(17.20 hodin)
(pokračuje Hovorka)
To samé je v rámcové smlouvě na dodávky léčivých přípravků. Nezveřejňuje se výše bonusů. Například v darovací smlouvě je citlivé ujednání výše daru, účel daru, platební podmínky. Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran s tím (upozornění na čas), že společnost považuje za obchodní tajemství, a tak dál.
Vážený pane ministře, proč to ministerstvo pod vaším vedením dělá a na základě pokynu koho? Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych nejprve ujistit, že Ministerstvo zdravotnictví v žádném případě nedává jakékoliv návody, jak obcházet zákon upravující registr smluv. Ministerstvo zdravotnictví naopak nabádá k dodržování platných právních předpisů. Po přijetí zákona upravujícího registr smluv obdrželo ministerstvo od lůžkových organizací řadu podnětů a dotazů k aplikaci uvedeného zákona ve specifickém prostředí zdravotnictví. K řešení uvedené problematiky byla sjednána schůzka, které se zúčastnili zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, České asociace farmaceutických firem, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace nemocnic České republiky, zástupci zdravotních pojišťoven a další. V rámci uvedeného jednání byly podrobně diskutovány jednotlivé smluvní typy uzavíraných smluv, na které se vztahuje povinnost zveřejnění dle zákona o registru smluv a jejich specifika v rámci prostředí zdravotnictví. Výsledky uvedeného jednání pak byly zveřejněny jako záznam na webových stránkách ministerstva.
Zveřejněný dokument včetně závěrů v něm uvedených však rozhodně nestanovuje žádné postupy, a to ani v případě bonusů, že se mají utajovat. Hovoří se zde o respektování obchodního tajemství, a to výslovně ve vztahu k mechanismu výpočtu, nikoliv výši bonusu. Takový záměr mimo jiné navazuje na § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, který říká, že povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na výpočet. Výše bonusu by zveřejňovaná být měla, což materiál také říká. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o závazný výklad práva, natožpak příkaz ministerstva, ale pouze toliko o konsenzus osob zúčastněných na jednání k aplikaci zákona o registru smluv, který by tak mohl přispět ke snadnější a jednotnější aplikaci zákona o registru smluv.
Ministerstvo zdravotnictví tedy transparentně reprezentuje výsledek jednání zúčastněných stran. Materiál, který popisuje jednotlivé typy smluv, pak vychází z platného práva. Jeho součástí je také institut obchodního tajemství dle § 504 občanského zákoníku. Nezveřejňování informací, které jsou předmětem obchodního tajemství, respektuje jak zákon o registru smluv, tak zákon o svobodném přístupu k informacím. Splní-li některá informace zákonné atributy obchodního tajemství, pak nemá být zveřejňována. To říká platné právo a uvedený dokument se od toho nijak neodchyluje. Dokument uvádí jasné závěry o tom, že se uvedené smlouvy mají zveřejňovat s výjimkou těch pasáží, které se dle platných právních předpisů zveřejňovat nemají.
Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pane poslanče, prosím, vaše doplňující otázka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za vysvětlení, ale já osobně považuji za skandální, když se Ministerstvo zdravotnictví oficiálně sejde s firmami a zdravotními pojišťovnami a společně si domluví postup, jak zamlžit a znepřístupnit skutečné ceny placené za léčiva nakupovaná z veřejných prostředků. To se pak pojišťovnám asi nebude lehce dařit nastavovat úhrady dle skutečných tržních cen. Ani nemluvím o celoevropské regulaci cen léčiv, ke které máme dle závazků k EU přispívat referencováním cen dle tzv. transparenční směrnice. Kdyby takhle poctivě referencovali všichni, tak to s plošným snižováním výdajů za léčiva v EU můžeme rovnou zabalit. A to, že se doporučuje tajit, na co a za jakých podmínek dostaly nemocnice od různých farmafirem finanční dary, to už je opravdu vrchol.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o otázku, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Chtěl bych tedy vysvětlení, proč se toto dělá, protože si nemyslím, že obchodní tajemství je všechno to, na co se tady poukazuje. To je prostě pokřivení smyslu a významu tohoto zákona. Děkuji.
Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, úplně nemám moc, co bych dodal k tomu, co jsem řekl. Prostřednictvím pana předsedajícího, mě překvapuje odpor pana poslance Hovorky k tomu, že ministerstvo komunikuje s klíčovými stakeholdery, jimiž farmaceutické firmy jsou. Když bylo zveřejněno, že asistent pana poslance Hovorky je placen farmaceutickými firmami, tak mě překvapuje dvojí metr, že ministerstvo se nemůže na oficiálním jednání setkat a pak vše transparentně zveřejnit, a na straně druhé je tady někdo, kdo je placen farmaceutickými firmami stotisícovými částkami, jak zveřejnila média, a to zřejmě nevadí.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další, 19. interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci zveřejňování výsledků hospodaření. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, k tématu mé interpelace mě přivedla čirá náhoda, kdy jsem chtěl zjistit na webu Justice výsledky hospodaření jedné organizace a zjistil jsem, že tam žádné výsledky hospodaření nemá zveřejněny.
Proto jsem se čirou náhodou podíval na web Rekonstrukce státu, schválně jsem se podíval na někoho, abych si ověřil, jestli tam mají jít i ti druzí (?), nebo ne. Čtu z jeho webu: Garanty projektu Rekonstrukce státu jsou zástupci pěti organizací zapojených do projektů Oživení, Naši politici, Centrum aplikované ekonomie, Otevřená společnost a Frank Bold. Občanské sdružení Oživení má zveřejněnu účetní uzávěrku, výroční zprávu a zprávu auditora za rok 2013 a 2014. Občanské sdružení Naši politici nemá na webu Justice zveřejněno nic. Centrum aplikované ekonomie jsem na webu Justice vůbec nenašel, takže otázka zní, jak se vůbec jmenují a jestli jsem dobře hledal. Otevřená společnost, o. p. s. - účetní uzávěrka, výroční zpráva a zpráva auditora od roku 1999, ti tam mají úplně všechno. Společnost Frank Bold - na webu Justice jsem našel celkem čtyři organizace s tímto názvem. Jedna tam měla něco málo, jedna veškeré údaje od založení v roce 2009 a dvě tam nemají vůbec nic.
Je-li tedy povinnost zveřejňovat výsledky hospodaření ve Sbírce listin, pak kdo a jak to kontroluje? Není-li to povinnost, proč takové ustanovení nezrušíme?
Otázka další. Možná že organizace hlásí svoje výsledky hospodaření na soudy, ale někde je zádrhel a podklady nejsou na webu Justice zveřejněny. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Pane předsedající, vážené poslankyně - taky tady nějaké jsou, poslanci, děkuji za otázku. To je téma, kterým se dlouhodobě zabýváme. V první řadě chci zdůraznit, že naše povinnost zveřejňovat paušálně všechny závěrky ve Sbírce listin je v Evropě dosti ojedinělá. Já ji považuji za pozitivní a prospívající bezpečnosti obchodu. Zároveň víme, že skutečně řada společností ji neplní, jakkoliv se disciplína poněkud v posledních letech zlepšila, a hledáme tedy způsoby, jak to vylepšit.
Stávající nástroje vynucování téhle povinnosti nějaké existují. Primárně jde o pokuty, které mohou být podle toho, kdo a v jaké situaci je, ukládány do výše dokonce 3 % hodnoty aktiv nebo 100 tis. korun. Nicméně problém je, že valná většina subjektů, které neplní Sbírku listin, ji neplní proto, že jsou to subjekty de facto mrtvé. Jsou to opuštěné, zapomenuté společnosti, takže pokud tam uložíme pokutu, tak jenom vznikne pohledávka, kterou nikdy nikdo nevymůže a je to neefektivní. Proto nyní zvažujeme různá řešení podle různých zahraničních modelů, konkrétně v užším výběru je model belgický a francouzsko-slovenský řekněme. Spíše se nám líbí v tuhle chvíli ten francouzský, který by znamenal, že pokud společnost dva roky nemá závěrku, tak bude samozřejmě vyzvána a po marných výzvách bude nejen zrušena, ale rovnou vymazána bez toho, aby tam nastupovala nějaká likvidace, což je dosti přísná, ale zároveň efektivní sankce. Pokud najde podporu v odborné veřejnosti, se kterou v tuhle chvíli o ní diskutujeme, měla by se objevit v novele zákona o obchodních korporacích, kterou nyní dokončujeme, a měli bychom ji v průběhu tohoto, nejpozději příštího měsíce předložit do připomínkového řízení. Děkuji. ***