Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

175.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb.,
občanský zákoník, a další související zákony
/sněmovní tisk 642/ - třetí čtení

Tento bod byl 21. 10. přerušen. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr spravedlnosti a stejně tak pan zpravodaj garančního výboru, kterým je pan poslanec Vondráček. Jak jsem řekl, tímto tiskem jsme se zabývali v pátek 21. října, rozpravu jsme přerušili. Jenom připomínám, že pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 642/5. Ten byl doručen 22. září a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 642/6.

Zeptám se pana ministra, popřípadě pana zpravodaje, zda si v této fázi přejí vystoupit. Není tomu tak.

Takže můžeme pokračovat v přerušené rozpravě. Vidím jako první paní poslankyni Aulickou, která zde ale není, takže ji přesunu na konec přihlášených. Slovo má paní poslankyně Kailová, po ní se připraví pan poslanec Marek Benda.

 

Poslankyně Zuzana Kailová: Dobré ráno, dámy a pánové, vážení poslanci, vážené poslankyně. Navázala bych na debatu, která skončila minulý týden, která se týkala novely občanského zákoníku, potažmo pozměňováku paní poslankyně Válkové.

My s pozměňovacím návrhem paní poslankyně Válkové nesouhlasíme z mnoha důvodů, nicméně zásadní je pro nás argument, že navrhované změny ve způsobu rozhodování o umístění dítěte do ústavní výchovy považujeme za protiústavní, neboť jsou v příkrém rozporu jednak s Listinou základních práv a svobod a jednak i s Úmluvou o právech dítěte, které svorně požadují, aby o odebrání dítěte z péče rodičů a jeho umístění do náhradní péče jiné osobě nebo zařízení rozhodl vždy a bez výjimky pouze soud. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana poslance Marka Bendu a připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková.

 

Poslanec Marek Benda: Dobré ráno, vážený pane předsedo, vážení páni ministři, dámy a pánové.

Vím, že se všichni těšíme na rozpočet, takže občanský zákoník nám připadá už méně podstatný. Já bych přece jen chtěl několik drobných poznámek přičinit, spíše zdůvodnění našeho hlasování.

Tak jak jsme se trochu obávali, a buďme rádi, že se to nerozjelo do ještě mnohem větší míry v okamžiku, kdy se objevila velmi střídmá novela občanského zákoníku z pera Ministerstva spravedlnosti, a i tam bych si dokázal představit, že těch bodů bude polovina, ale uznávám, že byla velmi střídmá, tak se samozřejmě rozjela lidová tvořivost v této Poslanecké sněmovně a začaly se přinášet jednotlivé další a další nové zlepšovací návrhy.

Myslím, že možná nejklíčovější je návrh pana kolegy Tejce, resp. ústavněprávního výboru, na zpětné zavedení předkupního práva u bezpodílového spoluvlastnictví nemovitosti, který je zásadním koncepčním návratem zpět před platnost nového občanského zákoníku. Žádné úplně přesvědčivé důvody pro něj neexistují. Já ho nepodpořím a myslím si, že jsou to přesně věci, které se nemají takhle z roku na rok měnit. Pokud se nový občanský zákoník vydal nějakou koncepcí, není dobře, aby do roku 2013, resp. s posunem účinnosti tohoto ustanovení do roku 2014 platilo něco v tak zásadní věci, jako je vztah k bezpodílovému spoluvlastnictví, další dva roky platilo něco jiného a pak zase začalo platit zpátky to původní. Pokládám to za velmi nešťastné. I většina právnické obce se shoduje na tom, že tyto změny cikcak z jedné strany na druhou nejsou rozumné.

Pokud by ovšem takový návrh prošel, pak bych velmi prosil všechny, kteří o tom budou hlasovat, aby zvažovali minimálně podporu mého návrhu G4, to znamená posunutí účinnosti k 1. 1. 2018, aby opravdu bylo znovu pevné datum, od kterého je jasné, že se ta koncepce spoluvlastnictví mění, a nebylo to nějaké datum vejití účinnosti, na které pan ministr spěchá, ale z toho hlediska vyplývá, že to datum bude někdy v půlce února nebo v nějakém podobném termínu. To je první poznámka, kterou k tomu mám.

Druhá poznámka je k návrhu paní kolegyně Pastuchové a to je ona možnost zadržovacího, resp. zástavního práva vůči části nemovitosti v případě společenství vlastníků jednotek a dluhů, které vznikly na nájemném, službách a dalším. Já vím, že to je problém, který je potřeba řešit, jenom si myslím, že bohužel toto řešení je ušité příliš horkou jehlou a příliš bez domyšlení toho, jaké budou jeho dopady ať už na trh s nemovitostmi, ať už na možnost poskytování hypoték, tak na skutečnou vymahatelnost tohoto ustanovení. To ustanovení říká, zjednodušeně řečeno, do 25 % vázne zástavní právo na nemovitosti za dluhy, které vznikly maximálně do šesti měsíců před prodejem této nemovitosti. Už otázka prodeje té nemovitosti je vlastně velmi nešťastná. Tam by mělo být minimálně když už tak rozhodnutí o prodeji, ale prodej je otázka, která může probíhat nějaký čas. Je možné jej zdržovat. Samozřejmě pak ty dluhy, jestliže řekneme maximálně šest měsíců, mizí zezadu. Zástavní právo nebude dostatečně fungovat, ale ve svém důsledku - protože banky jsou opatrné a protože tam takové přednostní zákonné zástavní právo na těch 25 % bude - bude znamenat, že už vám, SVJ, nikdy žádná banka nedá úvěr nebo hypotéku nebo cokoli dalšího na 100 % nemovitosti, ani na 90 % nemovitosti, jak už dnes tlačí Česká národní banka, ale pokud tam těch 25 % bude, bude to maximálně 70 %, možná 65 %.

To vidím jako velmi nebezpečné. Vím, že ten problém je třeba řešit, ale upřímně řečeno těch problémů, které je třeba řešit ve vztahu k dlužníkům, kteří se dostanou do absolutní platební neschopnosti - dnes a denně se tady bavíme o výživném, bavíme se o dalších dluzích - prostě je to vždycky problém a je třeba lidi, kteří začínají někde dlužit, okamžitě od začátku honit, okamžitě od začátku se o obstarávání toho dluhu starat, a ne mít pocit, že mám nějaké zákonné právo, které mě zvýhodňuje.

Poslední poznámka k diskusi, která tady tak vášnivě běží, o diagnostických ústavech, resp. o tom, jestli tam mají rozhodovat soudy, nebo jestli se máme vrátit ke koncepci, kde rozhodují diagnostické ústavy. Já se v tomto případě zdržím hlasování a budu to doporučovat i svému klubu. Chápu, že situace opatrovnických soudů je poměrně složitá. Současně si ale myslím, že řešení, které je navrhováno, je příliš radikální a návrat k úplně čistému rozhodování diagnostických ústavů je prostě příliš velkým zásahem.

Tam jde o to, že rozdíl mezi dětskými domovy různého typu je příliš velký na to, aby tak mohlo být rozhodováno ve správním řízení. Jestli půjdete do dětského domova, kde máte řekněme úplně volný režim, nebo do dětského domova, kde jsou režimy vycházení zpřísněné, je tak velký zásah do osobnostních práv dítěte, že by tam podle mého názoru mělo rozhodování nebo spolurozhodování soudu v nějaké podobě existovat. Zase je to asi na řešení. Je tam opravdu problém, že opatrovnické soudy dnes z objektivních i subjektivních důvodů rozhodují pomalu, ale nejsem si jist, jestli takovéto zásahy do moci státu nad dítětem se opravdu mají dělat ve druhém čtení občanského zákoníku v rámci Poslanecké sněmovny. To jsou věci, které mají přijít jednoznačně vydiskutované z vlády. Pokud je mi známo, tak vláda je jednoznačně vydiskutované nemá. Dokonce tam probíhá spor mezi jednotlivými ministerstvy. A já mám trochu obavu, abychom tady při tomto zásahu zase - a v tomto případě se to opravdu týká dětí - s vaničkou nevylili i dítě.

Omlouvám se, že jsem vás ještě chvilku zdržel, ale přece jenom jsem tyto tři zásadní poznámky ke změnám, které jsou navrhovány, chtěl říci. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Prosím paní poslankyni Chalánkovou a připraví se paní poslankyně Aulická.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych navázala na své vystoupení z pátku. Já chápu, že můj předřečník pan poslanec Benda říkal, že takové diskuse se mají vést při druhém čtení, nicméně neměla jsem tuto možnost, proto se omlouvám, že diskutuji při čtení třetím.

Týká se to především pozměňovacího návrhu paní poslankyně Válkové, ke kterému jsem vystoupila již v pátek poměrně obsáhle, ale vzhledem k debatě, která se neustále rozviřuje, a dostáváme další a další informace a maily, tak bych si dovolila vystoupit ještě jednou.

Na začátku své řeči bych chtěla zareagovat na to, že jsem jmenovala pana magistra Adama Křístka, který byl podepsán pod různými stanovisky, které posílá Výbor pro práva dítěte, který funguje při Radě vlády pro lidská práva, zároveň stejný text poslala Poradna pro občanská práva a také byl autorem textu, který chválila nebo doporučuje dokonce Česká biskupská konference. Zároveň stejný text - a tímto už nejmenuji pana magistra Adama Křístka - poslala paní ministryně Marksová do výboru pro sociální politiku. Na jednotlivé části tohoto textu zareagovala paní poslankyně Válková.

Týká se to především takzvané ústavnosti či neústavnosti navrženého pozměňovacího návrhu. Zcela nesouhlasíme s tím, že tento pozměňovací návrh by byl v rozporu s Ústavou. Proto jsem chtěla zareagovat, neboť jsem dostala dopis od odboru pracovníků ve státní sféře, který mě vybízí, abych tohoto pracovníka nejmenovala a nepoškozovala tak jeho jméno. Já ho jmenuji, protože je zároveň autorem těch textů, které nám posílají, a je pod nimi podepsán, různé neziskové organizace, a zároveň je zaměstnancem Ministerstva práce a sociálních věcí. Nic víc a nic méně.

Dnes ráno se objevily také další informace v tisku, které se týkaly stanovisek například organizace Člověk v tísni.

Dále bych chtěla zareagovat na předřečnici paní poslankyni Zuzanu Kailovou, kterou tímto jmenuji prostřednictvím pana předsedajícího. Včera jsem zachytila výstupy ze semináře, který se konal právě k této náhradní rodinné péči. Z těchto výstupů - na to bych chtěla upozornit - stanoviska byla pouze částečná a podle mne zdůrazňují pouze polovinu celé problematiky, nikoliv celou realitu při péči o ohrožené děti.

Chtěla bych upozornit, že z těchto stanovisek nikdy, v žádném případě, ani ze závěrů naší pracovní skupiny pro náhradní rodinou péči, která pracuje při Poslanecké sněmovně, nikdy jsme nedošli k tomu, že bychom preferovali jeden typ péče na úkor nějakého typu péče. Nikdo nikdy nezpochybnil, že ideální je péče, individuální péče o dítě v rodině, samozřejmě nejlépe v rodině vlastní. Potom následuje možnost adopcí a teprve potom pěstounské péče. A samozřejmě velmi komplikovaná je situace, kdy dítě musí být svěřeno nařízením soudu do ústavní výchovy. To nikdo nikdy nezpochybnil. Ale je potřeba se vrátit k tomu, že pro každé dítě je potřeba stanovit jeho individuální plán, který musí zajistit jeho stabilní vývoj.

Podle pana psychologa Matějčka, kterého tak ráda ta druhá strana - do toho sporu se nikdy nenechám vtáhnout - cituje, protože on už se bohužel nemůže bránit a nemůže reagovat, tak bych chtěla říci, že také my se opíráme o závěry pana doc. Matějčka a také všichni, kdo v této branži pracují již desítky let. Nezpochybňujeme stanoviska pana doc. Matějčka, a dokonce nabízíme, protože jsem také členkou sekce pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti a zároveň tato sekce je součástí naší pracovní skupiny, tak chceme zdůraznit, že pro dítě je vždycky potřebné, aby byly zajištěny jeho psychické potřeby v té dané chvíli a byl také zajištěn jeho stabilní vývoj. A ten stabilní vývoj neznamená, že dítě bude střídat prostředí. Je jasné, že dítě, které má perspektivu a vrátí se v brzké době ke svým rodičům, tak je možné ho umístit v raném kojeneckém věku do pěstounské péče na přechodnou dobu. Nicméně tento postup by neměl být paušální pro děti, pro které tento typ péče vhodný není. Tento typ péče je vhodný pouze pro děti netraumatizované a především pro děti nízkého věku. Takže tady vyléváme skutečně s vaničkou i dítě a tímto neblahým způsobem se posouváme dál.

Na základě statistik, které nám ukazuje Ministerstvo práce, ale pouze mediálně, protože výbor pro sociální politiku si žádá od Ministerstva práce a sociálních věcí - paní ministryně zde bohužel není - opravdu relevantní statistiky o počtu a důvodech odebíraných dětí z rodinné péče a jejich postup systémem z různých typů péče, tak paní ministryně na mikrofon ve výboru pro sociální politiku sdělila, že takové statistiky nemají a nejsou schopni nám tyto statistiky směrem k výboru předat. Tak bych se chtěla zeptat, z čeho tedy tyto statistiky vycházejí. A také bych chtěla upozornit, že ředitelé některých zařízení říkají, že hlásí do náhradní rodinné péče děti, které vůbec nebyly odebrány z péče rodičů, ale jsou na pobytech dobrovolně, to znamená se souhlasem rodičů. Pak je jasné, že tyto statistiky jsou zavádějící.

Máme k dispozici spousty konkrétních případů, které ne vždycky jsou ochotni rodiče sdělit veřejně, protože mají obavy a bojí se, kdy např. souhlasili a podepsali souhlas s umístěním dítěte do dětského centra, protože nebyla žádná pochybnost o schopnosti jejich péče o toto dítě, ale potřebovali si vyřešit jiné záležitosti sociálního charakteru, dítě denně navštěvovali. Toto jsme četli ve výboru pro sociální politiku. Maminka dítě denně navštěvovala, denně o ně pečovala, řešila si své záležitosti, nicméně přišla za několik dní a dítě bylo na základě předběžného opatření umístěno do náhradní rodinné péče, protože někdo rozhodl proti přání této maminky o tom, že náhradní rodinná péče v pěstounské rodině bude pro dítě lepší než denní kontakt s vlastní biologickou matkou. Já se domnívám, že tento postup správný není a že zde už k porušování lidských práv dochází.

Znovu upozorňuji, že pod pláštěm takzvaných obhajob lidských práv, což je velmi krásný pojem, může docházet k demontáži základních lidských práv a svobod. To, že tento poměrně průhledný a pochopitelný pozměňovací návrh vůbec neznamená, že by dítěti bylo odepřeno soudní projednání a rozhodnutí o jeho umístění do ústavní péče a potom také ukončení této ústavní péče, a teprve po tomto rozhodnutí následuje práce v diagnostickém ústavu, který přesně diagnostikuje konkrétní typ zařízení podle potřeb tohoto dítěte. Protože už dva roky, v podstatě od roku 2013, k tomuto nedochází, tak pouze na základě stanovisek orgánů sociálně-právní ochrany dětí, které si vyžádají - a kam se ještě dostanu dál - třeba i některé posudky, nicméně na základě těchto úředníků dochází k umisťování dětí, a to nejčastěji vzhledem k přetíženosti opatrovnických soudů tam, kde je zrovna místo. Pak se samozřejmě může stát, že se dostanou spolu do jednoho zařízení děti, které se spolu vůbec nikdy neměly potkat. Dochází ke komplikacím, přijede tam paní ministryně, řekne, že ten ústav nefunguje, že neplní svou roli, je třeba ho zavřít. Pokud budeme takto postupně zavírat všechny ústavy, nevím, kam se dostaneme.

Možná je to záměr. Nechci vidět všechno černě, ale v tom případě, když dokážeme, že tyto ústavy na základě této neodborné práce nefungují, tak dochází postupně k vytěsňování dětí z dohledu státu a k postupné a možné privatizaci systému, protože neziskové organizace, které pracují jako doprovodné organizace a pomocné organizace při orgánu sociálně-právní ochrany dětí, mohou tímto způsobem se rozhodovacích pravomocí zúčastnit.

Chtěla bych upozornit, a to znovu, že vás již dva roky informuji o kauze bratří Michalákových, která vůbec neznamená, že by mělo jít pouze o tento případ rodiny Michalákových, který si paní Michaláková již samozřejmě vydrží a dospěje ke svému vyřešení. Chtěla jsem upozornit, že tento případ především ukazuje na to, jakým způsobem funguje systém sociálně-právní ochrany dětí v Norsku. Chtěla bych upozornit, že v žádném případě to není žádné stanovisko proti Norskému království, ale naopak, je zde spousta případů, které jsou již otevřené, které by mohly pomoci nešťastným rodičům jak v samotném Norsku, tak také rodičům, kteří mají jednoho partnera Nora, jednoho z partnerů zahraničních, a také těch zahraničních rodičů. Této tristní situace v Norsku, kdy systém funguje na základě polosoukromé organizace typu Barnevern, která si takzvaně skutečně nakupuje rozhodnutí a posudky a tyto teprve potom přikrývá pouze a vždycky soud, který se již nezatěžuje nějakým detailním řešením, tak tento způsob již během posledních pěti let vede opravdu k tristnímu obrazu, bohužel, Norska, a to na půdě Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která k tomu přijala již dvě stanoviska, dvě rezoluce, v roce 2012 a 2015. Zde upozorňuje, co všechno je špatné na tomto systému a co je potřeba napravit. Ale to není ještě všechno.

V současnosti máme informaci, že Evropský soud pro lidská práva informoval Norské království o tom, že bere do Velkého senátu sedm velkých případů k projednání. Ministryně Norského království pro děti a rodinu paní Solveig Horne veřejně publikovala v listu Dagbladet, že systém, který my se tady snažíme zavést, skutečně může vést k tomu, že dochází k porušování základních lidských práv a svobod, Úmluvy o právech dítěte, o kterých tady bylo řečeno, a nelze vyloučit, že k tomuto pochybení dochází. Budu o tom ještě informovat na tiskové konferenci v úterý, a ještě k dalším věcem. (V sále je rušno.)

Takže bych chtěla upozornit, že po pláštěm tzv. obhajoby lidských práv dochází skutečně k cílené demontáži základních práv a svobod, k porušování Úmluvy o právech dítěte a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Na to bych chtěla upozornit. Toto je velmi nebezpečné, a proto plně podporuji pozměňovací návrh paní poslankyně Válkové, na základě odborných podkladů a mezinárodního pohledu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní poslankyni Aulickou a připraví se paní poslankyně Nováková, po ní pan zpravodaj.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji za slovo, pane předsedo, a děkuji, že jste mi umožnil vystoupit o něco později.

Dovolte mi, kolegyně, kolegové, abych i já touto cestou podpořila pozměňovací návrh paní poslankyně Válkové, i přesto, jak už jsem zmínila i v předešlé diskusi, že i já jsem dala pozměňovací návrh, který je tak trošku benevolentnější, ale musím říci za KSČM, že prvotně podporujeme pozměňovací návrh paní poslankyně Válkové.

S tím, co tady řekla paní kolegyně Kailová, také nemohu souhlasit. Bohužel si myslím, že názory, že tento návrh nebo tyto návrhy jsou protiústavní, opravdu nevycházejí z podložených faktů a argumentů, a proto se s tím neztotožňuji a opravdu říkám, abychom tento pozměňovací návrh, který vede k tomu, aby těm dětem bylo pomoci adekvátně a v co nejrychlejší době, podpořili.

(Poslanci v sále trvale hlučí, neposlouchají vystoupení poslankyň.)

Jenom dovolte, navázala bych ještě na kolegyni Chalánkovou...

Já věřím, že vás to nezajímá.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové! Prosím vás, abyste se usadili, ztišili a poslouchali.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Mě jenom mrzí, že vás to asi moc nezajímá, když se bavíme především o dětech, a jak jim pomoci. Takže možná je to smutné.

Ale dovolte mi, abych naznačila i tím, čím argumentuje paní poslankyně Válková ve své důvodové zprávě. Přečtu vám jednu situaci soudu v Ústeckém kraji. Nebudu záměrně jmenovat. Ale opravdu ta situace je tristní. A teď jsem zjistila, že jsem si materiál nechala na stole. (Podklady přináší poslankyně Semelová.) Ale mohu říci, že po přijetí novely občanského zákoníku od 1. 1. 2014 se lhůty dostávají do velkých - a teď budu citovat: "Je situace dlouhodobě špatná, jen jsou více a méně špatné doby. Když jsem nastoupila na OSPOD, což bylo v únoru 2009, tak rodiče i na obyčejnou úpravu péče a výživy na dobu po rozvodu manželství čekali dva a půl roku i více. Pak se situace, řekla bych, i docela zásadně zlepšila, když se lhůty stáhly zhruba na devět měsíců až jeden rok. Ale s platností nového občanského zákoníku, který už tedy rozhodně není nový, vystoupil v platnost 1. 1. 2014, se bohužel lhůty zase neúměrně prodloužily, protože od 1. 1. 2014 musí soudci stihnout přehodnotit všechna omezení a zbavení svéprávností s tím, že pokud to nestihnou, tak např. člověk, který byl zcela zbaven svéprávnosti, tak mu bude tato svéprávnost k 1. 1. 2017 v plném rozsahu navrácena. Takže teď dotahují tato rozhodnutí. Navíc naši opatrovničtí soudci převzali ještě celou agendu k otcovství. A tak se to postupně kupí a kupí a lhůty se prodlužují. Nicméně vždycky platilo nepsané pravidlo, že nařízení a naopak zrušení ústavní výchovy nebo i nařízení soudního dohledu měly vždy vyšší prioritu a snažili se tyto věci řešit přednostně. Což zase z konkrétní zkušenosti z našeho okresního soudu aktuálně trvá šest až devět měsíců. Bohužel." Tak jenom, abyste měli představu, jak bohužel trvá tato situace.

A ještě bych navázala na vystoupení paní kolegyně Chalánkové k jednomu zaměstnanci MPSV, už ho nebudu jmenovat, který říká, že nepíše ty články. Tak já ten jeden článek mám zrovna tady. A jenom bych řekla, že tam píše: "Návrhy, tzn. pozměňující návrhy mé a paní kolegyně Válkové, byly podle dostupných zdrojů zpracovány v úzké spolupráci právě s představiteli ústavních zařízení, kteří si rovněž stěžují na to, že dnes soudy plně respektují požadavek platného zákona dbát na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých." Myslím si, že tohle opravdu hraničí s tím, co si někteří zaměstnanci MPSV dovolují. A myslím si, že pokud nebudeme říkat pravdivé věci, tak jak to je, tak se nám situace v náhradní rodinné péči bude jenom zhoršovat.

Proto vás znovu žádám, abychom všichni podpořili, nebo aspoň ti, co mohou, pozměňující návrh paní poslankyně Válkové. Děkuji. (Potlesk části poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Než dám slovo paní poslankyni Novákové, tak je tady faktická poznámka - paní poslankyně stahuje. Tak v tom případě má slovo paní poslankyně Nováková.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dámy a pánové, znovu si dovoluji obrátit vaši pozornost k pozměňovacímu návrhu, který je pod písmenem B. Všechno, co tady slyšíme, je nějaký pokus řešit naprosto negativní situace jednotlivých rodin a jednotlivých útvarů, které se v naší zemi vyskytují. Dovolím si poprosit, zároveň s tím, že se snažíme nějak hledat optimální řešení pro věci, které jsou negativní, pojďme také nastartovat proces, který pomůže tomu, aby k tomuto tak často nedocházelo.

Ta první věc, kterou si musíme říct, je s naprostým respektem přistoupit k těm, kteří bohužel nezvládají partnerství a svoji rodičovskou roli tím, že to partnerství se rozchází. Pojďme těmhle lidem poskytnout komplexní servis, aby dokázali, i když se rozejdou, inteligentním a tolerantním způsobem spolu dál komunikovat, protože to je ve prospěch dítěte. Toto se může nastartovat jedním z návrhů, který dávám, a to je, aby komplexně bylo nastaveno ve společnosti takové klima, že dáváme přednost společné péči rodičů, kteří neztrácejí odpovědnost za zdravý vývoj svého dítěte, i když se jako partneři rozejdou. Tomuhle bychom měli dávat přednost, protože to je pro děti to správné. Nesmíme zavírat oči před realitou. Ta realita taková je, prostě schopnost žít v nějakých trvalých párech naše společnost příliš v současné době nemá. Ale nesmějí to odnášet další generace a nesmí to být příklad pro další generace. Čili nastartujme proces - ne že se budou soudit, že se budou hádat o výživné, že je budeme jakkoli je trestat, že budeme řešit to, kam dáme děti do ústavní péče a na jak dlouho. Nastartujme proces: Když se rozcházíte, my vám pomůžeme, abyste spolu alespoň dokázali ve vší důstojnosti komunikovat, protože to pomůže vašim dětem.

Prosím o podporu návrhu písm. B, který považuji jako prevenci k tomu, co tady už od včerejška slyšíme. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Nyní dvě faktické poznámky. Paní poslankyně Hnyková a po ní pan poslanec Chalupa.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dobré dopoledne, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych zareagovala na kolegu Bendu prostřednictvím pana předsedajícího. Ráda bych zdůraznila, že nikdo neupírá a nezpochybňuje výhradní právo soudu, že odebírání dětí patří do jejich kompetence. Na druhé straně diagnostické ústavy jsou na vysoké odborné úrovni. Disponují svými odborníky a mohou jednoznačně a zodpovědně rozhodnout o konkrétním zařízení, které je nejvhodnější pro konkrétní dítě s ohledem na jeho osobnost a diagnózu, se kterou se dostávají do tohoto zařízení. Já jsem řadu dětských domovů projela, byla jsem i v diagnostických ústavech, kde mi tohle vše potvrdili. A velmi by uvítali, kdyby pozměňovací návrh paní kolegyně Válkové prošel. Opatrovnické soudy samy pozměňující návrh paní kolegyně Válkové podporují a já bych byla velmi ráda, abychom vždy hleděli na to, co je pro praxi velmi důležité a potřebné. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Chalupa stáhl svoji faktickou poznámku. To znamená, nyní má slovo pan zpravodaj, po něm paní ministryně.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Já bych v této části rád načetl legislativně technické úpravy, se kterými počítá hlasovací procedura, se kterou vás seznámím za chvíli v bodě 1. A jedná se o dva návrhy. Jednak v bodě A9, což je původně součást usnesení ústavněprávního výboru, v nově navrženém znění dosavadního bodu 7 za slovem "řízení" slovo "rodiče" zrušit a slova "je jeho majetek" nahradit slovy "je majetek rodiče". Jedná se o legislativně technickou opravu. Úprava nově navrženého znění dosavadního bodu 7 by měla být v souladu s jazykovým vyjádřením obsaženým v následujícím bodě X (římská deset) v bodě A9.

Druhá legislativně technická v bodě C2, v návrhu poslankyně Maxové, v § 921a odst. 1 slova "devadesátprocentní hodnotě" nahradit slovy "devadesáti procentům hodnoty". Odstranění gramatické chyby a užití slovního vyjádření procent v souladu se zněním užívaným občanským zákoníkem. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím paní ministryni a po ní pan poslanec Tejc.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, ráda bych tady jenom velice stručně zopakovala, co už jsem tady řekla a proč se domnívám, resp. proč nesouhlasím s tím pozměňovacím návrhem, který se týká právě přenesení rozhodování na diagnostické ústavy. Ráda bych připomněla, že to rozhodnutí o určení konkrétního zařízení, do něhož má být dítě umístěno, je velice zásadní, protože to ovlivňuje, kde bude dítě žít, kde bude mít své bydliště, jak bude vzdáleno od svých rodičů a jak tito rodiče, kteří jsou často ze sociálně slabých rodin, budou schopni vůbec dítě navštěvovat a udržovat kontakt, kam dítě bude chodit do školy, kde vlastně bude mít své přátele, kde bude navazovat mezilidské vztahy. A soudy stále ještě u nás rozhodují o mnohem méně závažných věcech. Když se rodiče nedohodnou na tom, kde bude po rozvodu jejich dítě bydlet, tak to rozhoduje soud. A to mi připadá opravdu méně závažné než to, o čem mluvíme.

Vím, že opatrovnické soudy, které vlastně ani oficiálně opatrovnickými soudy de facto nejsou, nefungují ideálně. Naše soudnictví celé nefunguje ideálně. Všichni to víme celá léta. A přece jiná břemena z těch soudů také nesnímáme, protože to prostě nejde, protože soudy v určitých věcech mají výsostné právo rozhodovat. Musí to tak být. Musí to tak být z Ústavy, z Listiny lidských práv a svobod. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím pana poslance Tejce, který je zatím posledním. Tak už ne. Ještě paní poslankyně Válková.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dovolte mi jen pozvat vás na jednání ústavněprávního výboru, které se koná 3. listopadu. Tématem bude otázka úpravy možné budoucí výživného, stejně tak otázka svěřování dětí do péče. Jsem si vědom toho, že to téma je natolik složité, že se asi dnes rozsekne hlasováním a nemá smysl k němu vystupovat. Nicméně ať už to hlasování dopadne jakkoli, tak my tu debatu povedeme jak na úrovni odborné se zástupci veřejnosti, soudů, ministerstev, tak samozřejmě i politické, protože samozřejmě nakonec rozhodnutí o tom, jakým způsobem má být například zajištěna střídavá péče, společná péče, je samozřejmě na Sněmovně a Senátu.

Dovolte mi, abych vás požádal o podporu dvou pozměňovacích návrhů pod body A4 a A7. A4 je ono zmíněné předkupní právo. Také rozhodne hlasování o tom, jestli vrátíme, nebo nevrátíme předkupní právo k nemovitostem do našeho právního řádu. Já jsem přesvědčen, že to je potřeba a že to je správné. V tomto nesouhlasím s panem poslancem Bendou. A A7 je náš pozměňovací návrh, který se týká bytů zvláštního určení. Jednoduše pokud zdravotně postižený zemře a užívá, má pronajatý byt zvláštního určení, pak dnes platí, že do tří měsíců musí všichni, kteří s ním žili v tomto bytě, opustit tento byt bez náhrady. My navrhujeme, aby to za prvé neplatilo pro osoby starší 70 let a zdravotně postižené, kteří by buďto v tom bytě zůstali, anebo by získali náhradní byt, a pro ostatní aby se ta lhůta prodloužila na šest, alternativně devět měsíců. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím paní poslankyni Válkovou.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, chtěla bych na tomto místě zejména poděkovat kolegyním poslankyním, vaším prostřednictvím, pane předsedo, které napříč politickým spektrem vyjádřily svoji vůli a v podstatě tak i deklarovaly zájem soudů na rychlejším rozhodování o dětech, které jsou umísťovány do ústavních zařízení.

Za druhé jsem chtěla upozornit na to, že to, o čem tady paní ministryně hovořila, o určité protiústavnosti, tak já nesdílím její názor už jenom z toho důvodu, že pokud by to byla pravda, tak tady máme i protiústavní prvky v oblasti rozhodování o ochranné výchově. A nově jsme teď rozhodli, že například o umísťování do konkrétních zařízení, která jsou pod Vězeňskou službou, čili vězení, vězeňských zařízení, nápravných zařízení, bude rozhodovat také exekutivní orgán, v tomto případě ředitel věznice. Soud až v případě, že by se takový odsouzený odvolal. Čili my tady nově zavádíme prvky, které jdou naopak tím směrem, který se snažíme tím mým pozměňovacím návrhem napravit. V oblasti občanského zákoníku to šlo přesně naopak. Je zde zřejmá neprovázanost občanského zákoníku s posledními legislativními změnami. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Chalánková ještě s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Chtěla bych jenom krátce několika slovy zareagovat na slova paní ministryně Marksové, protože jsem očekávala poměrně větší a širší argumentaci. Chtěla jsem sdělit, úplně stejně jako soud přihlíží k bydlišti rodičů, úplně stejně tak může samozřejmě přihlížet ředitel diagnostického ústavu. Nicméně ten diagnostický ústav je tam jako prvek navíc. Soud nařídí ústavní výchovu. Soud ukončí ústavní výchovu. Ale diagnostický ústav na základě odborníků a odborných posudků, protože u orgánů sociálně-právní ochrany takovými odborníky nedisponují, určí typ zařízení, který bude pro další vývoj dítěte tím nejlepším.

Konkrétní případ, o kterém jsem hovořila, kdy maminka docházela za dítětem do dětského centra, které bylo v místě jejího bydliště, a pečovala o toto dítě a řešila si své záležitosti, pokračoval tak, že soud na základě předběžného opatření umístil dítě mimo bydliště této maminky, a protože byla sociálně slabší, tak dochází k rozvolňování a možnému zpřetrhání vazeb této maminky, která dítěti nijak neublížila, chtěla se o něj starat, ale protože je sociálně slabá, tak její dítě bylo vzdáleno od její péče.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jedna faktická poznámka. Paní poslankyně Hnyková.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dovolte ještě, abych taky zareagovala na paní ministryni. Chci říci, že paní ministryni v tomto případě vadí, že budou děti umísťovány z diagnostického ústavu do jiných zařízení ve správním řízení, a sama v připravované novele zákona o sociálních službách chce vytrhnout z jiného zákona zařízení, které vyžaduje okamžitou pomoc dětem, a chce ho předat do zákona o sociálních službách, kde vlastně na žádost OSPODu budou děti umísťovány taky bez rozhodnutí soudu. Takže je to rozpor. A já si myslím, že to, co navrhla paní poslankyně Válková, je správné a pro praxi velmi důležité. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. A pokud se nikdo další nehlásí do rozpravy, rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr? Ano. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Chci jen poděkovat všem poslancům za zdrženlivost, se kterou přistoupili k tomuto návrhu. Pozměňovacích návrhů nebylo mnoho a byly uvážlivé. Moc za to děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Teď bychom tedy měli přikročit k hlasování, nicméně s přednostním právem předseda klubu TOP 09.

 

Poslanec František Laudát: Děkuju, pane předsedo. Je mi to líto, ale jsem nucen požádat o přestávku v trvání 15 minut na klub TOP 09. Prosím všechny poslankyně a poslance, aby se dostavili na klub. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Sejdeme se tedy v 10 hodin... Uděláme to v 10 hodin 5 minut. Dám vám ještě o minutu víc. Přerušuji jednání Sněmovny a sejdeme se v 10.05.

 

(Jednání přerušeno v 9.49 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 10.06 hodin.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uplynula doba na poradu klubu TOP 09. Pokud nejsou žádné žádosti o vystoupení s přednostním právem, tak můžeme pokračovat.

Prosím pana zpravodaje, který již dorazil, aby nás tedy seznámil s procedurou hlasování a poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním společně s panem ministrem sdělil stanovisko. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radek Vondráček: Pane předsedo, děkuji za slovo. Ústavněprávní výbor na své 74. schůzi 6. října přijal své usnesení a doporučil pořadí hlasování. Vy všichni jej máte k dispozici s předstihem v písemné podobě. Já bych tedy s dovolením odkázal na toto písemné vyhotovení. Má-li k tomu kdokoliv v tuto chvíli dotaz, rád jej zodpovím, můžete za mnou přijít. (V sále je velký hluk.)

Moje představa je taková, že u každého pozměňovacího návrhu vždy řeknu, kdo byl jeho navrhovatelem, a zhruba jeho věcný obsah, abychom v každé chvilce věděli, o čem je hlasováno. A tímto způsobem bychom mohli postupovat, je-li s tím takto Sněmovna srozuměna, jestli mě někdo v tuto chvíli poslouchá.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, prosím o klid. Procedura není úplně jednoduchá. Pokud se nepletu, je tam asi osmnáct hlasování. Prosím, abyste sledovali pana zpravodaje.

 

Poslanec Radek Vondráček: Nebudu tedy číst jednotlivé body, ale rovnou bych navrhl, abychom přistoupili k hlasování s tím, že bych začal bodem A - legislativně technické úpravy, jak byly přečteny před chvílí do mikrofonu a měli jste možnost je ode mě slyšet.

Legislativně technické úpravy se týkají dvou bodů, bodu A9, což je původní usnesení ústavněprávního výboru, a bodu C2, což je návrh paní kolegyně Maxové. Věcně spolu nesouvisí, přesto navrhuji, chci se dotázat na váš názor, že bychom o těchto úpravách hlasovali jedním hlasováním a tyto nerozdělovali. Jsou proti tomuto postupu nějaké námitky, nebo bychom k tomu mohli takto přistoupit?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane zpravodaji, já si myslím, že by bylo vhodné načíst celou proceduru, jak ji navrhujete vy, a poté případně uplatnit návrhy na změnu, a o tom bychom rozhodli hlasováním, ale asi by stálo za to přečíst celou proceduru, aby Sněmovna věděla. Děkuji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Ano, trošku zvolním. Méně spěchu někdy pomůže.

Procedura vypadá následovně.

1. Návrhy legislativně technických úprav, to by bylo první hlasování.

2. Návrh I1 - bod 1 část čtvrtá. Bude-li přijat návrh I, je návrh G1, a to obě varianty, nehlasovatelný, neboť je věcně totožný s návrhem G1, varianta 1. Nebude-li přijat návrh I, hlasovat návrh G1, varianta 2.

3. Návrh I - bod 2 a část šestá bod 1.

4. Návrh I - bod 16. Bude-li přijata tato část návrhu I, je návrh G3 nehlasovatelný, neboť je věcně totožný.

5. Návrh I - bod 18.

6. Návrh I - článek I body 8 až 14, článek II body 2 až 4, část druhá body 2 až 4, část pátá, část šestá, bod 2, část sedmá body 1 až 3, 5, 6 a 8 až 15. Bude-li přijat návrh I v této části, je návrh G2 nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh I, hlasovat návrh G2.

7. Návrh I - body 17 a 19, část druhá bod 1, část sedmá body 4, 7 a 16 až 21. Bude-li přijat návrh I v této části, je návrh A8 nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh I, hlasovat návrh A8.

Budou-li přijaty návrhy I hlasované pod body 6 a 7, článek I body 8 až 14, článek II body 2 až 4, část druhá body 2 až 4, část pátá, část šestá bod 2, část sedmá body 1 až 3, 5, 6 a 8 až 15, body 17 a 19 plus část druhá bod 1, a část sedmá body 4, 7 a 16 až 21, jsou návrhy A9 a A11 nehlasovatelné. Nebudou-li přijaty návrhy I, hlasovat návrh A9, návrh A11.

8. Návrh I v části třetí.

9. Návrhy A, každý samostatně. Návrh A4 hlasovat samostatně na základě návrhu G4.1, a to návrh A1, návrh A2, návrh A4. Bude-li přijat návrh A4, hlasovat návrh G4.2. Nebude-li přijat návrh A4, je návrh G4.2 nehlasovatelný. Dále hlasovat návrh A5, návrh A6.

10. Návrh J bod 1, tedy J1, návrh A7. Bude-li návrh J1 přijat, pak ve znění návrhu J1.

11. Návrh H. Bude-li přijat návrh H, jsou návrh A3 a návrh D nehlasovatelné. Nebude-li přijat návrh H, hlasovat návrh A3. Bude-li přijat návrh A3, je návrh D nehlasovatelný. Nebude-li přijat A3, hlasovat návrh D.

12. Návrh J2. Bude-li přijat návrh J2, je návrh A10 nehlasovatelný, nebude-li přijat návrh J2, hlasovat návrh A10.

13. Návrh B.

14. Návrh C1.

15. Návrh C2. Bude-li přijat návrh C2, je návrh C3 nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh C2, hlasovat návrh C3.

16. Návrh E.

17. Návrh F.

18. Hlasovat o návrhu zákona jako o celku.

Má-li k této proceduře někdo jakékoli připomínky?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď se zeptám, zda chce někdo vystoupit k návrhu procedury, tak jak ji přednesl pan zpravodaj. Není tomu tak. V tom případě bychom hlasovali, že budeme postupovat a budeme se řídit procedurou, kterou navrhl pan zpravodaj.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem procedury. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 175. Přihlášeno 178, pro 173, proti nikdo. Návrh procedury byl přijat.

 

Prosím tedy o jednotlivé návrhy. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Přistoupíme tedy k hlasování, bod 1 - návrh legislativně technických úprav, jak byly načteny, týkající se bodu A9 a C2, a to společně jedním hlasováním.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, zeptám se na stanovisko pana ministra. (Kladné.) Pan zpravodaj? (Bez stanoviska, neboť se k tomuto výbor nemohl usnést.) Děkuji. Ještě je tu žádost o odhlášení, tak vás všechny odhlásím, prosím o novou registraci.

 

Zahajuji hlasování o návrhu legislativně technických úprav. Kdo je pro? Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 176. Přihlášeno 178, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Za druhé, návrh I bod jedna a část čtvrtá. Jedná se o návrh pana Farského - vypuštění změny úpravy uzavírání pracovní smlouvy patnáctiletým po ukončení povinné školní docházky plus novela zákoníku práce.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Stanovisko výboru? (Garanční výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 177. Přihlášeno je 179, pro 37, proti 133. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Za třetí, návrh I bod 2 a část šestá bod 1... G1? Bude-li přijat návrh I, je návrh G1, obě jeho varianty, nehlasovatelný.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale pak je tam napsáno, že nebude-li přijat návrh I, což se stalo, je nutné hlasovat návrh G1 varianta 2.

 

Poslanec Radek Vondráček: Ano, omlouvám se. Takže jsme v situaci, kdy nebyl přijat návrh I v této části, a budeme hlasovat návrh G1 varianta 2. Jedná se o návrh kolegy Bendy vypustit platné znění § 35 odst. 2 nového občanského zákoníku. Jedná se o zákonného zástupce, může smlouvu rozvázat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Pana zpravodaje? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje. - Nepřijal stanovisko v této věci.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 178. Přihlášeno je 179, pro 36, proti 101. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Za třetí, návrh I bod 2 a část šestá bod 1. Návrh kolegy Farského o vypuštění úpravy prodloužení limitu doby pro omezení svéprávnosti plus příslušná novela.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výbor? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 179. Přihlášeno 179, pro 8, proti 130. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Za čtvrté, návrh I bod 16. Návrh pana Farského na vypuštění snížení výše jistoty nájmu z šesti- na trojnásobek. Bude-li přijat tento návrh, je návrh G3 kolegy Bendy nehlasovatelný, neboť je věcně totožný.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Negativní.) Výbor? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 180. Přihlášeno 180, pro 35, proti 138. Návrh nebyl přijat. Další.

 

Poslanec Radek Vondráček: G3 je tedy nehlasovatelný, neboť je věcně totožný v tuto chvíli.

Za páté, návrh I bod 18. Návrh kolegy Farského, vypuštění prodloužení lhůty pro přezkum soudních rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům ze tří na pět let.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Garanční výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 181, přihlášeno je 180, pro 9, proti 130. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Za šesté. Návrh I - čl. I body 8 až 14, čl. II body 2 až 4, část druhá body 2 až 4, část pátá, část šestá bod 2, část sedmá body 1 až 3, 5, 6 a 8 až 15. Jedná se o návrh kolegy Farského na vypuštění úpravy svěřenských fondů. Bude-li přijata tato část návrhu I, je návrh G2 nehlasovatelný. Nebude-li přijat návrh I, budeme hlasovat o návrhu G2 kolegy Bendy, který vypouští úpravu svěřenských fondů pouze v části zápisu obmyšleného do evidence svěřenských fondů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 182, přihlášeno je 180, pro 36, proti 106. Tento návrh přijat nebyl.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že nebyl přijat návrh I, budeme hlasovat návrh G2 kolegy Bendy.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Garanční výbor nepřijal stanovisko v tomto bodě.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 183, přihlášeno je 180, pro 36, proti 134. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Za sedmé, návrh I body 17 a 19 plus část druhá body 1, část sedmá body 4, 7 a 16 až 21. Je to návrh kolegy Farského. Týká se pobočných organizací.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 184, přihlášeno je 182, pro 24, proti 112. Návrh přijat nebyl.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vzhledem k tomu, že nebyla přijata tato část návrhu I, budeme hlasovat o návrhu A8, což je usnesení přijaté ústavněprávním výborem o evidenci odborových organizací a organizací zaměstnavatelů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 185, přihlášeno je 182, pro 150, proti 4. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vzhledem k tomu, že nebyl přijat návrh I, a to ani jedna část, měli bychom hlasovat o návrhu A9, přijaté usnesení ústavněprávního výboru. Terminologické zpřesnění - nahrazení pojmu úpadek pojmem konkurz.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Kladné.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Toto hlasování má číslo 186, přihlášeno je 182, pro 180, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Další.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále bychom měli hlasovat o návrhu A11, opět součást usnesení ústavněprávního výboru. Jedná se pouze o legislativně technické zpřesnění.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 187, ve kterém je přihlášeno 182, pro 181, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dostáváme se k bodu 8 procedury. Návrh I část třetí, opět návrh pana Farského. Návrh na vypuštění novely notářského řádu v souvislosti s pořizováním závěti osobami smyslově postiženými.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní stanovisko.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 188, přihlášeno je 182, pro 24, proti 137. Návrh přijat nebyl. Další.

 

Poslanec Radek Vondráček: Takže podařilo se nám vypořádat s restriktivními návrhy pana kolegy Farského a už budeme pokračovat bodem 9 a to jsou návrhy A přijaté ústavněprávním výborem. Každý samostatně. Návrh A4 je třeba hlasovat samostatně na základě návrhu G4.1 pana kolegy Bendy.

Nejprve bychom přistoupili k hlasování o návrhu A1, který se týká liniových staveb.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan ministr? (Pozitivní.) Pan zpravodaj? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má číslo 189, přihlášeno je 182, pro 179, proti 1. Tento návrh byl přijat. Další.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále bychom hlasovali o návrhu A2, usnesení ústavněprávního výboru. Jedná se o úpravu, že po osobě povinné lze požadovat výživné včetně úroku z prodlení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Garanční výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Jedná se o hlasování 190, přihlášeno je 182, pro 155, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další.

 

Poslanec Radek Vondráček: Dále bychom hlasovali o návrhu A4, opět původně přijato na ústavněprávním výboru. A jedná se o znovuzavedení předkupního práva.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Stanovisko výboru? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 191, přihlášeno je 181, pro 91, proti 64. Tento návrh byl přijat. (Šum v sále.)

 

Pokud je zájem o kontrolu hlasování, tak posečkáme. Prosím pana zpravodaje, aby dal prostor panu poslanci Jakubčíkovi.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo. Já se omlouvám, hlasoval jsem pro, ale na sjetině mám, že jsem se zdržel. Tímto ale nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Takže nezpochybňujete hlasování, pouze pro stenozáznam? (Ano.) Děkuji. Ještě někdo? Pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, ale vzhledem k tomu, že jsem si jist, že jsem hlasoval ne, přesto mám na sjetině zdržel se, tak on samozřejmě můj hlas nic nezmění na tom hlasování, ale já mačkal ne a na sjetině mám zdržel se. Nemohu si být jist, že fungovalo hlasovací zařízení správně, a proto zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já mám pocit, že toto jsme v Poslanecké sněmovně už řešili, zda je možné zpochybnit hlasování, které nemění výsledek hlasování, ale asi to vyřešíme... Ještě dávám slovo panu předsedovi Faltýnkovi.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Já se moc omlouvám, ale chyba je na mé straně. (Smích.) Celé jsem to popletl já. Hlasoval jsem ne, a na sjetině mám, že jsem se zdržel. Omlouvám se. (Z pléna: To je to samé!)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To je ten samý problém. Ještě pan předseda Stanjura.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na začátek můžu říct, že jsem hlasoval ne a na sjetině mám ne. (Pobavení.) Ale to jsem vám nepřišel říct. Ale interpretace, kterou teď použil pan předseda, že se zpochybní, jenom když měním výsledek hlasování, znamená v okamžiku, kdy výsledek není o jeden hlas, kdy není o jeden hlas, se pak nedá také hlasovat. A víte velmi dobře, že se často zpochybňuje hlasování, kdy výsledek byl třeba o deset hlasů. Takže interpretace, když to jedno zpochybnění nemění výsledek hlasování, podle mě není namístě a neodpovídá praxi, kterou tady dlouhodobě uplatňujeme, jestli si rozumíme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já si pamatuji totiž obě varianty. To znamená, jestli dovolíte, na minutku přeruším jednání Sněmovny a poradíme se, jak postupovat, protože nechci... Prosím, pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já vám děkuji za slovo. Mám na sjetině ano, chtěl jsem hlasovat ne. Zpochybňuji hlasování. (Oživení v sále.) Na sjetině mám ano, hlasoval jsem ne a zpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To je asi hlasovatelné. (V sále jsou stále zjitřené emoce.) Já prosím o klid. Za prvé, poprosím sněmovním legislativu, aby se tím předchozím problémem zabývala, abychom si vyjasnili, zda je možné zpochybňovat hlasování, když ten výsledek by nebyl změněn. Ale to, co říkal pan poslanec, je hlasovatelné.

 

Takže budeme hlasovat o námitce pana poslance Brázdila.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 192, přihlášeno je 181, pro 158, proti 2. Tento návrh byl přijat.

 

Budeme tedy opakovat hlasování. Pokud se nepletu, bylo to o návrhu A4. Je tomu tak, pane zpravodaji?

 

Poslanec Radek Vondráček: Ano, budeme hlasovat o návrhu A4.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě jednou poprosím o stanoviska, ať je úplně jasno. Pan ministr? (Negativní.) Výbor? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 193, přihlášeno je 181, pro 92, proti 79. Tento návrh byl přijat.

 

Vzhledem k tomu, že nevidím pohyb v sále směrem k záznamu o hlasování, budeme pokračovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vzhledem k tomu, že návrh A4 - znovuzavedení předkupního práva - byl schválen, tak nás čeká hlasování o návrhu G4.2, což je návrh pana poslance Bendy, který odkládá účinnost předkupního práva takto znovu zřízeného až od 1. 1. 2018 a činí tady větší rezervu pro praxi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas s návrhem.) Stanovisko výboru? (Ústavněprávní výbor k tomuto návrhu nepřijal stanovisko.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s tímto návrhem. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 194, přihlášeno je 182, pro 105, proti 35. Tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Budeme hlasovat o návrhu A5, což je opět součást usnesení přijatého ústavněprávním výborem. Týká se to problematiky time share a možnosti výpovědi spotřebitelské smlouvy s výhodou spojenou s ubytováním či dopravou.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Ústavně právní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování... Pardon, já se omlouvám. Musím to hlasování prohlásit za zmatečné, protože mi tady naskočily faktické poznámky. Prosím, nehlasujte dříve, než zahájím hlasování. Takže já vás všechny odmažu a budeme hlasovat ještě jednou.

 

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 196, přihlášeno je 182, pro 149, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dále budeme hlasovat o návrhu A6, tedy součásti původního usnesení ústavněprávního výboru, a jedná se o sladění návrhu s terminologií a obsahem zákoníku práce a procesních předpisů v části týkající se započtení pohledávky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.) Výbor? (Doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Bylo to hlasování číslo 197, přihlášeno 182, pro 177, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dostáváme se k bodu 10 a jedná se o návrh J1 pana kolegy poslance Tejce týkající se prodloužení lhůty pro vystěhování pro členy domácnosti zemřelého nájemce bytu zvláštního určení z původně navržených šesti měsíců ode dne obdržení výzvy na měsíců devět.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Výbor? (Ústavněprávní výbor nepřijal stanovisko.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování číslo 198, přihlášeno je 181, pro 20, proti 80. Tento návrh přijat nebyl.

 

Poslanec Radek Vondráček: Nyní budeme hlasovat o stejné problematice, ale v původním znění, tak jak jej přijal ústavněprávní výbor, tedy návrh A7 - byty zvláštního určení, že se odstraňuje nerovné postavení osob se zdravotním postižením a jejich rodinných příslušníků ve vztahu k bydlení v bytě se zvláštním určením, a to v případě úmrtí nájemce bytu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko pana ministra? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Jedná se o hlasování číslo 199, přihlášeno je 182, pro 146, proti nikdo. Návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Bod 11 hlasovací procedury. Jedná se o návrh H paní kolegyně Válkové týkající se rozhodování o umísťování dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Ústavněprávní výbor nepřijal stanovisko v této věci.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování s číslem 200. Přihlášeno je 182, pro 78, proti 56. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Takže vzhledem k tomu, že návrh H nebyl přijat, jsou hlasovatelné návrhy A3 a případně D. Takže v tuto chvíli bychom hlasovali o návrhu A3 ústavněprávního výboru. (Poznámka mimo mikrofon.) Ne, tak A3 a D jsou nehlasovatelné, protože jsou věcně shodné, takže o nich nebudeme hlasovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: No, pokud čtu správně, tak procedura říká: Nebude-li přijat návrh H, což se stalo, měli bychom hlasovat o návrhu A3. Tak rozumím proceduře já. Je to tak?

 

Poslanec Radek Vondráček: Dobře. Nyní tedy hlasujeme o návrhu A3, původně návrh, který prošel ústavněprávním výborem a týkající se stejné problematiky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Stanovisko výboru? (Bez stanoviska.) Bez stanoviska.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 201. Přihlášeno je 182, pro 70, proti 51. Tento návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Takže vzhledem k tomu, že nebyl přijat ani tento návrh, budeme hlasovat návrh D kolegyně Aulické Jírovcové, který se opět týká rozhodování o umístění dětí s nařízenou ústavní výchovou do školských zařízení.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Stanovisko výboru? (Opět bez stanoviska.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 202. Přihlášeno je 182, pro 41, proti 89. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Bod 12 hlasovací procedury, návrh J2 pana poslance Tejce - stanovení účinnosti novely na 1. 1. 2017 plus odložená účinnost 1. 1. 2018 u svěřeneckých fondů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Výbor? (Bez stanoviska.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 203. Přihlášeno je 182, pro 9, proti 117. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Radek Vondráček: Vzhledem k tomu, že návrh J2 nebyl přijat, je A10 hlasovatelný a jedná se o součást usnesení ústavněprávního výboru, které stanoví účinnost novely 60. dnem po vyhlášení s výjimkou pro spolky dnem vyhlášení a odložená k 1. 1. 2018 u svěřeneckých fondů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: (K řečnickému pultu se blíží poslanec Benda.) Pan poslanec - to je asi žádost o konzultaci?

 

Poslanec Marek Benda: Jenom upozornění. Vzhledem k tomu, že prošel ten návrh G2, tak je odložená účinnost ještě i té části předkupního práva. Jen aby to tady bylo řečeno, protože už to bylo schváleno předem.

 

Poslanec Radek Vondráček: Není to v kolizi.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, ale asi bylo důležité to ozřejmit.

 

Takže je to návrh A10. Zeptám se pana ministra. (Souhlas.) Stanovisko výboru? (Garanční výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 204. Přihlášeno je 182, pro 178, proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Dostáváme se k bodu 13 hlasovací procedury. Návrh B paní kolegyně Novákové týkající se společné péče s účinností od 1. 1. 2021.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Výbor? (Nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 205. Přihlášeno je 182, pro 25, proti 120. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Bod 14 návrh C1 paní kolegyně Maxové, původně paní kolegyně Pastuchové - zřízení zástavního práva k jednotce a stanovení pořadí při rozdělování podstaty, novela občanského soudního řádu a katastrálního zákona.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Negativní.) Stanovisko výboru? (Garanční výbor nepřijal stanovisko.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 206. Přihlášeno je 182, pro 7, proti 126. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Bod 15 návrh C2 paní poslankyně Maxové - postoupení splatné pohledávky výživného za úplatu ve výši 90 % předmětu plnění.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Neutrální.) Výbor? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 207. Přihlášeno je 182, pro 9, proti 154. Tento návrh nebyl přijat. Můžeme dál.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že návrh C2 nebyl přijat, přistoupíme k hlasování o návrhu C3, opět paní kolegyně Maxové. V tomto případě se jedná o možnost postoupení splatné pohledávky výživného za úplatu ve výši odpovídající hodnotě předmětu plnění v době postoupení, tedy 100 %.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Neutrální.) Stanovisko výboru? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování číslo 208. Přihlášeno je 182, pro 6, proti 155. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Bod 16 procedury - návrh E pana kolegy Blažka, vypuštění duplicitní úpravy způsobu jednání právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem vůči zaměstnancům.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Ministr: Souhlas.) Pan zpravodaj? (Zpravodaj: Ústavněprávní výbor doporučuje.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 209, ve kterém je nás přihlášeno 182. Pro 149 a proti nikdo. Tento návrh byl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Bod 17 - návrh F pana poslance Fiedlera týkající se postavení organizačních jednotek občanských sdružení na roveň pobočných spolků.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan ministr? (Nesouhlas.) Výbor? (Ústavněprávní výbor nedoporučuje.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování 210. Přihlášeno je 182, pro 29, proti 141. Tento návrh nebyl přijat.

 

Mám za to, že jsme hlasovali o všech hlasovatelných pozměňovacích návrzích. Je tomu tak, pane zpravodaji? (Ano, je to tak.)

Ještě než přikročíme k závěrečnému hlasování, tak tady vidím dvě přednostní práva. Pan předseda Kalousek, potom pan předseda Černoch.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedo.

Pane ministře spravedlnosti, poměrně záhy ve své misi si prožijete hořký povzdech starých mazáků, kteří vždycky říkali, co je to velbloud. Odpověď zní: velbloud je kůň, který prošel hlasováním Poslaneckou sněmovnou.

Vy jste předložil poměrně relativně technickou novelu občanského zákoníku. Výstupem bude novela, která poměrně zásadním způsobem zasáhne do vlastnických práv v oblasti nemovitostí. To je důvod, proč TOP 09 bude hlasovat proti tomuto zákonu. Dovolujeme si doporučit totéž všem, komu tato změna ve vlastnických vztazích vadí a nechce za ni být odpovědný. (Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě pan předseda Černoch.

 

Poslanec Marek Černoch: Dobrý den, dámy a pánové, my bychom poprosili o pauzu deseti minut před závěrečným hlasováním. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Sejdeme se v 11 hodin. Do té doby přerušuji jednání.

 

(Jednání přerušeno v 10.50 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 11 hodin a my budeme pokračovat v přerušeném jednání. Dovolte mi nyní načíst omluvu paní poslankyně Putnové, která se omlouvá od 11.30 do 14.30 ze zdravotních důvodů. Ještě svolám kolegy z předsálí. Poprosím pana ministra spravedlnosti.

Pane zpravodaji, jestli se nemýlím, tak jsme v té závěrečné fázi, to znamená, že o všech návrzích bylo hlasováno a nyní bychom měli přikročit k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Poslanec Radek Vondráček: Paní předsedkyně, nemýlíte se. (Předsedající: Je to tak.) Ano, takže bod 18 hlasovací procedury, hlasování o návrhu zákona jako o celku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: A stanovisko výboru k návrhu jako celku? (Ministr: Kladné.) Pan ministr. Výbor? (Zpravodaj: Ústavněprávní výbor doporučuje.) Dobrá. Dříve než přednesu návrh usnesení, všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.

 

Nyní přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, podle sněmovního tisku 642, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 211, do kterého je přihlášeno 176 přítomných, pro 131, proti 40. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Prosím k mikrofonu pana poslance Ondráčka. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Paní místopředsedkyně, já bych pouze pro stenozáznam chtěl upravit, že v hlasování č. 200 jsem hlasoval pro, a na sjetině mám zdržel se. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Tímto ukončuji projednávání bodu 175. Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu a tím je bod 1. Je to

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.