Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

1.
Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017
/sněmovní tisk 921/ - prvé čtení

Z pověření vlády návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane místopředsedo, ujměte se slova.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vám uvedl návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017, který byl vládou schválen dne 21. září 2016 a projednán rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu dne 12. října 2016.

Základní údaje předloženého návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 jsou předkládány v této podobě: příjmy státního rozpočtu 1249,3 mld. korun, výdaje státního rozpočtu 1309,3 mld. korun. Saldo státního rozpočtu minus 60 mld., což je o 10 mld. korun méně, než činí schválený deficit pro rok 2016. V roce 2017 se očekává saldo hospodaření v sektoru vládních institucí v metodice ESA 2010 ve výši do minus 0,5 % HDP. Ani v letech 2018 a 2019 by neměl deficit sektoru vládních institucí překročit 0,5 % HDP, a to s ohledem na vládní opatření na vývoj národního hospodářství. Fiskální politika této vlády by měla být stabilizačním prvkem ekonomického vývoje. Proto je návrh státního rozpočtu pro rok 2017 sestaven tak, aby byl strukturální deficit sektoru vládních institucí plně v souladu se střednědobým rozpočtovým cílem pro Českou republiku. Tím je strukturální deficit ve výši 1 % HDP, který zaručuje, že ani při běžné hloubce hospodářské recese, kterou ovšem neočekáváme, nebude překročena hodnota maastrichtského konvergenčního kritéria a kritéria Paktu o stabilitě a růstu pro celkový deficit vládního sektoru. Plnění střednědobého rozpočtového cíle považuji za základní předpoklad pro obezřetnou fiskální politiku, která zaručuje potenciální makroekonomickou stabilizační roli. A je nutné zdůraznit, že tato vláda splnila střednědobý rozpočtový cíl v každém roce svého vládnutí, na rozdíl od vlád předchozích.

Dovolte mi také zdůraznit, že srovnávání konkrétních hodnot strukturálního salda mezi aktuálním rokem a rozpočtovým rokem je poměrně zavádějící. Odhad aktuálního roku vychází z očekávání na základě skutečnosti za devět měsíců, zatímco údaje o roce 2017 jsou postaveny na navrženém rozpočtu se schváleným schodkem 60 mld. korun. Je nutné zdůraznit, že rozpočet je koncipován jako nepřekročitelný plán, a jsem přesvědčen, že jeho aktuální plnění bude lepší, stejně jako tomu bylo v roce loňském a bude v roce letošním, jak ostatně potvrzují aktuální data.

V roce 2017 také očekáváme relativní stabilizaci podílu státního dluhu na HDP maximálně na úrovni konce roku 2016, to je 35,5 %, což bude i nadále přispívat k pozitivnímu vnímání České republiky ze strany investorů, a tím k úsporám úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu. Očekávaná stabilizace státního dluhu v roce 2017 se projeví pozitivním způsobem společně s přebytkovým hospodařením územně samosprávných celků, tak ve stabilizaci vývoje dluhu veřejných rozpočtů. Střednědobý výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů na rok 2017, který byl nově stanoven v Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 8. září 2016, ze kterého se vycházelo při sestavování návrhu státního rozpočtu na rok 2017, je dodržen.

Nyní mi dovolte, abych vás seznámil se základními makroekonomickými charakteristikami návrhu státního rozpočtu na příští rok. Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 byl sestaven na základě dat a informací známých do poloviny srpna tohoto roku. České ekonomice se daří velmi dobře, její výkonnost pokračovala během prvního pololetí letošního roku v růstu především vlivem spotřeby a zahraničního obchodu. Další udržení a intenzita růstu budou záviset jak na vnitřních, tak i vnějších faktorech. Vně naší ekonomiky záleží především na stabilitě a ekonomickém vývoji obchodních partnerů. Na domácím poli to znamená přiměřené hospodářské politiky, které respektují pozici ekonomiky v hospodářském cyklu.

Světová ekonomika pokračuje ve slušném růstu. I nadále platí, že by rozvíjející se ekonomiky měly vykazovat vyšší tempa růstu než ekonomiky vyspělé. V rámci této skupiny zemí by růst mělo táhnout zejména hospodářství Spojených států, nejpomaleji naopak porostou eurozóna a Japonsko. Čínská ekonomika pozvolna zpomaluje za postupné přeměny struktury hospodářství od komoditně náročných velkovýrob směrem ke službám a znalostně náročnějším odvětvím. Vývoj v Číně a nadměrná produkce energetických komodit měly za následek výrazný pokles cen ropy, vrcholící počátkem tohoto roku. V průběhu roku 2016 se však tyto faktory začínají vyčerpávat a cena ropy Brent se v současnosti obchoduje lehce pod 50 dolarů za barel.

Hospodářský růst v eurozóně zůstává pozvolný. Ve vývoji jednotlivých zemí přetrvává značná diferencovanost. V horizontu makroekonomického rámce by se nicméně tempa růstu měla sbližovat. V řadě států hospodářský růst stále brzdí strukturální problémy na trhu práce, ztráta konkurenceschopnosti, nízké tempo růstu investic či vysoká zadluženost vládního a soukromého sektoru. Příznivě však na ekonomický růst působí oslabené euro a nízké ceny energií. Rizikem pro výkon evropského hospodářství je odchod Velké Británie z Evropské unie.

Růst české ekonomiky v roce 2016 zpomalí vlivem odeznění jednorázových faktorů v podobě zesílené investiční aktivity v důsledku končící finanční perspektivy 2007 až 2013 a postupného vyčerpávání meziročních efektů poklesu ceny ropy. Růst reálného HDP by měl tak činit 2,2 %. Hlavním tahounem růstu by měly být výdaje na konečnou spotřebu a saldo zahraničního obchodu. Rok 2017, očekáváme obnovení růstu investiční aktivity, pokračující růst spotřeby a mírně kladný příspěvek zahraničního obchodu k tempu HDP. Růst reálné HDP by tak měl dosáhnout 2,4 %.

Rok 2016 je pod vlivem meziročního poklesu ceny ropy i řady neropných surovin. Vliv administrativních opatření na inflaci bude téměř neutrální. Průměrná míra inflace by proto měla dosáhnout 0,5 %. V roce 2017 by proinflačně měly působit domácí poptávka, vyšší ceny ropy a předpokládám i nadprůměrné využití výrobních kapacit. Vliv regulovaných cen bude neutrální. Proti zvýšení spotřebních daní na tabákové výrobky půjde snížení DPH v oblasti stravování v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Průměrná míra inflace by měla vzrůst k 1,2 %.

Spolu s růstem ekonomiky očekáváme také další zlepšování na trhu práce. V zaměstnanosti v souvislosti s hospodářským růstem očekáváme v roce 2016 nárůst o 1,6 %, přičemž lze již pozorovat zřetelný nedostatek pracovních sil. V důsledku toho by zaměstnanost v roce 2017 měla téměř stagnovat. V oblasti nezaměstnanosti předpokládáme rovněž pozitivní vývoj. V ročním průměru by za rok 2016 měla dosáhnout 4,1 % a dále klesnout v roce 2017 na 4 %, což je v mezinárodním kontextu jedna z nejnižších hodnot. Pomalejší zlepšení na trhu práce v roce 2017 souvisí s pozicí ekonomiky v hospodářském cyklu a s narůstajícím kvalifikačním a regionálním nesouladem mezi nabídkou a poptávkou po práci, což lze dokumentovat narůstajícím počtem neobsazených pracovních míst.

Vývoj běžného účtu platební bilance pro českou ekonomiku nepředstavuje žádná rizika. Zde očekáváme růst jak exportních trhů, tak exportní výkonnosti. Z toho důvodu předpokládáme v roce 2016 i 2017 přebytek salda běžného účtu.

Ministerstvo financí nepřetržitě sleduje prognózy a názory institucí převážně ze soukromé sféry a mezinárodních institucí, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Na základě porovnání s těmito nezávislými prognózami lze konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 je velmi blízký konsenzuální makroekonomické předpovědi vycházející z názoru těchto institucí. V souvislosti se směrnicí 2011/85/EU, o požadavcích na rozpočtovou dokumentaci, byla červencová makroekonomická predikce Ministerstva financí České republiky, a tím i makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2017 hodnocena nezávislými makroekonomickými odborníky. Na škále konzervativní - realistická - optimistická bylo celkové hodnocení realistická.

Nyní bych vás rád podrobněji seznámil s některými tituly příjmové stránky státního rozpočtu v návrhu na rok 2017. Příjmy z daní a poplatků se odhadují ve výši 675 mld. korun. Daňové příjmy na rok 2017 oproti rozpočtu roku 2016 rostou o 45,3 mld. korun. Jednoduchá daňová kvóta, která zahrnuje pouze daňové příjmy z veřejných rozpočtů, činí 19,5 %. Složená daňová kvóta činí 34,3 % HDP.

V daňových příjmech je zahrnuto: Kontrolní hlášení, dopad plus 8,2 mld. korun. Elektronická evidence tržeb, dopad plus 3 mld. korun. Snížení sazby DPH pro segment služeb v oblasti restaurací a pohostinství na 15 % místo současných 21 %. Vliv EET s dopadem minus 2,8 mld. korun pro státní rozpočet. Zavedení tříletého programu zvyšování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků s dopadem plus 4,4 mld. korun. Úprava povinného vzniku revalvačních fondů ve finančním sektoru s dopadem minus 0,4 mld. korun. Zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě od roku 2017 s dopadem minus 0,9 mld. korun. Zavedení nové daně z hazardu, která nahradí stávající odvod z loterií, celkové inkaso se předpokládá ve výši 4,2 mld. korun.

S účinnosti od 1. ledna 2017 se ruší 30procentní podíl obcí na dani z příjmu fyzických osob z přiznání a navyšuje se podíl obcí na DPH na 21,4 %. Záporný dopad do státního rozpočtu činí 2,1 mld. korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti jsou rozpočtovány ve výši 447,8 mld. korun a představují meziroční nárůst proti schválenému inkasu v letošním roce o 25,8 mld. korun, to je o 6,1 %. Příjmy z rozpočtu EU a finančních mechanismů jsou do rozpočtu zapojeny částkou 98 mld. korun. Jedná se zejména o příjmy ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na realizaci společných programů Evropské unie a České republiky a příjmy určené na realizaci opatření v rámci společné zemědělské politiky. V porovnání s letošním rokem došlo k nárůstu o 3,5 mld. korun.

V návrhu rozpočtu na rok 2017 jsou rozpočtované příjmy od státních podniků v rozsahu přes 3 mld. korun, zejména Lesy České republiky, Budějovický Budvar a příjmy z privatizačního účtu ve výši 14 540 000 000 korun.

Nyní mi dovolte vás podrobněji seznámit s výdaji státního rozpočtu na rok 2017. Celkové výdaje jsou pro rok 2017 navrženy ve výši 1 309,3 mld. korun. Na výdajové straně rozpočtu patří k nejdůležitějším sledované mandatorní výdaje státního rozpočtu. Pro rok 2017 jsou rozpočtované ve výši 725,3 mld. korun a tvoří 55,4 % celkových výdajů státního rozpočtu.

Mezi nejdůležitější mandatorní výdaje patří sociální mandatorní výdaje, jejichž limity jsou následující: výdaje na důchody se rozpočtují ve výši 416,5 mld. korun meziročním růstem o 4 % v porovnání s očekávanou skutečností roku 2016. Důchody budou k 1. lednu 2017 valorizovány o maximální možnou výši, tj. o 2,7 %, což v absolutním vyjádření představuje zvýšení průměrného starobního důchodu o 308 korun měsíčně.

Výdaje na dávky nemocenského pojištění nadále porostou v souvislosti s růstem mezd, od kterých je jejich výše odvozena, a vývojem nemocnosti. Očekávaná skutečnost pro rok 2016 je 26,6 mld. korun, pro rok 2017 se navrhují výdaje v částce 27,5 mld. korun. Na platbu státu do systému zdravotního pojištění jsou rozpočtovány prostředky o objemu 66,4 mld. korun. Měsíční platba za státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění bude činit 920 korun na osobu a měsíc. Výdaje na neinvestiční nedávkové transfery se rozpočtují ve výši 14,3 mld. korun. Výdaje na příspěvek na péči byly valorizovány o 10 % a měly by dosáhnout 23,8 mld. korun, to je o 2 mld. korun víc než v roce 2016.

Nyní bych se chtěl zmínit o některých dalších zásadních výdajových oblastech státního rozpočtu.

Platová oblast. Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu a příspěvkových organizacích jsou pro rok 2017 rozpočtované ve výši objemu 162 mld. korun bez příslušenství, což představuje zvýšení o 12,9 mld. korun oproti roku 2016. Rozpočet dále obsahuje zvýšení platů pedagogických pracovníků v regionálním školství o 8 %, tarifní tabulky o 6 % a nepedagogických pracovníků o 5 %. Tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 6,4 mld. korun. Zvýšení platů dalších státních zaměstnanců o 5 %, tarifní tabulky o 4 % s dopadem ve výši 5 mld. korun. Růst platů soudců a státních zástupců, nárůst činí 3,5 %. Růst platů ostatních ústavních činitelů, nárůst činí 7,9 %.

Počty funkčních míst. V roce 2017 v porovnání s letošním rozpočtem vzrostl o 7 637, z něhož 4 568 je zařazeno v organizačních složkách státu a 3 069 ve státních příspěvkových organizacích. Uvedené meziroční navýšení je tvořeno především vlivem navýšení 2 796 míst v regionálním školství, 2 000 míst na řešení koncepce Armády ČR, 543 míst v kapitole Ministerstva spravedlnosti, z čehož 220 míst civilních zaměstnanců, vychovatelů a 250 míst příslušníků ostraha Vězeňské služby v souvislosti s pokračujícím nárůstem počtu vězňů a plánovaným rozšiřováním v oblasti zaměstnávání. 200 míst k zabezpečení agendy Finanční správy v oblasti prokazování majetku, kontrolní hlášení, správy dotací a k posílení kontrolních oddělení tržeb. 364 míst Celní správy na zabezpečení agend spojených s rozšířením trestních kompetencí a s EET, rozšířením kompetencí v oblasti kontroly provozování hazardních her. 284 míst v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí, zejména na personální posílení České správy sociálního zabezpečení a Úřadu práce. 142 míst v kapitole Ministerstvo průmyslu a obchodu pro organizační složky SÚRAO, na posílení kapacit v České obchodní inspekci, na posílení kapacity na Českém úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva v souvislosti s agendou znehodnocování některých palných zbraní a na posílení míst v příspěvkové organizaci CzechInvest.

Výdaje na výzkum, vývoj a inovace jsou zahrnuty v objemu 40,2 mld. Kč včetně prostředků z Evropské unie. Podíl těchto výdajů na HDP pro rok 2017 dosáhne 0,83 % a rostl oproti roku 2016 o 12,4 %.

Výdaje kapitoly Ministerstva obrany se zvýšily o 4,7 mld. Kč oproti roku 2016 a dosáhnou celkové částky 52,5 mld. Kč.

Výdaje na podporu exportu jsou rozpočtovány v celkovém objemu 5,4 mld. Kč, a to pro Českou exportní banku a EGAP.

Kapitálové výdaje státního rozpočtu pro rok 2017 byly posíleny o 25,2 mld. Kč na celkovou výši 103,7 mld. Kč. Zvýšení výdajů se týká zejména v kapitole Ministerstva dopravy o 8,3 mld. Kč, Ministerstvo životního prostředí o 7,3 mld. Kč, Ministerstvo obrany o 3,1 mld. Kč, Ministerstvo pro místní rozvoj o 2,2 mld. Kč, Ministerstvo zemědělství o 1,6 a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o 2 miliardy.

V oblasti školství a sportu výdaje na podporu vzdělávání patří mezi vládní priority, a proto byly výdaje kapitoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy posíleny v porovnání s letošním rokem o 14 mld. Kč, to je o 9,9 % při započtení výdajů krytých příjmy ze zahraničních zdrojů. Celkové výdaje této kapitoly činí 156,4 mld. Kč. Byly posíleny výdaje v oblasti regionálního školství o 600 milionů Kč v návaznosti na zavedení povinného posledního ročníku docházky do mateřské školy a očekávání nárůstu počtu dětí a žáků. Na projekty vytvářející nové výukové kapacity mateřských a základních škol zřizovaných obcemi, zejména v oblastech s dlouhodobým nárůstem dětí nebo žáků z nové bytové výstavby nebo mateřských škol a základních škol zřizovaných svazky obcí v lokalitách s nedostačující dostupností předškolního a základního vzdělávání, je určeno navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT ve výši 300 milionů Kč. Na podporu sportovních činností je rozpočtovaná celková částka 6 mld. Kč, z toho v kapitole MŠMT 5,690 mld. Kč, v kapitole ministra vnitra 63 milionů Kč a v kapitole ministra obrany 261 milionů Kč. Pro rok 2017 je navrženo posílení výdajů pro veřejné vysoké školy 1,1 mld. Kč. Na zabezpečení podpůrných opatření a vybudování systému společného vzdělávání je určeno navýšení o 750 milionů Kč.

Na oblast kultury na financování programu péče o národní kulturní poklady je rozpočtovaná částka 1 miliarda Kč, na filmové pobídky je rozpočtovaná částka 800 milionů Kč. Rozpočtově byly posíleny investice příspěvkových organizací, oblast živého umění, podpora profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů a kulturní aktivity.

Rozpočet obsahuje výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, a to příspěvek na podporu činnosti církví ve výši 1,3 mld. Kč a finanční náhradu ve výši necelé 2,1 mld. Kč.

Oblast dopravy. Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury je rozpočtovaná ve výši 21,6 mld. Kč, pro rok 2017 jde z rozpočtů z Evropské unie, což je o 0,8 mld. Kč více než v porovnání s předchozím rokem. Celkové výdaje fondu činí 49 mld. Kč, po započtení prostředků z Evropské unie budou činit celkové výdaje fondu 68,5 mld. Kč, což znamená nárůst o 7 mld. Kč v porovnání se schváleným rozpočtem na rok 2016. Výdaje na úhradu ztráty ze závazku veřejné služby ve veřejné drážní osobní dopravě jsou rozpočtovány ve výši 7,4 mld. Kč v roce 2017, z toho pro kraje a hlavní město Prahu 2,8 mld. Kč.

Výdaje na kosmické projekty ESA jsou rozpočtované ve výši 453 milionů korun.

Obrana a bezpečnost. Výdaje kapitoly Ministerstva obrany byly zvýšeny o 4,7 mld. Kč na celkovou částku 52,5 mld. Kč pro rok 2017. Podíl těchto výdajů na HDP by měl v roce 2017 dosáhnout částky 1,08 %. Byly posíleny kapitálové výdaje v oblasti Ministerstva vnitra a Bezpečnostní informační služby na bezpečnostní opatření v České republice. Dále byly posíleny výdaje na financování dobrovolných hasičů o 100 milionů korun.

Průmysl. Dotace na obnovitelné zdroje energie jsou pro rok 2017 rozpočtovány ve výši 25,1 mld. Kč, to je 4,7 mld. Kč více než v roce 2016.

Zemědělství. Výdaje na společnou zemědělskou politiku jsou navrženy pro rok 2017 ve výši 35,3 mld. Kč, přitom největší položku tvoří přímé platby s objemem 23,2 mld. Kč. Na podporu rozvoje venkova je rozpočtová částka 11,4 mld. Kč, z toho 4,4 mld. Kč představují prostředky státního rozpočtu určené na spolufinancování a 7 mld. Kč jsou prostředky státního rozpočtu, které budou následně kryté příjmem z Evropské unie.

V kapitole Ministerstva životního prostředí jsou rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek ve výši 5,6 mld. Kč a současné výdaje, a to v poloviční výši tohoto rozpočtovaného objemu. Druhá polovina je rozpočtovaná v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Obce a kraje. Valorizace příspěvků na výkon státní správy v rámci finančních vztahů ke krajům a obcím činí 5 % a je zohledněna potřeba prostředků na výkon funkce veřejného opatrovníka. V kapitole Všeobecná a pokladní správa jsou zajištěny prostředky na pokračování podprogramu Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst. Pro rok 2017 je rozpočtovaná částka 636 milionů Kč s cílem navýšit kapacity základních devítiletých škol v působnosti a majetku obcí.

Vládní rozpočtová rezerva je navržena ve výši 4,1 mld. Kč, to je 0,31 % výdajů státního rozpočtu. Výdaje kapitoly státní dluh jsou pro rok 2017 navrženy v objemu 46,3 mld. Kč. Ke konci roku 2017 se očekává státní dluh maximálně na úrovni 1 720 miliard, podíl státního dluhu na HDP ke konci roku 2017 by měl činit 35,5 %.

Předložený návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2017 je výsledkem shody koaličních partnerů a jeho cílem je zajištění vládních priorit, kterými jsou zejména bezpečnost, obrana, zvýšení důchodů, zvýšení platů pracovníků ve školství i dalších sférách veřejné správy, zvýšení výdajů na výzkum a vývoj, vytvoření předpokladů pro čerpání prostředků z rozpočtů evropských fondů a růst investic. Současný rozpočet sleduje strategii postupného snižování deficitu, podporuje růst naší ekonomiky a motivuje spotřebu.

Chtěl bych se ještě vyjádřit k tolika kritizovaným investicím. Kapitálové výdaje jsou pro rok 2017 rozpočtované ve výši 103,7 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2016 dochází k nárůstu o 25,2 mld. Kč. K meziročnímu nárůstu dochází zejména v kapitole Ministerstva dopravy o 8,3 mld. Kč, Ministerstva životního prostředí 7,3, Ministerstva obrany o 3,1, místní rozvoj 2,2, Ministerstva zemědělství 1,6 a školství o 2. Oproti státnímu rozpočtu 2015 dochází k nárůstu rozpočtovaných kapitálových výdajů o 27,9 mld. Kč. Tyto srovnatelné údaje, to znamená rozpočtované částky, rostou o 36,8 %. Skutečnost kapitálových výdajů v roce 2015 činila 175,8 mld. Kč a její výše byla ovlivněna zejména dočerpáním programů Evropské unie programového období 2007-2013, což je možné považovat za jednorázový vliv. Pokud se týká čerpání roku 2016, lze předpokládat podle posledních dostupných údajů, že kapitálové výdaje převýší na rozpočtovanou částku, to je 78,5 mld. Kč. Čerpání k 25. říjnu 2016 je 60,5 mld. Kč, což je srovnatelná úroveň jako v letech 2013 a 2014 ve stejném období.

K často diskutované problematice investic bych rovněž rád uvedl dalších pár věcí na pravou míru. Netřeba zapomínat, že to byla tato vláda, která se zasloužila o nastartování čerpání projektů z Evropské unie. Povedlo se nám proto dohromady v letech 2014 a 2015 vyčerpat kolem 50 % celkové alokace na programové období 2007-2013. Bez toho by hrozil katastrofální scénář, kde by Česká republika o desítky miliard korun.

A nyní se dostávám k zmíněným investicím. Ty totiž tvoří přibližně 70 % výdajů na projekty spolufinancované Evropskou unií. Investice je také třeba posuzovat jako celek za veřejné finance, nejenom ze státního rozpočtu. Celkové investiční výdaje v roce 2014 vzrostly téměř o 17 %, v roce 2015 pak o rekordních 30,5 % a oproti roku 2013, který si stále někteří pletou s rokem vzorné hospodářské a především pak fiskální politiky, o více než 52 %. Proto je zřejmé, že v letošním roce oproti roku 2015 je očekáván pokles výdajů na investice. Neznamená to ovšem, že se neinvestuje. Úroveň investic vládního sektoru byla v letošním roce na úrovni 2014 a pro rok 2017, na který zde dnes předkládám návrh státního rozpočtu, předpokládám meziroční růst v celém vládním sektoru o 6 %, co je bezmála čtvrtina oproti roku 2013.

Takže závěrem svého vystoupení bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky o podporu vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017 a schválení základních údajů návrhu tohoto zákona v prvém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: I já děkuji, pane ministře. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím č. 54 předložený návrh zákona přikázal k projednání rozpočtovému výboru. Rozpočtový výbor předložil usnesení, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 921/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru, které máte jako tisk 921/1. Je to usnesení rozpočtového výboru ze dne 12. října 2016 k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky.

Rozpočtový výbor na 47. schůzi po úvodním slově ministra financí Babiše, zpravodajské zprávě předsedy výboru poslance Votavy a po rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 v prvém čtení přijala následující usnesení:

Poslanecká sněmovna

I. schvaluje základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 podle sněmovního tisku 921, kterými jsou:

A.

Výše příjmů stanovená částkou 1 249 272 037 180 Kč

výše výdajů stanovená částkou 1 309 272 037 180 Kč

rozdíl mezi příjmy a výdaji (saldo) stanovený částkou - 60 000 000 000 Kč

B.

Způsob vypořádání salda těmito financujícími položkami

a) zvýšením stavu státních dluhopisů do výše 60 403 400 000 Kč

b) změnou stavu na účtech státních finančních aktiv, a to zvýšením o 403 400 000 Kč

C.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů

D.

Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcí

E.

Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy

F.

Zmocnění ministru financí v § 2 odst. 1, 2 a 3;

II. bere na vědomí, že návrh státního rozpočtu ČR na rok 2017

a) obsahuje finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie - číselně vyjádřeno v usnesení

b) stanoví rozsah pojistné kapacity Exportní garanční a pojišťovací společnosti - také vyjádřeno číselně v usnesení;

III. přikazuje k projednání kapitoly a okruhy vládního návrhu státního rozpočtu ČR - je uvedeno v návrhu usnesení, který výbor jaké kapitoly bude projednávat. Nebudu číst.

II. Zmocňuje zpravodaje výboru poslance Votavu, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu, což jsem také učinil.

Jenom bych připomenul v poznámkách. Dnes schvalujeme samozřejmě základní parametry, to znamená v podstatě usnesení, které jsme přijali, v dalším čtení už není možné měnit základní parametry, pouze tedy přesouvat prostředky mezi jednotlivými kapitolami. Pokud budou tedy schváleny základní parametry, jsou dále již pro projednávání neměnné.

Jenom bych připomenul, že máme usnesením Poslanecké sněmovny stanoven harmonogram pro projednávání státního rozpočtu. Pro připomenutí, výbory mají projednat přikázané kapitoly do 16. 11. 2016, rozpočtový výbor potom bude projednávat za účasti zpravodajů jednotlivá usnesení 23. 11. 2016. Druhé čtení v Poslanecké sněmovně k návrhu zákona o státním rozpočtu je možné od 30. 11. 2016 a ve třetím čtení by Poslanecká sněmovna měla jednat o návrhu zákona o státním rozpočtu od 7. 12. 2016.

Tolik ode mne. Vážená paní místopředsedkyně, děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji tři přednostní práva. S prvním prosím k mikrofonu pana premiéra Bohuslava Sobotku, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek a po něm pan poslanec Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Hezké dopoledne.

Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se také zapojil do rozpravy před prvním čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2017. Je to už třetí státní rozpočet, který předkládá do této Poslanecké sněmovny naše koaliční vláda, a dovolte mi, abych se na úvod vyjádřil k situaci, na základě které jsme tento návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2017 připravili.

Především bych chtěl zdůraznit, že Česká republika je úspěšná a ekonomicky rostoucí země. Pokračujeme v růstu navzdory tomu, že růst hrubého domácího produktu byl v letošním roce pomalejší než v roce předchozím, ve druhém čtvrtletí letošního roku to byl růst 2,6 % oproti 5 % ve druhém kvartále roku 2015. Držíme už třetím rokem v pořadí setrvale růstovou tendenci. Je potřeba říci, že rok 2015 byl z pohledu tempa našeho hospodářského růstu rekordní, velkou roli v tomto úspěchu sehrálo dobré dočerpání evropských prostředků ve finální fázi, kdy jsme to mohli udělat. Rekordní hospodářský růst z roku 2015 se přirozeně projevuje v dobrém daňovém výběru letošního roku a pevně doufám, že přispěje také k co nejlepšímu výsledku státního hospodaření na konci roku 2016.

Je myslím dobré upozornit, když mluvíme o tom, že tři roky po sobě už česká ekonomika roste, že ještě v roce 2013 byl trend našeho hrubého domácího produktu sestupný. Ekonomický vývoj reaguje pozitivně na hospodářskou politiku vlády, na to, co vláda ve své politice realizuje. Chtěl bych říci, že se v dosavadní hospodářské politice i v návrhu rozpočtu na příští rok držíme několika zásad. Jsem především rád, že se nám daří zajistit vnitřní stabilitu, protože ta zde v době předcházejících vlád velmi často chyběla. Koaliční vláda sociální demokracie, ANO a lidovců dokázala za necelé tři roky svého fungování vytvořit stabilní podmínky, ve které mají důvěru podnikatelé, ve které mají důvěru zaměstnavatelé a průmysl, ale také zaměstnanci. Je to také díky tomu, že jsme obnovili velmi intenzivní sociální dialog. Otevřeně se bavíme s našimi sociálními partnery o hospodářské politice, o jejich prioritách a snažíme se pro tuto hospodářskou politiku vlády získávat podporu.

Díky tomu jsme byli také schopni, dámy a pánové, najít řešení pro některé závažné problémy, které mají kořeny hluboko v minulosti. Mám na mysli například naprosto podceněný stav projektové přípravy u klíčových dopravních staveb v naší zemi. Ty se za minulých vlád prakticky přestaly připravovat. Důsledkem je, že i když dnes máme dostatečné finanční zdroje díky růstu ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a výběru daní, tak nemáme dnes připraveny potřebné projekty, které bychom mohli zrealizovat, ať už z národních, nebo evropských prostředků. A vlastně poslední dva roky intenzivně pracujeme na tom, aby alespoň v příštím roce a v letech následujících takovéto projekty na úrovni státu k dispozici byly. Víte, že jsme nastavili krizové řízení, nastavili jsme zesílenou kontrolu, vyjednali jsme výjimky u Evropské komise pro maximum staveb, potřebné změny se snažíme prosadit i v novele stavebního zákona, který tato Sněmovna dostala od vlády na stůl v září.

Dalším příkladem toho, že řešíme kostlivce ve skříni a dluhy minulosti, je i současná situace v České exportní bance. Řešíme situaci, kdy postupně tato vláda musí a bude muset financovat ztráty, které vznikly nepodařenými projekty z doby pravicových vlád. Dokud jsme nepřišli my, nikdo se k tomu neodhodlal.

Vláda se snaží aktivně řešit problémy v českém hospodářství, i když je nezpůsobila. Neodsouváme je do budoucna, neschováváme také problémy jenom pod plošnými škrty. V rozpočtu na příští rok se počítá s podporou investic. Já jsem zaznamenal i dnes ráno na tiskové konferenci otázky novinářů ve smyslu toho, že opozice kritizuje vládu, že tam není dostatek peněz na investice v návrhu rozpočtu. Ale celkové kapitálové výdaje se v návrhu rozpočtu zvyšují o 25 miliard korun.

Chci také připomenout, že rozpočet navyšuje výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkově o 3,7 miliardy korun. Pamatuji si debatu, která zde byla vedena loni kolem rozpočtu na rok 2016. Tehdy opozice vládu kritizovala za to, že dostatečně nezvyšuje výdaje do oblasti vědy a výzkumu. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci vás ujistit o tom, že došlo k výrazné akceleraci zvyšování výdajů do této oblasti. Myslím, že to je nesmírně potřebné. Jde o budoucnost, jde o to, abychom tady u nás do budoucna měli výroby s vysokou mírou přidané hodnoty, a tady peníze do aplikovaného výzkumu budou velmi potřeba. Takže prokazatelně vláda zvyšuje výdaje na vědu a výzkum o 3,7 miliardy korun.

Velmi často, a to vidíme také v realitě letošního státního rozpočtu, Česká republika má spíše problém s tím, jak investiční prostředky, které jsou ve státním rozpočtu naplánovány, utratit. Už jsem tady mluvil o problémech s projektovou přípravou, ale samozřejmě problém je i samotné veřejné zadávání jako takové. Ten proces je zdlouhavý, existuje tam řada možností, jak tento proces namítat, odvolávat se, komplikovat, tzn. veřejné zadávání je stále ještě úzkým místem z hlediska realizace veřejných investic. Během letošního roku jsme v této souvislosti dostali také řadu varovných signálů a vláda se nepochybně bude zabývat tím, až budeme mít na stole státní závěrečný účet za letošní rok, tak se chceme podrobně zabývat u jednotlivých resortů ministerstev tím, jakým způsobem čerpaly a nečerpaly rozpočtované finanční prostředky, čili chceme se jako vláda významně zaměřit na to, jak se daří jednotlivým rozpočtovým kapitolám, jednotlivým ministrům investiční prostředky z národních a evropských zdrojů skutečně v rámci rozpočtového roku čerpat.

Další zásadou, na které je postaven tento návrh rozpočtu, je snaha o maximálně zdravou kondici veřejných rozpočtů. To znamená, že posilujeme současně investice a některé veřejné výdaje, ale současně stát zbytečně nezadlužujeme. Letos v září Česká republika ve svém hospodaření dosáhla nejlepšího hospodářského výsledku od roku 1993. Přebytek státního rozpočtu přesáhl 80 miliard korun, to znamená, že prorůstová hospodářská politika umožňuje snižovat deficit státního rozpočtu. Pro příští rok, jak už zde bylo řečeno, předpokládáme schodek o 10 miliard korun nižší, než byl plánovaný schodek pro letošní rok, čili předpokládá se schodek v maximální výši 60 miliard korun. Snažíme se snižovat deficit efektivně, tak aby to ale neškodilo společenské soudržnosti, aby na tom nebyli nespravedlivě biti senioři, nemocní, rodiny s dětmi nebo mladí lidé. To je, myslím, velký rozdíl oproti minulé rozpočtové politice, která tady byla za pravicových vlád. Tehdy se sledovala účetní bilance příjmů a výdajů, ale reálně se nehodnotilo, co rozpočet udělá se sociální situací v zemi a s fungováním veřejných služeb. Za necelé tři roky funkčního období této koaliční vlády získalo práci 200 tisíc lidí na trhu práce. Nezaměstnanost se výrazným způsobem snížila. Jsem rád, že k tomu mohla přispět i aktivní politika na trhu práce, že k tomu přispěla podpora nových investic, a dnes u nás máme rekordní podíl lidí, kteří jsou aktivní na trhu práce. Dneska je to 71 %. To je, vážené poslankyně a vážení poslanci, nejvyšší zaměstnanost od roku 1993. Daří se nám snižovat i dlouhodobou nezaměstnanost, nezaměstnanost absolventů a snažíme se podpořit novými projekty i tuzemskou pracovní mobilitu.

Zdůrazňuji to proto, že rozpočet podle mého názoru není jenom účetní cvičení, a je důležité sledovat, jestli rozpočet pomáhá plnit i další důležité hospodářské cíle. A jestliže mluvíme o tom, a já jsem zde zmínil, že letos byl největší přebytek v podzimních měsících od roku 1993 státního rozpočtu, tak je důležité k tomu říci, že byla i současně nejnižší nezaměstnanost, resp. nejvyšší zaměstnanost lidí v naší ekonomice od roku 1993. Čili nejvyšší zaměstnanost, nejvyšší míra zaměstnanosti a vedle toho jeden z nejvyšších přebytků v hospodaření státního rozpočtu.

To, že lidé chodí do práce, má samozřejmě pozitivní dopad na příjmovou, ale také na výdajovou stránku rozpočtu. Díky tomu se nemusíme soustředit na vyplácení podpor v nezaměstnanosti, daří se šetřit peníze na sociálních dávkách, tzn. nevyplácí se tolik sociálních dávek jako v minulosti, a veřejné výdaje se mohou směřovat do dalšího rozvoje, ale také do narovnávání dluhů, které tady zůstaly v minulosti.

Velmi často se mluví o tom, že naše vláda údajně rozhazuje. Chci připomenout, že jsme zdědili celou řadu dluhů, které musíme postupně řešit. Kde se ty dluhy především nacházejí? Je to ve veřejném sektoru, v kvalitě veřejných služeb. Máme obrovský dluh, který s sebou vlečeme, ve školství z hlediska podfinancování regionálního školství, nízkých platů učitelů, vlečeme za sebou dluh ve zdravotnictví, v sociálních službách, ale také v zajištění bezpečnosti a obrany země. Za minulých vlád jsme byli svědky naprosté stagnace ve školách, v nemocnicích, v péči pro seniory, ale také ve fungování úřadů práce, také v tom, jak vypadala podpora pro hasičské sbory, sociální služby nebo pro lidi se zdravotním postižením. Ta dlouhodobá stagnace, podfinancování přirozeně vedly k úpadku, vedly k personálním krizím, tzn. k dalšímu zhoršení dostupnosti a kvality veřejných služeb. Vidíme to výrazně dnes především ve zdravotnictví, kde se potýkáme s velkým tlakem na zdravotní personál, který zůstal pracovat v nemocnicích, na lékaře a zdravotní sestry, ale vidíme to dnes také ve školství, kde za ty platy, které jsme ve školství zdědili, je velmi obtížné udržet kvalitní učitele a kvalitní učitelky v systému našeho veřejného školství.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda té situaci pouze trpně nepřihlíží, ale snažíme se reagovat aktivně, tzn. že v tom státním rozpočtu, který máte před sebou pro rok 2017, počítáme s výrazným navýšením platů učitelů v regionálních školách, na základních školách, ve středních školách. Počítáme i díky tomu, že stát přispívá na vyšší platby za státní pojištěnce, tak počítáme s navýšením platů lékařů a sester od 1. ledna příštího roku. Rostou také platy dalších zaměstnanců veřejného sektoru, hasičů, policistů, lidí, kteří pracují v sociálních službách, nepedagogického personálu ve školách.

To, co bych rád také zdůraznil ještě v rámci svého vystoupení, je to, že zvyšujeme výdaje na bezpečnost a obranu celkově o téměř 9 miliard korun. To rozhodně není zanedbatelná částka. Když se podíváte na priority rozpočtu, tak to, že 9 miliard korun jde navíc na obranu a na vnitro, 4,7 miliardy korun navýšení pro Ministerstvo obrany, 4,2 miliardy korun navýšení pro rozpočet resortu Ministerstva vnitra, tak jasně dokladuje, že bezpečnost a obrana jsou reálnou prioritou vlády. Opět můžeme zaznamenat debatu. Vím, že někteří opoziční poslanci říkají: Měli byste na obranu přidat více peněz, je složitá mezinárodní situace, měli bychom rychleji plnit své závazky, které máme v rámci NATO. Chtěl bych jenom upozornit na problém, který je, a to je naše schopnost tyto narozpočtované finanční prostředky utratit. Já myslím, že ta diskuse, tu diskusi je potřeba poměřovat s tím, jaká je reálná schopnost např. Ministerstva obrany realizovat akvizice, které souvisí se zlepšením vyzbrojení naší armády. Já chci přivítat to, že se nám daří proces lidských akvizic, to znamená, že se začalo dařit doplňovat armádu o nové příslušníky, daří se doplňovat policii a hasiče o nové příslušníky. Ale pokud jde o ty velké investice z hlediska vybavení armády, tak ten proces je bohužel velmi zdlouhavý a navýšení, jenom mechanické navýšení finančních prostředků nevyřeší problém pomalého nákupu vybavení v rámci armády.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chci také říci, že kromě bezpečnosti, kromě situace ve veřejném sektoru zdravotnictví a školství je pro vládu také prioritou růst důchodů a celkových příjmů domácností. Opět chci poukázat na to, že tohle je filozofie, kterou držíme tři roky. Tři roky se snažíme v rámci rozpočtu. Pokud ekonomika roste, tak se snažíme, aby prostřednictvím rozpočtu byl ten růst solidární i vůči lidem. I proto, tak jak zde zmínil ministr financí, navrhujeme zvýšení průměrného starobního důchodu o 308 korun od 1. ledna příštího roku. Je to na hraně limitu, který stanovila Poslanecká sněmovna. Já bych chtěl ještě jednou poděkovat Parlamentu za to, že se podařilo změnit pravidla pro valorizaci penzí. Myslím, že je důležité, abychom si to všichni uvědomili, protože kdybychom ta pravidla pro valorizaci penzí nezměnili, a víte, že se proti tomu tehdy pravicová opozice silně stavěla, tak bychom dnes valorizaci penzí v rozsahu 308 korun vůbec nemohli udělat. Ta valorizace by byla možná poloviční, možná by byla dvoutřetinová, ale rozhodně by nebyla ve výši v průměru 308 korun. Takže naštěstí se podařilo včas změnit pravidla pro valorizaci penzí a podařilo se v rámci jednání, která nebyla jednoduchá, ve vládě dohodnout na tom, že využijeme limit, který máme ze zákona, a 308 korun na valorizaci penzí dáme.

Vypadá to, že i díky hospodářskému růstu se daří snižovat deficit důchodového systému, což je myslím věc, která je také pozitivní. V roce 2013 se deficit pohyboval kolem 30 mld. korun, letos je šance, že by se mohl pohybovat kolem 11 mld. korun. Takže opět pozitivní vývoj z hlediska důchodového účtu.

Myslím si, že navýšení důchodů, které navrhuje naše vláda, rozhodně není žádné neuvážené rozhazování. Chceme zajistit důstojné podmínky pro život lidí v důchodovém věku. Tito lidé se často potýkají s nedostatkem finančních prostředků, s tím, aby zaplatili léky. Je to skupina lidí, která je velmi často, pokud jde o osamělé důchodce, ohrožována chudobou.

To, z čeho mám velkou radost, je to, že se nám povedlo opět i na základě změny zákona v Parlamentu dosáhnout zvýšení příspěvku na péči o 10 %. Ten příspěvek na péči pro lidi, kteří se o sebe nemohou postarat sami, byl naposledy definován někdy kolem roku 2006-2007, od té doby se nezvýšil ani o korunu. To znamená, poprvé jsme v situaci, kdy jsme schopni lidem se zdravotním postižením, kteří mají nárok na příspěvek na péči, tento příspěvek o 10 % valorizovat, což je významnější částka zejména u kategorie 3 a 4, u těch nejzávažnějších postižení, kde ta valorizace je už potom v řádu několika set korun.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v návaznosti na vývoj ekonomiky, tak jak už dnes tady o něm byla řeč, očekáváme, že bude pokračovat zvyšování mezd, a tím pádem i příjmů domácností. Česká republika má v evropském srovnání velmi nízké mzdy, což se obvykle chápe v tom zjednodušeném pohledu jako konkurenční výhoda pro zahraniční investory. Rozhodně ale není v našem zájmu, aby tempo růstu mezd u nás bylo pomalejší než v západních evropských zemích a aby se mezi námi a zbytkem Evropy prohlubovaly rozdíly v příjmech. Já myslím, že rozdíl ve mzdách ukazují tabulky, které asi všichni znáte, které dokumentují, jak velké jsou rozdíly v minimálních mzdách v těch zemích, kde jsou minimální mzdy stanoveny. A i tady vidíme, že Česká republika se i třeba tím, že se minimální mzda v minulosti vůbec nezvyšovala, dostala na chvost zemí, pokud jde o výši minimální mzdy, ačkoliv z hlediska hospodářského růstu, životní úrovně a také nákladů, které u nás domácnosti mají, určitě nejsme na těch posledních místech v Evropské unii.

Myslím si, že je důležité také zmínit fakt, že ani hospodářský růst, který zažíváme a který doufám budeme zažívat v příštím roce, v roce 2017, není něco, co by bylo úplně automatické. My jsme země, která je velmi silně závislá na exportu, tzn. bude záležet na tom, jak se bude vyvíjet zejména situace v eurozóně, která je naším hlavním obchodním partnerem. Víte, že vláda se snaží, abychom diverzifikovali export. Hledáme nová exportní teritoria, ale v dnešním světě to vůbec není jednoduchá role. Takže pokládám za strašně důležité, aby vláda pokračovala v aktivní ekonomické diplomacii, abychom pomáhali našim firmám umisťovat jejich zboží a výrobky v zahraničí. Pokládám za důležité, abychom pokračovali v podpoře investic, ale chceme se zamyslet nad systémem investičních pobídek tady u nás. Já myslím, že investiční případ firmy GE Aviation, která připravuje investici tady v České republice, chce tady vyvíjet a vyrábět letecké motory, ukazuje, že náš systém investičních pobídek byl spíše postaven na podpoře klasických výroben, někteří by možná řekli montoven, tzn. standardních výrobních procesů a přenášení výrob do České republiky. Ale nejsme úplně připraveni na to z hlediska systému podpory, jak podporovat už záměry v oblasti inovace a vývoje. Ale pokud do budoucna chceme, abychom tady měli výrobu s vyšší přidanou mírou hodnoty, abychom tady měli lépe placená pracovní místa, tak je důležité, abychom také lákali investice, které na té vyšší míře přidané hodnoty budou založeny. A je myslím důležité, abychom je lákali už ve fázi, kdy se věci teprve vyvíjí a vyrábí, resp. zkoumají, tak abychom na nich jako Češi mohli participovat už v té fázi vývoje a výzkumu, nikoliv pouze v rámci výroby. To je myslím také velká výzva, před kterou naše vláda a její nástupci určitě budou stát.

Když mluvím o tom, že růst není automatická věc, chci zmínit dvě nebo tři důležité priority, které jsou pro nás důležité, pokud jde o příští rok.

Za prvé, výrazně zvýšit tempo čerpání evropských peněz. My jsme teď teoreticky vzato ve třetím roce nové finanční perspektivy, ale první dva roky jsme nevyčerpali žádné peníze z evropského rozpočtu. Ty první dva roky byly čistě roky přípravy, přípravy dokumentů, jednání s Evropskou komisí. Evropská komise si také v některých věcech potřebovala udělat jasno. Takže dva roky jsme nevyčerpali vůbec nic. Letošek, rok 2016, je prvním rokem, kdy začínáme reálně čerpat evropské fondy, tzn. ve třetím roce začínáme reálně čerpat. A cílem vlády je, aby ten příští rok, rok 2017, byl rokem, kdy už se to čerpání rozjede skutečně naplno. To znamená, ovlivní už reálně ekonomiku, zaměstnanost, hospodářský růst. Takže klíčová priorita - zrychlit pro příští rok čerpání evropských peněz.

Druhá klíčová priorita, já už jsem o ní tady zčásti mluvil - rozjet připravované akce v oblasti dopravní infrastruktury. Tahle vláda strávila tři roky tím, že se připravovalo zrychlení a zrychlovala se příprava klíčových dopravních staveb. Vykupovaly se pozemky, ustálila se pravidla pro jejich výkup. Vykupovaly se pozemky, dojednávali jsme EIA s Evropskou komisí, připravovaly se podklady pro to, aby EIA mohla být dořešena. Příští rok je rokem, kdy musíme začít stavět. To je klíčový úkol pro Ministerstvo dopravy, abychom skutečně stavět příští rok začali. A s tím koresponduje i navýšení rozpočtu fondu dopravy, tak jak bylo vládou schváleno, a rozpočet fondu dopravy už tedy také by měl doputovat v krátkém čase do Poslanecké sněmovny.

Třetí věc se týká situace na trhu práce. Já už jsem tady mluvil o tom, že máme vysokou míru zaměstnanosti. Díky bohu nezaměstnanost se snižuje, tzn. tři roky už máme setrvalý trend snižování nezaměstnanosti. Hodně to pomohlo. Je tady 200 tisíc lidí v práci, kteří ještě před třemi roky tu práci nemohli najít. Ale máme ještě pořád asi 370 tisíc lidí v evidenci úřadů práce. Tři sta sedmdesát tisíc lidí! My potřebujeme alespoň část těchto lidí dostat ještě na trh práce, protože současně je v ekonomice evidováno jenom přes úřady práce asi 140 tisíc volných pracovních míst. Čili na jedné straně 140 tisíc volných míst, na druhé straně ještě v evidenci úřadů práce 370 tisíc lidí. Takže potřebujeme aktivní politikou zaměstnanosti tyto lidi rozpohybovat, využít rekvalifikace, využít příspěvek na mobilitu a co největší část z nich dostat do práce. To znamená, řešit problém, který dneska máme na trhu práce, tím, že primárně zaměstnáme naše nezaměstnané, hledat možnosti, jak je aktivizovat, jak je na pracovní trh dostat. To je třetí důležitá priorita, kterou jsem chtěl zmínit, protože bariérou růstu je mj. i také nedostatek kvalifikovaných pracovních sil na našem trhu práce.

Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi na závěr zdůraznit, že předkládáme návrh rozpočtu, který naší zemi pomůže zajistit další období prosperity, hospodářského růstu a nízké nezaměstnanosti. Je to rozpočet, který umožní zlepšit fungování státu a jeho veřejných služeb včetně školství a zdravotnictví, je to také rozpočet, který sníží tempo zadlužování, je to rozpočet, který, jak jsem doložil, podpoří investice do infrastruktury a také do lepší budoucnosti díky zvýšené podpoře vědy a výzkumu, je to rozpočet, který nepochybně posiluje naši bezpečnost, ať už jde o armádu, nebo o policii. A pevně věřím, že stejně jako ty dva předchozí rozpočty získá i tento třetí návrh rozpočtu koaliční vlády ve Sněmovně jasnou podporu.

Děkuji za vaši pozornost. (Potlesk zejména poslanců ČSSD.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére, a prosím k mikrofonu s přednostním právem předsedu TOP 09 pana Miroslava Kalouska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, dovolte, abych na úvod řekl bez ironie, že se mi opravdu velmi líbí, když po ministru financí vystoupí premiér, podpoří svého ministra financí a jménem vlády garantuje Sněmovně rozpočet za celou vládu. Nebylo tomu tak vždycky. Mně občas slovo premiéra v minulých 20 letech chybělo. Myslím si, že to byl vždycky nedostatek, a pevně doufám, že se to pro budoucí léta stane pravidlem, aby premiér byl Sněmovně předkladatelem v úvodu předkládání prvního čtení státního rozpočtu.

Druhá věc, která se mi také velmi líbila, že pan premiér řekl, že díky bohu máme nízkou nezaměstnanost. Ano, i pan premiér ví, že to není díky vládě. (Pobavení.) Že je to díky bohu a díky vnějším podmínkám. Buďme za ně skutečně vděční, ale téhle reflexe si velmi vážím.

Nyní prosím dovolte, abych se vás nikoliv ve statických číslech, ale v trendech pokusil provést zejména výdajovou stranou státního rozpočtu, abych řekl to, co se mi tam výrazně nelíbí, to, co není v souladu s finanční odpovědností, se slovy o šetření a hlavně to není v souladu ani s verbálně vyjádřenými prioritami, kterými vláda komentář k rozpočtu provází. Čili jestliže o něčem hovořím jako o prioritě, tak bych to měl jako prioritní výdaj také najít ve státním rozpočtu. Je-li to jinak, pak něco není pravda. Buď ta čísla, anebo ty výroky. A ta čísla jsou pravdivá, protože se po nás chce, abychom je schválili.

Nuže pojďme v trendech k několika základním ukazatelům. Celkové výdaje, které si vláda ještě o 30 mld. zvýšila oproti střednědobému výhledu, dokázala za ta tři léta svého mandátu zvýšit o 136 mld. korun. Sto třicet šest miliard korun za tři roky je poměrně prudký nárůst a není pravda, že se snižuje deficit. Skutečný ukazatel deficitu je strukturální deficit. To je také jediný reálný ukazatel, který je sledován mezinárodními institucemi, je to také jediný deficit, který je popsán ve fiskálkompaktu, ke kterému vláda přistoupila, je strukturální deficit a je to deficit, který je očištěn od cyklického vlivu mimořádných příjmů a výdajů, a ukazuje na opravdovou finanční odpovědnost vlády. Snižující se strukturální deficit ukazuje vůli vlády šetřit, stabilní strukturální deficit ukazuje vůli vlády neplýtvat a nešetřit. Zvyšující se strukturální deficit ukazuje vůli vlády plýtvat a ne šetřit.

Tento ukazatel zdědila po nás vláda na kladné nule, na čísle 0,2, to není podstatné, je to prostě kladná nula, aby v prvním roce vládní strany, když ještě nevládly, ale už rozhodovaly hlasováním o rozpočtu, ho prudce zhoršily o zhruba 70 mld. na minus 1,1. Pak dochází dva roky k mírnému zlepšení. Pro rok 2015 navrhuje vláda, a také ho dodrží, lepší strukturální deficit než v roce 2014 a i v roce 2016 dochází k mírnému zlepšení. Ten trend, podle mého názoru pomalý, ale to už je věc názoru, byl v zásadě v letech 2015 a 2016 z tohoto hlediska zdravý, směřoval k nule. Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby mezi rokem 2016 a 2017 došlo naopak zase k prudkému zhoršení strukturálního deficitu, a to o půl procenta, což je o více než 20 mld. To je přesně těch 30 mld., o které si vláda přilepšila na příjmech, které nebudou trvat věčně. Jestliže po třech letech hospodářského růstu vláda začne zhoršovat strukturální deficit, tedy začne zhoršovat svoji finanční odpovědnost, a říká my chceme plýtvat, a to samé plýtvání, to znamená další zhoršení, plánuje i pro rok 2018, pak je to prostě ukazatel finanční neodpovědnosti vlády. To není subjektivní názor, to je prostě pravda. To je indikátor finanční neodpovědnosti vlády, protože vláda v době růstu zhoršuje strukturální deficit, a je to jeden ze základních důvodů, proč je ten rozpočet špatný a neodpovědný.

Pan ministr financí velmi často ještě před volbami nesmírně kritizoval vládu o tom, jak v dobách velmi složité hospodářské situace neumí šetřit. Dával nám za příklad, jak oni podnikatelé musejí, když na to přijde, snížit mzdové náklady o dvacet třicet procent, provozní náklady na polovinu a jak my nešetříme. Já jsem sice v té době měl ze šetřicích kroků, které jsem byl nucen dělat, noční můry, ale jisté výčitky svědomí jsem vůči podnikatelům opravdu měl. Ano, byly to jejich daně a pravděpodobně se dalo při dobré vůli ušetřit ještě víc než 15 % na mzdách a 20 % na provozu státu, které jsme šetřili. Ale v jaké je to relaci s tím, na co vláda utrácí peníze, těch 136 mld., o které výdaje zvedla? Jak tam opravdu šetří?

Řekněme si ty hlavní zásadní položky. Hlavní zásadní položkou jsou platy a podobné související výdaje státních zaměstnanců, těch, kteří jsou placeni ze státního rozpočtu, což zdaleka není jenom zvýšení platů, které v dobách dobrých nelze kritizovat a jsou naopak v pořádku, ale především je to tvořeno armádou více než třiceti (tisíc) nových státních zaměstnanců, které prostě musíme zaplatit také. Tato položka tvoří ze 136 mld. 118,7 mld. Sto osmnáct celých sedm desetin miliardy dělá nárůst platů a souvisejících výdajů. O 32,7 mld. vláda zvýšila nákup služeb, o 12,7 mld. zvýšila neinvestiční nákupy. Nákup materiálu, onen oblíbený kancelářský papír pana ministra, jak nás vždycky školil, oč by se dal kupovat levněji, vzrostl o 8,1 mld. A jedna z nejrychleji rostoucích položek vůbec jsou neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Ty vzrostly o 49,3 mld. korun. To jsou peníze, které vždycky takhle všem vezmete a jedné vybrané skupině dáte. Té je potom lépe. Těm ostatním je hůř, protože ti to musí platit. Tak to je jedna z nejrychleji rostoucích položek státního rozpočtu. Neexistuje v provozu státu jediná agregátní položka, kde by vláda ušetřila. Všechny prudce rostly.

Jak se to naopak objevuje v těch prioritách, o kterých hovořil pan premiér, tedy investice, věda a výzkum. On hovořil o trendu mezi rokem 2016 a 2017. Ano, mezi lety 2016 a 2017 opravdu dochází k nárůstu, ale to není pochvala rozpočtu roku 2017. To je obžaloba roku 2016, protože jsou výdaje nižší, než byly v dobách vlád hospodářské krize. Jestliže výdaje na výzkum, vývoj a inovace tvořily v roce 2013 0,97 % a v roce 2016 spadly na 0,76 %, tak je pravda sice, že pro rok 2017 rostou na 0,83 %, ale pořád je to mnohem nižší priorita než v roce 2013 při 0,97 %. Je pravda, že tohle je relativní číslo, tzn. počítá se to samozřejmě z jiné základny. V absolutním čísle je to víc, ale z hlediska slova priorita ta priorita proti roku 2013 je nižší, než byla v dobách hospodářské krize.

V případě investičních výdajů je to nižší nejenom v relativních, ale i v absolutních číslech. Jestliže v roce 2013 v době doznívající hospodářské krize - to mi připomněl pan premiér - tvořily investiční výdaje 2,5 %, tak ano, je pravda, že mezi roky 2016 a 2017 dochází k nárůstu, protože z těch 2,5 % to v roce 2016 dělá jenom 1,68. Takže když oproti roku 2016 zvyšuje vláda na 2,14 %, tak se může hrdě bít v prsa, že zvyšuje, ale pořád je to míň, než měly vlády v roce 2013 v době doznívající ekonomické krize. A platí to bohužel i v absolutních číslech.

V roce 2012, v době ještě velmi silné hospodářské krize, proinvestovala vláda, reálně proinvestovala - pan poslanec Volný, jak mi říká, rozpočtovala, neinvestovala - ne, to jsou reálně proinvestovaná čísla. A jsou to čísla z otevřených zdrojů Ministerstva financí. V roce 2012 vláda reálně proinvestovala 113,6 miliardy. Vláda, která tvrdí, že investice jsou její prioritou, rozpočtuje na příští rok 103,7 miliardy korun. Tedy o 10 miliard méně, než proinvestovala vláda v roce 2012. Jsou to čísla Ministerstva financí. Prosím, račte si je ověřit, až vám zase někdo bude říkat, jak jsou ty investice prioritou této vlády. 113,5 v roce 2012, 103,7 rozpočtujete na rok 2017.

Kam jdou ty peníze, když tedy jsme o 136 miliard zvýšili výdaje a méně investujeme? Tak za co je tedy utrácíme? Tak se podívejme, co jsou to skutečné rozpočtové priority vlády.

Především je to ten počet státních úředníků. Od roku 2013 dokázala vláda zvýšit počty svých zaměstnanců o - poslední přesné číslo je 31 111 zaměstnanců. Ano, je pravda, že to nejsou všechno úředníci. Jsou mezi nimi učitelé, hasiči, celníci, policisté, ale úředníků je tam také hafo. Jenom na Ministerstvu financí asi 1 200, nárůst na Úřadu vládu, na Ministerstvu práce a sociálních věcí, teď bychom mohli jít takhle resort po resortu - všude nám přibyli zaměstnanci a všude nám přibyly klotové rukávy. Myslím, že žádná vláda - ne myslím, vím, že žádná vláda od roku 1992 tohle takhle nezvládla. Za tři roky nabrat 31 333 nových zaměstnanců, aniž by jakýmkoliv způsobem přibyly povinnosti, to znamená, ta produkce služeb zůstala, ale potřebuji na to o 31,5 tisíce lidí víc... Já si myslím, že teď může sociální demokracie v klidu spát. Vede tu při ve vládě, jestli se stát má, nebo nemá řídit jako firma. No evidentně se neřídí jako firma. Žádná firma by na stejný objem výroby nepřibrala o 31,5 tisíce zaměstnanců navíc. To může udělat jenom někdo, kdo ví, že to nemusí platit ze svého a komu to platí daňoví poplatníci. Tak tohle je ta klíčová rozpočtová priorita vlády - 31,5 tisíce nových státních zaměstnanců.

Když se na to podíváme v relativních počtech, v relativních číslech, tak si jasně můžeme říct a ukázat i v procentech, co jsou ty priority. Investice oproti roku 2013 absolutní nárůst 1,3 %. Jedno procento věda a výzkum. Provoz a platy 28,5 %! 28,5 %. Sociální dávky 9,6 %, zatímco investice jenom 1,3. Věda a výzkum 1,0.

No a onou nejrychleji rostoucí položkou provozní jsou ty neinvestiční dotace podnikatelským subjektům. Oproti jednomu procentu na výzkum a 1,3 % na investice 40,87 % nárůst položky. Jedna z nejrychleji rostoucích provozních položek, která vzniká tak, že se celá společnost složí na vybranou skupinu podnikatelských subjektů. Těm už je líp, těm druhým je hůř. Možná bychom to mohli v druhové skladbě přeřadit do sociálních dávek. Taková sociální pomoc několika potřebným podnikatelům. V každém případě to platíme všichni a v každém případě je to nejrychleji akcelerující položka v provozu státu.

Nemohu si odpustit jeden dotaz, mám-li mluvit o minulosti. Nemohu si odpustit jeden dotaz na předvolební výroky pana ministra financí z roku 2013, kdy říkal, a veřejnost mu to skutečně věřila, že na korupci a plýtvání nám utíká 200 miliard. A my ty díry zalepíme, nebude se krást a bude peněz dost. No kdyby to byla pravda, kdyby byla pravda jenom polovina, tak na příští rok se musí předkládat rozpočet s přebytkem. Ať se podívám, jak se podívám do jednotlivých čísel, do druhové skladby, do programové skladby, tak tam nikde těch 200 miliard nevidím. Ani 100, ani 50, ani 30. Prostě tam nejsou. Ta slibovaná úspora nenastala. Z toho mi logicky vyplývají jenom dvě možná variantní zdůvodnění. Buď se před nástupem této vlády nekradlo a neplýtvalo, takže pak nebylo kde ušetřit, anebo se za této vlády krade a plýtvá stejně, nebo dokonce více než za vlád předchozích. Jiné řešení neexistuje, protože ty peníze, ty úspory prostě v útrobách toho rozpočtu nenaleznete.

Já vás nechci dále zdržovat, protože budeme mít ještě druhé čtení a můžeme se probírat jednotlivými kapitolami a podobně úspornou a odpovědnou politikou vlády a především tím, že ta vláda opravdu něco jiného říká a pak si něco jiného přečtete v těch číslech. To je takové, myslím si, nejméně poctivé v tom návrhu rozpočtu. Ale jednu věc bych přece jenom měl navrhnout, protože když se něco nelíbí, tak by se měl předložit nějaký reálný návrh usnesení. Ten bych si dovolil předložit na závěr své řeči i já.

Každá odpovědná vláda by měla na rok 2017 po třech letech růstu už předkládat rozpočet vyrovnaný. Ale aby to mohla udělat, to by musela mít splněné domácí úkoly, systémové změny v mandatorních, tedy ze zákona povinných výdajích, které stát musí vydávat, protože mu to ukládá zákon. Tady vláda neudělala vůbec nic. Vlastně udělala. Zrušila řadu reformních opatření, která jsme zavedli my, vrátila to zpátky do bodu nula, ale sama nepředložila nic. To se samozřejmě během jednoho měsíce spravit nedá. Nenapsané domácí úkoly za tři roky se za měsíc nedoženou, zákon se neschválí za měsíc, a hlavně nevidím žádnou vůli ho předložit, takže je evidentní, že není možné předložit vyrovnaný návrh zákona o státním rozpočtu. Já to respektuji, protože země prostě nějaký rozpočet mít musí. Ale to, co od vlády lze chtít a je fér to od ní chtít, je to, aby byla alespoň tak plýtvavá, jak předpokládala v roce 2015, že bude plýtvat.

Dobře víte, že se nepředkládá jenom návrh zákona o státním rozpočtu, předkládá se také střednědobý výhled na tři roky dopředu, bude to i tento případ. Takže když v roce 2015 vláda plánovala, jaké bude potřebovat zdroje na pokrytí svých priorit, naplánovala si výdaje o 30 mld. nižší, než nám dnes předkládá, s tím, že deficit bude 60 mld., takový, jaký předkládá, a stanovila si tedy výdajový limit o 30 mld. nižší, než po nás teď chce ten balík peněz.

Výdajové limity jsou jedním z docela stěžejních opatření pro rozpočtovou politiku vlády, protože vnášejí do praxe jednoduchou úvahu. Stanovíme si deficit a stanovíme si výdajový limit. Budou-li příjmy nižší díky ekonomickému cyklu, než jsme předpokládali, nedá se nic dělat, musíme si naplánovat nižší výdaje, abychom dodrželi deficit. Ale budou-li příjmy vyšší, než jsme předpokládali, máme své výdajové limity, to jsou peníze, o kterých jsme řekli, že nám stačí, více mít nesmíme, více by nám Sněmovna dát neměla, a budeme mít nižší deficit. To je princip výdajových limitů a to je důvod, proč ministr financí Mertlík blahé paměti je kdysi do zákona 218/2000 vkládal. Funguje to bezvadně, když se to dodrží.

Vláda se samozřejmě rozhodla to nedodržet. Takže když zjistila, že díky bohu - jak řekl pan premiér, nikoliv díky politice této vlády - bude mít o 30 mld. více, než předpokládala, nezachovala se tak, jak předpokládal zákon o rozpočtových pravidlech, vystačíme s výdaji, co jsme si naplánovali v roce 2015, a budeme mít o 30 mld. nižší deficit, takže zaplaťpánbůh, budeme mít o 30 mld. více, můžeme rozdat o 30 mld. více dárečků na ty priority, o kterých jsem mluvil. Až vám budou říkat, že to bylo na investice, na školství, na bezpečnost, na všechno, tak nezapomeňte, že ty hlavní priority jsou platy státních zaměstnanců, sociální dávky a neinvestiční dotace podnikatelským subjektům.

Takže si myslím, že je fér, aby Poslanecká sněmovna jako suverén řekla vládě fajn, vyrovnaný rozpočet mít nemůžeš, ale buď alespoň tak plýtvavá, jak jsi předpokládala, že budeš plýtvat v roce 2015, nebuď plýtvavější, to není slušné, tak si to přepracuj.

Z tohoto důvodu si dovoluji navrhnout usnesení: Poslanecká sněmovna vládě vrací návrh státního rozpočtu s doporučením a) výdaje nižší minimálně o 30 mld., b) saldo nižší minimálně o 30 mld. Termín 20 dnů.

Já vám děkuji za pozornost a za míru odpovědnosti, rozpočtové odpovědnosti vůči sobě i budoucím generacím, se kterou tento návrh budete zvažovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím dalšího s přednostním právem a tím je místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, paní a pánové. Možná začnu od konce. Já jsem přesvědčen, že máme před sebou třetí rozpočet vlády Bohuslava Sobotky, této koaliční vlády, a že už bychom se měli zabývat také tím, na jakých základech stojí.

Když jsem říkal, že začnu od konce, tak si nemyslím, že podstatné je více škrtat, jak navrhuje kolega Kalousek, ale že podstatné je hledat více zdrojů, protože je evidentní, že v současné době politika vlády nevystačí s případnými úsporami uvnitř jednotlivých resortů ani s případným zpřísněním daňové kontroly a s větší daňovou výtěžností a že je potřeba právě v době ekonomického růstu zahájit hlubší kroky, které se budou týkat daňové soustavy.

Nejdříve budu pokračovat v pozitivním ohodnocení tohoto rozpočtu. Mohu pozitivně ocenit vládu, že vychází z růstu hrubého domácího produktu v té nižší uvažované části, těch 2,4 %. Nakonec Česká národní banka, ale i některé soukromé instituce mají prognózu růstu 3 % a vzetí za základ růstu v té nižší částce považuji za odpovědné. Přitom je ale potřeba říci, že růst může být i jiný. O co jde? Protože samotné oživení, na jehož vlně se momentálně vláda veze, a ten výsledek je dán spíše tím, je ohrožen. Ministr financí přeceňuje své kroky v oblasti daňové správy a záměrně se vyhýbá tématu spravedlivějšího rozdělení daňového břemene s pomocí daňové progrese a zdanění velkého kapitálu a korporací. Myslím si, že je potřeba se nad tím vážně zamyslet. Nakonec růst v okolních zemích, zejména v sousedním Německu, je předpokládán o jeden procentní bod nižší, to znamená 1,4 %, a okolní země kolem 1,5 %, nejvýše 1,8 %. V tomto ohledu tedy samozřejmě budeme narážet na několik záležitostí, které bych chtěl připomenout.

Nemohu ani souhlasit s tím, že snad bychom se mohli škrtnutím nějakých dalších výdajových položek dostat k lepšímu výsledku, protože nedostatek investic, případně nefinancování investic je velká zátěž do budoucna. V tomto ohledu tedy musím začít s kritickým hodnocením, a proč tentokrát klub KSČM nebude, řekl bych, smířlivý vůči vládě, jako byl v minulých letech, když předkládala rozpočty. V roce 2014 to nebyl rozpočet této vlády, takže jsme se samozřejmě proti němu nestavěli. Věděli jsme, že je potřeba odstraňovat ta nejhorší zvěrstva z politiky, která tady od roku 2006, resp. 2010 byla, a zdrželi jsme se hlasování o tomto rozpočtu. Stejně tak jsme věděli, že ani v roce 2015 ještě nemůže být přijato nějaké zásadní stanovisko, že je potřeba zalátat ty díry, a v tomto ohledu jsme opět vládu spíše šetřili jako opozice, jako nejsilnější opoziční klub.

Ale ta naše míra trpělivosti pro rok 2017 není nikterak namístě, protože po třech letech je evidentní, že vláda nesplnila to, co jsme očekávali, nakonec ani to, co očekávali občané zejména z pohledu volebních programů jednotlivých vládních politických stran, a to je otázka skutečně jiného systému daní. Jde totiž o špatnou daňovou politiku. Je to nejvážnější koncepční nedostatek současné vlády. Především už měl být dávno zastaven přenos daňové zátěže z daní nepřímých na daně přímé, protože je evidentní, že spotřeba domácností se má i podle vlády snížit, a to z 3,1 % na 2,7 %. To znamená, že i výnos z těch nepřímých daní bude nižší. A tady je evidentní, že se vláda neumí podívat občanům do očí a říct, kolik potřebuje na daních vybrat. Je jí milejší zdaňovat spotřebu v nepřímých daních, jako dani z přidané hodnoty, spotřební dani a podobně, než říct, že je nutné rozdělit daňové poplatníky na ty, kteří jsou velké nadnárodní korporace, případně velké podniky v České republice, a co jsou ti drobní živnostníci, případně menší české firmy, které mají stejnou daňovou zátěž jako ty ohromné nadnárodní korporace, které nota bene ještě více využívají český státní rozpočet než kdokoli z českých zaměstnanců nebo podnikatelů či živnostníků.

V podstatě když se na to podíváme, tak naše daňová soustava dále zvyšuje zdanění spotřeby, a to tak, že nejrychleji z okolních zemí, a máme silně podprůměrný podíl zdanění kapitálu, a to o 6 procentních bodů. To považuji v průměru proti Evropě, kdy průměr Evropy je 23 % a v České republice je méně než 17 %, to je podle mého soudu zásadní vada. A v tomto ohledu jsem očekával od vlády po celý rok 2016 pro přípravu státního rozpočtu 2017, který bude státním rozpočtem, výkladní skříní této vlády před volbami, přece jen jiný postup. Ale ono dál zatěžování spotřeby, nezdaňování kapitálu se nám může velice vymstít. Proč? Protože systém více sazeb má v Evropě většina evropských zemí, takže návrat k daňové progresi by u nás nebyl ničím mimořádným, naopak očekávaným, a u daně firem, tedy korporátní daně, by se jednalo o druhé sazby daně, případně zvláštní sektorovou daň na vybrané obory, jako tomu je jinde, např. finanční sektor, obchodní řetězce či odvětví informatiky. Jenom tyto kroky by podle našich propočtů přinesly takové posílení rozpočtových příjmů, které by umožnilo nejen vyrovnaný rozpočet, ale masivněji zvýraznit potřebné žádoucí kroky v hospodářské a sociální politice českého státu, které dnes buď zcela absentují, nebo jsou uskutečňovány v naprosto nedostatečné míře.

Pan premiér tady hovořil o tom, jak přidáváme důchodcům 308 korun. Tak já to srovnám, dovolte mi to. To je tedy opravdu něco, čím se můžeme chlubit? Vždyť je to ostuda, po tom, co se odehrávalo v roce 2015, 2016, o 40, o 50 korun. Když se podívám na růst platů v rozpočtové sféře, tak ve zdravotnictví je růst o 10 %. Vůbec ho nezpochybňuji, naopak, je to potřebné. Policisté a hasiči budou mít platy o 5 %, to znamená asi o 1 100 až 1 300 korun vyšší, učitelé 8 až 10 %, cca 2 000 korun, úředníci o 1 000 až 2 000 korun, pracovníci v kultuře o 5 až 10 % - a důchodci oněch 308 korun, to dělá 2,7 %. To je něco, čím se může vláda chlubit? No určitě ne! Zejména ve chvíli, kdy ani v roce 2015, ani v roce 2016, tedy v letech, ve kterých už rozpočet připravovala tato vláda, jsme na tuto kategorii zcela zapomněli. A v tomto ohledu tedy podotýkám, že na správnou otázku, kde na to vzít, je odpověď daňové progrese. Pokud ji nezavedeme a budeme dál zatěžovat daní pouze spotřebu a nikoliv kapitál, tak v tom případě nemůžeme mít dostatek prostředků ve státním rozpočtu.

Já bych nechtěl ohrozit investice a jsem přesvědčen, že ohrožení investic by znamenalo velký problém do budoucna, ale potom je potřeba plánovat investice v dopravní infrastruktuře, které jsou nedostatečné, a stále nízká úroveň se může do budoucna opravdu nevyplatit. Je určitě bez pochyby, že kromě dálnic, rychlovlaků je důležité dál budovat datové sítě a podporovat ekonomický růst např. tím, že budeme podporovat bydlení pro sociálně ohrožené skupiny. Po prodeji bytů ve většině měst je otázka obecních bytů pro seniory, případně bytů pro mladé rodiny, základní věcí a základním krokem vlády, který by mohl umožnit, aby nebyl dán deformován trh s byty tím, že bytů je nedostatek a nájmy prudce rostou a jsou v podstatě za hranou toho, co může z běžného platu člověk zaplatit.

Absolutní slabostí našeho rozpočtu České republiky je projektové financování. České státní finance v tomto ohledu nemají žádný záměr, nejsou žádné konkrétně koncipované programy obsahující cíle, jichž má být dosaženo a které by byly formulovány tak, aby jejich dosažení bylo možné kontrolovat, a to už v průběhu realizace programu. Nástup fenoménu průmyslu 04 bude znamenat snižování zaměstnanosti. Již dnes je potřebné se na to připravovat, ale v této oblasti nevidím kroky vlády, které by aspoň ve střednědobém horizontu byly významné. Čekal jsem, že se objeví minimálně v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí, případně v kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu, kde naopak vláda pro příští rok navrhuje nižší výdaje, než jsou rozpočtovány pro rok letošní.

Neodpustím si ani stručné konstatování, že tento nejnovější vládní rozpočet nevychází z věcně a argumentačně podložené, zdůvodněné střednědobé prognózy rozvoje ekonomiky země. Není tedy založen na žádném růstu ekonomiky a zaměstnanosti. Podle mého názoru je to druhý nejvážnější nedostatek tohoto rozpočtu. Naší zemi nepochybně chybí pracoviště, které by se zabývalo dlouhodobým prognózováním a perspektivou cesty vývoje ekonomiky a její realizace. Stávající koncepce současné hospodářské situace je pouhým nedostatečným příštipkařením a možná někdy i pouhou hrou se slovy. V tomto ohledu tedy nevidím žádnou strategii růstu a ani to, že by vláda usilovala o formulování a uplatnění ve své hospodářské politice.

Dovolte mi ještě jednu věc, která by byla asi důležitá z tohoto pohledu. Jestliže přebytek státního rozpočtu v září je cca 82,3 mld. korun a na celý rok je plánovaný schodek 70 mld., odchylka je tedy 150 mld. a je dána souhrnem tří faktorů, z nichž ne všechny jsou pozitivní. Nepochybně pozitivní je vývoj daňových příjmů a sociálního pojistného. Ten odráží jednak výši růstu mezd a posun struktury ekonomického růstu ke spotřebě a jednak lepší daňovou disciplínu. V té daňové disciplíně je ještě jedna nevýhoda, protože ministr financí plánuje určitý příjem z daňové disciplíny, ale část té daňové disciplíny se uplatnila již letos, to znamená, že není tolik daňových úniků na dani z přidané hodnoty po zavedení kontrolních hlášení, ale to se nemusí pro rok 2017 vůbec opakovat. Druhým faktorem je příliv prostředků z evropských fondů, jejichž objem již překračuje celoroční plán o 50 mld. Ale jde v převážné míře o peníze, které se v ekonomice objeví v budoucnosti. A v tomto ohledu je to věc, která není úplně pro budoucnost odhadnutelná. Třetím faktorem je prohlubující se neschopnost státu utratit naplánované prostředky na investice. To v každém případě považuji za chybu.

Pokud jde o samotné rozhodnutí, kterým bychom měli dostát tomu, že vládní politika bude formulována do prorůstové hospodářské politiky a ekonomiky, tak postrádám taková rychle působící opatření, jako jsou právě cílené programy, které by podporovaly zapojení malých a středních českých firem do programů stimulujících hospodářský růst. Mělo by jít o činnosti pracovně náročné a nepříliš složité na dlouhodobou přípravu, tedy např. řádově větší než doposud podpora zateplování soukromých i veřejných budov, protipovodňová opatření, opravy silnic a mostů, rekonstrukce památek. Jistě by za úvahu stál právě program výstavby např. 50 000 nájemních bytů či zaměření státních investičních pobídek na perspektivní obory. Řádově by vůbec měla být větší podpora inovací a začínajících firem či široké uplatnění mikroúvěrů pro malé firmy, prostě masivně se zaměřit na prorůstová opatření.

Nechci, abychom zůstali u obecných slov, proto jsem řekl alespoň dvě konkrétní věci, které v tomto ohledu vnímám jako možné ještě zařadit.

Tato země státní rozpočet potřebuje, ale ne tuto podobu státního rozpočtu, která není podložena žádným konkrétním programem. Prosím, ekonomický růst se nedá ušetřit, musí se vytvořit. Proto jsem přesvědčen, že vládě v letošním roce chyběla odvaha předstoupit před občany České republiky, říct, jaké chce daňové výnosy, a podle toho navrhnout progresivní daně jak u fyzických, tak u právnických osob, zajistit si vyšší příjmy, a tak i možnost programově řídit tento stát k dalšímu ekonomickému růstu, který by nebyl závislý pouze na určité časově omezené konjunktuře. Vzhledem k tomu, že ta výhrada je zásadní a nejde ani o první ani o druhý, ale již o třetí státní rozpočet této vlády, klub KSČM tentokrát státní rozpočet nepodpoří. Vím, že má vládní koalice dostatek hlasů, ale nechť si odpovědnost za tento státní rozpočet bez možnosti vytvoření podmínek pro další růst, nese sama.

Děkuji vám. (Potlesk z lavic KSČM.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu do rozpravy přihlášeného pana poslance Opálku. S tím, že říkám dopředu, že ho budu muset ve 12.45 přerušit a pak mu bude slovo znovu uděleno. Protože ve 12.45 máme zařazeny volební body. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, paní předsedající. Požádal bych, abyste vyhlásila na dvě minuty přestávku. Já to mám na dvacet minut a nebudu to rozkouskovávat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Dobrá, myslím, že to bude rozumné. Dvě minuty využiji na předání řízení. Takže v tuto chvíli přerušuji projednávání tohoto bodu a vyhlašuji dvouminutovou přestávku.

 

(Jednání přerušeno od 12.43 do 12.45 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré popoledni, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Podle schváleného pořadu schůze ve 12.45 máme začínat bod 264. Máme před sebou do polední přestávky ještě body 216 a 217 a z toho důvodu žádám předsedu volební komise pana poslance Martina Kolovratníka, aby přišel ke stolku zpravodajů a nejdříve nám odůvodnil návrh na změny ve složení orgánů Poslanecké sněmovny. Na lavice vám bylo doručeno usnesení volební komise č. 144 z 25. října a pane předsedo, už máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, členové vlády, kolegyně, kolegové, dobré odpoledne. Jsou tedy před námi tři volební body, tak jak jsme odsouhlasili změnu programu. První bod bude veřejný, aklamací, hlasováním na plénu, a druhé dva body, tak jak jste zvyklí, proběhnou formou tajnou ve Státních aktech, kde už je v tuto chvíli vše připraveno.

 

První je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.