Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

58.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním
plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 927/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený zákon uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Ještě než jí udělím slovo, požádám pana poslance Josefa Uhlíka, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, protože je zpravodajem pro prvé čtení.

Ještě požádám sněmovnu o klid. Já chápu, že po schválení státního rozpočtu je atmosféra vzrušená, ale prosím diskuse, které se týkají rozpočtu, v předsálí, diskuse, které se netýkají stavebního zákona, také v předsálí a zde budeme mít pouze stavební zákon.

Paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, já doufám, že novela stavebního zákona a debata o tomto zákoně bude také nanejvýš vzrušená, protože jak jsme i dnes slyšeli, jedná se o nejklíčovější zákon této vlády a této koalice.

Dne 21. září 2016 vláda svým usnesením číslo 828 schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, takzvaný stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Tady pro informaci vám uvádím, součástí je 44 souvisejících zvláštních právních předpisů. Je to přes 40 změnových zákonů, to v podstatě znamená, že všechny resorty byly zapojeny skrz tyto technické změny změnových zákonů do přípravy novely stavebního zákona. Návrh tohoto zákona byl zpracován na základě programového prohlášení vlády České republiky a plánu legislativních prací vlády.

Dovolte, abych uvedla nejklíčovější změny, které tato novela obsahuje.

V první řadě mi dovolte uvést, že ač se tomuto zákonu říká stavební zákon, jedná se o zákon o územním plánování, což znamená územní plánování měst, krajů a státu, trasování. Máme územní plány měst, máme zásady územního rozvoje krajů a máme takzvanou politiku územního rozvoje. Další část tohoto zákona se týká již stavebního řádu. Já vám zmíním v obou těchto částech stavebního zákona ty nejklíčovější změny a samozřejmě přínosy. Nejdříve bych vás seznámila s klíčovými změnami, které jsou právě na úseku územního plánovány a které byly vládou schváleny.

Dochází k následujícím změnám. Novela zcela zásadně zkrátí pořizování aktualizací zásad územního rozvoje krajů a změn územních plánů a regulačních plánů, pokud nebude potřeba změnu řešit ve variantách. Odpadne také etapa zadání a bude sloučena etapa společného jednání s dotčenými orgány a veřejné projednání. Tím dojde k úspoře cca 3/4 roku, přitom nikdo nebude krácen na svých právech.

U liniových staveb, u kterých se prokáže, že je objektivně nelze umístit do koridoru vymezeného v územním plánu například na podkladě geologického průzkumu nebo dalšího relevantního průzkumu, bude na základě rozhodnutí krajského úřadu možné v nezastavěném území možné vybočení z koridoru. Toto je velice přínosné pro výstavbu dálnic. Tím odpadne nutnost změny územního plánu před realizací liniové stavby a realizace se v těchto případech podle našich odhadů urychlí cca o dva roky.

Orgány územního plánování budou zodpovídat za koordinaci záměrů, když jako dotčené orgány budou vydávat závazná stanoviska z hlediska souladu záměrů právě se státní politikou územního rozvoje, ale také územně plánovací dokumentací a dále z hlediska uplatňování cílů a úkolů územního plánování. Nově budou v jednom území rozhodovat a stavby umisťovat různé stavební úřady, od ministerstev až po stavební úřady na obcích. Území je jen jedno, a proto je nutné také zajistit koordinaci těchto záměrů. Protože není reálné, aby každá obec měla vedle územního plánu i regulační plán pro část svého území, bude smět zastupitelstvo obce rozhodnout o pořízení územního plánu s prvky regulačního plánu. To dosud nebylo možné. Odstraňuje se také stav, kdy dotčené orgány diktovaly své požadavky bez toho, že by tyto požadavky zdůvodňovaly a držely se zmocnění ve svém zákoně, co mohou činit.

Náležitosti stanovisek k opatřením obecné povahy i závazných stanovisek uplatňovaných ve správním řízení budou upraveny v § 149 správního řádu.

Podmínkou nabytí účinnosti aktualizace nebo změny územně plánovací dokumentace bude zveřejnění jejího úplného znění o aktualizaci nebo změně z důvodu odstranění pochybností při rozhodování, co platí, což je také velice výhodné.

Územní studii bude smět nechat zpracovat i investor, a to z důvodu urychlení přípravy území pro realizaci záměrů na provedení změny právě v území. Schválení této studie bude ponecháno orgánu územního plánování. Informace o území, které územní plánování shromažďuje pro svou potřebu, budou uvolněny pro celou veřejnou správu, tzn. státní a územní veřejnou správu, všechny samosprávy.

Budou zkráceny lhůty pro podání návrhů na přezkum nebo zrušení opatření obecné povahy na jeden rok, což je zkrácení o dva roky ode dne nabytí jeho účinnosti, a to shodně pro všechna opatření obecné povahy. Dokumenty územního plánování budou povinně, a to úplně všechny, zveřejňovány na internetu. Také se odstraňuje stav, kdy dotčené orgány diktovaly své požadavky bez toho, že by tyto požadavky zdůvodňovaly a držely se zmocnění ve svém zákoně, co mohou činit.

Návrh zákona byl připravován se snahou přispět právě ke zjednodušení ve všech etapách přípravy a realizace staveb, tzn. umisťování, povolování a kolaudace. Toto jsou tři procesy, kterými se zabývají všechna rozhodování, všechny části povolení v rámci stavebního řízení. V oblasti územního rozhodování a stavebního řádu je prioritní zavedení úplně nového společného řízení, které umožní investorovi posouzení umístění i povolení stavby v jednom řízení a získání jednoho povolení na stavbu či soubor staveb také v případech, kdy tomu v současnosti brání rozdílná příslušnost stavebních úřadů. Navíc souběžně dojde také k posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA, je-li vyžadováno.

Navrženou úpravu společného řízení považuji za maximum, kterého bylo možné dosáhnout při zachování současné organizace veřejné správy a v rámci formátu novely, nikoliv návrhu nového zákona, který v tuto chvíli Ministerstvo pro místní rozvoj také připravuje. Novela stavebního zákona žádným způsobem nezasahuje do počtu existujících obecních stavebních úřadů. Do budoucna počítáme a předpokládáme upřesnění jejich správních obvodů, a to prováděcí vyhláškou ze strany Ministerstva pro místní rozvoj.

Je také pochopitelné, že všeobecná kritika zdlouhavé přípravy staveb se soustředí na stavební zákon, protože se staví podle stavebního zákona, ale spousta staveb podléhá právě jiným zákonům. Z pohledu investora samozřejmě stavební zákon představuje až tu konečnou fázi povolovacího procesu. Vedle stavebního zákona, tzn. obecného předpisu, je řada dalších, zvláštních zákonů, které upravují povolování speciálních staveb, ochranu jednotlivých veřejných zájmů nebo mají další vazbu na stavební zákon. Úpravy provedené ve stavebním zákoně si vyžádaly, jak jsem již zmínila, změny ve více než 40 zákonech, např. zákon 416 o urychlení výstavby silniční, železniční a energetické sítě, a dokonce i horní zákon, dokonce i zákon o lázeňství. Toto všechno jsou změny, které jsou vyvolány novelou stavebního zákona.

Návrh, který je vám předložen, je slučitelný s právem Evropské unie. Ačkoliv se nepodařilo úplně zachovat návrh novely v jeho původní podobě ze strany Ministerstva pro místní rozvoj a tak, jak byl ve spolupráci s meziresortní pracovní skupinou připraven, a také s vámi - a za to bych chtěla poděkovat mnohým z vás, členům všech politických klubů, protože z každého klubu jsem měla nominovánu jednu až dvě osoby, se kterými jsme projednávali vůbec kostru novely stavebního zákona. A tady musím říci, že to Ministerstvu pro místní rozvoj velmi pomohlo, než jsme tento zákon pustili do meziresortního připomínkového řízení a samozřejmě dalších debat.

Přestože vláda o některých zásadních otázkách a následně rozporech rozhodla jinak, než právě byly představy Ministerstva pro místní rozvoj, je tato novela silným a opravdu dalším krokem ke zlepšení situace. Návrh zákona obsahuje řadu nástrojů, které pomohou zrychlit územní přípravu, umisťování a povolování staveb a také přispějí ke zlepšení investičního prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti České republiky, především našich firem.

Nyní mi ještě dovolte stručnou informaci ke změnám v zákoně EIA, tzn. v zákoně o posuzování vlivu na životní prostředí, kde Ministerstvo životního prostředí je spolupředkladatelem tohoto zákona. Ačkoliv původním cílem bylo provést transpozici směrnice 2014/52/EU, kterou byla revidována směrnice 2011/92/EU, tzv. směrnice EIA, již v rámci předložené novely, s ohledem na velmi napjatý harmonogram a rozsah ustanovení, která bude třeba transponovat v rámci novely zákona o EIA, nebylo možné tuto transpozici vložit již do novely stavebního zákona. Transpozice revidované směrnice EIA proto bude provedena Ministerstvem životního prostředí samostatnou novelou, ve které budou rovněž obsaženy další úpravy reflektující snahu o zjednodušení a zkrácení procesu EIA.

Novela zákona o posuzování vlivu na životní prostředí navazuje na změnu stavebního zákona, která zavádí územní řízení s posouzením vlivu na životní prostředí a společné územní a stavební řízení s posouzením vlivu na životní prostředí. Jsou to velice složité názvy, nicméně jsou to názvy, které navrhovala Legislativní rada vlády, kde byl vyloučen název jedno povolovací řízení nebo jedno koordinované řízení. Jedná se tedy o společné řízení s posudkem ohledně EIA. Princip je nastaven tak, že žádost s jednou dokumentací bude podávána u stavebního úřadu a stavební úřad v úzké součinnosti s posuzujícím orgánem EIA zajistí v první fázi řízení posouzení vlivu stavebního záměru na životní prostředí a v druhé fázi teprve poté stavbu umístí, popř. povolí.

Na jednání vlády o rozporech dne 21. září také byl vyřešen rozpor ohledně počtu podpisů. Zde si dovolím vás o tom informovat. Samozřejmě je to součástí návrhu zákona, ale domnívám se, že je důležité to zde zmínit. Jedná se o podpisy v tzv. podporující podpisové listině, kdy zvítězila varianta navýšení počtu podpisů nad 500 osob namísto dnešního požadavku 200 podpisů. Zároveň je návrhem zákona nově omezena doba platnosti této listiny na 18 měsíců od data uvedeného v záhlaví listiny, což jsou sice možná drobné změny, ale jsou to velice významné změny právě pro získání posudků EIA.

Já bych vám ráda poděkovala za pozornost. Jsem připravena samozřejmě následně při jednání ve výborech i se svými kolegy na velice detailní debatu. Velice si uvědomuji závažnost této novely. A jak jsem již zmínila, ambice Ministerstva pro místní rozvoj byly mnohem větší. A vím, že je apel na jedno kontaktní místo, jeden stavební úřad, nicméně to musí být podmíněno změnou kompetenčního zákona. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Karle Šlechtové za úvodní slovo k tak významnému návrhu. A ještě než bude hovořit pan zpravodaj, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od Květy Matušovské z osobních důvodů od 18 hodin.

Nyní tedy pan zpravodaj Josef Uhlík se svou zpravodajskou zprávou. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, paní ministryně, členové vlády - dva, ano, jsou členové vlády... Ministerstvo pro místní rozvoj nám předkládá rozsáhlý návrh novelizace stavebního zákona a dalších 43 souvisejících předpisů. Materiál je předložen na základě programového prohlášení vlády a jedná se o jeden z nejrozsáhlejších z hlediska velikosti dopadu.

Hlavním cílem novely je zjednodušit možnost plánování, přípravy a realizace staveb za předpokladu zachování nebo zvýšení kvality těchto procesů. Novela obsahuje celou řadu technických změn, nutná doplnění a zpřesnění stávajícího zákona. Řada změn vychází z nutnosti transpozice a implementace právní úpravy Evropské unie. Šíře záběrů novely, složitost problémů a odlišný pohled jednotlivých resortů na věc dokladuje dvouletá příprava stovky zásadních připomínek v meziresortním řízení a trojí projednávání v Legislativní radě vlády. Také vláda projednávala materiál dvakrát a řešila ještě řadu zásadních rozporů. Z výše uvedeného plyne, že i nás v Poslanecké sněmovně čeká nelehké pokračování legislativního procesu. Už jen z důvodu aplikovatelnosti novelizace zákona několika resorty předpokládám, že bude návrh projednáván v řadě výborů.

Novela samozřejmě přináší i pozitiva, jež stavebnímu sektoru přinesou alespoň částečné úlevy. Paní ministryně jich tady vyjmenovala řadu, takže je nebudu opakovat, mám je tady uvedené.

Jak jsem již uvedl, změny stavebního zákona ovlivní dalších 43 norem. Ty nejvýraznější se týkají zákona o posuzování vlivu na životní prostředí, kde se novelizuje zákon č. 39/2015, tzv. infringementová novela EIA. Bohužel, do novely není zahrnuta nová evropská legislativa, tj. směrnice 2014/1952, kterou taky paní ministryně zmínila. Tato novela má být transponována už podle legislativy do našeho práva do 16. 5. 2017.

Ještě zmíním, že svým záměrem je návrh novelizace v mnoha ohledech potřebný a mnohé změny přinášejí pro sektor stavebnictví alespoň částečné zjednodušení. Proto jsem pro propuštění novely do druhého čtení. Nelze ovšem tvrdit, že by návrh zákona přinášel zásadní koncepční zjednodušení a zkrácení povolovaných procesů. Tak jak tady zmínila paní ministryně, MMR se o to snažilo, ale v některých případech narazilo zase na ostatní ministerstva. Obsahuje také několik ustanovení, jež je třeba na výborech učinit předmětem debaty a případně návrh zákona doplnit pozměňovacími návrhy. Jak už jsem se díval do systému, tak pět pozměňovacích návrhů už je tam zaneseno.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které máme pět písemných přihlášek. Úplně první je přihlášen pan poslanec Jiří Petrů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, na novelu stavebního zákona jsme netrpělivě čekali víc než rok. Každý, kdo někdy v životě něco stavěl, musí dobře znát byrokracii spojenou s umístěním stavby a se stavebním řízením. Osobně jsem uvítal, když paní ministryně jako jeden z hlavních přínosů novely představila zjednodušení povolovacího řízení pro malé stavebníky, tedy pro lidi, kteří si chtějí postavit rodinný domek nebo třeba provést nějaké stavební úpravy v bytě. Proto jsem zběžně nahlédl do novely stavebního zákona, jaké změny pro malé stavebníky přináší.

Když se podíváme na paragrafy, které jsou klíčové především pro malé stavebníky, tedy na § 79 odst. 2 a na § 103, nevidíme prakticky žádné podstatné změny. Výjimku z územního a stavebního řízení nově dostává plot do dvou metrů výšky, pokud nesousedí s veřejným prostranstvím a pokud je v zastavěném území. To může na první pohled vypadat jako zjednodušení, ale jen pokud půjde o plot mezi sousedy, kteří se dokážou dohodnout. Pokud narazíte na potížistu, který dělá naschvály, bude vám asistence stavebního úřadu naopak citelně chybět.

Dalším zjednodušením má být, že územní rozhodnutí a stavební povolení nebudou vyžadována u prodejních stánků a slavnostní výzdoby budov, pokud nebude umístěna na dobu delší než 30 dnů. To zní bohulibě, ale proč právě 30 dnů? Proč ne třeba 45 nebo 60? Je to totiž evidentně záměr předkladatele usnadnit instalaci vánoční výzdoby ve městech a obcích, ale chybí mu tu opora v praxi. Další výjimky získaly menší zemědělské stavby, také stožáry pro vlajky do výše nad 8 metrů viz § 103 písm. e) bod č. 19. Novela skutečně odpouští stavební povolení či ohlášku stožáru nad 8 metrů. Chcete-li stožár kratší, tak o stavební povolení či ohlášku musíte žádat.

Stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci o ploše nad 150 metrů čtverečních bude nově možné stavět na základě ohlášení. To dosud možné nebylo. Pro územní řízení bude ale vždy potřeba dokumentace od autorizované osoby, potřebná vyjádření dotčených orgánů a účastníků řízení. Stavební řízení trvá měsíc až dva, při ohlášení by měl stavební úřad do 15 dnů vydat stavební souhlas. Stavební úřad však bude muset stejně stavbu posoudit, tedy přezkoumat všechny náležitosti žádostí. Stavební úřady budou zahlceny a o plnění některých lhůt si nedělejme žádné velké iluze. Stavba rodinných domů na ohlášku a bez kolaudace může působit jako skvělý krok. Napadá mě ale, jestli na takové stavby půjde vůbec čerpat hypotéku. A jestli tedy vůbec malí stavebníci z řad občanů, kteří jen zřídka financují stavbu domu bez bankovního úvěru, o takové zjednodušení stojí. Banky přece budou nějakou dokumentaci či doklad o dokončení stavby bezpochyby vyžadovat. A bude nutné najmout si minimálně autorizovaného inspektora, který nějaký papír vyrobí, a ten papír bude zase něco stát. Je to zjednodušení? Bez úvěru staví málokdo a ne každá banka vám dá úvěr bez stavebního povolení. V novele se sice upravuje postup pro ohlášení stavby stanovený v § 105, ani to ale nepřináší žádnou výraznou výhodu a úbytek papírování ani pro stavební úřad, ani pro stavebníky.

Mám-li shrnout postřehy k novele týkající se právě malých stavebníků, myslím, že před sebou máme návrh zákona, který nijak podstatně nezjednodušuje požadavky na stavebníky a příslušné úřední procesy. Rozumím tomu, že při projednávání novely hrály významnou roli zájmy různých ministerstev. Je taky ale evidentní, že bude nutno podrobně projednat novelu ve výborech, jak tady zaznělo od kolegy zpravodaje. Konstruktivním řešením však podle mého názoru je začít pracovat na komplexní rekodifikaci stavební legislativy s jasným zadáním: zjednodušit a zrychlit příslušné povolovací procesy. Jsem proto přesvědčen, že by Poslanecká sněmovna měla takové zadání pro vládu podpořit tím, že ve třetím čtení přijmeme doprovodné usnesení.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Petrů. Nyní se slova ujme pan poslanec Jan Klán, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: (Klade na řečnický pultík objemnější složku.) Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážený pane místopředsedo, páni ministři, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Tak jsem se konečně dočkal toho nového stavebního zákona, akorát jsem byl překvapen jeho poměrně tloušťkou, jak je rozsáhlý a kolik různých zákonů se v něm bude upravovat. Tak to mě poměrně docela překvapilo. Je to poměrně složitá materie. Tím neříkám, že je samotný zákon nějak dlouhý, ale jak má dopady všude možně, tak se to poměrně hodně roztahuje.

Víte, já jsem si nechal vypracovat stanovisko jednoho stavebního úřadu na malé obci, aby se taky na tu problematiku podívali oni trošku z jiného pohledu, a to z jejich praxe, a co od toho zákona očekávají. Já potom ještě položím samozřejmě paní ministryni několik otázek, které se budou týkat liniových staveb, eventuálně malých stavebních úřadů. Ale nyní vám přečtu ono stanovisko, které jsem obdržel z jednoho stavebního úřadu.

Předložená novela měla za účel zjednodušit, zpřehlednit a zrychlit povolování staveb, protože tyto procesy jsou v naší zemi ve srovnání se sousedními státy jedny z nejpomalejších. Návrh novely však podle názoru onoho stavebního úřadu viditelné urychlení ani zjednodušení nepřinese.

Připravovaná novela stavebního zákona je již druhá rozsáhlá novela od platnosti nového zákona č. 183/2006. Pokud si dobře pamatuji, tak poslední velká novela stavebního zákona proběhla v roce 2011, 2012 v minulém volebním období, když jsem tady také byl. Tak jsme to tady poměrně dlouho a obsáhle řešili. Hlavní novinkou v této novele stavebního zákona je tzv. koordinované řízení, které slučuje územní řízení, stavební řízení a proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí EIA. Tuto ideu vítáme, protože míří k tomu, aby jedna stavba dostala jedno povolení na jednom úřadě. Dle našeho názoru koordinované povolení k řízení není úplně dotaženo tím, že stále přetrvávají speciální stavební úřady, mezi něž se státní správa tříští. Jsme přesvědčeni, že zásadní překážkou ve zrychlení obstarání povolení je nedostatečné vymezení práv tzv. dotčených orgánů státní správy a účastníků řízení. Přetrvávající nechvalně známý systém mnoha dveří, ve kterém si stavebník sám zajišťuje stanoviska různých orgánů státní správy, vede k tomu, že faktické rozhodování o stavebním záměru se přesunulo mimo stavební úřady. Ty jsou pak jen jakýmisi pošťáky závazných stanovisek jiných dotčených úřadů, jejichž požadavky se dál mezi sebou větví a řetězí.

Uvedu jeden příklad. K novostavbě rodinného domu musí stavebník kromě závazného stanoviska orgánů ochrany zemědělského původního fondu, stanoviska orgánu požární ochrany, stanoviska orgánu ochrany veřejného zdraví získat povolení k vjezdu na stavební pozemek, k jehož získání musí předem obstarat vyjádření majitele komunikace, ke kterému ještě předtím musí mít již připraveno vyjádření správce komunikace a stanovisko Policie ČR. Tento řetězec zabere v praxi mnoho měsíců. Řízení je pak z podstaty nekoordinované mezi rozdílné zájmy různých institucí.

Navrhovaná novela stavebního zákona sice přinese mírné zlepšení, nicméně k vyřešení jádra problému nepřispěla.

Dalším okruhem podstatného zdržování staveb, které se pro některé účastníky stalo již specializací, je odvolání proti vydanému rozhodnutí, kde nejsou respektovány žádné lhůty a (které) může svým opakováním realizaci stavby zdržet až o několik let. To je v našich podmínkách také poměrně běžný jev. Tento problém je z hlediska času také v novele poměrně neřešen.

Další problém dle našeho názoru spočívá v tom, že stávající stavební zákon má příliš širokou řadu způsobů povolování staveb, a ta je návrhem novely dokonce ještě zvětšena. Jsme toho názoru, že příliš rozsáhlé spektrum možností bude vést ke zmatení, většímu riziku chyb, a tedy zpomalení procesu.

Ve velké novele stavebního zákona nám kromě jiného chybí definice zastavěné plochy, které podle současné právní úpravy zahrnuje například přesahující římsu domu. Pokud stojí dům na uliční čáře, tak zastavěná plocha zasahuje do ulice a měla by se tak objevit v katastrální mapě, což je nesmyslné řešení.

Dále se děsíme změn zvláštních právních předpisů, které vyvolá tato velká novela stavebního zákona.

Toto je stanovisko jednoho menšího stavebního úřadu na jednom menším městě.

Dále se chci ještě dotknout liniových staveb. Proto tento návrh zákona samozřejmě doporučím, aby to projednal hospodářský výbor, protože ten se tím lépe zabývá, než je výbor pro veřejnou správu, který bude garančním výborem.

Jak to bude s nevládkami? Do které doby se budou moci vyjadřovat v tom procesu? Zda to bude jednou a dost, nebo budou moci ještě vícekrát vstupovat do toho povolování? Tohle je jedna věc, která mě poměrně zajímá, protože často to jsou právě ty nevládky, které zdržují, někdy i účelově zdržují, výstavbu například dálnic nebo rychlostních komunikací, železničních tratí a čehokoli dalšího.

Paní ministryně řekla ve svém vystoupení, že se tento zákon nedotkne malých stavebních úřadů. Ale já bych rád slyšel, jestli se to jich opravdu nedotkne. Mám obavu, že někde v tom zákoně, jelikož se tam mění poměrně dost zákonů, bude schováno někde, že budou eliminovány malé stavební úřady právě na těch malých obcích. Už tady jednou ta snaha rušit tyto malé stavební úřady byla. (Zprava se ozývá paní ministryně.) Aha, ono to pořád je. Paní ministryně mi napovídá, že to pořád je. Takže já se proti tomu samozřejmě stavím, protože přesunutí kompetencí malých stavebních úřadů například na stavební úřady obcí s rozšířenou působností nic neřeší. Samozřejmě argumentace, že dneska máme digitální technologie, že se dá komunikovat poměrně rychle, je jedna věc, ale ti úředníci na velkém stavebním úřadě na obci s rozšířenou působností často ani nevědí, co se na těch malých obcích děje. Takže podle mého názoru je lepší zachovat malé stavební úřady. Je to jenom můj názor, můj pohled. Potom z tohoto důvodu říkám, problém budu hlídat.

Potom, jelikož se to týká samozřejmě EIA, tedy posuzování vlivu stavby na životní prostředí, tak by bylo záhodno, kdyby to projednal také výbor pro životní prostředí, protože ten do tohoto procesu také bude určitým způsobem vstupovat. A jak je ta novela hodně rozsáhlá, tak je to potřeba prodiskutovat i v těchto výborech, abychom našli různý konsenzus.

Původně jsem uvažoval o tom, že by se u tohoto zákona měla prodloužit doba jeho projednávání o 30 dnů, ale já to neudělám. Neudělám to. Nechám to na normální klasické lhůtě 60 dnů. O to samozřejmě důslednější budu v té diskusi a budu si zjišťovat stanoviska jednotlivých stavebních úřadů od malých obcí až samozřejmě po města, jak se na tu novelu dívají, abychom tady měli pohled i ze samotné praxe.

To je ode mě takto ve stručnosti všechno. A pak si počkám i na odpovědi paní ministryně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Klánovi za jeho vystoupení. Nyní pan poslanec Karel Rais. Připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, paní ministryně, vážení kolegové a kolegyně, poslanci, nejprve bych volně navázal na to, co říkala paní ministryně. Na procesu schvalování zákona o veřejných zakázkách, který spadá plně do kompetence paní ministryně, jsem oceňoval v tom procesu zejména formu projednávání toho návrhu, kdy vznikly dva poradní sbory. Jeden byl politicky orientovaný, to byli politici, a druhý byl spíš odborně orientovaný, tam byli zástupci nejrůznějších stakeholderů. Připomínky z obou stran se potom zpracovaly v rámci ministerstva. To si myslím, že je způsob velice příkladný. A jsem rád, že se uvažuje tímto směrem, že se půjde dál. To považuji za velmi důležité říct na začátku.

Co se týká vlastního mého, řekl bych už obsahového příspěvku, tak ten je orientován do oblasti posunu časové hranice tvorby územně plánovací dokumentace zejména velkých měst, konkrétně tedy Brna, ale co mám informace, tak se to týká i ostatních velkých měst, protože podle § 188 odst. 1 zákona č. 183 stavebního zákona v platném znění územní plán obce schválený před 1. 1. 2007 pozbude dnem 1. 1. 2021 platnost, pokud nebude samostatným postupem podle této novely upraven, v rozsahu úpravy projednán a vydán. Posunutí doby pro úpravu územně plánovací dokumentace řeší problém zejména velkých měst, jak jsem říkal, která díky liknavosti krajů s vydáním nadřazené dokumentace a nové rozhodovací praxe správních soudů nemohou dostát zákonné povinnosti v původně navrženém termínu, a hrozí tak, že od roku 2021 by se octla bez jakékoli platné územní dokumentace.

Jako příklad mohu uvést právě příklad statutární město Brno, kde negativní roli sehrála nečinnost orgánů Jihomoravského kraje. Statutární město Brno má platný územní plán města Brna schválený v roce 1994. Ale jak jsem již říkal, hrozí tam nebezpečí, že pozbude platnost. To, jak Jihomoravský kraj fungoval, ty orgány byly nečinné, tak si myslím, že to taky mohl být jeden z důvodů volebního fiaska stávající krajské jihomoravské nomenklatury, která investovala s dnes již bývalým hejtmanem Michalem Haškem miliony korun ze státních fondů do jejich vlastního předvolebního marketingu, a přesto zásluhou normálních voličů v Jihomoravském kraji nevyhrála a totálně propadla.

Důvodem k vložení časového omezení účinnosti územních plánů byly teze, že dřívější územní plány neodpovídají dnešním potřebám a musí být nahrazeny novými územními plány a regulačními plány. Přirozeným předpokladem bylo, že pořízení územních plánů včetně územních plánů velkoměst je v reálném čase možné a vždy realizovatelné. V době skládání (vkládání?) časového omezení územních plánů do zákona však tehdy ještě nefungovalo přezkoumávání územních plánů správními soudy. To začalo reálně fungovat až od roku 2011, které zásadním způsobem modifikovala praxi územního plánování. Nesrovnatelné oproti minulosti jsou zejména dva zásadní faktory - doba pořízení územního plánu, v minulosti to bylo přibližně dva roky, v současné době je to u velkých měst přibližně pět šest let, a za druhé skutečnost, že záměry republikového významu musí být nejprve zakotveny v krajské územní plánovací dokumentaci, takzvané zásady územního rozvoje ZÚR, jinak hrozí zrušení územního plánu soudem.

V případě města Brna došlo ještě navíc ke zrušení nadřazených zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které neexistují do současné doby, takže ani rozpracovaný nový územní plán města Brna nebylo možno dokončit. Blokační, časové a právní okolnosti nebyly přitom v době vkládání časového omezení územních plánů známy. Kombinace obou uvedených faktorů znamená obrovskou časovou prodlevu, která neumožní přípravu nového územního plánu stihnout. A existuje, jak už jsem se zmiňoval, vážné riziko, že město Brno bude od roku 2021 bez územního plánu. Je třeba uvést, že reálně je posun termínu novelou stavebního zákona jediná šance, jak zabránit ukončení platnosti územního plánu.

Z výše uvedených důvodů je logické, že jsem připravil příslušný pozměňovací návrh, který by uvedenou chybu v procesu přípravy novely napravil. To jsem učinil a v rámci druhého čtení se samozřejmě ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi za jeho vystoupení. Pokračovat budeme v diskusi vystoupením pana poslance Petra Bendla. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Nebudu dlouze opakovat, co už tady padlo. Materiál je opravdu obsáhlý, má přibližně 800 stran textu, mění 40 dalších zákonů. V tomto ohledu vzhledem k tomu, že nám do doby projednávání přijdou vánoční svátky, nejsem si úplně jistý, že bychom neměli měnit dobu projednávání, spíše že bychom měli uvažovat o tom, aby se doba pro jednání prodloužila o 30, případně variantně aspoň o 20 dní, protože by stálo za to už i po koneckonců zkušenosti, kterou máme se zákonem o veřejných zakázkách, což také byla komplikovaná norma, že by stálo za to, aby proběhl nějaký seminář, případně debata minimálně na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, případně s dalšími výbory, se zájemci jednotlivých výborů, pokud o to budou mít zájem, pokud jim Poslanecká sněmovna k jejich výborům povinnost vyjádřit se k tomu nebo projednat zákon nakonec uloží.

Návrh zákona jsou v podstatě tři obrovské oblasti v jednom. Územní plánování, stavební řád a EIA. Systém se snaží tlakem na zkrácení lhůt pro vydání rozhodnutí to nazvat tím, že vlastně zkracujeme, zjednodušujeme a urychlujeme, ale z hlediska toho, jak budou vypadat územní plány, jak vypadají, se obávám, že k žádnému superzkrácení nedojde, protože vznikne tlak na kvalitu územního plánu. Je otázka podrobností, jak tam budou, či nebudou. Počet dotčených orgánů státní správy, počet dotčených stavbou, kteří se budou vyjadřovat, zůstává stejný. Navíc jejich stanoviska budou závazná a mohou být také v rozporu jedno stanovisko s druhým a mohou se vylučovat, což se bude promítat do přípravy územního plánu jako takového nebo do jeho existence a nutné změny dřív, než někdo dostane vůbec stavební povolení nebo se dostane vůbec k procesu stavebního povolování, takže už tady na tomto začátku vznikne obrovský problém, který bude ztěžovat pozici stavebních úřadů v tom, aby se v dané problematice vůbec orientovaly.

Co se týká EIA, tam všichni také dobře víme, že stanovisko EIA bude závazné. Nebude vůbec jednoduché jej doprojednat a v okamžiku, kdy se stanoviska, byť v rámci jednoho řízení - což podporuji, protože to bude principiálně znamenat, že s jedním a tím samým problémem nemůžu přijít do územního rozhodnutí, do stavebního povolení a do EIA, tomu systému fandím, že bude zkrátka připomínka vyřízena jenom jednou, ne několikrát se systémem odvolání, který tady byl, který jsme v minulosti velmi kritizovali. Pravdou je, a nevím, kdo to tady říkal přede mnou, že v zásadě se vlastní povolovací systém sice zkrátí, ale vyžene to dohadování podmínek mimo systém. Bude muset stavebník všechny dotčené obejít, bude se s nimi muset nějak dohodnout, nejlépe tam sám zajet, všechno přivézt na stavební úřad, aby pak měl naději, že půjde-li to buď ve sloučeném, nebo alespoň v integrovaném systému řízení, že doba nakonec bude kratší.

U malých staveb jsem možná spíše optimistou, až na detaily, o kterých tady mluvili mí předřečníci, a to jsem přesvědčen, že jsme schopni ze zákona se s tím nakonec nějak poprat. Může to fungovat a zaplať pánbůh za to. U velkých staveb se obávám, že se příliš Česká republika nenadechne a že to bude mnohem složitější a že stavba v zásadě o moc kratší dobu nepotrvá, protože se budou odehrávat procesy mimo systém stavebního povolování, kde se budou muset, a pravděpodobně iniciativou stavebníků nebo investorů, chcete-li, dohodnout mezi sebou orgány státní správy nebo dotčené právnické či fyzické osoby nakonec domluvit, a to nebude vůbec jednoduché. Stavební úřad jim v tom v zásadě nepomůže, spíše přeruší stavební řízení a podobně. V tomto ohledu zjednodušení příliš nevidím. Nicméně pokusit se o to vydiskutovat ten problém a najít alespoň některé možnosti změny a zkrácení projednávání bychom měli.

Já považuji tento návrh zákona za důležitý a potřebný už proto, že tu máme schválený zákon o vlivu staveb na životní prostředí a potřebujeme, aby systém stavebního povolování nezůstával, nestagnoval v podobě, ve které je. Musí vnímat to, že tady zákon o vlivu na stavební prostředí je.

V materiálech, které jsme dostali, které bylo opravdu složité prostudovat, jsou i věci týkající se možnosti úspor a nutných výdajů, zvýšených mandatorních výdajů státu. O úsporách by se podle mě dalo s úspěchem polemizovat, protože jsou v podstatě nedoložitelné. Čísla, která tam jsou, jsou nějaké statistické údaje, ale praxe může být úplně jiná, proto bych se ani čísly moc nechlubil. Jestli to bude 400 mil., nebo 350, nebo 210, on to nikdo nikdy v zásadě nespočítá. To, co ale spočítá, budou potřeby státu na to, aby zajistil výkon státní správy v téhle oblasti, a tam je odhadováno, že z 846 nebo 842 plných úvazků, které dneska na úrovni státu jsou, se bude muset počet zvýšit o 156, což je o zhruba čtvrtinu, o něco méně než čtvrtinu, a bude k tomu potřeba řádově 136 mil. korun navýšení mandatorních výdajů státu, přičemž z toho 35 mil. korun půjde na úkor územních samospráv. To je asi také třeba, aby tady zaznělo, aby představitelé dotčených měst a obcí, případně krajů věděli, že tyhle náklady spojené s procesem stavebního řízení návrh zákona přináší a bude nutno na to nějak reagovat. Nevím, jestli na to reaguje státní rozpočet, ale pochybuji.

Co se týká ještě existence speciálních stavebních úřadů a jejich rozhodování, je dobře, že návrh zákona přináší jejich povinnost držet se územních plánů. To v minulosti nebylo a já jako bývalý starosta Kladna jsem s tím měl obrovský problém, protože jsme se vlastně ani nějak neměli šanci dozvědět, jak nakonec povolovací řízení speciálních úřadů dopadne, a nemuseli brát úplně v potaz územní plány, na svém území si v podstatě dělali zejména těžaři, co chtěli. Týkalo se to třeba i policie a tak dále, kde jsme nechtěli vidět detaily, ale chtěli jsme aspoň vědět, co se na tom území má nebo nemá stavět, jak to bude vypadat a podobně. V okamžiku, kdy zavedeme povinnost speciálních úřadů se tímto územním plánem řídit, tak to je zcela určitě dobrá zpráva, to bych nijak zle rozhodně nehodnotil.

Ještě věc, kterou paní ministryně nezmiňovala, ale která asi není nepodstatná, a to jsou některá variantní řešení, která jsou v návrzích zákona přinášena. Jedno z variantních řešení je takzvané zrušení zmocnění hlavního města Prahy k vydání stavebních předpisů a zrušení pražských stavebních předpisů. Vy, kteří se situací v Praze asi zaobíráte, jedni budete říkat, že je to obrovská škoda, protože Praha si mohla přizpůsobit stavební předpisy svým potřebám, ale vzhledem k tomu, že dneska uvnitř Prahy dochází k velké výměně názorů na to, jak to má vypadat, asi spíš vypadá daleko jednodušší řešení, když stavební řízení bude v celé České republice stejné. Nebudou tedy výjimky a občan se bude lépe orientovat v systému povolovacího řízení, protože zkrátka nebudou výjimky, jakou má dneska Praha, kterou bohužel svými konflikty, které uvnitř jsou, nedokáže využít. A já za sebe říkám určitě bohužel, protože si tím Praha mohla zjednodušit život a spíše reagovat na potřeby, které má.

Úmyslně nemluvím o detailech jednotlivých paragrafů, protože si nemyslím, že to úplně patří do prvního čtení, že bychom k tomu měli využít debatu na výboru a tam rozebrat případné výhody a nevýhody některých paragrafů. Přesto bych poprosil paní ministryni, zda by nám mohla, její úřad, poskytnout materiály, které se týkaly vypořádání připomínek jednotlivých dotčených orgánů, které se vyjadřovaly k tomu zákonu, abychom věděli, jaké připomínky byly akceptovány, jaké nikoliv a případně z jakých důvodů, ať se nemusíme točit v kruhu nebo se neptat dvakrát na totéž.

To je asi z mého pohledu všechno. Doporučuji, aby ten zákon prošel prvním čtením, a zároveň budu navrhovat v podrobné rozpravě prodloužení projednání o 30, variantně o 20 dní z důvodů, které jsem zde uvedl. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Zahradník, zatím poslední písemně přihlášený do rozpravy. Vidím dalšího přihlášeného. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, pane ministře, dámy a pánové, tento zákon si klade poměrně ambiciózní cíle ať už z hlediska záběru typů staveb, kterými se má zabývat, od rodinného domu přes stavbu nějakého obchodního centra, silnice třetí třídy, dálnice až třeba po dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, pokud se k ní náš stát odhodlá. A také vlastně, i když to nemůže otevřeně navenek deklarovat, tak přesto z toho je jednoznačně vidět i celou škálu různých vztahů, ať už vztahů mezi lidmi, nebo vztahů mezi institucemi, nebo vztahů mezi jednotlivci a nějakými ať už soukromými, veřejnými, nebo státními institucemi. A zase, ty vztahy mohou být různé povahy, ať už vztahů mezi sousedy řešícími stavební povolení pro rodinný dům, nebo nějakými skupinami aktivistů hájících zájmy nějaké skupiny lidí, nebo třeba jenom zájmy své vlastní, až po mezinárodní vztahy, jako by tomu třeba bylo v případě dostavby Jaderné elektrárny Temelín. Je tedy samozřejmě škoda, že tady nemáme úplně nový zákon, který by řešil tuto problematiku na zelené louce znovu a který by možná byl moderním stavebním zákonem řešícím velmi těžko řešitelný problém skloubení rychlosti stavebního povolování a také skloubení této snahy o rychlost se snahou státních orgánů vyhovět všem možným zájmům stěžovatelů, oprávněných, méně oprávněných nebo i třeba neoprávněných.

Já jsem samozřejmě měl takovou představu a těšil jsem se na to, až bude v rámci nějakého jiného zákona otevřený zákon o posuzování vlivu na životní prostředí, protože jsem spolu s dalšími poslanci patřil mezi navrhovatele pozměňovacích návrhů k tomu zákonu o posouzení vlivu, který byl schválen před rokem a půl a kterým jsme vlastně způsobili sami sobě velká traumata, která jsme tady řešili z hlediska zastavění velkých staveb, z hlediska nutnosti vytvářet nová posouzení na životní prostředí, a zatím se nestalo to, čeho se ještě možná můžeme obávat, totiž z těch velkých staveb se zatím vyřešila jejich část, asi těch devět, jakousi výjimkou, která snad bude naplněna, zatím nedošlo k tomu, že by se dělala nová posouzení, že by se dělaly nové EIA na ty stavby, které se nedostaly do toho úzkého kruhu devíti staveb, na které budou uplatněny výjimky Evropské komise.

Zatím jsem si nevyzkoušel, jak velkou sílu jsme sami dali všem různým aktivistům, kteří mohou v procesu EIA vystupovat a kteří mohou dosažení posouzení vlivu na životní prostředí podle mého názoru na základě stávajícího zákona o EIA docela účinně bránit. Proto vítám otevření toho zákona a také vítám to, jak se ministerstvo snaží nějakým způsobem tu pozici neziskových organizací, nevládních organizací, zájmových skupin nějak účinněji definovat, nějak přesněji vymezit. A tady je samozřejmě hlavně změna dvou čísel - 500 místo 200, to zmínila paní ministryně, je zde také limitovaná doba trvání této listiny na rok a půl. To všechno je samozřejmě vítané. Je zde samozřejmě celá řada věcí dalších. Historická sdružení občanů, historické neziskové nevládní organizace, kterým stačí tři roky existence. Je stále pořád stejný problém toho, že o významné stavbě v daném regionu mohou rozhodovat lidé, kteří vůbec v tom regionu nežijí, kteří k němu mají jen ten vztah, který je daný nějakým jejich aktivistickým zájmem.

Čili bude druhé čtení, samozřejmě budu přemýšlet o tom, jaké pozměňovací návrhy bych v něm předložil, a budu rád, když se budu moci s panem zpravodajem o tom radit, když se budu moci třeba poradit i s kolegy pana ministra, tak aby ty návrhy skutečně byly návrhy účinnými, které by pozici těch nevládních organizací přesně definovaly, a také aby nejenom pravomoci byly svěřeny těmto organizacím, ale také aby byly vázány jistými přesně definovanými povinnostmi.

Čili na závěr bych chtěl říci, že děkuji paní ministryni, panu ministrovi a všem dalším, kteří se podíleli na vypracování této obsáhlé novely, kterou tu má paní ministryně před sebou, která má asi 890 stran, a doufám, že její projednání zrychlí průběh stavebního řízení, učiní ten průběh průhledným a v neposlední řadě také předvídatelným, aby ten, kdo si v dobré víře žádá o povolení jeho stavby, věděl, že v nějaké dohledné době bude jeho žádost vyřízena v zájmu veřejnosti, ale také i v zájmu toho daného konkrétního člověka. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Radka Vondráčka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Já bych v rámci faktické poznámky chtěl učinit procedurální návrh jménem dvou poslaneckých klubů, hnutí ANO 2011 a ČSSD, abychom tento bod byli schopni projednat až do konce, nechybí nám mnoho, abychom se usnesli na tom, že můžeme projednávat návrh zákona i po 19. hodině.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Jde o procedurální návrh, který můžeme hlasovat bez rozpravy. Já vás samozřejmě nejdřív odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Vzhledem k tomu, že nemám žádnou jinou přihlášku, že případné odhlasování této věci nebude mít vliv na délku projevů, případné závěrečné slovo paní ministryně a pana zpravodaje. (Směje se.)

 

Rozhodneme o procedurálním návrhu jednání o zákonech i po 19. hodině v hlasování číslo 217, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 217, z přítomných 110 pro 77, proti 20. Návrh byl přijat.

 

Můžeme jednat dále. Nemám žádnou písemnou přihlášku do rozpravy, ale hlásí se s přednostním právem pan ministr Brabec a poté pan poslanec František Laudát. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Dobrý večer, dámy a pánové. Bude to velmi krátké. Chtěl jsem jenom potvrdit, co tady bylo řečeno. Pokud jde o EIA, tak to, co je momentálně ve stavebním zákoně, nebo v novele, je taková určitá malá ochutnávka toho, co přijde v transpoziční novele.

K té transpoziční novele, kde teď finalizujeme s vypořádáním vlastně rozporů, tak tam budou zásadní změny. Například výrazný zvýšený počet tzv. podlimitních záměrů. Jinými slovy naprosto zásadní počet záměrů, které nebudou nově posuzovány podle zákona EIA. Bude tam zkrácení o minimálně měsíc a půl týkající se zjednodušení posudku. Budou tam nové věci, které se týkají platnosti a možnosti prodloužení EIA. Budeme tam opět diskutovat o přístupu veřejnosti. Tato transpoziční novela by měla přijít do vlády nejpozději do konce listopadu a následně do Sněmovny. To je doplnění této informace ohledně stavebního zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan poslanec František Laudát. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji, pane místopředsedo. Jsem rád, že to sem konečně doputovalo. Však jsme si o to tady naléhavě řekli. Je velká škoda, že pan ministr Brabec, že se mu nepovedlo, aby přinesl současně novelu zákona EIA. Nicméně doufám, že dorazí do Sněmovny. A ultimátum od nás, jestli si vzpomínáte, má v lednu příštího roku. Sám s tím souhlasil a sám řekl, že termín je pro něj komfortní.

Trošku jsem rozpolcen, co se týká prodloužení lhůty. Vy sami víte, že jsem na grémiu předložil návrh, aby se pevně tento bod zařadil, aby se projednalo první čtení... (Ve vládní lavici za řečníkem hovoří mpř. Bělobrádek s jedním z poslanců.)

Myslíte, že byste toho, pánové, mohli nechat? Mě to ruší. Děkuji.

Nepovažuji žádný zákon, který tady byl nebo který ještě Babiš a spol. chystá, za důležitější, než je tento. Doufám si tvrdit, že v tuto chvíli jsme největší ostudou, co se týká dopravního stavitelství celé Evropy. Neznám žádnou zemi, kde by byla tak tristní situace ve výstavbě nové dopravní infrastruktury, jako je v České republice. Samozřejmě bych moc poprosil všechny, kdo se zabývají ať už záležitostmi územního plánování, dopravního stavitelství, veřejně správními úkony při projednávání umístění staveb, abyste novelu důkladně pročetl a abychom v případných pozměňovacích návrzích kvalifikovaných odblokovali ještě další věci, které tam jsou.

Nejsem si tak jistý. Vítám tam sloučené řízení. Velkým pokrokem bude, protože to se velmi zneužívalo například při přípravě dosud nerealizovaných částí Pražského okruhu, a to je např. vadné zaměření o několik metrů nebo desítek metrů koridorů v územním plánování. Takže pak se začínalo znovu. Vyletělo možná mnoho milionů, až nějaká desítka milionů za přípravu dokumentace... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozumím vám, pane předsedo. Vážené paní kolegyně, páni kolegové, prosím o klid. Debaty, které se netýkají stavebního zákona, prosím v předsálí, ať můžeme tento bod dokončit. Prosím.

 

Poslanec František Laudát: Chápu levici, že její jedinou radostí je rozdávat daně, které vybere Babiš. Ale že toto je nezajímá... Já na rozdíl od vás přemýšlím, po čem se bude jezdit. A chtěl bych, abychom jezdili po moderních silnicích. Aby tady vedly moderní železnice, což vám je jedno. Vy žijete z ruky do huby, ze dne na den. Já tedy ne.

Abych se vrátil k meritu věci. Moc bych poprosil, abyste, co máte vztahy s různými profesními svazy a tak - protože jsem je vyzval, nicméně zatím nedorazilo kromě všeobecných nářků, že to trvalo dlouho, s čímž já se ztotožňuji. A za to může premiér Sobotka a spol., protože od začátku přece vyhlašoval s Babišem, že to je absolutní priorita, ale podle toho, jak se chovali k přípravě tohoto zákona, k jeho projednávání na vládě, tak to asi priorita nebyla. Abyste v čase, ať už to bude 60, případně 90 dní, byl bych rád, byť jsou Vánoce, aby to bylo 60 dní. Abychom co nejrychleji prostě prohnali. I když se to podaří, tak v tomto volebním období už se podle toho stejně stavby asi příliš připravovat nebudou. Když vezmu nějaké prováděcí vyhlášky, z toho, že to asi vrátí Senát s nějakými možná ještě pozměňováky. Tady že bude asi poměrně množství, by se dalo očekávat, nějakých pozměňovacích návrhů.

A za další prosím, abyste se podívali na to... Poslední věc. Nebudu zdržovat. I z pohledu toho, že velká města by měla mít právo si udělat svoje vlastní stavební záležitosti, není pro mě přijatelné, aby Praha o toto právo, byť teď tam jsou lidé neschopní připravit kvalitní stavební předpisy, tak to ještě neznamená, že by Praha o to měla přijít, protože skutečně by mohly vzniknout škody nebývalého rozsahu, co se týká charakteru, image a genia loci Prahy. Takže moc bych poprosil, aby to tam v každém případě, ten stav byl zachován. Je otázka, zda by neměla být další statutární města, tak aby to byla vždycky šance pro aspoň největší lokality, kde je nějaká historická nit, tak aby nedošlo k nějakému překotnému vývoji. Obrovský potenciál, který jsme zdědili, a měli bychom ho předat v pořádku následovníkům, zachovali.

Takže tolik jenom v rychlosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Nemám další přihlášku do rozpravy. Rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně je připravena. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, dámy poslankyně, páni poslanci, děkuji za všechna vystoupení, která obsáhla mnoho klíčových věcí, které jsme debatovali poslední dva roky.

Nejprve bych se vyjádřila k Praze, aby tady opravdu bylo zřejmé. Vláda vrátila zmocnění hlavního města Prahy do novely stavebního zákona a takto vám to přišlo do Sněmovny. Takže Praha má zmocnění. Pražské stavební předpisy konečně máme notifikované. Takže v tuto chvíli je Praha zpátky. Hlasovala jsem jediná na vládě proti. Vláda mě přehlasovala. Je to tam. Tolik k Praze.

Co se týká k jednotlivým vystoupením poslanců. Jestli dovolíte, já bych to vzala tematicky, protože témat bylo mnoho. Já bych v úvodu ráda zmínila, že ono se tady říká, že kvůli novele stavebního zákona se nemůže stavět. Ale to není pravda. Ono se může stavět už v současné době. Novela stavebního zákona je bonus, na základě kterého se bude stavět lépe. Tady bych jenom ráda zmínila, že všechny procesy, které v tuto chvíli probíhají, probíhají od roku 2007, kdy byla poslední velká novela stavebního zákona. A podle té se postupuje.

Co se týká projednávání profesních organizací. Ráda bych zde zmínila, že MMR samozřejmě novelu si nenapsalo samo. Diskutovali jsme, a to byly opravdu tisíce hodin, tisíce očí, tisíce jednání - to asi ne. Stovky jednání. Svaz průmyslu dopravy, jeho členové, Hospodářská komora, podnikatelé, developeři, investoři, kraje, města, obce. Čili novela prošla opravdu velkou debatou. A samozřejmě je čistě na vůli poslanců a Poslanecké sněmovně, jestli v tuto chvíli otevřete znovu možnost jakéhosi sekundárního nějakého dalšího řízení mezi všemi aktéry, kteří se k tomu již vyjadřovali.

Já tady vítám návrh pana poslance Bendla na uskutečnění nějakého semináře. Nemáme s tím problém. Ráda ho zorganizuji, pozvu všechny skupiny, které tam byly, případně které - prostřednictvím pana předsedajícího, promiňte mi - můžeme doporučit. Vysvětlíme i sdělíme, jakým způsobem vláda hlasovala o klíčových rozporech, protože na tom posledním jednání vlády po jeho přerušení jsme hlasovali dále zhruba o dvaceti rozporech, kde jsme měli argumentaci, a to si myslím, že by Poslanecká sněmovna možná měla vědět, kde MMR stále není spokojeno. Experti, kteří se s námi podíleli na této novele, jsou na naší straně. Tady je to otázka vodních děl u staveb a souborů staveb, že vodní díla měla být součástí právě tohoto společného řízení. Nicméně vláda odhlasovala opak, čili vodní díla nejsou součástí koordinovaného řízení. Takto vám přišla novela do Poslanecké sněmovny. Já samozřejmě po všech debatách ve výborech se budu snažit vás přesvědčit, že je to správné. Máme na to právní analýzy, nicméně s Ministerstvem zemědělství máme různé právní analýzy, takže následně to bude na vás jako zákonodárcích, abyste opravdu rozhodli správně a v zájmu stavebního práva v České republice. Já jsem připravena se svými kolegy vám dát veškeré argumenty.

Nám na té novele záleží, dali jsme si s ní opravdu velké množství práce. Projednávání vůbec nebylo jednoduché, protože jak jsem říkala, 44 zákonů včetně tohoto zákona, tzn. 43 změnových, jenom když si to vezmete, je nás sedmnáct členů vlády, snad jenom pan premiér k tomu neměl opravdu žádné připomínky, protože není předkladatelem žádného zákona. Jinak každý resort k tomu má změnu zákona.

Co se týká pana poslance Petrů ohledně malých staveb, tam ty výhody jsou v těch paragrafech od sto výše. Beru na vědomí, co jste zde zmínil, nicméně tady bych to nechala spíše na projednávání ve výborech. Co se týká těch plotů apod., naopak my chceme stavebním úřadům ulehčit jejich práci, proto jsme tam dali i ty autorizované inspektory, kteří už ponesou odpovědnost za to rozhodnutí. Následně to nahlásí stavebnímu úřadu a tím to končí pro toho stavebníka. Tady chceme ušetřit práci, čas. Děláme to pro stavebníky, ne samozřejmě proto, aby stavební úřad neměl práci, ale také spíš proto, aby se stavební úřad soustředil na ty velké věci a upřímně ne dohady mezi sousedy. To ať řeší soudy.

Co se týká pana poslance Klána, tady co se týká toho společného řízení, ano, to přinese časovou úlevu, a to už z jenom z toho důvodu jednoho odvolání a jedné správní žaloby, která je na konci toho společného řízení. Ale tady vás chci informovat, vážená Poslanecká sněmovno, MMR původně navrhovalo, aby to tehdy jednotné povolovací řízení bylo povinné, protože samozřejmě pro určité typy staveb by to mělo smysl. Po debatách meziresortů to povinné není. Čili je to na stavebníkovi, zda půjde rozděleným řízením, to znamená tři separé, anebo dohromady. V každém případě to jednotné koordinované společné řízení je výhodné pro menší stavby. Pro ty miliardové stavby samozřejmě je výhodnější, aby stavebníci a investoři neutratili tolik peněz za projektovou dokumentaci a někdo jim to v závěru až po mnoha letech nezarazil, jít tím separátním procesem a jít například separátně EIA a následně spojit územní řízení a stavební povolení do jednoho, protože tam už je větší jistota.

Čili to jenom na to společné řízení. Tady opravdu velice spolupracujeme s Ministerstvem vnitra ohledně správního řádu, který samozřejmě je odpovědný za různé věci, které nejsou v gesci MMR. Ale to bych také ráda, jestli dovolíte, probrala na výborech, abychom tady nezdržovali plénum Poslanecké sněmovny v takto pozdních hodinách.

Co se týká vašeho komentáře - malého stavebního úřadu, vnímám připomínku na zrušení. Ano, byla jsem to já, kdo s tím přišel. V České republice máme 720 stavebních úřadů včetně těch speciálních, včetně všech ostatních. Tato novela neruší žádné stavební úřady. To, že bych já osobně to plánovala do nového zákona, jehož teze na komplexní rekodifikaci systémového stavebního práva v České republice již máme napsané, ano, tam to je. Ale příprava nového zákona je možná na pět, osm let, takže v této novele to není. To vám zaručuji osobně, protože samozřejmě nebyla z vůle, nebyla vůle kolegů a nebyla vůle ani ostatních.

Na druhou stranu otázka stavebních úředníků - tam musím říci, že jako ministra, který má v gesci stavební řád České republiky, ta mě velmi trápí, protože stát před mnoha lety přenesl přenesenou působnost státu na obce. Tam mají stavební úřady, ale ten stavebník je zaměstnán z mnoha procent na radnici a z dalších procent jako stavební úředník. A teď si tady položme otázku: Není to náhodou střet zájmů, když například píše projektovou dokumentaci, pak ji možná schválí, pak ji povolí a v závěru ji zkolauduje? Toto je věc, kterou bych velmi ráda řešila v tom novém zákoně, ne v této novele. V této novele si beru za úkol především školení stavebních úředníků. Ministerstvo pro místní rozvoj jako stát má kompetenci vůči krajským stavebním úřadům. Krajské stavební úřady mají kompetenci vůči nižším úrovním. Máme jednotkové, dvojkové, trojkové, krajské úřady a pak je MMR. Pak máme drážní úřady a další a další úřady. Takže detaily bychom probrali také ve výboru, nicméně děkuji za vaše podněty. Určitě na všechno dokážeme odpovědět.

Co se týká pana poslance Raise ohledně prodloužení lhůty na územní plány do roku 2031. Já to vnímám, že Praha to nestíhá. Já jsem sama posílala několik dopisů na magistrát už v průběhu posledních dvou let, protože územní plán hlavního města Prahy se prostě nevyvíjí dobře. Rozumím tomu, že jediná obezlička je to změnit v tomto zákoně, ale pak si položme otázku, jestli tento stát postupoval správně vůči ostatním 6,5 tisíci obcí, které si územní plány hradily z dotací MMR, z dotací Evropské unie. A v tuto chvíli zhruba 4,5 tisíce obcí ten územní plán má a do roku 2020 se dá předpokládat, že budou pouze čtyři města, která to nezvládnou. A z toho ještě tři by to mohla zvládnout.

Tady samozřejmě bych ráda tuto debatu vedla velice intenzivně na výborech, protože dělat výjimky zrovna ve stavebním zákoně - stejně jako jsem udržela zákon o zadávání veřejných zakázek, tak se budu snažit udržet tento zákon bez jakýchkoliv výjimek. Od roku 2007 všechna města v České republice vědí, že ten termín končí v roce 2020. Pokud si to někdo špatně naplánoval, neměl by se jenom kvůli tomu měnit zákon. Takže to, jestli byste dovolili, bych nechala také na výbory. Samozřejmě můžou tam být jakési objektivní skutečnosti, co se týká třeba Brna - přesun nádraží, nepřesun nádraží. O tom se můžeme bavit, ale kvůli dvěma městům se nedomnívám, že by Poslanecká sněmovna měla udělat výjimku ve stavebním zákoně, který řeší něco úplně jiného, nebo mnoho jiných věcí. Pardon.

Co se týká počtu míst, těch 155 - my nárokujeme 95 milionů a pan poslanec má pravdu, my jsme je nedostali. Takže já tady samozřejmě budu žádat od účinnosti zákona mimořádné rozpočtové opatření na vládě, o tyto peníze, které nejdou do rozpočtu MMR, ale do rozpočtu právě těch obecních v rámci RUD, aby to šlo na kraje a aby to šlo na obecní stavební úřady i ty speciály. A jedná se o místa do území, na územní veřejnou správu, na stavební úřady, ne na místa na Ministerstvu pro místní rozvoj. V tuto chvíli na MMR nechci ani jedno místo. Nějakým způsobem to zvládneme. Potřebuji posílit stavební úřady v území. Tak to jenom na vysvětlení.

Co se týká dalších věcí, o kterých hovořil pan poslanec Bendl. Děkuji za to, že vnímáte, že ty tři oblasti, to spojení je efektivní. Mělo by to samozřejmě přinést mnoho pozitivního. Co se týká té kvality územních plánů, my jsme se také velice zaměřili v této novele právě na tu první část, to územní plánování, na ZÚRky, na územní plány měst, které prostě musí být podmínkou pro stavební řízení. Často to tak nebývá nebo bývají různé dohody. Takže to je věc, jestli byste dovolil, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, abychom detailně probrali na výborech, protože jsme se tím opravdu velice detailně zabývali.

Děkuji, že považujete tento zákon za důležitý. Děkuji za ty komentáře, to mě těší.

Chtěla bych tady ještě zmínit pár dalších věcí. Ať už tento zákon bude přisouzen jakémukoliv výboru, vzhledem k tomu, že tento zákon byl zpracován samozřejmě Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci se spolupředkladatelem, chtěla bych vás informovat a zároveň tímto žádám své kolegy, všechny ministry, kterých se to týká, především dopravu, MPO, Ministerstvo zemědělství, aby se účastnili těchto výborů se mnou, protože já to zastřešuji, nicméně speciální úřady jsou na všech těchto pěti ostatních resortech a je to nutné. Dále bych tady ještě chtěla uvést, že budu velmi ráda, pokud přizveme i jednotlivé podnikatele k těm debatám do toho semináře, aby se oni sami vyjádřili, jakým způsobem tuto novelu vidí.

Děkuji za ty podněty a tímto bych ukončila své závěrečné slovo, na což už jsem upozorňovala asi čtvrt hodiny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové.

Ještě tady mám omluvenku pana místopředsedy vlády Pavla Bělobrádka.

Nyní závěrečné slovo pana zpravodaje a rád bych to shrnul. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo. Nebojte se, nebudu zdržovat. Poděkuji všem diskutujícím za věcné příspěvky. Určitě se přimlouvám za seminář a posuňme zákon do druhého čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Po závěrečných slovech se můžeme zabývat návrhem na přikázání, protože žádný návrh na vrácení ani na zamítnutí nebyl podán.

 

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 218, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 218, z přítomných 117 pro 112, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako výboru garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům, ale vidím přihlášky do rozpravy. Pan kolega Klán. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: My si to s kolegou Laudátem rozdělíme. Já navrhuji výbor pro životní prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Životní prostředí. Pan kolega Laudát.

 

Poslanec František Laudát: Prosím hospodářský výbor.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hospodářský výbor. Někdo další? Nikoho nevidím, můžeme tedy hlasovat o těchto dvou výborech.

 

Nyní rozhodneme o přikázání výboru pro životní prostředí.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 219 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 219, z přítomných 117 pro 101, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o přikázání hospodářskému výboru, a to v hlasování pořadové číslo 220, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 220, z přítomných 117 pro 110, proti nikdo. I tento návrh byl schválen.

 

Ještě se zeptám pana zpravodaje. Několikrát tady bylo v diskusi připomenuto prodloužení lhůty, ale procedurálně tento návrh podán nebyl, pane zpravodaji?

 

Poslanec Josef Uhlík: Ne, pokud mám poznámky správné, tak to nikdo nenavrhl. Dva o tom mluvili, ale nikdo to nenavrhl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se právě ptám kolegy Bendla, protože u něho jsem to vnímal v rovině návrhu, ale samozřejmě se ho raději zeptám. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Já jsem to zmínil dvakrát. Jednou jsem říkal, že to navrhnu v podrobné rozpravě, ale pak jsem si uvědomil, že k tomu asi žádná podrobná není. Říkal jsem, že navrhuji prodloužení o 30, variantně 20 dnů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Prodloužení o 30, variantně o 20 dní. Dobře. U třiceti paní ministryně nesouhlasí, čili je to nehlasovatelný návrh. O návrhu na prodloužení o 20 dní můžeme hlasovat.

 

V hlasování pořadové číslo 221 budeme hlasovat o prodloužení lhůty k projednání ve výborech o 20 dnů.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 221 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 221, z přítomných 116 pro 35, proti 66. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl dále přikázán výboru pro životní prostředí a výboru hospodářskému. Lhůta k projednání ve výborech zůstala na 60 dnech.

Děkuji v tuto chvíli paní ministryni Karle Šlechtové, děkuji panu zpravodaji. Končím tento bod a přerušuji jednání Poslanecké sněmovny s tím, že zítra ráno podle zákona o jednacím řádu nemůžeme být nic jiného než odpovědi na písemné interpelace. Takže se s vámi těším zítra ráno na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 19.15 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.