Středa 9. listopadu 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Hamáček)
173.
Návrh poslanců Jaroslava Zavadila, Romana Sklenáka, Bohuslava Sobotky
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb.,
o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
/sněmovní tisk 592/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele pan poslanec Zavadil a zpravodaj garančního výboru, kterým byl ústavněprávní výbor, pan poslanec Borka. Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 592/7, který byl doručen 9. září 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 592/8.
Zeptám se pana navrhovatele, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Zavadil: Hezké dobré dopoledne, dámy a pánové, vážená vládo, vážený pane předsedo. Dovolte mi, abych sdělil pár slov - byť už toho bylo řečeno hodně - ještě k tomuto návrhu, který je poslaneckým návrhem, jak už bylo řečeno.
Může to samozřejmě vyvolávat různé spory, různé nálady, ale nicméně zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností je významným evropským základním právem. To bych chtěl podtrhnout úplně na zahájení. Je to zakotveno v Chartě základních sociálních práv atd.
Národní úpravy zastupování zaměstnanců v řídicích orgánech obchodních společností vznikaly už od roku 1950. Byl přijat první takový zákon v Německu, byl přijat v Lucembursku, Dánsku, Nizozemsku, Švédsku, Portugalsku a následovaly v 80. letech další státy.
Můžeme mít na to různé pohledy, můžeme si myslet, že to je zbytečné, že je zbytečné, aby to bylo v zákoně. Já nikomu vůbec neupírám nárok na takový názor, nicméně je potřeba si také uvědomit, že to tady fungovalo do roku 2012, že to potom bylo, a já to mohu říci s naprosto čistým svědomím, trošičku podvodným způsobem vypuštěno z legislativního procesu. Proto jsme přišli s tímto pozměňovacím návrhem, jak už bylo řečeno, to znamená poslanecký návrh, pod který se podepsali kolega Sobotka, kolega Sklenák a samozřejmě i já.
Já nechci kolem toho dlouho mluvit. Věřím, že se tady strhne určitá krátká debata, že se tím nebudeme dlouho zabývat, protože si myslím, alea iacta est, kostky jsou vrženy. Je potřeba si říci - jsou tady pozměňovací návrhy, které ten zákon posouvají někam jinam, jeden ten pozměňovací návrh je na 250 zaměstnanců, druhý je na 500, třetí je na firmy se státní účastí, a pak je tady myslím dokonce jeden návrh, myslím, že kolegy Ivana, na zamítnutí. S tím vším se budeme muset vyrovnat. Bude to záležitost pana zpravodaje.
Já bych vás moc požádal o to, abychom alespoň jednu z těch variant podpořili a dali tu možnost, která tady vždycky byla, která je evropským právem a která podle mého názoru do tohoto práva patří. To je všechno, co jsem zatím chtěl říci. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Otevírám rozpravu. Mám tady jednu přihlášku a to je přihláška pana poslance Pilného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně a kolegové, já se teď nechci pouštět do výkladu toho, proč funguje ekonomika, jestli je to zásluhou podnikatelů nebo vlády. Podle mého názoru fungující ekonomika České republiky je především zásluhou podnikatelů. To, co stát celou dobu dělal, a plnil svůj základní úkol, to je podnikatelům nepřekážet. Já si myslím, že toho bychom se měli držet, protože to, jestli funguje ekonomika, má samozřejmě dopad nejen na podnikatele a jejich výdělky, ale má to také dopad na zaměstnavatele a zaměstnanost. Nezaměstnanost nám rapidně klesá a je to jenom proto, že opravdu podnikatelská sféra funguje.
Pokud se týká probírané materie, tak bych chtěl jenom říci, že nic nebrání jakýmkoli podnikům, aby měly ve svých orgánech zaměstnance. Je to dobrovolné a tak by to také mělo zůstat. Nařizovat to zákonem je nesmysl. Nemůžeme přece beztrestně zasahovat do fungujícího podnikatelského prostředí a házet tam jedny vidle za druhými. Ekonomika na to jednou dojede a tyto amatérské zásahy, které se tady v poslední době množí, není to první ani poslední zásah do fungující ekonomiky, jsou kontraproduktivní.
Já jsem si řekl, že do konce volebního období se budu snažit, abychom nepřijímali zbytečné zákony. Tento zákon není jen zbytečný, ten je ohrožující. Ohrožuje podnikatele, ohrožuje podniky, ohrožuje ekonomiku a také ohrožuje zaměstnance. Z toho důvodu jsem podal návrh na zamítnutí a doufám, že vyhovíte zdravému rozumu, který za tímto návrhem je.
Děkuji za pozornost. (Potlesk ze středu sálu.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr průmyslu a obchodu. Potom pan předseda Faltýnek.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já vůbec nechci zdržovat při dnešním jednání, ale musím odmítnout to, co řekl pan předseda Pilný. Není žádný problém účast zaměstnanců v dozorčích radách. Tento model vznikl v Německu po druhé světové válce jako snaha přijmout zaměstnance do rozhodování. Je to koncept sociálně tržního hospodářství, je to koncept stakeholder, že nejenom majitelé, ale i zaměstnanci mají co říct. A podotýkám, rozhodně neohrozil poválečnou prosperitu Spolkové republiky Německo a samozřejmě neohrozí ani růst České republiky, naopak mu pomůže. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana předsedu Faltýnka. A než dorazí k pultu, tak ještě omluvím pana poslance Benešíka, který se omlouvá od 9.15 do 10 hodin z pracovních důvodů.
Prosím, pane předsedo.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezké dopoledne. Vážené kolegyně, kolegové, pane předsedo, já jenom stručně za náš klub chci potvrdit to, co tady řekl kolega Pilný. My jsme pro zamítnutí tohoto zákona, protože se domníváme, že není správné, aby stát nařizoval prostřednictvím zákona soukromým podnikatelům, firmám, jestli mají, nebo nemají mít zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě. Já jsem tady - mám pocit, že to bylo ve druhém čtení - hovořil poměrně dlouho a mimo jiné jsem také zmiňoval tu skutečnost, že je v České republice drtivá většina firem, malých, středních, velkých, které mají zodpovědné majitele a mají zaměstnance dobrovolně v dozorčích radách. Rozumím tomu, že je tady snaha levice prosadit tento návrh zákona. Já to nijak nezpochybňuji, pouze to kritizuji a vyjadřuji stanovisko našeho klubu. Ale nerozumím jedné věci. Nerozumím tomu, že sociální demokracii, která to kupodivu, když se to vyjímalo z toho zákona stávající pravicí, resp. když se to vyjímalo z toho zákona v červnu 2011, tak já jsem si dneska ráno prostudoval poměrně podrobně vystoupení jednotlivých kolegů ze sociální demokracie - a ejhle, příliš velká kritika na toto vynětí tam nezněla. Nezněla. Ale rozumím tomu, že je prostě snaha ze strany sociální demokracie a komunistické strany prosadit tento zákon, aby ze zákona museli všichni majitelé firem nad 50 zaměstnanců - teď pomíjím ty pozměňovací návrhy, o kterých se určitě bude hlasovat - tak to prostě nařídí zákonem. Ale nerozumím tomu, proč se k této skupině přidávají i další zástupci politických subjektů, kteří vlastně to z toho zákona vyňali v tom roce 2011, resp. 2012. Takže to jenom bych se chtěl zeptat. Pokud někdo bude chtít ještě reagovat v rámci debaty prostřednictvím pana předsedy, jestli by bylo možné na to odpovědět, proč tehdy se to vlastně vyjímalo, když dneska titíž lidé mají zájem to do tohoto zákona vrátit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Kalouskovi, mám tady faktickou poznámku pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, máte dvě minuty.
Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, tady bych se rád připojil k dotazu našeho pana předsedy Faltýnka. Od pana ministra tady zaznělo, že tento zákon je veden snahou dostat zaměstnance k tomu, aby se spolupodíleli na vedení firem. Já bych se chtěl zeptat předkladatele i pana ministra, kdy se dočkáme toho, že budou muset majitelé firem povinně převádět část akcií na zaměstnance formou zaměstnaneckých akcií, protože tím se ještě víc posílí to, že budou zapojeni do vedení firem. Jestli se něco takového chystá, byl bych rád za odpověď. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana předsedu Kalouska.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom velmi stručně. Když pan předseda Faltýnek tomu návrhu začal dávat nálepky pravice a levice, tak jenom při respektu k oběma dvěma názorům, které tady zaznívají, přece jenom mi dovolte trochu teorie. Tenhle model dozorčích rad je často nazýván německý, jak dobře pak předseda Faltýnek ví, protože i v Agrofertu je implementován německý model. A německý se jmenuje proto, že to tímhle způsobem navrhl a definoval Ludwig Erhardt, velmi úspěšný a slavný ministr financí vlády Konrada Adenauera, pozdější předseda vlády Spolkové republiky Německo po Adenauerovi. Prosazoval to ve své slavné knize Soziale Marktwirtschaft, a byť je tam ono slovo sozial, tak Erhardt fakt nebyl levičák. Tak pravicový politik, jako byl Erhardt, nikdy v České republice aktivní nebyl.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Pilného. Faktická poznámka, dvě minuty. Prosím.
Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já na rozdíl od pana ministra Mládka jsem podnikal, byl jsem v čele velkých korporací, které měly oba modely. Jeden z nich byl třeba Microsoft, kde zaměstnanci se podíleli na tom, jak ten podnik funguje, bylo s nimi diskutováno, ale samozřejmě neseděli v žádných orgánech. Pak jsem také byl předsedou představenstva Českého Telecomu, kde zaměstnanci seděli v dozorčí radě, a přátelé, byla to katastrofa. Kromě toho, že ti lidé tam nic nedělali a chodili si tam pro svoje příspěvky, tak prostě ten podnik žádným způsobem neovlivňovali. Ten německý, takzvaný německý model, který tady probíhal v 80. letech, přivedl Evropu na pokraj krachu. Všechny státy, které měly socialistický model, který se projevoval v těchhletěch záležitostech, postupně musely od toho upouštět a Evropa prostě šla dolů v těch 80. letech na základě podobných excesů a modelů, které byly tehdy přijaty.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Kořenek s faktickou poznámkou, potom pan ministr průmyslu.
Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedo. Já bych jen reagoval na dvě věci. První věc vaším prostřednictvím pro kolegu Faltýnka. Já jsem v roce 2011 neseděl ve Sněmovně, tudíž jsem se nemohl vyjadřovat, když se to vyndavalo. Nicméně chci říct úplně jinou zkušenost. Protože jsem seděl v čele dozorčí rady, byli tam zaměstnanci a podíleli se na chodu instituce velmi významně, ba dokonce přednášeli i návrhy, spolupracovali, měli úplně jiný pohled a myslím si, že to bylo velmi, velmi přínosné. Takže z tohoto pohledu považuji tento návrh za přínosný. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan ministr průmyslu, potom pan předseda Faltýnek.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych rád reagoval na dva pány kolegy z hnutí ANO. Úplně jsem nepochopil prohlášení pana předsedy Pilného o tom Německu. Předseda jeho hnutí se tady chlubí, jak pan ministr Schäuble to skvěle dělá, jak má Německo rozpočtové přebytky. A Německo tedy rozhodně nestrádá, je to primární země, která má podobný model. Takže ono to nějak trochu nepasuje dohromady.
A ten nápad dalšího pana kolegy o tom, že by se v některé firmě mohly akcie převést zaměstnancům, musím říci, že jsem o tom zatím nepřemýšlel, ale když se o tom tak mluví, tak bych měl nápad na jednu firmu v České republice. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan předseda Faltýnek.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, já jenom krátkou reakci na kolegu Kořenka. Tady si nerozumíme. Já nezpochybňuji vůbec účast zaměstnanců v dozorčí radě obchodních firem. Vůbec nezpochybňuji. Já pouze zpochybňuji to, že si myslím, že není správné, aby to zákonem nařizoval stát, že by to mělo být prostě na majitelích těch firem. V tom si nerozumíme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan poslanec Bendl, faktická poznámka.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já tady sleduji přestřelku vládních poslanců, kde jedni říkají jedno a druzí říkají druhé. Chci fandit tomu, co tady padlo od pana předsedy hospodářského výboru, že stát nemá zasahovat do vztahů mezi obchodními společnostmi, že tím ničí konkurenční prostředí a zavádí tím, komplikuje vlastně konkurenceschopnost našich podniků. V tom s ním absolutně souhlasím. Ale přesto vám musím připomenout hlasování o zákonu o významné tržní síle, kde jste se takovýchto věcí dopouštěli. Doufejme, že ten trend už bude jiný.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. To byla poslední přihláška do rozpravy. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí. Pokud tomu tak není, tak rozpravu končím.
Zeptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel si nepřeje, pan zpravodaj také ne. Ještě se zeptám pana poslance Kučery a pana poslance Beznosky, kteří jsou zpravodaji dalších výborů. Nemají zájem. V tom případě budeme hlasovat, protože padl návrh na zamítnutí.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování 251, přihlášeno 164, pro 54, proti 78. Návrh nebyl přijat.
Tím pádem přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy.
Poslanec Jaroslav Borka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych přednesl návrh hlasovací procedury, tak jak byla navržena a schválena garančním ústavněprávním výborem.
Vzhledem k tomu, že nebyly podány žádné návrhy technického charakteru, bod, který byl doporučen ústavněprávním výborem, vynecháme.
Za další. Budeme hlasovat asi v tomto pořadí: Návrh pod bodem E jako celek s jedním společným hlasováním. Budou-li přijaty návrhy E jako celek, návrhy A, B, C jako celek jsou nehlasovatelné. Nebudou-li přijaty návrhy pod bodem E jako celek, budeme hlasovat o návrzích C jako celek společně jedním hlasováním. Bude-li přijat návrh C jako celek, jsou návrhy A, B jako celek nehlasovatelné.
Za další. Nebudou-li přijaty návrhy C jako celek, budeme hlasovat o návrzích B jako celek společně jedním hlasováním. A budou-li přijaty návrhy B jako celek, návrhy A jsou nehlasovatelné. A nebudou-li přijaty návrhy B jako celek, budeme hlasovat o návrzích jako celek společně jedním hlasováním.
Dalším bodem jsou návrhy pod písmenem D.
A za páté návrh zákona jako celek budeme hlasovat na závěr.
Toto je tedy procedura. Potom okomentuji jednotlivé body tak i co je obsahem, aby bylo jasné, o čem hlasujeme.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. Zeptám se, zda si někdo přeje vystoupit k proceduře. Není tomu tak. Asi bychom měli proceduru odhlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?
Je to hlasování 252, přihlášeno je 166, pro 157, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Prosím pana zpravodaje, aby postupoval podle schválené procedury.
Poslanec Jaroslav Borka: První hlasování budeme hlasovat o návrhu pod písmenem E. Je to návrh pana poslance Koníčka a obsahuje vlastně povinnou kodeterminaci čili garantovaný vliv zaměstnanců pro společnost s více než 250 zaměstnanci. Hlasujeme o návrhu jedním hlasováním.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím pana navrhovatele o stanovisko. Prosím zapnout mikrofon. (Navrhovatel: Souhlas. Zpravodaj: Výbor doporučuje.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování 253, přihlášeno 165, pro 79, proti 72. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.
Poslanec Jaroslav Borka: Další hlasování bude provedeno o návrzích pod písmenem E. Je to návrh poslance Klašky a je to povinná kodeterminace pro společnost s více než 500 zaměstnanci. Budeme hlasovat společně jedním hlasováním. (Předsedající: Pane zpravodaji, návrhy E již jsme hlasovali.) Pardon, o návrzích C, já se omlouvám. (Předsedající: C, ano.)
Ještě jednou, návrh C, pan poslanec Klaška, povinná kodeterminace pro společnost s více než 500 zaměstnanci.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, prosím pana navrhovatele. (Navrhovatel: Souhlas.) Stanovisko výboru. (Zpravodaj: Výbor doporučuje.)
Ještě než zahájím hlasování, tak vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci.
Budeme tedy hlasovat o návrzích C.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování 254, přihlášeno 160, pro 100, proti 37, návrh byl přijat. Další prosím.
Poslanec Jaroslav Borka: V tom případě návrhy B a A jsou již nehlasovatelné. Potom přistoupíme k návrhu pod písmenem D. Budeme hlasovat o návrhu pana poslance Čiháka. Jedná se o rozšíření možnosti využití zisku družstva dle rozhodnutí dvou třetin členů družstva.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Prosím pana navrhovatele. (Navrhovatel: Neutrální.) Stanovisko výboru. (Zpravodaj: Výbor nedoporučuje.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Je to hlasování 255, přihlášeno 163, pro 6, proti 70. Návrh nebyl přijat. Další prosím.
Poslanec Jaroslav Borka: A nyní bychom hlasovali o návrhu jako celku.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. V tom případě ještě přečtu omluvu pana předsedy Miholy, který se omlouvá z dnešního jednání mezi 9.15 a 10.00 hodinou.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Jaroslava Zavadila, Romana Sklenáka, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), podle sněmovního tisku 592, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou." Prosím stanoviska. (Navrhovatel: Žádám o souhlas.) Výbor? (Zpravodaj: Výbor doporučuje.)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování má číslo 256, přihlášeno je 160, pro 98, proti 51. Návrh usnesení byl přijat.
Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas, a končím projednávání bodu 173.
Otevírám bod
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.