(11.20 hodin)
Poslanec Zdeněk Syblík: Ano, děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 44. schůze ze dne 22. června k návrhu na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018, sněmovní tisk 832.
Po úvodním slově náměstka ministra financí Volfa, zpravodajské zprávě poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. konstatuje, že
a) usnesením Poslanecké sněmovny č. 999/2015 byl stanoven střednědobý výdajový rámec na rok 2017 ve výši
1 211,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 245,7 mld. Kč. Pro rok 2017 je navrženo zvýšit střednědobý výdajový rámec o 31,2 mld. Kč a v roce 2018 o 32,5 mld. Kč;
b) střednědobý výdajový rámec na rok 2017 po změně a střednědobý výdajový rámec na rok 2018 vyjádřeno v metodice sestavování státního rozpočtu a konsolidované bude činit pro rok 2017 1 242,9 mld. Kč a pro rok 2018
1 278,2 Kč.
II. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 999 z 9. prosince 2015 a stanoví nové střednědobé výdajové rámce na rok 2017 ve výši 1 242,9 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 278,2 mld. Kč.
III. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a tu má pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jakkoliv můj apel bude zbytečný, rád bych alespoň připomněl historii vůbec toho instrumentu, který se jmenuje střednědobé výdajové rámce.
Byl domluven na jednání sociálně demokratickým premiérem Vladimírem Špidlou v roce 2003 v Kolodějích, kde se domlouvaly některé prvky nezbytného postupného ozdravování veřejných rozpočtů, a implementován do právního řádu na návrh sociálně demokratického ministra Mertlíka. Je to velmi důležitý instrument za předpokladu, že ho nebereme formálně, ale že k němu přistupujeme skutečně věcně.
Ta úvaha je jednoduchá. Vláda si na tři roky naplánuje nezbytné výdaje, které jí Parlament schválí tak, aby byl únosný deficit, nebo aby byl deficit takový, jaký bude Poslanecká sněmovna svou většinou pokládat za únosný. Za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet lépe, než se předpokládalo, tak jsou ty výdaje ale zastropovány a veškeré vyšší příjmy jsou používány k vylepšení salda, nikoliv ke zlepšení výdajů.
Do té doby totiž střednědobý výhled byl opravdu plánován jenom v saldu, to znamená v relativním čísle, a od roku 2004 tehdejším rozhodnutím Poslanecké sněmovny, a dalo se to do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, se zastropovaly i ty výdaje. A říkali jsme si: udělali jsme významný krok dopředu, protože budou-li vyšší příjmy, budeme mít nižší deficit, než jsme plánovali.
Fór je v tom, že byly jenom dvě vlády, které ty výdajové limity nenavrhovaly zvýšit. To byla Topolánkova a Nečasova. Ta samá vláda, která zavedla do zákona výdajové limity, je ještě v tom volebním období dvakrát zvedla. Pro vaši informaci, kdyby Paroubkova vláda respektovala výdajové limity, mohli jsme mít vyrovnaný rozpočet v roce 2007. Jenom kdyby je respektovala, kdyby nedělala nic jiného.
Bohužel Sněmovna se chystá k témuž, aniž by pro to byl jediný racionální ekonomický důvod. V okamžiku, kdy máme na stole vyšší příjmy, než jsme očekávali, abychom dodrželi deficit, nemáme politickou odvahu na to, abychom ty příjmy použili ke snížení deficitu, ale chceme je prostě za každou cenu utratit. Pod heslem když ty peníze máme, proč bychom je neutratili. Ale my je prosím pěkně nemáme, my si stejně budeme muset půjčit. Mohli bychom si půjčit méně, kdybychom měli tu disciplínu, se kterou výdajové limity byly vkládány do rozpočtových pravidel republiky.
Tak jak se k nim chováte, v tom zákoně nemají vůbec žádný smysl. To je jenom formální otázka. Prostě jsou tam nějaké výdajové limity. No, my si je stejně každý rok změníme. To je popření významu instrumentu, který do toho zákona byl dán, a především je to popření základu rozpočtové odpovědnosti, kterou by Poslanecká sněmovna měla mít.
Doporučuji neschválit, doporučuji zamítnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane předsedo. Dalším řádně přihlášeným je pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vždycky, když Ministerstvo financí zveřejňuje výsledky hospodaření v jednotlivých měsících, jsem velmi zdrženlivý v komentářích a říkám - ta čísla vypadají dobře pro vládu, nebo dobře pro opozici. Abychom počkali, až skončí celý fiskální rok, a pak se zamysleli nad těmi čísly, podívali se na komentář a pak vedli smysluplnou debatu o tom, zda to šlo udělat lépe, nebo ne.
Nicméně na začátku září, na začátku školního roku, když pan ministr financí představoval výsledky za prvních osm měsíců, které jsou opravdu velmi dobré, zhruba plus 80 mld., tak sám sebe i celou Sobotkovu vládu pochválil za rozpočtové hospodaření. Ale v ten samý okamžik tady leží materiál, který zvyšuje výdaje na roky 2017 až 2018 zhruba o 30 mld. Je to o něco víc než 30 mld. Pokud ten materiál neschválíme, nic se nestane. Máme schválené výdajové rámce na roky 2017, 2018. Jediné, co by se stalo, pokud budou vyšší příjmy, je, že schodky státního rozpočtu nebudou 60 a 50 mld, jak plánuje tato vláda, ale byly by 30 a 20 mld.
Abych předešel polemice o tom, že něco je plán, něco skutečnost, tak mluvím o plánovaném schodku. A myslím, že by to byla dobrá zpráva pro českou ekonomiku. Bezesporu by to vedlo ke snížení objemu dluhové služby a mohlo by to vést k ještě lepším podmínkám, když máme dnes výborné podmínky na obsluhu státního dluhu.
Náš klub bude hlasovat proti změně schválených výdajových rámců.
Nevidíme v okamžiku, kdy skutečně rostou daňové příjmy - když se podíváte na čísla za osm měsíců, tak myslím, že musíme poděkovat našim zaměstnavatelům. Protože pokud vezmu jenom tři položky příjmů státního rozpočtu za osm měsíců a to je daň ze závislé činnosti, to je ta daň za zaměstnance, pokud vezmu platby za sociální pojištění a platby za zdravotní pojištění, tak dohromady je to skoro 30 mld. Samozřejmě negativní zpráva, která byla za těch osm měsíců - říkám, s celkovým hodnocením musíme počkat do konce roku -, byla, že za osm měsíců poklesl objem investic a kapitálových výdajů o více, než o 30 mld. Kč.
Ale skutečně, milé kolegyně a kolegové, není jediný důvod, abychom navyšovali výdaje. Příjmy jsou na velmi dobré úrovni. Vy věříte tomu, že díky vašim podle našeho názoru velmi chybným a škodlivým zákonům budou ještě vyšší, tak nevím, proč nevyužít té možnosti a nesnížit plánované schodky státních rozpočtů v letech 2017 a 2018 zhruba o těch 30 mld., o které dneska chcete navýšit výdaje. ***