(15.30 hodin)
(pokračuje Laudát)
Prostě se domnívám, že takhle už do dál nejde. Proto moc naléhám, ať už se dohodneme potom na nějaké modifikaci, aby některý z návrhů, které tady vlastně už sem ze třetí strany předkládáme, prošel a ten bod jsme využili s tím, že prostě je pro mě nepřijatelné, aby dokonce zástupci hnutí ANO si mezi sebou navzájem předhazovali, kdo nese větší odpovědnost. Nebyla tam paní ministryně Šlechtová, tak to také schytala minulou středu, nebo ministr dopravy Ťok nebo ministr životního prostředí. Mám pocit, že to je jeden velký pouťový kabaret, ale bylo by to k smíchu, kdyby nešlo o tak vážné věci.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Laudátovi. Dobré odpoledne, paní poslankyně, páni poslanci. Budeme pokračovat v návrzích na změnu pořadu nebo upřesnění pořadu schůze, a to vystoupením paní kolegyně Marty Semelové, připraví se kolega Huml, poté pan kolega Josef Novotný. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Vážené dámy, vážení pánové, navrhuji předřadit bod číslo 137, sněmovní tisk 780, jedná se o návrh zákona o náhradním výživném, a to na úterý 13. září jako první bod odpoledního jednání. Důvodem je potřeba řešit naléhavou situaci matek samoživitelek, případně otců samoživitelů, jejichž děti se z důvodu neplacení výživného ze strany druhého rodiče dostávají do chudoby.
Podle údajů ČSÚ za rok 2014 tvořily neúplné rodiny s dětmi téměř 11 % všech rodinných domácností a žije v nich přibližně 400 tis. dětí, což je zhruba 22 % všech závislých dětí. V koaliční smlouvě se strany současné vládní koalice před třemi lety zavázaly, že v aktuálním volebním období předloží zákon o zálohovaném, resp. náhradním výživném, ale dosud tak neučinily. Přitom neúplné rodiny patří k rizikovým skupinám nejvíce ohroženým chudobou a sociálním vyloučením. Na tuto skutečnost poukazuje mj. analýza ČSÚ vydaná v roce 2015, jež se zaměřuje na život, ekonomickou situaci a finanční zázemí samoživitelek. Podotýkám, že aktuálně ženy samoživitelky tvoří 81 % z celkového počtu samoživitelů. V ČR je, jak plyne ze zmíněné analýzy, ohrožena příjmovou chudobou či sociálním vyloučením přibližně jedna třetina těchto domácností. Podle zjištění ČSÚ nemůže například každá 14. rodina zajistit dětem týdenní prázdniny mimo domov nebo jim hradit pravidelné volnočasové aktivity. Téměř každá 17. domácnost pak nemůže svým dětem zabezpečit vhodné podmínky k učení, případně zaplatit školní akce, jako je plavecký, lyžařský kurz, pobyt na školách v přírodě, výlety apod. Roste také počet rodin, které nemohou zaplatit dětem ani školní obědy. A v souvislosti se zahájením školního roku -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní kolegyně, přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Věřím, že poslední tři přihlášení upřou pozornost na program, a tak prosím ještě vydržte s odůvodněním jednotlivých návrhů. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Marta Semelová: V souvislosti se zahájením školního roku se mnohé z těchto rodin významně zadlužily, jen aby jejich děti měly vše, co škola potřebuje. Stát by měl proto těmto rodinám věnovat výraznou pozornost, neboť každý měsíc prodlevy je pro samoživitele v jeho životní situaci nesmírnou zátěží.
Dalším důvodem, proč je nutné zavést do českého právního řádu institut náhradního výživného, je i všeobecně nízká úroveň vymahatelnosti práva v ČR. Neplacení výživného ze strany povinného rodiče je u nás podle policejních statistik za rok 2015 druhým nejčastějším trestným činem. Podle těchto údajů nerespektuje vyživovací povinnost zhruba 40 % rodičů, a jak už jsem zmínila, nejvíc na to doplácejí děti. Proto považujeme jako klub KSČM za nutné, aby byl urychleně projednán a schválen návrh, který pomůže rodičům, jimž se nedaří vymoci soudem stanovené výživné.
Ještě jednou tedy navrhuji pevně zařadit bod číslo 137, sněmovní tisk 780 o náhradním výživném, na úterý 13. září jako první bod odpoledního jednání a vás, kolegyně a kolegové, žádám tak o podporu. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Slova se ujme pan kolega Huml se svým návrhem a připraví se pan poslanec Josef Novotný, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Huml: Dobrý den. Já budu stručný, nebudu zdůvodňovat, protože to zdůvodníme až při prvním čtení. Já bych chtěl jenom předřadit bod 158, což je tisk 866 o dani z příjmů, po shodě s předkladatelem a zpravodajem na zítřek, tj. středu, ve 14.30 jako pevně zařazený bod. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Na středu ve 14.30. Uvidíme, kolik jich tam bude zařazeno. Dobře, děkuji panu kolegu Humlovi.
Nyní pan poslanec Josef Novotný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, dovolte, abych požádal o pevné zařazení bodu, který je v programu pod číslem 170. Je to návrh Zastupitelstva Karlovarského kraje na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 601. Dovolte, abych požádal o zařazení na úterý 13. září po pevně zařazených bodech, případně pokud by toto neprošlo, tak na pátek 16. září, zase po pevně zařazených bodech.
Důvod je jednoduchý. Tato novela tzv. krajské dálniční známky leží zde ve Sněmovně po prvním čtení již zhruba rok a půl a pořád se setkávám s názory občanů v jednotlivých krajích, kdy tento návrh bude projednán. Jedná se o návrh, jak zjišťuji, kdy celá řada ministrů, poslanců apod. si pořád myslí, že to je návrh, který má sloužit občanům Karlovarského kraje pouze a jedině. To samozřejmě není pravda. Jedná se o návrh, který by řešil situaci například v rodině, která má dvě auta. Jedním autem jezdí do práce jeden z rodičů, dá si tam dálniční známku celoroční, celorepublikovou, a druhým autem jezdí druhý rodič do práce, ale objíždí už dálnici a jezdí po okreskách. Tady samozřejmě by si rád koupil známku za 300 korun a státní kasa samozřejmě by na tom neutrpěla. Bylo by to vlastně vyhovění občanům. Příkladů bych mohl uvést celou řadu. Samozřejmě že tento je jeden z mnoha. Například každý kraj má nějakého zahraničního souseda. My máme Němce, Liberecký kraj nebo Pardubický Poláky, Rakušany zase Jihočeský atd. Tito lidé jezdí do těchto krajů velmi často pouze za obědem, jedou si tam koupit benzin, na návštěvu apod. a jezdí po okreskách. Nekoupí si známku za 1 500 korun. Pokud by měli možnost si koupit celoroční známku za 300 korun, určitě by to udělali a zase státní kasa by na tom vydělala.
Dalším příkladem jsou samozřejmě důchodci. Spousta důchodců například jede z Chebu do Varů do nemocnice. Spousta lidí jede z Chebu na hokej do Varů. Zrovna tak spousta lidí jezdí z Pelhřimova do Jihlavy za hokejem apod. To znamená, je to nový druh dálniční známky a já bych byl rád, aby už to konečně někteří z vás zaregistrovali a pochopili a neříkaly se takové věty, jako že to je známka pouze pro občany Karlovarského kraje.
Děkuji za pozornost. ***