Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

260.
Ústní interpelace

určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsem za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin, na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní již dávám slovo panu poslanci Petr Bendlovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, moje interpelace se týká jmenování vysokých státních úředníků v souladu se služebním zákonem, nebo chcete-li spíš v nesouladu se služebním zákonem. Velmi pilně jsem sledoval kauzu Energetického regulačního úřadu, kde je údajně trestně stíhána paní Vitásková za to, že jmenovala paní doktorku Veseckou v rozporu se služebním zákonem, neboť ta údajně neměla splňovat výběrová kritéria z hlediska délky praxe a běží tam podle Policie České republiky snad nějaké trestní oznámení a trestní řízení. Podobná situace byla mediálně prezentována už několikrát a týká se Státního pozemkového úřadu, kdy ředitelka Státního pozemkového úřadu údajně nemá a nesplňuje podmínku délky praxe, aby vykonávala takto vysokou funkci, a přitom se v této záležitosti nic neděje.

Chci se vás zeptat, pane premiére, zdali to není dvojí metr. Jednou se to jaksi hodí a podruhé nikoli. Nebo jaký je váš názor na tuto kauzu? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím pana premiéra o reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem si k této věci vyžádal stanovisko Ministerstva vnitra, takže bych si vás dovolil s tímto stanoviskem seznámit. Nicméně na úvod bych rád řekl, že jedním z cílů služebního zákona bylo to, aby politici neovlivňovali služební vztahy, respektive aby je mohli ovlivňovat jen u vrcholných úředníků, a to zákonem stanoveným způsobem. Jmenování ústředního ředitele nebo ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu je v působnosti státního tajemníka Ministerstva zemědělství, jehož nadřízeným orgánem je náměstek ministra vnitra pro státní službu, v tomto případě tedy pan doktor Josef Postránecký. Do působnosti tedy tohoto náměstka do tohoto systému nelze politicky zasahovat.

Já jsem si tedy vyžádal stanovisko Ministerstva vnitra k této konkrétní věci, která koneckonců už také byla medializována, to znamená, z médií jsem o ní byl informován, že tady existují takovéto pochybnosti, takže jsem požádal Ministerstvo vnitra, aby se vyjádřili k okolnostem jmenování ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu. Touto věcí se náměstek ministra vnitra pro státní službu už zabýval. Zabýval se tím už na základě podnětu pana Davida Ondráčky, ředitele Transparency International, Česká republika, který se vlastně na něj obrátil už v květnu letošního roku. Náměstek ministra vnitra pro státní službu tu věc posoudil a neshledal žádné skutečnosti, které by mohly vést k zahájení přezkumného řízení v této věci. Uvádí následující důvody, proč tady neshledal pochybnosti.

Předmětem posouzení byla otázka, zda inženýrka Svatava Maradová mohla být jmenována na služební místo ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu na základě toho příslušného vyhlášeného výběrového řízení, pokud nesplňovala předpoklad výkonu praxe uvedený v citovaném ustanovení zákona. K tomu je nutné uvést, že v případě takzvaného přesoutěžování vedoucích služebních úřadů podle § 186 odst. 4 zákona o státní službě se může výběrového řízení na toto služební místo zúčastnit státní zaměstnanec, který v uplynulých pěti letech vykonával nejméně po dobu tří let ve správním úřadu, územně samosprávném celku, instituci Evropské unie nebo mezinárodní organizaci činnosti podle § 5 nebo činnosti obdobné. Podle § 51 odst. 4 zákona o státní službě se osoba, která byla jmenována na služební místo představeného na dobu určitou, po dobu tří let od uplynutí této doby považuje za osobu splňující předpoklady pro účast ve výběrovém řízení na obsazení služebního místa představeného na stejný nebo nižší stupeň řízení. Podle § 186 odst. 4 ve spojení s tím právě citovaným § 51 odst. 4 zákona o státní službě se může výběrového řízení zúčastnit i státní zaměstnanec, i když nebude splňovat některý z předpokladů účasti ve výběrovém řízení podle § 25 odst. 1 zákona o státní službě. Konkrétně se tedy může výběrového řízení zúčastnit například i představený, který nesplňuje předpoklad příslušného stupně vzdělání.

Čili pokud tedy vycházím z těch příslušných ustanovení zákona o státní službě, tak jak je dnes tedy platný, inženýrka Maradová byla již v době vyhlášení výběrového řízení na pozici ústřední ředitelky Státního pozemkového úřadu a v souladu s § 186 odst. 1 zákona o státní službě se považovala za vedoucího služebního úřadu, nejdéle však do doby, než bude toto služební místo obsazeno podle příslušného postupu, to znamená přesoutěžení. Na základě výjimky umožněné § 51 odst. 4 zákona o státní službě měla inženýrka Maradová možnost zúčastnit se výběrového řízení, i když nesplňovala předpoklad zákonné praxe. Vše výše uvedené také vyplývá i z Metodického pokynu náměstka ministra vnitra pro státní službu číslo 6 z roku 2015 ze dne 17. srpna roku 2015, kterým se stanoví podrobnosti k provádění výběrových řízení na obsazení služebních míst státních zaměstnanců a představených. Podle vyjádření Ministerstva vnitra je tedy irelevantní, zda inženýrka Maradová splnila, či nesplnila požadavek zákonné praxe, jako stávající vedoucí služebního úřadu ho na základě výše uvedeného splňovat nemusela. Státní tajemník Ministerstva zemědělství v posuzování skutečnosti, zda tedy paní Maradová splňuje všechny zákonné požadavky, nemohl postupovat jinak než inženýrku Maradovou vyhodnotit jako žadatele, který splňuje požadavky podle zákona, a to z toho důvodu, že stanovisko výše uvedeného nadřízeného služebního orgánu, to znamená náměstka pro státní službu (upozornění na čas), je v dané věci závazné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Takže všichni státní úředníci jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Když zjistím, že někdo nesplňuje zákonné požadavky na to, aby měl dostatečnou praxi, udělím mu výjimku, a tím je věc vyřízena. Děkuji vám za odpověď, pane premiére.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Zákon předpokládá tuto možnost podle § 51 odst. 4. Tento výklad je potvrzen i závaznou metodikou, kterou vydává náměstek pro státní službu na Ministerstvu vnitra. To znamená, máme tady ustanovení zákona, máme tady závaznou metodiku, která říká, že ten, kdo zaujímá tuto služební pozici, má možnost se přihlásit do výběrového řízení, i když nesplňuje ten potřebný požadavek praxe. Takto zákon tuto věc definoval.

Jenom možná k té pochybnosti, jestli tam není rozdílný metr, který se týká Energetického regulačního úřadu. Pokud jsou ty informace, které mám k dispozici, v pořádku, tak paní Vesecká byla jmenována na pozici místopředsedkyně ERÚ 4. listopadu 2014 a to ještě služební zákon účinný nebyl. To znamená, v té době nebyl účinný služební zákon. Podle toho, co se objevilo v médiích, v čem je spatřován problém ze strany policie, tak paní Vesecká nesplňovala podmínky podle energetického zákona. To znamená, tady je to regulace, která není dána zákonem o státní službě, ale dána energetickým zákonem. Navíc místopředsedové Energetického regulačního úřadu zákonu o státní službě nepodléhají ani dnes. To znamená, tady skutečně nebyl uplatněn a ani nemůže být uplatněn zákon o státní službě a je tam úprava, která se týká energetiky, energetického zákona, a to je zřejmě důvod, proč tato věc je takovýmto způsobem posuzována.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Nyní poprosím k mikrofonu pana poslance Kořenka, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se paní poslankyně Bohdalová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, jak jistě všichni víme, tak zdravotnictví je sektor, který se nějakým způsobem dotýká každého občana naší země. Aby byla zajištěna kvalita zdravotní péče, musí být dostatečná i odměna, což je motivace zdravotnických pracovníků mimo jiné. Proto se ptám, jakým způsobem se vláda stará o to, aby naše zdravotnictví bylo stabilní, efektivní a aby se i nadále rozvíjelo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pane premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní místopředsedkyně. Já s vámi souhlasím, že oblast zdravotnictví je vlastně jednou z nejdůležitějších, za kterou má přirozeně vláda odpovědnost. My se snažíme posledních dva a půl roku, abychom situaci v oblasti poskytování zdravotní péče stabilizovali. To znamená, základními kroky, které jsme podnikli, bylo zajistit dostupnou kvalitní zdravotní péči pro pacienty. A pro to, abychom mohli zajistit dostupnou kvalitní péči, tak jsme přijali kroky, které tuto dostupnost podpořily.

Já chci připomenout, že jsme i na základě vládního programu a koaliční smlouvy zrušili poplatky ve zdravotnictví, snížili jsme daňové zatížení léků. To znamená, tam se daňové zatížení snížilo z 15 % daně z přidané hodnoty na 10 % daně z přidané hodnoty. Provedli jsme také některé další změny. Například jsme prodloužili úhradu lázeňské péče ze zdravotního pojištění a soustředili jsme se následně na zlepšení personální situace ve zdravotnictví.

Pokud bych měl identifikovat dnes hlavní problémy, které ve zdravotnictví existují, tak je to v celé řadě nemocnic přetížení současného personálu. Přetížení zdravotních sester, přetížení lékařů, nedostatek lékařů v některých oborech poskytování zdravotní péče, což se dotýká zejména regionálních nemocnic. Problém je v tom, že jak zdravotní sestry, tak lékaři odcházejí. To, co lékaře více přitahuje, jsou privátní praxe. Protože v okamžiku, kdy máte privátní praxi, tak máte šanci na výrazně vyšší příjem, než když pracujete jako lékař v nemocnici. To, co nám také příliš nepomáhá, je úbytek absolventů či absolventek středních zdravotnických škol, který nastal v uplynulých letech. A přirozeně tím, jak se zlepšila situace na trhu práce, tak to vytváří mnohem větší konkurenci pro všechny lidi, kteří dneska ve zdravotnictví pracují. A nemám tím na mysli jenom zdravotní sestry, ale mám na mysli i ostatní zdravotnický personál nebo technický personál, který pracuje v nemocnicích, prostě proto, že privátní sféra je schopná nabídnout dnes výrazně vyšší platy, než tomu bylo v minulosti.

Klíčové opatření byla tedy finanční stabilizace. Chci připomenout, že jsme opakovaně navýšili platby za státní pojištěnce, které jdou ze státního rozpočtu. Ty platby v minulých letech nebyly valorizovány, a tím došlo k určitému podfinancování celého systému zdravotní péče. To znamená, kompenzovali jsme zdravotnictví výpadek prostředků, který nastal v důsledku zrušení poplatků ve zdravotnictví. To je první věc, která se stala. Dále jsme navýšili platby za státní pojištěnce jak pro letošní, tak je navyšujeme i pro příští rok. To navýšení plateb za státní pojištěnce pro příští rok spolu s tím, že se zvýšila zaměstnanost a vybíráme více na zdravotním pojištění, nám umožňuje, abychom přijali už třetí rozhodnutí o zvýšení platů ve zdravotnictví, které učinila naše vláda. To znamená, už potřetí zvyšujeme tarifní platy, které se týkají sester a lékařů v nemocnicích. To třetí zvýšení tarifních platů, které realizujeme k 1. lednu příštího roku - a chci vás informovat o tom, že vláda už schválila příslušné nařízení, takže to už platí - se bude týkat zvýšení tarifních platů sester a lékařů v nemocnicích o 10 %. Je to zatím nejvyšší zvýšení, ke kterému za poslední tři roky došlo. Na letošek se zvýšily tarifní platy o 5 % a já doufám, že to je jasný signál toho, že vládě záleží na tom, aby zdravotní sestry a lékaři v nemocnicích zůstali.

Ale musíme se věnovat také tomu úbytku, který tady reálně existuje. Já jsem rád, že ministr zdravotnictví začal intenzivně jednat s paní ministryní školství Valachovou. V tuto chvíli se hledá cesta k posílení kapacit na lékařských fakultách, tak abychom byli schopni nabídnout více míst pro studium lékařských oborů. Tady v parlamentu jsou dvě důležité normy, které se týkají zjednodušení vzdělávání lékařů a také zjednodušení vzdělávání zdravotních sester, což z dlouhodobého hlediska pokládám za velmi důležitou věc.

Poslední poznámka, kterou chci říci, je - musíme zajistit to, aby platy rostly také v těch organizacích, v těch nemocnicích, které jsou akciovými společnostmi. A tady jsem rád, že ministr zdravotnictví chystá memorandum s hejtmany českých a moravských krajů, tam, kde kraje zřizují akciové společnosti, které jsou nemocnicemi, tak by garantovaly, že i v těchto akciových společnostech příští rok navýší platy sester a lékařů o 10 %. Ze zdravotního pojištění by na navýšení platů mělo jít příští rok zhruba 7 miliard korun.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Poprosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Bohdalovou. Dříve než dojde, dovolte mi načíst omluvu paní poslankyně Adamové, která se omlouvá z jednání mezi 14.30 a 18.00 hodin z osobních důvodů. Nyní již prosím paní poslankyni Bohdalovou.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážený pane premiére, kolegyně a kolegové.

Vláda v červenci schválila růst platů učitelů a dalších zaměstnanců veřejného sektoru během letošního podzimu a od ledna, jak už tady zaznělo i v předcházející interpelaci, by měly být také zvyšovány platy ve zdravotnictví. Mě zajímá, jaké bude konkrétní zvýšení platů v daných sektorech státní správy. Proč se na to ptám? Protože jsem byla speciálně ve školství svědkem za léta stálého zvyšování platů, ale protože se nenavyšoval rozpočet kapitoly školství, tak to byla jenom taková deklarační situace. Bohužel to, co je dneska už ve zdravotnictví, že ubývá sester a lékařů, tak my už vidíme, že tato situace nám hrozí i ve školství, protože mladí učitelé, kteří absolvují pedagogické fakulty, začnou učit a v současné době, kdy je velmi nízká nezaměstnanost, často odcházejí za lepšími výdělky do jiné sféry. Já jsem sama byla svědkem, a hovořila jsem s několika kolegy - řediteli škol, kteří letos už nemohli sehnat učitele, tak aby zajistili plnou aprobovanost škol. Proto mě tedy zajímá to konkrétní zvýšení platů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je dobře, že vládě zůstal zachován nástroj na to, aby mohla ovlivňovat platy učitelů v regionálním školství. To znamená na základních a středních školách. Tady byly v minulých letech snahy, aby se ty peníze převedly do takzvaného rozpočtového určení daní pro kraje, ale to by znamenalo, že by vláda ztratila jakýkoliv ekonomický nástroj na to, aby mohla garantovat, že ty peníze do školství skutečně půjdou. Nechci vůbec kraje podezírat z něčeho takového, že by ty peníze chtěly krátit. Nicméně máme v tuto chvíli jako vláda, která koneckonců rozhoduje o podmínkách pro stanovení kvality a rozsahu vzdělávání v České republice, nástroj i platový. Máme tedy v tuto chvíli možnost ovlivnit výši platů i díky tomu, že zůstala zachována celostátní tarifní tabulka. To znamená, že vláda může nařízením stanovit platový pohyb u jednotlivých kategorií pracovníků ve školství.

Udělali jsme rozhodnutí, které je, myslím, důležité. Od 1. září letošního roku se platy zvýšily a samozřejmě že vláda převedla Ministerstvu školství odpovídající část finančních prostředků na zbylé měsíce letošního roku. Současně jsou v návrhu státního rozpočtu na příští rok zajištěny peníze pro to, aby k tomu došlo.

Samozřejmě teď je důležité pohlídat, aby byly striktně respektovány metodické pokyny a normativy, které stanoví Ministerstvo školství, ze strany jednotlivých krajů. Struktura toho navýšení je taková, že celkově by se měl navýšit objem platů ve školství u pedagogických pracovníků o 8 %. Čili objem mezd by měl vzrůst o 8 %, z toho garantovaný tarifní nárůst by měl být 6 %. To znamená, o 6 % vzrostou tarify, to jsou peníze, které dostanou obligatorně všichni pedagogičtí pracovníci, a potom jsou tam ta 2 %, která slouží k nadtarifnímu odměňování. To znamená, je tam jakýsi manévrovací prostor pro to odměnit dobré učitele, motivovat učitele z hlediska jejich vedoucích pracovníků. To znamená zejména ředitelů základních a ředitelů středních škol. Takže to je otázka pedagogických pracovníků.

Pokud jde o ty ostatní pracovníky v regionálním školství, tam by se měl navýšit objem mzdových prostředků o 5 % opět od 1. září letošního roku a tarifní mzdy by měly vzrůst o 4 %.

Pokud jde o učitele, je to vyšší tempo, než bylo v minulých letech. Opět je to zhruba třetí zvýšení tarifních platů učitelů za poslední tři roky. Ale v minulosti to byla 3,5 % a 3 % tarifního platu. Teď je to vlastně 6 % zvýšení platového tarifu. Takže je to vlastně zdvojnásobení tempa růstu platů oproti letošnímu roku.

Já to pokládám za důležité i právě pro to, co paní poslankyně Bohdalová ve své interpelaci zmínila, a to je potenciální nedostatek kvalifikovaných učitelů v regionálním školství. My potřebujeme zvýšit motivaci pro absolventy pedagogických fakult, kterých není málo. Ale my pro ně potřebujeme zvýšit motivaci, aby do školství skutečně šli. A když už do školství skutečně jdou, tak aby tam vydrželi. Zejména aby tam vydrželi i v situaci, kdy si třeba založí rodinu a samozřejmě ty nároky na příjem tam výrazným způsobem vzrostou.

Já bych byl tedy velice rád, kdybychom v tomto tempu zvyšování platů ve školství mohli pokračovat i v následujícím období.

Jde také o to, abychom zajistili dostatek prostředků na reformu regionálního školství. To je poslední věc, kterou bych chtěl zmínit. Nejde jenom o to zajistit peníze na nárůst platů, ale potřebujeme také změnit systém financování regionálního školství. A já jsem velmi rád, že Ministerstvo školství připravilo návrh této reformy a že se dostaneme od financování na hlavu k financování na hodinu. To znamená, budeme financovat výuku. Nebudeme financovat školy striktně podle počtů žáků. Protože to samozřejmě v minulosti vedlo k tomu, že i třeba školy, zejména zmíním střední školy, se snažily udržet studenty doslova za každou cenu jenom proto, aby nepřišly o toto financování, které bylo výrazně postaveno právě na počtu žáků. Čili pokud provedeme tuto reformu financování regionálního školství a zvýšíme ještě dále platy učitelů, tak si myslím, že bychom se mohli dostat do situace výrazně lepších podmínek pro zvýšení kvality ve vzdělávání.

A ještě pokud jde o ten průměrný plat učitele v regionálním školství. Domnívám se, že bychom měli mířit - nestihneme to v tomto volebním období - ale v příštím volebním období bychom měli mířit k tomu, aby průměrný plat učitele v regionálním školství překročil 40 000 korun.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Chce paní poslankyně položit doplňující otázku? (Nechci.) Nechce položit doplňující otázku.

Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Petr Gazdík, připraví se pan poslanec Karel Rais. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, vážený pane premiére. Vláda bez transparentního výběrového řízení prodloužila smlouvu s firmou Kapsch na výběr mýtného v České republice. Opakuji, že místní a regionální samosprávy jsou hnány k odpovědnosti leckdy jen za formální pochybení. Jsou policií a státním zastupitelstvem stíhány, jsou pokutovány v evropských fondech. Tady jde o kontrakt v řádu miliard korun. Sleva, kterou Kapsch nabídl, neobstojí při otevřeném výběrovém řízení. Mohla být dle našeho názoru mnohem vyšší.

Případ na náš podnět začal šetřit antimonopolní úřad a je velmi pravděpodobné, že smlouva s Kapschem podle našeho názoru není v souladu se zákonem, může být zrušena. Proto se vás jako premiéra ptám, jaký bude postup vlády, pokud Úřad na ochranu hospodářské soutěže konstatuje, že chyba nastala a smlouva se neměla uzavřít. Vyžádal jste si od ministra dopravy vysvětlení, proč ministerstvo pod jeho vedením i pod vedením jeho předchůdce z téže strany léta nekonalo a nebylo schopno připravit řádnou soutěž? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci. Prosím máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené poslankyně, vážení poslanci, paní místopředsedkyně, tohle je asi jeden z nejvážnějších problémů, který naše vláda musí řešit. Protože my jsme se opakovaně od nástupu do vlády zabývali tím, abychom jako vláda sledovali harmonogram přípravy na situaci, kdy skončí stávající smlouva na provoz mýtného systému. Ta stávající smlouva byla vysoutěžena před rokem 2006 a byla uzavřena v roce 2006 na deset let. Těch deset let uplyne na konci letošního roku a cílem vlády bylo, abychom zajistili provoz mýtného systému i po 1. lednu příštího roku, aby nedošlo k výpadkům příjmů pro státní rozpočet. To byl, řekněme, ten hlavní cíl, který vláda měla.

My jsme celou dobu jako vláda trvali na tom, aby zde bylo technicky neutrální výběrové řízení, které by se týkalo provozovatele nového systému. V průběhu času byla vláda informována postupně oběma ministry dopravy, ale zejména ministrem dopravy Ťokem o tom, že z důvodů chybějících smluvních podkladů a chybějící smlouvy mezi státem a současným provozovatelem mýtného systému není Ministerstvo dopravy schopno zajistit otevřené technologicky neutrální výběrové řízení bez poskytnutí součinnosti ze strany současného provozovatele systému. To byl ten hlavní důvod, proč nedošlo k realizaci toho otevřeného výběrového řízení, tak jak o tom byla vláda ze strany Ministerstva dopravy informována. Ministr dopravy nás také informoval o tom, že Ministerstvo dopravy si pořídilo opakovaně několik znaleckých posudků, na základě kterých upřesňovalo svůj postup v této věci.

Současně vláda po celou dobu připravuje otevřené výběrové řízení, technologicky neutrální, které bychom rádi ještě vyhlásili v rámci tohoto volebního období. Cílem těch kroků, které nyní realizuje Ministerstvo dopravy, je zajistit provoz mýtného systému v následujících nejvýše třech letech tak, aby mohl být vybrán nový dodavatel, respektive provozovatel toho mýtného systému, v otevřeném výběrovém řízení, které bude technologicky neutrální, a současně bylo možné provoz toho systému reálně novému provozovateli předat. Právě i na základě smluvní dokumentace, která byla uzavřena v letošním roce na základě jednacího řízení bez uveřejnění, které realizovalo Ministerstvo dopravy.

Nepochybně, tak jako jakékoliv rozhodnutí, které se týká soutěžního práva v naší zemi, podléhá tato věc eventuálnímu přezkumu ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tato věc podléhá samozřejmě i eventuálnímu soudnímu přezkumu a nezbývá než spoléhat na to, že Ministerstvo dopravy se svými argumenty, které má připravené a o kterých informovalo vládu, bude schopno si tento svůj postoj obhájit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? (Ano.) Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Mám pouze doplňující otázku, kterou už jsem jednou položil, a poprosím o jasnou odpověď pana premiéra. Pane premiére, připravuje se v současné době vláda i na tu eventualitu, že to výběrové řízení, které vlastně nebylo, a ten způsob, jaký vláda zvolila při smlouvě s Kapschem, může být antimonopolním úřadem shozen či napaden? Protože z mého pohledu je to nezákonný způsob. Co bude vláda dělat pak? Připravuje se i na takovou eventualitu a připravuje kroky k tomu, aby se mýto vybíralo dál i přesto, že smlouva, kterou s Kapschem Ministerstvo dopravy uzavřelo, může být antimonopolním úřadem zrušena? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Samozřejmě se teď skutečně nechci pouštět do spekulací, protože je to příliš vážná věc. To znamená, nechci teď hodnotit postup Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nicméně mohu potvrdit, že tak jak byla vláda informována ze strany ministra dopravy, ministr dopravy měl příslušné posudky a měl příslušné argumenty pro to, aby odůvodnil svůj postup v této věci. Vláda tedy byla informována o tomto postupu. Vláda celou dobu trvala a trvá na tom, aby bylo připraveno otevřené technologicky neutrální výběrové řízení, které by bylo ještě zahájeno podle schváleného harmonogramu ve funkčním období této vlády, s tím, že to období nejvýše tří let, tak jak vyplývá z těch rozhodnutí učiněných Ministerstvem dopravy, by právě mělo být využito na to, aby proběhla tato otevřená soutěž a současně byla získána potřebná součinnost stávajícího provozovatele mýtného systému.

Čili já mohu pouze vycházet z toho, že ministr dopravy tento svůj postup vládě odůvodnil, a vycházel tedy ze stanovisek odborných posudků, které měl v této věci k dispozici. Vláda bude postupovat v jakékoliv situaci tak, abychom zajistili provoz mýtného systému a výběr finančních prostředků, který tady s tímto souvisí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karla Raise, aby přednesl svoji interpelaci. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobré odpoledne. Vážený pane předsedo vlády, vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, předevčírem jsem byl připraven vystoupit v rámci řádné diskuse k bodu migrace se svým příspěvkem. Bohužel preferováním poslanců s přednostním právem nastala situace, kdy poslanci hnutí ANO, kteří v souvislosti s problematikou migrace a jejích možných následků založili v našem parlamentu platformu zákonodárců na obranu evropské kultury a jejích hodnot a tento mimořádný bod schůze prakticky vyvolali, neměli možnost vystoupit.

Měl bych řadu dotazů, na které bych samozřejmě rád znal odpověď pana předsedy, ale jsem limitován ve svém časovém příspěvku, takže se zeptám pouze na situaci - vztah Evropské unie a takzvaného demokratického vedení Turecka. Jedná se o dodržování smluv, které byly přijaty v březnu tohoto roku ohledně bezvízového styku. Většina z nás pořádně neví, zda Turecko plní, či neplní 72 podmínek podmiňujících bezvízový styk tureckých občanů v Evropské unii. Jaký je zájem vedení EU, zejména paní Merkelové o tuto smlouvu? Z mého pohledu je odpověď jasná. Paní Merkelová po volební prohře nemůže jednat jinak než ji jenom prosazovat. Paní Merkelová prohrála volby ve svém domácím volebním obvodu a musí mít zájem na zklidnění vlastních voličů, a proto bude chtít za jakoukoliv cenu zamezit přísunu dalších migrantů do jednotlivých států Německa, přestože vloni říkala zvládneme to, a nyní žádá pomoc celé Evropské unie. Je také zřejmé, že obdobně němečtí a francouzští politici z dnešních vládnoucích stran budou také podporovat schválení smlouvy EU a Turecka. Nám budou tvrdit, že všechny podmínky Turecko splnilo.

Proto mám dva následující dotazy a děkuji dopředu za odpověď. Za prvé. Existuje česká oficiální verze textu celé dohody a zejména zmiňovaných 72 podmínek podmiňujících bezvízový styk občanů Turecka a států? (Předsedající upozorňuje na čas.) Za druhé. Jakou máte možnost kontroly plnění obsahu a zejména kontroly plnění kvality jednotlivých podmínek podmiňujících bezvízový styk mezi EU a Tureckem? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím všechny poslance, aby hlídali časový limit a nepřekračovali ho, protože obírají svoje kolegy o čas. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, my jsme si vyžádali jako členové vlády tu dohodu mezi Evropskou unií a Tureckem, takže Úřad vlády v tuto chvíli pořizuje i české znění této dohody, tak aby ho členové vlády měli k dispozici. Já myslím, že nebude žádný problém, aby tato dohoda byla postoupena také členům Poslanecké sněmovny, abyste ji měli k dispozici. Byla to vlastně dohoda mezi Evropskou unií, to znamená orgány Evropské unie, a Tureckem jako takovým. Cílem té dohody, což je věc, kterou pokládám za důležité připomenout, bylo zajistit, že budou z Řecka do Turecka vraceni nelegální uprchlíci. Musím říci, že kdyby fungovala standardní readmise mezi Řeckem a Tureckem, tak by vlastně žádná taková dohoda potřebná nebyla. Čili máme tady problém, že vlastně předtím, než dohoda byla uzavřena, nefungovalo standardní navracení nelegálních uprchlíků z Řecka do Turecka prostě proto, že turečtí úředníci je nepřebírali. Řecko nebylo schopno zajistit detenci těchto lidí a oni vlastně volně dál pokračovali směrem do Evropy s těmi důsledky, které jsme viděli v loňském roce.

Cílem jednání s Turky bylo nastavit proces, kdy nelegální uprchlíci, kteří nedostanou v Řecku azyl, budou vraceni zpátky do Turecka, taky aby se snížila motivace těch lidí vůbec se z Turecka snažit do Řecka dostat. Tenhle mechanismus, byť lidí z Řecka do Turecka zatím oficiálně vráceno příliš nebylo, ale zafungoval. To znamená, preventivně vyslal signál, že nemá cenu platit pašerákům lidí za to, že vás převezou do Řecka, prostě proto, že v Řecku se nedostanete dál nejenom kvůli opatřením Řecka, ale také kvůli opatřením na hranicích dalších zemí, jako je Makedonie nebo Bulharsko, a je vysoce pravděpodobné, že vás vrátí do Turecka, zejména, zejména pokud jste uprchlíci, kteří nepřicházejí ze Sýrie nebo ze zemí, kde by byli přímo ohroženi na životě. To je teď momentálně situace, která je nastavená.

Vedle toho byly dohodnuty některé další věci. Byl dohodnut příspěvek pro Turecko na financování pobytu uprchlíků v Turecku. Turecko v tuhle chvíli hostí něco kolem 2 milionů uprchlíků ze Sýrie, což je velké množství a samozřejmě náklady spojené s integrací těchto lidí nejsou vůbec malé.

Druhá věc, která byla dohodnuta na základě požadavku Turecka, že bude tedy připravena otázka vízové liberalizace. Turecko původně deklarovalo, že je schopno splnit podmínky pro zavedení vízové liberalizace do poloviny letošního roku. To se nestalo. Následně tedy termín byl prodloužen tuším do října letošního roku, ale domnívám se, že ani k tomuto termínu Turecko ty podmínky nesplní, protože vývoj, ke kterému v Turecku dochází po nezdařeném vojenském puči, spíše Turecko vzdaluje, pokud jde o splnění podmínek, které by byly spojeny s vízovou liberalizací.

Současně Česká republika podpořila iniciativu některých dalších členských zemí Evropské unie, aby v jakékoliv dohodě, kterou v budoucnu bude Evropa uzavírat, pokud jde o liberalizaci vízového režimu, byla určitá záchranná brzda. To znamená, abychom dopředu už měli vyjednáno, že pokud by vízová liberalizace vedla například k tomu, že se výrazně bude zvyšovat počet lidí, kteří v důsledku vízové liberalizace přijedou do Evropy, budou tady žádat o azyl, nebo pokud by hrozilo ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti, tak bude možné ze strany Evropské unie ten režim vízové liberalizace pozastavit. Čili chceme, aby takováto pojistka byla ve všech dohodách, které budou uzavírány mezi Evropskou unií a jakoukoliv jinou zemí, pokud jde o liberalizaci vízového režimu. Jedná se tedy o víza na tři měsíce, ale my trváme na tom, aby podmínky byly splněny.

Jak je možné to kontrolovat? To je téma, kterým se opakovaně zabývají ministři vnitra na svých radách, to znamená, oni dostávají informaci o tom, jak ten celý proces probíhá, a samozřejmě že Česká republika v případě, že bychom měli pochybnosti o tom, že to je skutečně plněno, tak máme možnost si k tomu vyžádat potřebné informace a máme možnost s tím vyjádřit nesouhlas. V každém případě my se ve finále stejně jako ostatní země Evropské unie vyjádříme k tomu, jestli máme ty podmínky za splněné, nebo ne. A ten přístup bude striktní. To znamená, my přistupujeme k té věci striktně, trváme důsledně na splnění těchto podmínek. Nechceme tady žádnou benevolenci, nechceme cokoliv podcenit. A myslím si, že nic jiného ani není možné realizovat, protože skutečně Turecko je v tuto chvíli problematická země a my musíme v této věci postupovat velmi opatrně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Karel Rais: Omlouvám se za překročení času. Skutečně jsem měl připraven delší příspěvek. Mám dvě věci. Jsem rád, že slyším, že vláda se vyjádří ke splnění těch 72 podmínek, čili že budeme mít možnost taky zřejmě prostřednictvím parlamentu znát názor vlády, eventuálně se k těm podmínkám dostat.

A druhá věc mě trošku překvapuje. 18. 3., mám pocit, byla ta smlouva schválena, nebo prošla Bruselem. A dneska je 15. 9. Čili teprve po půl roce se chystá překlad. Připadá mi to poměrně dost dlouhá doba a doporučil bych panu předsedovi, jestli by to mohlo být na webu víceméně veřejně, dané veřejně k dispozici celé společnosti, a tím pádem je také zajištěna veřejná kontrola. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Předpokládám, že by nic nemělo, vážené poslankyně, vážení poslanci, bránit tomu, aby ta smlouva byla zveřejněna. Čili pokud tam nebudou jakékoli překážky, předpokládám, že nikoliv, tak asi nejjednodušší cestou bude, abychom tu smlouvu jako Úřad vlády zveřejnili na webu Úřadu vlády a byla tady pro všechny k dispozici. Zjistím technické podrobnosti. A pokud tady to bude jenom trochu možné, tak to zrealizujeme.

Musím říci, že klíčové pro uzavření té dohody bylo najít nějakou cestu kooperace s Tureckem, tak abychom zastavili nelegální migraci, která z Turecka do Evropy mířila. A myslím si, že i Turecko musí mít zájem na tom, aby ta dohoda fungovala, protože ani Turecko nemá zájem, aby k němu neustále přicházeli další a další uprchlíci, kteří se přes Turecko budou snažit dostat do Evropy, protože stále větší množství uprchlíků z různých zemí zhoršuje bezpečnostní situaci i v Turecku. Ona už je takto složitá i díky kurdskému problému, díky tomu, že na hranicích Turecka se válčí, že je tady problém uprchlíků z Afghánistánu, kteří se snaží také dostat přes Irák a Turecko do Evropy. Takže to vůbec není jednoduchá situace. A předpokládám, že Turecko by i do budoucna mělo mít zájem s Evropou kooperovat na regulaci nelegální migrace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Valentu, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se paní poslankyně Lorencová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane premiére, asi se shodneme na tom, že v médiích lze vyposlechnout rozličné perly. Ale to, co včera vypustil do éteru prostřednictvím veřejnoprávní televize v pořadu Volby 2016 na programu ČT 24 konkrétně ve 21.08 moderátor Jakub Železný, stálo opravdu za to. Cituji: "KSČM - to je strana, která má stále v programu socialismus, což je něco, co není úplně v souladu s ústavním pořádkem České republiky."

Pane premiére, co říkáte na takováto neinformovaná, snad až společensky nebezpečná tvrzení vzešlá z platformy média veřejné služby? Nemyslíte si, že se potom nelze divit, že nízkou informační kvalitu některých publicistických a zpravodajských pořadů setrvale kritizuje velká část naší veřejnosti, a oprávněně? Aspekt, že je teď předvolebně napadána komunistická strana, bych částečně upozadil. Už jsme si na to trošku zvykli. Jde mi o to, že se začíná televizní antikomunismus, a to i na obrazovkách veřejnoprávního média, nahrazovat dokonce již odporem proti všemu levicovému, konkrétně nyní panem redaktorem Železným explicitně vyjeveným odporem vůči socialismu. Každému průměrně vzdělanému člověku musí být přece jasné, že socialismus je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky a jakékoli zpochybňování tohoto faktu je bohapustou a mnohdy záměrně vypouštěnou lží.

Co na tyto prozatím nesmělé pokusy dehonestace samotného socialismu, celoevropsky akceptovatelného myšlenkového rámce, médii naší služby jako představitel strany, která socialismus trvale frekventuje i ve své politické činnosti a je také členkou Socialistické internacionály, říkáte? Nevadí vám to? Týká se to přece nyní již i vás.

Děkuji za odpověď a váš osobní názor.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci především říci, že veřejnoprávní televize není státní televize, což znamená, že veřejnoprávní média u nás mají speciální statut, jsou na vládě nezávislá a vlastně veřejnost provádí kontrolu prostřednictvím Poslanecké sněmovny, která volí příslušnou radu, v tomto případě České televize. To znamená, vláda nemá vůči České televizi jakékoli kontrolní kompetence. Ty má Poslanecká sněmovna. Myslím si, že Česká televize, Český rozhlas by přirozeně měly respektovat demokratické principy právního státu a samozřejmě principy svobodné soutěže politických stran v naší zemi a neměly by do té soutěže jakýmkoli manipulativním způsobem zasahovat. Musím říct, že musíme vycházet i z ústavnosti, kde je zřejmé, jaké politické strany a hnutí zde mohou působit, a zákon, který definuje sdružování v politických stranách a v politických hnutích, jasně říká, jaká hnutí u nás legálně působit mohou a jaká zde legálně působit nemohou.

V těchto interpelacích se nechci pouštět do debaty o interpretaci slova socialismus, protože to je pojem, který se hodně vyvíjel během 19. a 20. století. Socialistickými se nazývaly různé režimy, různé politické strany. S některými z nich by nikdo z nás určitě nechtěl mít nic společného. Zažili jsme tady i režim, který se nazýval socialistický, který ale nebyl demokratický. Myslím si, že tohle není téma, které bychom měli řešit tady teď v Poslanecké sněmovně. Je to spíše na odborný seminář. Ale jsem přesvědčen o tom, že veřejnoprávní média jako nezávislé instituce by měly respektovat soutěž politických stran, měly by poskytovat objektivní informace a měly by se vyhnout jakékoli snaze zasahovat do politické soutěže.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji vám, pane premiére, za vaši odpověď. Já jsem nikterak od vás nepožadoval, abyste do této soutěže nebo do struktury a programové skladby České televize nějakým způsobem zasahoval. To vůbec ne. Jen jsem vás chtěl upozornit na nebezpečný trend, který prostřednictvím podsouvání nepravd a polopravd české veřejnosti může znamenat i pro soutěž politických stran fatální následky, a pro demokracii taktéž. Podívejte se například na Zprávu o činnosti České televize za rok 2015, která byla v dnešní den ve Sněmovně schvalována. Pro se vyslovilo pouhých 67 poslanců. Takže i trend v Poslanecké sněmovně hovoří jasně o tom, že nespokojenost s veřejnoprávními médii tady skutečně je a je třeba s ní něco dělat.

Já jsem se neptal, znovu opakuji, nechtěl jsem od vás, abyste do toho nějak zasahoval. Mě pouze zajímal váš osobní názor. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Ne. Není tomu tak.

Prosím tedy k mikrofonu paní poslankyni Lorencovou. Připraví se pan poslanec Karamazov. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane premiére, obracím se na vás s interpelací ve věci privatizace OKD. Vím, je to stará záležitost, 25 let od té chvíle uplynulo. Po 25 letech zjišťujeme, že se celou dobu vlastně jenom nabalují další a další věci, další a další kroky, se kterými nikdo nic nedělá, jako kdybychom byli povinni brát jako bernou minci, že tak to mělo být, jak to bylo?

Jsem omezena časem a velmi se omlouvám, ale zkusím ve stručnosti připomenout, že OKD bylo privatizováno - jedna šachta se zastavila v bance a za cenu té šachty bylo privatizováno celé OKD. A nejenom to! Do privatizovaného majetku se vložily byty. Do privatizovaného majetku zcela zadarmo a bez evidence se vložily tisíce hektarů pozemků a jsou zde i tisíce nebytových prostor. Říkám znovu zcela si vědoma toho, co říkám: bez evidence, bez ocenění!

Pane premiére, co jste udělal pro to v průběhu těch 25 let, anebo v průběhu těch posledních osmi, kdy jste pro to měl podle mého názoru zcela jistě něco udělat, co jste udělal pro to, aby v lidech nevznikl pocit frustrace, neprosté bezmoci a naprosté beznaděje? Jakýsi hmatatelný výsledek činnosti vaší strany a vás je to, že se smí o Bakalovi říkat, že je gauner. A to je všechno! Zatím. (Upozornění na čas.)

Ještě bych chtěla dodat, že v Evropské komisi se projednává nedovolená podpora -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale vaše dvě minuty uplynuly. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, shodou okolností na minulých interpelacích, které jsem tady měl v Poslanecké sněmovně minulý týden, tady byla interpelována otázka jiných bytů v jiné společnosti, která je v zásadě dneska aktuální, protože je to otázka prodeje bytů v Praze, které realizuje společnost ČEZ, kterou stát vlastní ze 70 %, a po pravdě řečeno i toto je věc, která je velmi složitá zejména v situaci, kdy společnost a její management, orgány společnosti, byť je ze 70 % vlastněna státem, tak přirozeně musí postupovat s péčí řádného hospodáře. Ale ukazuje se, že ty byty nebyly vloženy jenom do OKD v době, kdy se dělala privatizace OKD, ale ty byty byly bohužel vloženy i do jiných společností předtím, než tyto společnosti byly privatizovány, a pak samozřejmě je velmi složité, jakým způsobem s těmi byty následně bylo naloženo.

Já pokládám za největší problém fakt, že v době, kdy se zřizovala akciová společnost OKD, což bylo skutečně před 25 lety, jak říkala paní poslankyně, tak do OKD byly vloženy nejenom výrobní části podniku, ale byly tam vloženy také nevýrobní části podniku. Včetně velké části bytového fondu. Když jsem zjišťoval, a samozřejmě jsem procházel i ty věci historicky, tak jsem se snažil zjistit, proč vlastně celý bytový fond OKD, který je velký, nebyl třeba převeden na města a obce a zůstal součástí podniku. Tehdy údajně sami zaměstnanci OKD, zástupci odborů, vnímali jako větší jistotu, že byty budou součástí OKD. Měli pocit, že budou mít větší vliv na to, jak bude třeba v bytech stanovováno nájemné nebo jakým způsobem s těmi byty bude nakládáno. Čili tehdy vlastně v roce 1990 tehdejší vláda vložila byty do OKD, a tím se podle mého názoru vytvořil velký problém.

Druhá část problému se vytvořila v okamžiku, kdy OKD bylo divoce zprivatizováno a stát přišel o majoritu. Já už jsem tady o tom mluvil, když se projednával bod, který se týkal té privatizace. Koneckonců je rozprojednán na Poslanecké sněmovně. To byla léta 1996, 1997, 1998, kdy vlastně stát přišel o majoritu v OKD i zvláštními rozhodnutími Fondu národního majetku. Ale taky tím, že obce a města, které měly akcie OKD, tak je prostě prodaly. To znamená, stát přišel o majoritu v OKD. A pak už stát prodával minoritu na základě posudku, který měl k dispozici, a za cenu, která byla vyšší než posudek, který měl k dispozici. Ale stát už neprodával byty, stát prodával akcie, minoritní podíl v akciové společnosti. Ty byty bohužel byly vloženy v roce 1990 a to si myslím, že byla ta největší chyba, která se stala. Měly být v té době převedeny na obce a města nebo měly být vloženy do nějakého zbytkového státního podniku, mohlo být s nimi naloženo.

Co se stalo, nebo co se udělalo? Samozřejmě že v průběhu minulých let Ministerstvo financí, a byť jsme byli v opozici, tak jsme na to vyvíjeli tlak, Ministerstvo financí opakovaně zkoumalo tu privatizační smlouvu. Snažilo se uplatnit sankce vůči nabyvatelům z hlediska nakládání s bytovým fondem a z hlediska plnění této smlouvy. V některých sporech MF uspělo, v jiných sporech MF neuspělo, pokud jde o nakládání s tímto. A po pravdě řečeno, naše vláda je v tuto chvíli zejména konfrontována s tím, že se OKD dostalo do těžké ekonomické situace v důsledku toho, jak v minulých letech hospodařilo, v důsledku poklesu cen uhlí. A my se v tuto chvíli snažíme udržet v OKD zaměstnanost a rozložit útlum těžby v OKD do několika let, aby nedošlo k vážným problémům sociálního charakteru v Moravskoslezském kraji. Čili tímto se vláda velmi intenzivně zabývá.

Já jsem viděl návrh usnesení, jeden z možných návrhů usnesení pro Poslaneckou sněmovnu. Myslím si, že určitě jsme připraveni jako vláda zmapovat všechno to, co se odehrávalo kolem privatizace OKD, nicméně problém je, že řada těch procesů se odehrávala před poměrně velkým množstvím let. Nicméně už dnes je zřejmé, že vložení bytů do OKD a divoká privatizace OKD na konci 90. let vlastně znemožnily státu, aby s těmi byty následně dále nakládal. Stát pouze dal do privatizační smlouvy v roce 2004 podmínky pro omezení nakládání s těmi byty a nyní se vede spor, jestli noví majitelé ty podmínky dodrželi, či nikoliv. Já se domnívám, že je nedodrželi, ale z hlediska rozhodnutí soudu v té věci to úplně takto posouzeno nebylo.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně, máte minutu na položení doplňující otázky.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Moje doplňující otázka zní takto: Pane premiére, já jsem se domnívala, že víte o tom, že od začátku šlo vlastně o podvod. Ty byty nebyly jen tak vloženy v souladu s platnými zákony a předpisy. Já jsem přesvědčena o tom, že to tedy snad víte. Ony byly nazvány byty služebními. A proto byly vloženy do toho privatizovaného majetku, byť to bylo zcela v rozporu s platnými předpisy, s platnými zákony! Tak proč něco další vlády, i ta vaše, proč jste něco neudělali pro to, aby se toto napravilo? Protože my tu zátěž těch tunelů, toho darebáctví, ke kterým tady docházelo zcela evidentně, vlečeme za sebou! A jestli se s tím něco opravdu neudělá, tak ji povlečeme dál.

Ale já si ještě dovolím jednu poznámku. (Upozornění na čas.) Evropská komise se zabývá tím, k čemu došlo -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, já se moc omlouvám, ale minuta je pryč.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Omlouvám se i já, já se tedy budu vracet s touto interpelací neustále znovu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Už jen dvě poznámky. Pokud tedy je podezření, že to rozhodnutí, které tehdy učinilo Ministerstvo hospodářství v roce 1990, na konci roku 1990, kdy byl zrušen státní podnik, byla zřízena akciová společnost a bylo rozhodnuto o tom, jaký majetek se tam vloží, bylo učiněno na základě nějakých nepravdivých skutečností, tak samozřejmě tato věc může být prozkoumána. Nicméně už je to 25 let. Je to 25 let zpátky, kdy se tato věc odehrála.

Nicméně já bych požádal paní poslankyni, pokud k tomu má nějaké konkrétní podněty, tak samozřejmě můžeme tuto věc nechat prověřit a předpokládám, že příslušné úřady, které disponují archiváliemi, tak by tu věc prověřit mohly. To je první poznámka.

Druhá poznámka, pokud jde o otázku veřejné podpory. Veřejná podpora bohužel v době, kdy proběhla ta divoká privatizace, kdy se k OKD dostali majitelé, aniž by zaplatili jedinou korunu, tak jsme nebyli členy Evropské unie a nemohla Evropská komise zkoumat, jestli byla poskytnuta veřejná podpora, prostě proto, že byla zvolena nevhodná forma privatizace - kupony. Privatizovat kupony doly podle mě nebyl dobrý nápad. Evropská komise posuzovala pouze to, jestli ten prodej minoritního podílu akciového byl v souladu s evropským právem, nebo ne. A Evropská komise řekla, že ano, že to bylo v souladu s evropským právem. Ale nemohla zkoumat to, co se odehrálo před vstupem do Evropské unie, i v souvislosti s tím, že tam byly vloženy byty, a v souvislosti s tím, že tam byla divoká privatizace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Karamazova. Připraví se paní poslankyně Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane premiére, občané Velké Británie se, byť relativně těsnou většinou, vyjádřili pro odchod z Evropské unie. V tento moment vypluly na povrch názory mnohých eurohujerů požadujících, aby při vyjednávání podmínek odchodu byla Evropská unie vůči Velké Británii nekompromisní. Domnívám se, že k této situaci vzhledem ke vzájemným obchodním vztahům nemůžeme být lhostejní. Vždyť Velká Británie je po Německu a Slovensku naším třetím nejvýznamnějším exportním trhem. A ani v případě dovozu nejsou naše vztahy rozhodně zanedbatelné. Nedávná statistika Ministerstva průmyslu a obchodu řadí Velkou Británii na šesté místo mezi našimi největšími importními trhy. Nutně je proto v zájmu České republiky, aby obchodní vztahy s Velkou Británií byly i nadále na velmi vysoké úrovni.

Ptám se vás proto, pane premiére, zda se Česká republika zařadí mezi země, které se budou snažit Velké Británii její odchod z Evropské unie zkomplikovat, či zda naopak budeme těmi, kteří budou usilovat o co nejtěsnější obchodní spolupráci. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, já patřím mezi ty lidi, kteří vůbec nemají radost z toho, jak hlasování dopadlo. Myslím, že brexit je velká chyba, že to bude do budoucna chyba pro Británii, ale že to je především velké oslabení Evropy nejenom z ekonomického, ale také z bezpečnostního hlediska. Takže já nemám radost z brexitu, ale musíme to vzít jako realitu. Musíme se s tím vyrovnat.

Za druhé. Já určitě nebudu patřit a česká vláda nebude patřit mezi ty vlády, které by zaujaly pozici - no tak to těm Britům teď necháme sežrat. Já myslím, že to není přístup, který bychom měli uplatňovat. Musíme k tomu přistupovat s chladnou hlavou, myslet na budoucnost. A můj názor je takový, že bychom měli udržet co nejtěsnější vztahy mezi Evropou a Velkou Británií.

Pan poslanec už to zmínil ve své interpelaci. My tam máme samozřejmě obchodní zájmy. Británie patří mezi exportní trhy České republiky. Ale také Britové investovali tady u nás, ale taky naši lidé pracují ve Velké Británii, tzn. naším zájmem musí být udržet ty vztahy blízké. Já jsem pro to, abychom je udrželi blízké i z bezpečnostního hlediska. Británie je součástí Severoatlantické aliance, my taky. To znamená, měli bychom i tady uvažovat o nějaké těsné kooperaci. A v konečném důsledku přece může existovat řada věcí, kde i po brexitu se dokážeme s Brity jako Evropská unie dohodnout na nějakém společném postupu vůči třetím partnerům.

My jsme připravili pracovní skupinu, která už se začala zabývat na úrovni vlády otázkami, které budou spojeny s vystoupením Velké Británie. Máme na to docela čas, abychom se dobře na jednání připravili, protože Británie zatím neoznámila, že z Evropské unie vystupuje. Čekáme, že to udělá na přelomu letošního a příštího roku, a pak vlastně poběží ta minimální dvouletá lhůta, pokud nebude prodloužena, na to, abychom dojednali konkrétní podmínky pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie.

Co budeme chtít při těch vyjednáváních my jako Češi? Primárně se soustředíme na to, abychom udrželi rovnocenné podmínky na britském pracovním trhu pro české občany, tzn. takové podmínky, které využívají Britové tady v Česku. Teď je důležité, s jakým návrhem přijde Velká Británie, protože jeden z důvodů pro brexit, který byl velmi často uváděn i na britské straně, byla snaha regulovat příliv zahraničních pracovníků, tedy i Čechů, na britský trh z jiných zemí Evropské unie. Čili čekáme, s jakým návrhem v tomto směru přijde Velká Británie. My ale budeme jednat v rámci českého národního zájmu, abychom pro Čechy pracující v Británii zajistili co nejlepší rovnocenné podmínky.

Druhá věc, která je pro nás samozřejmě důležitá, je co největší aplikace čtyř svobod ve vztahu k Velké Británii, pokud jde o Evropskou unii. No a budeme trvat na reciprocitě. Pokud poskytneme Britům nějakou výhodu ve vztazích k Evropské unii, tak budeme chtít, aby opět byla i Evropské unii poskytnuta nějaká výhoda nebo preference. Takže potřebujeme, aby to byl vyvážený vztah.

Jednání určitě nebude jednoduché, zejména protože ti, kteří slibovali brexit ve Velké Británii, líčili tu budoucnost mimo Evropskou unii velmi idylicky v růžových barvách, a myslím si, že realita bude složitější, zejména pokud půjde o debatu o britském pracovním trhu. Stejně tak si myslím, že by bylo dobře, abychom udrželi v rámci Evropy i některé programy, které budou financovány ze strany Velké Británie, ale to bude samozřejmě souviset s tím, jaké podmínky vztahů mezi Británií a Evropskou unií se nastaví.

Já jsem hledal i možnost, jak řekněme zapojit naši zemi do nějaké koordinace ještě na evropské úrovni. Ale musím říci, že na evropské úrovni se drží striktně stanovisko, že dokud Británie neoznámí formálně ostatním členům Evropské unie, že vystupuje z Evropské unie, tak nevedeme žádná jednání v rámci sedmadvacítky, kde bychom se připravovali na vystoupení Velké Británie. Prostě musíme počkat, až to Británie formálně oznámí. Je to její věc. My to za Brity nemůžeme ani vyřešit, ani je nemůžeme donutit k nějakému urychlení. Oni sami musí tuto věc formálně oznámit. Pak předpokládám, že dojde i k určité koordinaci těch 27 zemí Evropské unie a že budeme samozřejmě postupovat společně. Budeme využívat servisu Evropské komise, ale ty základní mantinely pro vyjednávání s Velkou Británií nemůže dávat Evropská komise, ale trváme na tom, aby to byla Evropská rada, která schválí zadání pro vyjednávání s Velkou Británií a bude celý ten proces kontrolovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Pane premiére, děkuji za jasnou odpověď i za následné vysvětlení. Jsem rád, že se shodujeme v tom, že s Velkou Británií bychom měli udržovat co nejlepší vztahy. O tom, kdo dělá chyby, jestli brexit byla chyba, o tom bychom asi polemizovat mohli. Já si myslím, že chyby, a fatální, dělá Evropská unie, ale to je na jinou diskusi. Takže děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já souhlasím s tím, že můžeme polemizovat o tom, kdo dělá větší chybu, jestli Británie, nebo Evropa. Můžeme se bavit o tom, jestli je tady nějaká vina, jestli se dá mluvit o tom, na čí straně je vina. Ale pak je důležité se podívat na to, jaký je výsledek. A je jedno, jestli byla větší vina na straně Britů, anebo Evropy. Součet je takový, že Evropa bude slabší a globálně bude slabší i Velká Británie. Prostě ten vliv Británie bude menší, ale současně bude také menší vliv Evropy bez Velké Británie. V Británii ztrácíme partnera, kterému záleželo na transatlantických vazbách, nejenom bezpečnostních, ale taky obchodních, takže to je také určitě problém. Ztrácíme partnera, který nebyl členem eurozóny, tzn. pro země, které zatím neplatí eurem, je to opět určitý problém v rámci Evropské unie jako takové. Takže těch negativ je tam skutečně velké množství. A myslím si, že to strategické oslabení Evropy jako takové je podle mě příliš vysoká cena, která byla zaplacena za to, že se Davidovi Cameronovi podařilo uklidnit poměry v Konzervativní straně před britskými volbami tím, že slíbil referendum. V té době to možná vypadalo jako inteligentní řešení, chytré řešení. V jednom měl David Cameron štěstí - ve Skotsku. Skotové se rozhodli v Británii zůstat. A podruhé si myslím, že opustilo štěstí nejenom Davida Camerona, ale taky celou Evropu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Kovářovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Rykala. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane předsedo, problém, o kterém se v poslední době hodně mluví, je zvýšení poplatků, které od příštího roku přichystal Ochranný svaz autorský. To vyrazilo dech řadě lidí, včetně představitelů obcí a nejrůznějších spolků, které se proti nárůstu, který je prostě skokový - co jiného je zvýšení v některých případech až o 50 %? -, ohrazují. A já bych chtěla jejich protest podpořit. Současně jsem přesvědčena, že protest několika stovek obcí, které se v této věci vyjádřily, si už určitě zaslouží pozornost vlády, a proto dnes svoji interpelaci směřuji nejen na pana ministra kultury, ale i na vás.

Chci zdůraznit, že rozumím navýšení, které by reflektovalo např. vývoj cenové hladiny, což ale navýšení 50procentní zjevně není. V tom se asi shodneme, že ano? Otázka je, co se s tím dá dělat. Navýšení pravděpodobně má oporu ve stávajícím znění zákona. Je to tedy špatný zákon. A i špatný zákon sice musíme dodržovat, ale měli bychom se ho snažit změnit. Lépe řečeno musíme. A k tomu směřuje moje otázka. Jak by se měl autorský zákon změnit, aby nedocházelo k takovým excesům, jakého jsme svědky? Jaká je představa této vlády? Co a kdy bude předloženo Poslanecké sněmovně, aby se zamezilo dramatickému a těžko ospravedlnitelnému navýšení autorských poplatků, které pořadatelům nejrůznějších společenských a kulturních akcí v obcích a městech hází klacky pod nohy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, především chci říci, že rozumím tomu, že se objevilo skutečně nepochopení, protesty, nesouhlas s tím, co udělala OSA, protože tady došlo k tomu, že sazby poplatků za užití reprodukované hudby by se měly zvýšit o 50 % na rok 2017, což je skutečně obrovský nárůst. Takže já musím říci, že mám pochopení pro odpor, který k tomuto vyjádřili např. zástupci měst a obcí.

Požádal jsem o stanovisko Ministerstvo kultury tady v této záležitosti. Ministerstvo kultury prošetřilo ten podnět, který byl podán jak u Ministerstva kultury, tak taky u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, podnět podalo Sdružení místních samospráv. Pokud jde o posouzení toho podnětu na úrovni Ministerstva kultury, Ministerstvo kultury bohužel muselo konstatovat, že to sdružení, které si stěžovalo, Sdružení místních samospráv, plně nevyužilo všech možností, které mělo z hlediska stávajícího autorského zákona. Sdružení se mohlo přihlásit u kolektivního správce. Ten kolektivní správce by pak byl povinen vyžádat si jeho stanovisko k navrhovaným sazebníkům a mohlo by se tedy vyjádřit. Ministerstvo kultury nemůže vstupovat do těchto soukromoprávních vztahů regulací sjednávaných sazeb, tzn. Ministerstvo kultury nemá oprávnění a ani vláda nemá oprávnění tyto sazby regulovat. V tuto chvíli ÚOHS nyní analyzuje tento problém. Podle mých informací, které jsem obdržel od ÚOHS, přišlo celkem přes 150 podnětů, tzn. ÚOHS teprve tuto věc bude rozhodovat a chce analyzovat i situaci v této souvislosti v zahraničí.

Takže tato věc je posuzována Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo kultury upozorňuje na to, že je potřeba se přihlásit u toho kolektivního správce, aby bylo možné následně se vyjadřovat k sazebníkům.

Současně chci poukázat na další důležitou věc. V Poslanecké sněmovně je projednávána novela autorského zákona. Novela by podle toho návrhu, který zatím předložila vláda, měla zajistit transparentnost tvorby sazebníků, nezbytnost náležitého odůvodnění jakékoli její změny a širší možnost uživatelů se k těmto sazebníkům vyjádřit a měla by také obsahovat efektivní vymahatelnost plnění všech s tím souvisejících povinností kolektivních správců. Čili tady chci odkázat na to, že je v tuto chvíli možnost zabývat se aktuální legislativou na základě novely autorského zákona, který předložila vláda. Myslím, že Ministerstvo kultury, tak jak mě o tom informovalo, je připraveno spolupracovat s poslanci tak, abychom schválili úpravu, která bude lepší, než je ta dnešní, tzn. bude skutečně umožňovat větší transparentnost celého tohoto procesu, který souvisí s povinnostmi a právy kolektivních správců v této věci.

Jinak bohužel ta situace není jednoduchá a příliš lepší ani v dalších zemích Evropské unie a jsou země Evropské unie, kde ty sazby jsou i výrazně vyšší, než se dnes vybírají v České republice, a bohužel i na to je často v té argumentaci poukazováno.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, těší mě, že máte pochopení pro odpor obcí a měst v otázce skokového zvýšení autorských poplatků. Proto bych vás ráda pozvala na seminář, který se uskuteční ve čtvrtek 22. září, kde budou zástupci oněch organizací, o kterých jste hovořil, a byla bych ráda, kdybyste tam své pochopení mohl vyjádřit. Takže bych si vám dovolila předat pozvánku. (Poslankyně předává premiérovi pozvánku.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér už nebude reagovat, takže prosím k mikrofonu pana poslance Rykalu, připraví se pan poslanec Petr Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, dovolte mi, abych se zmínil nejprve, že v této věci budu interpelovat i ministra životního prostředí dnes, pokud na to vyjde čas, a vás bych chtěl požádat, abyste tomuto problému věnoval svou pozornost.

Chtěl bych vás upozornit, že na našem českém trhu v tuto chvíli jsou nabízeny nekvalitní zahraniční kotle, které bohužel mohou způsobovat zhoršení kvality ovzduší. Tyto kotle, které jsou velmi nabízené v Moravskoslezském kraji, tedy v mém kraji, ze kterého pocházím, jsou zapsány v seznamu kotlů, které jsou doporučené pro kotlíkové dotace. Chtěl bych na to upozornit z toho důvodu, že se jedná o mnoho kotlů, které jsou v tomto seznamu. Jedná se o to, že lidé si tyto kotle běžně pořizují, aniž by vůbec věděli, že tam může být nějaký problém, a ještě k tomu na ně dostávají dotace z Evropské unie a příspěvky z měst a obcí. Pochybné kotle jsou totiž zapsány v seznamu výrobků a technologií, které doporučuje Státní fond životního prostředí. Stát je tedy lidem doporučuje a poskytuje na ně také dotace v rámci programu tzv. kotlíkových dotací. Opakované pokusy upozornit příslušné orgány na problém těchto výrobků, u kterých sice doložili formální potřebné dokumenty, ale jsou nevhodné, byly doloženy příslušným orgánům. Dokonce Státní fond životního prostředí si u Strojírenského zkušebního ústavu v Brně nechal prověřit tyto kotle. Přesto jsou stále nabízeny. A já bych vás chtěl požádat, abyste to prověřil, případně abyste nám řekl, pane premiére, jakým způsobem vláda ochrání životní prostředí a ochrání spotřebitele.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem si na základě té interpelace pana poslance Rykaly vyžádal podklady od Ministerstva životního prostředí k této věci a mohu vám říci, že to je skutečně zajímavá záležitost, protože je tady reálný problém.

Jenom velmi stručně. Kotlíkové dotace jsou poskytovány na základě příslušných dokumentů. Myslím, že to je program, který je velmi dobrý, je velmi úspěšný, a myslím si, že v České republice má i mezi občany velmi dobrou pověst. A já bych byl strašně rád, kdybychom v něm mohli v příštích letech pokračovat, protože si myslím, že z hlediska zlepšení kvality ovzduší a z hlediska domácích topení je to možná to nejlepší, co se v těch posledních letech udělalo.

Dotace jsou poskytovány na zařízení, která jsou uvedena v seznamu způsobilých výrobků a technologií. Ten seznam vede Státní fond životního prostředí a jeho účelem je pomoci žadatelům o kotlíkové dotace, aby se mohli orientovat na trhu s dotovanými kotly. Výrobci pro to, aby do toho seznamu byli zapsáni, dokládají certifikáty o plnění požadovaných hodnot z akreditovaných nezávislých zkušeben po celé Evropě. Na základě těchto certifikátů mohou být zapsáni na seznam doporučených výrobků podpořených z kotlíkových dotací. Všechny výrobky, které jsou zapsané na tom seznamu, musí splnit stejné podmínky a jejich uvedení na seznamu znamená, že výrobci deklarují splnění podmínek spalování v ekodesignu, což je doloženo právě díky certifikátům z nezávislých akreditovaných zkušeben, které jsou si na trhu Evropské unie rovny.

Skutečně došlo k tomu, že na základě podnětu Asociace podniku topenářské techniky byl prověřován jeden konkrétní výrobek na seznamu způsobilých výrobků a technologií. Výrobce kotle dodal potřebné certifikáty. Ten kotel byl přezkoušen tady v České republice v také nezávislé certifikované zkušebně a výsledkem přezkoušení bylo naměření odlišných výsledků, které se neshodovaly s těmi výsledky, které byly dodány nebo potvrzeny příslušnými certifikáty. Byl tedy pořízen arbitrážní posudek. Ten arbitrážní posudek z nezávislé akreditované zkušebny v Polsku, který byl předložený výrobcem kotle, naplňuje v případě spalování hnědého uhlí a dřevinných pelet požadované hodnoty. To znamená, že výsledky arbitrážního posouzení korelují s tím původním posudkem, který byl dodán dodavatelem příslušného kotle. Výrobce prozatím nedodal v rámci certifikátu z Polska přeměření spalování třetího paliva, tzn. černého uhlí, ale dopisem určeným Státnímu fondu životního prostředí přislíbil, že další certifikaci dodá ve lhůtě přiměřené, nejpozději do konce roku 2016.

Čili nastala situace, kdy vzhledem k rozdílným měřením v několika různých nezávislých zkušebnách, které jsou akreditovány národními orgány, došlo k naměření rozdílných hodnot. To je samozřejmě věc, která je velmi složitá pro Ministerstvo životního prostředí, aby ji nějakým způsobem zhodnotilo, ani mu to navíc nepřísluší. Takže Ministerstvo životního prostředí se obrátilo na Ministerstvo průmyslu, které má tuto problematiku v kompetenci, aby MPO zahájilo kroky k zefektivnění nástrojů pro regulaci trhu s kotly v České republice, potažmo i v celé Evropské unii.

Já se tedy budu zajímat a obrátím se na pana ministra průmyslu a obchodu Mládka a požádám ho, aby se této problematice věnoval, aby mi poskytl informaci, jaké kroky učiní Ministerstvo průmyslu a obchodu v souvislosti s tím podnětem, který dostalo od Ministerstva životního prostředí. Ale domnívám se, že ten postup Ministerstva životního prostředí odpovídá vzniklé situaci, a je zřejmé, že Ministerstvo životního prostředí této věci věnovalo dostatečnou pozornost a skutečně se snažilo zareagovat na to, co se odehrálo. To znamená, že to zkoumání nebo přezkoumání certifikátu tady v České republice dopadlo jinak, než byly ty původní dodané certifikáty, a byl pořízen arbitrážní posudek.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Není tomu tak.

Prosím tedy dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Petr Fiala, aby přednesl svou interpelací na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vláda, nebo spíš Ministerstvo financí se v poslední době, v posledních měsících, chlubí různými rekordy. Naposledy se pochlubilo, že jsme v srpnu měli rekordní přebytek rozpočtu. To by samozřejmě byla výborná zpráva nebýt dvou věcí. Tou první je informace, že ten rekordní přebytek chcete opět utratit, a navíc v příštím roce plánujete 60miliardový schodek rozpočtu, tedy jenom o 10 miliard nižší, než je ten letošní plán.

Ale tou druhou věcí, a na to se chci zeptat, jsou vládní investice, které oproti schválenému rozpočtu i oproti skutečnosti loňského roku klesají. Oproti roku 2015 dokonce o 30 miliard korun za prvních osm měsíců.

Já tady jenom připomínám vaše slova z prosince 2015, kdy se schvaloval rozpočet, kdy jste řekl - cituji: "Cílem vlády je, abychom na přípravu dopravních staveb vyčlenili dostatečné množství finančních prostředků, abychom mohli projektovat, abychom mohli vykupovat pozemky, a jakmile budou stavby připraveny, aby bylo možné reálně zahajovat stavbu. Čili v oblasti investic klíčová priorita je investice do dopravní infrastruktury."

A teď cituji z aktuální - z aktuální zprávy Ministerstva financí, která říká: "Mimořádně nízké je především čerpání investičních prostředků ve státních fondech, především ve Státním fondu dopravní infrastruktury."

Můj dotaz, pane premiére, tedy zní, jestli jste spokojen s tím, jak vaše vláda investuje. Protože když to porovnám třeba s růstem sociálních dávek o 10,5 miliardy, tak je to jakýsi nepoměr a ukazuje to priority. Jak jste spokojen s prací Ministerstva financí - po třech letech u moci se lze těžko vymlouvat na minulost, jak jste to dosud dělal. A především, co uděláte s investicemi a co uděláte pro to, aby jejich čerpání bylo lepší. A určitě se shodneme na tom, že investice jsou důležité.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já si myslím, že tohle je skutečně vážný problém. Souhlasím s panem poslancem Fialou, že ten vývoj státního rozpočtu v letoším roce není z tohoto hlediska uspokojivý. Skutečně dochází k tomu... Když jsme připravovali rozpočet na letošní rok, tak se počítalo s kapitálovými výdaji zhruba 78 miliard korun. Čili počítalo se s tím, že ty kapitálové výdaje budou zhruba o 3 miliardy vyšší, než byly v loňském roce. Nicméně v srpnu dosáhly ty kapitálové výdaje zatím jenom 46 miliard korun, a byly tak o 30 miliard nižší než v tomtéž období loňského roku.

To, co je samozřejmě objektivní fakt, který při tom srovnání je potřeba zmínit, je, že loni velkou část těch kapitálových výdajů tvořily finanční prostředky, které jsme proinvestovali z fondů Evropské unie, protože loňský rok byl vlastně rokem nejvyššího čerpání evropských fondů, a to také přispělo k tomu, že se tedy výrazně posílily kapitálové výdaje právě na vrub evropských finančních prostředků. Čili skutečné čerpání prostředků na investice v letošním roce může být nižší, než bylo v uplynulém roce.

To, co vláda může udělat a co se vláda snaží udělat. Za prvé tlačíme na urychlené zahájení čerpání prostředků z fondů Evropské unie, tak abychom letos, protože máme připravenu určitou zálohu na financování, tak abychom co nejvyšší část této zálohy v letošním roce vyčerpali. Já jsem rád, že jak operační program v působnosti Ministerstva zemědělství, tak také v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí již zahájil čerpání. Další operační programy už vyhlásily výzvy. Myslím, že jsme splnili všechny formální podmínky pro to, aby mohly být i propláceny finanční prostředky z rozpočtu Evropské unie. To znamená, že první věc, na které intenzivně pracujeme, je zrychlit čerpání prostředků z Evropské unie.

Druhá věc. Bude mě zajímat, jak vypadá aktuální situace z hlediska financování dopravní infrastruktury, protože se domnívám, že pokud by stát neměl dostatek připravených projektů na dálnice nebo železnice v rámci rozpočtu fondu dopravní infrastruktury, měli bychom využít toho, že na úrovni krajů jsou připraveny projekty na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy a stát by tam mohl část finančních prostředků převést, tak aby se ty peníze v investicích projevily. Současně urychleně připravujeme spuštění dalších velkých dálničních staveb. Já chci informovat Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda schválila na posledních zasedáních několik zadávacích řízení, nových výběrových řízení, která se týkají dálničních staveb, ať již jde o dálnici D11, D35 nebo D6, to znamená, připravujeme investiční projekty a příležitosti k tomu, aby se v příštím roce zrychlila výstavba dopravní infrastruktury.

Současně se snažíme z hlediska jednotlivých rezortů, aby se dobře připravily na to, že bude účinný nový zákon o zadávání veřejných zakázek. To znamená, snažíme se, aby to, že bude platit nový zákon o zadávání veřejných zakázek, nezpomalilo naši schopnost investiční prostředky čerpat.

Poslední věc, kterou chci připomenout, která je myslím velmi důležitá. Průběžně sledujeme situaci z hlediska čerpání jednotlivých operačních programů a vláda už přijala první rozhodnutí o přerozdělení finančních prostředků, to znamená realokaci finančních prostředků z operačního programu Doprava do operačního programu Životní prostředí, a snažili jsme se, aby ty peníze, ty zhruba 2 miliardy, které jsme přesunuli z operačního programu Doprava, protože jsme si nebyli jisti, jestli OPD skutečně všechny tyto prostředky vyčerpá, tak jsme přesunuli do operačního programu Životní prostředí, tak aby ale rovněž byly použity na investice. To znamená, snažíme se garantovat, že peníze, které byly vyčleněny na investice, budou použity na investice, a průběžně budeme sledovat situaci v operačních programech, a pokud ty finanční prostředky bude zřejmé nebo bude velmi pravděpodobné, že nebudou v některém z operačních programů vyčerpány, tak chceme využívat všech možností k tomu, abychom realokacemi zajistili, že žádné finanční prostředky z evropských fondů nepropadnou.

A úplně poslední věc, kterou chci k tomu říci. Já pokládám za užitečné, a my to poprvé uplatníme asi příští rok, že by bylo dobře, abychom kromě schvalování rozpočtu a schvalování státního závěrečného účtu si vždycky v polovině roku udělali revizi toho, jak jsou rezorty schopny čerpat alokované finanční prostředky. Protože tady probíhá každý rok opakovaně rozpočtová bitva o to, kolik který rezort bude mít finančních prostředků, ale pak se ukazuje, že řada těch rezortů není schopna efektivně tyto finanční prostředky vyčerpat. Čili v polovině roku bych chtěl, abychom udělali jasnou revizi a eventuálně přesunuli finanční prostředky (upozornění na čas) mezi kapitolami.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A pan poslanec chce položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Já děkuji, pane premiére, že jste se k tomu problému otevřeně postavil, včetně toho, že jste uznal, že to problém je. Musím samozřejmě poznamenat, že to, že loni ty kapitálové prostředky z EU byly významné a že to letos bude jinak, tak to jste samozřejmě věděli už plánování toho rozpočtu. Ta čísla za těch prvních osm měsíců jsou opravdu varovná, protože zatímco loni to čerpání bylo zhruba na 70 procentech, tak letos je na 55 procentech a to je samozřejmě něco, s čím je potřeba něco udělat, protože investice jsou mimořádně důležité.

Mě samozřejmě zneklidňuje i celková výše investic, kterou vaše vláda plánuje. Když si vezmu rok 2015, tak to bylo 78 miliard, když si vezmu letošní rok, tak je to 83 miliard, a když to srovnám s rokem 2013, kde to bylo 105,2 miliardy korun, tak už tam je významný pokles. A pokud ještě dochází k tomu, že ty peníze nejsou čerpány, tak to samozřejmě z hlediska budoucnosti a budoucí prosperity ČR může mít závažný dopad.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. My si uděláme jasný přehled o tom, jak letos proběhlo čerpání investičních finančních prostředků v jednotlivých rezortech. Já si myslím, že by to měla být veřejná a docela transparentní debata, která by měla být absolvována, a myslím si, že jak ve vládě, tak i možná na půdě Poslanecké sněmovny, aby bylo zřejmé, kde stát nemá schopnost vyčerpat příslušné investiční programy. A myslím si, že bychom měli mít odvahu ty peníze přesouvat mezi kapitolami i v průběhu rozpočtového roku.

Dám dva naprosto konkrétní příklady. Máme tady investiční programy, kde je poměrně velký převis poptávky. Jsou to programy, které se týkají třeba posílení kapacit mateřských nebo základních škol v kompetenci obcí, kam jsou poskytovány dotace ze strany třeba Ministerstva školství nebo Ministerstva financí. Máme tady převis poptávky u investičního programu, který realizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, který se týká třeba domů pro seniory. Tam víme, že jsou připravené projekty a je tam převis poptávky nad prostředky, které příslušné rezorty měly rozpočtovány. To znamená, pokud se ukáže, že v těchto programech je rychlejší čerpání, pak si myslím, že bychom v jejich prospěch měli přesunout finanční zdroje i v průběhu rozpočtového roku tak, aby se zajistilo plynulejší čerpání investic ze státního rozpočtu.

A druhá věc. Očekávám, že vzhledem k tomu, že letos už skutečně byly vyhlášeny výzvy, které se blíží zhruba 50 % celkové alokace, to znamená, je naší ambicí, aby to pokrylo zhruba 50 % alokace minimálně v letošním roce, tak v okamžiku, kdy ty výzvy budou vyhodnoceny, tak to znamená výrazný rozjezd čerpání prostředků z EU na přelomu letošního a příštího roku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Vzhledem k tomu, že je 16.01, budeme pokračovat v tuto chvíli v interpelacích na ostatní členy vlády.

Poprosím prvního vylosovaného v pořadí a tím je pan poslanec Petr Bendl, aby přednesl svoji interpelaci na omluvenou ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Ono je to takové mluvení do zdi. To je prostě o ničem, protože tady dneska zase skoro žádný z ministrů není. Já jsem chtěl interpelovat paní ministryni ve věci povinnosti, nebo zaváděné povinnosti obcí zajistit sociální bydlení, tak jsem chtěl vědět, jak to v praxi bude vypadat. Ale paní ministryně tady není, takže si tu interpelaci nechám na příště. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím tedy dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se paní poslankyně Nina Nováková. Pan poslanec Soukup bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, jsem v pokušení udělat něco podobného jako kolega Bendl, nicméně on by proti řekl bych pravidlům hry mohl mně odpovědět na tyto otázky ministr Pelikán, jestli bude ochoten.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Což nelze, protože interpelujete pana ministra vnitra.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Tudíž ani já nechci mluvit k prázdným židlím a prázdným zdem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano, děkuji. Poprosím k mikrofonu paní poslankyni Ninu Novákovou, aby přednesla svoji interpelaci na také omluvenou paní ministryni Marksovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, paní předsedající. Taktéž se obracím k nepřítomné paní ministryni, ale přece jenom jsem se rozhodla, že to řeknu.

Vážená paní ministryně, v naší zemi neexistuje ministerstvo pro rodinu či jiné ministerstvo, které by rodinu chápalo jako pozitivní a nedotknutelný komponent společnosti. Proto mě znepokojuje, že sílí pohled na rodinu jako na sociální problém, a tomuto pohledu odpovídají také metody, které uplatňuje vaše ministerstvo. Ignoruje se, že každá rodina, tedy otec, matka a děti, je neopakovatelná v jemných odstínech vzájemných vztahů, a přístup, který roztrhává rodinu a izolovaně se zabývá často uplatňovaným slovem zájem dítěte, a přitom nepomáhá rodičům tak, aby co nejlépe zvládli krize nebo rozchod, přístup, který posiluje vzniklé antipatie mezi bývalými milujícími se partnery nebo manželi, nemůže o sobě tvrdit, že pomáhá dětem. Máme v zahraničí dobré příklady, například v Německu nebo v Rakousku. V Německu například Cochemský program.

Člověk se, paní ministryně, nerodí s kompetencí být dobrým manželem nebo partnerem, a dokonce se ani nerodí, kromě biologické možnosti, se schopností být dobrým rodičem. Ptám se vás tedy, paní ministryně, jestli kromě umísťování dětí do ústavu realizujete také programy a podporujete programy, které přinášejí rodinám komplexní psychologickou, mediační, vzdělávací podporu. To by byla opravdu věc, která by nebyla drahá a byla by to investice, která by se vyplatila. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím další v pořadí a tou je paní poslankyně Kovářová, aby přednesla interpelaci na přítomnou paní ministryni Šlechtovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, ve středních Čechách, ale i v Praze se několik posledních dní hovoří o návrhu vyhlášky o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Tato vyhláška je vydávána k provedení ustanovení § 81a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Důvod, proč vzbudila tolik pozornosti, spočívá v tom, že se dramatickým způsobem zmenšuje oblast touto vyhláškou vymezená. Pro účely hodnocení a snižování hluku se počítá jen s oblastmi vnitřní Prahy, okrajové části Prahy a přiléhající části Středočeského kraje, se kterými dosavadní vyhláška počítala, mají být z hlukového mapování nově vyškrtnuty. Pochopitelně vznikají obavy nejen na straně dotčených městských částí, ale i středočeských obcí a měst, které tento zvrat nechápou. A přestože jsem si návrh vyhlášky přečetla, ani mně není ta zásadní proměna úpravy, kterou MMR navrhuje, příliš jasná, resp. z pohledu dotčených samospráv a jejich obyvatel bez podrobnějšího zdůvodnění přijatelná.

Vážená paní ministryně, prosím vás proto o vysvětlení této významné koncepční změny právní úpravy, pokud možno vysvětlení polopatické, ideálně spolu s objasněním, proč by se občané Prahy a Středočeského kraje této změny neměli bát. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní poslankyně, vážené dámy poslankyně a pánové poslanci, já to zkusím tedy polopaticky vysvětlit.

MMR tedy rozeslalo do mezirezortního připomínkového řízení, a to bylo 30. 8., takže já jsem i ráda, že si kolegové starostové a zastupitelé všímají toho, co rozesíláme, což mě jenom těší, danou vyhlášku, která by měla nahradit stávající vyhlášku č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Jak již paní poslankyně správně řekla, tato vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v gesci jiného rezortu než Ministerstva pro místní rozvoj. Paragraf 81a zmocňuje Ministerstvo pro místní rozvoj k vydání této vyhlášky, do které byla transponována i směrnice Evropského parlamentu a Rady o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vyhláška je zpracována čistě jenom na základě toho zmocnění v zákoně o ochraně zdraví.

Důvody a cíle. První. Jednak je to prováděcí vyhláška k danému zákonu. Tento zákon, jeho novelu, schválila tato Poslanecká sněmovna a v každém případě se tato vyhláška zabývá tím, že v roce 2011 probíhalo sčítání lidu a musí být aktualizována. Aglomerace v té minulé byly vymezovány z pohledu regionalistického, tedy zejména z hlediska dojížďky za prací nebo vybavenosti, a to se také změnilo. Takže to je jeden z dalších důvodů, které zde zmíním. Tento projednávaný návrh vyhlášky vymezuje aglomerace jako kompaktně zastavěná území, která je nutné chránit před hlukem. To je v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví, který za aglomeraci považuje urbanizované městské území, ve kterém žije více než 100 tisíc obyvatel. A teď doufám, že jsem částečně - s úsměvem říkám polopaticky - reagovala na dotaz paní poslankyně proč. Zákon o ochraně veřejného zdraví stanoví, že aglomerace je urbanizované městské území, ve kterém žije více než 100 tisíc obyvatel, a tomu se musí přizpůsobit i na naše vyhláška a prováděcí vyhláška k tomuto zákonu.

Vyhláška také reaguje na údaje ze sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 a zohledňuje dané nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie číslo 1315 z roku 2013 z 11. prosince 2013 o hlavních směrech Evropské unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě. Cílem je stanovit seznam aglomerací v rozsahu urbanizované městské zástavby, která splňuje kritéria zákona, pro které následně Ministerstvo zdravotnictví zpracovává takzvané strategické hlukové mapy a příslušné krajské úřady pro ně následně pořizují takzvané akční plány.

Takže ona je to opravdu velká hierarchie od Ministerstva zdravotnictví, naše vyhláška, následně kraje, následně obce. Pojetí, které nezohledňovalo vymezení aglomerace jako území městského charakteru s více než 100 tisíci trvale bydlícími obyvateli, bylo zneužitelné k obstrukcím při přípravě například vedení sítě TEN-T, to znamená ty hlavní proudy, to znamená klíčových záměrů dopravní infrastruktury v České republice.

Nyní mi trochu dovolte vyjádření prostřednictvím paní místopředsedkyně ohledně kritiky k této vyhlášce, což jsem také zpozorovala v médiích, a těší mě to, protože aspoň se o tom píše. Proti tomuto návrhu i v tomto předvolebním krajském období se objevilo mnoho zavádějících, nepravdivých informací. Například nové pojetí aglomerací, tak jak stanoví návrh vyhlášky, v žádném případě nesnižuje podmínky ochrany obyvatelstva proti hluku. Proces povolování dopravních staveb je vždy velice komplexní a ta vyhláška je pouze jedním dílčím předpisem. Také jsme se mohli dočíst, že vyhláška řeší stavebnětechnické provedení. Neřeší. Tato vyhláška neřeší žádným způsobem stavebnětechnické provedení, to znamená, zda povede silnice územím v tunelu, což jsem se také dočetla, že tato vyhláška to řeší - neřeší - u předmětných staveb a zejména pak v žádném případě nevede k redukci protihlukových opatření.

Také pokládám za důležité, aby z tohoto místa z mých úst zaznělo, že stát v žádném případě nerezignuje na ochranu obyvatelstva před negativními účinky hluku. Naopak, je to také naše priorita, zvlášť Ministerstva pro místní rozvoj, v oblasti stavebního zákona. Strategické hlukové mapování bude i nadále probíhat ve vymezených aglomeracích a tak jako dosud i v územích, které procházejí hlavní pozemní komunikace, například dálnice nebo silnice první třídy, hlavní železniční tratě a v okolí hlavních letišť.

Tak a nyní k otázce nehlukové mapování v Praze a ve středních Čechách. (Předsedající: Váš čas, paní ministryně.) Z vymezených aglomerací jsou nově vypuštěna některá katastrální území Prahy. Bylo to s nimi projednáno a vše to je ve vazbě na ten zákon o ochraně veřejného zdraví. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně, chcete položit doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Paní ministryně, děkuji za vysvětlení, aspoň pro mě moc polopatické nebylo. Je vidět, že ta problematika je složitá, a myslím, že úplně nesouvisí s předvolebním kláním, které momentálně probíhá. Chápu, že výstavba dálnic a ochrana zdraví prostě jsou obě dvě důležité věci.

Já bych byla moc ráda vzhledem k tomu, jaká je nervozita mezi obcemi, jako je třeba Jesenice, Dolní Břežany, Chýně a Říčany a mnoho dalších, zda by bylo možné, a ráda bych vás touto cestou požádala, zda by ještě před vypořádáním připomínek uplatněných v rámci meziresortního připomínkového řízení a samotným vydáním vyhlášky byla svolána schůzka za účasti představitelů dotčených samospráv, kde by se tento závažný problém dotýkající se zdraví a kvality života Středočechů i Pražanů mohl řádně prodiskutovat, a pokud možno i za vaší účasti či někoho z vašeho aparátu. Děkuji. Tady prosím předávám onu prosbu. (Poslankyně Kovářová předává dokument paní ministryni Šlechtové.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní ministryně, budete reagovat? Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji prostřednictvím paní místopředsedkyně paní poslankyni i za danou prosbu. Já se pokusím ještě trochu dovysvětlit, více detailně, přesně oblast Prahy a Středočeského kraje. Tady, jak už jsem zmínila, některá katastrální území vypadají z té vyhlášky. Souvisí to s tím zákonem o ochraně veřejného zdraví. Také je nutno poznamenat, že tato území neodpovídají právě danému ustanovení v tomto zákoně o ochraně veřejného zdraví v dané věci, to znamená, že se právě jedná o ta urbanizovaná území městského charakteru, která mají 100 tisíc trvale žijících obyvatel. Proto se mění i ta vyhláška. To znamená, kde to není, tak ta území vypadla z dané vyhlášky, kde všichni byli zvyklí, že byli v té staré, nebo stávající platné.

U obcí, které budou vypuštěny z vymezení aglomerace a neleží na jejich území ani hlavní pozemní komunikace například a dále hlavní železniční trať nebo se nenachází v blízkosti hlavního letiště, již skutečně nebude probíhat strategické hlukové mapování, ale nadále tam bude probíhat standardní posuzování vlivů hluku spojených s jejich provozem, což se dělá všude jinde. Je tedy potřeba také zdůraznit, že ta vyhláška vůbec nic nemění na požadavcích na vyhodnocení záměrů z hlediska vlivu hluku na zdraví obyvatel, na stanovování požadavků ochrany proti hluku a ani na protihlukových opatřeních. Zejména u dopravních staveb návrh vyhlášky neruší či neomezuje speciální posuzování.

V tuto chvíli mohu říci, že my počítáme, že připomínkové řízení bude končit 20. 9., na základě i těch připomínek došlých si vezmeme několik týdnů, abychom je vypořádali, a tady mohu říci, že plus minus v průběhu října bychom svolali dané jednání i se zástupci obcí. Protože já chci mít nejdříve všechny připomínky, abychom to řešili komplexně. Takže ano, jednání svoláme, kolegové, případně i já budeme přítomni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji paní ministryni i paní poslankyni. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat omluveného pana ministra Svatopluka Němečka ve věci neudržitelnosti úhrad podle § 16 a centrových léčiv. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, jak známo, zdravotní péče je hrazena podle zákona 48/1997, podrobná pravidla jsou stanovena v § 15. Ale existuje také možnost úhrady ve zvláštních případech, to je § 16, kdy příslušná zdravotní pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak zdravotní pojišťovnou nehrazené, je-li poskytnutí takových služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce. S výjimkou případů, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, je poskytnutí zdravotních služeb podle předchozího odstavce vázáno na předchozí souhlas revizního lékaře. Podle informací ze zdravotních pojišťoven v poslední době začíná být velký tlak na úhradu právě podle tohoto § 16 a podle mého názoru je toto vymezení v zákoně nepříliš přesné a vyžaduje upřesnění. Stejně tak dochází k raketovému nárůstu takzvaných nákladů v takzvaných centrech se zvláštní smlouvou, nebo chceme-li ,ve specializovaných centrech, kdy po uvolnění indikačních kritérií dochází k miliardovým nárůstům nákladů na zdravotní péči.

Chci se proto zeptat, jestli Ministerstvo připravuje a ještě v tomto volebním období do jeho konce předloží nějaký návrh na regulaci centrové péče a na zpřesnění § 16, aby se zabránilo nekontrolovaným růstům nákladů a aby se dosáhlo udržitelnosti nákladů na zdravotní péči. Děkuji za pozornost a těším se na případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.

Šestou interpelaci přednese pan poslanec Simeon Karamazov, který bude interpelovat přítomného ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci statusu veřejné prospěšnosti. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Vážený pane ministře, v březnu letošního roku jsem se vás na tomto plénu dotazoval, v jaké fázi se nachází příprava zákona o statusu veřejné prospěšnosti. Zdůrazňoval jsem, že ačkoliv občanský zákoník se statusem veřejné prospěšnosti, a tedy potenciálně i s výhodami s ním spojenými počítá, prováděcí předpisy dosud chybí. Jsem potěšen, že jste dodržel slib daný v odpovědi na mou interpelaci a vaše Ministerstvo v květnu návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení skutečně předložilo. V něm se v § 4 odst. 1 konstatuje, že veřejně prospěšnou je každá právnická osoba, jejímž cílem je přispívat k dosahování obecného blaha. Odstavec 2 téhož ustanovení pak vyjmenovává jednotlivé veřejně prospěšné účely, mezi něž se řadí například charitativní činnost či ochrana životního prostředí.

V této souvislosti mě však zarazilo, že zákon výslovně nepočítá také s prováděním myslivosti. Tedy s činností, která směřuje k chovu zvěře a k rozvíjení mysliveckých tradic, které podle stávajícího znění zákona o myslivosti tvoří součást národního kulturního dědictví. Chci se vás proto dotázat, zda souhlasíte s názorem, že myslivost je jedinečným souborem činností, jež by neměly zůstat bez povšimnutí, a že by i spolky věnující se myslivosti měly patřit mezi ty, jež mohou status veřejné prospěšnosti získat. V tuzemských podmínkách jde o desítky tisíc osob, které věnují svůj volný čas nejen lovu, nýbrž hlavně péči o zvěř a o její stanoviště. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ten náš výčet je skutečně jenom příkladmý, koneckonců není úlohou tohoto zákona, aby předefinovával veřejnou prospěšnost. To je věc občanského zákoníku. My to nemůžeme v tomhle zákoně ani udělat. Tak jak mi to tady popisujete, já na to nejsem odborník, ale jeví se mi, že by myslivost mohla být takovým veřejně prospěšným zájmem. Bude to potom na posouzení soudů. My předvídáme mechanismy, aby se ta judikatura sjednocovala. Můj osobní názor je, že ano, že by mohla aspirovat na tento status. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jasnou a vyčerpávající odpověď.

Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Karel Rais, který bude interpelovat omluvenou paní ministryni Kateřinu Valachovou ve věci nejasnosti ve výuce geopolitiky na Středním východě. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Rais: Vážená paní nepřítomná paní ministryně. Myslím, že nemá cenu detailně vám opakovat informace, které lidé mají pouze z tisku a z veřejných médií, kdy Ministerstvo školství nejprve na základě dopisu zástupců Palestinců žijících v České republice vyhlásilo, že opraví atlas, kde je uvedeno jako hlavní město Izraele Jeruzalém, a nahradí jej Tel Avivem. Po diplomatické intervenci z velvyslanectví Státu Izrael svoji odpověď změnilo a mimo jiné napsalo - cituji: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy lituje nešťastně zvolené formulace v dopisu, která mohla způsobit nynější nesprávné interpretace.

V souvislosti s plánovanou výstavbou takzvaného Domu demokracie mě napadá řada nejasností, na které bych se vás měl zeptat. Ale pokud vidím zpackanou komunikaci Ministerstva školství s velvyslanectvím neexistujícího státu Palestina a následnou omluvu velvyslanectví Státu Izrael ve věci hlavního města Izraele, je otázkou, zda prvním klientem školicího systému zmiňovaného Domu demokracie by neměli být právě ministerští vrcholoví manažeři. Může se stát, že se příště ozve například takzvaný zastupitelský úřad Doněcké lidové republiky či jiný obdobný spolek s požadavkem koupit Karlštejn či Štiřín a vaši úředníci s ním budou komunikovat.

Rozumím tomu, že ne všichni vaši poradci jsou experti na mezinárodní právo. Vždyť jsou tam i tací, kteří byli právoplatně odsouzeni a jsou specializováni víceméně na to, jak šikovně z instituce vytáhnout peníze. A jednou se jim to holt nepovedlo.

V souvislosti s množstvím poradců, kteří vás obklopují, je namístě moje otázka: Jaké jste vyvodila manažerské, personální, finanční či jiné závěry, aby se podobné mezinárodní trapasy v budoucnu neopakovaly? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně. Pan poslanec Chalupa ruší svoji omluvu, je přítomen.

Osmou interpelaci přednese paní poslankyně Zuzana Šánová, která bude interpelovat omluveného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Německa ve věci kapitačních plateb. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Dobrý den, vážení přítomní. Já jsem se k této interpelaci rozhodla proto, že Ministerstvo zdravotnictví si neustále stěžuje na nedostatek finančních prostředků v resortu.

Takže vážený nepřítomný pane ministře, stávka podnikatelů, respektive osob samostatně výdělečně činných, je věc mimořádná a prakticky nevídaná. Pro tento způsob protestu se rozhodují naši soukromí praktičtí lékaři, a to údajně proto, že jim nebyla za osm let zvýšena takzvaná kapitační platba, jejíž proplácení je realizováno na základě úhradové vyhlášky. Kdo na tuto stávku nejvíce doplatí? Samozřejmě pacienti, někým nazývaní klienti, a z poskytovatelů zdravotních služeb především zdravotnická záchranná služba, která bude mít odhadem až o 20 % více výjezdů, a také nemocnice.

Dovoluji si vás tedy zeptat na dvě otázky. Bude těmto stávkujícím lékařům snížena kapitační platba za pojištěnce za dobu, kdy lékař nebude léčit? Nebo za druhé, zaplatí tyto náklady nějaká organizace, která tuto stávku navrhuje, doporučuje, nebo dokonce organizuje? Nelze totiž připustit, že stávka bude financována z veřejného zdravotního pojištění. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí odpovězeno písemně.

Pan poslanec Adam Rykala bude interpelovat přítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci kotlíkových dotací. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji. Vážený pane ministře, na českém trhu jsou nekvalitní zahraniční kotle, které mohou způsobit zhoršení kvality ovzduší. Přestože nedosahují potřebných požadovaných parametrů kvality a emisí, vztahují se na ně, na některé z nich, kotlíkové dotace. Lidé si je tak běžně pořizují, aniž by o tomto problému věděli, a dostávají na ně dotaci. Pochybné kotle jsou totiž zapsány v takzvaném seznamu výrobků a technologií, které by měly splňovat kritéria dotací pod správou Státního fondu životního prostředí. Stát je tedy lidem doporučuje a poskytuje na ně dotace. Ale bohužel se nejedná jen o jeden kotel.

Chtěl bych se vás zeptat, pane ministře, jestli jste ochoten detailně prověřit seznam kotlů, které doporučujete. Zároveň se vás chci zeptat, jak zajistíte, aby byla dostatečně zajištěna ochrana životního prostředí a také ochrana spotřebitelů. Chtěl bych upozornit, že v případě, že tyto kotle budou dodávány do českých domácností, tak mohou být nevyhovující, budou se muset vyměnit a mohou nám vzniknout mnohamilionové škody. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážený pane kolego. To, co jste řekl, je trochu rádio Jerevan. Ono to je "ano, ale". Já vím - samozřejmě my jsme se touto záležitostí zabývali a zabýváme se jí několik měsíců. A je určitým smutným paradoxem, že tuto záležitost řeší Ministerstvo životního prostředí a ne Ministerstvo průmyslu a Česká obchodní inspekce, protože té by to spíš náleželo. A také my jsme proto požádali Ministerstvo průmyslu a obchodu a víme, že o totéž ho požádali výrobci českých kotlů už před několika lety, a zatím neúspěšně. O co běží?

Tak jak jste správně řekl, je určitý seznam způsobilých výrobků. Tam je několik set kotlů. Já bych chtěl zdůraznit, že ten zpochybněný kotel je jenom jeden. Asociace podniků topenářské techniky vlastně prověřovala všechny ty kotle, a znovu říkám, ani Státní fond životního prostředí tady není od toho, aby prověřoval jednotlivé kotle. Je to totiž jako s auty nebo s jakýmkoli výrobkem. Vy vlastně jako nakupující spotřebitel se musíte spolehnout na to, že ten výrobce má určité - řekněme dokládá certifikáty, které jsou z akreditované zkušebny. A je pravdou, že výrobce toho zpochybněného kotle - jedná se o polského výrobce, pardon o slovenského výrobce -, tak tento výrobce vlastně doložil certifikát z nezávislé akreditované zkušebny ze Slovenska. Asociace výrobců topenářské techniky zpochybnila tento kotel, nechala udělat certifikát z akreditované zkušebny v Brně, a protože jsme proti sobě měli vlastně dva proti sobě jdoucí certifikáty ze dvou - a zdůrazňuji - naroveň stojících zkušeben, což je trošku problém, který směřuje až na evropskou úroveň, a také jsme o to prostě požádali, tak jsme si nechali udělat - Státní fond životního prostředí si vyžádal třetí arbitrážní posudek, ten byl z Polska a ten potvrdil, že ten kotel splňuje ty parametry. Takže Státní fond životního prostředí se ocitl vlastně v nezáviděníhodné pozici někoho, kdo v dobré víře dal seznam výrobků, aby toho spotřebitele, žadatele o kotlíkové dotace, jistým způsobem provedl trhem, byť to nebylo úplně povinné, aby mu poskytl jakési vodítko na tom trhu, a potom se dostal do pozice, kdy musel řešit spory mezi dvěma nezávislými akreditovanými zkušebnami. A to, jak určitě uznáte, pane kolego prostřednictvím pana předsedajícího, není pozice, kterou by mohl dělat fond životního prostředí. Protože my nemáme akreditované lidi na to, nebo specialisty na to, aby posuzovali, zda ty kotle vyhovují, nebo nevyhovují. To je odpovědnost výrobců, kteří předávají ty certifikáty a ručí vůči státnímu fondu a samozřejmě i vůči tomu nakupujícímu, že ty kotle, které prodávají a nabízejí a které jsou dotovány, splňují všechny potřebné parametry.

My jsme samozřejmě ve velmi intenzivním kontaktu s Asociací podniků topenářské techniky. Snad neřeknu žádné tajemství, když řeknu - snad to nebude znít ani chlubivě - když řeknu, že asociace velmi ocenila přístup Ministerstva životního prostředí a státního fondu, protože sama říkala, že je to postoj, který je velmi nadstandardní. A chápu některé české výrobce, kteří se tímto cítí ohroženi. Ale pro nás je podstatné, zda ten výrobce skutečně tuto certifikaci dá.

Ale protože jsme se s tím samozřejmě nespokojili, vyzvali jsme a požádali už v srpnu Ministerstvo průmyslu a obchodu, které má tuto záležitost v kompetenci, a udělali jsme to i ve spolupráci s asociací výrobců této techniky, aby zahájilo neprodleně kroky, které by zefektivnily regulaci trhu s kotly v České republice, protože se tady zjevně objevují, a ne najednou, ale už několik let, určité problémy, které jsou latentní a na které se dlouhodobě upozorňuje.

Takže na vaši otázku. My neprověřujeme přímo, nicméně díky asociaci je celý ten seznam prověřován. Oni říkali, že prověřili v podstatě všechny kotle, že mají informace o všech kotlích. Ten sporný kotel je jeden a my jsme se k tomu postavili takto. Já pevně věřím, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českou obchodní inspekcí nám vyjde vstříc a že v této věci půjdeme směrem k tomu, aby tento problém byl vyřešen. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec nemá doplňující otázku? (Nemám.) Děkuji.

Další interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci politické propagace v učebnicích pro základní školy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v tomto týdnu dostali žáci základních škol v Ústeckém kraji novou učebnici anglického jazyka, která se jmenuje Anglické gramatické hry. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby ovšem hned z první strany nevzhlížel na děti hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček se svou zdravicí.

Učebnice byla rozdávána tři týdny před krajskými volbami a byla vydána částečně i za peníze z krajského rozpočtu. Mám ji zde k dispozici a rád vám ji věnuji, abyste se mohla sama přesvědčit. Podle mě a podle § 32 odst. 1 školského zákona se zakazuje činnost a propagace politických stran a hnutí ve školách - a to cituji: "Ve školách a školských zařízeních není povolena činnost politických stran a politických hnutí ani jejich propagace." V této učebnici se jedná o jasné zneužití dětí k politické kampani a uvedený paragraf zákona je popírán. Nemluvě o kvalitativní úrovni učebnice.

Jak Ministerstvo školství, potažmo Česká školní inspekce zajišťuje kvalitu vydávaných učebnic? Může jakýkoliv vydavatel distribuovat do škol svoje materiály?

Vážená paní ministryně, žádám vás o jasné stanovisko. Je dle vás uvedený případ v souladu se zákonem? Zároveň mě zajímá, jaký bude váš postup, který zamezí této nehorázné kampani a zneužití dětí k propagaci kandidáta v krajských volbách za Komunistickou stranu Čech Moravy. Nebo se nám opět vrací doba, kdy k nám budou promlouvat krajští komunističtí tajemníci? Uvědomujete si, že to, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné, se dnes postupně stává normou? Děkuji vám za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Jedenáctou interpelaci přednese pan poslanec Jan Klán, který bude interpelovat omluveného ministra vnitra Milana Chovance ve věci služebního zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Vážený pane ministře, již přes rok je plně účinný zákon o státní službě, který měl za hlavní úkol stabilitu státní správy, její zprofesionalizování a odpolitizování. Namísto toho se však doslova zabetonovala. Mnozí zkušení úředníci odešli. Ti, co měli odejít, zůstali. V řadě oblastí jsou nejednoznačně vypisována výběrová řízení.

Uvedu jeden příklad. Podle mě dělat ředitele odboru veřejných zakázek na Ministerstvu zdravotnictví a na Ministerstvu školství či jiném ministerstvu je téměř identická činnost, která se liší jen předmětem zadání. Proč na jednu pozici musí mít člověk třetí stupeň jazykové průpravy a prověrku na stupeň tajné a na jiném ministerstvu je to bez jazyka, málem i bez vysoké školy? Respektive sice s vysokou školou, ale odborně úplně mimo. Jak je to možné?

Chyb je ale daleko více. Za všechna ministerstva lze vybrat případ náměstkyně ministra zdravotnictví, kde nebylo specifikováno vzdělání. U sekce pro strategie bychom očekávali, že to může být právník, ekonom nebo sociolog. Ale obsadit takový post odborníkem majícím magisterský stupeň v managementu výtvarné kultury se zdá být zcela pochybné. Je zjevné, je-li taková osoba disponentkou prověření na stupeň tajné a téměř nikde ve státní správě takovou vysokou prověrku nenajdete a tato osoba ji má, musí výběrové řízení vyhrát. Není to účelové manipulování s výběrovým řízením? Plánuje Ministerstvo vnitra jakožto garant služebního zákona novelizaci tohoto zákona a kdy ji předpokládá předložit na vládu, respektive do Poslanecké sněmovny? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci EET a reklamy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, interpeluji vás ve věci velmi, ale velmi nepovedené televizní reklamy na elektronickou evidenci tržeb. V tomto majstrštyku se snažíte voliče přesvědčit, jak je EET skvělá věc. Za prvé tam postrádám jakoukoliv zmínku o tom, koho se to bude týkat. Za druhé, v reklamě se oháníte číslem 18 miliard, to jest částkou, která je podle tvrzení většiny odborníků naprosto nereálná. Při zhlédnutí té reklamy jsem si chvíli připadal, jako bych viděl komunistické letáky z padesátých let. Všechny postavičky se usmívají a slibují, jak bude vše skvělé. No nebude to skvělé.

Reklama je postavena na příslibu toho, co se může pořídit za 18 miliard. Ptám se, proč jste raději těch 30 milionů, které toto dílko stálo, nerozdal na roční důchody dvěma stům důchodců. Udělal byste jim líp. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Anna Putnová bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství ve věci ombudsmana. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Vážená nepřítomná paní ministryně školství, můj dotaz se týká školského ombudsmana. Když váš předchůdce etabloval školského ombudsmana, nazvala jsem to rozdáváním trafik. Aby tato nálepka nebyla spojena s novým ombudsmanem, je třeba si vyjasnit několik základních otázek. Ta první se týká postavení ombudsmana ve struktuře ministerstva. Za druhé zajištění jeho nezávislosti. Za třetí vyjasnění jeho pravomocí a odpovědnosti. Za čtvrté, jaký je vztah mezi školským ombudsmanem a Českou školní inspekcí. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Bude jí písemně odpovězeno.

Pan poslanec František Vácha bude interpelovat taktéž paní ministryni školství ve věci plagiátorství na Univerzitě Pardubice. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vím, že jste omluvená. Nicméně předseda školského výboru profesor Zlatuška se několikrát vyjadřoval v médiích ke kauze plagiátorství na Univerzitě Pardubice. Bohužel tu dnes není. Tak si dovolím vystoupit sám.

Plagiátorství, tedy krádež duševní práce vědeckých výsledků a jejich publikování pod jiným jménem, je jeden z nejtěžších zločinů na akademické půdě. Když to učiní nejvyšší akademičtí funkcionáři, v tomto případě hned dva děkani a jeden vedoucí katedry, mladému nadějnému vědci, je to obzvlášť zavrženíhodné. Taková věc se zřejmě stala na Univerzitě Pardubice. Správný postup rektora univerzity by byl záležitost prošetřit, a pokud shledá, že se jedná o krádež duševního vlastnictví, učinit kroky k nápravě. Co ale odpověděl rektor pardubické univerzity profesor Ludwig na žádost mladého vědce, je šokující. V podstatě odpověděl, že je to na akademické půdě běžná praxe.

Na základě této odpovědi vyzval pan profesor Zlatuška rektora pardubické univerzity k odstoupení. Až pod tlakem pan rektor jmenoval etickou komisi. Složil ji z děkanů, tedy svých podřízených. Etická komise bude rozhodovat o tom, zda vědecké články jsou, nebo nejsou plagiátem, což je samozřejmě jasné z pouhého srovnání. Tato komise by se však měla zabývat podle mého názoru hlavně odpovědí pana rektora Ludwiga, že plagiátorství je normální. Jak asi taková komise rozhodne, když členy jmenoval sám rektor, je jasné.

Paní ministryně, souhlasíte s názorem pana rektora Ludwiga, že plagiátorství je běžná praxe na našich univerzitách? V odpovědi panu předsedovi Zlatuškovi píšete, že vyčkáte závěrů etické komise. Věříte, že etická komise jmenovaná rektorem bude rozhodovat o rektorovi objektivně? (Předsedající upozorňuje na čas.) A jaký by měl být podle vás závěr, pokud se opravdu o plagiátorství jedná?

Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Radim Holeček. V patnácté interpelaci bude interpelovat přítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce ve věci skladu nafty ve Vaňové. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, z médií jsem se dozvěděl o záměru pražského investora rozšířit vaňovský přístav v Ústí nad Labem o sklad nafty a olejů. Překladištěm, které má být během půl roku postaveno v roce 2017, má údajně ročně projít až sto tisíc kubických metrů pohonných hmot. Chápu-li to dobře, budou motorová nafta a metylester řepkového oleje přesouvány ze železničních cisteren do skladovacích nádrží. Aditivované pohonné hmoty potom nakonec skončí v autocisternách, které je budou rozvážet. V oficiálním oznámení stavby pro město a krajský úřad projektant uvádí, že stavba nebude mít významné negativní vlivy ani na veřejné zdraví, ani na životní prostředí. To potvrdila i Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Obyvatelé Ústí nad Labem se ale na mě obracejí s obavami, že při povodních bude hrozit únik nafty a olejů do Labe. Jaký názor na tuto stavbu u řeky máte vy?

Dále mě zajímá ještě jeden aspekt celé věci. Vaňovští nesou celá dlouhá léta na svých bedrech tíhu nedokončené dálnice D8. V pracovní den tam projede až 17 tisíc aut. Sotva z nich břímě po 20 letech sejmeme dostavením dálnice v roce 2017, budou je opět zatěžovat nákladní auta?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane kolego, dle mých informací k tomuto záměru, tedy překladiště nafty ve Vaňově, jak se oficiálně jmenuje sklad minerálních olejů Vaňov, v současné době probíhá zjišťovací řízení EIA. Příslušným úřadem je Krajský úřad Ústeckého kraje. Proces zatím nebyl ukončen. Výrok závěrů zjišťovacího řízení, který bude mimo jiné vydán také na základě vyjádření veřejnosti a dotčených orgánů státní správy, tedy v této chvíli nelze předjímat.

Jako jeden z orgánů, který se zatím k tomu vyjadřoval, byla opravdu Agentura ochrany přírody a krajiny, regionální pracoviště Ústecko, která se k němu vyjadřovala jako příslušný orgán ochrany přírody na úseku ochrany evropsky významné lokality. Jenom z hlediska tohoto kontextu vydala k záměru stanovisko, ve kterém je uvedeno, že předmětný záměr nemůže významně ovlivnit předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, konkrétně je vyloučen významný vliv na EVL Porta Bohemica. V odůvodnění je uvedeno, že záměr se nachází na zpevněných plochách intravilánu města Ústí nad Labem, část Vaňov mimo vlastní EVL.

Problematika případné havarijní situace na zařízení je řešena v oznámení záměru a Agentura na ochranu přírody a krajiny, regionální pracoviště, měla v době vydání stanoviska oznámení záměru k dispozici. Informace v něm obsažené dle sdělení příslušného pracovníka, který toto stanovisko vydával, nezakládaly k obavám ohledně podcenění havarijního stavu ze strany předkladatele.

Obecně všechny aspekty, které jste jmenoval, to znamená případné nebezpečí v případě povodně, které je v této oblasti samozřejmě dobře známé, není to jenom teoretické riziko, ale jsou tam i naprosto konkrétní popsané situace v rámci povodňové situace a samozřejmě další včetně dopravního řešení a zatížení lokality hlukem nad určitý limit nebo třeba zhoršení ovzduší z pohledu zvýšené prašnosti, to jsou všechno věci, které musí proces EIA posoudit, a nepochybně k němu bude celá řada připomínek z pohledu veřejnosti. Mimo jiné se k němu samozřejmě bude vyjadřovat i naše další organizace, což je Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát Ústí nad Labem, která se v rámci svých speciálních složek, což je ovzduší a voda, bude vyjadřovat v termínu do 29. září tohoto roku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Radim Holeček: Pane ministře, děkuji za informace, že tedy zjišťovací řízení EIA teprve probíhá, že to nedoběhlo. Mně jde o to, jestli víte... my jsme vlastně ze stejného regionu. Vaňov je nádherný, je tam ten romantický vodopád, lidé čekají, že by se tam mohl nastartovat cestovní ruch. Proto mi jde o to, aby tam nebylo zase něco průmyslového, hlučného, něco, co by znečišťovalo ovzduší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Adam Rykala bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci prodeje bytů ČEZ. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Adam Rykala: Děkuji, pane místopředsedo. To moc nemá smyslu, když tady pan Babiš není, ho interpelovat. Já bych od něho chtěl slyšet osobní odpověď, nicméně mě to mrzí, protože on neustále kritizuje práci poslanců, přitom tři roky je vládní poslanec a vládní ministr, takže není žádný opoziční poslanec, kritizuje, a přitom tady není. Kde je, když je jeho povinnost být na interpelacích? Nevím. Možná někde čerpá, možná je na kampani. Mrzí mě to, že tady není, a počkám si, až bude osobně přítomen.

Žádám, pane místopředsedo, aby ministři chodili na interpelace.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To bych velmi rád uměl zařídit, leč není to v mé moci, pane kolego. Nicméně budu o tom informovat pana premiéra. Děkuji.

Další, sedmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jan Klán, který bude interpelovat taktéž nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci registru smluv. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Klán: Vážený pane ministře, od 1. července 2016 existuje na portále Ministerstva vnitra registr smluv, kde musejí zákonem vymezení aktéři uveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun. Chci se vás v souvislosti s tímto tématem zeptat na následující otázky.

Kolik již bylo uveřejněno smluv? Mají někteří dotčení aktéři s uveřejňováním problém? Zjistil již některý z občanů, že nějaká smlouva byla uzavřena nevýhodně? Kolik bylo od 1. července 2016 přístupů do registru smluv? Došlo ke snížení korupčního jednání, když některé neziskové organizace tvrdí, že se jedná o stěžejní protikorupční zákon? Zachrání něco občan, když se bude moci dívat do nevýhodně uzavřené smlouvy? Kolik je na sekci registru smluv pod Ministerstvem vnitra zaměstnáno pracovníků? A do jaké kategorie spadají podle služebního zákona? Jaké finanční náklady vynaložilo Ministerstvo vnitra na zřízení registru smluv? A kolik stojí jeho provoz? Kdo začerňuje nepovinné údaje na uzavřených smlouvách? Existuje jednotná metodika, nebo je na to libovůli těch, kdo smlouvy do registru vkládají? Podle mých informací to například na určitých ministerstvech dělají jednak řadové úřednice a rovněž právníci. Je to rozděleno do dvou kategorií. Smlouvy uzavírané na národní úrovni začerňuje sekretářka, na nadnárodní úrovni právníci. Takže opět nejednoznačnost.

Prosil bych vás o odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jistě se vám jí dostane. V osmnácté interpelaci bude interpelovat paní poslankyně Věra Kovářová pana ministra Daniela Hermana ve věci zvýšení autorských poplatků. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, předem své interpelace bych vám chtěla poděkovat. Je na vás spoleh, na interpelace na rozdíl od některých ministrů docházíte. Myslím, že je to téměř stoprocentní účast.

Nicméně začnu zostra. V obecné rovině nepochybuji o tom, že autorské poplatky se platit musí. Otázkou je ale to, co je konkrétně zpoplatněno a samozřejmě v jaké výši. A právě to je problém, o kterém se v poslední době hodně mluví. Zvýšení poplatků, které od příštího roku přichystal Ochranný svaz autorský, vyrazilo dech řadě lidí, včetně řady představitelů obcí a nejrůznějších spolků, které se proti nárůstu, který je prostě skokový, což samozřejmě zvýšení o 50 % je skokové, ohrazují.

Já bych chtěla jejich protest, to říkám na rovinu, podpořit. Rozumím navýšení, které reflektuje například vývoj cen, což ale padesátiprocentní navýšení zjevně není. Souhlasíte se mnou, pane ministře? Pokud ano, otázka je, co se s tím dá dělat.

Navýšení má pravděpodobně oporu ve stávajícím znění zákona. Je to tedy špatný zákon. I špatný zákon musíme dodržovat, ale měli bychom se ho snažit změnit. Lépe řečeno musíme. A k tomu směřuje moje otázka. Jak by se měl autorský zákon změnit, aby nedocházelo k takovým excesům, jakého jsme svědky? Jaká je představa Ministerstva kultury? Co a kdy bude předloženo Poslanecké sněmovně, aby se zamezilo dramatickému zamezení autorských poplatků? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, jsem velmi rád za tento dotaz a mohu říci, že tento požadavek vyrazil dech i mně. Ale musíme se samozřejmě držet korektních mantinelů, takže odpovím v rozsahu, jak ta otázka zněla.

Tvorba sazebníků kolektivních správců a přiměřenost jimi stanovených sazeb odměn pro zastupované autory a další nositele práv bývá předmětem kritiky uživatelů předmětu ochrany. V nedávné době odstartoval novou vlnu této kritiky podnět, který u Ministerstva kultury a u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže uplatnilo Sdružení místních samospráv České republiky spolu s řadou obcí a jejich svazů. Týkal se konkrétně kolektivního správce OSA, který, jak zde zaznělo, pro příští rok výrazně zvýšil sazby odměn požadovaných za užití reprodukované hudby. Podnět ministerstvo řádně prošetřilo a vyřídilo v rámci svých zákonem vymezených pravomocí. Uvedené sdružení bohužel nevyužilo možnosti, kterou mu dává stávající autorský zákon, totiž přihlásit se u kolektivního správce, který je pak povinen vyžádat si jeho stanovisko k navrhovaným sazebníkům. Ministerstvo kultury není jinak než kontrolou dodržování předepsané procedury oprávněno vstupovat do těchto v zásadě soukromoprávních vztahů státní regulací sjednávaných sazeb. Tím není dotčena zejména pak s ohledem na monopolní postavení monopolních správců pravomoc Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k posouzení sazeb odměn z hlediska soutěžně právních předpisů.

Na vaši otázku, jaký postoj Ministerstvo kultury k této otázce zaujímá, bych rád připomněl, že na existující obtíže s vyjednáváním sazeb odměn reagovalo Ministerstvo kultury návrhem nové komplexní procedury. Tento návrh je součástí aktuálně projednávané vládní transpoziční novely autorského zákona. Cílem je zajistit nejen plnou transparentnost tvorby sazebníků, náležité odůvodnění jakékoli její změny a širší možnost uživatelů se k nim vyjádřit, ale zároveň i efektivní vymahatelnost plnění všech s tím souvisejících povinností kolektivních správců. Novela bude příští týden opětovně projednána v garančním výboru, kde budou diskutovány pozměňovací návrhy. Věřím, že výsledkem této diskuse bude přidaná hodnota vládního návrhu a že se nezdrží proces jeho schvalování, a tím i náležitého legislativního řešení citlivé otázky tvorby sazebníků.

Zcela na závěr chci vyjádřit potěšení nad tím, že v této věcné otázce si skutečně nehrajeme na nějakou koaliční nebo opoziční politiku, ale jak vidím i na znění tohoto dotazu, tak nám jde společně o to, aby se věc posunula dobrým směrem. A děkuji vám za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho slova. Paní poslankyně má doplňující otázku? Nemá. Děkuji.

Přejdeme k devatenácté interpelaci. Paní poslankyně Nina Nováková bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou ve věci umísťování dětí do ústavní péče. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Nepřítomná paní ministryně, moje interpelace, kterou neřeknu celou, souvisí s předchozí interpelací, která se týkala komplexní péče o rodiny, které se rozpadají nebo nejsou plně funkční.

Před několika dny jsme mohli všichni vidět v televizi pořad, který zachycoval přímo tragický příběh dvou matek, kterým byly odebrány děti, ačkoliv se o ně chtěly starat, a děti jim byly odebrány s tím, že se mají učit, aby milovaly svého otce, kterého se bály. Vy jste tam, paní ministryně, vystoupila. A jako matka to bylo vystoupení hezké. Vy jste řekla, jak by to bylo hrozné, kdyby se to stalo vašim dětem nebo ve vaší rodině. Ale jako ministryně to byla katastrofa, takto vystoupit. Je to váš resort a ve vašem resortu se něco takového děje. Musím říci, že s jednou z těch matek jsem strávila několik hodin a je to prostě neuvěřitelné. První, co udělá resort, který vedete, je odebrat děti. Teprve potom se díváte na něco jiného a naprosto neúčinně nejste schopna napravit věc, která se vleče měsíce. Ty děti budou navždy po celý život poznamenány. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

Dvacátou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka. Bude interpelovat ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci záměru na zřízení dalšího KOC. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, několik dlouhých let probíhaly vážné spory mezi VZP a Protonovým centrem Praha nejdříve o podivné a velmi nevýhodné a VZP velmi silně zatěžující smlouvě o smlouvě budoucí, později o uzavření smlouvy o úhradě zdravotní péče. Podle posledních informací byly veškeré spory ukončeny a byla uzavřena standardní smlouva o úhradě zdravotní péče podle požadavků VZP. Protonové centrum je tedy nyní standardním ambulantním pracovištěm, které poskytuje zdravotní péči ozařování protony na základě indikací komplexními onkologickými centry. V souvislosti s tím se ovšem objevují spekulace, že tento stav nemusí být setrvalý a že je na obzoru vznik nového centra.

Chci vás proto požádat o sdělení, zda tento stav, tak jak jsem přečetl v předchozím, zda tento stav bude setrvalý, nebo zda a za jakých podmínek uvažuje Ministerstvo zdravotnictví o vytvoření nového komplexního onkologického centra právě v Protonovém centru Praha. Děkuji za případnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. V jednadvacáté interpelaci pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci zamezení průjezdu nákladní dopravy v Praze. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Mám jednu otázku, která se týká avizovaného omezení průjezdu nákladní dopravy Prahou. Chci se zeptat pana ministra, jaká opatření chystá, pokud se Praha rozhodne zamezit průjezdu nákladní dopravy. Problém se nevyřeší. Všichni víme, že to není záležitost jednoho týdne, měsíce, či možná dokonce ani jednoho roku, kdy se tu situaci podaří zlepšit už vzhledem ke stavu dopravní infrastruktury a toho, co tady projednáváme. Ten problém by se přenesl pouze do oblasti středočeských měst a obcí, což není určitě řešení. Myslím si, že je povinností ministra dopravy a Ministerstva dopravy, aby takovémuto konání zabránilo. Proto chci vědět, zdali je na to Ministerstvo připraveno a jaká opatření chystá.

Když mám ještě minutu a mluvím tady do zdi, neboť za mnou sedí chudák jenom jeden ministr (Daniel Herman) a nikdo další, tak poprosím, pane předsedající, protože já tam mám ještě další interpelace na ministra Chovance, ministra Jurečku, který sem vůbec nechodí, abyste mé interpelace stáhl. Myslím si, že to je nedůstojné. Taková míra pohrdání Poslaneckou sněmovnou tu nikdy nebyla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, a souhlasím s vámi. Vaše interpelace stahuji.

Dvacátou druhou interpelaci má přednést pan poslanec Michal Kučera, který ale není přítomen. Jeho interpelace tedy propadá. Přejdeme ke třiadvacáté interpelaci. Pan poslanec Simeon Karamazov bude interpelovat nepřítomného ministra Dana Ťoka ve věci D35. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, asi nejsledovanější dopravní stavba v Pardubickém kraji je stavba komunikace D35. Včera jsem se z tisku dozvěděl, že tuto stavbu čeká zdržení kvůli archeologickému průzkumu. Zdržení se však dala očekávat. Pro silničáře v Pardubickém kraji je totiž vypsání veřejné zakázky v takovém rozsahu jedinečné. Archeologické práce na prvních dvou úsecích D35 z Opatovic nad Labem do Ostrova mají podle zadání ŘSD vyjít na více než půl miliardy. Kromě pár kilometrů hradecké D11 a krátkého úseku D35 ze Sedlic do Opatovic zatím krajem žádná dálnice nevede. Doteď jsme archeologický průzkum netendrovali, ale zadávali jej přímo muzeím. Nejasnosti tam jsou, protože s tím nemáme zkušenosti, přiznává šéf ŘSD Vebr.

Jako poslanec za Pardubický kraj samozřejmě bedlivě sleduji problematiku této stavby. Věřím, že i pro ministerstvo je stavba jednou z priorit. Chtěl bych se tedy zeptat, jakou podporu mají pardubičtí silničáři, tedy ŘSD, od vás. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně.

Paní poslankyně Nina Nováková bude interpelovat omluvenou ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci školních asistentů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Nina Nováková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně, chtěla jsem se, pokud byste tady byla, zeptat na to, jakým způsobem urychlíte spravedlivou odměnu pro asistenty ve školách. Víme, že hovoříme o asistentu pedagoga, o osobním asistentovi a o tzv. školním asistentovi, což je termín, který by byl nově zaváděn v souvislosti s čerpáním evropských dotací. Tohle je pěkné, vaše plány jsme všichni slyšeli. Ale běží první měsíc školního roku, kdy asistenti, pokud jsou placeni, tak jsou placeni na úkor ostatních pedagogů. Takže už na začátku roku v prvním čtvrtletí se nastavuje atmosféra, kdy jedni jsou spravedlivě odměňováni na úkor druhých, kteří tím pádem spravedlivě odměněni být nemohou. Proto vás velmi urgentně prosím, abyste urychlila tenhle nesoulad.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Bendl svoji 25. interpelaci stáhl. Dostáváme se k 26. interpelaci. Paní poslankyně Věra Kovářová bude interpelovat nepřítomného ministra dopravy Dana Ťoka ve věci rozšíření modrých zón v Praze. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, chtěla jsem se vás v obecné rovině zeptat na způsob, jakým Ministerstvo dopravy vyhodnocuje, zda byly splněny zákonné podmínky pro rozšíření pražských modrých zón, a také na osud našeho podnětu, kterým jsme Ministerstvo dopravy vyzvali k výkonu dozoru nad vydáním nařízení, které se stalo základem pro rozšíření pražských modrých zón, u něhož máme určité pochybnosti právě o splnění zákonných podmínek. Písemnou odpověď sice ocením, ale jistě chápete, že v polovině října už její hodnota bude nižší, než by byla hodnota vaší dnešní reakce. I tak alespoň za písemnou odpověď předem děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

Dostáváme se k poslední interpelaci dnešního dne. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci dohledu nad zveřejňováním dokumentů v registru smluv. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, chci se zeptat, zda a jak kontroluje Ministerstvo vnitra obsah dokumentů zveřejňovaných v registru smluv. Na webu Ministerstva zdravotnictví je zveřejněn dokument, který obsahuje např. doporučení ke smlouvě o poskytnutí bonusu, citlivá ujednání, výše bonusu, mechanismy výpočtu bonusu, případně výše slevy, a mechanismus výpočtu, platební podmínky, darovací smlouvu apod.

Například k darovací smlouvě, tedy ke smlouvě mezi farmaceutickou společností a nemocnicí, na základě které společnost poskytuje nemocnici dar, zpravidla ve formě finančního příspěvku, a nemocnice se zavazuje jej použít ke stanoveným účelům, zpravidla edukačním, je uvedeno doporučení: Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran, s tím, že společnost považuje za obchodní tajemství ve smyslu ustanovení § 504 občanského zákoníku zejména informace o účelu daru a platebních podmínkách. Odůvodnění: Dary nemocnicím představují jeden z nástrojů, které umožňují farmaceutickým společnostem podporovat zvyšování erudice odborníků, výše a účel daru je sjednáván individuálně a může pro strany představovat citlivé informace.

Pokud toto doporučení podrobíme analýze, dojdeme k závěru, že pokud darováním farmaceutická společnost sleduje pouze bohulibý účel na vzdělání odborníků, potom účel daru ani platební podmínky nejsou pro farmafirmu ani pro nemocnici skutečnostmi konkurenčně významnými. Žádná ze stran touto smlouvou nezískává výhodu na trhu ani tuto výhodu neposkytuje. V takovém případě nemohou tyto údaje spadat pod definici obchodního tajemství. Pokud ovšem farmafirma darováním sleduje především účel získat přednost při dodávkách léčiv do nemocnic nebo podpořit spotřebu, předepisování, použití či prodej léků na úkor konkurence, nejde tedy o darování ve smyslu altruismu, potom je pravdou, že informace o účelu daru či platebních podmínkách jsou pro farmafirmu i pro nemocnici skutečnostmi konkurenčně významnými a splňovaly by definici obchodního tajemství. Ovšem potom by se vůbec nejednalo o darovací smlouvu, ale ve skutečnosti by šlo o podporu prodeje, resp. formu nepřímé reklamy, která by u léčiv patrně odporovala zákonu č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. (Upozornění na čas.)

Vážený pane ministře, prosím o sdělení, zda s vámi a s Ministerstvem vnitra bylo toto stanovisko a doporučení Ministerstva zdravotnictví konzultováno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla poslední interpelace. Pan poslanec Petr Bendl své tři interpelace stáhl. Tím jsme vyčerpali veškeré ústní interpelace.

Končím projednávání tohoto bodu, končím dnešní jednací den a přerušuji tuto schůzi Sněmovny do zítřejšího rána, kdy budeme pokračovat bodem č. 261. Hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.06 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.