Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

187.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách
získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti
k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 723/ - třetí čtení

Prosím, aby mi - omlouvám se, ještě pan poslanec Dolejš.

 

Poslanec Jiří Dolejš: K uplynulému hlasování, respektive k uplynulým hlasováním čistě pro stenozáznam. Zvědové mi donesli, že ve sjetině při hlasování o zamítnutí tohoto návrhu jsem měl uvedeno ano. Zmýlená neplatí, neshoduje se to s mou vůlí jakožto hlasujícího, zřejmě chyba někde mezi čudlíkem a koncovým zařízením. Čistě jenom pro stenozáznam.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, bude upraveno.

Prosím tedy, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Kasal. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 723/5, ten byl doručen 26. září. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 723/6.

Zeptám se pana ministra, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Pane ministře, prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, předložený návrh byl zde v Poslanecké sněmovně probírán již několikrát. Proto mi dovolte, abych při jeho uvedení pouze opětovně zdůraznil, že jeho cílem je zejména zavést taková opatření, která napomohou ke stabilizaci počtu lékařů v některých oborech, zajistí vzájemnou prostupnost některých oborů, rozšíří možnost motivující k dalšímu vzdělávání a v neposlední řadě zlepší sladění vzdělávání s rodinným životem lékařů.

Nejprve bych rád uvedl, že podporuji tzv. komplexní pozměňovací návrh. K němu bylo v rámci druhého čtení podáno množství dalších pozměňovacích návrhů. Chtěl bych vás tímto požádat, abyste při hlasování podpořili pouze ty, které mohou k dosažení uvedených cílů přispět. Takovým je např. pozměňovací návrh pana poslance Kasala, podle něhož dojde zápočtem praxe k podpoře lékařů ve specializačním vzdělávání v oboru pediatrie, pozměňovací návrh, který upravuje revizní činnost jako výkon povolání lékaře s odbornou způsobilostí, a též úprava upřesňující provádění funkčních kurzů.

Nemohu se ztotožnit s návrhem na zachování dvou oborů v oblasti péče o děti, a to dětské lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost. Smyslem novely zákona je vytvořit jeden společný vzdělávací program pro obor pediatrie. Stávající úprava rozdělení vzdělávání na dva obory nemá opodstatnění a nedůvodně stěžuje profesní pohyb a zaměstnatelnost lékařů v této oblasti. Současně neodpovídá standardu vzdělávání v drtivé většině států Evropské unie. Zde bych rád zdůraznil, že institut registrující poskytovatele zdravotních služeb pro děti a dorost zůstane zachován. Na systému ambulantní péče o děti se tedy nic nezmění. Závěrem je možné zmínit, že většina lékařů, kteří v současné době působí v ambulancích praktických lékařů pro děti a dorost, absolvovala dřívější systém vzdělávání, kdy existovala pouze jedna pediatrie.

Mezi ty návrhy, které také nemohu podpořit, patří především změny v úpravě umožňující Ministerstvu zdravotnictví pověřit některými činnostmi v oblasti vzdělávání další subjekty. Na základě pozměňovacího návrhu pana poslance Hovorky by výkonem činností vztahujících se ke specializačnímu vzdělávání mohl být pověřen pouze Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Tímto krokem by se Ministerstvo zdravotnictví zbavilo možnosti v případě potřeby do budoucna pověřit výkonem činnosti jiný subjekt, než je uvedeno v tomto návrhu. Stručně řečeno, pokud by nějakou z uvedených činností IPVZ nevykonával, muselo by tyto činnosti vykonávat samo ministerstvo, neboť zákon by nedával možnost pověřit touto činností jinou právnickou osobu než IPVZ.

Současně také nemohu souhlasit s tím, aby na základě veřejnoprávní smlouvy bylo možné určitými činnostmi pověřit vedle univerzity nebo profesní komory jakoukoli další blíže nespecifikovanou právnickou osobu, jak je uvedeno v návrhu pana poslance Štětiny i pana poslance Hovorky. Takovou úpravu nelze vzhledem k druhu zajišťovaných činností považovat za vhodnou. Navíc oba návrhy radikálně zužují výčet činností, které by bylo možné veřejnoprávní smlouvou převést.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, věřím, že vzhledem k výše uvedenému tento návrh zákona při dnešním projednávání podpoříte ve znění, které bude co nejvíce ku prospěchu výkonu zdravotnických povolání, a tím i ke kvalitě poskytované zdravotní péče. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane ministře. A otevírám rozpravu. Ještě než dám slovo panu poslanci Štětinovi, tak vás chci informovat, že pan poslanec Vondráček hlasuje s kartou číslo 26.

A nyní už má slovo pan poslanec Štětina a připraví se pan poslanec Hovorka.

 

Poslanec Jiří Štětina: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové. Začnu posledními slovy pana ministra. Já budu také rád, když tento zákon bude schválen ve znění s minimálními úpravami, které schválil zdravotní výbor. A já jsem přesvědčen o tom, že to tak bude. Protože schválení tohoto zákona jako jednoho ze základních zdravotnických zákonů přispěje ke zlepšení kvality a zejména také k tomu, že lékaři nebudou odcházet do zahraničí, částečně. Ona to není jenom otázka vzdělávání, to si řekněme na rovinu. Ale je to takové zaklínadlo, že když tento zákon bude podle představ mladých lékařů - a já jistě mladý lékař nejsem, to je na mně vidět... Ale myslím si, že je skutečně dobré, že Ministerstvo zdravotnictví s tímto zákonem je tady. A já se domnívám, že ten zákon je dobrý.

A nyní trochu k některým věcem, u kterých si s panem ministrem dovolím nesouhlasit. Nechci vytvářet vůbec žádnou konfliktní situaci, aby zde došlo k nějakému rozporu, že když nebude schválen IPVZ, tak že zákon nemůže být přijat. Samozřejmě, já jsem si také dovolil nějakým způsobem ověřit, co mohou dělat právnické osoby atd. Já si myslím, že když budeme s panem ministrem diskutovat, tak máme asi tak padesát na padesát pravdu, a je to tedy otázka, co bude v tuto chvíli rozumnější. Já si myslím, že jsme měli vytvořený dobrý systém vzdělávání lékařů, který byl založen skutečně již v minulosti. Nejedná se o žádné výdobytky socialismu, ale jedná se o zdravý rozum. A skutečně IPVZ fungoval zejména po stránce organizační. Je pravda, že zřizovatelem bylo a muselo by být Ministerstvo zdravotnictví a jistě ta administrativa by byla vyšší. Ale myslím si, že by se to dalo nějakým manažerským způsobem dát dohromady.

Jinak si myslím, že všechny pozměňovací návrhy, zejména pana kolegy Běhounka a spol., jsou velmi rozumné, jsou komplexní. A já budu hlasovat tak, jak jsme se rozhodli na zdravotním výboru, protože tento zákon byl projednáván mnohokrát. A rozhodně nebudu jinak hlasovat na zdravotním výboru a jinak ve sněmovně. Pouze si jako předkladatel pozměňovacího návrhu o tom, že by měl fungovat IPVZ a měl by být v zákoně, dovolím hlasovat pro tento náš pozměňovací návrh.

Další věc, za kterou bych se chtěl přimlouvat, a já jsem o tom hovořil při prvním projevu, když jsme začínali diskutovat tento zákon, že se domnívám, že obor pracovní lékařství by měl být v základních oborech. Z jednoho prostého důvodu. Je to vlastně spojení medicíny preventivní s medicínou léčebně preventivní. To znamená, že by to mohlo, nebo dokonce mělo být jako základní obor. Ale mně pan ministr slíbil, že pakliže tento pozměňovací návrh, který jsem také předložil, ale nakonec nebyl přijat, dala kolegyně Pastuchová, takže ho budu podporovat, protože to má svoji logiku a má to zejména svoji potřebu. Ale pan ministr mně říkal, že není žádný problém, že tento obor se stane oborem specializačním nebo nástavbovým a bude to ve formě vyhlášky. Takže se domnívám, že i takto se to dá velmi rozumně ošetřit. Ale je dobře, že o tom tady diskutujeme.

Na závěr mi dovolte, abychom se skutečně dohodli, že tento zákon bude schválen. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než vystoupí pan poslanec Hovorka, s přednostním právem pan předseda klubu ODS. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. K zákonu ve zdravotnictví vystupuji opravdu ojediněle, nechávám to zejména na svých kolezích, kteří jsou ve zdravotním výboru. Ale dnes učiním výjimku a chtěl bych obrátit vaši pozornost na jeden z pozměňovacích návrhů pana poslance Hovorky, který se týkal návrhu zachovat obor praktické lékařství pro děti a dorost.

Když se ten zákon uváděl, tak pan ministr říkal, že jedním z cílů je redukovat základní obory. A když se pak podíváte na výsledek, jak ta redukce vypadá, tak de facto je to jediný obor, kterého se má redukce týkat. Tak to žádná redukce není. Kdyby to šlo ze 46 na 23, na polovinu - ale já to nenavrhuji, abychom si rozuměli -, tak bychom mohli hovořit o nějaké redukci. Tomu oboru se věnují 2 000 lékařů, což je poměrně široká skupina. Jsou obory, ve kterých působí mnohem menší počet lékařů. Ale co je pro mě nejdůležitější, a teď je to pohled ne těch, kteří ve zdravotnictví pracují, ale kteří vyhledávají pomoc ve zdravotnictví, u lékařů. Ten systém funguje. A já se ptám, zda jste se ptali rodičů, zda takovou změnu požadují. Protože jako správný konzervativní politik říkám, když něco funguje, tak to nemusím měnit z centrální úrovně. Podle mě je to docela jednoduché stanovisko.

A poprosím své kolegy, zejména lékaře, protože to je jejich doména, tyto zákony, aby taky jednou zkusili poslouchat druhou stranu. To jsou pacienti a rodiny pacientů. Protože to je neméně důležité jako pohled lékařů. Abychom vnímali pohled obou stran. Po diskusi s lékaři, kterých se to týká, musím říct, že jejich argumenty mě přesvědčily, a proto budeme já i na doporučení pana docenta Svobody celý náš klub podporovat tento pozměňující návrh. Protože reálně se o žádnou redukci nejedná, reálně se to týká pouze tohoto jediného oboru, ve kterém jsme my ostatní, kteří nejsme lékaři, nezaznamenali nějaké větší problémy než v jiných oborech. Tak pak nevidíme žádný důvod, proč měnit stav, který vyhovuje, vyhovuje rodičům, vyhovuje tak široké skupině lékařů. Proto doporučuji, abychom se přidrželi konzervativní hodnoty a konzervativního přesvědčení, že když něco funguje, tak nemusím experimentovat a nemusím se to pokoušet změnit nějakým návrhem shora, v tomto případě změnou zákona. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě faktická poznámka pana poslance Běhounka.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, členové vlády, při vší úctě k panu předsedovi Stanjurovi - vy si myslíte, že se pacientů také ptáme, jak se mají vzdělávat chirurgové, ortopedi a všechny ostatní obory? Prosím, nepodléhejme demagogii určité části lidí, kteří tvrdí, že se tímto rozvrátí péče o dětské pacienty. Není to pravda!

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Štětina, rovněž faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo ještě jednou. Jsem rád, že kolega Stanjura to řekl tak, jak to řekl, protože pro nás, pro staré lékaře, je na prvním místě pacient, na druhém místě poskytovatel zdravotních služeb a pak je to ostatní. Takže v tom s ním souhlasím. A nesouhlasím v jedné věci. Zdravotnictví není ani konzervativní, ani liberální, ani socialistické. Zdravotnictví je jedno, které musí kvalitně poskytovat zdravotní služby všem bez rozdílu, jestli je chudý, nebo bohatý. Takže se domnívám, byť jsem, a k tomu se přiznám, při prvním čtení tohoto zákona hlasoval pro jednu pediatrii, tak tentokrát, a jistě se kolega David Kasal na mě zlobit nebude, budu hlasovat pro to, aby bylo i dětské lékařství pro praktiky. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Řádná přihláška pana poslance Hovorky, připraví se pan poslanec Kasal.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, odborná lékařská veřejnost s velkým očekáváním přijala zprávy o tom, že byl připraven zákon, který má jakoby navrátit stav ve vzdělávání na dobu před rokem 2004, na dobu, kdy systém docela dobře fungoval. Já jsem konzultoval tento zákon s lékařem gastroenterologem, školitelem, který byl zklamán z toho, že zákon neobsahuje to podstatné, tzn. vymezení toho, co může lékař v určitém stupni vzdělávání dělat. Jaké bude mít kompetence. To je to klíčové, co tento zákon bohužel neobsahuje.

Chtěl bych říct, že můžeme ale posunout určitým směrem vývoj tohoto zákona, pokud se rozhodneme podpořit můj pozměňovací návrh G2, G3, který se týká IPVZ, zakotvení role IPVZ do systému vzdělávání lékařů. Je třeba říct, že Institut postgraduálního vzdělávání lékařů tady funguje od roku 1953. Za dobu více než 70 let prokázal schopnosti při organizování vzdělávání lékařů. Myslím si, že i pan ministr určitě prošel vzděláváním na IPVZ, a dost dobře nechápu, proč je takový odpor ministerstva k tomu, aby IPVZ byl přímo začleněn do zákona. A když se to nepodařilo na jednání výboru, kdy byly výhrady k tomu, že nelze přímo uvést instituci do návrhu zákona, i když si myslím, že to není možné, že to není oprávněná připomínka, tak jsem potom ve druhém čtení načetl pozměňovací návrh, které pouze upřesňuje a stanovuje roli IPVZ při začleňování lékařů do oborů a ke zkoušení. Čili dostávají kompetence při zařazování lékařů do oborů a ke zkoušení lékařů. Myslím si, že ministerstvo by mělo tento návrh vítat, protože by získalo přehled o tom, kolik skutečně, v jakých oborech u nás atestuje lékařů. Proto si myslím, že tento pozměňovací návrh určitě zaslouží vaši podporu. Jedná se o pozměňovací návrhy G2 a G3. Kdyby nebyly přijaty, tak potom pozměňovací návrh pana poslance Štětiny, který je rozsáhlejší a odpovídá mému původnímu, který byl předložen na jednání výboru.

A ještě bych se chtěl dotknout toho, co zde říkal pan kolega Stanjura, a to je vlastně očekávání, které se říkalo a sdělovalo, že tento zákon zásadním způsobem omezí počet oborů. Bohužel, neděje se tak a jediným oborem, který má být v podstatě redukován, je vzdělávací obor praktické lékařství pro děti a dorost, a to tak, že má být sloučen s oborem pediatrie. K tomu bych chtěl říct, že ano, skutečně nedochází ke zrušení oboru. Dochází pouze ke zrušení vzdělávacího oboru. Ale tím sloučením myslím, že dojde k omezení především primární péče o děti. A to je to důsledné, co je třeba říct. Že praktičtí lékaři pro děti a dorost se starají o děti v terénu a tento systém za dobu 12 let existence funguje velmi dobře. A myslím si, že ze strany rodičů ani ze strany odborné veřejnosti nebyly nějaké připomínky k tomu, že by tento systém nefungoval.

Jestliže byla na začátku jednání o tomto zákoně vůle dohodnout se mezi oběma obory, tzn. jak mezi praktickými lékaři pro děti a dorost, tak mezi Českou pediatrickou společností, řekněme o části společného vzdělávání a potom o specializaci v rámci oboru buď směrem k dětskému lékařství v nemocnicích, anebo směrem k výkonu praktického lékaře pro děti a dorost v ambulancích, tak si myslím, že je škoda, že k této dohodě nedošlo. Ale bohužel, jak jsem byl informován a jak sleduji i z posledního vývoje všech dokumentů, které dostáváme k dispozici, tak mezi těmito obory byly vykopány příliš hluboké zákopy a byla vykopána velmi ostrá válečná sekera. Chci říct, že to určitě není dobře. (Hluk v sále.)

Pokud se rozhodujete, tak můžeme samozřejmě tento obor praktické lékařství pro děti a dorost zachovat, když podpoříte mé pozměňovací návrhy G1a, G1b. Těch důvodů je vícero. Jak jsem již řekl, pokud tento zákon neruší lékařské obory a ruší pouze jeden jediný, pak to jakoby vypadá, že tento zákon se předkládá z toho důvodu, aby se právě tento jeden vzdělávací obor mohl zrušit a praktické lékařství pro děti a dorost se sloučilo s oborem pediatrie. Už z toho si myslím, že to není správně.

Pokud říkáme, že všude ve světě, v Evropě je jedna pediatrie, ano, je tam jedna pediatrie, ale je třeba se podívat, jak právě funguje v těchto zemích primární péče o děti, do jakého věku se o děti starají praktičtí lékaři pro děti a dorost. A tam zjistíte, že to zdaleka není do věku osmnácti devatenácti let, jak je to v České republice, ale daleko méně, a že na určitý počet dětí v těchto zemích je velmi málo lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví a Česká pediatrická společnost možná očekávají, že tím, že dojde ke sloučení oborů, se zvýší počet lékařů v nemocnicích. Domnívám se, že tomu tak není a nebude. Pokud se podíváme třeba na tabulky, které jsme dostali k rozpočtu a Ministerstva zdravotnictví, tak tam nalezneme tabulky rezidenčních míst a tam můžete vidět, kolik se vzdělávalo v rezidenčních místech praktických lékařů pro děti a dorost a kolik těchto rezidenčních míst využívalo dětské lékařství, to znamená nemocniční lékaře.

Ze všech těchto důvodů a především z toho praktického důvodu, že systém, který u nás v primární péči o děti funguje, že není dobré do něj zasahovat, se přimlouvám za podporu svých pozměňovacích návrhů G1a a G1b. A pokud by tyto návrhy neprošly, pak za podporu pozměňovacího návrhu pana poslance Svobody pod bodem F, protože ten je obdobný.

Děkuji za pozornost a věřím, že zvítězí zdravý rozum.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo panu zpravodaji, mám tady čtyři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Běhounek, potom paní poslankyně Havlová.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi velmi líto, že musím opakovaně reagovat stejným způsobem. Prosím vás, neříkejme tady, že rušíme obory. Obory jsou sestaveny podle potřeby vývoje medicíny. My se snažíme změnit způsob vzdělávání, který byl ze všech stran kritizován. V okamžiku, kdy se to pokusíme udělat, je to kritizováno opět.

Jenom chci podotknout, že pediatrická péče je nastavena ještě od dob, kdy tady existovala fakulta pediatrie. Většina praktických lékařů v terénu už jsou tito absolventi a nemají atestaci praktického lékaře pro děti a dorost. To je až v poslední době. A stejně z našich nemocnic do toho terénu chodí ti lékaři, kteří absolvovali fakultu všeobecného lékařství nebo jakoukoli jinou a posléze šli do terénu.

Další, záležitost IPVZ. Ano, je to smysluplné, ale není tam v tom zákoně jmenovaná žádná jiná instituce, tak nevidím důvodu, proč by nemohlo ministerstvo touto činností IPVZ pověřit. Ale v případě toho tam musíme vyjmenovat všechny fakulty a všechny ostatní. Chceme, aby to bylo levné a efektivní, a budeme to nyní měnit. To prostě podle mého soudu není možné.

A opět ještě opakuji na závěr. Prosím, nesměšujme systém vzdělávání a systém péče v našich nemocnicích a v terénu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Plzáka.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Můj předřečník řekl téměř všechno, co jsem chtěl říct já. Chtěl jsem říct jeden praktický příklad. Nevím, jestli pan kolega Hovorka se pohybuje ve zdravotnictví. On tady řekl, že systém, kterým jdeme, způsobí omezení primární péče pro děti a dorost. Naopak právě současný systém, pane kolego, omezuje systém primární péče pro děti a dorost, protože dnes, když bohužel půjde do důchodu nějaký praktický lékař pro děti, nebo nedej bože zemře, tak ho nikdo nemůže zastoupit, protože lékař, který pracuje na dětském oddělení v nemocnici, tam prostě jít pracovat nemůže. Takže my ten systém v podstatě vylepšujeme, aby lékař z nemocnice si řekl dobře, já se toho oboru ujmu a nemusím kvůli tomu dělat žádnou další atestaci. Pořád nevím, jakému lobbingu jste podlehli, že prostě takhle logickou věc nechcete přijmout. Děkuju.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Holečka.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážené dámy, vážení pánové, já do té debaty chci vnést jenom jednu aktualitu. Včera jsem si tu zahrál na pošťáka a rozdal jsem vám takové žluté papíry, je to stanovisko ECPCP, Evropské konfederace primárních pediatrů. Jejich výkonný výbor zasedl 6. 11. A já bych z toho vypíchl hlavně to, že podle aktuálně publikované evidence dat vykazuje Česká republika jedny z nejlepších výsledků péče o dítě v Evropě. Jakákoli změna tohoto efektivního systému by mohla významně zhoršit zdravotní ukazatele péče o děti a negativně ovlivnit celý systém zdravotní péče. Děti potřebují pro své zdraví kvalitní primární péči stejně jako specializovanou nemocniční péči poskytovanou na obou místech adekvátně vzdělanými lékaři.

Už jsem to řekl i na zasedání zdravotního výboru. Proč chcete měnit něco, co perfektně funguje a za co nás Evropa chválí? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku a potom pan poslanec Vyzula. Stále faktické poznámky.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Chtěl bych říct, že IPVZ samozřejmě prokázal své schopnosti za uplynulá léta a právě by mohl být tím jednotícím, co by, řekněme, dnešní chaos, který ve vzdělávání je, že studenti se jen obtížně orientují, že by v podstatě usnadnil vzdělávání a zlepšil přehled o lékařích a o jejich zařazování do oborů. Pokud to nechce někdo slyšet, tak to neslyší a neposlouchá.

A pokud se týká oboru PLDD, praktický lékař pro děti a dorost, a dětského lékařství, samozřejmě že ta možnost přechodu, ta je po splnění určitých podmínek. Přechod možný je.

Ale znovu chci říct, že to, co nás odlišuje od zbytku Evropy, je, že nikde v Evropě není takový komfort pro děti, pro péči v terénu, jako je u nás. To znamená, že by se starali o děti lékaři prostě od nuly až do osmnácti nebo devatenácti let. V některých zemích je to do šesti, v některých do deseti, někde do dvanácti let. Potom péči přebírají praktičtí lékaři nebo je to jiným způsobem.

Systém, který u nás je, je relativně pro pojišťovny i pro systém zdravotního pojištění tím pádem levný. A to si bohužel kolegové podle mě neuvědomují, když se snaží teď vlastně o nové sloučení těchto oborů. Podle mě to povede k tomu, že více bude snaha dostávat děti do nemocnic, i když s běžnými nemocemi není třeba, aby chodily do nemocnic, ale aby byly léčeny v kompetenci praktického lékaře pro děti a dorost. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Vyzulu a po něm pan poslanec Běhounek. Stále faktické poznámky.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte mi pár slov tady k tomu, co bylo teď řečeno. Tak především pokud se týká pediatrie, chtěli bychom jednotnou pediatrii z mnoha důvodů. V žádném případě ten obor nerušíme. V žádném případě se nedomníváme, že by byla zhoršená péče, když bude jednotná pediatrie, protože opět bude možnost, aby byli pediatři jak nemocniční, tak praktičtí. Prostě ta péče nemá šanci být jiná. Prostě tady to nikdo nemění jako ten systém, kromě toho, že způsob vzdělávání bude jednotný až do určité doby.

Pochopitelně každý z nás - je to velmi populární, je to velmi citlivé téma, je to vůči našim dětem, všichni máme nějaké děti a nebo budeme mít vnoučata už teď brzy, máme starost o to, aby péče byla zajištěna. Je to takové téma, které je víceméně populární. Dostali jste určitě řadu dopisů jak pozitivních, které podporují jednu pediatrii, tak tedy i opačných.

Chtěl bych říct, že tady byla zmíněna jedna společnost pediatrů, kteří dopisem deklarovali, aby se pediatrie nesjednocovala. Já mám zase dopis od jiné společnosti pediatrů, který jasně říká, že to, co plánujeme, je správná věc. Vím, že je to citlivé, je to víceméně emoční, ale věřte mi, že v žádném případě péče o naše děti nebude nějakým způsobem postižena. To je jedna věc.

A druhá věc k celému zákonu. Byla tady zmíněna IPVZ, zda bude dohlížet nebo fakulty budou dohlížet. (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon. Dostal jsem dopis z asociace lékařských -

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já se velmi omlouvám, ale nemůžu vám prodloužit čas. Samozřejmě se můžete přihlásit do obecné rozpravy, kde je čas neomezený.

Nyní prosím pana poslance Běhounka, po něm pan poslanec Krákora.

 

Poslanec Jiří Běhounek: Slibuji, že už do třetice a více ne. Prosím vás pěkně, žádný systém péče o naše pediatrické pacienty, ani snížení věku, ani nic jiného se tímto zákonem nemění. Mění se pouze způsob vzdělávání, který bude jednotný, a bude možnost z nemocnic nahradit v terénu lékaře, kteří tam chybí. Jedna věc.

Druhá věc. Kdybychom zákon všichni pořádně četli, tak je tam jasně řečeno, co se týče způsobu organizace atestací a všech těchto věcí, jmenování atestačních komisí a ostatních záležitostí, že je v rukou ministerstva. Má to být veřejné, dostupné na webových stránkách, tak aby chaos, který tady byl řečen panem kolegou Hovorkou, nebyl. Ale systém tak, abychom to převedli do jedné instituce, když si může ministerstvo vybrat třeba pět institucí, je z hlediska dikce zákona a komplexního pozměňovacího návrhu zbytečný. Prosím, IPVZ klidně, pokud se ministerstvo rozhodne, a je to jeho organizační složka, nějakou část na něj přenést, tak to činit může. Pravděpodobně by to za určitých okolností možné bylo, ale je to na vedení ministerstva, protože to má za úroveň vzdělání hlavní odpovědnost. Jestliže to chceme posunout a zvýšit, tak to musíme nechat na jednom místě, to znamená ministerstvu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Krákora, po něm pan poslanec Hovorka a potom pan poslanec Štětina, stále faktické poznámky.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážený pane předsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, já myslím, že se můžu k pediatrii vyjádřit, protože pracuji 35 let v pediatrii, a to jak ambulantní, tak lůžkové. Myslím si, že se tady prostě pletou dojmy a pojmy. Nepleťme si péči a vzdělávání. My tady mluvíme o péči a vzdělávání a mícháme to všechno dohromady. My chceme umožnit dokonalejší, lepší, kvalitativně na vyšší úrovni vzdělávání pediatrů, aby byla možná i vzájemná zastupitelnost, ale v péči by se nemělo nic měnit k horšímu. Naopak by byla stejná nebo lepší. Prosím vás, nezaměňujme tyto pojmy. Něco jiného je péče a něco jiného je vzdělávání.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Hovorku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji, vážený pane předsedo. Jenom k tomu vzdělávání. Bylo řečeno, že se nic nemění, že v podstatě všechno zůstává stejné. Ale ono se mění. Vzdělávání praktických lékařů pro děti a dorost je v současné době čtyři roky, vzdělávání dětských lékařů nemocničních je pět let. Nově se navrhuje sloučení tohoto oboru vzdělávání pět a půl roku. To znamená, že tam máte minimálně jeden a půl roku výpadku, kdy nepřijde vlastně nový člověk do terénu. Taky jsem mnohokrát zaznamenal ze strany nemocničních lékařů, že jakoby ti lékaři v terénu, praktičtí lékaři pro děti a dorost, jsou méně vzdělaní, protože se vzdělávají jenom čtyři roky. To by ale potom muselo platit, že všichni praktičtí lékaři, to znamená i pro dospělé, jsou daleko hůře vzděláni než internisté a jiní lékaři, protože se vzdělávají ve své postgraduální přípravě jenom tři roky.

Byl bych rád, abychom si uvědomili, že ke změnám dochází. A změna samozřejmě je tím směrem, že už v tom novém navrženém systému není taková doba vzdělávání v terénu, jak byla v současné době v oboru praktický lékař pro děti a dorost, kdy po třech letech následoval rok právě v ordinacích praktických lékařů. A to si myslím, že by se mělo také říct, že to takto je.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Štětinu, zatím poslední faktická poznámka.

 

Poslanec Jiří Štětina: Děkuji za slovo ještě jednou. Již tady nebudu jitřit pediatrii. Já si myslím, že oba dva tábory mají svou pravdu. Ale myslím, že to, co řekl pan kolega Stanjura, že je mnoho oborů, je pravda, je ale svatá pravda, co říkal pan kolega Běhounek, že nedojde k poklesu žádné úrovně zdravotní péče. Jistě mi nemůžete upřít, že medicínu neznám, samozřejmě ji neznám teoreticky, ale prakticky jsem byl na všech pracovištích. Pouze na jednom pracovišti - nevím, co je obor maxilofaciální chirurgie. Já jsem za svůj život podal asi 40 tisíc anestezií, ale na maxilofaciální chirurgii jsem nikdy nebyl. Když mluvíme s kolegy, kteří o tom něco vědí, a hovořilo se o tom i na zdravotním výboru, tak třeba kolega Kostřica, jistě světově známý otorinolaryngolog, má názor stejný. Takže nevím, proč tam tento obor je. A tím narážím na jednu věc, která souvisí jak s kolegou Stanjurou, tak s kolegou Běhounkem. Mě by zajímalo, kolik maxilofaciálních chirurgů je v této republice, a na druhou stranu, kolik je pediatrů pro děti a dorost, tedy obvodních pediatrů. S tím mám problém. Ale rozhodně nebudu vetovat tento zákon, protože tento zákon je nutný, potřebný a je v zásadě dobrý.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kasala, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, úvodem svého vystoupení bych se nejdříve přihlásil k legislativně technickým změnám, které jsou v usnesení výboru pro zdravotnictví z 41. schůze ze dne 5. října, jsou pod tiskem 725/3, jejichž odůvodnění je v tisku, který vám byl doručen, takže se k tomu blíže vracet nebudu.

Dovolte mi, abych se jako jeden z předkladatelů a i zpravodaj vyjádřil ke všemu, co tady zaznělo.

Musím říci, že ač jsem pediatr, tak mi je velmi líto, že se celé povídání točí pouze jenom o takhle úzké části celého zákona a tou je pediatrie. Vážení, je tam obrovské množství změn, které přispějí k tomu, po čem všichni voláme, to znamená, aby mladí lékaři měli vytvořeny podmínky jednak ke své práci, jednak ke svému vzdělávání a k tomu, aby zůstávali u nás v republice a léčili naše pacienty.

Ze základních věcí, které tam jsou, a jak říkal pan kolega Běhounek prostřednictvím paní předsedající, tak základní teze, když jsme sestavovali zákon, byly v tom, aby se zkrátilo vzdělávání, v drtivé většině oborů je vzdělávání zkráceno o rok nebo o půl roku. Došlo k redukci oborů, a to na základní obory, samozřejmě je velké množství nadstavbových, které budou citované přímo v zákoně a nebude s nimi možno manipulovat, aby ve chvíli, kdy nastoupí nový ministr zdravotnictví, aby podléhal nátlakovým skupinám, jak nám to předvádí v tomto případě skupina praktických lékařů pro děti a dorost.

Další věc, kterou jsme tam zakomponovali, je prostupnost oborů, to znamená, aby to, s čím jsem se setkal už i v Evropě, kdy v Německu, když jsme byli na služební cestě, tak nám bylo řečeno v okresní nemocnici, že přijel pacient se zlomenou rukou a bylo mu odmítnuto ošetření, protože chirurg, který sloužil, uměl operovat jenom břicho. K tomu se přece nechceme dopracovat. A stejným způsobem míří i tento zákon.

Dále - abychom akceptovali i to, že se nacházíme v evropském prostoru, tak když se vyjádřím k počtu oborů, kterých je tedy 43, tak jsme vycházeli z toho, abychom byli kompatibilní i s Evropou. Bez toho to nebylo možné. A konkrétně návrh pana kolegy Brázdila, jeden z pozměňovacích návrhů, který navrhuje 29 oborů, tak by výrazným způsobem vybočoval z toho, co je v Evropě, a velmi by to komplikovalo vzdělávání našich lékařů, kteří by se potom v Evropě těžko mohli uplatňovat, protože by nenašli odpovídající nastavení v oborech.

Další věc. Myslím si, že tam je výrazný posun, protože nejenom pediatrie, ale všechny obory se velmi feminizují. Já sám na svém oddělení mám jednoho kolegu a osm lékařek s tím, že samozřejmě jak postupně plné své mateřství, tak se obměňují a neustále musíme přijímat nové a samozřejmě se to odráží i na vzdělávání, kdy je nutno pro ženy, které jsou na mateřské, vytvořit podmínky na to, aby mohly i při své mateřské povinnosti studovat a aby jim to bylo umožněno, protože se budou tímto způsobem pravděpodobně feminizovat i takové obory, jako jsou chirurgie a další, které byly v posledních letech doménou jenom mužů.

Co se týká IPVZ, tady už to zaznělo. V komplexním pozměňovacím návrhu je jasně specifikováno, že určitě se musí zlepšit organizace vzdělávání, nicméně není smysluplné dávat konkrétní úřad nebo konkrétní název do zákona. Obecně to tam je přesně napsáno a není důvod, proč by ministerstvo nemělo pověřit IPVZ, který má nejvíc zkušeností, k tomu, aby řídil samotné vzdělávání.

Co se týká dalších věcí, které jsou jaksi posunem, tak je to samozřejmě věc nejenom prostupnosti, ale i zkrácení vzdělávání, což už jsem říkal.

Nyní mi dovolte, abych se ještě krátce vyjádřil, protože jsem pediatr, tak k pediatrii. Ono tady v zásadě všechno zaznělo, nechci to jitřit, ale my opravdu měníme pouze a jenom vzdělávání. Když to vezmu, abychom se bavili o jiném oboru, vezmu gynekologii. Gynekologové se také vzdělávají v jednom oboru a část jich potom pracuje na ambulancích, dělá část výkonů, to znamená ambulantní péči, nerodí na ambulancích. Druhá část kolegů má porodnictví, rodí v nemocnicích. Je to úplně stejné. Není tam vůbec žádná zmínka o tom, že by se měla měnit péče. Za sebe jako za pediatra musím říci, že máme dokonalý systém péče o naše dětské pacienty jak ambulantní, tak na to navazující nemocniční a není v žádném případě nutné na tom nic měnit. Co je nutné změnit, je vzdělání, s tím, že před deseti lety, resp. do roku 2004 vzdělávání bylo společné a v tuto chvíli ze dvou tisíc lékařů, kteří pečují o naše dětské pacienty, jich je pouze 274, což je číslo, které mám přímo od šéfa IPVZ, kteří se vzdělali podle nového systému. Takže to je desetina lékařů. Paradoxní na tom je, že toto vzdělání a rozdělení bojují ne mladí lékaři, ne ti, kterých se to týká, ale ti, kteří jsou v ambulancích. Tak jsem si dal tu práci a získal jsem si informace o tom, proč by to tak mělo být. A jak se vždycky říká, hledejme za některými věcmi peníze, za některými věcmi ženu, tady je to ve spojení, protože ač si vážím paní doktorky Šebkové a Illerové, tak jsou neuvěřitelně akční, protože se dostaly nejenom na jednotlivé kluby, nejenom za nejvyššími představiteli vlády, ale velmi velké překvapení bylo, když jsem včera přišel do Poslanecké sněmovny, kde máme materiály, a de facto lobbing se projevil i přímo tady ve Sněmovně, kdy všichni na stolech máme nějaké materiály. Já jsem si představil, kdyby takhle reagovaly všechny odborné společnosti, tak byste na stole měli takovouhle kupu papírů. To je jedna věc.

Druhá věc - o penězích. Je to o rozdělování rezidenčních míst také mimo jiné. Ve chvíli, kdy mám před sebou tabulku rozdělování těchto míst, a osoby, které nejvíc horují za to, aby zůstaly dva obory, tak na tom jsou při rozdělování těchto rezidenčních míst nejlépe a jsou tam milionové částky, které získávají pro své ambulance. Abych byl korektní, tak ty sumy se samozřejmě rozdělí polovinou, protože polovina jde na vzdělání toho školence a polovina zůstává v ambulanci, ale přesto tito představitelé z toho mají poměrně zajímavý byznys.

Na závěr bych chtěl říct, že zákon jako takový je velmi potřebný, pomůže velkému počtu našich mladých lékařů, a děkuji a budu velmi vděčný za vaši podporu při hlasování, při schvalování tohoto zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Já jenom prostě musím reagovat, protože pokud se tady mluví o lobbingu, tak jestliže je tady na jedné straně zmiňováno, že jsme dostali něco na lavice, někdo byl v Poslanecké sněmovně, tak si vzpomeňte nebo si přečtěte, kolik jste dostali e-mailů v poslední době z České pediatrické společnosti, z lékařských fakult, které se týkají právě tohoto oboru. Takže je třeba to vnímat, jako že jsme dostali z jedné i z druhé strany řadu podkladů. A můžete si vyhodnotit, ze které strany jste dostali podkladů více a z které méně.

Pokud se tady mluví o rezidenčním vzdělávání a nějakém vývaru pro ordinace, tak bych chtěl říct, abyste si sami zkusili vzdělávat školence ve vlastní ambulanci a papírování, které s tím je spojeno. A pokud to chtěly využít nemocnice na rezidenční místa pro dětského lékaře, mohly, ale ony to nevyužily! Vždyť ani jeden rok není využita částka z 500 mil., zhruba 300-350 mil. korun, která je ročně od roku 2009 vyčleňována ve státním rozpočtu na vzdělávání lékařů, na rezidenční vzdělávání. Já si myslím, že pokud to některý obor chce využít, tak je to jenom dobře. A to bychom neměli rozhodně kritizovat a ještě říkat, že si z toho někdo říká byznys.

A pokud se týká IPVZ, tak pokud si přečtete můj pozměňovací návrh G2, nikde se nemluví o IPVZ. Říká se, že ministerstvo může pověřit jím zřízenou organizaci a může s ní uzavřít smlouvu. Čili je to možnost daná tomuto ministerstvu zařazovat studenty do oborů a organizovat přes IPVZ. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Hegera, připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, vážená vládo, pane ministře, dámy a pánové, ta debata se začíná zvrhávat trošku do takového lehce nenávistného pošťuchování. Mě to mrzí. Ale musím říct, že problém pediatrického vzdělávání se možná stane takovým symbolem poměrů ve zdravotnictví. Ve zdravotnictví se neřeší věci tím, že by se trpělivě ladily a posunovaly dopředu, spíš je vždycky tendence nechat věci dlouho být a potom volat po nějaké velmi radikální revoluci. Říkám to proto, že se snažím vysvětlit dobrou vůli těch, kteří podporují, aby vzdělávání pediatrů bylo jednotné. Já tedy deklaruji, že k nim také patřím. A není to proto, aby se obor likvidoval, ale je to naopak proto, aby se všichni pediatři včetně těch praktických vzdělávali o něco lépe a posunul se ten obor dopředu.

To glorifikované vzdělávání v ambulancích není příliš účinné. Vzdělávání, které probíhá v nemocnicích, a zejména - o ty nemocnice nejde, jde o ty týmy a o jaksi větší počet lidí, větší počet různě složitých pacientů, širší spektrum pacientů, je přesně to, čím se lékař musí vzdělávat. Trvá to dlouho, potřebuje těch pacientů vidět hodně a potřebuje vidět jejich široké spektrum, nejenom tu relativně homogenní masu, která je nejenom u praktických lékařů, ale někdy i na některých odděleních, která jsou příliš specializovaná. Takže snahou je to vzdělávání rozšířit, udělat pluralitnějším a nakonec i dát jistou flexibilitu toho oboru, aby se lidé mezi nemocnicemi a praktickými ambulancemi mohli lépe pohybovat.

Já nikomu neberu přesvědčení, které v některých z vás vyvolala ta masová petice. Jenom bych chtěl připomenout, jak volatilní a těžko uchopitelná je takováhle popularita a přesvědčování. Vzpomeňte si prosím, jak jsme zhruba před rokem debatovali o povinném očkování. Vzpomeňte si, kolik lidí bylo přesvědčeno, že ti praktičtí pediatři, kteří očkování povinné prosazují, jsou špatní, že ho nevysvětlují pacientům a že prostě musí hodně přidat. To prosím není pomluva pediatrů. Já jsem se jich vždycky v tomhle směru velmi zastával a říkal jsem, že dělají, co mohou, co jim určuje nařízení státu. Ale přesto měli také velké množství zastánců a k tomu se dneska jistě ti, co budou pro tu pediatrickou petici hlasovat, nechtějí hlásit.

Tím skončím plédování za jednotnou pediatrii. Jenom jsem chtěl trošku vysvětlit, že je tady možnost vzdělávání, které je relativně dobré - mají všichni pravdu, že ten obor funguje ve srovnání s cizinou přinejmenším srovnatelně, což nejde úplně o všem v našem zdravotnictví říct. Ale ten vtip našeho snažení, když budu mluvit za tu naši virtuální skupinu, je v tom, že je tady možno udělat malý, možná pětiprocentní nebo desetiprocentní krůček kupředu. A je možno ho udělat a nemuseli bychom ho odmítat a čekat, až dojde k nějakému horšímu stavu, kdy celá generace pediatrických praktiků bude vzdělávána takhle, jak je vzdělávána deset let, a ukáže se, že jim některé znalosti možná chybí.

To je k problému pediatrů.

Dovolte mi, abych se zmínil o jednom ze svých tří pozměňovacích návrhů. Nebudu je zde probírat všechny, ale můj návrh B2 je dán proto, že velmi pravděpodobně projde věc, proti které já jsem velmi usilovně, ale marně bojoval, a to aby se lékař v základním specializačním oboru mohl vzdělávat ve dvou oborech najednou. Myslím si, že je to špatně, že lékař, má-li vyčleněno tři nebo pět let, to je jedno, na to, aby se intenzivně vzdělal v jednom oboru, má tyto roky intenzivně využít, a chce-li dělat další obor, tak si pak to vzdělání ještě prodloužit. Neuspěl jsem, a proto navrhuji, aby alespoň byla do zákona vložena podmínka, že jestliže lékař se bude vzdělávat ve dvou specializačních oborech, aby byl povinen se vzdělávat ve stoprocentním úvazku.

Ten zákon je velmi benevolentní. On tomu lékaři, který se vzdělává standardně v jednom oboru, umožňuje, aby se vzdělával i na padesátiprocentní úvazek. Jsou tam rozšíření, s kterými souhlasím, protože se týkají lidí na rodičovské dovolené, aby byly úseky života, kdy se ten člověk může vzdělávat jenom v dvacetiprocentním úvazku. Takže jestliže se tohle nakumuluje dohromady, tak budeme moct mít lékaře vzdělané ve dvou oborech, kteří to budou dělat na polovinu nebo ještě na nižší úvazek, a to vzdělání nebude stát za nic. Takže ač si nemyslím, že by k tomu docházelo často, tak by v tom zákoně jisté zábrany měly být už jenom proto, že jeden z důvodů, proč tento zákon byl tolik protlačován, spočívá v tom, že řada pokynů i toho stávajícího zákona není dodržována. Nejsou dodržované stáže, nejsou dodržované povinné výkony. Má to možná nějaké objektivní důvody, ale je v tom také řada šlendriánu a nedostatek kontroly ze strany Ministerstva zdravotnictví, které na to nemá dostatečnou kapacitu, a proto ten zákon by měl mít i v tom potlačování toho šlendriánu, i když je to zákonem obtížně, by měl mít přece jenom nějaké bariéry.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Hovorku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za slovo. Jenom vaším prostřednictvím k panu poslanci Hegerovi.

Když chceme spojovat petici za zachování oboru praktické lékařství pro děti a dorost s tím pozdvižením lidí kolem očkování, tak je třeba si vzpomenout, proč ta vlna odporu byla vyvolána. Ta byla vyvolána proto, že došlo k navýšení, k nárůstu sankcí pro lékaře za to, že by nenaočkovali podle očkovacího kalendáře stanovenými očkovacími látkami. A je třeba si také uvědomit, že ten praktický lékař pro děti a dorost má určitý omezený čas, ve kterém musí zvládnout svoji ambulanci. Není to tak, že by lékař nechtěli diskutovat s maminkami o tom, jakou očkovací látkou mohou nebo nemohou naočkovat, jestli to dítě má být očkováno později, nebo nemá. To je podle mne chyba Národní imunizační komise, že třeba nejsou očkovací látky, které by maminky chtěly a kterými se očkovat nemůže, protože je to jinak nastaveno. Takže tady bych za to rozhodně neobviňoval praktické lékaře pro děti a dorost, ale spíše Ministerstvo zdravotnictví a NIKO. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu pana poslance Kaňkovského. Připraví se pan poslanec Svoboda - řádné přihlášky v rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážená paní předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, vážení kolegové.

Už tady bylo k novele zákona č. 95/2004 Sb. hodně řečeno. Musím říci za to, že tento zákon vlastně proti celé původní verzi, proti té vládní podobě, doznal značných změn, a je potřeba říci, že většina z nich jsou výsledkem velkých kompromisů. Zákon měl velké ambice a troufám si tvrdit, že jsme v naplnění těch ambicí dospěli možná na půli, možná na tři čtvrtě cesty, ale rozhodně jsme nedospěli úplně do cíle. Přes to přese všechno si troufám tvrdit, že zamítnutí tohoto zákona nebo neschválení by bylo prohrou dlouhé práce jednak pracovní komise a jednak i velmi komplikovaného a zdlouhavého legislativního procesu. Přes to přese všechno nejásejme nad tímto zákonem. Přináší nám některá zlepšení, ale rozhodně jsme nedokázali naplnit očekávání zejména mladých lékařů.

Třetí čtení je hlavně o pozměňovacích návrzích. Já bych se rád zmínil o svém pozměňovacím návrhu, který budeme hlasovat pod písmenem J. Jedná se o umožnění kratšího pracovního úvazku lékařkám matkám v přípravě k atestaci, samozřejmě výjimečně i lékařům otcům, a to tak, aby mohli mít tento zkrácený úvazek, který by se jim ale započítával do jejich atestační přípravy, až do zahájení povinné školní docházky jejich dítěte.

Tento návrh vzešel z diskuse s mladými začínajícími lékaři. A ze zkušenosti z praxe z nemocnice vím, že některé lékařky ho skutečně využívají. Není to masivně, ale skutečně některé lékařky vzhledem k tomu, že se starají o zdravotně postižené dítě nebo mají takovou rodinnou situaci, která to vyžaduje, tento nástroj využívají. Rozhodně to neznamená, že by lékařky, které se připravují k atestaci po dobu předškolního věku dítěte, vůbec nepracovaly, ale pro naplnění své rodičovské a rodinné úlohy by rády využily tento mechanismus.

Proto vás chci požádat, pokud se snažíme, a většina politických subjektů v této Sněmovně to opakovaně deklaruje, že chceme umožnit lepší sladění pracovního a rodinného života, abychom tento nástroj lékařkám umožnili. V praxi to nebude znamenat nějaké významné potíže.

Zároveň si ještě dovoluji avizovat jednu prosbu směrem ke hlasovací proceduře. Chtěl bych, aby bylo oddělené hlasování v bodech pod písmenem H, a to tak, aby alespoň bod H3 se hlasoval zvlášť.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Svobodu. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Kolegyně a kolegové, tady opravdu vzplála jakási válka. Ale já chtěl bych začít od úplného začátku.

Zaznělo tady, jeden z kolegů to říkal, že zdravotnictví je jenom jedno. Já bych si dovolil protestovat. Zdravotnictví není jedno. Je dvojí, podle způsobu financování. Buď je financováno centrálně, nebo vícezdrojově. Potom je ještě druhá varianta zdravotnictví: zdravotnictví je buď dobré, nebo špatné. Tento zákon má přispět k tomu, aby zdravotnictví bylo dobré. A to bychom měli mít v tuto chvíli na paměti. Ne vlastní jednotlivé války. Vím, že na začátku sporu mezi pediatry byla jakási nedohoda mezi nimi, protože oni se snažili najít nějakou podobu, jak by fungovali. Nedohodli se a vzniklo jakési rozdělení té věci. A protože jsem byl při budování pediatrie vlastně účasten vzniku praktických lékařů pro děti a dorost, protože to byla komorová akce, také jsem podal pozměňovací návrh, který to má znovu rozjet. Důvody mám k tomu ale úplně jiné.

Vím velmi dobře, že to vlastně funkčně jsou dva trošičku rozdílné obory. Mají rozdílnou náplň. My to známe v naší profesi v gynekologii, protože ambulantní gynekologie a ústavní gynekologie je také velmi rozdílná. A my máme situaci, kterou zatím nemá pediatrie. U nás lékař, který odatestuje z gynekologie, v tom okamžiku získává kvalifikaci na všechno a druhý den po atestaci opouští nemocnici a odchází do ambulantní sféry. To je věc, která způsobila, že dnes na lůžkových odděleních lékaře nemáme. Nemáme hlavně lékaře s kvalifikací, s atestací. A je to věc, která potká určitě i pediatry. V okamžiku, kdy bude volný průnik, dojde k obrácené situaci. Nebudeme mít lékaře v nemocniční péči. To si myslím, že je problém, který je vážný. Proto bych tady skutečně apeloval na to, abychom při svém rozhodování zachovali dvě varianty péče o děti a dorost tak, aby do budoucna se mohly tyto dva obory dohodnout a domluvit na tom, jakou variantu budou volit. My jim to teď vlastně jako nařizujeme. Jsme pod nejrůznějšími tlaky, máme na to rozdílné názory. A nejsem si jist, že rozhodujeme dobře. Proto si myslím, že to je takové to zachování statu quo, že by bylo moudrou věcí, která by umožnila v budoucnosti to řešit.

V celém zákoně je ale celá řada věcí, která je pro nás naprosto zásadní a posouvá vzdělávání ve zdravotnictví směrem dopředu. Ať už je to jasné definování pravomocí těch, co mají absolvovaný kmen. Ať už jsou to jasně definované doby vzdělávání, ať už je tam jasně definována zodpovědnost toho, kdo za vzdělávání zodpovídá. Myslím si, že do budoucna bude muset směřovat k úplně... relativně velmi volnému systému vzdělávání, kdy za vzdělávání bude odpovídat pracoviště, které vzdělává. Bude nést osobní zodpovědnost a garance toho, kdo vzdělává, garance profesora nebo primáře, který to dělá, je to nejdůležitější, co může absolvent mít. A takový člověk také může říct, ano, tohoto člena vzdělávání nechám odatestovat dřív, nebo musí odatestovat ještě po nějaké době.

Máte lidi, kteří se naučí operovat za dvě operace. Jsou takoví, kteří se to nenaučí za celý život. A to je to, po čem my voláme. Po čem volají naši mladí lékaři. Oni chtějí mít relativně volnou ruku v tom, že mohou své vědomosti a dovednosti uplatnit a uplatnit je rychle. A chtějí také vědět, že po skončení vzdělávání se jejich životní úroveň změní. Z prodloužených studentských let se dostanou na úroveň, kdy budou moci skutečně začít žít plnohodnotně pracovně i ekonomicky.

A to všechno jsou věci, ke kterým tento zákon směřuje. Proto tady volám po tom - pojďme nechat sporů o věci, které nejsou až tak úplně životně důležité. Pojďme je nechat ležet tak, jak jsou, a pojďme rozhodnout všechny ostatní věci, které tam jsou. Je tam celá řada věcí, které jsou zásadní. Je tam řada věcí, které ještě mají nějaké nedostatky. Ale snazší je potom už doplňovat, než takovýto zákon, materiál nechat spadnout pod stůl.

Přimlouvám se tedy za to, aby tento zákon se stal funkčním, aby byl přijat, s tím, že říkám svoji výhradu, kterou považuji za velmi důležitou, protože její dopady jsou velmi obtížně hodnotitelné. A pravda je, že systém péče o děti je věc, která by nám měla ze všeho nejvíce ležet na srdci, a měli bychom odhodit své zbraně a počkat si na to, až řešení budeme znát dobře. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A prosím k mikrofonu pana poslance Brázdila. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji vám, paní předsedající. Dámy a pánové, to je nádherné třetí čtení! Krásné. Zákon o vzdělávání lékařů, třetí čtení! Tolik názorů, tolik protikladů. Fakt tento zákon něco vyřeší? Představte si, že připutoval sem na základě pracovní skupiny, která dlouhodobě se snažila něco řešit. A ejhle - my tu teď ale nemáme k projednávání ten původní, ale my tu máme návrh čtyř poslanců. A přitom říkáme, že je to předkládaný zákon Ministerstva zdravotnictví.

Já se ptám, pokud tedy prohlasujeme hlasováním prvním A, že tedy přijmeme jako základ pozměňující návrh, potom se tady vystřídá ministr a už tam nebude ministr-navrhovatel a přijdou ti další ještě tři navrhovatelé? Je to tak? Nebo mě poučte. No, víte, dozvěděl jsem se, že nemůžu dát teď návrh na to, aby ten zákon byl zamítnut. Prý proto, že to někdo nepřečetl ve druhém čtení. Sněmovna je suverén. Já ten návrh dávám, tak mě poučíte, že to nemůžu.

A druhý návrh dávám, aby tento zákon se vrátil, pokud neprojde to první, aby se vrátil do druhého čtení.

Víte, tento zákon vznikl proto, aby mladí lékaři, aby budoucí, kteří se teď rozhodují, že budou nějakým způsobem studovat, aby tu zůstali. Aby neutíkali, aby to bylo průhledné, jednoduché, zkrácené. Co z toho vzniklo? Tolik lékařů, a každý má jiný názor. Mně se to strašně nelíbí. Jestli takhle budeme dále pokračovat, tak zákony nedělejme. Tento zákon, když neprojde, vůbec nic se nestane. V takové podobě, v tolika pozměňovácích. A ještě nevíme, ani které projdou. Vůbec nic se nestane. Naše zdravotnictví je výborné, zůstane výborné. A tento zákon, když bude, nebo nebude, nemá na to vliv.

Ještě jednou, paní předsedající, zkuste mi říct, jestli můžeme hlasovat o zamítnutí zákona. A pokud ne, tak o navrácení do druhého čtení.

A hrozně moc bych vás kolegy požádal, abyste až budeme hlasovat v prvním pozměňujícím návrhu áčko, abychom nedopustili to, že se dále budeme zabývat komplexním pozměňovákem, ale abychom se zabývali tím zákonem, který dlouhá léta, několik let, připravovali chytří lidé, kteří do toho viděli jinak, než teď emočně a nějak pod lobbingem, kteří to nachystali dobře, ale pak nevím, proč se zákon pozměnil na nějaký komplexní pozměňovák čtyřmi poslanci.

Já bych ještě v závěru chtěl povědět - dal jsem si tam svůj pozměňovací návrh, nebo řadu pozměňovacích návrhů, a to aby funkční kurzy prostě nebyly. K čemu je prosím vás funkční kurz pro vás, kteří nejste lékaři? Funkční kurz je od toho, aby nějaká skupina si udělala jakýsi vlastní pašalík, aby pohled do zevního zvukovodu z levé strany ovládal jeden funkční kurz a pohled z druhé strany do ucha ovládal druhý funkční kurz. Ono je to totiž zrcadlově obrácené. Toto jsou funkční kurzy. K čemu to je?

Víte, ten zákon měl být pro lékaře, ne pro ty, kdo šéfují, kdo jsou v pozadí jednotlivých oborů a dalšího vzdělávání. Tedy vlastně - ano, je to o prachách.

Prosím, vraťme ten zákon do druhého čtení, nebo ho vůbec, až budeme hlasovat na konci, vůbec ho neschvalme. Nic se nestane. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já jenom k vašemu návrhu - my se musíme řídit jednacím řádem. Podle jednacího řádu § 95 odst. 2 - cituji: "Ve třetím čtení se koná rozprava, ve které lze navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, gramatických chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky vyplývají z přednesených pozměňovacích návrhů, popřípadě podat návrh na opakování druhého čtení." To je jediný návrh, o kterém lze po ukončení rozpravy hlasovat. To jen pro vaši informaci, pane poslanče.

Nyní eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Janulíka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, vážená vládo, já také přispěji svou troškou do mlýna po třiceti letech praxe.

Když se nad tím zamyslíte, ukažte mně jednu jedinou profesní skupinu, která si dělá takové komplikace ve svém profesním životě, jako jsou lékaři. To opravdu abyste pohledali. To fakt nenajdete.

Při vší úctě ke kolegům, kteří nad tím strávili tolik času - ten původní záměr byl výborný, ale mám pocit, že při hledání kompromisu jsme úplně ztratili cestu. To se tak rozplizlo a rozbředlo, že ani já už se v tom neorientuji, resp. je tam tolik partikulárních zájmů, jak řekl kolega předřečník, že já třeba sám za sebe vám říkám při vší úctě ke kolegům, k výboru, který na tom strávil práci, k předkladatelům, že pro mě osobně jako lékaře s třicetiletou praxí nejčistší variantou bude vytáhnout kartu, odejít a nezúčastnit se hlasování. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím s další faktickou pana poslance Hegera. Připraví se pan poslanec Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji. Já musím panu kolegovi Brázdilovi říci pár vět. Faktem je, že došlo k velmi výrazným změnám během přípravy toho zákona. Je veřejné tajemství, jak to bylo, a já to tady řeknu jenom proto, aby to jako zajímavost zůstalo v historii.

Já jsem byl při té první fázi, kdy se ten zákon připravil asi v takové podobě, jako je teď předložen v pozměňovacím návrhu. Potom nastala malá pauza, přišla Česká lékařská komora a vložila do toho verzi, kde bude třicet oborů, velmi podstatně redukovaná verze. Bylo by to možné, kdyby ale tato verze České lékařské komory byla pořádně dotažena do konce. Jestliže v interně, která pro vzdělávání trvá pět let, jsou dva největší obory, kardiologie a gastroenterologie, a jedna zůstala jako specializační obor a druhá měla být jako nástavbový obor s délkou studia minimálně sedm let, aby se dodržela pravidla Evropské unie, takže ještě dva roky po interně, tak to prostě takhle nešlo. Takže se vrátilo k verzi původní a tu reprezentuje ten návrh pod písmenem A. Já velmi doporučuji, aby se pro něj hlasovalo.

Jinak samozřejmě i klub TOP 09, kde jsou různé názory, bude pro ten návrh hlasovat, protože je výborný, posune naše vzdělávání dopředu, ať to spektrum pozměňovacích návrhů projde jakkoli. Debaty, které jsou zde, a zejména o dětských pediatrech, jsou opravdu z tohoto pohledu trošku okrajové, protože pediatři zůstanou dobří v každém případě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím k mikrofonu s faktickou pana poslance Brázdila. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji. Jen bych chtěl znovu říci, že navrhuji, abychom hlasovali o navrácení tohoto sněmovního tisku zpět do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, já váš požadavek eviduji. Děkuji.

Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tudíž rozpravu končím. Táži se pana navrhovatele, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, já skutečně jenom velmi stručně, protože si myslím, že všechno podstatné tady padlo. Debata se točila kolem toho, jestli bude jednotná, či nebude jednotná pediatrie. Já jsem stále příznivcem jednotné pediatrie, nicméně chápu, že na některé kolegy a kolegyně zapůsobily argumenty sdružení praktického lékaře pro děti a dorost.

Co se týče těch ostatních věcí, co se týče toho, jakým způsobem se tomu návrhu věnoval zdravotní výbor, tak si myslím, že nad tím bylo stráveno hodně práce a že v podstatě stanovisko zdravotního výboru k pozměňovacím návrhům je velmi erudované, velmi zodpovědné. Já věřím, že ať dopadnou některá hlasování o některých pozměňovacích návrzích tak či onak, tak to nezmění základní smysl tohoto zákona.

Já bych velmi plédoval pro to, abychom jako celek tento zákon podpořili, protože si myslím, že nás to posouvá velmi výrazně kupředu, byť chápu, že je tady spousta lékařů a každý má trochu jinou představu, jak to má být. Ale vězte, že nelze úplně najít návrh, kde budou úplně všichni spokojeni. Nicméně se asi shodneme na tom, že ten zákon jako celek řeší spoustu problémů českého zdravotnictví, a já bych byl velmi rád, abychom ho schválili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Já jen velmi krátce. Řekl bych, že na tomto zákonu v zásadě vzorově spolupracovalo jak ministerstvo, tak zdravotní výbor. Je to zákon, který lékařská veřejnost opravdu na jednu stranu potřebuje a na druhou stranu od nás očekává. To je všechno. Děkuji za vaši spolupráci.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Přikročíme k hlasování o návrhu pana poslance Brázdila. Je to návrh na vrácení tohoto zákona do druhého čtení. Já vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se přihlásili svými kartami.

V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 257, přihlášeno 158 přítomných, pro 5, proti 131. Návrh byl zamítnut.

 

Přikročíme tedy k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Dovolte, abych přečetl nejdříve hlasovací proceduru.

Takže za prvé bychom hlasovali o legislativně technických úpravách.

Potom bychom hlasovali za druhé o komplexním pozměňovacím návrhu. Pokud nebude přijat, budou potom návrhy pod písmeny B a J nehlasovatelné a bude hlasováno o vládním návrhu zákona.

Bude-li přijat komplexní pozměňovací návrh, tak pak budeme hlasovat za třetí o pozměňovacím návrhu B1. Bude-li přijat, budou nehlasovatelné pozměňovací návrhy D1 až D8.

Nebude-li přijat, tak za čtvrté budeme hlasovat D1 až D8, budou-li přijaty, budou nehlasovatelné C3,C4 a C5.

Nebudou-li přijaty, pak za páté budeme hlasovat C3, C4 a C5.

Za šesté budeme hlasovat pozměňovací návrh B2.

Za sedmé pozměňovací návrh B3.

Za osmé pozměňovací návrhy C1 a C2.

Za deváté pozměňovací návrh C6.

Za desáté pozměňovací návrhy C7 a C8.

Za jedenácté pozměňovací návrh C9.

Za dvanácté pozměňovací návrh D9.

Za třinácté pozměňovací návrh D10 a D11.

Za čtrnácté pozměňovací návrhy G4a a G4b, jsou totožné s 12a, pokud jde o zrušení § 5a odst. 1 písm. h, který již hlasován nebude.

Za patnácté by se hlasovalo D12a, pokud jde o zrušení § 5a odst. 1 písm. g).

Za šestnácté bude hlasováno o pozměňovacím návrhu D12b.

Za sedmnácté o pozměňovacím návrhu E.

Za osmnácté o pozměňovacím návrhu G1a a G1b dohromady. Nebude-li přijat, bude hlasováno o pozměňovacím návrhu F.

Za dvacáté pozměňovací návrh G2. Bude-li přijat, nebudou hlasovatelné J1 a J2. Nebude-li přijat, tak - za jednadvacáté - budeme hlasovat J1 a J2.

Za dvaadvacáté budeme hlasovat G3,

Za třiadvacáté, a tady budu respektovat návrh pana kolegy Kaňkovského, kde bychom hlasovali H1 a H2 v celku a H3 by se hlasovalo samostatně.

Pak bychom hlasovali o návrhu I a pak bychom naposledy hlasovali o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Já se zeptám kolegyň a kolegů, zda mají jiný návrh procedury. Není tomu tak, já tuto proceduru nechám odhlasovat.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 258, přihlášeno 168 přítomných, pro 167, proti nikdo. Procedura byla přijata.

 

Prosím, pane zpravodaji, abyste nás provedl jednotlivými hlasováními. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Nyní bychom přistoupili k hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích. Za prvé bychom hlasovali legislativně technické úpravy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko výboru poprosím. (Doporučující.) Pan ministr? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 259, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 166, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o komplexním pozměňovacím návrhu pod bodem A.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra poprosím. (Doporučující.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 260, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 161, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B1. Ten pozměňovací návrh vyjadřuje vyjádření profesní komory k funkčním kurzům.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko výboru? (Nedoporučující.) Pana ministra? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 261, přihlášeno 169 přítomných, pro 16, proti 110. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích D1 až D8. Jedná se o vypuštění funkčních kurzů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 262, přihlášeno 169 přítomných, pro 11, proti 143. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích C3, C4 a C5 jedním hlasováním. Jedná se o specifikaci funkčních kurzů, které slouží k prohlubování vzdělávání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Kladné.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 263, přihlášeno 169 přítomných, pro 159, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B2. Týká se vzdělávání, aby probíhalo v pracovněprávním vztahu k jednomu poskytovateli.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 264, do kterého je přihlášeno 170 přítomných, pro 16, proti 113. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacím návrhu B3. Ten se týká toho, aby kontroly specializačního vzdělávání mohly být s účastí člena akreditační komise.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 265, přihlášeno 170 přítomných, pro 14, proti 112. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňovacích návrzích C1 a C2. Jedná se o úpravu specializačního vzdělávání v oblasti farmacie a lékárenství a součástí je i úprava v tabulce názvů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 266, přihlášeno 170 přítomných, pro 37, proti 116. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Další návrh, o kterém budeme hlasovat, je pozměňující návrh C6, který upravuje, za jakých podmínek může sloužit lékař v průběhu vzdělávání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Kladné.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 267, přihlášeno 170 přítomných, pro 163, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o návrhu C7 a C8, které spolu souvisí. Tyto pozměňující návrhy upravují možnost vzdělávání v průběhu mateřské dovolené.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Kladné.) Stanovisko výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 268, přihlášeno 171 přítomných, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o návrhu C9, který upravuje potvrzení o absolvování kvalifikačního kurzu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Kladné.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 269, přihlášeno 171 přítomných, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu D9, který snižuje počet základních oborů na 29.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 270, přihlášeno 171, pro jeden, proti 125. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujících návrzích D10 a D11, které obsahují možnost pro ministerstvo uznání vzdělávání, pokud dojde k administrativnímu pochybení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 271, přihlášeno 171 přítomných, pro 2, proti 152. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu G4a a G4b. Tento návrh obsahuje vypuštění maxilofaciálního kmene ze seznamu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano. Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 272, přihlášeno 171, pro 31, proti 86. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu D12a, který hovoří o... pardon, pardon. Vzhledem k tomu, že nebyl schválen G4a a G4b, tak o návrhu D12a nemůžeme hlasovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, tak prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Pardon, omlouvám se, legislativa. (Konzultace mimo mikrofon.) Ano, jasné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane zpravodaji, prosím.

 

Poslanec David Kasal: Omlouvám se za drobné pochybení. Budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu D12a, který sice obsahuje také vypuštění maxilofaciálního kmene, ale zavádí kardiochirurgický.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano. Tudíž stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 273, přihlášeno 171 přítomných, pro 14, proti 97. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu D12b, který nově vkládá kmen onkologický.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučuje.)

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 274, přihlášeno 170 přítomných, pro 6, proti 114. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu E, který hovoří o zařazení pracovního lékařství do seznamu základních oborů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 275, přihlášeno 171 přítomných, pro 43, proti 104. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Tak nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu G1a a G1b, jedná se o zachování dvou pediatrií.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 276, přihlášeno 170 přítomných, pro 80, proti 72. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o návrhu F, který je podobný a je také o zachování dvou pediatrií.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Opět nedoporučující.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 277, přihlášeno 171, pro 80, proti 74. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní budeme hlasovat o pozměňujícím návrhu G2. Jedná se o zařazení IPVZ jako právnické osoby přímo do zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 278, přihlášeno 171 přítomných... Nevím, kolik bylo proti, protože mi to služba přehodila. Pro 46, proti 109. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu J1 a J2, který opět řeší IPVZ do zákona.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Stanovisko výboru? (Nedoporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 279, přihlášeno 171 přítomných, pro 43, proti 105. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu G3, který doplňuje časové omezení pro výkon povolání.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Stanovisko výboru? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 280, přihlášeno 171 přítomných, pro 10, proti 118. Návrh byl zamítnut. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o pozměňujícím návrhu H1 a H2, který se týká vypuštění podmínky získání licencí pro výkon povolání hlavního nebo vedoucího lékaře.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 281, přihlášeno 171 přítomných, pro 118, proti 14. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali samostatně o návrhu H3, který se týká toho samého, ale pouze farmaceutů.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Nedoporučující.) Stanovisko výboru? (Doporučující.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 282, přihlášeno 171 přítomných, pro 107, proti 12. Návrh byl přijat. Prosím další návrh.

 

Poslanec David Kasal: Nyní bychom hlasovali o posledním pozměňujícím návrhu I, který navrhuje umožnění vzdělávání ve zkráceném úvazku do věku dítěte šesti let, resp. do nástupu do školy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Stanovisko pana ministra? (Doporučující.) Stanovisko výboru? (Nepřijal žádné stanovisko.)

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 283, do kterého je přihlášeno 171 přítomných, pro 128, proti 33. Návrh byl přijat.

 

Pane zpravodaji, jestli se nemýlím, tak o všech návrzích bylo hlasováno a my bychom měli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona. Je tomu tak?

 

Poslanec David Kasal: Ano, přesně tak. I podle mých záznamů bychom měli hlasovat už o návrhu zákona jako celku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím stanovisko pana ministra k zákonu? (Absolutně kladné.) Výbor? (Kladné.)

Zahajuji hlasování... Omlouvám se, beru zpět. Ještě přednesu návrh usnesení, než budeme hlasovat.

 

"Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 723, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

A nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku.... (Námitky z pléna.) Já už jsem zahájila... (Námitky trvají.) Dobrá, znovu anuluji hlasování. Je tady požadavek na odhlášení. Já vás všechny odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 286, přihlášeno 168 přítomných, pro 131, proti 13. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

S přednostním právem poprosím k mikrofonu předsedu klubu TOP 09. Prosím, máte slovo. (Ministr děkuje.)

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Dámy a pánové, dovolte, abych jménem klubu TOP 09 a Starostové požádal o přestávku v délce trvání třicet minut. A poprosím všechny členy klubu, aby se dostavili na klub. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, já vaší žádosti vyhovím. Přerušuji jednání Sněmovny do 12 hodin, kdy budeme pokračovat podle schváleného programu. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 11.28 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 12.01 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené dámy, vážení pánové, je 12.01 hodin a my budeme pokračovat v našem přerušeném jednání. Dříve než otevřeme následující bod, dovolte mi načíst omluvu kolegy Benešíka, který se omlouval od 9.15 do 10 hodin. Už je tady. Ale pro stenozáznam je to tak v pořádku.

 

Nyní bychom se měli zabývat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.