Pátek 21. října 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
181.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb.,
o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 783/ - třetí čtení
Místo u stolku zpravodajů zaujme paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a zpravodajka garančního výboru pro sociální politiku poslankyně Jana Pastuchová. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 783/3, který vám byl doručen 9. září tohoto roku. Usnesení garančního výboru pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 783/4.
Nyní se táži paní navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Paní ministryně, pojďte nám něco říct. Prosím, paní ministryně.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den. Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, já jsem ten zákon celkem podrobně odůvodnila ve svém úvodním slově u druhého čtení. Jenom připomenu, že to především reaguje na tu problematickou část ustanovení, které se týká podmínky souhlasu obce v případě posuzování nároku na doplatek na bydlení u lidí, kteří žijí na ubytovně. A ještě jsou tam navržena, nebo je tam soubor opatření reagujících na problematiku ubytovávání lidí právě na ubytovnách, případně v jiných, tzv. nestandardních formách bydlení, a blíže se vymezují podmínky pro to, aby vůbec ta osoba byla uznána za příklad hodný toho, aby stát vydával peníze na ubytování v těch nestandardních formách. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásil... Pardon, přihlásila paní zpravodajka, až po ní pan poslanec Vilímec. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych jen řekla, že garanční výbor zasedal 6. října. V rozpravě bych se přihlásila a načetla legislativně technickou úpravu ve smyslu § 95 odst. 2 jednacího řádu. V čl. I se body 1 a 7 vypouštějí, ostatní body se přeznačí. Jedná se o legislativně technickou úpravu navrhovanou předkladatelem, jejímž cílem je sladění sněmovního tisku 783 se senátním tiskem 330, kterému k ukončení legislativního procesu schází pouze podpis prezidenta. Dané tisky obsahují duplicitní úpravu § 9 odst. 2 a § 33a odst. 5 zákona o hmotné nouzi. Navrhuji proto vypuštění zmíněných bodů 1 a 7 u nyní projednávaného návrhu zákona. Účinnost senátního tisku 330 je totiž navržena prvním dnem třetího kalendářního měsíce po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, účinnost sněmovního tisku 783 je navržena prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů, což by při předpokládané délce legislativního procesu a stadiu projednávání obou návrhů s největší pravděpodobností vedlo ke kolizi obou návrhů.
Dále bych prosila o stažení svého pozměňovacího návrhu pod č. 4854. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Nyní je řádně přihlášený pan poslanec Ladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče. Po něm s přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych ještě vystoupit na podporu svých pozměňovacích návrhů, ale v zásadě všech těch, které se snaží zabránit, nebo alespoň znesnadnit tzv. byznys s chudobou.
Nedávno mi předal starosta jedné malé obce na Horšovskotýnsku v Plzeňském kraji petici požadující řešení sociálně nežádoucích jevů v jeho obci spojených s nadměrnou koncentrací osob pobírajících doplatek na bydlení. Lidem v obci těžko vysvětlujete, proč stát takové případy vlastně umožňuje a ani nedává obcím žádný nástroj k tomu, aby takovým situacím dokázal čelit. Povinný souhlas obce k poskytnutí doplatku na bydlení stát považuje za neústavní, byť v konečném důsledku o tom stejně musí rozhodnout Ústavní soud, a to na základě právní analýzy Ministerstva vnitra. Podotýkám, že některé obce, např. z mého regionu město Janovice, které s tím má velké problémy, se obrátily v této věci již na soud.
Vážené kolegyně a kolegové, najít řešení takových situací, které jsem popisoval, té nadměrné koncentrace nežádoucích jevů, bez spolupráce s obcemi - a podotýkám, v jejich samostatné působnosti - prostě nelze. Je třeba si uvědomit, a to na konto toho vládního návrhu, že obec není obecní úřad a už vůbec ne sociální pracovník zcela jiného obecního úřadu. Za obec, jak víme, jedná starosta a rozhoduje buďto starosta, rada, nebo zastupitelstvo. Tento návrh zákona bohužel tyto základní kompetenční věci dostatečně nereflektuje. To pak vůbec nemusíme mít ani zastupitelstva nebo rady, postačují nikým nevolení, a tedy občanům neodpovědní pracovníci nějakých úřadů. Bohužel, tímto trendem se ubírají mnohé představy některých ministerstev a hlavně ministerských úředníků. To, že tzv. pověřený obecní úřad na vyžádání, tak jak je navrženo ve vládním návrhu, bude podávat úřadu práce informace nutné k posouzení toho, zda je dotyčný žadatel takzvaně spjat s obcí, v níž má skutečný pobyt, prostě ty problémy nevyřeší. Koneckonců to vyplynulo i z vystoupení zástupce Svazu měst a obcí na výboru pro sociální politiku.
To je také důvodem podání některých mých návrhů, které podle mého soudu nelze z ústavního hlediska v žádném případě zpochybnit. Obec by měla mít právo sdělit úřadu práce lokality na svém území, ve kterých dochází ke koncentraci sociálně nežádoucích jevů, a případně i doporučit maximální počet osob, jimž by měl být poskytnut v dané lokalitě doplatek na bydlení. Podotýkám, doporučit, nikoli vetovat. Orgány pomoci v hmotné nouzi se pak musí s takovým stanoviskem obce povinně vyrovnat. Stejně tak nevidím nic protiústavního na tom, že úřad práce poskytne obci na základě její žádosti informace o počtu osob, kterým je poskytován doplatek na bydlení na jejím území podle jednotlivých lokalit uvedených v žádosti.
To je obsahem návrhů, které jsem podal a jsou uvedeny pod písmenem A1 a A3. Podotýkám, že tyto návrhy byly zpracovány společně se Svazem měst a obcí České republiky, a jak znám situaci, ten má poměrně dostatečnou oporu ve svém legislativním oddělení. Pokud skutečně chceme účinně bojovat, a nejen slovně, ale účinně bojovat proti zneužívání dávek doplatku na bydlení, proti nadměrné koncentraci osob s tímto doplatkem spojeným v jednotlivých lokalitách, tak vás vyzývám, podpořte tyto návrhy. Koneckonců stejně tak i návrh paní poslankyně Pastuchové. Ony ty návrhy A1 a A5, to jsou ty mé návrhy, se s návrhy paní poslankyně Pastuchové pod písm. B1 a B2 v zásadě nepřekrývají, pouze se spíš doplňují.
Chtěl bych také ještě odůvodnit svůj pozměňovací návrh pod písm. A4. Ten neprošel garančním výborem o jeden hlas, spíše ale z důvodu malé účasti členů den před krajskými volbami, jinak už prošel dokonce na tom prvním jednání výboru pro sociální politiku ve druhém čtení, ale zase neprošlo celkové usnesení. Jedná se o legislativní účinnost snížení započitatelné hranice odůvodněných nákladů na bydlení u tzv. substandardních forem bydlení. To jsou ty nájmy. Započitatelné náklady se snižují v návrhu zákona pouze o deset procent. Bylo tam více variant. Dvacet procent, ale nakonec vláda předložila snížení o deset procent. A jak vyplývá z modelových příkladů, rozdíl doplatku na bydlení v případě například úplné rodiny s dvěma dětmi tři až pět let činí zhruba v rozmezí 1 265 až 1 894 korun podle velikostní kategorie obcí. Víme, že největší prostor ke zneužívání doplatku za bydlení je právě v těchto ubytovnách. Vládní návrh se přiklonil k variantě malého snížení započitatelné hranice, jak jsem uvedl, a proto zcela postačuje na základě mého návrhu šestiměsíční legisvakanční lhůt jak pro příjemce doplatku na bydlení, tak i pro pronajímatele se na tuto změnu připravit. Vládní návrh zde předpokládá výjimku v obecné účinnosti zákona, tedy prodloužení tohoto opatření, resp. prodloužení účinnosti tohoto opatření, až na 12 měsíců, což by znamenalo praktické dopady až v roce 2018. Já důvodům skutečně nerozumím. Pokud se nejedná o důvody, které s vyplácením doplatku na bydlení vůbec nesouvisí, a ty tady nechci komentovat.
Vážené kolegyně a kolegové, i ve světle skutečné potřeby nastavení účinnějších nástrojů proti zneužívání doplatku na bydlení bych si vás dovolil požádat o podporu těchto mnou předložených návrhů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci Vilímcovi. Nejprve faktická poznámka, omlouvám se, pana poslance Soukupa. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty. Máte slovo.
Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, jenom drobná poznámka. Já dost dobře nechápu, proč musíme dělat kosmetické úpravy na doplatek na bydlení. Je přece jasné, že ten byznys s chudobou založilo zavedení doplatku na bydlení - tedy ho zrušme. Já vím, že teď jsme v očekávání zákona o sociálním bydlení. Já pevně doufám, že to zrušení doplatku za bydlení a vyplácení vlastně té základní částky toho státního sociálního příspěvku na bydlení, který bude odvozen od místního obvyklého nájemného, tuto věc plně vyřeší. Ovšem zákon o sociálním bydlení, to je jako čekání na Godota. Dlouho se o tom mluví, a pořád nepřichází.
Já bych spíš chtěl slyšet paní ministryni, kdy bude tento zákon předložen sem, do Poslanecké sněmovny.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Po něm řádně přihlášená paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak tady vidíme, jak se míjejí slova a činy a jak jsme mnohdy pokrytečtí i my tady v Poslanecké sněmovně. Když jsme hlasovali o jednom z mnoha nástrojů, kterým bojovat proti kšeftu s chudobou, proti koncentraci sociálně nepřizpůsobivých do míst, kde se to vůbec nehodí, na jednu adresu, s tím, že ti majitelé, kteří neprovádějí žádné sociální služby, žádnou sociální práci, jenom vlastně využívají legálně, to je třeba říct, legálně využívají nedokonalosti našeho právního řádu, tak jsme se tady shodli a řekli jsme, že městům a obcím dáme aspoň jeden nástroj, jak s tím mohou bojovat. A byli pro to všichni kromě jednoho, nevím, kdo to byl, nevím, nehledal jsem, ale všichni přítomní členové Poslanecké sněmovny pro to hlasovali s výjimkou jednoho hlasu. A tak jsme si řekli výborně. Starostové mi volali a říkali, to je dobře, my víme moc dobře, kde jsou ubytovny, kde se provádí sociální práce. To jsou ty klasické azylové domy, působí tam organizace jako charita, Armáda spásy a pak ty lokální respektované organizace pracující v sociální oblasti. My moc dobře víme, kdo je kdo, a máme nástroj.
A co se stalo? Ministři za sociální demokracii odmítli respektovat a uplatňovat ten zákon v praxi. Vymysleli si obezličku, vnitro a MPSV, že ten souhlas je vlastně jenom nějaký poradní názor, protože státní úředníci vědí mnohem lépe než ti starostové a zastupitelé a radní, jak to v jejich obci vypadá. A pak mnozí ze stejné strany, nebo možná i ti samí úplně vážně říkají, když je předvolební kampaň: máme problém, občané, my to vnímáme, to je velký problém, my to budeme řešit. Přitom tímto návrhem zákona boří úplně jeden z nástrojů, které obce a starostové mohli dostat.
Kdyby se ten zákon uplatňoval, tak pan starosta, jehož petici četl můj kolega pan poslanec Vilímec, ten problém nemá a nemusí ho řešit a každý, kdo by mu to chtěl provést, by věděl, že nemá šanci, že první pokus by zkrachoval a druhý by už nebyl. Potom jeden předseda koaliční strany, ať mu nedělám PR, přijede do Ústeckého kraje a říká: No to je hrozné, jak to vypadá v těch sociálně vyloučených lokalitách. Bojujme s tím.
A jak s tím bojujeme? To, co mělo platit, nerespektuje stát. A pro jistotu, aby si náhodou někdo nevšiml, nebo nevysoudil, nebo nevynutil dodržování zákona od státu - podotýkám, od státu dodržování zákona -, tak to radši z toho zákona úplně vyhodíme. A teď se tady mnozí z nás tváříme: máme novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi a my ten problém řešíme. A my to zhoršujeme. Anebo ne?
Já bych chtěl slyšet od paní ministryně, co proti tomu má. Proč ten nástroj těm obcím bere? V čem se to zlepší, když ten nástroj vůbec nebude?
Náš klub ten zákon nemůže podpořit právě z toho důvodu, že pokud chceme s tím věrohodně bojovat, tak nemůžeme ničit jednotlivé nástroje, které v tom boji mají pomoci. A vy to tak děláte. Já jsem sice mluvil o ministrech za sociální demokracii, ale to je vládní návrh zákona, takže se dívám na poslankyně a poslance i dalších dvou koaličních stran. Pokud pro to budete hlasovat, ten zákon projde, tak příště nebudu říkat, že to byli pouze ministři za ČSSD, kteří nerespektovali a zničili ten nástroj, a budu říkat naprosto oprávněně: všichni, kteří pro ten návrh zákona hlasovali, ve skutečnosti s těmi ubytovnami bojovat nechtějí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo. Navážu na svého předřečníka. Dámy a pánové, vážený pane předsedající, chtěla bych ještě upozornit, že výbor pro sociální politiku jako výbor garanční nepřijal žádné usnesení, které by doporučilo schválit tento návrh zákona.
Za TOP 09 bych chtěla sdělit stanovisko, že jednak podpoříme pozměňovací návrh 4829 paní poslankyně Pastuchové, který přece jenom aspoň nějakým způsobem upravuje povinnosti administrativních postupů, potom je tam také otázka trvalého pobytu nebo místa, kde se fakticky ten žadatel zdržuje a podobně. Zároveň také řeší otázku nadbytečnosti motivačního plánu. Tak to nemusím dopodrobna číst. Za TOP 09 bych chtěla sdělit, že tato předložená novela nic neřeší a situaci pouze komplikuje. Přináší nárůst, nesmyslný nárůst byrokratických postupů a vzrůst úřednických postupů. Takzvaný "lex Stanjura" doporučujeme ponechat a nerušit ho. To znamená, jde o ten § 33 odst. 6. Pokud má Ministerstvo práce a sociálních věcí pocit, že je tento paragraf ústavně nekonformní, tak nechť ho Ústavnímu soudu předloží k posouzení.
Řešení v celé situaci musí být systémové, včetně zacílení pozornosti na příspěvky na bydlení z dávek státní sociální podpory. Je zde na místě určitě otevřít debatu o zákonu o obcích a také otázku trvalého pobytu.
Pokud se podíváme na dopady do rozpočtu, kapitola příspěvku na bydlení vzrůstá. Jedná se jednak o nárůst počtu těchto osob, které pobírají tento příspěvek na bydlení, zejména z kategorie osamělých seniorů, na druhé straně je možné a je také potřebné více kontrolovat takzvané nájemní smlouvy, především fiktivní nájemní smlouvy. Kapitola doplatku na bydlení přece jen z roku na rok poněkud klesá.
Zároveň bych se chtěla spolu se svými předřečníky zeptat paní ministryně, v jaké fázi se nyní nachází zákon o sociálním bydlení a zda již došlo k dohodě na společném postupu s Ministerstvem pro místní rozvoj a také se Svazem měst a obcí.
Za TOP 09 bych chtěla sdělit, že podpoříme pozměňovací návrh paní poslankyně Pastuchové, pana poslance Vilímce, ale jako celek budeme proti.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, členové vlády, dovolte mi několik poznámek, neboť si to zaslouží i pohled do historie.
Předně bych chtěl poznamenat, že jde o problém, kdy dochází k zneužívání sociálních dávek ne ze strany potřebných, ale ze strany majitelů domů a bytů. To podtrhuji. Za druhé hlavní problém, který byl takhle nastaven, vznikl při divoké privatizaci bytového fondu v jednotlivých městech a obcích. Obce si nenechaly potřebnou jednu třetinu bytů, která by mohla sloužit sociálně slabším. A vzpomínám si na jednání zastupitelstva statutárního města Opavy, kdy jsem se snažil ovlivnit, aby nebyla privatizována budova, která byla postavena jako bezbariérová pro zdravotně postižené, a i ta byla privatizovaná a obec s ní dneska nenakládá.
Co se týká doplatku na bydlení, ten tady taky měl určitou podstatu při svém vzniku, neboť spousta občanů sociálně slabých, a já to zas obrátím třeba na statutární město Ostrava, bydlela v takzvaných dřívějších ubytovnách jednotlivých průmyslových podniků, ale neměla tam trvalé bydliště, takže neměla nárok na příspěvek na bydlení. Proto se hledala cesta, jak pomoci i těm, a byl vymyšlen a schválen doplatek na bydlení. Pak přišel pan exministr Nečas, ministr práce a sociálních věcí, a přišel s tezí, že vlastně ty příplatky a doplatky na bydlení jsou vypláceny osobám potřebným, ale ne vždy dochází k tomu, aby doputovaly k majiteli bytu či domu, a propadnou se někde v hernách. Proto Poslanecká sněmovna schválila výjimečně v tomto případě, že tento sociální příspěvek bude moci být vyplácen ne těm potřebným, ale přímo majitelům. Ale to jsme netušili, co se stane. Od této chvíle nastal obrovský boom s obchodem s chudobou, nákup hygienicky zcela nevyhovujících budov a sestěhovávání často nepřizpůsobivých občanů, ale často i těch, kteří neměli jinou možnost, do různých lokalit. A nyní si s tím nevíme moc rady. A tady bych vůbec neobviňoval Ministerstvo práce a sociálních věcí, protože oni s tou iniciativou svým způsobem počítali.
Já si myslím, že ten návrh pana poslance Stanjury byl správný, a taky proto jsme pro něj hlasovali a taky proto nesouhlasíme s jeho zrušením. Snažili jsme se na ministerstvu ukazovat příklad Karviné. Těch příkladů je určitě více, ale v Karviné máme náměstka primátora, který má toto na starosti, a ten už popsal nemálo papírů a poslal to jak do médií, tak na Ministerstvo práce a sociálních věcí, kdy ukázal, že tento prostředek umožňuje obci, aby komunikovala a ovlivňovala tuto skupinu občanů. Podmínili souhlas obce tím, že tito lidé budou aspoň částečně v nějakém splátkovém kalendáři platit své dluhy. A ejhle, ono to funguje. Samozřejmě že vyřadili ty, kteří mají malé děti, vyřadili seniory, neřešili situaci před Vánocemi. Prostě ten systém nabíhal postupně. Jako každý systém určitě má nějakou vadu, ale byla to jedna z možností, jak obec vstupuje do ovlivňování chování jejích občanů. A my jim ji chceme vzít.
Rozumím tomu, že Ministerstvo vnitra se do toho pustilo a byla tady obava z toho přechodného období, než najedeme na nový systém, že najednou ze dne na den velká skupina lidí se ocitne na ulici. Měli jsme tedy více diskutovat o přechodném období a o ochraně, aby tato situace byla sociálně citlivě řešena. Ale zrušení této možnosti obci, se nám jeví jako nesprávné. Proto konstatuji, že poslanecký klub KSČM tento návrh podpořit nechce. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Podle jednacího řádu bych chtěl reagovat na vystoupení svého předřečníka. A to je přesně ono. To je ta důvěra v samosprávu, že ti radní a ti zastupitelé, náměstek, který to má na starosti, zná situaci ve svém městě, umí rozlišovat, umí třeba počkat a chce vidět dobrou vůli. A pokud někdo prokáže dobrou vůli, tak mu samospráva vychází vstříc. Ale kdo neprokáže dobrou vůli, nespolupracuje, směje se ostatním, tam mu prostě samospráva pomáhat nebude. A je to tak správně.
Zákon, který dneska platí, není tak, že obec nesmí dát souhlas. Tak buď věříme zastupitelům, že vědí lépe než státní zastupitelé, a já tomu věřím, protože jsou v terénu, pracují s těmi lidmi. Ti lidé, když mají problém, tak jdou na radnici. Málokdy jdou na nějakou pobočku... Nepřijedou do Prahy na Ministerstvo práce a sociálních věcí za paní ministryní nebo jejím týmem. Logicky jdou za svým starostou na radnici a tam chtějí řešit problém.
Takže pokud to zrušíme, tak v zásadě říkáme, že nevěříme zastupitelům, radním, starostům, místostarostům, kteří to mají na starosti, že tomu rozumějí a že to zvládnou. A my máme přesně opačný názor. Oni tomu rozumějí, oni to zvládnou. A nic se nestane, když to zůstane. Nic se nestane!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, chtěla bych podtrhnout všechna slova kolegy Opálky i jeho shrnutí. My jsme také podporovali pozměňovací návrh pana Stanjury a chceme říci, že poslanecký klub Úsvit - Národní koalice bude podporovat pozměňovací návrh jak kolegyně Pastuchové, tak kolegy Vilímce z výboru pro sociální politiku. Myslíme si, že pozměňovací návrh, který zde pan Stanjura přede mnou hodnotil, byl správný, protože to bylo nástrojem obcí a měst k tomu, aby se s touto skupinou obyvatel pracovalo. Myslím si, že bychom měli přiblížit sociální práci více obcím a městům, že nám zde chybí zákon o sociálním bydlení. Že po třech letech ho zde nemáme, je veliká chyba, protože by se dalo spoustu věcí tímto vyřešit.
Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Nyní do obecné rozpravy řádně přihlášená paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom v krátkosti budu reagovat. Ano, souhlasím s panem poslancem Opálkou, souhlasím s panem poslancem Stanjurou. Právo obcím rozhodovat o tom, kteří lidé by měli na jejich území být, bychom měli jednoznačně zachovat. Už vzhledem k tomu, že připravovaný zákon o sociálním bydlení, který tento týden ukončil vnější připomínkové řízení, obcím dává pouze povinnosti. Toto právo rozhodovat o tom, zda toho občana podpořím na své obci, či nepodpořím, obcím musíme jednoznačně zachovat. Protože pokud jste studovali připravovaný zákon o sociálním bydlení, tak tam opravdu obcím dáváme pouze povinnosti. Bude zase úřad práce rozhodovat o tom: ty máš právo na stav bytové nouze, běž za tamtím panem starostou, on se o tebe musí postarat. Ale už ta obec nemá právo říci: ten občan s námi nespolupracujeme, my ho tady nechceme. Takže jednoznačně pokud neprojde pozměňovací návrh paní Pastuchové, budu hlasovat proti tomuto zákonu. To je jeden důvod.
Druhý důvod. Tato novela zákona má pouze kosmetické úpravy. Neřeší systém ubytoven. To, že snížíme o 10 % výplatu, je neřešení problému. Naopak se budeme ptát toho, kde ti lidé vezmou ten zbytek, který my jim teď vezmeme. A mně vůbec nejde o ty lumpy, kteří s tím kšeftují. Ale jak se i ti lidé, kteří jsou v nouzi, a víme, že tam je určitý počet lidí, kteří opravdu jsou v nouzi, k tomu postaví? Jak se k tomu postaví obec?
A poslední věc. Zásadně nesouhlasím s novým motivačním programem pro lidi, kterých by se to mělo týkat. Ministerstvem práce a sociálních věcí nebyl úplně vysvětlen finanční dopad na to, kolik zaměstnanců na to bude potřeba a jak se s těmi lidmi bude pracovat, kolik nás to bude stát atd. Mluvíme imaginárně o 200 lidech, nebo možná 350. Další přijdou s novým zákonem o sociálním bydlení.
Opravdu, tato novela je naprosto zbytečná, a pokud neprojde pozměňovací návrh paní Pastuchové, tzn. že my obcím necháváme to právo, tak si myslím, že by Sněmovna pro něj neměla hlasovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Zatím posledním řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem, tak jak to dělám vždycky, poslouchal příspěvky předřečníků. A zaznívá tady z toho, co říkají kolegové i kolegyně Radka Maxová, kolega Mirek Opálka, všichni vyjadřují své nepřesvědčení o tom, že tento zákon je dobře připraven a že vyřeší problémy, které by vyřešit mě.
Já jsem se začal tou problematikou zabývat jako místopředseda petičního výboru, kde do petičního výboru doputovaly v tuto chvíli tři petice občanů, kteří jsou členy společenství vlastníků a kteří narážejí na obrovské problémy se zneužíváním bytů, které jsou dále pronajímány. V tuto chvíli totiž dochází k tomu, že ten problém se z takzvaných ubytoven, kde ke zneužívání vyplácení dávek docházelo dříve, přesouvá nikoli na ubytovny, ale přímo do bytových domů, kde dochází v podstatě ke stejnému, nebo velmi podobnému mechanismu kšeftování s těmito byty a neoprávněným čerpáním sociálních dávek. Dochází tam k vykazování pravděpodobně dvojích smluv. Příspěvky, které vyplácejí úřady práce - podívejme se, jakou funkci dneska plní úřady práce: vyplácejí příspěvky na bydlení - jsou sice vypláceny těm podnájemníkům, ale nedostanou se na účty nebo na konto tam, kde mají, správcům bytových fondů nebo společenství vlastníků. Ti se dostávají do velmi kritické situace, kdy nemají na zaplacení nájmů, voda je odpojována z jednotlivých bytů nebo z jednotlivých domů a slušní vlastníci se dostávají do obrovských problémů. Petice už jsou tři a v podstatě poukazují na stejný problém.
Zaznělo tady několikrát, že tato novela není až tak důsledná v tom, co by měla řešit. Padají pochybnosti o tom, jestli to vyřeší, co bude realizovat. A to, že zákon o sociálním bydlení teprve bude, a víme, kdovíkdy.
Z tohoto důvodu dávám předsedům klubů a jednotlivým klubům, abychom se nad tím zamysleli, návrh na opakování druhého čtení, abychom na tomto zákonu ještě mohli popracovat. Abychom ho vylepšili tak, aby měl opravdu smysl. Myslím, že kolegyně Maxová říkala, že pokud některé pozměňovací návrhy neprojdou, je zbytečný a nic to neřeší. A to jsou přesně ty důvody, které mě vedou k tomu, abych podal návrh na opakování druhého čtení. Ne abychom zákon neschválili, aby spadl, ale abychom ho nechali živý, mohli bychom na něm popracovat a aktuálně podle těch informací - já se tou problematikou opravdu začínám zabývat intenzivně a jsem v kontaktu s těmi lidmi, s předsedy společenství vlastníků, jaký tam je problém - abychom se do toho zákona mohli co nejvíce těch podnětů pokusit implementovat a dosáhnout tak toho, aby ten zákon měl větší smysl. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Paní ministryně s přednostním právem. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Ráda bych tady komentovala některé věci. Co se týče toho, jak obce dnes rozhodují, nerozhodují, co dělají úřady práce. Tak ten systém byl na úřady práce přenesen za úřadování pana bývalého ministra Drábka. Když jsme my nastoupili do vlády, tak jedna z prvních věcí, kterou jsem udělala, bylo, že jsme měli schůzku se Svazem měst a obcí a ptali jsme se: Chce to zpátky? A většina starostů řekla že ne. Že to chce nechat tak, jak je. Takže tady bychom si tohle měli opravdu vyjasnit. Většina lidí ze Svazu měst a obcí nám řekla, že to chce nechat takhle. To znamená, oni se nechtěli tou hmotnou nouzí zase tak moc zabývat. A to je opravdu potřeba, aby tady úplně jasně zaznělo.
Sociální bydlení. Ten systém zas tak moc nepřevrací, co se týče toho, co má a nemá dělat obec a co budou dělat úřady práce. Ale ta podstatná změna je v tom, že většina bytového fondu, do kterého jdou státní peníze, má být spravována obcemi, když to tak řeknu. Nebudou to všechno byty jenom v jejich vlastnictví, protože se bohužel tady mohutně privatizovalo, ale má to být tak, že když obec nemá svůj bytový fond, tak si prostě určí partnery, vybere si třeba soukromníky, vybere si neziskovky, církev a to sociální bydlení se bude provozovat v těchto bytech. Ale bude to pod dozorem obce. A dokud tohle nebude, tak zneužívání, které je, resp. problémy, které třeba teď nastávají zejména v severních Čechách v bytových domech, tak to prostě nezmizí! My v tuto chvíli nemáme nástroj, jak říct, že do takových druhů bytů ty dávky nebudeme platit vůbec! A my jsme předložili na vládu materiál, který úkoluje i ostatní resorty, protože tady jsou situace, které se vymykají kompetenci Ministerstva práce a sociálních věcí. My tady potřebujeme součinnost ostatních. A opravdu nejsme schopni říct, že do bytů za určitých podmínek ten příspěvek na bydlení vyplácet nebudeme. Ale až to bude v rukou obcí a nebudeme krmit soukromé majitele, ty byznysmeny s chudobou, tak to je podle mě jediné řešení. (Ministryně hovoří hlasitě, poslanci hlasitě diskutují v lavicích i v hloučcích.)
Ano, ten zákon teď dokončuje vnější připomínkové řízení, nicméně už předtím bylo uděláno jedno kolo s Ministerstvem financí, s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem vnitra. Takže tohle už je kolo druhé. A myslím si, že do Poslanecké sněmovny by to mělo doputovat v lednu příštího roku.
A co se týče toho, že tady zaznělo několikrát, že my ten souhlas obce z toho zase vyjímáme. Tak já nevím, tak asi nějak špatně čteme, nebo čteme každý něco jiného.
Já bych chtěla, byste mě trochu poslouchali, protože tady...!
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Velmi se omlouvám, prosím sněmovnu o klid! Pane poslanče Schwarzi, prosím, běžte diskutovat do předsálí. Děkuji. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Protože tady zaznělo tohle opakovaně, a je to docela zásadní věc, protože řada z vás jsou starosty nebo místostarosty a tak dále. Já jsem svedla zápas o to, aby se to nevyškrtlo, proto se novela zdržela o několik měsíců, protože jsme to upravili tak, aby to tam zůstalo a bylo to upraveno jaksi konformně se stanoviskem Ministerstva vnitra, aby to mělo jasná pravidla, aby se řeklo, jak obec dává stanovisko. Ano, je doporučující, ale prostě tam zůstalo a jsou daná jasná pravidla, aby se především zabránilo tomu, že zase nějaký v uvozovkách byznysmen vezme odněkud haldu chudých lidí, přestěhuje je do nějaké barabizny v nějaké obci, obec k tomu nemá co říci a my tam platíme dávky. Na to ta novela prostě myslí, nezlobte se na mě. Asi každý opravdu čteme nějaké jiné podklady.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní ministryně. S faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Já jsem zaregistroval, když paní ministryně říkala, jak Svaz měst a obcí má určitý názor, jak několik hlav současně nesouhlasně vrtělo, že to je informace, kterou mají jinou. Já ji mám také jinou.
K vyplácení příspěvků osobám, které to zneužívají. Na tom semináři, ten byl 4. října, který jsem tady v Poslanecké sněmovně pořádal, zazněl takový návrh, přiznávám se, že to byla moje chyba, že jsme neoslovili i někoho z Ministerstva práce a sociálních věcí, aby osoba, která žádá o vyplácení příspěvků, nepředkládala jen doklady od vlastníka bytů, ale i od společenství vlastníků. Protože velmi často se, paní ministryně, stává, že peníze jsou vyplaceny, skončí v kapse spekulantů a nedostanou se tam, kam měly.
Na rozdíl od vás si myslím, že největší rozhodovací vliv, aby tento problém byl řešen, by měly mít právě bytové samosprávy, společenství vlastníků, a nikoliv obce, protože obzvláště šéfové společenství vlastníků už znají notoricky známá jména některých spekulantů, kteří bytů na zneužívání dávek vlastní řádově stovky a vydělávají na tom obrovské peníze. Tady vidím ten hlavní zdroj problémů a jenom jsem utvrzen v tom a vyzývám kolegy, abyste podpořili můj návrh na vrácení do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. S faktickou poznámkou paní ministryně. Prosím, paní ministryně, vaše dvě minuty.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Jenom krátká reakce. My tady o tom dávno víme a je to jedna z věcí, která je na seznamu opatření, která ale musí udělat jiný resort. To není v naší kompetenci. Je to v usnesení vlády. Když jsem to jednou vyslovila, objevilo se to v novinách, tak se snesla neuvěřitelná kritika části vlastníků domů, co si to dovoluji vyslovovat. Jenom abyste věděl, ale je to napsáno v seznamu opatření.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Vilímec.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych se chtěl obrátit na paní ministryni. Docela bych chtěl, jestli by mě mohla poslouchat, a vyzvat ji, aby přečetla alespoň jednu pasáž z novely, vládního návrhu novely zákona, která dává obcím jako takovým vůbec nějaký nástroj. Myslím, že žádnou takovou pasáž tam nenalezneme. Já jsem se snažil i ve svém vystoupení apelovat na to, abychom obec neztotožňovali s obecním úřadem. Já jsem letitý místostarosta obce, která má pověřený obecní úřad. Mechanismus je tam nastaven tak, že pokud by to bylo schváleno, tak v některých případech jakýsi sociální pracovník pověřeného obecního úřadu by dával jakési doporučení v případě obce, která vůbec není totožná s obecním úřadem. To znamená, že bych ji skutečně chtěl vyzvat, když prohlásila, že bojovala za obce, aby přečetla jednu pasáž z vládního návrhu zákona, která obcím dává vůbec nějakou pravomoc do této věci vstupovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. S faktickou poznámkou ještě pan poslanec Opálka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Já se tedy zeptám přímo paní ministryně, jestli hovořila o § 33, který je tam v několika odstavcích, kde zřejmě k tomu kompromisu ve vládě došlo, využití informace, jestli je to ono, co obec vlastně v pravomoci má, protože úřad může a nemusí informace využít. Proto je diskuse, nejde o žádnou zlomyslnost vůči vládě. Svým způsobem by bylo dobré, kdyby se vyjádřil i pan ministr vnitra, protože ten inicioval situaci, která tady teď je. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Opálkovi. S přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych za dvě minuty nestihl, co chci říct. Ale je fajn, že je tady pan ministr vnitra, protože neslyšel mé první vyjádření, když jsem říkal, že on a jeho kolegyně Marksová se podílí na obcházení zákona platného znění tím, že si vymysleli metodiku, že zničehonic je stanovisko nezávazné. Možná kdyby to bylo ve stavebním řízení, tento inovátorský postup, tak bychom dálnice už měli postavené, že bychom řekli, že negativní stanoviska jsou informativně nezávazná a stavební úřad rozhoduje bez ohledu na stanoviska. To by přineslo určitě více užitku než tady nezávazné stanovisko.
Paní ministryně nám řekla, jak bojovala, aby tam zůstala možnost využít informace. Ale s kým, paní ministryně? Tady poslouchám kolegyně a kolegy ze všech klubů, tedy vaši kolegové kolegiálně mlčí, tomu rozumím, a ti říkají, že to tam chtějí, s nimi jste asi nebojovala. Jedině že jste bojovala, že to chcete změkčit. Ale vy jste tady sama sebe vykreslila jako bojovnici za nástroje pro obce. Nevím, kdo byl ten zlý, možná Jiří Dienstbier, to nevím, to je jediné, co mě teď napadlo, že s ním jste bojovala, ale vzhledem k tomu, jakou váhu mají jeho názory v Poslanecké sněmovně, tak to jste mohla dobojovat rychle. (Veselost v sále.) To si tedy fakt myslím. (Veselost v sále.)
Ale pojďme zpátky k vážné věci. Vy jste říkala, že jste se sešla poté, co jste se stala ministryní, se zástupci Svazu měst a obcí a že nechtěli v zásadě nic měnit. Já nevím, jestli jsme si úplně rozuměli, protože to s kolegy debatuji od roku 2010. A v této oblasti jsou dvě různé věci. Jedna věc - sociální šetření a rozhodnutí o tom, jestli člověk má nárok na dávku. Když se ptáte starostů, zastupitelů, tak tohle chtějí dělat, protože to stejně dělají jako první. Dělají sociální šetření, prověřují a musí řešit situaci v okamžiku, kdy například vznikne ubytovna, tak si všichni ostatní v ulici, ve čtvrti stěžují, a nestěžují si kupodivu na úřadu práce ani na MPSV, ale chodí zcela logicky na radnici, vědí přesně, kde si mají stěžovat, když se jim děje něco ve městě, co se jim nelíbí. To je shoda. Chtěl bych vidět většinu starostů, kteří tohle odmítají.
Pak je druhá věc a to je vyplácení dávek. A to už je úředničina, to může dělat stát a to myslím, že starostům vůbec nevadí, když se rozhodne, že člověk dostane tuto dávku, ať je to na jednom místě, ať je to klidně úřad práce, tam se to zadministruje a vyplatí.
Pokud v debatě budeme směšovat tyto dvě oblasti, tak si nebudeme rozumět. My, kteří bojujeme za to, aby obce dostaly aspoň nějaký nástroj, chceme říct, že to je první, a vůbec nejsme proti tomu, aby administraci, evidenci, koneckonců jsou to státní peníze, aby to vyplácela státní instituce, v tomto případě úřad práce. A podle mě o tom hovoří, i když jsem u jednání nebyl, kolegové ze Svazu měst a obcí, protože to je podstatné.
Pokud chceme být konkrétní, mě by docela zajímalo, a myslím, že i voliče, kteří starostové odmítají řešit to, komu se budou vyplácet problematické doplatky na bydlení. Opravdu by mě to zajímalo, protože já takové starosty neznám. Neříkám, že nejsou, že neexistují, ale já je neznám. Naopak, a nejsem jediný, kolegyně a kolegové to dostávají taky, mají své zastupitele, mají své občany, píšou i jim, často obce zoufale kupují nepotřebné objekty, které k ničemu nepotřebují, jenom aby zabránily tomu, aby tam nevznikla ubytovna. To přece víme.
Jestli argumentem pro to změkčení - protože to, co navrhla vláda, je nic, vůbec nic, tam není žádný nástroj pro obce, vůbec nic - jestli je avizovaný postup některých obcí po té minulé novele, který byl nejprve avizovaný, navíc se to muselo vyzkoušet, a jeden z argumentů, který jsem tehdy v té veřejné debatě zachytil, že to je hrozné, například město Bohumín řeklo, že to nedá nikomu, tak je to věc samosprávy města Bohumín. Já to plně respektuji, chci jenom říct, že tam mají dlouholetého a úspěšného starostu, který je shodou okolností předseda senátního klubu České strany sociálně demokratické. A to má být argument ministryně práce a sociálních věcí, jeden z argumentů, z té samé strany o tom, že co hrozí. Já si myslím, že v tom Bohumíně by ta realita byla pestřejší a že by to nebylo sto nula. Jsem si tím naprosto jistý, protože je to v mém regionu a vím, jak to město funguje. Sice zdaleka to nevím tak jako občan Bohumína, ale mimo jiné v tom, že v poměrně razantním postupu s nepřizpůsobivými a razantním souboji s ubytovnami sbírá pan starosta zasloužený úspěch v komunálních volbách. A říkám zasloužený úspěch.
Takže mně v této chvíli přijde nejvíc racionální neshodit ten zákon, jak jsem navrhoval, abychom hlasovali proti, vrátili do druhého čtení, zaměřit se zejména na ten § 33, pokusit se najít politickou shodu, nebo aspoň většinu, když nebude politická shoda, která zachová ten nástroj v plném znění pro obce. Nikdo nemůže říct, že je to překvapilo, o tom se už debatuje rok a půl, není to žádná novinka. Pokud ještě vydržíme měsíc, tzn. že bychom druhé čtení zopakovali na příští schůzi, nic se nestane, protože tento návrh zákona zhorší stávající situaci. Jenom doufám, že zase kouzelníci na Ministerstvu vnitra nevymyslí to, že z povinnosti je vlastně nezávazná informace. A pokud ano, fakt doporučuji soustředit se na oblast stavebního práva. To by státu velmi pomohlo. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou nejprve paní poslankyně Radka Maxová, po ní pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, já budu jenom krátce reagovat. Mnohé bylo již řečeno. Je pravda, že i já samozřejmě po rozpoutání velké diskuse ohledně pravomocí obcí dávat doporučení či souhlas s poskytnutím doplatku na bydlení jsem v úzkém kontaktu se starosty. A ani já jsem nenarazila na jednoho starostu, který by mi řekl: zrušte to, nám to nevyhovuje, činí nám to problémy. Každá samospráva, se kterou jsem se na toto téma bavila, našla cestu, jak to řešit. Naopak mě právě hrozně mrzí to, že když něco komplikuje problémy, konkrétně tato věc, tak nejjednodušší je to zrušit. Ne najít cestu, jak to udělat, aby to fungovalo. Myslím si, že než dělat takovéto kosmetické úpravy, tak bychom se měli spíše zaměřit na celkovou revizi vyplácení sociálních dávek, pojistných, nepojistných, u nás v České republice. A možná bychom se divili, co by nám tato revize přinesla.
Myslím si, že spousta starostů tuto problematiku umí řešit sama, bez jakékoli zákonné normy, a vím, že i na výboru pro sociální politiku na toto téma byla poměrně velká diskuse. Dá se říci, že opravdu převažoval názor podpořit samosprávy v tom, aby mohly nějakým způsobem regulovat pobyt občanů na svém území, aby jim to nedělalo potíže a aby i obce mohly pomoci lidem, kteří se chtějí dostat ze své nouze. Takže já si opravdu myslím, že ta pravomoc těch obcí by tam měla jednoznačně zůstat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Poslední faktická poznámka pan poslanec Karel Fiedler. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. To je problém, o kterém se ví. Já jsem tady s paní ministryní ještě potom trošku debatoval a jsem rád, že máme víceméně asi podobný, nebo shodný pohled na věc. Ještě jsem teď rychle telefonoval. Je to v podstatě, jak jsem zjistil, věcí formuláře. Ten formulář, který ten žadatel o ten příspěvek... tam je kolonka "potvrzení vlastníka bytu". Tak ten formulář změňme, to by bylo velmi jednoduché, dejme tam ještě druhou kolonku "potvrzení správce bytového fondu nebo plátce dodavatele energií, vody". To je ten problém, ten jsme si řekli, ty peníze se vyplatí, a pak se nedostanou tam, kam mají, že si je někdo nechá v kapse. Část toho problému, zdůrazňuji část, neříkám, že to je všelék, by se dala velmi jednoduše vyřešit tak, že žadatel o příspěvek bude předkládat potvrzení dvojí, vlastníka bytu a vlastníka nemovitosti, že ty peníze použil na to, na co mu byly vyplaceny. A tak by se velmi omezil tento problém. Neříkám, že vyřešil.
Stává se, a je to právě problém Ústecka, těch bytů v severních Čechách, že tam najednou dochází k velké migraci a že tam do těch obcí přicházejí ti nepřizpůsobiví, kteří prostě bydlí kdekoliv, jakkoli, z jiných oblastí. Oni je tam neznají. A dokonce i sami příslušníci toho etnika říkají, že je tady nechtějí, protože ty domy přivádějí k devastaci, přivádějí je k rozkladu. A začíná tento problém migrovat. A ti, kteří s tím mají zkušenosti, varují před tím, abychom zabránili (?) tomu, aby tento problém postupoval dál. Protože co se stalo? Problém kšeftů na ubytovnách se přenesl do bytů. A jsem rád, že je tady pan ministr financí Babiš, protože jako správce kasy by měl mít zájem na tom, aby se neplýtvalo (předsedající upozorňuje na čas) s vyplácením finančních prostředků a sociálních dávek.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Ptám se, kdo další se hlásí do rozpravy. Pokud nikdo takový není, tak rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova paní navrhovatelky, případně paní zpravodajky. Není zájem. Přivolám naše kolegy z předsálí a budeme hlasovat. Než budeme hlasovat o pozměňovacích návrzích, tak je tady návrh pana poslance Fiedlera na opakování druhého čtení tohoto návrhu zákona. Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Budeme hlasovat o opakování druhého čtení toho návrhu zákona podle § 95 odst. 2 jednacího řádu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro opakování druhého čtení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování 119. Přihlášeno je 155 poslankyň a poslanců, pro 89, proti 58. Návrh na opakování druhého čtení byl přijat.
Tím končím projednávání tohoto bodu. Děkuji paní ministryni a paní zpravodajce.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.