Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

260.
Ústní interpelace
 

Ústní interpelace jsou určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Bohuslava Sobotku či na vládu České republiky, a to v čase od 14.30 do 16 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 16 do 18 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Nyní dávám slovo paní poslankyni Janě Fischerové, která byla vylosovaná na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku. Připraví se pan poslanec Jiří Koubek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji vám za udělení slova. Přeji vám příjemné odpoledne.

Pane premiére, přejdu přímo k tématu. Moje interpelace se týká České republiky a její pozice ve vyjednávání o brexitu. Napsala jsem si pár poznámek, čili z toho budu vycházet.

Je jasné, že minimálně z technických důvodů bude muset při vyjednávání o odchodu Velké Británie z Evropské unie dojít k jistému otevření evropských smluv. Máme nyní tedy výchozí pozici, kdy máme opravdu šanci usilovat o úpravu těchto smluv ve prospěch České republiky. Minimálně musí dojít k tomuto otevření k odstranění zmínek o úpravě hlasovacích práv Velké Británie v Radě, která už tam samozřejmě nebude, a počty europoslanců Evropského parlamentu tedy. Já sleduji vystoupení pana státního tajemníka pro evropské záležitosti, sleduji vaše vystoupení mediálně a nyní vnímám současně citelně, musím říci bohužel, hádky mezi koaličními stranami. A mám proto obavy, zda česká vláda má nějakou společnou pozici k tomuto vyjednávání.

Pane premiére, tímto vás žádám, abyste využili otevření smluv minimálně k tomu, aby Česká republika vyjednala výjimku ze společné azylové a migrační politiky a nemusely se na ni vztahovat kvóty - což slyšíme od našich občanů dennodenně a chodí nám všem maily a je to pro ně asi v tuto dobu to nejpodstatnější, migrační krize a vše s tím spojené - a další navrhovaná opatření. Myslím tím např. sjednocení azylového řízení, sjednocení sociálních dávek atd. To jsou opravdu návrhy, které slýchávám. Dnes dopoledne při písemných interpelacích, cituji vaše slova: "rozdíl v našem pohledu na zahraniční politiku", když jste odpovídal na interpelaci, a já myslím, že na toto bychom měli mít všichni stejný. Tak mě zajímá opravdu, v čem se pokročilo, co už bylo vykonáno v tomto směru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že je to docela zajímavé, ten vývoj, protože ačkoliv referendum ve Velké Británii už proběhlo před nějakou dobou a my všichni tady v Evropě diskutujeme o tom, co bude znamenat brexit a jaké podmínky vyjednáme s Velkou Británií, tak Velká Británie zatím ještě stále formálně neoznámila Evropské unii, to znamená, neřekla svým partnerům v souladu se smlouvami, že vystupuje z Evropské unie. To znamená, zatím chybí ten klíčový krok, který by měla učinit britská vláda, to znamená říci, že vystupuje z Evropské unie, a od toho okamžiku, tak jak smlouvy předpokládají, začne běžet ona minimální dvouletá lhůta pro jednání s Brity o tom, za jakých podmínek z Evropské unie Velká Británie odejde. Samozřejmě že pro nás to není nikterak stresující situace, protože do doby, než Velká Británie z Evropské unie vystoupí, tak platí práva a povinnosti členů i pro Velkou Británii, což je pro nás důležité zejména z hlediska našich občanů, kteří ve Velké Británii pracují, aby měli stejné podmínky na britském pracovním trhu jako Britové. Je to důležité i proto, že Velká Británie i nadále přispívá do společného evropského rozpočtu, ze kterého je tedy ten rozpočet financován, a my jako čistý příjemce z evropských fondů díky tomu nejsme aktuálně ohroženi tím, že bychom teď aktuálně museli krátit peníze, se kterými počítáme v našich veřejných rozpočtech.

Takže zatím Britové oznámení nepodali. Myslím si, že my jsme jasně deklarovali, celá sedmadvacítka bez Velké Británie, že máme zájem na tom, aby v reálném čase Britové začali jednání, a já si dost dobře nedokážu představit, že bychom pokračovali v tomto stavu ještě nějakou dobu po začátku nového roku. Předpokládám tedy, a zatím očekávání v Evropě je takové, že by Britové mohli na přelomu letošního a příštího roku oznámit to, že vystupují z Evropské unie i formálně.

Je to velká změna, s tím určitě souhlasím. Česká republika na ni musí být připravena, Evropa na ni určitě bude reagovat. Já si myslím, že my jsme se do toho pustili hned jako česká vláda. Vláda zřídila pracovní skupinu pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie a pro řešení otázek spojených s budoucím směřováním Unie. Té skupině předsedá tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza a konkrétní návrhy, které pracovní skupina vypracuje, by měly být představeny do konce září letošního roku. To je tedy skupina, která funguje na bázi zástupců jednotlivých ministerstev. Začala se již scházet a intenzivně pracuje na tom, abychom formulovali náš národní zájem, který v této souvislosti budeme prosazovat.

Stejně tak se již poprvé sešla i politická pracovní skupina, kterou jsem inicioval i na základě výzvy opozice v Poslanecké sněmovně, to znamená, byly přizvány všechny parlamentní strany ke komunikaci o tom, jaké návrhy bude Česká republika předkládat, pokud jde o budoucí změny v Evropské unii. Já se teď nechci pouštět do diskuse o tom, do jaké míry bude potřeba otevírat smlouvy v souvislosti s brexitem, a nemyslím si ani, že by to měla být klíčová priorita české vlády primárně se zaměřit na otevírání smluv. Myslím si, že bychom se měli zaměřit na to, jak pozitivně změnit fungování Evropské unie tak, aby Evropská unie byla akceschopnější, aby lépe vnímala potřeby svých členských států, ale i taky potřeby svých občanů.

Myslím, že bychom se tedy měli zaměřit na prosazování dvou klíčových cílů. Tím prvním by měla být dlouhodobá prosperita členských států, to znamená zajištění takové Evropy, která bude vytvářet dobré podmínky pro hospodářský růst a zaměstnanost. Měli bychom využít těch čtyř základních svobod a měli bychom je chránit v rámci Evropské unie. Měli bychom využít Schengenu, volného pohybu, a měli bychom ho chránit a měli bychom také využít evropské fondy k tomu, abychom dál podporovali rozvoj těch chudších částí Evropské unie, mezi které stále ještě patří i velká část České republiky. To znamená využít všechny nástroje na podporu růstu.

No a ta druhá klíčová priorita, kde si myslím, že je široká shoda, i v Evropě už se ta shoda rodí, je, že bychom měli posílit bezpečnost před vnitřními a vnějšími hrozbami, to znamená, že bychom měli usilovat o to, aby tady byla silnější společná zahraniční a bezpečnostní politika, že bychom měli pracovat na projektu společné evropské armády, společné ochraně vnějších schengenských hranic, lepším boji proti ohrožení terorismem, proti organizovanému zločinu. Prostě Evropa by měla být garantem bezpečí pro občany. To jsou řekněme ty věcné cíle, se kterými koneckonců také jako předseda české vlády pojedu do Bratislavy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně Fischerová, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za odpověď. Ta poslední slova, pane premiére, o společné evropské armádě, na to budeme mít asi různé názory. Jsme členem NATO a tam slibujeme, že budeme tedy zvyšovat příjmy. Tedy náš vklad, naše spoluúčast. Čili bych se věnovala jedné prioritě.

Ale teď ještě dám doplňující otázku. Prosím pěkně, vím, že toto pondělí v Krynici v Polsku zasedala V4 a z médií jsem se dočetla, že ne všechny názory byly jednotné. Myslím, že se mluvilo tedy o budoucnosti Evropské unie. Čili bych potřebovala konkrétní odpověď, v čem se to zejména lišilo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: I když V4 prokázala velkou míru soudržnosti, tak ne na všechno nutně musíme mít v rámci V4 společný názor. Kde jsme se shodovali v rámci V4, je právě ten důraz na posílení bezpečnostní dimenze evropské spolupráce. Myslím si, že jednoznačně pozitivně k projektu společné evropské armády se vyjádřilo Maďarsko, podporu diskusi na toto téma vyjádřilo také Slovensko.

Shodli jsme se na tom, že Evropa by měla více spolupracovat při ochraně svých vnějších hranic, že bychom se měli soustředit na to, abychom řešili migraci tam, kde vzniká, to znamená na podporu těch zemí, které jsou zdrojovými územími migrace. Shodujeme se v rámci V4 také na tom, že nepřipadá v úvahu, aby v Evropě byla otevírána otázka kvót povinného přerozdělování uprchlíků, a že nesouhlasíme s tím, aby byly národní pravomoci v oblasti migrační politiky přenášeny na centrální evropskou úroveň. Tady si myslím, že minimálně v těchto oblastech panuje shoda.

Stejně tak panuje shoda i na tom, že bychom měli i nadále podporovat využití evropských fondů, evropské kohezní politiky, hájit čtyři svobody, hájit je i ve vztahu k Velké Británii, pokud jde o naše lidi, kteří dneska ze středu Evropy ve velké Británii pracují.

Tam, kde jsou rozdíly, tak je otázka toho, zdali jednotlivé země si dokážou představit nějaké otevírání stávajících evropských smluv. Tady Polsko a Maďarsko má názory, které v zásadě nevylučují otevírání smluv, ale nechtějí tím tu diskusi začínat. Slovensko a Česká republika jsou v tomto směru rezervovanější a rádi bychom spíše mluvili o praktickém zlepšení fungování Unie a institucí na bázi stávajících smluv.

A ještě na jedné věci se shodujeme, a to je, že politickou iniciativu v Evropské unii musí mít Evropská rada, kde jsou zastoupeni předsedové vlád jednotlivých zemí. Tu politickou iniciativu nemůže mít z povahy věci Evropská komise, ale musí tady být rovnováha mezi evropskými institucemi, mezi Evropskou radou, Evropskou komisí a parlamentem.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní již prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Jiří Koubek, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane premiére, obracím se na vás v následující záležitosti. Společnost ČEZ se rozhodla prodat zhruba 740 bytů na pražském sídlišti v Písnici. Jedná se o staré sídliště včetně veřejného prostranství, které má více než sedm hektarů a žije na něm zhruba jedna čtvrtina obyvatel Městské části Praha-Libuš. Spolu s těmito byty také prodává nedaleké obchodní centrum, ale to není předmětem mé interpelace, chci se zabývat tím bytovým fondem.

Není to poprvé, co se společnost ČEZ rozhodla prodat tento rozsáhlý bytový fond. Poprvé to bylo již v roce 2003. Tehdy společnost ČEZ vybídla občany, aby založili bytová družstva, s tím, že jim byty budou prodány. Lidé si tehdy vzali hypotéky, popřípadě rozprodali jiné nemovitosti, tak aby měli dostatek financí na to, aby mohli zavčas splatit částku, kterou ČEZ od nich požadoval. A nutno říci, že lidé byli ochotni tuto částku zaplatit a byli připraveni si byty odkoupit. Ovšem čtrnáct dní před podpisem smlouvy tehdy společnost ČEZ od své nabídky odstoupila.

Nyní se po dvanácti letech znovu společnost ČEZ rozhodla k prodeji bytového fondu, ovšem včetně již pozemku veřejného prostranství, ale nabídku neučinila přímo nájemníkům, ale rozhodla se celé sídliště prodat veřejnou držbou, resp. tomu, kdo nabídne nejvyšší sumu. ČEZ v minulosti prodával své byty v jiných městech, ale prodával je nájemníkům. Touto formou bylo prodáno několik tisíc bytů. Jistěže ne všichni nájemci této možnosti využili, neměli peníze nebo třeba jenom prostě nechtěli, ale tuto nabídku dostali. Bohužel obyvatelé sídliště Písnice tuto nabídku nemají, protože ji od společnosti ČEZ nedostali.

Mám na vás otázku: Jak se budete touto kauzou zabývat? Ono to nepůsobí příliš transparentně a byl bych rád, aby vám pan ministr financí, který je vaším kolegou ve vládě a je vám odpovědný, celou kauzu podrobně vysvětlil a vy jste se tou kauzou podrobně mohl zabývat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já především děkuji za upozornění na tuto věc. Vyžádal jsem si podklady od Ministerstva financí. Předpokládám, že Ministerstvo financí si vyžádalo tyto podklady od společnosti ČEZ z určité části. A já bych si dovolil v tuto chvíli jenom velmi stručně reagovat na základě informací, které jsem k této interpelaci dostal k dispozici.

Především chci připomenout, že bytové domy na sídlišti Písnice získala společnost ČEZ do svého majetku na základě privatizačního projektu a bylo to v letech 1990, zejména tedy v roce 1995 a následně, kdy společnost ČEZ získala tyto bytové objekty, bytové domy a také související pozemky. Čili byla to součást privatizace majetku státního podniku České energetické závody, státní podnik. A v rámci této privatizace kolem roku 1995 byty přešly na ČEZ.

Skutečně platí, že ten bytový fond byl připraven k prodeji už v roce 2001, ale v roce 2003 byl prodej družstvům složeným z nájemníků pozastaven z důvodu toho, že společnost ČEZ obdržela nevyžádané nabídky investora z externího prostředí. Tato skutečnost pak vyústila v několik soudních sporů ze strany nájemníků prodávaných bytů o povinnost vlastníka byty prodat. Spory trvaly až do roku 2012 s výsledkem toho, že soudy daly za pravdu společnosti ČEZ. Společnost ČEZ tedy uvádí, že na základě povinnosti vlastníka jednat s péčí řádného hospodáře a s ohledem na sociálně ekonomickou situaci v hlavním městě České republiky společnost rozhodla o variantě prodeje formou veřejné soutěže o nejvýhodnější nabídku. Rozhodnutí o prodeji bytového fondu v Praze bylo podloženo výpočty v několika variantách, které stanovily ekonomickou výhodnost takto stanoveného způsobu prodeje. Společnost uvádí, že tuto strategii projednaly orgány společnosti ČEZ a dozorčí rada.

V té informaci, kterou mám k dispozici, je také obsažena část, která se týká sociálního hlediska, které bylo zařazeno do podmínek této veřejné soutěže. Jedná se o možnosti závazku budoucího vlastníka, závazek zájemce učinit nejpozději ve lhůtě do tří let od podpisu kupní smlouvy veškerá právní jednání směřující k prohlášení o rozdělení práva k nemovité věci, povinnost nabídnout přednostně ke koupi nájemcům užívajícím jednotlivé jednotky ke dni zápisu těchto jednotek do katastru nemovitostí s tím, že by měla být stanovena kupní cena pro takovýto prodej. Dále závazek zájemce ponechat výši nájemného v jednotlivých bytech ve stávající výši, a to zejména po dobu pěti let od uzavření kupní smlouvy, anebo závazek zájemce nezvýšit nájemné v jednotlivých bytech o více než deset procent, a to po dobu pěti let ode dne uzavření kupní smlouvy.

Ta situace není z pohledu vlády jednoduchá, protože nakládání s majetkem společnosti ČEZ, kde tedy stát vlastní 70 % akcií, ale zbylé akcie vlastní soukromí akcionáři, tak nakládání s majetkem té společnosti se jako u kterékoliv jiné obchodní společnosti řídí zákonem o obchodních korporacích. Patří to do oblasti obchodního vedení společnosti, která spadá do kompetence představenstva společnosti. A podle toho zákona, který jsem citoval, není nikdo oprávněn udělovat představenstvu pokyny týkající se obchodního vedení společnosti.

Ministerstvo financí je jedním z akcionářů společnosti ČEZ a nemá ze zákona oprávnění zasahovat do obchodního vedení společnosti, a to přesto, že je akcionářem majoritním. Přesto jsem byl ujištěn o tom, že Ministerstvo financí se bude danou záležitostí intenzivně zabývat, požádá své zástupce v Dozorčí radě společnosti ČEZ, aby této veřejné soutěži věnovali zvýšenou pozornost. Platí také, že současní nájemníci si mohou založit družstvo a toho výběrového řízení se také zúčastnit.

Mám zde také obsaženu informaci o tom, že akcioví investoři indikovali podání trestního oznámení na vedení ČEZ, pokud prodá byty za netržní ceny, a taktéž na každého, kdo se ve veřejném prostoru v tomto smyslu vyjádří a má rozhodovací pravomoci. Údajně by se mohlo jednat o navádění k trestnému činu porušení péče při správě cizího majetku.

Pro mne je tedy samozřejmě důležité za prvé, aby byla realizována taková varianta prodeje, která bude maximálně transparentní, to znamená, bude tady zcela transparentní proces, bude zohledněn sociální aspekt a bude postupováno v souladu s péčí řádného hospodáře.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Váš čas, pane premiére, omlouvám se, ale hodiny jsou neúprosné. (Premiér: Ano.) Nyní nastává čas pro doplňující otázku pana poslance Koubka. Prosím.

 

Poslanec Jiří Koubek: Vážený pane premiére, děkuji za odpověď, že se tím budete zabývat. Abych vás ještě uvedl trošku do situace. Ti nájemníci jsou hodně znevýhodněni tím, že nemohou úplně tu nabídku podat. Společnost ČEZ, která připravovala tento prodej několik let, tuto skutečnost oznámila nájemníkům 27. června t. r., tedy krátce před prázdninami, před dovolenými, s tím, že nabídka musí být podána do 21. října. Tedy vyvolání dojmu, že nájemníci mohou založit bytové družstvo, domluvit se s bankou na úvěru, je prostě falešný dojem a tito nájemníci byli už minimálně v tomto ohledu velice znevýhodněni.

Navíc si musíme uvědomit, že tito lidé investovali do svých bytů nad rámec běžné údržby mimo jiné právě proto, že společnost ČEZ 15 let dělala na ty lidi dobrý dojem, že jim ty byty jednou budou odprodány. To znamená, na mě to dělá velkou hořkost z toho, že celý ten proces není transparentní, a jsem rád, že jste toto slovo zmínil a že se tím budete zabývat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan premiér bude reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já zde mám k dispozici orientační harmonogram té veřejné soutěže, a skutečně, jak pan poslanec uvedl, je zde termín pro podání nabídek 21. října letošního roku. A mám zde také informaci, že skutečně o tom prodeji, o tom záměru prodeje byli všichni nájemníci informováni 27. 6. letošního roku. Souhlasím s názorem pana poslance, že to je tedy velmi krátká lhůta i vzhledem k tomu, jak dlouho byl celý ten proces připravován, a určitě se budu zajímat o to, proč byla stanovena takováto lhůta a zdali by nebylo možné například v rámci transparentního procesu uvažovat o tom, aby byl poskytnut dostatečný prostor pro všechny zájemce, kteří by se chtěli zúčastnit tohoto výběrového řízení, aby tady nebyla jakákoli diskriminace, aby tady skutečně byly rovné, férové podmínky. Čili tady si myslím, že tahle otázka určitě je namístě, a já určitě požádám zástupce Ministerstva financí, aby managementu ČEZu tuto otázku položili. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Martu Semelovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane premiére, já navážu na předchozí interpelaci, protože téma této interpelace je stejné. Vy jste říkal, že budete celou situaci sledovat, ale já si myslím, že vaše odpověď v žádném případě nemůže nájemníky uspokojit. Vy byste se do toho jako zástupce státu měl vložit. Protože jestli tady mluvíte o tom, že je slíbeno, že pět let se výše nájmu nezmění, nebo že maximálně 10 %, tak co budou dělat ti lidé potom? Jaká je záruka, že nedojde k něčemu dalšímu? Jaká je záruka, že se do toho nevloží developer, který bude chtít velice využít nejen byty, ale i ty pozemky, které jsou kousek od plánované stanice metra D? Jaká je záruka, že to nebude prodáno třetímu subjektu, pro nějž ti nájemníci budou akorát překážkou pro jejich podnikatelské záměry? Ono se jedná nejenom o Písnici, jedná se i o 33 bytů ve Vršovicích.

Byla tady řeč o tom, že se musí ČEZ chovat s péčí řádného hospodáře. Já bych za prvé chtěla upozornit, že se ČEZ s péčí řádného hospodáře o ty byty nestaral, že tam do toho vložil jenom jednou nějakou částku týkající se výměny oken a stoupaček - ještě z dotace EU. Všechno ostatní si hradili tito nájemníci, dávali do toho peníze. Byly to podnikové byty, oni tam odpracovali stovky hodin na zvelebení vůbec okolí. ČEZu to bylo předáno zdarma, a teď na tom chce někdo vytřískat peníze na úkor právě těchto lidí! Já to považuji za vysoce nemravné, vysoce asociální a ekonomicky maximálně neprůhledné.

Chtěla bych upozornit na to, že i vy jako sociální demokraté tvrdíte o tom, že byty nejsou obyčejné zboží, že každý z lidí má právo na střechu nad hlavou. A tady se tito lidé dostávají do obrovské nejistoty. Jsou zoufalí, svolávají kvůli tomu demonstrace, píšou petice. To je naprosto nedostatečná odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já jenom chci ujistit Poslaneckou sněmovnu i paní poslankyni, vážená paní místopředsedkyně, že vláda nebyla tím, kdo inicioval tento proces. Skutečně my jsme nedali žádný podnět jako vláda České republiky společnosti ČEZ, aby realizovala prodej těchto bytů. Nebyl pro to žádný důvod. Já se určitě budu zajímat o to, jaké důvody vedly společnost ČEZ, že se tady rozhodla tyto byty prodat, a jaké důvody vedly k tomu, že byl ten harmonogram nastaven takovým způsobem, tak jak jsme o tom před malou chvílí mluvili, protože se domnívám, že ty termíny nejsou nastaveny ideálně a že by bylo potřeba se na to podívat i očima těch běžných nájemníků. Pokud oni mají mít čas a prostor, aby se eventuálně toho tendru v rámci nějaké své vlastní spolupráce účastnili, tak by měl být poskytnut dostatečný časový prostor a neměl by být kdokoli zvýhodněn. Takže to je první věc, která mě bude zajímat, jaké byly ty důvody.

Za druhé - proč byl nastaven takovýto harmonogram, zdali je možné s tím něco dělat, s tím harmonogramem. Myslím si, že tady prostě z pohledu vlády a vládní politiky není žádná naléhavost, aby se nějaká takováto operace realizovala. Rozhodně vláda společnosti ČEZ v tomto směru nedala žádný pokyn ani podnět, ani bychom to vlastně udělat nemohli, to je skutečně obchodní korporace, kde vláda má sice majoritní podíl, ale není stoprocentním akcionářem. Kdyby to byla forma státního podniku, tak bychom určitě mohli tuto věc ovlivnit přímým způsobem.

Takže ještě jednou děkuji za upozornění v rámci obou těchto interpelací na tuto kauzu a určitě se o to budu zajímat a budu adresovat prostřednictvím Ministerstva financí otázky, s kterými jsem vás seznámil.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Já si myslím, že nejde pouze o harmonogram, nejde pouze o důvody. Oni vám to odůvodní, jak budou potřebovat, jak se jim to bude hodit. Já si myslím, že pokud tady vláda říká, že nemůže nic dělat, že se tím bude jenom zabývat, tak se ptám, co můžou dělat občané. Co můžou dělat ti nájemníci? Oni si založili to bytové družstvo, které jste tady doporučil, už dávno předtím. Oni dávno předtím chtěli si koupit ty byty, aby měli nějakou jistotu. Jak tady říkal i pan kolega předřečník, nechali prodat chaty, prodali auta, brali si nevýhodné úvěry. Bytové družstvo tohleto všechno udělalo, a potom tato firma s majoritní státní účastí je vlastně oklamala a nechala je v tomhletom všem. Takže já si myslím, že vláda by se do toho měla vložit se vší razancí a mnohem víc.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Nebudete. Dobrá.

Prosím dalšího v pořadí, tím je místopředseda Sněmovny Petr Gazdík. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, milé kolegyně, milí kolegové.

Vážený pane premiére, celkem asi 70 čínských křesťanů čeká v České republice na rozhodnutí o jejich žádosti o azyl. Deset jich přišlo vloni v září, tedy už před rokem, dalších 60 v první půlce letošního roku. Ministerstvo vnitra o jejich žádosti doposud nerozhodlo, naopak prodloužilo lhůtu pro rozhodování a posuzování.

Chtěl bych se zeptat: Zdá se vám adekvátní, že posuzování takovéto žádosti trvá tak dlouho, v případě prvních příchozích už celý rok? Nesouvisí odkládání rozhodnutí jednoduše s tím, že Česká republika de facto uznala porušování lidských práv v Číně ve chvíli, kdy vláda i prezident se s čínským režimem sbližují? Budete se i vy nadále zajímat o osud těchto konkrétních lidí? A jaká opatření vláda provede pro to, aby zejména v souvislosti s migrační krizí, která Evropu trápí, bylo rozhodování o azylu transparentní a hlavně rychlé? Protože můžeme v budoucnu čelit mnohem většímu zástupu imigrantů, a pokud to řízení bude trvat více než rok, tak budeme mít obrovský problém.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji vážená paní místopředsedkyně. Ministerstvo vnitra eviduje žadatele o mezinárodní ochranu z Číny už několik let. To znamená, není to nic nového, co by se zde objevilo až teď. Česká republika vždy stála mimo hlavní proud čínské ilegální migrace a potažmo jejích azylových žádostí.

Aktuálně probíhá se všemi žadateli o mezinárodní ochranu, které zde pan poslanec zmiňoval, správní řízení podle zákona o azylu. Toto řízení je ze zákona neveřejné, tudíž nelze sdělovat k jednotlivým případům jakékoliv podrobnější informace. To se týká všech azylových řízení. Se všemi azylanty je zacházeno stejně. Je jedno, jestli přijdou z Číny, nebo přijdou z Malajsie, z Barmy, Pákistánu, Afghánistánu, Sýrie, Ukrajiny, Kuby. Se všemi žadateli o azyl je zacházeno stejně. Není možné nikoho upřednostňovat, není možné někoho opomíjet, pokud jsou splněny zákony České republiky.

Počet žadatelů o mezinárodní ochranu z Číny byl v uplynulých letech stabilně nízký. V roce 2015 zaujali žadatelé z Číny sedmé místo v žebříčku podaných žádostí dle státní příslušnosti. Bylo to cirka 40 žádostí. Celkem bylo v roce 2016 k poslednímu srpnu letošního roku podáno 66 žádostí o mezinárodní ochranu, pokud jde o lidi z Číny. Dosavadní úspěšnost čínských žadatelů o mezinárodní ochranu byla dlouhodobě velice nízká. V roce 2015 byla všechna Ministerstvem vnitra vydaná rozhodnutí negativní.

Standardní lhůta pro vyřízení žádosti je šest měsíců. Ve skutkově či právně složitých případech lze toto prodloužit až o dalších devět měsíců a v krajním případě až o dvanáct měsíců. V případě této skupiny došlo k prodloužení. Nově stanovený termín neznamená, že rozhodnutí budou vydána až v nejzazším termínu. Správní řízení v tuto chvíli probíhají. Konají se jednotlivé správní úkony a postupně budou v rámci stanovených lhůt vydávána i konkrétní rozhodnutí.

Prodloužení lhůty slouží k zajištění a zjištění všech relevantních okolností, aby mohlo být rozhodnuto dle zákona. Zejména v případě, kdy žadatel není schopen doložit svou výpověď, je nutné rozsáhlé zjišťování stavu. Pokud posuzování žadatelů o mezinárodní ochranu ze strany Ministerstva vnitra trvá řadu měsíců, tato skutečnost se nijak nevymyká praxi v ostatních zemích. Například ve Spojených státech amerických byla řada žádostí týkajících se syrských uprchlíků nedávno vyřízena po cirka jednom roce procedury. To znamená, z hlediska mezinárodních zvyklostí ty naše lhůty, které máme k dispozici, nejsou nikterak výjimečné.

Žadatelé o mezinárodní ochranu z Číny figurují i ve statistikách ostatních zemí Evropské unie. Pro zajímavost, největší počty žadatelů ve stovkách měsíčně má Francie. Podíl úspěšných žádostí je v Evropské unii velmi různý. V průměru se pohybuje okolo 30 % pozitivních rozhodnutí.

V souvislosti s žádostmi v současné době probíhá sběr informací o zemi původu se zaměřením na konkrétní případy s cílem zjistit maximum informací, které jsou použitelné pro procesní řízení. Se všemi osobami jsou prováděny standardní azylové pohovory. Počet pohovorů závisí na konkrétních případech a dokládání ze strany žadatele o mezinárodní ochranu. Správní řízení podle zákona o azylu probíhá individuálně. Na udělení mezinárodní ochrany mají vliv pouze okolnosti, které stanoví zákon a které stanoví mezinárodní smlouva.

Tady chci zareagovat na interpelaci pana poslance. Žádné jiné okolnosti na tuto proceduru vliv nemají. Není to ani řízení kolektivní, které by se týkalo nějaké skupiny nebo skupin žadatelů o azyl. Vždycky je to individuální rozhodnutí o každém jednotlivém žadateli o mezinárodní ochranu. Já jednoznačně mohu vyloučit, že by tady existovaly jakékoliv politické tlaky nebo že by vláda měla nějakou speciální politiku, která by se týkala žadatelů o azyl právě z Číny.

Čili chci, aby to bylo tak i nadále, aby tady jasně platila zákonnost. To znamená, abychom se řídili našimi zákony a přímo dopadajícími mezinárodními smlouvami. Jak už jsem zmínil, jsou zde nastaveny standardní lhůty, do kterých lze takovéto řízení nejvýše prodloužit.

Tolik tedy velmi stručně základní informace k tomu případu žadatelů o mezinárodní ochranu z Číny a předpokládám, že individuálně tyto žádosti budou v nadcházejících měsících vyřízeny. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A nyní je čas pro doplňující otázku. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ona to už nebude doplňující otázka. Spíše děkuji, pane premiére, za to ujištění, že se nejedná o žádné politicky motivované ovlivňování konkrétních žadatelů. Nicméně přesto, vzhledem k situaci v Evropě a ve světě, bych vás chtěl osobně poprosit, aby se vaše vláda zasadila o to, aby azylový proces trval co nejkratší dobu, aby na něj úředníci byli připraveni, protože vidíme, co se děje v Německu a dalších zemích. A vytváří to obrovské problémy. Přál bych si, aby naše země na to byla případně připravena. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím, že Česká republika je naštěstí v jiné situaci než třeba Rakousko nebo Německo, kde vlastně veškeré jejich instituce jsou dnes dramatickým způsobem přetíženy, pokud jde o celkové množství žadatelů o azyl nebo žadatelů o mezinárodní ochranu.

Naše situace je jiná. My jsme se snažili důsledně aplikovat pravidla Schengenu. To znamená pravidla z Dublinu a další, která přesně definovala, jakým způsobem nakládat s uprchlíky, s nelegálními migranty. A my se snažíme, abychom skutečně tato pravidla drželi. Domnívám se, že kapacity, které dneska má Ministerstvo vnitra k dispozici vzhledem k tomu, jak velké množství žadatelů o azyl tady zhruba ročně máme, by měly umožňovat vyřízení v reálném čase v těch lhůtách, které jsem uváděl. To znamená, neměly by tam být žádné nepřiměřené průtahy.

Jenom řádově. Počet žadatelů o azyl se pohybuje zhruba někde kolem 700, 800 ročně, v některých letech překročí tisíc. Čili nejsou to tak dramatická čísla, jaká známe ze zemí, jako je Německo nebo Rakousko. A doufejme, že i v budoucnu budeme mít tuto situaci pod kontrolou.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní již prosím k mikrofonu pana poslance Seďu, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Grospič.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně.

Vážený pane předsedo vlády. Myslím, pane premiére, že se shodneme, že řada rodin s dětmi se potýká s nedostatkem financí na výchovu a vzdělání svých potomků, a tím mají nižší průměrnou životní úroveň než bezdětní. Zároveň nejen naše celá země, ale celá Evropská unie má negativní demografický vývoj. Proto osobně vítám jakoukoliv podporu rodin s dětmi, protože je to vhodnější než řešit demografické problémy za pomocí migrantů.

Z tohoto pohledu se chci zeptat, vážený pane premiére, na konkrétní kroky vlády v oblasti podpory rodin s dětmi. Zaregistroval jsem, že vláda v červenci schválila zvýšení slevy na dani rodičům se dvěma, třemi a více dětmi. Proto se ptám, kolik konkrétně bude tato sleva činit.

Pane premiére, vláda před prázdninami schválila návrh novely zákona o státní sociální podpoře, který by měl pomoci rodinám při slaďování rodinného a pracovního života a umožnit pružnější čerpání rodičovského příspěvku. Proto se chci zeptat, jak to bude s limity čerpání, protože dnes je stanovena maximální možná výše příspěvku za měsíc na 11 500 Kč a novela zákona tento limit ruší. Proto se chci také zeptat, jak to bude po přijetí novely zákona, a popřípadě, jaké další změny novela zákona přináší. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, platí, že pokračujeme v plnění programového prohlášení vlády, kde jsme se zavázali, že chceme výrazně snížit daňové zatížení rodin s více dětmi. Navyšujeme tedy postupně každý rok o něco slevu na dani, která se týká rodičů se dvěma, třemi a více dětmi. To znamená, že příští rok by tak ve srovnání s letošním rokem měla sleva na dani na druhé dítě stoupnout o 200 korun měsíčně na celkových 19 404 korun ročně a na třetí a každé další dítě o 300 korun měsíčně na celkových 24 204 korun ročně. To znamená, je to vlastně další krok, který jsme realizovali v rámci novely zákona o dani z příjmů.

Pokud jde o tu další věc, která se týká státní sociální podpory, novela přináší možnost, aby se rodiče mohli sami rozhodnout, v jaké výši a po jakou dobu budou čerpat rodičovský příspěvek ze systému státní sociální podpory. Maximální měsíční rodičovský příspěvek stoupne až na 70 % vyměřovacího základu příjmu, tedy do úrovně mateřské. Tento krok umožní zejména matkám dřívější návrat do zaměstnání. Dnes je to tak, že pokud lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině peněžitou pomoc v mateřství v částce převyšující 7 600 korun, rodič může volit výši rodičovského příspěvku do části peněžité pomoci v mateřství, maximálně však 11 500 korun měsíčně. Nově tedy dojde ke zrušení současného omezení horní hranice měsíční výše rodičovského příspěvku a bude možné čerpat dávku až do výše cca 32 000 korun. Celková částka rodičovského příspěvku ve výši 220 000 tisíc korun bude moci tak být vyčerpána za kratší dobu než v současnosti. Celkem tedy to zrychlení může být až na šest měsíců u těch nejvyšších hranic.

Čili tolik velmi stručně k dotazu pana poslance Sedi. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Vážený pane předsedo vlády, děkuji za vaše konkrétní odpovědi. Jsem rád, že sleva na dani roste. Mluvil jste o programovém prohlášení vlády České republiky. Já jsem tam také našel z hlediska konkrétní podpory rodin s dětmi pouze snižování daňového zatížení. Chtěl jsem se zeptat, zda vaše vláda připravuje do konce svého funkčního období nějaké další změny, které by vedly k podpoře rodin s dětmi, a to nejenom třeba v daňové oblasti. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o reakci.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já můžu uvést ještě některé konkrétní příklady. První věc je otázka úplného zrušení podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. V současnosti je sledována docházka u dětí mladších dvou let. Tyto děti mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka by měla být zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině.

To, co je důležité také z pohledu rodin s dětmi a předškolní péče, je vlastně postupné rozšíření záruk, že je možné umístit dítě do předškolního zařízení, tzn. postupně se snižuje hranice, ve které je záruka poskytována z hlediska věku dítěte. My se snažíme také investovat finanční prostředky do rozšíření kapacit základních a mateřských škol. Na rozdíl od minulosti naše vláda poskytuje dotační programy, které mohou získávat obce právě do této oblasti, což si myslím, že prakticky už za ty poslední dva roky výrazně přispělo k tomu, aby se tyto kapacity rozšířily. Čili to je jeden z dalších příkladů.

Chci jenom připomenout, že v souladu s naším programovým prohlášením jsme také zavedli porodné i na druhé dítě a zvýšili jsme hranici nároku, tedy hranici příjmu, do kterého je možné vůbec porodné v České republice získat, až na 2,7násobek životního minima. Čili to si myslím, že byl další krok, kterým jsme reálně vyjádřili vyšší podporu rodin s dětmi.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Grospiče, aby přednesl svoji interpelaci. Připraví se paní poslankyně Váhalová. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane předsedo, dovolte, abych se vás zeptal při dnešních interpelacích na dvě otázky.

V současné době probíhá v České republice rozsáhlé vojenské cvičení v rámci Severoatlantické aliance, jehož součástí je i Česká republika. Účast na tomto cvičení by měla být projednána Poslaneckou sněmovnou pod tiskem číslo 703. Nicméně ještě k této situaci nedošlo. Jsem si vědom, že článek 43 dává alternativní možnosti a nepodmiňuje tuto věc jednoznačně nutným souhlasem ani jedné z komor Parlamentu České republiky, byť jim dává rovnocenné postavení, tzn. obě komory Parlamentu se mohou k této otázce vyslovit, a má se za to, že se vysloví, buď pokud si osvojí tento návrh tím, že s tím souhlasí, nebo nesouhlasí. Toto rozhodnutí, pokud by k němu došlo, by bylo podmiňující ve vztahu k vládě.

Chci se vás zeptat, jak nahlížíte jako předseda vlády na situaci, v níž se ocitla v současné době Česká republika i pozice vaší vlády ve vztahu k tomu, že Senát Parlamentu České republiky se jednoznačně nevyjádřil, pouze vzal tuto informaci na vědomí, a Poslanecká sněmovna České republiky sice obdržela tuto informaci, nicméně nikoliv okamžitě, protože vláda o ní rozhodla v prosinci loňského roku a Ústava ukládá v článku 43 povinnost vládě informovat bezprostředně a informace došla do Parlamentu České republiky s více jak měsíčním zpožděním. A navíc si ji osvojil v této situaci i jeden z výborů Parlamentu České republiky, a rozhodnutí pléna Parlamentu České republiky, Poslanecké sněmovny konkrétně, jako jedné z komor, je teprve před námi. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mám tedy za to, že v této souvislosti je potřeba zaujmout pozici vlády České republiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, pokud jde o plán letošních vojenských cvičení, tak vláda ten plán schválila v prosinci loňského roku a předložili jsme ho Sněmovně i Senátu podle informací, které mám k dispozici, v lednu letošního roku. To znamená, vláda podle mého názoru jednala v souladu s tím, co by měla učinit, tzn. předložili jsme ten plán na začátku letošního roku. Bohužel Poslanecká sněmovna se jím ještě jako celek nezabývala, a pokud vím, projednávání je navrženo až na pořad zářijové schůze.

Co tedy říká naše legislativa? Ta říká, že o účasti na vojenských cvičeních rozhoduje vláda podle čl. 43 odst. 5 písm. b) Ústavy. O takových svých rozhodnutích je povinna neprodleně informovat obě komory Parlamentu. To, kdy Parlament rozhodnutí vlády vezme na vědomí, je výlučně v jeho pravomoci a vláda nemá možnost toto jakkoli ovlivnit. Čili to rozhodnutí z pohledu Ústavy přísluší vládě České republiky. Vláda o této věci rozhodla tím, že projednala a schválila plán vojenských cvičení. Poskytla tuto informaci neprodleně Parlamentu, ale podle mého názoru Parlament, jak to vyplývá z legislativy, buď vezme tuto informaci na vědomí, nebo se k ní nevyjádří. Ale to neznamená, že by rozhodnutí vlády mělo být jakýmkoli způsobem zpochybněno, protože ta klíčová povinnost, která je stanovená v legislativě, říká, že vláda má informovat Parlament o této věci.

Podle čl. 43 Ústavy Parlament rozhoduje svým závazným usnesením o těchto otázkách: Rozhoduje o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Parlament rozhoduje o účasti České republiky v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem. A dále Parlament vyslovuje souhlas a) s vysláním ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a b) s pobytem ozbrojených sil jiných států na území České republiky, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. A vláda rozhoduje o vyslání ozbrojených sil České republiky mimo území České republiky a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, a to nejdéle na dobu 60 dnů - a opět je zde specifikováno, v jakých případech vláda o tomto rozhoduje.

V těch pravomocích, abych to znovu připomněl, které jsou určeny vládě, vláda také rozhoduje o účasti ozbrojených sil na vojenských cvičeních mimo území a účasti ozbrojených sil jiných států na vojenských cvičeních na území České republiky. Jsem přesvědčen, že o legálnosti těch cvičení nemůže být pochyb, protože byla schválena vládou v prosinci roku 2015 a následně byl informován Parlament.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit? Ano, je tomu tak. Prosím, položte doplňující otázku.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, paní místopředsedkyně. Dovolím si položit doplňující otázku panu předsedovi vlády, která se týká toho, co legislativa vlády považuje za neprodlené informování, jestli to je období jednoho týdne, 14 dnů, jednoho měsíce, a jak nahlíží legislativa vlády na to, když jedna z komor se vysloví nejednoznačně v intencích tohoto zákona, tzn. pouze vezme na vědomí, a druhá komora projeví vůli se tímto zabývat, nicméně ex post, tzn. až vlastně v průběhu tohoto cvičení.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Musím říci, že rozhodně nebyl jakýkoli úmysl vlády jakkoli zdržovat doručení toho rozhodnutí vlády, kterým vláda schválila plán vojenských cvičení na letošní rok, jakýmkoli způsobem zdržovat doručení této informace Poslanecké sněmovně a Senátu, a předpokládám, že ten proces probíhal naprosto standardním způsobem. Takže tady si myslím, že nedošlo k nějakému zpoždění, resp. postupovali jsme v rámci toho, co lze vnímat jako neprodlený postup.

Domnívám se, že skutečně není problém v tom, pokud informaci, která je poskytnuta, vezme nějaký orgán Parlamentu nebo komora jako celek na vědomí. Je to standardní přístup k informacím, tzn. informaci lze vzít na vědomí, je to vlastně vyústění projednávání takovéto informace na půdě parlamentní komory, a nemyslím si, že to jakkoli zpochybňuje legálnost, legitimnost těch vojenských cvičení, která na základě tohoto plánu proběhla.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A dříve, než dám slovo paní poslankyni Váhalové, načtu dvě omluvy. Pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá z dnešního jednání od 14.45 z osobních důvodů a pan ministr Brabec se omlouvá z odpoledního jednání od 17 hodin z neodkladných pracovních důvodů.

Teď již poprosím paní poslankyni Váhalovou, aby přednesla svou interpelaci na pana premiéra. Připraví se pan poslanec Martin Novotný. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážené kolegyně a kolegové, koncem dubna vláda odsouhlasila program podpory regenerace a podnikatelské využití brownfieldů. Hlavním cílem národního programu má být řešení problému brownfieldů v České republice. Podpora regenerace těchto nevyužívaných, zanedbaných a mnohdy kontaminovaných průmyslových objektů má přispět k ekonomickému a regionálnímu rozvoji.

Na čerpání z programu podpory regenerace a podnikatelské využití brownfieldů jsou vyčleněny dvě miliardy korun ze státního rozpočtu na období let 2017 až 2023. Dotace z programu jsou výlučně určeny pro obce a kraje, které leží na území strukturálně postižených krajů, což je kraj Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský, a do hospodářsky problémových regionů.

Jako poslankyně z Moravskoslezského kraje bych se vás chtěla, pane premiére, zeptat, jak má tento program fungovat a jaké budou podmínky čerpání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci říci, že ten program revitalizace brownfieldů pokládám za velmi potřebný a efektivní, protože jsme se v minulosti setkávali často s oprávněnou kritikou, že řada podnikatelských aktivit se soustředila na volné pozemky, v důsledku toho ovšem také docházelo k záborům orné půdy, docházelo k výrazné proměně některých lokalit na okrajích našich obcí a měst, a přitom velmi často zůstávají nevyužity a chátrají pozemky, které tady zbyly po minulé ekonomické aktivitě, často třeba i po firmách, které zanikly v důsledku transformace v 90. letech, a dodnes se třeba nepodařilo tyto areály revitalizovat. Setkáváme se také s tím, že třeba i v areálech některých tradičních podniků došlo ke koncentraci výroby, zůstávají tady části těchto firem, které ekonomicky nejsou využity, a přitom kdyby se tam investovalo, tak to do budoucna může nastartovat možnosti pro podnikání.

Takže my máme program podpory revitalizace a podnikatelského využití brownfieldů na léta 2017 až 2023. V rámci realizace tohoto programu se chceme zaměřit na vytvoření drobnějších podnikatelských objektů na území s vyšší nezaměstnaností. Předpokládáme, že revitalizace brownfieldů v podpořených regionech pomůže vytvořit až dva tisíce nových pracovních míst, povzbudí konkurenceschopnost, vylepší kvalitu životního prostředí a zvýší atraktivitu okolí. Předpokládaná výše prostředků na realizaci programu je cca 2 miliardy korun, které budou uvolňovány postupně ze státního rozpočtu. Příjemce dotací jsou obce a kraje ve strukturálně postižených krajích, což je Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, a v hospodářsky problémových regionech, které vznik programu iniciovaly.

Jak už jsem řekl, revitalizace brownfieldů má pozitivní efekty na životní prostředí, ale má to samozřejmě také výrazné sociální a také urbanistické efekty.

Chci připomenout, že problematika revitalizace brownfieldů v soukromém vlastnictví pro průmyslové využití je řešena v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, programu Nemovitosti, a cílem tohoto programu, který je tedy financován z evropských prostředků, je usnadnit malým a středním podnikatelům modernizaci zastaralých, prostorově a technicky nevyhovujících budov pro provádění podporovaných ekonomických činností nebo jejich nahrazení novými budovami pro podnikání ve všech regionech, tedy s výjimkou hlavního města Prahy. Čili opět, myslím si, že velmi užitečný program v rámci operačního programu Podnikání a inovace. Podporována je i modernizace výrobních provozů, rekonstrukce stávající zastaralé infrastruktury a rekonstrukce objektů typu brownfieldů.

Investice, která je předmětem podporovaného projektu, musí být zařazena v národní databázi brownfieldů. Prozatím byla vyhlášena jedna výzva s alokací 1,5 miliardy korun, dokončuje se výběrový proces a vydávají se právní akty o poskytnutí podpory. Další výzva je plánována na podzim tohoto roku a ta alokace by tam měla být zhruba 950 milionů korun.

Současně je také připravována národní strategie regenerace brownfieldů do roku 2020, kterou připravuje agentura CzechInvest a Ministerstvo průmyslu a obchodu, a schválení té národní strategie regenerace brownfieldů se předpokládá ke konci roku 2016.

Čili to, co jsem zde uvedl, myslím jasně ukazuje, že vláda se snaží, abychom měli koncepční přístup k brownfieldům v České republice. Snažíme se využít jak peníze z národních zdrojů, tím mám na mysli ten program Ministerstva průmyslu a obchodu, tak se snažíme využít peníze z evropských fondů, tím mám na mysli program Nemovitosti v rámci operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Tento program já osobně velmi vítám, také jeho cíl, protože vím, že projekt, který lokalizoval brownfieldy a skončil někdy v roce 2007, ukázal, že u nás je 2 355 lokalit, a to tam nebyly započítány ty, které vznikly těžební činností. A tyto lokality se rozhodně dají využít lépe a jinak. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Nebudete, dobrá.

Prosím k mikrofonu pana poslance Martina Novotného, aby přednesl svou interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. Vážený pane premiére, nedávno jste pro mnohé z nás překvapivě silně a překvapivě vůbec i tím obsahem té myšlenky podpořil vznik společné evropské armády. V situaci, kdy v Evropské unii po brexitu a po spoustě jiných konfliktních a nekonsenzuálních témat typu řešení imigrace apod. existuje velká nejistota nad mechanismy koordinace nejrůznějších činností, nad mírou suverenity národních států apod, zároveň v situaci, kdy je velká diskuse kolem NATO, jeho budoucnosti, diskuse, v níž, přiznejme si, máme jednu výrazně slabou kartu, a to je naše neplnění finančních závazků ve smyslu poměru výdajů na obranu vůči HDP.

Dnes dopoledne jste v rámci jakési diskuse zmínil otázku atlantické vazby, budoucnosti tohoto tématu v politice Evropy a světa. Jste opravdu přesvědčen, že v situaci, kdy řada věcí, existujících institucí, forem spolupráce nefunguje optimálně, je správné otevírat nové téma, začít budovat další alternativní ideu společné evropské armády? Není protimluv, když neplníme svoje závazky v rámci jednoho uspořádání z hlediska financí, vytvářet situaci novou, která bude mít také nějaké finanční požadavky? Není zkrátka taková tendence k otevírání nové hry na další šachovnici, místo abychom se snažili řešit existující problémy existujících institucí, které možná nefungují optimálně, ale které bychom měli nejprve vyřešit? A konečně poslední otázka. Není právě v období, kdy jsou evropské národy a občané velmi citliví na to (upozornění na čas), jak jsou k některým věcem nuceni, otevírat otázku vojenství, model, kde je právě poslušnost a velení tím nejcitlivějším tématem, tou nejméně vhodnou oblastí pro evropskou spolupráci?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, omlouvám se. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci říci na úvod své odpovědi na interpelaci, že já jsem stoupenec transatlantické spolupráce. Myslím si, že je to jedna z důležitých os, pokud jde o zajištění bezpečnosti Evropy. A z dlouhodobého hlediska je myslím důležité, aby tady byla uchována do budoucna bezpečnostní spolupráce mezi Spojenými státy, Kanadou, Velkou Británií a zeměmi Evropské unie, které jsou členy NATO, a těmi ostatními členskými zeměmi NATO. Prostě společně jsme silnější, společně máme větší respekt. A ty garance bezpečnosti, které dává NATO, mají samozřejmě mnohem větší váhu, pokud je NATO postaveno na rovině transatlantické spolupráce.

Pokud mluvím o projektu evropské armády, tak nemám na mysli evropskou armádu, která by konkurovala NATO. Vycházím z toho, že velká část členských zemí Evropské unie je současně členem Severoatlantické aliance, i když ne všechny, ale velká část zemí Unie ano. Nicméně když se podíváme na některé praktické příklady, kdy jsme se třeba snažili zapojit NATO do bezpečnostních operací, na kterých jsme měli silný zájem jako Evropská unie, tak se ukazuje, že to buď nejde vůbec, nebo že to jde velmi ztěžka. Praktickým příkladem byla snaha uspořádat v Egejském moři, zorganizovat v Egejském moři rychle operaci NATO proti pašerákům lidí. Řadu měsíců trvala diskuse na půdě NATO, zdali vůbec je něco takového možné. A teprve až v okamžiku, kdy se ta situace v Egejském moři výrazně zhoršila, tak teprve došlo k tomu, že tato operace byla spuštěna. A pak ještě samozřejmě velmi dlouho trvala diskuse dokonce i s členským státem Tureckem vůbec o tom, do jaké míry se bude moci tato operace pohybovat i ve vodách podél tureckého pobřeží. Čili nefunguje to úplně dobře.

A jsem přesvědčen o tom, že už dnes tady máme vytvořeny i smluvní podmínky k tomu, abychom posilovali spolupráci v oblasti obrany. Určitě cesta ke společné evropské armádě nebude jednoduchá. Bude to vyžadovat ještě řadu důležitých jednání a především konsenzus v rámci Evropské unie. A to nemyslím jako projekt, který by měl vzniknout shora, který by nám měl někdo nadiktovat, třeba Evropská komise, ale chci, aby to byl projekt, který by byl zezdola. Přece tady může existovat posílená spolupráce v první fázi třeba skupiny evropských zemí v obranné oblasti. Máme projekty battle group, ale ty battle group vlastně nikdy nebyly prakticky nasazeny. To znamená, nemáme zkušenost s jejich fungováním v nějakém režimu skutečně civilním nebo vojenské operace.

Myslím si, že právě otázka bezpečnosti v dnešním světě je v Evropě naléhavá, protože občané v Evropě získali pocit, že Evropa, Evropská unie, evropská integrace jim nepomáhá při zajištění bezpečnosti a že naopak v některých případech může dokonce přispívat k tomu, že se bezpečnostní situace zhoršuje. Takhle to být nadále nesmí. A já vnímám tu otázku posílení spolupráce v oblasti obrany, byť ta diskuse před námi je ještě složitá, jako něco, kde můžeme dát lidem v Evropě najevo, že bezpečnost je jednou z priorit evropské spolupráce a evropské integrace.

Nedivím se tomu, protože třeba reakce Evropské unie, Evropské komise na migrační vlnu byla velmi pomalá. Ukazuje se, že nejsou vyčleněny dostatečné kapacity, že třeba často nestačí jenom zapojení policistů, že bychom potřebovali, kdybychom měli vytvořené mechanismy třeba i na zapojení vojáků při ochraně vnější schengenské hranice Evropské unie. Ale takovéto mechanismy k dispozici nejsou.

Takže si nemyslím, že cílem Evropy by mělo být budovat nějakou konkurenci NATO, ale měli bychom mít schopnost v situaci, kdy to je evropská priorita a není to třeba priorita celé Severoatlantické aliance, realizovat v rámci Evropy vlastní civilní nebo vojenské bezpečnostní operace primárně sloužící k ochraně Evropy, to znamená k ochraně vnějších hranic Evropské unie, primárně sloužící k tomu, abychom pomáhali třeba v zemích, které jsou zasaženy nějakými vážnými problémy, třeba útoky teroristů a podobně, tak aby Evropa měla větší vliv na to, co se odehrává v její bezprostřední blízkosti.

Takže je to věc, která podle mého názoru stojí za diskusi. Chci připomenout, že řada dalších zemí včetně třeba Francie nebo Německa uvažuje v té rovině posílení spolupráce v oblasti obrany a bezpečnosti, uvažuje o tom také Maďarsko, i Maďarsko mluví o projektu společné evropské armády. Takže určitě nejsme sami ani v rámci visegrádského uskupení a předpokládám, že to bude rovněž téma, o kterém budeme diskutovat na summitu v Bratislavě. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane poslanče, chcete položit doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Možná spíš dovětek než doplňující otázku. Podmínkou budování jakýchkoli takových institucí, orgánů vojenského typu na mezinárodní půdě musí být nějaká doktrinální shoda, to jest, ty jednotky musí působit v prostředí, kde je nějaký stejný pohled na to, jak mají přistupovat k problémům a co mají vykonávat. V tom ohledu si myslím, že je hlavní problém, protože když vybudujeme společnou evropskou armádu, jejímž cílem bude například vnější ochrana schengenského prostoru, a když se neshodujeme na evropské úrovni nad mechanismy fungování prostupnosti tohoto prostoru a podobně a nemáme v tomto doktrinální shodu, tak i ta případná společná armáda bude naprosto bezzubá, protože jí nebude prostě jasné, co má dělat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pane premiére, budete reagovat? Ano. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím si, že tady není důvod k tomu, abychom v této věci polemizovali. Myslím, že to tak je, že pokud se budeme bavit o posílené spolupráci v oblasti obrany, v té první fázi třeba o nějakých společných evropských jednotkách, které budeme schopni v reálném čase mobilizovat, tak musí být zřejmé, jakým způsobem tyto jednotky mohou být nasazeny, za jakých podmínek a jaký bude účel jejich nasazení. To je myslím evidentní.

Já jenom musím říci, že moje praktická zkušenost je taková, že Evropa prostě neměla vytvořeny elementární kapacity na to, aby zvládla migrační krizi toho rozsahu, který jsme teď zažili a který bohužel ještě nějakou dobu budeme zažívat. To znamená, musíme mít vytvořené kapacity a teprve... My jsme vlastně ad hoc mobilizovali posílení kapacit Frontexu. Nebyla tady vytvořená žádná společná evropská pobřežní a pohraniční stráž. A já třeba ten projekt společné evropské pohraniční a pobřežní stráže pokládám za určitý průlom, který se povedl pod dojmem migrační krize, tak věci, které by jinak trvaly roky a roky, proti kterým na začátku řada zemí protestovala jako proti zásahu do své suverenity, tak díky té současné situaci se podařilo během několika měsíců vlastně absolvovat celý proces vytvoření společné evropské pobřežní a pohraniční stráže. Myslím si, že to je příklad toho, jak by mohla i do budoucna ta posílená vojenská spolupráce v rámci Evropské unie fungovat.

Určitě souhlasím s tím, že primární je, abychom plnili naše vlastní domácí úkoly, abychom udrželi trajektorii posilování výdajů na obranu i v příštích letech. Ono to samozřejmě teď bylo o něco jednodušší v důsledku silné hospodářské konjunktury, kterou Česká republika zažívá. Máme skutečně velmi dobré plnění státního rozpočtu. Vybíráme dobře daně, takže se daří navyšovat výdaje na obranu. Ale samozřejmě potřebujeme dlouholetý proces, tak abychom se dostali k tomu cíli, na kterém se dohodla naše koalice, to znamená, aby se výdaje na obranu pohybovaly alespoň na 1,4 hrubého domácího produktu kolem roku 2020.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Váš čas, pane premiére. Děkuji. A nyní prosím k mikrofonu pana poslance Šincla, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, paní předsedající.

Vážený pane premiére, začátkem tohoto školního roku se v médiích objevily zprávy, jako například objem mezd učitelů se zvýší o 8 %, tarifní plat o 6 %, platy nepedagogických pracovníků ve školství vzrostou v objemu o 5 %, tarif o 4 %, vše už k 1. září. Toho 1. září jako člen jedné ze školních rad jedné základní školy jsem si tuto věc šel osobně ověřit, jestli to opravdu takto je. Opravdu tomu takto nebylo. Nevím, jestli to víte, nicméně pan ředitel mi řekl, že se to tedy chystá a bude to někdy kousíček později. Nevím, jestli to víte, ale i po tomto zvýšení platů učitelů s vysokoškolským vzděláním bude průměrný navýšený plat učitele s praxí například 19 let cca 24 tisíc korun hrubého, což je o 3 tisíce korun nižší plat, než je průměrný plat v České republice.

Podle mě je smutné a demotivující to, že v porovnání s ostatními vysokoškoláky placenými také z veřejných prostředků jsou jejich platy hluboko například za lékaři, právníky, techniky nebo vysokoškolsky vzdělanými pracovníky ve veřejné správě. To považuji u profese, kde je nutné vysokoškolské vzdělání a která vzdělává naše děti, za velice nízké. Za tento příjem podle mého názoru učitel sotva uživí rodinu, a proto mnozí z nich mají ještě další zaměstnání nebo jdou raději pracovat jinam než do našich škol. Důsledkem tohoto stavu je i to, že chybějí kvalitní učitelé jazyků, informatiky, odborných technických předmětů, ale také matematiky, fyziky nebo chemie.

Moje otázka je, vážený pane premiére, co s tím hodláte dělat. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, bavíme se teď o regionálním školství. Vláda může přímo svým rozhodnutím naštěstí ovlivnit otázku výše platu v regionálním školství. Je to díky tomu, že dotace na platy na základních školách a středních školách jsou poskytovány účelově, to znamená přímo krajům, které potom finanční prostředky podle metodiky schválené Ministerstvem školství rozdělují. Tady máme jasný nástroj, který vládě umožňuje, aby svým rozhodnutím přímo ze státního rozpočtu zlepšovala v příštích letech platy zaměstnanců regionálního školství, to znamená na základních a středních školách.

My jsme si dobře vědomi toho, co zde říkal pan poslanec Šincl. To znamená, když se podíváme na kvalifikaci zaměstnanců ve školství a podíváme se na to, jaký je průměrný plat ve stejné kvalifikaci v národním hospodářství, tak zaostáváme. Cílem by mělo být, aby naše děti učili dobře odměňovaní a dobře motivovaní učitelé. Jenom tak můžeme reálně zajistit zvýšení kvality ve školství. Co jsme udělali? My jsme za dva roky, když vezmu čistě poslední dva roky, třikrát zvýšili tarifní platy ve školství. Vláda ovlivňuje platy tím, že může valorizovat platové tabulky, které jsou centrální, to znamená, že i tady máme nástroj, který máme k dispozici. A za tyto dva roky jsme třikrát zvýšili tarifní plat ve školství, to znamená, že pokud jde o pedagogické pracovníky, tak se za tři roky jejich platový tarif zvýšil o více než 12 %. Když vezmu trojí zvýšení za poslední dva roky, tak největší nastává k 1. září letošního roku. Vláda schválila tarifní změnu v srpnu, takže platí od 1. září letošního roku a měla by se zohlednit ve výplatách, které dostanou zaměstnanci v regionálním školství za měsíc září, s tím, že objem peněz na platy v regionálním školství se navýšil o 8 % a tarifní plat vzrostl pro učitele o 6 % a pro ostatní nepedagogické pracovníky ve školství se platový tarif zvýšil o 4 %. To znamená, nezapomínáme ani na ty pracovníky ve školství, kteří přímo neučí, ale pomáhají v technickém zázemí, zajišťují provoz škol, a tam se snažíme také, aby platy šly nahoru.

Já se domnívám, že bychom ve zvýšení platů zaměstnanců v regionálním školství, učitelům, měli pokračovat i v příštích letech. Letošní zvýšení objemu mezd o 8 % od 1. září by rozhodně nemělo být poslední a měli bychom obdobně vysoký nárůst platů připravit i v rámci státního rozpočtu na rok 2018, protože jenom pokud budeme pokračovat několik let po sobě ve výrazném nárůstu platů učitelů, tak jsme schopni dosáhnout toho, aby se průměrný plat učitele v regionálním školství dostal přes 40 tisíc korun hrubého. Příští rok to bude tak, že průměrný plat učitele v regionálním školství se dostane přes 31 tisíc korun hrubého. A byl bych rád, kdybychom v příštích letech zajistili, že vyšleme tento jasný signál, že se vyplatí nejenom studovat pedagogické fakulty, ale že potom je i zajímavé jít učit do regionálního školství, a myslím, že by to mohlo výrazně pomoci zlepšit fungování našich škol, zvýšit zájem mladých lidí o profesi učitele, ať už na základní škole, nebo třeba na střední škole.

A druhá poznámka, kterou bych chtěl k tomu říci, že nejde jenom o tarifní platy, ale jde o celkové podmínky pro vzdělávání. A tady pokládám za strašně důležité, aby se podařilo schválit reformu financování regionálního školství, protože po téhle reformě se volá už dlouhá léta. My jsme předložili konkrétní návrh a je zde šance, aby konečně jednotlivé školy nebyly financovány čistě podle počtu žáků, jak je tomu doteď, ale aby byly financovány podle výuky, to znamená podle hodin, podle oborů, které vyučují, to znamená, abychom změnili systém financování regionálního školství, a to si myslím, že je věc, kterou pokud bychom byli schopni do voleb dotáhnout do konce, tak to bude rovněž pozitivní signál i pro příští roky pro všechny, kdo v našem regionálním školství pracují.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Pane premiére, ta procenta, která jste tady říkal, vypadají moc pěkně, ale potom realita vypadá trošičku hůř. Já jsem byl jenom zhrozen z toho, že to je těch 24 tisíc. Oceňuji to, že tam dochází k nějakému navýšení, nicméně vám ale tady mohu slíbit, že vám nedám pokoj do té doby, dokud nebude naplněn ten váš zde vyřčený slib, že to bude tedy těch 31 tisíc či 40 tisíc korun pro vysokoškolsky vzdělaného člověka, který učí naše děti.

Nicméně jste se zmínil ještě o jedné kategorii ve školství a to jsou nepedagogičtí pracovníci. Já osobně, abyste věděl, jsem si zjistil, kolik je průměrný plat tohoto pracovníka, a ten je zdrcujících 11 tisíc až 12 tisíc korun hrubého. Já si myslím, že to je opravdu ještě dokonce pod hranicí takzvané příjmové chudoby. Často se divím těmto lidem, že vůbec za takovou mzdu chtějí pracovat. Tito lidé pracují a ti jiní, kteří pobírají dávky, dosahují možná daleko většího příjmu než tito lidé, kteří pracují ve školách jako nepedagogičtí pracovníci. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já se vás chci zeptat: Jste ochoten ve vládě bojovat i za tyto lidi, za tyto kuchařky, ekonomky, školníky a podobně? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Prosím, pane premiére, o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem si vědom toho, že u řady těchto pracovníků na základních a středních školách, kteří se starají o zajištění technického provozu škol, se jejich platy pohybují velmi často nad minimální mzdou. Jeden z nástrojů, který vláda může použít pro zlepšování odměny pro tyto lidi, je otázka zvýšení minimální mzdy. Já bych byl rád, kdyby se od 1. ledna příštího roku minimální mzda zvýšila alespoň na 11 tisíc korun hrubého - to je jedna z věcí.

Druhá věc. Když jsem mluvil o tom, že během dvou let jsme třikrát zvedli tarifní platy, tak jsme je třikrát zvedli i pro ostatní pracovníky v regionálním školství. Teď je zvýšení tarifních platů pro pracovníky, kteří nejsou pedagogy a technicky zajišťují provoz škol, od 1. září o 4 %. Učitelům se zvedly tarify o 6 %, těm ostatním pracovníkům o 4 %. Objem mezd učitelů se zvýšil o 8 %. Rozhodně na ně nezapomínáme. Myslím, že je to důležité, abychom i tímto směrem postupovali. Jako druhý nástroj budeme i nadále chtít používat růst minimální mzdy.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím v tuto chvíli dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Tomio Okamura, aby přednesl svoji interpelaci na pana premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane premiére, vy a vaše vláda jste odmítli tento týden ve Sněmovně návrh našeho hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD jednat o zbavení občanství a zákazu vstupu do České republiky pro teroristy, pro ty, kdo bojovali v řadách Islámského státu, a další extrémně nebezpečné osoby. Přitom už od loňského roku prosakují zprávy o českých občanech, kteří bojují v řadách Islámského státu. Navrhujeme v našem hnutí SPD změnu Ústavy a souvisejících zákonů v tomto smyslu. Je třeba nejen úprava čl. 12 Ústavy, kde je potřeba v souvislosti s terorismem, vlastizradou či spoluprací s nepřítelem vypustit větu "Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.", ale je také potřeba úprava trestního zákona, který by měl za vlastizradu, terorismus a spolupráci s nepřítelem stanovit trest zbavení českého občanství s doživotním zákazem vstupu na území České republiky.

Jak vaše vláda hodlá chránit české občany před muslimskými teroristy, když odmítáte možnost odebírání občanství? Podobnou praxi přitom již prosazují ve Francii či v Holandsku. Z praxe víme, že za většinou teroru v Evropě byli navrátilí veteráni džihádu, kteří pak pokračovali v boji ve své hostitelské anebo mateřské zemi v Evropě. A samozřejmě ještě infikovali extremismem další lidi, ať už na svobodě, nebo ve vězení. Proč zavíráte oči před tímto reálným problémem? Bezesporu máte přesnější zprávy o muslimech s českým občanstvím, kteří bojují v řadách islamistů. Hodláte je vítat v naší republice tak jako ostatní islamisty?

A jenom k tomu dodávám, že mi připadá jednání vlády, resp. po třech letech ve Sněmovně jsem již plně o tom přesvědčen, že místo abyste řešili věci vždycky v předstihu, než ten problém přijde, tak vždycky všechno řešíte až pozdě, když vám to nakáže Evropská unie anebo když ten problém už tady reálně je. Stojí nás to obrovské peníze. Ostatně jste mi sám potvrdil ve své odpovědi na interpelaci před půl rokem, že jste již vyčlenili několik miliard korun jenom na přijímání a vůbec práci se stávajícími migranty do České republiky. A ty mohly být použity třeba na naše důchodce.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, především chci odmítnout myšlenku, resp. informace, které se objevily v médiích, o tom, že když soutěžíme finanční prostředky na pomoc azylantům, že se připravujeme na nějaký příliv uprchlíků do České republiky. Tady se jednalo o zajištění integrace pro zhruba 6 000 cizinců na několik let. A jenom připomínám, že ročně dostávají azyl nebo mezinárodní ochranu něco mezi 700, 1 000 lidí pravidelně v České republice. To není žádný nový jev. Takže když si to přepočteme, tak se v zásadě jedná o zajištění integrace pro lidi, kteří standardně každý rok dostávají v České republice azyl.

Možná to pro vás bude překvapení, ale nejvíce azylantů do České republiky stále přichází z Ukrajiny. Na druhém místě jsou azylanti z Ruska, pak se pohybují azylanti např. z Kuby. Objevují se žádosti o azyl z Číny, jsou také azylanti z Iráku nebo ze Sýrie. Ale ti se pohybují až na dalších místech z hlediska tabulky. Takže skutečně největší počet lidí, které budeme integrovat v příštích letech, tak budou pravděpodobně i nadále lidé, kteří získali azyl a přišli z Ukrajiny nebo přišli z Ruska nebo přišli z Kuby. Já tady nevidím nějaký bezpečnostní problém, pokud jde o integraci těchto lidí v naší zemi.

Takže rozhodně chci odmítnout šíření fám o tom, že vynakládáme miliardy na velký příliv uprchlíků do České republiky. Standardně se staráme o standardní azylanty, kteří každý rok do České republiky přicházejí. A nevšiml jsem si, že by pan poslanec Okamura nebo kdokoli jiný před pěti, šesti nebo deseti lety zpochybňoval, že tady každý rok dáváme 700, 800 azylů nebo mezinárodních ochran v České republice.

Druhá poznámka. Opět prosím, aby zpráva Bezpečnostní informační služby nebyla dezinterpretována. Pokud zpráva BIS, která byla zveřejněna, hovoří o tom, že některé osoby odešly z České republiky do Sýrie pravděpodobně bojovat v řadách Islámského státu, tak se nejedná o občany České republiky. Nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách Islámského státu. Ty informace se vesměs týkaly osob, které pobývaly na území České republiky a odešly z území České republiky. To neznamená, že to byli občané České republiky. Na území České republiky mohou přece pobývat i lidé, kteří nejsou občany České republiky. Samozřejmě mají třeba povolený pobyt v rámci vízového režimu. Takže nevím o žádném občanovi České republiky, který by bojoval v řadách IS. Bezpečnostní informační služba má podle své zprávy informace o občanech, kteří pobývali na území České republiky a zřejmě odešli do Sýrie bojovat do řad IS. Je to několik osob. A určitě platí pro futuro, že jedním z důležitých cílů naší bezpečnostní politiky je mít kontrolu nad pohybem osob, které by se eventuálně chtěly vracet o Evropy, je podezření, že bojovaly v řadách IS. Tady musí být jasná kontrola vlády nad pohybem těchto osob a budeme na tom intenzivně spolupracovat s našimi německými, francouzskými, rakouskými, slovenskými a dalšími partnery tak, abychom lidem v České republice zajistili maximální bezpečnost.

Takže rozhodně nepodceňujeme problém navrátilců do Evropy ze Sýrie nebo z Iráku, ale tento problém je v České republice minimalizován právě tím, že čeští občané neodcházejí, aby bojovali v řadách IS. Nevíme o žádném českém občanovi, který by bojoval v Sýrii v řadách IS.

Pokud jde o další pravidla, já si nemyslím, že bychom tím, že budeme omezovat občanská práva, občanské svobody, zabránili teroristům, aby útočili na území České republiky. Je potřeba postupovat jinak. Je potřeba postupovat tak, abychom měli mnohem více informací, abychom měli připravované, motivované bezpečnostní složky, abychom měli dobře vybavené tajné služby, které budou mít silné partnerské vztahy a budou mít schopnost získávat relevantní informace. Musíme prostě působit preventivně. A toto působení neznamená, že bychom měli plošně zbavovat lidi občanských práv nebo omezovat svobody v České republice. Touhle cestou vláda v žádném případě nepůjde a ani jít nechce. Přijímáme konkrétní, efektivní, včasná bezpečnostní opatření. Nikdo nás k tomu nemusí vyzývat, ani opozice v této Poslanecké sněmovně. To, že jsme navýšili rozpočty bezpečnostních služeb, policie, armády, hasičů, to bylo vlastní rozhodnutí naší vlády. Já jsem rád, že jsme to udělali včas, protože budeme lépe připraveni.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pane premiére, děkuji za skvělou odpověď - v uvozovkách. Tak teď jste ukázal priority vaší vlády. Radši dáte půl miliardy korun na 6 000 migrantů místo toho, abyste integroval do normální slušné společnosti dva miliony našich seniorů, kteří těžko přežívají. Milion zdravotně postižených lidí, kteří mají nízké příjmy. Radši to dáte na integraci cizinců! Přesně jste teď řekl vaše priority. A v tom nevidíte problém!

Stejně tak říkáte, že nechcete omezovat občanské svobody. Vždyť jenom letos jste tady navrhli omezení držení zbraní, legálního držení zbraní. Já jsem hlasoval proti. Vždyť přednedávnem jste tady navrhl zpřísnění shromažďovacího zákona. Vždyť vy děláte přesný opak a teď přímo lžete televizním divákům České televize! Vždyť to je úplně neuvěřitelné.

Dále, vy jste vůbec neodpověděl na otázku, jestli zbavování občanství teroristům považujete za omezení svobody, to je divné. A že prý nevíte, že by se tady nacházeli. No to nevěděli ani přeci v západní Evropě, dokud neudělali teroristický útok! Takže to je úplně šílené! Skutečně, vaše vláda řeší problémy, až když nastanou, když je pozdě, když už to stojí peníze a životy. (Upozornění na čas.)

Děkuju za vaši odpověď, protože to je opravdu úplně flagrantní přiznání politiky.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pane poslanče, váš čas vypršel, prosím, abyste ho nepřekračoval. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já mám skoro pocit z vystoupení pana poslance Okamury, že ho mrzí, že jsme šestá nejbezpečnější země na světě. Pane poslanče, je to tak! Možná vás to štve, možná byste si přál jiný výsledek, ale podle mezinárodního srovnání Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě! Zůstane to tak, pane poslanče Okamuro prostřednictvím paní předsedající. Budeme chtít zůstat šestou nejbezpečnější zemí na světě. Chováme se podle toho. Jak naše bezpečnostní, tak naše azylová politika, naše migrační politika je nastavena tak, abychom zůstali bezpečnou zemí a garantovali to občanům.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. A s poslední interpelací na pana premiéra v tomto dni poprosím k mikrofonu pana poslance Černocha. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Pane premiére, Úsvit dlouhou dobu kritizuje neprůhlednost financování a hlavně činnost některých neziskových organizací, jejichž činnost je absolutně neprůhledná a jež za státní peníze provádějí cenzuru. Včera nás s konceptem jedné takové organizace, a to organizace HateFree, seznámil v rozhovoru pro rádio impuls její koordinátor Lukáš Houdek. Zkráceně řekl: Cílem je cenzurovat sociální sítě, Facebook, cílem je potlačovat svobodnou diskusi. Podle slov pana Houdka je hlavní náplní HateFree moderovaná diskuse na jejích facebookových stránkách a registrace a samolepky HateFree míst, kterých je 220. Jak uvedl, rozpočet na tři roky je 16 milionů korun, které dostávají od vlády.

Nedávno byla také zveřejněna informace, že ministr Dienstbier se ze své pozice člena vlády pokoušel prosadit, aby soukromá společnost Facebook provozující sociální síť umožnila v rámci své struktury působení cenzora placeného vládou ČR. Ten měl za úkol mazat nevhodné příspěvky. Budu citovat experta na extremismus, který k organizacím typu HateFree řekl, že podporují proimigrační scénu v přestřelkách s odpůrci nelegální imigrace, mají blízko ke krajní levici, jsou radikální a ty, kteří s nimi nesouhlasí, označují za xenofoby a rasisty. Souhlasíme s tím, že nenávist nepatří do české společnosti, ale na druhou stranu vaše vláda podporuje organizace, které mají za úkol očernit každého, kdo nesouhlasí s vládní politikou a kdo nesouhlasí s velmi nebezpečným přijímáním nelegálních imigrantů. Za státní peníze, a to v řádech desítek milionů korun, které by se daly využít daleko lépe, ať už jsou to školky, sport, nebo bydlení.

Chci se vás, pane premiére, zeptat, jak můžete připustit cenzuru placenou z peněz daňových poplatníků a jakým způsobem zasáhnete proti mrhání tak obrovskými prostředky na vylepování samolepek (Mpř. Pokorná Jermanová: Váš čas!) a omezování svobody projevu našich občanů. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Poprosím pana premiéra o odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já si myslím, že situace je zřejmá. Jakékoliv zásahy do svobody šíření informací na internetu mohou probíhat pouze na základě zákona. Chci připomenout, že v této Poslanecké sněmovně byla vedena poměrně široká diskuse o tom, aby vlastně poprvé byla dána takováto pravomoc Ministerstvu financí v souvislosti s bojem proti nelegálnímu hazardu na internetu, a byla to tato Poslanecká sněmovna, která souhlasila s tím, že bude dána možnost Ministerstva financí zasahovat proti provozu nelegálního hazardu, nepovoleného hazardu na síti internet. Čili toto je, pokud vím, jediný zásah, který byl proveden legálně a na základě schválených zákonů a bude realizován od 1. ledna příštího roku, kdy bude platit nový zákon o loteriích. Jinak ani vláda, ani kdokoliv jiný, ani žádná nevládní nezisková organizace nemůže omezovat práva občanů fungovat na sociálních sítích, a jsou to ti, kdo tyto sociální sítě provozují, kdo stanoví pravidla hry. To znamená, ten, kdo provozuje Facebook, stanoví pravidla hry, za kterých funguje tato sociální síť, a to se týká i dalších sociálních sítí.

To neznamená, že by nebylo možné s těmito provozovateli diskutovat o tom, jaké oni tyto standardy mají, pro jaké standardy se rozhodli, pro jaká pravidla se rozhodli. A ani mně se nelíbí to, s čím se mohou uživatelé setkat na sociálních sítích, ale to neznamená, že by tato vláda chtěla jakýmkoliv způsobem cenzurovat volnou svobodnou názorovou diskusi. Ale to, že kritizujete vládu, na tom přeci není nic špatného, ale je důležité, aby tím, že něco kritizujete, někoho kritizujete, tak abyste současně nezasahoval jeho základní lidská práva a svobody. To znamená, není možné šířit nenávist, která je újmou lidských práv, svobod kohokoliv jiného. Máte právo kdokoliv říkat své názory, kritické názory vůči komukoliv, ale je důležité, abyste nezasahoval do jeho osobnostních, Ústavou garantovaných práv, a od toho je tady soudní systém, aby samozřejmě dbal na to, že tato práva budou respektována, byť tady bude realizována naprosto volná a otevřená názorová debata.

Takže tolik jenom na margo podezření z toho, že by snad vláda chtěla cenzurovat internet. Jediný zásah byl proveden na základě rozhodnutí Parlamentu, se kterým tato Poslanecká sněmovna souhlasila, a týká se regulace hazardu na internetu.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Pan poslanec chce položit doplňující otázku. Má na ni samozřejmě nárok. Já jenom upozorňuji, že už bychom se měli věnovat interpelacím na ostatní členy vlády. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji za slovo. Bude velmi rychlá doplňující otázka. Já jsem se ptal na to, jak je možné, že nezisková organizace HateFree, která se zaštiťuje tím, že působí pro vládu na sociálních sítích a rozlepuje samolepky, čerpá ze státního rozpočtu 16 milionů korun. Dámy a pánové, 16 milionů korun! To byla ta otázka: Jak je možné, že vláda s něčím takovým souhlasí? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Pan premiér bude reagovat. Prosím o odpověď tedy.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Jakákoliv podpora neziskového sektoru je založena na grantových programech. To znamená, jednotlivé vládní instituce, vládní instituce vypisují grantová schémata, do nichž se mohou občanská sdružení hlásit, a v rámci těchto grantových schémat jsou potom financovány nebo podporovány jejich aktivity. Já myslím, že to známe z celostátní úrovně, známe to i z krajské úrovně. A samozřejmě je otázkou, jaká je politika vlády, jaké veřejně prospěšné aktivity vláda podporuje. Já si myslím, že je důležité, abychom poukazovali na to, že nelze ve společnosti šířit nenávist vůči menšinám, že nelze ve společnosti vést debatu tím, že se narušují práva někoho jiného, a já si myslím, že vůbec není špatně, pokud je na takové věci upozorňováno.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane premiére. A nyní již prosím k mikrofonu paní poslankyni Pěnčíkovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana ministra dopravy Dana Ťoka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Děkuji za slovo.

Vážený pane ministře, já už nebudu celý ten problém znovu vysvětlovat, vy ty informace všechny máte, ale už je to zase více jak čtvrt roku, co jsem se vás naposledy ptala, co se zpoplatněním obchvatu města Kroměříž bude. Chápu, že máte samozřejmě i jinou práci, ale přesto se vás ptám, co tedy se zpoplatněním obchvatu města Kroměříž bude? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v současné době jsou do časového zpoplatnění zahrnuty veškeré úseky dálniční sítě, až na některé výjimky. Tyto výjimky tvoří velice krátké úseky dálnic nenavazující na ostatní dálniční síť. Dále se jedná o úseky, které jsou jedinou přístupovou pozemní komunikací a v neposlední řadě se jedná o takzvané - my jim říkáme peážní úseky, což jsou úseky dálnic, po nichž jsou vedeny silnice I. třídy, které časovému zpoplatnění nepodléhají.

Na základě vašeho požadavku a požadavků jiných poslanců či starostů obcí, které jsou postiženy nadměrnou dopravou, jež by mohla být přesunuta na dnes zpoplatněné pozemní komunikace, aktuálně prověřujeme celou situaci, zevrubně ji analyzujeme, abychom nalezli vhodné řešení, které bude koncepční, systémové a v souladu se zájmy občanů a celé ČR. Již nyní vám mohu sdělit, že dálnice D1, o níž se zmiňujete, v našich úvahách hraje významnou roli a není vyloučeno, že počínaje 1. lednem by mohl být stav ohledně časového zpoplatnění jiný než dnes. Nicméně všechny analýzy zatím probíhají, a pokud se k tomuto kroku rozhodneme, tak to bude ve vyhlášce, která určuje cenu dálničních známek. Chtěl bych tady říct, že ani na rok 2017 nepočítáme s tím, že bychom dálniční známku a její cenu měnili, a já doufám, že v nejbližší době dokončíme naše analýzy a oznámíme, jestli a které úseky by mohly být ze zpoplatnění vyjmuty. Já jsem se se situací v Kroměříži byl seznámit osobně, takže jsem celou situaci viděl. Byl jsem tam bohužel, nebo bohudík zrovna v období, kdy nebyla špička, takže průjezd městem nebyl tak hrozný, ale věřím vám i všem ostatním, kteří mi říkají, že tím, že vlastně - a tady musím přiznat, že dálnice vede po bývalém obchvatu Kroměříže, tak v podstatě hlavní silnice přes Kroměříž vede přes jediný most a je jedinou přístupovou cestou z jednoho břehu řeky Moravy na druhý.

Chci vás ubezpečit, že v nejbližší době padne rozhodnutí. Doufám, že jsem vás svou odpovědí uspokojil. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Marie Pěnčíková: Ono tak nejde ani tolik o to, abyste uspokojoval nějakou svou odpovědí mě. Já potřebuji uspokojit občany města Kroměříž, kteří ten problém opravdu vidí jako velice vážný. Mně opravdu není moc milé vás tady obtěžovat co tři měsíce interpelací na to samé téma. Ale vy jste mi původně řekl, že to závisí na panu ministrovi financí Babišovi. Já jsem interpelovala i jej. Ten mi sdělil, že to je čistě na vašem rozhodnutí, že on je ochotný o tom jednat. Takže v podstatě jsem dospěla k závěru, že jste oba velice ochotní o tom jednat, ale stále se nejedná. Teď jsem se dověděla, že se tedy jedná, což je výborné, ale já už mám jenom jednu otázku - kdy bude tedy konečný termín, kdy se dovíme, jestli bude dálnice vyjmuta z poplatku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Prosím o reakci pana ministra. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní poslankyně Pěnčíková prostřednictvím paní předsedající, tím, že jsem říkal, že doufám, že jsem uspokojil svou odpovědí vás, tak vaším prostřednictvím i občany. Nejde o to samozřejmě, abychom se tady plácali po ramenou, abych se vyhnul nepříjemnému slovu, ale jde o to, abychom uspokojili naše občany, a v tom já s vámi souhlasím.

K vaší otázce. Ano, my jsme o tom jednali i s panem Babišem. Samozřejmě je to otázka potom chybějících investic nebo finančních prostředků. Já jsem přesvědčen, že hledáme řešení, které by bylo takové, že by mělo na mysli víc než ekonomiku občany naší země a jejich komfort při využívání pozemních komunikací. Předmětná vyhláška půjde do tří týdnů do meziresortního připomínkového řízení, a tím pádem by to mělo být zcela jasné, v jaké podobě tam půjde. V meziresortním připomínkovém řízení samozřejmě může dospět ještě k nějakým změnám, ale tam už bude ten proces, tak jak běží.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím dalšího v pořadí, tím je pan poslanec Josef Zahradníček, aby přednesl svoji interpelaci na pana ministra životního prostředí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, přeji vám příjemné dobré odpoledne.

Vážený pane ministře, je jistě velice dobré, že stále probíhají procesy zateplování panelových a rodinných domů, bytů a dalších objektů. Věřím, že se najdou i v dalších letech finanční prostředky a bude se v této činnosti pokračovat i v dalším období. Na co by se však nemělo zapomínat a více kontrolovat, je způsob vytápění zateplených objektů. U panelových domů nevidím problém, ty jsou totiž téměř ze sta procent vytápěny dálkově. Horší je situace v rodinných domech a objektech, které jsou vytápěny zemním plynem, a to formou různých spotřebičů jak na topení, tak i na ohřev teplé vody s odtahem do komína. Zapomíná se totiž na přívod vzduchu k těmto spotřebičům. Majitelé nemovitostí s touhou po maximální úspoře tepla a financí si neuvědomují, jakému nebezpečí uživatele vystavují. Tragických případů je v České republice nejvíce v Evropě. Toto nikdo nekontroluje. Když spotřebiče nefungují, přijde technik na opravu a zjistí, že do místnosti není přiveden přívod vzduchu, a odmítne provést opravu či napsat revizní zprávu, a to z důvodu, že veškerá odpovědnost je na něm a potom je zle.

Proto se vás ptám, vážený pane ministře: Je vám tento stav znám? A jaké případné kroky je třeba provést ke zjednání nápravy?

Děkuji poslancům za pozornost a vám za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, paní předsedající, za slovo. Vážený pane kolego, vážené kolegyně, vážení kolegové, tady to s tím uspokojováním bude taky trochu složité, protože to, na co se vlastně ptáte, je věc, která je zjevně problém, ale bohužel to není záležitost, kterou může aktivně v této chvíli ovlivnit Ministerstvo životního prostředí. Ona ta problematika provozu plynových kotlů se dotýká řady právních předpisů a ty jsou především v gesci Ministerstva vnitra s ohledem na předcházení požárům, to je právě třeba nařízení vlády č. 91/2010, tak předpisů v gesci MPO, což je třeba zákon č. 458/2000 Sb., což je energetický zákon a zde zakotvená povinnost udržovat odběrné plynové zařízení v souladu s technickými normami. Samozřejmě v tom hrají roli i stavební předpisy a příslušné technické normy.

Ministerstvo životního prostředí opravdu mělo v minulosti, přibližně do roku 2012, v rámci zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, gesci nad provozem malých spalovacích zdrojů a také měření účinnosti spalování a množství vypouštěných látek, ale později byla tato kontrola zaměřena primárně na vnášení emisí do vnějšího ovzduší, což znamená, že v současné době se platný zákon 201/2012 o ochraně ovzduší dotýká právě pouze emisí do vnějšího ovzduší a MŽP tak nemá možnost žádným způsobem zasahovat do optimálního provozu těchto zařízení.

Vy jste se ještě zmínil o vlastně kotlíkových dotacích. My v této chvíli opravdu hrajeme roli subjektu, který prostřednictvím ministerstva a prostřednictvím Státního fondu životního prostředí vlastně garantuje to, že ty kotle budou plnit příslušné technické normy, byť, jak víte, my vlastně nevyměňujeme starší plynové kotle, my vyměňujeme kotle na tuhá paliva první a druhé emisní třídy za nové kotle včetně plynových, ale ta instalace a samozřejmě podmínky instalace potom už právě podléhají těm jiným technickým normám, resp. jsou v kompetenci jiných orgánů. Ale samozřejmě pokud si to budete přát, s radostí tuhle interpelaci předám zodpovědným kolegům. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a táži se, zda je zájem... Není zájem o doplňující otázku.

Děkuji a poprosím k mikrofonu paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo a přeji krásné odpoledne všem, vážené kolegyně, vážení kolegové. Interpeluji paní ministryni školství ve věci podpory učňovského školství a kvality výuky na vysokých školách.

V posledních dvou desetiletích se stalo společenskou prestiží mít vystudovanou vysokou školu, a kdo absolvoval pouze učební obor, byl a stále je považován za méněcenného. A tak vysoké školy chrlí absolventy často neuplatnitelných oborů, kteří, ač s diplomem v ruce, jsou neumístitelní na trhu práce. Na druhou stranu se nám nedostává kvalifikovaných pracovníků v technických profesích, jako jsou soustružníci, frézaři, svářeči, pracovníci ve strojírenství či stavebnictví. Tyto profese pak často vykonávají osoby, které projdou krátkou rekvalifikací, což se pak často negativně odrazí na kvalitě jejich odvedené práce. Učňovské obory jsou tak stále nedoceňovány a být pouze vyučený nese často společenské stigma, pro nějž mladí lidé raději volí studium na vysoké škole, i když často mentálně na ni nemají.

Vážená paní ministryně, proto se vás ptám: Připravuje Ministerstvo školství konkrétní opatření pro zvýšení prestiže učňovského školství, a pokud ano, jaká? Chystá se Ministerstvo školství finančně podpořit střední učňovské školství, a pokud ano, o jaké zvýšení se jedná oproti finanční podpoře let minulých? Jak spolupracuje Ministerstvo školství se zaměstnavateli v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných dělnických a řemeslných profesí? A poslední otázka: Uvědomuje si Ministerstvo školství, jak mizerná je úroveň kvality vzdělávání na některých vysokých školách, a pokud ano, jaká opatření připravuje?

Děkuji, tentokrát zřejmě za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Ano, paní poslankyni bude odpovězeno písemně. Přikročíme ke čtvrté interpelaci. Pan poslanec Jiří Junek bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci termínu výstavby D35 v úseku Opatovice-Časy-Ostrov. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Junek: Dobrý den. Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové.

Vážený pane ministře, jsem poslancem zvoleným za Pardubický kraj, proto mě logicky zajímá výstavba páteřní komunikace D35, takže už jsem vás několikrát na toto téma interpeloval atd. atd. Protože dost často jsem slýchal, jak se měnily termíny, kdy bude zahájena výstavba prvního úseku v Pardubickém kraji, to znamená Opatovice-Časy, Časy-Ostrov, bylo to uváděno jako polovina roku 2016, konec roku 2016, začátek roku 2017, tak jsem vás v lednu letošního roku písemně interpeloval a žádal jsem vás o harmonogram výstavby tohoto úseku, nebo celé D35.

Dovolte, abych citoval z vaší odpovědi, co se týká úseku Opatovice-Časy, Časy-Ostrov: Na úsecích Opatovice nad Labem - Časy - Ostrov byly zpracovány dokumentace pro stavební povolení a probíhá inženýrská činnost pro získání stavebních povolení. Zároveň probíhá majetkoprávní vypořádání. Na obou stavbách je vykoupeno přes 90 % pozemků. V roce 2015 bylo zahájeno zpracování zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby. Předpokládá se zahájení staveb na začátku roku 2017.

Zhruba před měsícem jsem se z veřejných otevřených zdrojů v novinách dočetl, že termín zahájení zmiňovaného úseku je polovina roku 2018. Víceméně mi tento termín i potvrdilo pardubické ŘSD.

Chci se vás zeptat, zda tomu tak opravdu je, že se nám najednou zase termín posunul o rok a půl, kde se najednou tahle ta velká časová ztráta nabrala. A zdali tomu tak je, tak proč to tak je. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Junku. Ve vztahu k dálnici 35 dochází aktuálně k řešení posledních pozemků a věcných břemen, která bude pro získání stavebních povolení nutno vypořádat. V některých případech se postupuje formou vyvlastnění z důvodu nedohody s vlastníkem. A ten údaj, který jste citoval, že je více než 90 % pozemků vykoupeno, je pravdivý.

Současně probíhá výběrové řízení na záchranný archeologický průzkum, který je v této lokalitě velmi rozsáhlý. Za faktické zahájení prací je tak de facto možno opovažovat i samotné provedení tohoto archeologického průzkumu, který musí vždy vlastní stavební činnosti předcházet. Tady bych jenom rád podotkl, že jak na obou úsecích dálnice D35, to znamená Opatovice-Časy, Časy-Ostrov, tak na dvou úsecích dálnice D11 je ten archeologický průzkum opravdu velmi rozsáhlý. Pro informaci bych rád uvedl, že když se sečtou náklady na archeologický výzkum na těchto čtyřech úsecích, tak poprvé přesáhly historicky zhruba 1 miliardu 100 milionů korun. Je to proto, že archeologové i na vládě zdůvodňovali tento obrovský nárůst prostředků na archeologický výzkum tím, že obě lokality jsou archeologicky velmi významné. V podstatě kdybych trošku parafrázoval, co bylo řečeno, tak bude překopán archeologicky každý metr čtvereční té stopy dálnice. Takže opravdu toto je ten velký důvod, který by mohl mít vliv na nějaké posunutí, ale já o tom budu za chvíli mluvit.

Tento úsek, nebo oba dva ty úseky se právě potýkaly s tím, že mají EIA podle zákona 244, to znamená, že před vstupem do Evropské unie. Dobrá zpráva je, že oba úseky se dostaly jako jeden do těch devíti úseků, ve kterých bude EIA na základě ověřovacího stanoviska ověřena. Stanovisko EIA předpokládáme, že bude vydáno v tomto zvláštním režimu paragrafu 23a zákona o EIA po jeho aktuálně rychle přijaté novele. Předpokládáme jeho vydání v průběhu podzimu, tak abychom o stavební povolení mohli žádat v prvním kvartálu roku 2017.

Zároveň ještě do konce září tohoto roku zahájíme i samostatné výběrové řízení na zhotovitele, a to formou užšího řízení. Rád bych podotkl, že odůvodnění veřejné zakázky vláda už schválila u obou úseků a chystá se vypsání. Bude dvoukolové. V prvním kole se bude pouze posuzovat kvalifikace neomezeného počtu dodavatelů a v druhém kole se bude vybírat samotný zhotovitel, tím pádem bychom měli zhotovitele pravděpodobně vybraného ještě před platností stavebního povolení.

Co se týká dalších kroků po ukončení EIA, předpokládám, že to bude - budeme tlačit na to, a ty peníze se taky platí tak velké proto, aby to bylo co nejdřív, tak já věřím, že fyzické předání, nebo mám tady napsáno od úřadu, že fyzické předání staveniště zhotoviteli by mělo proběhnout do podzimu roku 2017. Takže 2017 by měl proběhnout archeologický průzkum a mělo by se začít se stavební činností. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku a nemusí se k tomu hlásit. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jiří Junek: No já tedy nevím, jestli můžu být s odpovědí spokojen, protože já jsem se vlastně v tuto chvíli dozvěděl, že vlastně jsme na tom velice dobře, protože tím, že jste řekl, že archeologie se může počítat do zahájení stavby, tak my jsme vlastně v předstihu. Tak to je úžasná zpráva. Ono se sice začne stavět 2018, ale my jsme vlastně v předstihu.

Nezlobte se na mě, prostě z novin čteme: "Zahájíme stavbu v polovině 2018." Teď mi říkáte, že archeologie je vlastně součástí zahájení stavby. Tak to podle mě není. A navíc vy, když jste mi psal tu písemnou odpověď na interpelaci, to byl únor 2016 a v té době vy jste o archeologii nevěděli. Vy přece víte, jak na D11 byla ta archeologie náročná, pracná atd. Tak s tím už jste v té době museli počítat. Tím pádem byste mi do té odpovědi nemohli psát, že výstavba bude zahájena 2017 na začátku roku. To neštymuje.

A další věc - jenom poznámka k té ceně. Vy jste říkal, že je obrovský objem v té archeologii. Tak jenom bych chtěl upozornit na to, že velká část té ceny je za skrývku, která k tomu musí také vést, atd. Tak abychom zase všechno neházeli na archeology, jak nám prodražují stavby a časově nám tu stavbu natahují. Na to bych taky dával pozor a na to bych chtěl upozornit.

Ale říkám, došlo k malému zázraku, že vlastně jsme na tom lépe, než jsme vůbec byli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, vaše doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, když budu trošku pokračovat ve vaší ironii, máte pravdu, protože ta skrývka by se musela udělat, i kdyby tam ta archeologie byla, nebo nebyla. Takže když budu dělat skrývku horniny a horních vrstev zeminy pro archeologický průzkum, tak vlastně zahajuji stavby, protože tuto práci bych musel udělat i v normální stavební činnosti. Že ta bude potom přerušena, bude se dělat archeologický průzkum a po jeho ukončení bude dále pokračovat stavební činnost, tak to prostě probíhá na všech stavbách.

Nechtěl jsem svým projevem nebo svým vysvětlením kritizovat tu rozsáhlost archeologického výzkumu nebo průzkumu. Já jsem chtěl upozornit, že nás to trošku zarazilo. Protože když vezmu, že archeologický průzkum například dálnice D8 v té trase, která se dokončuje sice dlouho, stál 30 milionů, a tady stojí na tomto úseku, mám takový pocit, 500 milionů, tak ten rozdíl je opravdu velký. A je to v souladu se zákonem a s tím, co je v právním řádu České republiky. My jsme jím povinni se držet a my se ho prostě držet musíme a budeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pátou interpelaci přednese paní poslankyně Marta Semelová, která bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci privatizace bytů ČEZ. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás ve věci kritické situace zhruba tří tisíc lidí žijících v nájemních bytech na pražské Písnici a dalších ve Vršovicích. Hrozí jim urychlená bytová privatizace. Ta už byla v roce 2003, kdy urychleně si rozprodali chaty, auta, vzali si nevýhodné úvěry, jen aby na to měli, no a potom firma, která tyto byty vlastní, tedy ČEZ, privatizaci zrušila. ČEZ, jemuž, jak už jsem řekla, byty patří a který se ohání péčí řádného hospodáře, aniž by toto heslo v praxi při investování do bytů naplňoval, nastavil takové podmínky privatizace, na něž nájemníci nemohou dosáhnout, a pochopitelně mají strach, co bude dál. Jestli to získá developer, který jim nasadí vysoké nájemné, nebo prodá dalšímu třetímu subjektu. Vznikla tam petice, jsou demonstrace.

Upozorňuji na to, že se jedná o podnikové byty. Sami zaměstnanci bývalí i současní do bytů investovali - nebo bývalé podnikové byty. Platí vysoké nájemné. Ty byty vlastně už dávno zaplatili a také jim bylo přislíbeno, že po odpracování určitého počtu let na ně budou zdarma převedeny. Přišel rok 1989, takže už se to nestalo. Zato byly zdarma převedeny ČEZu.

Chci upozornit na to, že ČEZem vyhlášená soutěž na prodej písnického sídliště obsahuje zásadní pochybení. Jednak se jedná o to, že ČEZ svěřil prodej dvěma společnostem, mají prodat byty, pozemky a budovy občanského vybavení zájemcům nabízejícím nejvyšší cenu ve dvou veřejných soutěžích, prodej bytového fondu, prodej obchodního centra. Jednou je to firma Naxos, jednou firma Knight Frank, ani u jedné nelze zjistit jména konkrétních vlastníků, jejich akcie na jméno nejsou veřejně obchodovatelné. Je zde tedy podezření, že se nejedná o neschopnost úředníků, ale o podvod, jehož účelem je oklamat stát, ministerstva, dozorové orgány i nájemníky. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Chci se zeptat, co s tím uděláte. Zároveň jsem vám chtěla předat podmínky, které si klade iniciativa Moje Písnice. Bohužel tady nejste, ale předala už jsem je premiéru Sobotkovi, s nímž určitě vřele komunikujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Pan poslanec Kučera v šesté interpelaci bude interpelovat přítomného pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci volebního práva přistěhovalců. Pardon, pana ministra Dana Ťoka ve věci mýtného systému a výnosu do rozpočtu, omlouvám se. (Poznámka z okolí.) Rovněž přítomen, ano.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy a vážení pánové, vážený pane ministře. Ministerstvo dopravy podepsalo kontrakt s dosavadním provozovatelem mýtného systému koncem srpna letošního roku. Původní kontrakt s firmou Kapsch vyprší na konci letošního roku a Ministerstvo dopravy nestihlo najít pokračovatele provozu v řádném výběrovém řízení. Za tři roky nedokázalo Ministerstvo dopravy připravit otevřenou a technologicky neutrální soutěž na další správu mýtného systému.

Uzavření dodatku na provoz mýtného systému považujeme za selhání ministra dopravy Dana Ťoka a vystavení Česka riziku soudu a arbitráži. Má otázka je na vás, pane ministře, jak zdůvodníte výpadek do příjmů státního rozpočtu v následujících letech oproti výnosům, které nabízí konkurenční systém.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mám-li být úplně upřímný, tak jsem úplně nepochopil, na co mám odpovědět. Protože tím, že jsme uzavřeli ony dodatky v souladu s rozhodnutím vlády a v souladu se všemi materiály, které byly schváleny, čímž jsme vlastně odstartovali, nebo udělali další krok k tomu, abychom se dostali k otevřené soutěži, tak jsme právě zajistili tento výběr. Ne že jsme ho ohrozili. To znamená, bylo by možná dobře, kdybychom se bavili o tom, co se stalo, a ne o tom, co se může stát, a o tom, co si kdo myslí. Já mám pocit, že se nám často stává, že člověka odsoudíme předtím, než se věcmi zabývá ten relevantní úřad, který se tím zabývat má.

Já bych jenom chtěl opravit oblíbené omyly, a některé z nich padly tady při té promluvě.

Ministerstvo dopravy se nedostalo do situace, že by nebylo schopné nebo že by nestihlo vypsat otevřené výběrové řízení. Ono ho prostě nemohlo vypsat. Ono nebylo lze ho vypsat proto, jakým způsobem byla podepsána smlouva v roce 2006 a v roce 2007. A já se nechci vracet k tomu, kdo a za jakých okolností takovou smlouvu podepsal, možná proč ji podepsal. Nicméně ta smlouva nepočítala s vlastním koncem. Já jsem to tady už i na této půdě několikrát vysvětloval. A v té smlouvě chybějí zásadní věci, které nám prostě nedovolily adekvátně a férově vypsat ono proklamované technologicky neutrální mýto.

Že podpis toho dodatku, prodloužení a vyřešení všech těch okolností, které vlastně nedovolovaly podpisu mýta, nám celou záležitost dneska umožňují, my máme dneska ukončenu soutěž na výběr mýtného poradce. Teď dokončujeme debatu o rozsahu zpoplatnění. To znamená, všechny kroky k tomu, aby se to mýto mohlo otevřeně vysoutěžit, jsou nachystány. Jsem přesvědčen, že mýto se bude dále vybírat a že není důvod mluvit o nějakém výpadku, natož už vůbec není už žádný důvod k tomu, abychom strašili veřejnost a kohokoliv jiného hrozbou arbitráží a soudů, protože není prostě o co se soudit. Jestli vy všichni víte, že to dopadne jinak, tak to prosím zkuste prokázat na faktech, nikoliv na domněnkách. Já jsem přesvědčen, že postup ministerstva byl v souladu s rozhodnutím vlády a byl v souladu se zájmem občanů této země.

Já bych ještě chtěl dodat jednu věc. Víte, to, že soukromá společnost, která nota bene nemá právní, řekl bych, oporu, nebo není žádná právní opora, abychom s ní vedli jakékoliv řízení, vyhrožuje a říká, že mýto zastaví občanům této republiky, že tady bude výpadek, tak to chápu. Prostě oni se snaží o to, aby se dostali jakýmikoli prostředky k nějakému kšeftu. Ovšem že těmito zbraněmi haraší i veřejní činitelé, tak to úplně moc nechápu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Já bych možná připomenul panu ministrovi Ťokovi, že dnes byli v téměř identické kauze odsouzeni dva bývalí primátoři města Prahy. Myslím, že argumentovali naprosto stejně, jako jste argumentoval vy. Takže si ten případ prostudujte, protože je to jedna z možných a velmi pravděpodobných variant.

Já upřesním tu svou otázku. Konkurenční firma nabízí větší výnosy. Vy jste tím, že jste zadal přímo zakázku firmě Kapsch, tak jste Českou republiku o tyto výnosy připravil. Možná ano, možná ne. To bychom se dozvěděli ve výběrovém řízení. Můj dotaz je, jak tedy zdůvodníte to, že ty větší výnosy, které nabízí konkurence, rozpočet mít nebude.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, velmi jednoduše. To, že napíše někdo do novin, že je něco schopen udělat, nepodal nabídku, to říká. My jsme žádnou oficiální nabídku ani oficiální důvod k jakémukoliv jednání s touto firmou neměli. A nota bene když si vzpomenu, tak jeden z dopisů, ve kterém říkají, co všechno dovedou, nabízeli mnohem menší slevu, než jsme dosáhli při vyjednávání my. Takže já nevím, co bych měl komu vysvětlovat. To je stejné, že může sem přijít někdo třetí, který řekne, že to bude České republice dělat zadarmo, pak mě můžete konfrontovat s tím, proč jsme to od něho nevzali, když to může dělat zadarmo.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak, to byla odpověď na šestou interpelaci. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat tentokrát opravdu pana ministra Jiřího Dienstbiera ve věci volebního práva přistěhovalců. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající za ten úvod.

Vážený pane ministře, není to tak dávno, co jsme na jednání Poslanecké sněmovny odmítli vládní návrh zákona, který ukládal povinnost obcím zřídit ve svých orgánech takzvanou komisi pro národnostní menšiny. A při debatě na výboru pro veřejnou správu jsme taky diskutovali o tom, že máte chuť prosadit takzvané volební právo cizinců v České republice. Myslím, že jste tam musel jasně slyšet odezvu napříč politickým spektrem, že nic takového nechceme.

Nicméně teď se znovu dozvídáme - já řeknu, že jsem bombardován maily lidí z celé České republiky, co to má znamenat, že chce vláda prosadit, a vy jako ministr, který je za to zodpovědný, volební právo cizinců v České republice, a to v situaci, která v Evropě není příliš růžová. Tak se vás chci zeptat, co je na tom pravdy, zdali opravdu takovýto institut podporujete a prosazujete a co vás k tomu případně vede. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, k dotazu, který tady byl vznesen, musím uvést, že jsem dal připomínku k návrhu zákona o pobytu cizinců, jejímž smyslem bylo, aby cizinci s trvalým pobytem na území České republiky mohli volit v komunálních volbách.

Trvalý pobyt nemá automaticky každý cizinec, který přijde do České republiky. Podmínkou pro udělení trvalého pobytu je, že cizinec žije na území České republiky zpravidla minimálně pět let. Do této doby se ještě některé typy pobytu nezapočítávají vůbec, nebo ne zcela. Podmínkou je rovněž, že kromě těch zákonných náležitostí posoudí tuto žádost Ministerstvo vnitra včetně případných bezpečnostních hledisek a rozhodne, že takový člověk dostane povolení k trvalému pobytu, tedy k tomu, že v České republice může v zásadě navždy zůstat. To se doopravdy netýká jakéhokoliv cizince, přistěhovalce, azylanta, uprchlíka, nebo jak se na tyto kategorie budeme dívat. Smyslem této připomínky je, že u lidí, kteří tady mají v zásadě povolení k definitivnímu trvalému pobytu, je dobré dělat všechno pro to, aby byli maximálně integrováni do společnosti. Pokud na území obce žijí déle než pět let, často jsou tam aktivní i v různých veřejně prospěšných aktivitách, tak tento způsob jejich zapojení může k jejich integraci velmi významně přispět.

Není to vůbec nic originálního, protože podobnou právní úpravu má řada evropských zemí. Zmínil bych zejména Slovensko, které úplně identickou úpravu volebního práva cizinců s trvalým pobytem přijalo ještě před vstupem do Evropské unie. Myslím, že to bylo v roce 2002, v každém případě před rokem 2004. Od té doby se tam cizinci s trvalým pobytem voleb účastní a žádné drama se na Slovensku nekoná, nevyvolává to tam žádné napětí, žádné protesty. Jediné, co se tomu dá vytknout, je to, že by bylo dobré, kdyby i tam se cizinci ve větším počtu voleb účastnili. Nicméně část cizinců tohoto práva využívá bez jakýchkoliv potíží nebo napětí, jak jsem uvedl.

Čili moje připomínka k předloženému návrhu zákona z dílny Ministerstva vnitra se týkala této kategorie cizinců s trvalým pobytem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Doplňující otázka pana poslance. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Vím, že institut trvalého pobytu je v podstatě evidenční záležitost. A za sebe říkám, že jsem přesvědčený, že volební právo má mít občan České republiky, ten, kdo má občanství, platí zde daně, a ne člověk, který není občanem České republiky. V tomhle se pravděpodobně rozcházíme v názoru a děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře. Vaše doplňující odpověď.

 

Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Samozřejmě je to váš názor. Nicméně chtěl bych upozornit na to, že už ani dnes to tak v České republice není. Protože podle smluv, které tvoří primární právo Evropské unie v komunálních volbách, stejně tak jako ve volbách do Evropského parlamentu, má volební právo každý cizinec z evropské země, budeme-li tuto skupinu osob považovat vůbec za cizince. Nicméně volební právo čistě občanů je prolomeno už zde.

A já jsem tady argumentoval ve vztahu k osobám s trvalým pobytem právě k jejich lepší integraci na území České republiky, protože si myslím, že pokud už se my sami rozhodneme, že tady povolíme nějakému cizinci natrvalo zůstat, je naším vlastním zájmem, aby nezůstal odstrčen na okraji, ale aby byl maximálně integrován do společnosti. Je to na komunální úrovni. A jenom pro úplnost bych dodal, že v současné době je právo účasti v obecních volbách přiznáno všem dlouhodobě usazeným cizincům v těchto zemích v Evropské unii: v Irsku, Švédsku, Dánsku, Nizozemí, Maďarsku, Finsku, Estonsku, Slovensku, Slovinsku, Lucembursku, Lotyšsku a Belgii. Takže je to poměrně běžná úprava, a jak jsem říkal, jde tam o integraci cizinců, u nichž jsme se my sami rozhodli, že jim udělíme právo trvalého pobytu. A není to pouze evidenční záležitost. Je to rozhodnutí Ministerstva vnitra na základě poměrně tvrdě nastavených podmínek v zákoně o pobytu cizinců na území České republiky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další interpelaci, osmou, přednese pan poslanec Radim Holeček a bude interpelovat nepřítomného ministra financí Andreje Babiše ve věci EET a výjimek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane nepřítomný ministře, před týdnem jsem se vrátil s dětmi z Chorvatska, kam jsem jel mimo jiné na vlastní kůži testovat EET. Poobědval jsem dvakrát v průběhu pobytu čevabčiči. Jednou v kamenné restauraci, jednou ve stánku. Na základě vytištěného paragonu spojeného s řádným odesláním informace do centrály vím, že jsem za tyto čevapy zaplatil v restauraci 55 kun, zatímco u stánku 45 kun. DPH u prvního oběda činilo 7,15 kuny, u levnějšího stánkového 5,85 kuny. Chuťově bylo jídlo ze stánku s tím z restaurace zcela srovnatelné.

Stánkový prodej chápu jako nedílnou součást stravovacích služeb. Vy nikoliv, pane ministře? Proč jste posunuli EET pro stánky s občerstvením až na březen 2018? Podle čeho interpretujete, že stánkový prodej není restaurační služba, ale maloobchod? To by mě zajímalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a velmi mu přeji, ať se to opravdu dozví.

Devátou interpelaci přednese pan poslanec Vít Kaňkovský, který bude interpelovat nepřítomného ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kauzy Křižanov. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane předsedající, vážený nepřítomný pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Koncem dubna tohoto roku byla na území městyse Křižanov v kraji Vysočina odhalena jedna z největších varen pervitinu v České republice. Bylo zabaveno rozsáhlé množství metamfetaminu a dalších toxických látek. Už při samotném zásahu byla konstatována enormní kontaminace samotného objektu, okolní půdy a zejména vodních zdrojů se značnými riziky pro místní obyvatele včetně dětí.

Vedení Křižanova okamžitě oslovilo představitele Kraje Vysočina se žádostí o vyhlášení krizového stavu, což však orgány kraje odmítly. O součinnost při likvidaci následků tohoto nebezpečného stavu byly také požádány orgány ochrany životního prostředí a orgány ochrany veřejného zdraví. V prvé fázi se jednalo zejména o toxikologickou analýzu vodních zdrojů, půdy a zhodnocení zdravotních rizik pro obyvatele. Bohužel ani krajská hygienická stanice ani později oslovený odbor hlavního hygienika občanům Křižanova nepomohly. Tento fakt vyústil v situaci, kdy si někteří občané na vlastní náklady nechali provést laboratorní vyšetření krve a rozbory vodních zdrojů a půdy. Podezření na závažnou kontaminaci toxickými látkami bylo potvrzeno. Bohužel ani toto příslušné orgány k činnosti nepřivedlo. I proto jsou občané Křižanova nadále vystaveni expozici toxických látek, byť již dále neužívají vlastní vodní zdroje. A tak dále obchází Křižanovem strach o zdravotní následky, zejména u dětí. Obyvatelé jsou zoufalí, zvažují právní kroky. Jak najít 40 milionů na sanační opatření, když všechny oslovené orgány tvrdí, že nemohou nic činit?

Vážený pane ministře, postoje orgánů ochrany veřejného zdraví k této kauze jsou pro běžného občana i pro mne jako pro lékaře nepochopitelné. Jaký postoj k této vysoce nebezpečné situaci zaujme Ministerstvo zdravotnictví? Děkuji alespoň za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který bude interpelovat nepřítomného ministra obrany Martina Stropnického ve věci nepřetržitého nasazení. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, obrátila se na mě přítelkyně vojáka a stěžovala si na zneužívání § 31b zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, což je nepřetržité nasazení na území České republiky. Podle korespondence se obrátila i na vás, pane ministře, a na sekci dozoru a kontroly odboru inspekce ministra. Ta částečně přiznala oprávněné námitky týkající se spravedlnosti zákonné úpravy odměny za práci v tomto režimu a byla navržena změna současné právní úpravy.

Nicméně problém, který se v tomto konkrétním případě týká příslušníka, či příslušníků ochranné služby vojenské policie, stále zůstává. Tím je možné zneužívání institutu nepřetržité vojenské služby z důvodu nenaplněnosti vojenských útvarů, fyzické a psychické přetížení vojáků z povolání. I když připouštím, že bychom museli posuzovat každý konkrétní případ.

Vážený pane ministře, vím, že je připravena novela zákona o vojácích z povolání. Proto se ptám, zda bude lépe konkretizováno toto nepřetržité vojenské nasazení, protože v zákoně o ozbrojených silách, na který se definice odvolává, toto blíže popsáno není. Přitom zařazení vojáka do tohoto režimu je možné za splnění dvou podmínek, a to vyžaduje-li to zájem služby s ohledem na specifickou povahu úkolu armády podle § 14 odst. 1 zákona č. 219/1999 Sb. a zároveň tohoto cíle není možné dosáhnout bez zařazení do výše uvedeného režimu.

A ještě jednu věc. Přes pochopení nad specifikami některých činností si myslím, že není spravedlivé, aby znění paragrafu dávalo tak velký prostor pro svévolné použití ze strany velitelů a také aby vedlo k diskriminaci mezi vojáky ve stejných hodnostech. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno písemně. Jedenáctou interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat pana ministra vnitra Milana Chovance ve věci přijímání trestních oznámení. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Vážený pane ministře, v poslední době se často setkávám s lidmi, kteří se zabývají problematikou neplacení soudem stanoveného výživného, ať už jsou to advokáti, organizace, které se snaží svým klientům v této životní situaci pomoci, nebo přímo rodiče, převážně ženy, matky. Maminky mi líčí své příběhy, které mají často velmi podobný scénář. Bývalý manžel či přítel dlouhodobě neplatí výživné, když už, tak jednou za tři čtyři měsíce pošle nějakou symbolickou částku. Oficiálně nepracuje, majetek má psaný na někoho jiného a exekutoři jsou na něj krátcí. Matky se pak často ocitají v situaci, kdy nemají jinou možnost než podat trestní oznámení.

Mnoho výpovědí má ještě jedno společné, a to je často zmiňovaná neochota policistů. Policisté by měli být rodičům v této tíživé životní situaci stoprocentně nápomocni. Místo toho však řada z nich od podání trestního oznámení odrazuje. Například mylně informují, že nelze na neplatiče výživného podat trestní oznámení, jelikož projevil snahu tím, že jednou za čas pošle symbolickou sumu. V § 196 ani 197 trestního zákoníku přitom nic o projevení snahy není. Jedinou možností je tzv. účinná lítost, tedy splacení dlužné částky před vyhlášením rozsudku.

V některých konkrétních případech, se kterými jsem se měla možnost seznámit, byli policisté krajně nezdvořilí a během podávání trestního oznámení zaznívaly z úst policistů i poznámky typu: To jste nevěděla, s kým si pořizujete dítě? Měla jste si pořídit milionáře, který by vás živil. - To je opravdu skutečný případ. Uznejte, že takováto slova jsou přinejmenším za hranicí slušného chování. Nechci plošně kritizovat postup všech policistů. Vím, že spousta z nich dělá svou práci pečlivě a svědomitě. Nicméně i jim pak někteří kolegové kazí pověst.

Vážený pane ministře, žádám vás, abyste v tomto zjednal nápravu. Uvažujete v této souvislosti např. o povinném školení policistů nejen v právní problematice související se zanedbáním povinné výživy, ale také např. v otázkách vztahové a rodinné politiky? Školení by mělo policistům objasnit výklad zmíněných ustanovení tak (upozornění na čas), aby byl užíván skutečně k ochraně zanedbávaných dětí.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni, bude jí odpovězeno písemně.

Pan poslanec Josef Nekl ve dvanácté interpelaci bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce k výzvě IUCN k Národnímu parku Šumava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, před několika dny byla veřejnost seznámena se stanoviskem světového kongresu Mezinárodního svazu ochrany přírody, který vyzývá Ministerstvo životního prostředí České republiky k nápravě péče o Národní park Šumava. Z toho je zřejmé, že problematika Národního parku Šumava je v mimořádné pozornosti nejen obyvatel Jihočeského a Plzeňského kraje, odborníků univerzit a ekologických organizací, ale i organizací sdružujících státy a ekologické organizace mezinárodní. Proto mám, vážený pane ministře, na vás tyto otázky:

Je Česká republika či některá z ekologických organizací členem tohoto svazu? Jakým způsobem byla podána členům Mezinárodního svazu ochrany přírody informace o současném stavu a perspektivách dalšího rozvoje Národního parku Šumava? Jaké závazky z výzvy plynou pro Českou republiku a jak na výzvu bude Ministerstvo životního prostředí reagovat? Děkuji vám za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane kolego, kolegyně, kolegové, především Česká republika je od roku 2000 rozhodnutím vlády členem Mezinárodní organizace ochrany přírody IUCN. Česká republika je tam zastoupena Ministerstvem životního prostředí. Kromě toho jsou v IUCN třeba Agentura ochrany přírody a krajiny, Unie českých a slovenských zoologických zahrad a další subjekty, z nevládních organizací je tam třeba Český svaz ochránců přírody.

Ta informace - a proto nás překvapilo, i když musím říct zcela na rovinu, že ne úplně, to rozhodnutí resp. proklamace IUCN... Totiž v květnu letošního roku se uskutečnilo jednání, dokonce zasedání Světové komise pro chráněná území v České republice a při této příležitosti probíhalo jednání i s ředitelem Národního parku Šumava a předsedkyní nejvyššího vědeckého orgánu IUCN pro chráněná území, na kterém bylo IUCN informováno o současném přístupu k péči o Národní park Šumava. Zástupci vědeckého orgánu IUCN se s představeným přístupem naprosto ztotožnili a o žádném dalším či okamžitém rozšiřování bezzásahového území nebyla vůbec žádná debata.

Předmětné doporučení kongresu IUCN, které bylo navrženo velmi pravděpodobně Hnutím DUHA a pravděpodobně i Českým svazem ochránců přírody, bylo schváleno bez rozpravy v elektronickém hlasování společně s dalšími více jak 90 doporučeními. Jenom pro informaci, hlasování vlád dopadlo tak, že pro bylo 60 zemí, proti 1, zdrželo se 95 a hlasování nevládních organizací pro bylo 411, proti 20 a zdrželo se 256. Zdůrazňuji, bylo to jednání bez rozpravy a v zásadě to probíhá elektronickým hlasováním.

Jaké závazky a výzvy plynou pro ČR, jak na výzvu bude Ministerstvo životního prostředí reagovat? Ministerstvo životního prostředí vzalo doporučení na vědomí, tak jak jsme konečně vydali i v tiskové zprávě, ale bereme ho jako doporučení nezávazné a takhle jsou vlastně i určitě proklamace IUCN běžně a jsou jich skutečně desítky, ne-li stovky, brány s tím, že to bereme jako názor IUCN.

My jsme přesvědčeni, že novela zákona 114, která momentálně, jak víte, je v této Sněmovně, má v sobě určité prvky stability z hlediska moratoria na změny právě bezzásahovosti. A já jsem několikrát v těch uplynulých dnech a hodinách opakoval a opakuji to i tady, že pro mě osobně není přijatelné bavit se o rozsahu bezzásahovosti na Šumavě, 50 % do roku 2030. My jasně říkáme, že to je horizont, který bude určitě po roce 2030, a že by se naši následovníci měli v této věci rozhodnout po těch patnácti letech toho moratoria podle toho, jak si příroda na stávajících bezzásahových územích poradí. A obecně bych řekl, že si myslím, že do takových věcí jako právě rozšiřování bezzásahových zón by neměli mluvit ani politici, ani neziskové organizace, a měli by o tom hovořit odborníci a neměli bychom přírodě přikazovat, jak se má chovat.

Takže toto je naše stanovisko k doporučení IUCN. Opět opakuji, bereme jej na vědomí, nicméně nemění to nic na našem dalším postupu z hlediska té klíčové právní normy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Třináctou interpelaci pan poslanec Martin Novotný stahuje. Přejdeme ke čtrnácté interpelaci. Paní poslankyně Gabriela Pecková bude interpelovat přítomného pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci rušení speciálního oboru geriatrie.

 

Poslankyně Gabriela Pecková: Dobré odpoledne, pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, promovala jsem jako pediatr, ale revmatologická odbornost výrazně posunula věk mých pacientů až k séniu. Velmi mě proto znepokojují změny, které se chystají ve vzdělávání lékařů v obou těchto oborech. Dítě není zmenšený dospělý a nemoci se u něj projevují jinak, mají jinou prognózu i se jinak léčí. Stejně je to u starších až velmi starých pacientů, kde i velmi vážná onemocnění mohou být přehlédnuta např. kvůli odlišnému vnímání bolesti apod. K vlastní diagnóze navíc přistupují zpravidla i funkční a sociální problémy.

Prodlužování střední délky života vede k dramatickým změnám demografické struktury české populace a k trvalému nárůstu počtu starých osob. Vznik samostatného oboru geriatrie v roce 1983 na tyto změny reagoval a jeho hlavním cílem bylo a stále je zlepšení zdravotní péče o pacienty vyšších a nejvyšších věkových skupin, dosáhnout zlepšení jak zdravotního stavu, tak funkční zdatnosti a zlepšení kvality života ve stáří. Aby tento cíl mohl být naplněn, je třeba rozvíjet vzdělávání všech pracovníků v tomto oboru, aby jak lůžková, tak ambulantní geriatrie mohla být obsazena specialisty. Původně plánované zrušení geriatrie jako základního oboru proto považuju za krok, který by nejen výrazně zhoršil zdravotní péči o seniory, ale nakonec by měl i dopady ekonomické, protože větší množství seniorů by bylo potom třeba umístit do zdravotních či sociálních zařízení nebo by byli závislí na pomoci druhé osoby či státu.

Pane ministře, ptám se proto, zda se chystáte podpořit komplexní pozměňovací návrh zdravotního výboru, který zachovává geriatrii jako základní obor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já si dovolím prostřednictvím pana předsedajícího odpovědět na otázku, která mi byla na závěr vystoupení paní poslankyně položena, jestli se ministerstvo chystá podpořit komplexní pozměňovací návrh. Ano, ministerstvo včera podpořilo komplexní pozměňovací návrh, který byl na zdravotním výboru předložen, a ten byl přijat, čili geriatrie by se měla přesunout z nástavbových oborů mezi specializační obory.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jasnou, úplnou odpověď, to jsme tu dlouho neměli.

Další interpelaci přednese pan poslanec Janulík, který bude také pana ministra zdravotnictví interpelovat ve věci nákupu přístrojů v IKEM. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, já bych vás rád požádal o prověření a vysvětlení několika nákupů nákladné zobrazovací techniky v IKEM Praha v tomto roce. Z otevřených zdrojů jsem zjistil, že to probíhá přes brněnskou firmu Medifin, která se ale primárně deklaruje jako poskytovatel finančních zdrojů, pro takovéto nákupy zajišťuje optimální finanční řešení atd., event. poradenství, ale nikoliv již takovéto dodávky. Právě v tomto světle se jeví její dodávky např. angiografu Artis Q do (nesroz.) přístrojů, a dokonce upgradu nukleární rezonance Siemens v tomto roce za bezmála 55 milionů korun jako minimálně neočekávané. Na věci je zajímavé to, že jiné vámi přímo řízené organizace, konkrétně fakultní nemocnice Plzeň a Hradec Králové, dokážou stejný přístroj vysoutěžit o bezmála pět milionů levněji, což se zase zjistí z otevřených zdrojů.

Tady si neodpustím poznámku o prospěšnosti registru smluv, který jsme společně dokázali prosadit.

IKEM však dokáže nastavit soutěž tak, že je podávána jediná nabídka, nebo jediná nabídka právě Medifinem, takže to vzbuzuje oprávněné podezření, že ta soutěž je šita na míru a rovnou o pět milionů dráž než u ostatních nemocnic, čili obecně to zavání těmi praktikami minulých desetiletí. Proto to doporučuji vaší pozornosti, protože boj proti plýtvání prostředky ve zdravotnictví je naším společným zájmem a vypadá to, že se nám to asi ne vždycky úplně daří. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chci poděkovat za tento podnět, tu situaci prošetříme. Samozřejmě, přímo řízené nemocnice samy nakupují přístrojovou techniku, musí přitom splnit všechny požadavky zákona o veřejných zakázkách, to za prvé.

Za druhé jenom musím připomenout, že ne vždy stejný typ přístroje znamená také úplně stejnou konfiguraci, takže někdy je skutečně třeba poměrně detailně prostudovat, co nemocnice skutečně poptává, v jaké konfiguraci.

Za třetí. Já jsem si prostudoval seznam přístrojů od té společnosti, kterou pan poslanec uvádí, celkem šlo o nákupy tří přístrojů, resp. čtyř, protože tam byla dva echokardiografy, a skutečně ve dvou případech tam byla podána jenom jedna nabídka, což samozřejmě není optimální. Takže já se té situaci budu věnovat, prostuduji ji a pak pana poslance obeznámím s výsledkem a děkuji za podnět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Další pan poslanec se cítí být spokojen. Pane ministře, vy jste dnes hvězda.

Pan poslanec Jiří Koubek bude v 16. interpelaci interpelovat pana ministra financí Andreje Babiše ve věci prodeje písnického sídliště. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený nepřítomný pane ministře financí, je mi líto, že tady nejste, asi vás starosti občanů úplně nezajímají, ale věřte mi, že občané sídliště Písnice mají velké starosti.

Společnost ČEZ se rozhodla prodat 750 bytů, ve kterých bydlí, a je to prodej, který už je opakovaný. V roce 2003 se společnost ČEZ rozhodla také prodat tento bytový fond, ovšem přímo nájemníkům, resp. družstvům, která tito nájemníci na pokyn společnosti ČEZ založili. Zhruba dva týdny před podpisem smlouvy společnost ČEZ ovšem svoji nabídku stáhla. V letošním roce se společnost ČEZ tedy opět rozhodla byty prodat, ale tentokrát nájemníky obešla a prostřednictvím firmy Naxos pověřené bez výběrového řízení vyhlásila veřejnou soutěž na koupi veškerých bytů plus veřejné prostranství o rozloze více než sedm hektarů.

Podle otevřených zdrojů, které bych vám rád předal, ale nejste tady přítomen, v minulých případech, kdy ČEZ prodával byty nějakému dalšímu subjektu, zastupovala ČEZ právní kancelář bývalého děkana plzeňské právnické fakulty pana Milana Kindla, který byl zároveň zpracovatelem posudku doporučujícího prodej bytů soukromé firmě. Podklady pro poptávkové řízení a smlouvy měl na starosti Kindlův společník a kolega z plzeňských práv pan Ondřej David. V novinách se psalo a v těch otevřených je to uvedeno, že majitelem vítězné firmy v minulých prodejích byl člověk, který měl sám blízko k právní kanceláři exděkana plzeňských práv. Mohlo by se zdát, že kruh se uzavřel.

U současného prodeje za společnost ČEZ při jednání s městskou částí Praha-Libuš a s iniciativou občanů Moje Písnice jedná rovněž pan Ondřej David. Je to jenom náhoda? Nebo právníci kolem exděkana plzeňských práv pana Kindla připravili na míru ušitý prodej sídliště předem vytipovanému zájemci? Vy, pane ministře, se neustále oháníte, že tradiční demokratické strany dělaly všechno špatně, a dnes, když vykonáváte jménem Ministerstva financí akcionářská práva ve společnosti ČEZ, vám toto spojení s lidmi kolem exděkana Milana Kindla nevadí? Co si mají občané myslet? Komu bude líp, pane ministře? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, kterému bude odpovězeno písemně.

Pan poslanec Jiří Valenta v 17. interpelaci bude interpelovat pana ministra kultury Daniela Hermanna ve věci problematiky landsmanšaftu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v nedávné době jste se silně opřel do koaličního kolegy Babiše ohledně jeho, řekněme, necitlivého výroku proneseného v souvislosti s romským táborem v Letech. Dobře. Ale jak potom vy vysvětlíte veřejnosti, že jste byl historicky prvním českým ministrem, který se zúčastnil srazu sudetoněmeckého landsmanšaftu, konkrétně v Norimberku?

Podle mého názoru se landsmanšaft i díky takovýmto nezodpovědným iniciativám nenápadně zakořenil již v roce 2003 v Praze a své aktivity začal přesouvat stále častěji na naše území. Další jeho sraz bude od zítřka v Plzni. Ale určitě o tom jako předseda Ackermann-Gemeinde, jedné ze tří hlavních součástí landsmanšaftu, víte.

Osobně nejsem nikterak proti česko-německému usmíření. Velká část mé rodiny ostatně v Německu žije, a dokonce také od konce války. Sudetendeutsche Landsmannschaft je ale podle mého názoru revanšistickou organizací, skrytě usilující o navrácení oprávněně zkonfiskovaného majetku. To jako český ministr kultury opravdu chcete? Pomoci zrušit Benešovy dekrety, přepsat výsledky druhé světové války, ohrozit stávající majetkové poměry v České republice a v neposlední řadě vystavit pozůstalé po obětech nacistického řádění pocitu marnosti a nespravedlnosti? Podotýkám, že 90 % sudetských Němců bylo členy Henleinovy Sudetendeutsche Partai, která se později rozpustila v NSDAP, a mnozí podporovali nacismus velice aktivně.

Pane ministře, nemyslíte také, že vaše podpora je pro naši zemi větším zlem než nevhodná Babišova suplika o romském táboře v Letech? Neměl byste spíše hájit zájmy České republiky? A poslední otázka. Mohou se na vás těšit o tomto víkendu vaši souvěrci ze Sudet v Plzni? Myšleno tedy zase jako na reprezentanta české vlády?

Děkuji vám za pozornost. Za odpověď. Pardon. Za pozornost taky, přirozeně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak pan ministr zjevně dával pozor a určitě vám i odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, děkuji vám za váš dotaz.

Mně se velmi líbilo, že dopoledne, když zde pan premiér odpovídal na interpelaci pana poslance Grebeníčka, co se týká našeho začlenění do Severoevropské aliance, tak řekl velmi výstižně, že prostě úhly pohledu komunistické strany a úhly pohledu demokratických politických stran a demokratických politiků jsou opačné a neslučitelné.

Vy jste tady, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, předvedl v podstatě to, co komunistická ideologie hlásá celou dobu poválečnou. Nakonec komunisté ukázali, jak dokážou velmi rychle měnit své pozice. Připomenu jenom pakt Ribbentrop-Molotov z 23. srpna 1939, kdy ministr zahraničí Sovětského svazu a ministr zahraničí Velkoněmecké říše podepsali pakt o neútočení a spolupráci, díky kterému došlo k rozdělení Evropy, a kdy armády komunistického Sovětského svazu pouhých 14 dní po okupaci Polska nacistickým Německem vtrhly do Polska a napadly tuto krvácející zemi z východu. Připomenu pouze to, že komunistický Sovětský svaz napadl země Lotyšsko, Estonsko a Litvu v roce 1940. Tak měla podle komunistické ideologie vypadat Evropa.

Je tedy velmi kuriózní, že vy mě tady napadáte z toho, že nehájím dostatečně zájmy České republiky. Právě proto, že je hájím, a že je hájím proti názorům, které rozdělovaly Evropu železnou oponou, na jejímž kontě jsou tisíce mrtvých, vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, proto jsem navštívil setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

Musím vás opravit. Nejedná se o žádnou revanšistickou organizaci. Nevím, do jaké míry jste informován o struktuře tohoto sdružení, ale je to jakási zastřešující organizace nejrůznějších krajanských spolků, které pocházejí právě z Čech, Moravy a Slezska, kde žila celá řada, několik milionů, občanů německého jazyka po několik dlouhých staletí. Ano, souhlasím s vámi, že velká část sudetoněmeckého obyvatelstva podlehla nacistické ideologii. Ale bylo to v době před druhou světovou válkou, bylo to v době, kdy ještě neměli zkušenosti s nacismem, čímž to absolutně neomlouvám. Ale mohu jenom připomenout, že jenom v noci z 15. na 16. března 1939, kdy nacistická vojska přepadla zbytek, který zbyl z Čech a Moravy, tak dvacet tisíc sudetoněmeckých antifašistů v Praze, jen v Praze, bylo zatčeno a odvlečeno do koncentračních táborů. Mezi Němci, včetně Němců z Čech, Moravy a Slezska, byla nemalá řada těch, kteří se skutečně odvážně postavili proti nacismu. Mohu jmenovat některé především sociálně demokratické politiky - Wenzela Jaksche, Ludvíka Čecha a další.

To znamená, že nelze generalizovat. Nelze uplatňovat princip kolektivní viny. A to je jádro mého přístupu. Prostě mezi politickou a etnickou příslušnost nelze dávat rovnítko. Nacistou se nikdo nenarodil. A tak jako vy jste si tady dovolil trošku zmínit historii své rodiny, já to udělám také. Pocházím z rodiny, která na svém těle nesla nacistická zvěrstva stejně jako šovinistickou nenávist po druhé světové válce a komunistická zvěrstva po takzvaném vítězném únoru 1948. Právě proto, že jsem v podstatě s mateřským mlékem nasával to, co znamenala rasová, třídní i jakákoliv jiná, náboženská nenávist, tak se v podstatě od mládí, od doby, kdy jsem byl toho schopen, snažím o skutečné smíření a přátelství.

Vy jste zmínil také moje předsednictví ve sdružení Ackermann-Gemeinde, což je česká sesterská organizace německé křesťansko-demokratické Ackermann-Gemeinde. Ano. Tato organizace vznikla v roce 1947, je to nejstarší z těch krajanských organizací, a okamžitě se zřekla jakýchkoliv myšlenek revanšismu, nepřátelství a zloby. Je to organizace, která se desítky let snaží o upřímné přátelství a smíření. A v rámci Sudetoněmeckého krajanského sdružení je takovýchto organizací celá řada. Sociálně demokratická Seligerova obec nebo Nadace Adalberta Stiftera a další kulturní krajanské organizace. To znamená, že pokud je nějaká organizace, kterou bych skutečně dokázal označit za revanšistickou pod střechou Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tak je to Witikobund, to je skutečně (upozornění na čas) organizace, která se hlásí k revizi výsledků druhé světové války, ale je v naprosté izolaci.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane poslanče, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane ministře, děkuji vám za odpověď. Samozřejmě ten historický exkurz... většinu toho, co jste mi tady nastínil, já vím, já to znám. To je, jako kdybych četl Wikipedii. Ale mně jde o to, abyste se jasně teď přihlásil, když už zastupujete do jisté míry českou sesterskou organizaci landsmanšaftu, abyste se jasně přihlásil k tomu, že jako představitel české vlády jste proti prolomení Benešových dekretů a že jste i proti tomu, aby došlo k nějakému majetkovému přesunu opět na stranu sudetských Němců.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane poslanče, omlouvám se, máte mít doplňující otázku. Prosím, ptejte se pana ministra, na co chcete, ale neškolte ho.

 

Poslanec Jiří Valenta: No to školení jsem zažil před chvilinkou, takže doufám, že budete mít, pane předsedající, stejný metr jak na pana ministra, tak na mě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, určitě. On vám odpovídal. Vy teď máte klást otázku.

 

Poslanec Jiří Valenta: Takže já se zeptám. Pane ministře, neodpověděl jste mi na řadu mých otázek, pouze jste mi dal historický exkurz, takže já vám položím aspoň tu jednu. (Předsedající: Prosím.) Vymezíte se jasně před českou veřejností proti prolomení Benešových dekretů? A za druhé - přijedete přivítat zítra své souvěrce do Plzně jako představitel české vlády?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji, pane předsedající. Zítra do Plzně nepřijedu, protože máme zasedání Poslanecké sněmovny, kterého se zúčastním, a v odpoledních hodinách se účastním v Jáchymově prezentace určité knihy. V sobotu jsem potom v Římě, kde předáváme papeži Františkovi sochu sv. Anežky Přemyslovny.

Co se týká Benešových dekretů, takzvaných Benešových dekretů, tedy dekretů prezidenta republiky, ty jsou součástí našeho právního řádu, byly označeny jako vyhaslé, lze je chápat v kontextu doby. Já jsem přesvědčený, že v kontextu poválečného vývoje lze určité věci pochopit. Nicméně hlavní myšlenka, tedy myšlenka kolektivní viny na základě etnického principu, je prostě nepřijatelná. Toto opakuji. A je-li obsažena v Benešových dekretech, tak nic to nemění na tom, že ji pokládám za naprosto nepřijatelnou. A trestat kohokoli za to, že se narodí příslušníkem nějakého národa, je nepřijatelné. Na rozdíl například od členů komunistické strany, kteří se nenarodili komunisty, ale museli do komunistické strany vstoupit, tak lidé se narodili jako Židé, Češi, Němci, Vietnamci, a myslím, že to vůbec nic nevypovídá o kvalitě jejich života. Děkuji vám. (Poslanec Valenta sedí v lavici přímo před řečnickým pultem a neustále útočí na pana ministra, proto ministr několikrát zvýšil hlas. Poslanec Valenta nakonec odchází a dodává: To je strašný!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Osmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Ludvík Hovorka, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci registru smluv. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, Ministerstvo zdravotnictví zřejmě v rámci boje za transparentnost minulý týden zveřejnilo finální verzi přehledu smluvních typů a uveřejnění podle zákona o registru smluv. Všechno je dostupné na stránkách Ministerstva zdravotnictví www.mzcr.cz/dokument/od-cervence-2016-plati-novy-zakon-o-registru-smluv. Ten obsahuje například doporučení ke smlouvě o poskytnutí bonusu, citlivá ujednání - výše bonusu / mechanismy (vý)počtu bonusu, případně výše slevy a mechanismus výpočtu, platební podmínky.

Doporučení Ministerstva zdravotnictví: "Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran, s tím, že držitel považuje za obchodní tajemství ve smyslu ustanovení § 504 občanského zákoníku zejména veškeré informace o mechanismu výpočtu bonusu, slevy a platebních podmínkách." Odůvodnění: "Přístup k uvedeným informacím může mít podstatný dopad na ekonomické výsledky a tržní postavení členů koncernu držitele v jiných zemích Evropské unie. Zachování obchodního tajemství ohledně uvedených skutečností je v kontextu cenové reference a ekonomických principů cenotvorby léčiv v Evropské unii podmínkou zachování dostupnosti a ceny léčivého přípravku pro poskytování péče na území České republiky." Jinými slovy, pokud si nechá nemocnice vyplácet bonusy, vracet peníze za odebraná léčiva, tak sice uveřejní smlouvu o koupi třeba i na základě veřejné zakázky, potom ale v navazující smlouvě o bonusu má zatajit, kolik firma vrací, kolik tedy skutečně lék stojí.

To samé je v rámcové smlouvě na dodávky léčivých přípravků. Nezveřejňuje se výše bonusů. Například v darovací smlouvě je citlivé ujednání výše daru, účel daru, platební podmínky. Závazek stran uchovat v tajnosti skutečnosti, které jsou obchodním tajemstvím stran s tím (upozornění na čas), že společnost považuje za obchodní tajemství, a tak dál.

Vážený pane ministře, proč to ministerstvo pod vaším vedením dělá a na základě pokynu koho? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, o vaši odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych nejprve ujistit, že Ministerstvo zdravotnictví v žádném případě nedává jakékoliv návody, jak obcházet zákon upravující registr smluv. Ministerstvo zdravotnictví naopak nabádá k dodržování platných právních předpisů. Po přijetí zákona upravujícího registr smluv obdrželo ministerstvo od lůžkových organizací řadu podnětů a dotazů k aplikaci uvedeného zákona ve specifickém prostředí zdravotnictví. K řešení uvedené problematiky byla sjednána schůzka, které se zúčastnili zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, České asociace farmaceutických firem, Asociace českých a moravských nemocnic, Asociace nemocnic České republiky, zástupci zdravotních pojišťoven a další. V rámci uvedeného jednání byly podrobně diskutovány jednotlivé smluvní typy uzavíraných smluv, na které se vztahuje povinnost zveřejnění dle zákona o registru smluv a jejich specifika v rámci prostředí zdravotnictví. Výsledky uvedeného jednání pak byly zveřejněny jako záznam na webových stránkách ministerstva.

Zveřejněný dokument včetně závěrů v něm uvedených však rozhodně nestanovuje žádné postupy, a to ani v případě bonusů, že se mají utajovat. Hovoří se zde o respektování obchodního tajemství, a to výslovně ve vztahu k mechanismu výpočtu, nikoliv výši bonusu. Takový záměr mimo jiné navazuje na § 3 odst. 2 písm. b) zákona o registru smluv, který říká, že povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv se nevztahuje na výpočet. Výše bonusu by zveřejňovaná být měla, což materiál také říká. Je třeba zdůraznit, že se nejedná o závazný výklad práva, natožpak příkaz ministerstva, ale pouze toliko o konsenzus osob zúčastněných na jednání k aplikaci zákona o registru smluv, který by tak mohl přispět ke snadnější a jednotnější aplikaci zákona o registru smluv.

Ministerstvo zdravotnictví tedy transparentně reprezentuje výsledek jednání zúčastněných stran. Materiál, který popisuje jednotlivé typy smluv, pak vychází z platného práva. Jeho součástí je také institut obchodního tajemství dle § 504 občanského zákoníku. Nezveřejňování informací, které jsou předmětem obchodního tajemství, respektuje jak zákon o registru smluv, tak zákon o svobodném přístupu k informacím. Splní-li některá informace zákonné atributy obchodního tajemství, pak nemá být zveřejňována. To říká platné právo a uvedený dokument se od toho nijak neodchyluje. Dokument uvádí jasné závěry o tom, že se uvedené smlouvy mají zveřejňovat s výjimkou těch pasáží, které se dle platných právních předpisů zveřejňovat nemají.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pane poslanče, prosím, vaše doplňující otázka.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane ministře, děkuji za vysvětlení, ale já osobně považuji za skandální, když se Ministerstvo zdravotnictví oficiálně sejde s firmami a zdravotními pojišťovnami a společně si domluví postup, jak zamlžit a znepřístupnit skutečné ceny placené za léčiva nakupovaná z veřejných prostředků. To se pak pojišťovnám asi nebude lehce dařit nastavovat úhrady dle skutečných tržních cen. Ani nemluvím o celoevropské regulaci cen léčiv, ke které máme dle závazků k EU přispívat referencováním cen dle tzv. transparenční směrnice. Kdyby takhle poctivě referencovali všichni, tak to s plošným snižováním výdajů za léčiva v EU můžeme rovnou zabalit. A to, že se doporučuje tajit, na co a za jakých podmínek dostaly nemocnice od různých farmafirem finanční dary, to už je opravdu vrchol.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím o otázku, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Chtěl bych tedy vysvětlení, proč se toto dělá, protože si nemyslím, že obchodní tajemství je všechno to, na co se tady poukazuje. To je prostě pokřivení smyslu a významu tohoto zákona. Děkuji.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, úplně nemám moc, co bych dodal k tomu, co jsem řekl. Prostřednictvím pana předsedajícího, mě překvapuje odpor pana poslance Hovorky k tomu, že ministerstvo komunikuje s klíčovými stakeholdery, jimiž farmaceutické firmy jsou. Když bylo zveřejněno, že asistent pana poslance Hovorky je placen farmaceutickými firmami, tak mě překvapuje dvojí metr, že ministerstvo se nemůže na oficiálním jednání setkat a pak vše transparentně zveřejnit, a na straně druhé je tady někdo, kdo je placen farmaceutickými firmami stotisícovými částkami, jak zveřejnila média, a to zřejmě nevadí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Další, 19. interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat přítomného pana ministra spravedlnosti Roberta Pelikána ve věci zveřejňování výsledků hospodaření. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, k tématu mé interpelace mě přivedla čirá náhoda, kdy jsem chtěl zjistit na webu Justice výsledky hospodaření jedné organizace a zjistil jsem, že tam žádné výsledky hospodaření nemá zveřejněny.

Proto jsem se čirou náhodou podíval na web Rekonstrukce státu, schválně jsem se podíval na někoho, abych si ověřil, jestli tam mají jít i ti druzí (?), nebo ne. Čtu z jeho webu: Garanty projektu Rekonstrukce státu jsou zástupci pěti organizací zapojených do projektů Oživení, Naši politici, Centrum aplikované ekonomie, Otevřená společnost a Frank Bold. Občanské sdružení Oživení má zveřejněnu účetní uzávěrku, výroční zprávu a zprávu auditora za rok 2013 a 2014. Občanské sdružení Naši politici nemá na webu Justice zveřejněno nic. Centrum aplikované ekonomie jsem na webu Justice vůbec nenašel, takže otázka zní, jak se vůbec jmenují a jestli jsem dobře hledal. Otevřená společnost, o. p. s. - účetní uzávěrka, výroční zpráva a zpráva auditora od roku 1999, ti tam mají úplně všechno. Společnost Frank Bold - na webu Justice jsem našel celkem čtyři organizace s tímto názvem. Jedna tam měla něco málo, jedna veškeré údaje od založení v roce 2009 a dvě tam nemají vůbec nic.

Je-li tedy povinnost zveřejňovat výsledky hospodaření ve Sbírce listin, pak kdo a jak to kontroluje? Není-li to povinnost, proč takové ustanovení nezrušíme?

Otázka další. Možná že organizace hlásí svoje výsledky hospodaření na soudy, ale někde je zádrhel a podklady nejsou na webu Justice zveřejněny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, vaše odpověď.

 

Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Pane předsedající, vážené poslankyně - taky tady nějaké jsou, poslanci, děkuji za otázku. To je téma, kterým se dlouhodobě zabýváme. V první řadě chci zdůraznit, že naše povinnost zveřejňovat paušálně všechny závěrky ve Sbírce listin je v Evropě dosti ojedinělá. Já ji považuji za pozitivní a prospívající bezpečnosti obchodu. Zároveň víme, že skutečně řada společností ji neplní, jakkoliv se disciplína poněkud v posledních letech zlepšila, a hledáme tedy způsoby, jak to vylepšit.

Stávající nástroje vynucování téhle povinnosti nějaké existují. Primárně jde o pokuty, které mohou být podle toho, kdo a v jaké situaci je, ukládány do výše dokonce 3 % hodnoty aktiv nebo 100 tis. korun. Nicméně problém je, že valná většina subjektů, které neplní Sbírku listin, ji neplní proto, že jsou to subjekty de facto mrtvé. Jsou to opuštěné, zapomenuté společnosti, takže pokud tam uložíme pokutu, tak jenom vznikne pohledávka, kterou nikdy nikdo nevymůže a je to neefektivní. Proto nyní zvažujeme různá řešení podle různých zahraničních modelů, konkrétně v užším výběru je model belgický a francouzsko-slovenský řekněme. Spíše se nám líbí v tuhle chvíli ten francouzský, který by znamenal, že pokud společnost dva roky nemá závěrku, tak bude samozřejmě vyzvána a po marných výzvách bude nejen zrušena, ale rovnou vymazána bez toho, aby tam nastupovala nějaká likvidace, což je dosti přísná, ale zároveň efektivní sankce. Pokud najde podporu v odborné veřejnosti, se kterou v tuhle chvíli o ní diskutujeme, měla by se objevit v novele zákona o obchodních korporacích, kterou nyní dokončujeme, a měli bychom ji v průběhu tohoto, nejpozději příštího měsíce předložit do připomínkového řízení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující otázku. Ještě přečtu omluvu: Dnes od 16.55 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan ministr vnitra.

Další interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa. Bude interpelovat přítomného pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci kontroly NKÚ. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Nejvyšší kontrolní úřad prověřoval na Ministerstvu dopravy, jak nakládalo s penězi určenými na informační systémy, připomínám, že těch má ministerstvo kolem 50, a z těchto si kontrola vybrala pět nejvýznamnějších, jejichž pořizovací cena dosáhla 1,2 mld. korun. Podle NKÚ nemá Ministerstvo dopravy dlouhodobou strategii pro využívání informačních systémů a plán je údajně pouze formální. I z tohoto důvodu byly průtahy při spouštění nového centrálního registru vozidel, podobná zpoždění měly centrální registr řidičů a rejstřík podnikatelů v silniční dopravě, které měly být propojeny se systémy dalších členských zemí Evropské unie. A protože tohle ministerstvo nezajistilo, podala Evropská komise na Českou republiku žalobu.

Pane ministře, kontrola také odhalila porušení rozpočtové kázně za více než 425 mil. korun a také zakázky zadané bez veřejné soutěže. Rozumím tomu, že tyto problémy nejdou na vaši hlavu, ale na hlavy vašich předchůdců. Přesto se chci zeptat, jakým způsobem Ministerstvo dopravy naložilo se závěry těchto šetření a jaká konkrétní opatření přijalo, aby se podobné chyby neopakovaly. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych především poděkovat za tento dotaz a chtěl bych k tomu podotknout následující. V období od června 2015 do ledna 2016 provedl NKÚ kontrolní akci č. 15/23, hospodaření s majetkem a peněžními prostředky státu při realizaci projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií Ministerstva dopravy. Kontrolovanou osobou bylo Ministerstvo dopravy. Cílem kontroly bylo prověřit, zda Ministerstvo dopravy vynakládá prostředky státního rozpočtu na pořízení, provoz a rozvoj vybraných informačních systémů hospodárně a účelně.

NKÚ ve shrnutí vyhodnocení kontrolního závěru konstatuje, že ministerstvo postupovalo při řízení, budování a rozvoji informačních systémů nekoncepčně a bez základních nástrojů informovaného rozhodování. Postupy projektového řízení ministerstvo nastavilo a aplikovalo teprve okamžikem uzavření smlouvy, takže v rámci jednotlivých projektů nebyly projektově řízeny procesy předcházející uzavření smlouvy.

Dále NKÚ uvádí, že prostředí pro skladování dat a pro práci s daty dopravněsprávních informačních systémů, z nichž dva informační systémy, registr vozidel a registr řidičů, spadají do kritické informační infrastruktury, zajišťuje soukromý subjekt, ačkoliv existuje ICT infrastruktura státu, která tyto služby může poskytovat. Kontrola prověřila výdaje ministerstva ve výši 1,233 milionů (?) korun, z toho zjištěné nedostatky dle vyjádření NKÚ představovaly částku více než 425 milionů korun.

Proti obsahu kontrolního protokolu podalo ministerstvo námitky, které vypořádala vedoucí kontrolní skupiny. Odvolání ministerstva proti rozhodnutí o námitkách bylo vypořádáno usnesením kolegia NKÚ. Kontrolní závěr byl schválen usnesením kolegia NKÚ dne 11. dubna 2015 č. 8/5/2016. Na základě požadavku předsedy vlády předložilo ministerstvo dne 19. srpna 2016 k projednání vládě materiál Stanovisko Ministerstva dopravy ke kontrolnímu závěru NKÚ z kontrolní akce č. 15/23. Materiál dosud nebyl zařazen na program jednání vlády. Materiál byl projednán v připomínkovém řízení s NKÚ a Ministerstvem financí. Připomínky NKÚ byly zapracovány a materiál je pro jednání vlády předložen bez rozporu.

Ve stanovisku předloženém vládě Ministerstvo dopravy uvádí komentář k jednotlivým zjištěním. Dále stanovisko obsahuje i aktuální stav plnění nápravných opatření k jednotlivým doporučením uvedeným v kontrolním závěru NKÚ, které Ministerstvo dopravy průběžně realizuje.

V rámci stanoviska Ministerstva dopravy jsou navržena dvě konkrétní nápravná opatření s termínem plnění do 31. 12. 2017, a to dokončení cílové strategie architektury s vazbou na strategické dokumenty eGovernmentu, především na národní architektonický plán, a přesun IT infrastruktury dopravněsprávních agend do státního datového centra. Ministerstvo se ne zcela ztotožňuje s názorem NKÚ ve věci zjištěné nehospodárnosti v oblasti zadávání veřejných zakázek, přičemž v tomto ohledu může autoritativně rozhodnout pouze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Ještě bych rád dodal, že máte pravdu, že ministerstvo v minulosti řekl bych nedostatečně fungovalo, nebo nedostatečně pracovalo na propojení jednotlivých registrů v tzv. systému EUCARIS, evropském systému sdílení informací. Rád bych vás tady informoval stejně jako ostatní, že jsme dosáhli výrazného pokroku. Naše registry už jsou spojeny a infringement, ta žaloba byla stažena, tzn. České republice tady nehrozí žádná škoda.

Když jsem já přišel, tak jsem ustavil skupinu, která se této věci velmi intenzivně ve spolupráci s Ministerstvem vnitra věnuje. Jsem přesvědčen, že touto usilovnou prací a hlavně propojením registrů jsme odvrátili poměrně velkou škodu, která České republice opravdu hrozila. Takže tolik ode mne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji panu ministrovi za konkrétní odpovědi, nicméně si potom počkám ještě na projednání toho materiálu, který jste zmínil, na vládě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi. Jednadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Bendl, který bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci jmenování úředníků. Je nepřítomen, omlouval jsem ho před chvíli.

 

Poslanec Petr Bendl: Před chvílí se omlouval pan ministr, přestože celý den omluven nebyl. Doufám, že není motivován obavou z toho, že by musel pan ministr odpovídat na otázky, které mu položím, nebo někteří z mých následných kolegů.

Já jsem totiž poměrně bedlivě sledoval kauzu ERÚ a paní šéfky Vitáskové versus paní doktorky Vesecké. Vláda se tím dokonce snad zabývala s tím, že došlo k porušení zákona v případě jmenování paní Vesecké, která údajně nesplňovala podmínky služebního zákona apod. Ale takové kauzy máme i na Ministerstvu zemědělství, kdy šéfka Státního pozemkového úřadu, zdá se, zcela prokazatelně byla jmenována do funkce, aniž by splnila zákonné předpoklady, které ji opravňovaly k tomu, aby se takové funkce mohla zhostit. Přesto byla podle mého hlubokého přesvědčení v rozporu se zákonem jmenována do této vysoké funkce. A tak jsem se chtěl ministra vnitra zeptat, a doufám, že mi odpoví, jak se k této situaci staví ministerstvo, potažmo jeho náměstek. Zdali jsme svědky dvou různých přístupů v podstatě ve velmi podobné kauze, nebo zda je opravdu se vší vážností řešena minimálně i tato záležitost, tzn. jmenování ředitelky Státního pozemkového úřadu do funkce osoby zodpovědné za miliardové majetky v rozporu se služebním zákonem. Myslím si, že jde o velmi závažnou kauzu, a proto prosím pana ministra, aby mi písemně odpověděl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ludvík Hovorka ve své 22. interpelaci bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou na téma byznys jménem SCIO. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, děkuji vám za slovo. Vážená paní ministryně, přijímací zkoušky na vysoké školy jsou již delší dobu v podstatě outsourcovány společností Scio, která má v zásadě monopol na organizaci přijímacích řízení na vysoké školy. Firma vytváří a prodává zkušební testy z matematiky, společenských věd, organizuje a vyhodnocuje úspěšnost studentů.

Paní ministryně, považujete za správné, že ověřování znalostí studentů je z větší části ponecháno na tom, jak se studenti naučí zvládat testy, aniž by se jiným způsobem ověřily jejich skutečné znalosti a schopnosti? Považujete za správné, že studentům jsou po úspěšném vyřešení úlohy kladeny otázky, v nichž se neoznačuje správný výsledek, ale má se porovnávat hodnota výsledku? Považujete za přiměřený čas, který mají studenti k dispozici k řešení těch úloh, které dostávají v rámci testů? A považujete také za přiměřené ceny, za které se prodávají jednotlivé testy, přístupy k výsledkům a přístup k vyhodnocení výsledků? A považujete také za správné, že lidé, kteří založili firmu, v podstatě odešli z ministerstva a informace, které měli, si přenesli do té soukromé firmy a teď jim byla outsourcována výběrová řízení nebo přijímací řízení na vysoké školy? Prosím tedy o písemnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, bude mu odpovězeno písemně.

Třiadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Petr Kudela, který bude interpelovat nepřítomného ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci čínských křesťanů v České republice. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážený pane nepřítomný ministře zahraničních věcí, v České republice je v současné době skupina čínských křesťanů, kteří se ucházejí v naší zemi o azyl, protože jsou ve své zemi pronásledováni pro své přesvědčení a svou víru. Na tuto otázku se už ptal přede mnou pan místopředseda Gazdík pana premiéra, který mu odpověděl.

Nicméně se vás chci, pane ministře zahraničí, zeptat. Každý se snaží se svými sousedy vytvářet dobré vztahy, stejně tak i každá země se snaží vytvářet dobré vztahy se svými bližšími i vzdálenějšími sousedy. S Čínou momentálně probíhají velmi intenzivní vztahy, nebo navazování vztahů v oblasti hospodářství, v oblasti kultury, sportu, zdravotnictví apod. Ale každý soused se zajímá o to, jak žije jeho druhý soused, a pokud ví, že se tam děje něco nepravého, tak se snaží na to upozorňovat. A tak se chci zeptat, zda při budování našich bohatých obchodních vztahů naše diplomacie upozorňuje Čínu, že se u nich děje něco, co je v rozporu s naším vnímáním lidských práv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Bude mu odpovězeno taktéž písemně.

Pan poslanec Radim Holeček bude interpelovat nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci sítě revolučních buněk. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Radim Holeček: Vážený pane ministře, policie v neděli 4. září zadržela anarchistu Lukáše B. z Mostecka, který je podezřelý ze založení sítě revolučních buněk, která se mimo jiné hlásí k zapálení 16 policejních aut. Obviněný, který podle toho, co uvedl na internetu, bojoval proti kapitalismu, ozbrojený solidaritou, touhou po svobodě, odvahou i jinými zbraněmi, je již zaplať pánbůh ve vazbě.

Zajímá mne, má-li policie situaci pod kontrolou, zda probíhá monitoring ostatních členů sítě revolučních buněk a jiných levicových extremistů a zda se mohou obyvatelé Ústeckého kraje již cítit bezpečněji. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pětadvacátou interpelaci přednese pan poslanec Michal Kučera, který bude interpelovat pana ministra Richarda Brabce, který někde tady je snad, ve věci situaci v České inspekci životního prostředí.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já děkuji za slovo a vzhledem k tomu, že tady pana ministra Brabce nevidím, tak interpelaci stahuji a nechám si ji na příští čtvrtek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Šestadvacátou interpelaci přednese paní poslankyně Markéta Adamová, která bude interpelovat... Nebude interpelovat, neb není přítomna, její interpelace propadá. Přejdeme k další interpelaci. Pan poslanec Martin Novotný bude interpelovat pana ministra dopravy Dana Ťoka ve věci výstavby dálnic. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne. I vzhledem k času se budu snažit být stručný.

Pane ministře, v březnu loňského roku jste odhadoval, že v průběhu vašeho působení bude zahájena, nikoli dokončena, výstavba zhruba 400 km dálnic na území České republiky. Chci se zeptat, jaký je stav dnes tohoto vašeho tehdejšího pohledu, kolik se reálně těchto nových staveb staví a jak odhadujete, že ta bilance bude vypadat do konce tohoto volebního období.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu otázku. Já bych chtěl tady - nebo nechci tady úplně číst to, co mi připravil úřad, protože to jsou jednoznačně známé věci o tom, jaké věci ovlivňují, nebo jakým způsobem se plánují dálnice a silnice v České republice. Já půjdu konkrétně k těm vašim otázkám.

První věc je - samozřejmě v současné době jsme opravdu limitováni dvěma věcmi. První věc je zabrzděná příprava staveb, která byla v letech 2010 a v podstatě až na výjimku pana ministra Stanjury, který ji zase vlastně rozhýbal, to zase kleslo dolů, ale v současné době dáváme na přípravu staveb zhruba dvě až tři miliardy korun, které se dávají zejména na výkup pozemků a na projektovou přípravu.

K těm mým odhadům. Přesná čísla tady nemám, ale já vám můžu tu naši tabulku a analýzu poslat. My počítáme s tím, že by se v tomto roce zahájilo zhruba 70 km nových dálnic a silnic I. třídy. Nepočítá se do toho modernizace dálnice D1. Ta konkrétní čísla vám můžu poslat. V příštím roce počítáme zvláště díky tomu, že se nám podařilo odblokovat oněch deset, potažmo devět projektů, které mají výjimku z EIA, tak bychom byli schopni zahájit v příštím roce těch kilometrů zhruba 140. Takže ta práce určitě velmi výrazně pokračuje.

Já tady nechci příliš hovořit o tom, jaké faktory vlastně zpožďují přípravu silnic, přípravu projektů dopravní infrastruktury. Jenom bych tady řekl, to, co se dočítám velmi často v různých komentářích v tisku, že Ministerstvo dopravy není schopno za posledních dvacet, pětadvacet let postavit plnohodnotné dálnice mezi všemi krajskými městy nebo doplnit ty svoje plány - ono to do jisté míry samozřejmě je pravda, na druhé straně mi přijde, že je poměrně pokrytecké, když se ve stejných novinách nebo ve stejné televizi dočtete hluboce jímavé lidské příběhy o tom, jak se někomu podařilo něco zablokovat, jak se chce někdo vyvlastnit a jak se úspěšně brání. Myslím si, že pro to, abychom tohle téma nemuseli velmi intenzivně debatovat na všech úrovních, bylo by potřeba, aby se začali všichni politici zabývat tím, že by bylo potřeba opravdu najít metodu, jak veřejný zájem by stát uměl prosadit v infrastrukturních stavbách.

Protože pokud celý komplikovaný stavební systém bude takový, jaký je dneska v České republice se svými (s jejími) sedmi ministerstvy, která do toho procesu mluví u každé stavby, a to nemluvím ještě o jednotlivých obcích s rozšířenou působností a možnosti odvolávání všech neziskových organizací, tak pak si budeme pořád povídat o tom, jak nám to nejde.

Velmi bych plédoval za to, abychom našli cestu, jak prosadit veřejný zájem, jak výrazně zjednodušit stavební řízení, protože bez těchto kroků budeme jenom vysvětlovat, proč to nejde. Mě už to nebaví. Já bych radši stavěl a dobudovával dopravní infrastrukturu a v míře, řekl bych, která byla v minulosti, nebo která nebyla v minulosti obvyklá.

Tak opravdu stavby zahajujeme a staví se. Konkrétní čísla vám dám potom osobně nebo vám je pošlu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Děkuji. Já samozřejmě vyčkám těch konkrétní čísel. Jenom přece jen abychom měli srovnatelnou srovnávací základnu těch výroků, tak vy jste teď zmínil 70 kilometrů dálnic a silnic první třídy. On ten problém, že když ty peníze nejsme schopni utratit na dálnice, tak je přesouváme do jiných tříd komunikací, to je jakýsi trend. Tušíte, anebo to bude až v té tabulce, kterou dostanu, kolik z toho je dálnic a kolik z toho je silnic první třídy?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o doplňující odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího, většina těch komunikací jsou dálnice. Uvidíte to sám. Když říkáte tu srovnávací základnu, ta moje čísla vycházela z toho, že se nám povede s Evropskou komisí dohodnout ta původní, o kterých jste se zmiňoval, že se povede ten coherence stamp udělat ne na deset projektů, ale na všech sto projektů, které jsou.

Nicméně chci tady říct, že i tak v této situaci ten počet projektů nebo to, co se nám povedlo, nám umožní velmi efektivně využívat prostředky z Evropské unie. O žádné nepřijdeme a nemusíme hledat žádné jiné cesty, jak je efektivně využít jinde, protože jsme schopni je využít v dopravní infrastruktuře - tady podotýkám nejenom silniční, ale i železniční. Takže v tom poměru zhruba 50 : 50 naše plány máme a budeme v nich pokračovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dostávám se pravděpodobně k poslední interpelaci. Pan poslanec Petr Bendl bude interpelovat nepřítomného pana ministra Mariana Jurečku ve věci bytů pro úředníky MZe.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pane ministře, Ministerstvo zemědělství ze své kapitoly financovalo milionové částky na rekonstrukce a vybavení bytů pro vaše náměstky. Chtěl bych vědět, jakým způsobem byly byty vybírány a kdo je vybíral, kolik je výše nájemného a kdo je platí, komu zmíněné byty patří. Žádám o kopie všech smluv, které se týkají těchto investic, a nájemní smlouvy mezi - pravděpodobně, tedy doufám - Ministerstvem zemědělství a nějakou právnickou osobou. Zároveň žádám o definitivní položkovou strukturu nákladů a výdajů v této věci. Věřím, že mi do 30 dnů nejpozději odpovíte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Nebyla to poslední interpelace, ještě stihneme jednu. Pan poslanec Ludvík Hovorka bude interpelovat nepřítomnou paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci počtu míst na lékařských fakultách. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo.

Vážená paní ministryně, stále více studentů, a to i velmi nadaných absolventů gymnázií, je roztrpčeno nepřijetím na lékařské fakulty. Přitom je všeobecně známo, že začíná být velmi citelný nedostatek lékařů, ale i vysokoškolsky vzdělaných nelékařských profesí. Proto si vám dovoluji položit otázku, proč vláda nezajistí větší počet míst na lékařských fakultách. Není důvodem, že velký počet míst je zabrán zahraničními studenty, kteří si své studium na vysoké škole hradí? Můžete mi prosím zjistit, kolik míst na lékařských fakultách se otevírá v posledních letech a kolik z tohoto počtu je zablokováno pro zahraniční studenty, kteří zřejmě řady našich lékařů neposílí? Není něco špatně v komunikaci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy s Ministerstvem zdravotnictví, lékařskými fakultami, když na rostoucí poptávku a hrozící nedostatek personálu v nemocnicích není vláda schopná reagovat zvýšením počtu míst pro české studenty lékařských fakult? Nebylo by řešením pomoci lékařským fakultám finančně, aby nebyly závislé na příjmech od zahraničních studentů?

Děkuji za případnou písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla dnes poslední interpelace, neboť dle jednacího řádu poslední interpelace na člena vlády může být podána nejpozději v 17.55 hodin. Omlouvám se panu poslanci Seďovi, je 17.56. Porušil bych jednací řád, kdybych vám udělil slovo, nezlobte se.

Děkuji. Přeji vám hezký večer a končím dnešní jednání Poslanecké sněmovny. Budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno body z bloku třetích čtení. Hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.