(14.40 hodin)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně Fischerová, chcete položit doplňující otázku? Prosím.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za odpověď. Ta poslední slova, pane premiére, o společné evropské armádě, na to budeme mít asi různé názory. Jsme členem NATO a tam slibujeme, že budeme tedy zvyšovat příjmy. Tedy náš vklad, naše spoluúčast. Čili bych se věnovala jedné prioritě.
Ale teď ještě dám doplňující otázku. Prosím pěkně, vím, že toto pondělí v Krynici v Polsku zasedala V4 a z médií jsem se dočetla, že ne všechny názory byly jednotné. Myslím, že se mluvilo tedy o budoucnosti Evropské unie. Čili bych potřebovala konkrétní odpověď, v čem se to zejména lišilo. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: I když V4 prokázala velkou míru soudržnosti, tak ne na všechno nutně musíme mít v rámci V4 společný názor. Kde jsme se shodovali v rámci V4, je právě ten důraz na posílení bezpečnostní dimenze evropské spolupráce. Myslím si, že jednoznačně pozitivně k projektu společné evropské armády se vyjádřilo Maďarsko, podporu diskusi na toto téma vyjádřilo také Slovensko.
Shodli jsme se na tom, že Evropa by měla více spolupracovat při ochraně svých vnějších hranic, že bychom se měli soustředit na to, abychom řešili migraci tam, kde vzniká, to znamená na podporu těch zemí, které jsou zdrojovými územími migrace. Shodujeme se v rámci V4 také na tom, že nepřipadá v úvahu, aby v Evropě byla otevírána otázka kvót povinného přerozdělování uprchlíků, a že nesouhlasíme s tím, aby byly národní pravomoci v oblasti migrační politiky přenášeny na centrální evropskou úroveň. Tady si myslím, že minimálně v těchto oblastech panuje shoda.
Stejně tak panuje shoda i na tom, že bychom měli i nadále podporovat využití evropských fondů, evropské kohezní politiky, hájit čtyři svobody, hájit je i ve vztahu k Velké Británii, pokud jde o naše lidi, kteří dneska ze středu Evropy ve velké Británii pracují.
Tam, kde jsou rozdíly, tak je otázka toho, zdali jednotlivé země si dokážou představit nějaké otevírání stávajících evropských smluv. Tady Polsko a Maďarsko má názory, které v zásadě nevylučují otevírání smluv, ale nechtějí tím tu diskusi začínat. Slovensko a Česká republika jsou v tomto směru rezervovanější a rádi bychom spíše mluvili o praktickém zlepšení fungování Unie a institucí na bázi stávajících smluv.
A ještě na jedné věci se shodujeme, a to je, že politickou iniciativu v Evropské unii musí mít Evropská rada, kde jsou zastoupeni předsedové vlád jednotlivých zemí. Tu politickou iniciativu nemůže mít z povahy věci Evropská komise, ale musí tady být rovnováha mezi evropskými institucemi, mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a parlamentem.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jiří Koubek, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.
Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně.
Vážený pane premiére, obracím se na vás v následující záležitosti. Společnost ČEZ se rozhodla prodat zhruba 740 bytů na pražském sídlišti v Písnici. Jedná se o staré sídliště včetně veřejného prostranství, které má více než sedm hektarů a žije na něm zhruba jedna čtvrtina obyvatel Městské části Praha-Libuš. Spolu s těmito byty také prodává nedaleké obchodní centrum, ale to není předmětem mé interpelace, chci se zabývat tím bytovým fondem.
Není to poprvé, co se společnost ČEZ rozhodla prodat tento rozsáhlý bytový fond. Poprvé to bylo již v roce 2003. Tehdy společnost ČEZ vybídla občany, aby založili bytová družstva, s tím, že jim byty budou prodány. Lidé si tehdy vzali hypotéky, popřípadě rozprodali jiné nemovitosti, tak aby měli dostatek financí na to, aby mohli zavčas splatit částku, kterou ČEZ od nich požadoval. A nutno říci, že lidé byli ochotni tuto částku zaplatit a byli připraveni si byty odkoupit. Ovšem čtrnáct dní před podpisem smlouvy tehdy společnost ČEZ od své nabídky odstoupila.
Nyní se po dvanácti letech znovu společnost ČEZ rozhodla k prodeji bytového fondu, ovšem včetně již pozemku veřejného prostranství, ale nabídku neučinila přímo nájemníkům, ale rozhodla se celé sídliště prodat veřejnou držbou, resp. tomu, kdo nabídne nejvyšší sumu. ČEZ v minulosti prodával své byty v jiných městech, ale prodával je nájemníkům. Touto formou bylo prodáno několik tisíc bytů. Jistěže ne všichni nájemci této možnosti využili, neměli peníze nebo třeba jenom prostě nechtěli, ale tuto nabídku dostali. Bohužel obyvatelé sídliště Písnice tuto nabídku nemají, protože ji od společnosti ČEZ nedostali.
Mám na vás otázku: Jak se budete touto kauzou zabývat? Ono to nepůsobí příliš transparentně a byl bych rád, aby vám pan ministr financí, který je vaším kolegou ve vládě a je vám odpovědný, celou kauzu podrobně vysvětlil a vy jste se tou kauzou podrobně mohl zabývat.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já především děkuji za upozornění na tuto věc. Vyžádal jsem si podklady od Ministerstva financí. Předpokládám, že Ministerstvo financí si vyžádalo tyto podklady od společnosti ČEZ z určité části. A já bych si dovolil v tuto chvíli jenom velmi stručně reagovat na základě informací, které jsem k této interpelaci dostal k dispozici.
Především chci připomenout, že bytové domy na sídlišti Písnice získala společnost ČEZ do svého majetku na základě privatizačního projektu a bylo to v letech 1990, zejména tedy v roce 1995 a následně, kdy společnost ČEZ získala tyto bytové objekty, bytové domy a také související pozemky. Čili byla to součást privatizace majetku státního podniku České energetické závody, státní podnik. A v rámci této privatizace kolem roku 1995 byty přešly na ČEZ.
Skutečně platí, že ten bytový fond byl připraven k prodeji už v roce 2001, ale v roce 2003 byl prodej družstvům složeným z nájemníků pozastaven z důvodu toho, že společnost ČEZ obdržela nevyžádané nabídky investora z externího prostředí. Tato skutečnost pak vyústila v několik soudních sporů ze strany nájemníků prodávaných bytů o povinnost vlastníka byty prodat. Spory trvaly až do roku 2012 s výsledkem toho, že soudy daly za pravdu společnosti ČEZ. Společnost ČEZ tedy uvádí, že na základě povinnosti vlastníka jednat s péčí řádného hospodáře a s ohledem na sociálně ekonomickou situaci v hlavním městě České republiky společnost rozhodla o variantě prodeje formou veřejné soutěže o nejvýhodnější nabídku. Rozhodnutí o prodeji bytového fondu v Praze bylo podloženo výpočty v několika variantách, které stanovily ekonomickou výhodnost takto stanoveného způsobu prodeje. Společnost uvádí, že tuto strategii projednaly orgány společnosti ČEZ a dozorčí rada.
V té informaci, kterou mám k dispozici, je také obsažena část, která se týká sociálního hlediska, které bylo zařazeno do podmínek této veřejné soutěže. Jedná se o možnosti závazku budoucího vlastníka, závazek zájemce učinit nejpozději ve lhůtě do tří let od podpisu kupní smlouvy veškerá právní jednání směřující k prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci, povinnost nabídnout přednostně ke koupi nájemcům užívajícím jednotlivé jednotky ke dni zápisu těchto jednotek do katastru nemovitostí s tím, že by měla být stanovena kupní cena pro takovýto prodej. Dále závazek zájemce ponechat výši nájemného v jednotlivých bytech ve stávající výši, a to zejména po dobu pěti let od uzavření kupní smlouvy, anebo závazek zájemce nezvýšit nájemné v jednotlivých bytech o více než deset procent, a to po dobu pěti let ode dne uzavření kupní smlouvy.
Ta situace není z pohledu vlády jednoduchá, protože nakládání s majetkem společnosti ČEZ, kde tedy stát vlastní 70 % akcií, ale zbylé akcie vlastní soukromí akcionáři, tak nakládání s majetkem té společnosti se jako u kterékoliv jiné obchodní společnosti řídí zákonem o obchodních korporacích. Patří to do oblasti obchodního vedení společnosti, která spadá do kompetence představenstva společnosti. A podle toho zákona, který jsem citoval, není nikdo oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti.
Ministerstvo financí je jedním z akcionářů společnosti ČEZ a nemá ze zákona oprávnění zasahovat do obchodního vedení společnosti, a to přesto, že je akcionářem majoritním. Přesto jsem byl ujištěn o tom, že Ministerstvo financí se bude danou záležitostí intenzivně zabývat, požádá své zástupce v Dozorčí radě společnosti ČEZ, aby této veřejné soutěži věnovali zvýšenou pozornost. Platí také, že současní nájemníci si mohou založit družstvo a toho výběrového řízení se také zúčastnit.***