(10.20 hodin)
(pokračuje Bendl)
Vzhledem k tomu, že tenhle návrh to neobsahuje, pokud vím, tak bychom měli vědět, jak je to vlastně myšleno s tímto. Jak uchopíme VDJ, ke kterému datu a času a množství atd. to budeme brát? Protože tím, jak se veličina v průběhu roku mění, tak to není úplně jasné a může to někomu pomáhat a někomu to může výrazně škodit.
Ještě si dovolím říct poznámku k tomu 31. 12. 2018. Jestli já slyším od podnikatelského sektoru často nějaké připomínky, tak to je: Neměňte tak často pravidla hry! Pořád nám měníte pravidla, pořád nové papíry, nové povinnosti, nové dokumenty atd., atd. V okamžiku, kdy řekneme tohle je jenom na chvíli, znamená to, že si bude muset zemědělský sektor potom zase zvykat na nějaký jiný systém. Přijde, někdo ho bude muset měnit nebo ho bude prodlužovat atd. A jestliže v obecném podnikatelském sektoru není ta potřeba vidět na léta dopředu tak veliká, protože ve strojírenství určitě nežijí tím, co se jim urodí za dva nebo za tři roky, na rozdíl od zemědělství, pak je daleko citlivější měnit pravidla hry často uvnitř sektoru zemědělského. Myslím si, že je určitě na debatu, protože 31. 12. 2018 je za dveřmi z pohledu zemědělce, v podstatě. Příští rok budou volby. To se šest měsíců předtím nic nestane, šest měsíců potom se nic de facto nestane, nebude tady možnost přijmout nějakou reakci na ten systém. Proto spíš nabízím argumenty proč si s tím časem tolik nehrát a nedefinovat ho přesně. Spíš jej nechat být a podle zkušenosti, jak se ty věci budou vyvíjet, pak případně na situaci reagovat.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji dvě faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Šrámka, po něm pan poslanec Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dovolte mi jen stručně reagovat, proč jsem právě řekl, že za posledních 25 let. Dovolte mi jenom zde citovat trendy zahraničního agrárního obchodu. Pokles produkce vybraných komodit způsobil silnou závislost na dovozu. Saldo agrárního zahraničního obchodu Česka je dlouhodobě záporné. Naposledy bylo kladné v roce 1993. Aktuální data za zahraniční obchod 2016 potvrzují samozřejmě tento vývoj.
Nicméně dovolte mi ještě zareagovat na ty praktické věci. Tedy počet VDJ se bude počítat k poslednímu dni v měsíci. A rád bych tedy zareagoval na to, že všichni chtěli SAPS. Kdo to byli všichni? Občané České republiky, kteří nechtěli být závislí na dovozu potravin, to určitě nebyli. Byl to určitě prostě někdo, majitelé půdy a hlavně zemědělci, kteří toho nechtěli moc dělat. Protože SAPS jsou prostě výhodně pro ty, kdo zaměstnávají méně lidí, mají méně starostí, nemají žádná zvířata, pro ty je to samozřejmě výhodné. Takže ti všichni chtěli SAPS. Ale jsem přesvědčen, že kdyby tomu česká veřejnost rozuměla, pořádně, tak 90 % občanů České republiky to chtít nebude. Tady ti všichni byli jenom tito.
A co se týká ceny půdy. Cena půdy v poslední době samozřejmě stoupá a nájmy také. Je to samozřejmě hlavně právě díky systému SAPS. Cena půdy v Německu je sice vyšší, ale je zajímavé, že například dotace na hektar např. ve Francii, tzv. SAPS, jsou skoro třikrát nižší. A ty podpory jsou právě diferencované právě na zvířata, na farmu, na různé výroby atd. U nás prostě 70 % peněz, které protečou zemědělstvím, tak jdou na SAPS. A část z nich končí u majitelů pozemků. Tedy nekončí vlastně v zemědělství! Takže peníze, které jsou určeny na SAPS, nejsou do zemědělství, ale často jenom pro ty majitele prostřednictvím nájmů, vysokých nájmů dneska již, takže nekončí v zemědělství. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana poslance Kováčika také s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji, paní předsedající. Paní a pánové, byl jsem panem kolegou Bendlem vyzván, abych potvrdil situaci v zásobování v dobách před listopadem 1989, v dobách předpřevratových. Víte, pane kolega Bendl říkal, že něco pamatuje, já taky. Ale padesátá léta, pane kolego prostřednictvím paní předsedající, přece jenom nepamatujeme ani jeden. Tak, jak to vypadalo v obchodech. Nepamatujeme. Leda, že by nám bylo hrubě přes 70.
Ano, v 50. letech nebylo maso a jiné potraviny v celé Evropě! Hubená poválečná léta, kdy bylo zemědělství zdecimováno druhou světovou válkou, skutečně znamenala nedostatky v zásobování potravinami obecně, masem taktéž, v celé Evropě. Nejen v Československé socialistické republice. Resp. Československé republice. Socialistická byla až od šedesátého. Potom ovšem potvrzuji, že když přicházel převrat, jedna z největších kritik na socialistické zemědělství byla, že zemědělství je přebytkové. (Hovoří hlasitě, důrazně.) Že vyrábíme více, než spotřebováváme. Že soběstačnost je více než 100 %. A že je tudíž třeba vrátit se zpátky k malým farmám a vrátit se zpátky k tomu, co bylo kdysi dávno, idylického. A tak ten výsledek je a bohužel se na té situaci podílel i pan kolega Bendl ve funkci ministra, že máme stavy zvířat, např. mluvím o živočišné výrobě, v dojnicích na 40 % stavu roku 1989, atd., atd. Nebudu všecka čísla jmenovat. Potvrzuji to, co tady řekl pan kolega Šrámek.
A na závěr. Tento návrh zákona má uhasit požár, který v živočišné výrobě způsobil mj. i pan kolega Bendl. Takže bych poprosil, pojďme hlasovat a nechme toho natahování se o věcech, které dávno každý ví. (Upozornění na čas.) Snad jen někdo málo neví. Děkuji. (Potlesk z lavic KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: S faktickou poprosím k mikrofonu pana poslance Bendla. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Chci poděkovat panu kolegovi Kováčikovi za vystoupení. Bylo opravdu skvělé. A vždycky, když to takto natvrdo slyším, tak si říkám, že stojí za to, abychom tomu, co tady bylo před rokem 1989, že to tady pořád ještě je, že je třeba tomu bránit. Evidentně, evidentně se některým stýská.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kudelu, který je řádně přihlášen do rozpravy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Paní předsedající, dobrý den. Chtěl bych taky krátce zareagovat na proběhlou rozpravu.
Žádné další papíry se nezavádějí, protože kdo nechce papírovat, samozřejmě nemusí. Kdo papírovat chce, má nárok na vratku spotřební daně, tak mu vratka spotřební daně bude umožněna.
Já jsem do systému načetl tři pozměňovací návrhy. Při vybraných činnostech zemědělské výroby, např. při štěpkování náletů kolem polí, kolem lesů, je možno uplatnit vratku spotřební daně také na štěpkování. Nicméně pro činnosti v lesní výrobě tato vratka není umožněna. Proto jeden z mých pozměňovacích návrhů se týká také rozšíření vratky spotřební daně na vybrané činnosti při pěstební činnosti v lesnictví.
Při jednání zemědělského výboru pan poslanec Kott navrhl, aby byla vratka spotřební daně také umožněna pro podnikatele v rybníkářství a při chovu ryb, takže i tento pozměňovací návrh mám připravený.
A třetí můj pozměňovací návrh, který v podrobné rozpravě načtu, se týká právě administrativy, kdy dnes je nutné, aby oprávněný, který má zájem o vratku spotřební daně, toto uplatňoval pravidelně co dva měsíce. Toto opatření je administrativně náročné pro žadatele, a proto navrhuji, aby bylo umožněno žádat vratku spotřební daně dvakrát ročně, tedy co půl roku.
Tohle jsou mé tři pozměňovací návrhy, které jsou připraveny ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu pana poslance Šrámka, a já se k nim přihlásím v podobné rozpravě. Děkuji. ***