst činí 7,9 %.
Počty funkčních míst. V roce 2017 v porovnání s letošním rozpočtem vzrostl o 7 637, z něhož 4 568 je zařazeno v organizačních složkách státu a 3 069 ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení 2 796 míst v regionálním školství, 2 000 míst na řešení koncepce Armády ČR, 543 míst v kapitole Ministerstva spravedlnosti, z čehož 220 míst civilních zaměstnanců, vychovatelů a 250 míst příslušníků ostraha Vězeňské služby v souvislosti s pokračujícím nárůstem počtu vězňů a plánovaným rozšiřováním v oblasti zaměstnávání. 200 míst k zabezpečení agendy Finanční správy v oblasti prokazování majetku, kontrolní hlášení, správy dotací a k posílení kontrolních oddělení tržeb. 364 míst Celní správy na zabezpečení agend spojených s rozšířením trestních kompetencí a s EET, rozšířením kompetencí v oblasti kontroly provozování hazardních her. 284 míst v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, zejména na personální posílení České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. 142 míst v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu pro organizační složky SÚRAO, na posílení kapacit v České obchodní inspekci, na posílení kapacity na Českém úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v souvislosti s agendou znehodnocování některých palných zbraní a na posílení míst v příspěvkové organizaci CzechInvest. ***