Čtvrtek 8. září 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
216.
Návrh na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018
/sněmovní tisk 832/
Předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR v prosinci minulého roku stanovila svým usnesením č. 999 střednědobý výdajový rámec na rok 2017 ve výši 1211,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1245,7 mld. Kč.
Střednědobé výdajové rámce jsou tvořeny v metodice sestavování státního rozpočtu, která je založena na peněžní bázi a vykazují se v konsolidované podobě, tj. s vyloučením vzájemných dotačních vztahů mezi státním rozpočtem a státními fondy.
V průběhu rozpočtových prací návrhu státního rozpočtu na rok 2017 a střednědobých výdajových rámců na léta 2017 až 2019 se ukázalo, že stanovené výdajové rámce v letech 2017 a 2018 nejsou dostačující, a to ani po jejich zvýšení, které umožňují rozpočtová pravidla, o 1,2 mld. Kč v roce 2017 a o 2,5 mld. Kč v 2018. Proto vláda předložila návrh na jejich zvýšení pro rok 2017 a 2018 o 30 mld. Kč.
Důvodem zvýšení střednědobých výdajových rámců je zabezpečení vládních výdajových priorit. Jedná se především o zvýšení platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění na posílení platů ve zdravotnictví, dále o zvýšení výdajů na výzkum, vývoj a inovace, o zvýšení výdajů na bezpečnostní opatření v České republice, o zvýšení výdajů na rozvoj dopravní infrastruktury a o zvýšení výdajů na platy v regionálním školství a na platy ostatních státních zaměstnanců a dále o zvýšení výdajů na obnovitelné zdroje energie a výdajů na sport.
Po provedení aktualizace v srpnu 2016 ohledně očekávaného růstu příjmů státního rozpočtu na rok 2017 zbývá do dosažení stropu výdajového rámce pro rok 2017 ještě 4,7 mld. Kč. Zvýšené výdajové rámce však nebudou použity na maximum, pokud nedojde k růstu příjmů státního rozpočtu a pokud by tímto krokem mělo dojít ke zhoršení deficitu státního rozpočtu v roce 2017 a 2018. Pro rok 2017 se uvažuje s deficitem státního rozpočtu ve výši 60 mld. Kč a pro rok 2018 ve výši 50 mld. Kč.
Zvýšené střednědobé výdajové rámce na léta 2017 a 2018 jsou základem pro sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2017 a střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2018 a 2019.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Tento návrh projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 832/1. Prosím, aby se i v tomto případě ujal slova pan poslanec Syblík a informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Zdeněk Syblík: Ano, děkuji. Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru ze 44. schůze ze dne 22. června k návrhu na zvýšení střednědobých výdajových rámců na léta 2017 a 2018, sněmovní tisk 832.
Po úvodním slově náměstka ministra financí Volfa, zpravodajské zprávě poslance Václava Votavy a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu
I. konstatuje, že
a) usnesením Poslanecké sněmovny č. 999/2015 byl stanoven střednědobý výdajový rámec na rok 2017 ve výši
1 211,7 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 245,7 mld. Kč. Pro rok 2017 je navrženo zvýšit střednědobý výdajový rámec o 31,2 mld. Kč a v roce 2018 o 32,5 mld. Kč;
b) střednědobý výdajový rámec na rok 2017 po změně a střednědobý výdajový rámec na rok 2018 vyjádřeno v metodice sestavování státního rozpočtu a konsolidované bude činit pro rok 2017 1 242,9 mld. Kč a pro rok 2018
1 278,2 Kč.
II. Doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna mění své usnesení č. 999 z 9. prosince 2015 a stanoví nové střednědobé výdajové rámce na rok 2017 ve výši 1 242,9 mld. Kč a na rok 2018 ve výši 1 278,2 mld. Kč.
III. Zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji, pane poslanče. Otevírám všeobecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a tu má pan předseda Kalousek. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, jakkoliv můj apel bude zbytečný, rád bych alespoň připomněl historii vůbec toho instrumentu, který se jmenuje střednědobé výdajové rámce.
Byl domluven na jednání sociálně demokratickým premiérem Vladimírem Špidlou v roce 2003 v Kolodějích, kde se domlouvaly některé prvky nezbytného postupného ozdravování veřejných rozpočtů, a implementován do právního řádu na návrh sociálně demokratického ministra Mertlíka. Je to velmi důležitý instrument za předpokladu, že ho nebereme formálně, ale že k němu přistupujeme skutečně věcně.
Ta úvaha je jednoduchá. Vláda si na tři roky naplánuje nezbytné výdaje, které jí Parlament schválí tak, aby byl únosný deficit, nebo aby byl deficit takový, jaký bude Poslanecká sněmovna svou většinou pokládat za únosný. Za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet lépe, než se předpokládalo, tak jsou ty výdaje ale zastropovány a veškeré vyšší příjmy jsou používány k vylepšení salda, nikoliv ke zlepšení výdajů.
Do té doby totiž střednědobý výhled byl opravdu plánován jenom v saldu, to znamená v relativním čísle, a od roku 2004 tehdejším rozhodnutím Poslanecké sněmovny, a dalo se to do zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, se zastropovaly i ty výdaje. A říkali jsme si: udělali jsme významný krok dopředu, protože budou-li vyšší příjmy, budeme mít nižší deficit, než jsme plánovali.
Fór je v tom, že byly jenom dvě vlády, které ty výdajové limity nenavrhovaly zvýšit. To byla Topolánkova a Nečasova. Ta samá vláda, která zavedla do zákona výdajové limity, je ještě v tom volebním období dvakrát zvedla. Pro vaši informaci, kdyby Paroubkova vláda respektovala výdajové limity, mohli jsme mít vyrovnaný rozpočet v roce 2007. Jenom kdyby je respektovala, kdyby nedělala nic jiného.
Bohužel Sněmovna se chystá k témuž, aniž by pro to byl jediný racionální ekonomický důvod. V okamžiku, kdy máme na stole vyšší příjmy, než jsme očekávali, abychom dodrželi deficit, nemáme politickou odvahu na to, abychom ty příjmy použili ke snížení deficitu, ale chceme je prostě za každou cenu utratit. Pod heslem když ty peníze máme, proč bychom je neutratili. Ale my je prosím pěkně nemáme, my si stejně budeme muset půjčit. Mohli bychom si půjčit méně, kdybychom měli tu disciplínu, se kterou výdajové limity byly vkládány do rozpočtových pravidel republiky.
Tak jak se k nim chováte, v tom zákoně nemají vůbec žádný smysl. To je jenom formální otázka. Prostě jsou tam nějaké výdajové limity. No, my si je stejně každý rok změníme. To je popření významu instrumentu, který do toho zákona byl dán, a především je to popření základu rozpočtové odpovědnosti, kterou by Poslanecká sněmovna měla mít.
Doporučuji neschválit, doporučuji zamítnout. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám pane předsedo. Dalším řádně přihlášeným je pan předseda Stanjura. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Vždycky, když Ministerstvo financí zveřejňuje výsledky hospodaření v jednotlivých měsících, jsem velmi zdrženlivý v komentářích a říkám - ta čísla vypadají dobře pro vládu, nebo dobře pro opozici. Abychom počkali, až skončí celý fiskální rok, a pak se zamysleli nad těmi čísly, podívali se na komentář a pak vedli smysluplnou debatu o tom, zda to šlo udělat lépe, nebo ne.
Nicméně na začátku září, na začátku školního roku, když pan ministr financí představoval výsledky za prvních osm měsíců, které jsou opravdu velmi dobré, zhruba plus 80 mld., tak sám sebe i celou Sobotkovu vládu pochválil za rozpočtové hospodaření. Ale v ten samý okamžik tady leží materiál, který zvyšuje výdaje na roky 2017 až 2018 zhruba o 30 mld. Je to o něco víc než 30 mld. Pokud ten materiál neschválíme, nic se nestane. Máme schválené výdajové rámce na roky 2017, 2018. Jediné, co by se stalo, pokud budou vyšší příjmy, je, že schodky státního rozpočtu nebudou 60 a 50 mld, jak plánuje tato vláda, ale byly by 30 a 20 mld.
Abych předešel polemice o tom, že něco je plán, něco skutečnost, tak mluvím o plánovaném schodku. A myslím, že by to byla dobrá zpráva pro českou ekonomiku. Bezesporu by to vedlo ke snížení objemu dluhové služby a mohlo by to vést k ještě lepším podmínkám, když máme dnes výborné podmínky na obsluhu státního dluhu.
Náš klub bude hlasovat proti změně schválených výdajových rámců.
Nevidíme v okamžiku, kdy skutečně rostou daňové příjmy - když se podíváte na čísla za osm měsíců, tak myslím, že musíme poděkovat našim zaměstnavatelům. Protože pokud vezmu jenom tři položky příjmů státního rozpočtu za osm měsíců a to je daň ze závislé činnosti, to je ta daň za zaměstnance, pokud vezmu platby za sociální pojištění a platby za zdravotní pojištění, tak dohromady je to skoro 30 mld. Samozřejmě negativní zpráva, která byla za těch osm měsíců - říkám, s celkovým hodnocením musíme počkat do konce roku -, byla, že za osm měsíců poklesl objem investic a kapitálových výdajů o více, než o 30 mld. Kč.
Ale skutečně, milé kolegyně a kolegové, není jediný důvod, abychom navyšovali výdaje. Příjmy jsou na velmi dobré úrovni. Vy věříte tomu, že díky vašim podle našeho názoru velmi chybným a škodlivým zákonům budou ještě vyšší, tak nevím, proč nevyužít té možnosti a nesnížit plánované schodky státních rozpočtů v letech 2017 a 2018 zhruba o těch 30 mld., o které dneska chcete navýšit výdaje.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Ivan Gabal. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Gabal: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, po diskusi s kolegy jsme teď došli k závěru, že výdajové rámce podpoříme, ale budu se velmi bedlivě tento rok dívat, jak budou vypadat výdaje na obranu. A teď moje kancelář sbírá prohlášení všech klíčových aktérů za letošní rok, ať už se to týká evropské armády, nebo navyšování výdajů na obranu. A pokud jsou moje informace správné, tak ta debata bude potom následně dosti tvrdá, upozorňuji na to. Ale toto podpoříme.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím všeobecnou rozpravu. Táži se, zda si chcete vzít v této fázi závěrečná slova. Není tomu tak. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Táži se, zda se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím. V tom případě končím podrobnou rozpravu.
Nyní se táži, zda pan zpravodaj nebo navrhovatel si chce vzít závěrečné slovo. Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuju. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, velice krátce. My určitě máme z minulosti obrovský deficit. Samozřejmě i investiční. Zjistili jsme, že kolem Prahy nejsou školy, navýšili jsme peníze na sport, do zdravotnictví a tak dále. Takže jsme se snažili to postavit tím způsobem, abychom vlastně nezaškrtili ekonomiku, jak se to povedlo předtím našim předchůdcům. A co je důležité, že koncem tohoto roku budeme mít nižší dluh absolutně, než začala naše vláda. A taky ty finance řídíme aktivně, vyděláváme peníze, půjčujeme si peníze na negativní úrok, takže ty peníze samozřejmě šly tam, kde je potřeba. Navýšili jsme důchody. Samozřejmě potřebujeme zaplatit zaměstnance, potřebujeme zaplatit zaměstnance na úřadech práce, Finanční správě, policisty atd. A chci ubezpečit pana kolegu Gabala, že ano, budu rád, když to budete sledovat. Hlavně to čerpání. My jsme dvakrát sukcesivně navýšili pro armádu 4 mld. korun, tam je taky obrovský deficit.
Takže samozřejmě polemika, jaký je návrh zákona - pro mě je podstatné to plnění. A plnění letošního roku je výborné, protože vlastně meziročně vybíráme do státního rozpočtu asi o 30, 32 mld. korun navíc. Taky čerpáme evropské fondy a taky se snažíme zrychlit, a já tlačím na resorty, aby čerpaly už konečně zálohu, co máme na druhé programové období, asi 15 mld. Takže si myslím, že ty výsledky jsou velice dobré. A očekáváme v tomto roce možná přebytek u veřejných rozpočtů.
A také byste neměli zapomínat, co jsme zdědili, hlavně co se týká České exportní banky a EGAP. Ty nám za tři roky likvidují rozpočet de facto ve výši 14 mld. Taky jsme navýšili RUD pro kraje, to je 3,7 mld. DPH. Takže myslím, že navíc jsme ušetřili tento rok 10 mld. u státního dluhu, které jsme použili na hlavní dopravní infrastrukturu. Řekli jsme, že se nestane jako v minulosti, že nebudou peníze na výstavbu dálnic. A příští rok začneme investovat do dálnic v délce 143 km.
Takže myslím si, že rozpočet je postavený tím způsobem, abychom se nezadlužovali a zároveň abychom nezaškrtili ekonomiku. Takže myslím, že rozpočet je dobrý, ty výdajové rámce. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji za závěrečné slovo. Návrh usnesení zazněl, to znamená, že přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a dám o něm hlasovat.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak byl přednesen, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 110, přihlášeno je 137 poslankyň a poslanců, pro návrh 104, proti 24. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu. Nyní budeme projednávat blok smluv v prvém čtení.
Otevírám první bod tohoto bloku.
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.