(10.20 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Poslanecká sněmovna projednala vládní návrh zákona ve druhém čtení dne 16. září 2016. V rámci tohoto projednávání byl přednesen komplexní pozměňovací návrh, který umožňuje podnikům se živočišnou výrobou žádat o vratku spotřební daně z motorové nafty spotřebované v zemědělské prvovýrobě, s přihlédnutím k intenzitě chovu hlavních druhů hospodářských zvířat. K tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu pak byly předneseny tři pozměňovací návrhy. První dva pozměňovací návrhy umožní žádat o vratku spotřební daně z motorové nafty spotřebované i pro provádění hospodaření v lesích a v rybníkářství a třetí pak umožní fyzickým osobám žádat o vrácení daně do šesti měsíců ode dne, kdy mohly nárok uplatnit poprvé.
Vzhledem k tomu, že u řady druhů či kategorií hospodářských zvířat nelze spolehlivě doložit intenzitu chovu zpětně od 1. ledna 2016, a není tedy možné od tohoto data zajistit aplikaci správné sazby spotřební daně podle intenzity chovu, předpokládá komplexní pozměňovací návrh přechodně od 1. ledna 2016 do 1. července 2017 alternativní právní úpravu, která umožní vratku spotřební daně z motorové nafty spotřebované při činnostech v živočišné výrobě nezávisle na intenzitě chovu. S ohledem na vývoj zemědělství v České republice a s přihlédnutím k dopadům navrhovaných opatření zohledňujících intenzitu chovů na státní rozpočet České republiky předpokládá komplexní pozměňovací návrh použít zvýšenou a nejvyšší sazbu daně pouze do 31. prosince 2018. Za účelem snížení administrativní zátěže pro stát i pro dotčené subjekty předpokládá komplexní pozměňovací návrh jednotnou základní sazbu vratky pro všechny činnosti v zemědělské prvovýrobě od 1. ledna 2019.
Komplexní pozměňovací návrh přispěje ke zlepšení situace v živočišné výrobě a v produkci zvířat, a proto s ním souhlasím. Ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu byly podány další tři pozměňovací návrhy, s nimiž také souhlasím. Pozměňovací návrhy zemědělského výrobu jsou rovněž v souladu s koncepcí předkladatele, přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu zákona, proto s nimi souhlasím za předpokladu, že nebude přijat komplexní pozměňovací návrh uplatněný ve druhém čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil s přednostním právem pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, členové vlády, po projednaném minulém bodu se dostáváme k novele zákona o spotřebních daních, která však, jak se dívám na plénum Sněmovny, mnohé moc nezajímá, což mě mrzí. (Hluk v sále, někteří poslanci stojí v hloučcích a hovoří.)
Pan ministr Jurečka vysvětlil důvody, které vedou vládu k tomu, aby předložila takový návrh zákona. Naše zemědělství je velice těžce zkoušené konkurencí zejména starých zemí Evropské unie. Tímto návrhem zákona zemědělství pomáháme. Pomáháme podnikům, které produkují v živočišné výrobě. Tato novela zákona rozšíření vratky spotřební daně se bude vztahovat na všechny provozovatele živočišné výroby, včetně chovu koní.
Také chci upozornit na podaný pozměňovací návrh pana poslance Šrámka, který intenzitu chovu živočišné výroby bere jako limitující prvek a zavádí princip - čím větší množství chovaných zvířat na hektar, na jednotku plochy, zvyšuje možnost vratky spotřební daně, čímž pozitivně přispívá také ke stavu půdního fondu a velice pozitivně bude působit na naši ekologii a zachování a udržení vody v přírodě.
Na zasedání zemědělského výboru předložily svá stanoviska k podaným pozměňovacím návrhům Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí. Ministerstvo zemědělství dalo doporučující stanovisko, protože se jedná o zemědělce, Ministerstvo financí dalo stanovisko negativní. Protože to neodůvodnili, tak jsem si to odůvodnil já, proč dalo Ministerstvo financí negativní stanovisko. Za prvé je to pro útvary Ministerstva financí práce. Za druhé je to výdaj státního rozpočtu. Stejný výdaj státního rozpočtu, jako je světlo a teplo v této budově nebo světlo a teplo v budově Ministerstva financí, takže očekávám, že Ministerstvo financí při schvalování státního rozpočtu dá negativní stanovisko i na tyto výdaje.
Jak jsem řekl, možnost vratky spotřební daně se bude týkat všech podnikajících subjektů v živočišné výrobě, které mají právo o vratku spotřební daně požádat. Jestli ji využijí, nebo ne, je pouze na jejich uvážení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. S přednostním právem pan předseda Kováčik. Prosím, pane předsedo.
Pan poslanec Kořenek posouvá svoji omluvenku až od 11.30.
Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Jenom velmi krátce. Chci ohlásit jakoby drobný střet zájmů. Mou profesí je živočišná výroba, i když ji řadu let již nevykonávám, ale velmi dlouho jsem aktivně působil v zemědělství. A chci poprosit o podporu tohoto návrhu zákona včetně podpory těch návrhů, které zahrnují velmi spravedlivě do té podpory i klenot českého, moravského a slezského zemědělství, kterým je bezesporu rybníkářství, a samozřejmě i ty návrhy, které zahrnují do té podpory i lesní hospodářství.
Vím, že by se dalo udělat ještě více, a bylo by to záhodno, protože obdobně úpí i některé další sektory, ale přesto chci ocenit, že po řadě let, pro někoho možná trošku pozdě, ale přece jenom, přichází podpora, která znamená pro mnoho podniků doslova záchranu holé existence. Živočišná výroba byla vždycky tak trošičku popelkou, i mediálně je zajímavější zpráva o výnosech obilovin a o chlebu apod., a spíše tady se dočkáváme diskusí o tom, jak živočišná výroba škodí, viz nedávná diskuse o klimatu a některých dopadech živočišné výroby na klima. Ale já bych chtěl v této chvíli požádat všechny poslance a poslankyně Poslanecké sněmovny, aby vzali v úvahu to, že dochází ke kompenzaci, nebo alespoň k částečné kompenzaci újmy v uvozovkách, kterou jsme jako český stát tak trošku také té živočišné výrobě způsobili. Mám na mysli třeba situaci, kdy tím, že se Česká republika připojila k sankcím proti Rusku, velmi významně utrpěly zpracovatelské podniky, které operují s mlékem, tedy sýraři, mlékaři, kde ztráta ruského trhu pro ně znamenala velmi těžkou ztrátu, následně potom tedy i pro prvovýrobce, tedy zemědělce, kteří produkují mléko. Z této rány se dodneška velmi těžko vzpamatovávají. A jestliže tedy teď přicházíme s alespoň částečnou kompenzací prostřednictvím zelené nafty i pro živočišnou výrobu, tak pro mnoho z nich to skutečně znamená, že mohou mít určitou naději, že se bude jednou možná dýchat lépe v živočišné výrobě.
Vřele podporuji i pozměňovací návrh pana kolegy Šrámka, protože jestliže máme udržet konkurenceschopnost alespoň trošičku na úrovni zemí - a teď tady pan zpravodaj velmi správně poukazoval na staré země Evropské unie a já to zkonkretizuji - Německo, Dánsko apod., kde intenzita živočišné výroby je nesrovnatelně vyšší ať už ve výrobě mléka, ať už ve výrobě vepřového masa, nebo produktů drůbeže, tak tady je třeba, abychom i u nás zasáhli tímto způsobem. Protože jestliže se bavíme - a teď to vezmu trošku z větší šíře - jestliže se bavíme již řadu měsíců, možná řadu let o tom, jakým způsobem je třeba udržet např. vodu v krajině, tak to začíná přece tam, že zemědělství se vrátí ke své původní pestrosti a vedle oněch lánů obilí, řepky atp. se více budou pěstovat i plodiny, které vodu v té krajině zadržují, tzn. ať už jsou to travní porosty, víceleté pícniny na orné půdě apod. Čili že se vrátí význam živočišné výroby. ***