(Jednání pokračovalo v 11.28 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré poledne, uplynula pauza na základě procedurálního návrhu pana předsedy Stanjury. Dalším řádně přihlášeným do všeobecné rozpravy je pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, já jsem si velmi pečlivě vyslechl, co tady paní kolegyně Černochová říkala, a chtěl bych vás také všechny požádat, abychom vyslovili souhlas českého Parlamentu s účastí našich vojáků v Iráku. Považuji to za nezbytně nutné. Souhlasím s tím, že nelze čekat, je lepší bojovat tam, kde ten konflikt je, než čekat, že se konflikt rozšíří do České republiky nebo do Evropy.
Jenom bych chtěl připomenout jednu věc, že český Parlament zřejmě takto neuvažoval v roce 2003, když souhlasil s účastí českých vojáků, když neprotestoval proti tomu, že Spojené státy zaútočily v roce 2003 na Irák bez mandátu OSN, což byla agrese, že od té doby vznikla ta krize, jejíž důsledek dneska musíme řešit, a musíme poslat naše vojáky bojovat do Iráku. Já s tím naprosto souhlasím a příště bychom se měli vyvarovat ukvapených rozhodnutí, která se stala v roce 2003. Ano, toto je zlomový okamžik toho, do čeho jsme se dneska dostali.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Foldynovi. Další je pan poslanec Černý. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Alexander Černý: Dobrý den, vážený pane místopředsedo, pane ministře, páni ministři, dámy a pánové. Dovolte jenom pár poznámek. Chtěl bych za prvé uklidnit koalici bez ohledu na počet, v jakém se nachází, že jsme připraveni zvednout pro návrh Ministerstva obrany ruku, ale to vůbec neznamená, že nemáme výhrady. Ty výhrady jsou v podstatě tytéž, co už tu zazněly, a já pevně věřím, že si je pan ministr vědom toho, že to nebylo poprvé. Jenom připomenu, že takové urychlené jednání třeba výboru jsme už museli svolat, abychom řešili věci, které se daly řešit v normálním režimu, a když si představíte, že jde o docela závažnou věc, protože dnes ani není nic nebezpečnějšího než oblast, kam ty lidi vysíláme, tak vláda se sešla pátého. Pátého přijala materiál, který je nám postoupen. Parlament, tedy Sněmovna i Senát, to stihl za tři dny. Za tři dny jsme byli schopni to projednat a připravit se na toto dnešní jednání. Kdyby nebyla ta zoufalá podmínka, že usnesení Sněmovny i Senátu musí být absolutně totožné, pravděpodobně byste tady slyšeli nějaké jiné návrhy na hlasování a předložili bychom v podstatě totéž usnesení, ale byly by tam trochu jiné termíny. Trochu jiné, tím myslím minimálně o rok. Ale o to teď nejde. Teď jsme se dostali do situace, že pokud nechceme brzdit proces přípravy, a víme, že ti lidé mají být vyslání už za relativně krátkou dobu, tak nechceme komplikovat život, ale byl bych rád, aby Ministerstvo obrany vzalo na vědomí, že tímto způsobem by do budoucna postupovat rozhodně nemělo a že velkorysost a vstřícnost mají své meze.
Takže vás chci jenom požádat, abyste opravdu věnovali pozornost tomu, co zaznělo koneckonců i včera na výboru, a především v souvislosti s tím, že ta doba, na kterou vám dáváme jakousi pravomoc, je opravdu poměrně dlouhá a informace, které nás k tomu opodstatňují, jsou téměř nulové a vývoj té situace může být nesmírně dramatický. Tak prosím, aby s ohledem na tyto skutečnosti nás ministerstvo průběžně informovalo o tom, jednak jaké jsou zkušenosti s tou misí, která už tam je, ale od listopadu potom i s nasazením toho chirurgického týmu. Děkuji. ***