Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)

60.
Vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek
/sněmovní tisk 828/ - prvé čtení podle § 90 odst. 2

Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas už v prvém čtení. Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Prosím, ujměte se slova.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

Návrh zákona je reakcí na rozhodnutí koaliční rady ze dne 27. května 2016 znovu předložit návrh takzvaného protikuřáckého zákona, a to z důvodu zamítnutí původního vládního návrhu zákona, předloženého Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 508, ve třetím čtení na schůzi konané dne 25. května 2016.

Vláda nový návrh zákona dne 30. května 2016 jednomyslně schválila. Aktuálně tak předkládaný návrh zákona vychází z textu sněmovního tisku č. 508 ve znění schválených pozměňovacích návrhů ve třetím čtení s výjimkou pozměňovacího návrhu poslance Marka Bendy, který zaváděl stavebně oddělené prostory vyhrazené ke kouření ve vnitřním prostoru provozoven stravovacích služeb, takzvané kuřárny. V návrhu zákona pak byly nad rámec zmíněného provedeny oproti původnímu vládnímu návrhu také drobné úpravy textu, tak aby byl věcně a logicky provázán.

Nyní bych shrnul nejzásadnější změny oproti původnímu vládnímu návrhu zákona, reflektující Poslaneckou sněmovnou podpořené pozměňovací návrhy.

Jde o výjimky z úplného zákazu kouření v provozovnách stravovacích služeb spočívající v povolení užívání vodních dýmek - pozměňovací návrh poslance Plíška, a používání elektronických cigaret - pozměňovací návrh poslance Bendy. Ve veřejnosti volně přístupných vnitřních prostorech, pasáže obchodních domů, úřadů atd., budou moci být i nadále zřizovány kuřárny, stavebně oddělené prostory vyhrazené ke kouření - pozměňovací návrh poslance Krákory. Zákaz kouření se nově rozšiřuje i na nekryté zastávky veřejné dopravy - pozměňovací návrh ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny. Zákaz kouření bude rovněž platit i v ZOO s výjimkou vnějšího prostoru vyhrazeného ke kouření - pozměňovací návrh ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny v kombinaci s pozměňovacím návrhem poslance Krákory.

Na veřejnosti přístupných sportovních akcích bude možné prodávat alkoholické nápoje nejen obsahující nejvýše 4,3 % objemová alkoholu, ale nově i víno - pozměňovací návrh poslance Petrů. Rozšiřuje se okruh míst nebo akcí, na kterých bude možné příležitostně prodávat alkoholické nápoje, o ochutnávky vín, lihovin, ochutnávky částečně zkvašených hroznových moštů, tradiční a jim podobné akce, farmářské či tradiční trhy - pozměňovací návrh poslance Petrů.

S ohledem na skutečnost, že návrh zákona zapracovává i předpis Evropské unie, a to směrnici o tabákových výrobcích, kde transpoziční lhůta uplynula již 20. května 2016, a zároveň vzhledem k tomu, že návrh vychází ze znění předchozího vládního návrhu, které bylo upraveno tak, aby bylo vyhověno naprosté většině pozměňovacích návrhů podpořených Poslaneckou sněmovnou v rámci jeho projednávání, dovoluji si jménem vlády požádat Poslaneckou sněmovnu, aby s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení.

Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčen, že tato právní úprava přispěje ke zlepšení situace v oblasti ochrany před návykovými látkami a bude mít pozitivní dopad na zdraví obyvatelstva. Proto věřím, že návrh zákona podpoříte.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem místopředsedkyně klubu ODS Jana Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Asi nikoho nepřekvapím, když zde vznesu veto dvou poslaneckých klubů, a to klubu ODS a TOP 09.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Ano. Nyní již prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Krákora. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, budu dneska neobyčejně krátce mluvit, protože 25. května jsem tady mluvil 40 minut a myslím, že jsem všechno důležité o kouření, jak škodí zdraví, jaké jsou statistické údaje, řekl. Pozměňovací návrhy shrnul pan ministr Němeček, takže nebudu se opakovat, nebudu zdržovat.

Na závěr krátké zpravodajské zprávy chci říct, že kouření prokazatelně škodí zdraví a normální není kouřit, ale normální je nekouřit.

Děkuji za pozornost. (Potlesk části poslanců.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a v tuto chvíli otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Klána, připraví se pan poslanec Heger. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Hezký podvečer, vážená paní místopředsedkyně, vládo, dámy a pánové.

Opět zde máme médii nazývaný protikuřácký zákon, i když ten zákon je samozřejmě o ochraně veřejného zdraví. Musím říct, že tento návrh, který sem nyní doputoval po minulém ztroskotání, je už lépe propracován, kde jsou zapracovány i jednotlivé pozměňovací návrhy, které tady byly touto Poslaneckou sněmovnou přijaty. Nicméně já pro ten zákon stejně asi nebudu moci hlasovat, pokud neprojde nějaký pozměňovací návrh, který bude upravovat regulaci zákazu kouření v restauracích. Neumím si představit, že by jednak v našich podmínkách existovala úplná regulace zákazu kouření v restauracích, barech, hospodách, v těchto různých zařízeních.

Co mě k tomu vede? Jednak mě k tomu vedou zahraniční zkušenosti. Já jsem se byl přes letní měsíce, červenec a srpen, podívat na Slovensku, v Rakousku a v Německu, jakým způsobem to tam upravují oni. Mám to tady před sebou.

Samozřejmě hned dostanu tu první výtku určitě z Rakouska, protože Rakousko má od roku 1995 zákonnou úpravu, federální zákon č. 431, o výrobě, prodeji a reklamě tabákových produktů a ochraně nekuřáků, tzv. tabákový zákon, ve znění pozdějších změn. V něm se praví, že v barech a restauracích platí obecný zákaz kouření s následujícími výjimkami. Za prvé, v provozovnách větších než 50 m2 mohou existovat oddělené a izolované kuřárny. Nesmějí ovšem zabírat více než 50 % plochy určené pro nekuřáky. Za druhé, v provozovnách představujících jednu místnost mezi 50 a 80 m2 je možné povolit kouření, pokud majitel prokáže, že vytvoření oddělené a izolované kuřárny není z důvodu stavebních předpisů možné. Za třetí, provozovny menší než 50 m2 se mohou rozhodnout, zda budou plně kuřácké, či nekuřácké.

Poté jsou tam další ustanovení, jako že těhotné ženy a osoby mladší 18 let nesmějí pracovat v prostorách, ve kterých mohou přijít do styku s tabákovým kouřem. Zaměstnanci mohou požadovat výplatu odstupného, pokud ukončí pracovní poměr z důvodu vystavení tabákovému kouři.

Vím, že tady někteří lékaři řeknou, že Rakousko bude mít od května 2018 úplný zákaz kouření. Ale dámy a pánové, trvalo to Rakousku více než 20 let, než došli k úplnému zákazu kouření. A já si neumím představit, že když my tady zavedeme naprostý zákaz kouření, že by se opravdu plošně dodržoval. Podle mého názoru se stejně nebude dodržovat a ten zákaz bude jenom formální. Protože mně to přijde jako plošné regulace z Evropské unie. Je to něco na podobném principu. Proto bych se nějakým způsobem přimlouval za rakouský model. Přece jenom máme s nimi historické konsekvence, i kulturní. Poté vám ukážu, že i na příkladu Slovenska, Polska, Německa máme spolu historické a kulturní vazby, takže by bylo asi podle mého názoru jednodušší zavést nějakou takovou regulaci. A poté udělat třeba nějaký průzkum, jakým způsobem to mělo dopady na provozovatele, majitele, ale i na samotné návštěvníky těchto různých zařízení.

A i když si Rakousko zavedlo od května 2018 úplný zákaz kouření, tak stejně bude existovat jedna výjimka, a to že hotely si budou moci zřídit 30 % kuřáckých pokojů, samozřejmě bez obsluhy, tak stejně tam bude existovat určitá výjimka.

Ale u nás od roku 2005 existuje určitá benevolence, kdy si majitelé mohou dělat v podstatě, co chtějí, a ani nemusejí mít úplně označeno před vstupem do zařízení, o jaké zařízení se jedná. Zda je kouření povoleno, nebo kouření zakázáno, nebo že existuje stavebně oddělený prostor pro kuřáky a nekuřáky. Existuje benevolence. A já jsem jasně řekl už v médiích někdy v létě, že mně vadí, že jdeme od jednoho extrému k druhému extrému. To znamená, nyní máme naprostou benevolenci, a teď půjdeme ke druhému extrému, úplnému zákazu. Mně to přijde právě proto, že by se ten úplný zákaz, i když já s tím nemám osobně problém, protože jsem nekuřák a kouření samozřejmě škodí zdraví, tak si neumím představit, že by toto bylo dodržováno. Respektive kdo by to kontroloval?

A já tady uvedu pak ještě nějaký příklad. Například jedna vesnice, máte tam jednu hospodu, nebudu říkat jaké cenové kategorie, třeba páté, a ve vesnici je řekněme sto lidí, z toho 90 kuřáků. My budeme nařizovat majiteli nebo provozovateli, jaké má mít zařízení? Nevím, je to také možné. Nebráním se tomu, ale zkusme se i nad touto variantou zamyslet. Vím, že je to poměrně extrémní příklad, ale je i reálný. Poté, když zavedeme úplný zákaz, tak samozřejmě bude nějaká snaha to trošičku obejít. A z hospod se třeba stanou kluby. Můžu říct zkušenost ze své vlastní vesnice, kde se z hospody stal klub. Každý dostal čipovou kartu, dostal klubovou kartu a chodilo se do uzavřené společnosti, kde se stejně kouřilo jak na běžícím páse. A já jsem tam šel s vědomím stejně, že načichnu a stejně si tam budu kazit zdraví, že jdu za těmi přáteli, které chci vidět, a jsou to kuřáci. Takže podle mého názoru z hospod vzniknou kluby.

Ale pojďme se třeba podívat na Slovensko. Já jsem byl také na Slovensku v létě a tam existuje zákonná úprava, zákon č. 377/2004 Sb., o ochraně nekuřáků, ve znění pozdějších předpisů. Slovenská úprava rozlišuje režim pro restaurace, zařízení veřejného stravování a pro bary. Kouření v restauracích je možné v oddělených místnostech, které nesmějí zabírat více než 50 % plochy restaurace a musí být izolované od zbytku provozovny. V zařízeních, ve kterých není servírováno jídlo - bary - kouření zakázáno není. Mohou se ovšem rozhodnout, že budou nekuřáckým zařízením.

Můžu říct, že když jsem se tam ptal v jedné restauraci, jak to tady je se zákazem kouření, tak mi řekli, že zakázáno je tady kouřit do 21 hodin, poté se uzavře kuchyň, uzavře se ta část té restaurace a vznikne z toho bar a už se tam kouřit normálně může. Takže další varianta, jakým způsobem to upravují naši sousedé.

Přes léto jsem si ještě nechal vypracovat analýzu Parlamentního institutu, kdy jsem je požádal, aby mi vypracovali, jak to vypadá v Německu, Dánsku, Polsku, Švédsku a Švýcarsku. Abychom se podívali i samozřejmě směrem na západ, abych tady nebyl osočen, že jsme se zase obrátili někam na východ, protože tahle diskuse už se tady taky vedla, když se ten zákon tady poprvé projednával.

Když se podíváme na Dánsko, tak Dánsko opět rozlišuje restaurace - bary. Restaurace, zákaz kouření s výjimkou kuřáren nebo kuřáckých kabin. Kouření je zakázáno v provozovnách větších než 40 m2. Kouření může být v těchto prostorách umožněno pouze v kuřárnách nebo kuřáckých kabinách. V kuřárnách nebo kuřáckých kabinách se nesmí servírovat jídlo. Provozovny do 40 m2 mohou kouření povolit dle svého uvážení.

Pokud se podíváme na Německo, tak úprava je vydávána na úrovni spolkových zemí, které obvykle umožňují kouření v oddělených místnostech a vyjímají ze zákazu kouření malé provozovny. Absolutní zákaz kouření v barech a restauracích platí v Sársku, Severním Porýní-Vestfálsku a Bavorsku.

Pokud se podíváme na Polsko, tak kouření je zakázáno s výjimkou kuřáren sloužících exkluzivně pro kouření. V zařízeních, která mají nejméně dvě místnosti, může být jedna z nich určena pro kuřáky, pokud je vybavena ventilací zajišťující, že tabákový kouř neproniká do ostatních místností. V těchto prostorách se může servírovat jídlo.

Pokud se podíváme na Švédsko, které je vyhlášeno svým sociálním modelem sociálního státu, tak kouření je zakázáno ve všech zařízeních, kde se podává jídlo nebo pití. Kouření je povoleno pouze ve venkovních prostorách nebo ve zvláštních místnostech, které jsou opatřeny ventilací a jsou určeny ke kouření. Do těchto prostor není možné vnášet jídlo a pití.

Pokud se podíváme na Švýcarsko, abychom měli i jiný model, tak je to zde upraveno na úrovni kantonů, některé kantony umožňují kouření v malých barech a místnostech, které neslouží pro servírování jídla a pití a které jsou opatřeny potřebnou ventilací.

Když se tady zákon projednával už před půl rokem, tak tady někdo argumentoval tím, že pro úplný zákaz kouření je v našich podmínkách 70 % obyvatel. Já jsem po tomto sociologickém výzkumu pátral. Já jsem ho nikde, dámy a pánové, nedohledal. Ona to totiž byla anketa jednoho serveru, iDNES.cz, a anketa není sociologický výzkum. Jediný sociologický výzkum, který byl uskutečněn, byl přesně před rokem a udělalo ho Centrum pro výzkum veřejného mínění. Já jsem si ho tady vytiskl a seznámím vás s tím. Samozřejmě se jedná o rok staré věci, které už nemusí být dneska tolik relevantní, ale určitě se to za rok nezměnilo tolik, jako by se to změnilo v průběhu pěti let. Výzkum byl ze září 2015. Realizovalo to Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav, což si myslím, že je relevantní sociologická agentura, které můžeme věřit, a datu také můžeme věřit.

V září 2015 byly v rámci pravidelného šetření CVVM Naše společnost zkoumány názory občanů na zákaz kouření v restauračních zařízeních. Znění otázky: Jste pro, anebo proti zavedení úplného zákazu kouření v restauračních zařízeních? Varianty odpovědí: rozhodně pro, spíše pro, spíše proti, rozhodně proti. Téměř tři pětiny české veřejnosti před rokem, tedy 58 %, by souhlasily s tím, aby se kouření v restauracích zakázalo, přičemž více než třetina občanů starších patnácti let, 35 %, je rozhodně pro zavedení tohoto zákazu. Necelé dvě pětiny, 38 %, se naopak postavily proti takovému zákazu, přičemž necelá pětina, 18 %, je dokonce rozhodně proti schválení úplného zákazu kouření v restauracích. Tady vidíte na příkladu tohoto průzkumu, že je to stále padesát na padesát. Kdybyste otázku položili jinak, například zda jste pro to, aby v restauracích existovaly stavebně oddělené kuřárny, tak by vám také odpověděli úplně jinak a ten výzkum by byl opět jiný.

Samozřejmě nemám problém s úplným zákazem kouření, ale podle mého názoru je naše společnost stále ještě rozdělena. Proto se tady přikláním k částečné regulaci po vzoru Rakouska. Já do druhého čtení připravím asi čtyři pozměňovací návrhy, které budou tyto modely reflektovat. Budou reflektovat jak rakouský model, tak slovenský model, tak i model třeba Německa, kde se říká, že například nekuřácká část musí být první u vstupu do zařízení společného stravování a pak musí být teprve stavebně oddělená místnost pro kuřáky, která musí být samozřejmě odvětrávána.

Když jsem se byl podívat po naší zemi, jak u nás v uvozovkách funguje protikuřácký zákon z roku 2005, kdy vlastně skončila časová regulace, kdy v době podávání obědů platil zákaz kouření, a když jsem některé restaurace projel, tak jsem zjistil, že mnoho provozovatelů nebo majitelů už si samo upravilo, zda chtějí mít kuřácké, nebo nekuřácké zařízení. Mají to u vstupu do zařízení a dokážou si to tím pádem určitým způsobem regulovat sami. Zaměřují se na klientelu, která jim vyhovuje. Samozřejmě u částí, které jsou pro kuřáky, jsem zjistil, a kolega Vondrášek mi dá za pravdu, když jsme se byli také podívat v jedné restauraci, tam ani nepoznáte, že sedíte v kuřácké části, protože je to dneska tak odvětráváno, že ani téměř nenačichnete. I klimatizace dneska doznala hodně velkých změn, než tomu bylo před deseti, patnácti lety.

Jasně tady říkám, že jsem pro regulaci, jsem pro to, aby se reguloval zákaz kouření, protože je to špatný zlozvyk, ale pokud pan předkladatel jde touhou, že se snad sníží konzumace nebo nějakým způsobem kouření tabákových výrobků, tak to není pravda. A sociologická data ze západní Evropy to jasně říkají. Když tam všichni šli snahou o ochranu veřejného zdraví, že se sníží konzumace cigaret, tak se nakonec nestalo vůbec nic. Zůstalo to na stejné výši. Všichni kouřili doma nebo někde venku. Takže samozřejmě chápu úmysl Ministerstva zdravotnictví ochránit zdraví nekuřáků, ale musíme se také na to podívat z hlediska dalších dotčených aktérů, kteří mají co do činění se zákazem kouření v restauracích, a to jsou právě provozovatelé nebo majitelé.

Jelikož se tato problematika bude týkat právě hodně i malých zařízení, malých hospod, stálo by za zvážení, zda tento tisk nepřikázat také výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, kde jsme také tento problém řešili. Když si vzpomínám na to, že mi nebyli schopni zástupci předkladatele odpovědět na to, zda se zákon bude vztahovat na kluby, a řekli, že se na to vztahovat nebude, tak mně přijde, že tady zavádíme opravdu něco, plošnou regulaci zákazu kouření, co se stejně ve finále nebude dodržovat. A když už, tak by mě strašně zajímalo, kdo to bude na obcích kontrolovat. Bude tam jedna, dvě hospody. Kdo bude kontrolovat, zda si tam někdo zapálil?

Ještě jedna taková otázka na úplný závěr. Budu mít po zavírací době. Povolím si tam zapálit návštěvníkům, co tam budou, zamknu a budou si tam kouřit. Přijde kontrola. Stane se mi něco? Odpovězte si, dámy a pánové, sami.

To je ode mě vše a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkný podvečer. Já vám také děkuji, pane poslanče, a požádám dalšího přihlášeného do rozpravy a tím je pan poslanec Leoš Heger a připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, paní kolegyně, páni kolegové, dovolte mi, abych se přihlásil ke stejné myšlence, kterou tady pronesl již pan zpravodaj, že o smyslu a důsledcích a důvodech tohoto zákona bylo v minulé rozpravě řečeno prakticky úplně všechno a je na čase se zákonem nějakým způsobem pohnout a co nejdříve hlasovat.

Já bych proto jenom s dovolením připomněl úplné obecné principy, na kterých je zákon postaven. Protože nepochybuji o tom, když vidím dva zapsané řečníky po mně, a jsem si téměř jist, že zde bude ještě mnoho slov na téma regulace obecně a znásilňování člověka a jeho práv. Já jsem si plně vědom, že žijeme v době, kdy regulací je opravdu příliš mnoho, a je potřeba říci, že musíme vybírat jenom ty nejdůležitější, protože lidská společnost se bez regulací bohužel neobejde, ale příliš mnoho škodí.

Pokud jde o zdravotnictví, které se tento zákon již několikrát pokusilo vyprodukovat, a tentokrát se snad blíží ke svému zdárnému konci, tak zdravotnictví má boj proti kouření jako první boj, který vyžaduje regulaci, a pokládá ho úplně za nejdůležitější. A když vidíte statistiky, které říkají, že lidé ve věku mezi 40 a 70 lety umírají o 15 až 20 let dříve, nežli umírají lidé zdravě žijící a nevystavující se riziku kouření, tak musíte uznat, že náš systém zdravotnictví, který je velmi závislý na penězích, strašně potřebuje další impulsy, nejenom peníze na zdravotní služby, ale také další impulsy v boji za zdravější život, které můžou zdravotnictví pomoct často daleko intenzivněji než jenom další a další zdokonalování služeb. Takže v téhle atmosféře se nelze divit, že zdravotnictví ten zákon prosazuje.

TOP 09 jako každá jiná politická strana na této půdě samozřejmě je rozštěpena. Budou lidé, kteří budou hlasovat proti tomu zákonu, ale je tam i řada lidí, kteří ten zákon podpoří. A já jsem tuhle řeč chtěl říct, protože jako zdravotník se cítím povinován všechny tyto důvody tady zmínit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní tedy se svou přihláškou pan poslanec Benda a připraví se pan poslanec Bendl. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážený pane zpravodaji, dámy a pánové, pan zpravodaj mě tady napomíná - krátce. Nejsem si jist, jestli jsem to schopen slíbit, ale na druhou stranu, rozhodně tady nechci dramaticky zdržovat. Není to v žádném směru mým zájmem. A víte dobře, že jsem byl vstřícnost sama celou dobu projednávání. Snažil jsem se ho velmi konstruktivně posouvat dozadu a nemůžu za to, že zhavarovalo hnutí ANO, které náhle vypovědělo koaliční smlouvu ministru Němečkovi a řeklo mu na poslední chvíli, že pro takový návrh zákona, který prošel touto Sněmovnou, ve své většině hlasovat nebude.

Trochu mě tam rozzlobily věty pana předsedy zdravotního výboru profesora Vyzuly, že z protikuřáckého zákona se stal kuřácký zákon. Tak to tvrdím, že není pravdivá věta, protože pak bychom museli tvrdit, že většina Evropy má prokuřácké zákony.

Kromě toho, co už tady citoval pan poslanec Klán, tak já jsem si nechal schválně udělat rešerši všech evropských zemí. Je pravda, že téměř všechny evropské země s výjimkou Německa, které to má na lokálních úrovních, regulují kouření v barech a restauracích. Na druhou stranu je pravda, že drtivá většina evropských zemí má nějaký typ liberace. Má většinou zákazy s možností právě kuřáren různého charakteru. Mohl bych to tady citovat, ale možná si to nechám až na jednání výboru, příp. na jednání ve druhém čtení. Ale je to od toho, že někde mají podle plochy do 50 metrů zcela na svobodném rozhodnutí, někde mají právě možnost oddělených kuřáren, někde s obsluhou, někde bez obsluhy, někde s limitací místa. Ale není pravda, že by většina Evropy měla úplné zákazy bez jakékoli výjimky.

Tady se snažíme být papežštější než papež. A já jsem na to opakovaně upozorňoval v předcházejících projednáváních tohoto návrhu zákona, že to pokládám za velikánskou chybu, která povede jenom k tomu, že budeme kuřáky vytlačovat na ulici. Nic jiného se přece v reálu nestane. Ti lidé nepřestanou kouřit. A místo toho, abychom jim vevnitř dali odvětranou místnůstku, která půjde do komína a půjde nad střechy domů, tak je nutíme, aby vylezli na ulici. A už dnes třeba Praha 1, ale Jana Černochová by mohla určitě za Prahu 2 vyprávět také dlouhé příběhy, zoufale řeší, jak zregulovat večer lidi na ulicích nebo jakým způsobem se vypořádat s tím, že právě vycházejí z restaurací. Většinou si vylezou zapálit, přinesou si k tomu ještě nějaké to pivo nebo víno a výsledek je jenom takový, že to v těch malých uličkách hustě zabydlených českých měst smrdí a že je tam hluk.

Takže já velmi prosím tuto Sněmovnu, zejména těch 94 poslanců, kteří pro to minule hlasovali, kteří usoudili, že je rozumný nápad schválit kuřárny, aby se nenechali zmást hysterií, která propukla v části špiček vládní koalice těsně po tom, co ten návrh zákona neprošel, a abychom v souladu se zdravým rozumem přemýšleli, jestli nějaký typ liberace nemá být i do tohoto návrhu zákona vtělen. A je mi celkem jedno, jestli to bude 25 %, nebo 30 %, jestli to bude oddělená místnůstka, úplně oddělená bez obsluhy. Snažil jsem se navrhnout co nejpřísnější model z evropských pohledů, bez obsluhy, s odděleným větráním. Nemyslím si, že to je nějaký model, který by dramaticky poškozoval kohokoli jiného. Jenom vede k tomu, že se případně chodí kouřit do odvětrané místnosti a nevychází se ven na ulici.

To je moje první poznámka k tzv. odděleným kuřárnám a k tomu, co myslím, že nás ještě očekává mezi prvním a druhým čtením.

Druhá poznámka - a to je dotaz na ministra zdravotnictví. Jednu věc jsem tedy fakt nepochopil. Vláda schválí návrh zákona přesně ve znění, které schválila předtím Poslanecká sněmovna, s výjimkou návrhu poslance Bendy. To ještě chápu, že je politické rozhodnutí špiček vládní koalice, všichni poslanci jsou si rovni, akorát Benda si je méně roven. Jsem na to celoživotně zvyklý a nijak mi to zásadním způsobem nevadí. Takže s tím se umím vypořádat. Proč ale vláda, resp. Ministerstvo zdravotnictví změnilo účinnost z 1. ledna 2017 na 31. prosince 2016, pokud to není nějaký bojkot, který udělali ministrovi za zády jeho úředníci, je fakt věc, která je pro mě absolutně nepochopitelná. Absolutně. Navíc se to nedá do toho 31. 12. 2016 stihnout. Já bych čekal, že se účinnost posune na v nejlepším případě 1. 7. 2017. Ale proč někdo posune o den účinnost, když zapomene na to, že tam pan ministr má opravdu ty své militanty, kteří možná chtěli zkazit ještě Silvestra? To je jediný smysluplný a vysvětlitelný důvod, který v tom vidím, že ta skupina těch úplně militantních nekuřáků a abstinentů chtěla nám, kteří si jsme ochotni svých zlozvyků, ať už kouření, nebo pití, občas užít, ještě znepříjemnit letošního Silvestra. Jiné vysvětlení pro toto posunutí účinnosti nemám. Myslím, že s účinností musíme každopádně hnout. Nejsou to úplně jednoduché úpravy, které se budou navrhovat, včetně značení, včetně celé řady dalších věcí. Myslím si, že tam minimálně nějaká legisvakance být musí. Nemůžeme se tvářit, že to schválíme v půlce prosince a od 1. ledna to bude platit.

To je poznámka k návrhu tak, jak byl předložen.

Nyní ještě upozorním na několik problémů, které si myslím, že zůstaly v návrhu zákona přes poměrně upřímnou snahu této Poslanecké sněmovny alespoň ty největší omyly a bláznivosti, které tam zavedli militanti Ministerstva spravedlnosti (?), jinak jim říkat nebudu, vyřešit. Myslím, že tato Sněmovna toho spoustou pohnula. A všimněte si, že odteď už budu mluvit téměř výlučně jenom o alkoholu. Kouření se mé poznámky netýká. Já jsem řekl, že si myslím, že by bylo správné mít kuřárny. Ale chci upozornit na chyby, které jsou v té alkoholové části a které tam stále ještě zůstávají a které povedou k tomu, že buď schválíme zákon, o kterém všichni budeme vědět od počátku, že nebude dodržován, což si myslím, že to je úplně to nejhorší, co můžeme v zemi dělat, a bohužel, upřímně řečeno, zrovna v regulaci kouření a alkoholu je to ten jeden z velkých problémů, který dneska existuje a který dneska připouští a říká do televize i drogový koordinátor, který říká: v každém supermarketu nakonec alkohol dětem prodají. A místo toho, abychom vynucovali plnění stávajících zákonů, tak se píšou stále tzv. dokonalejší a dokonalejší s pocitem, že když něco napíšeme do zákona, tak že se tím změní svět. Přesný opak je pravdou, svět se tomu většinou dokáže vysmát.

Takže zde bych chtěl upozornit, tak jak jsem říkal v minulých čteních, už se naštěstí podařilo lehce roztrhat ty nesmysly, komu všemu se nesmí nalít. Ale přesto tady v minulém projednávání měl velmi pozitivní návrh pan poslanec Hovorka, který říkal: Úplný zákaz nalévání u dospělých osob by se měl týkat těch osob, které jsou v takovém stavu, že ohrožují sebe, jiné nebo majetek. Bohužel, tehdy ten návrh byl nehlasovatelný, protože se rozcházel s návrhy pana zpravodaje a nedala se ta procedura dostatečně vyladit. Ale přesto si myslím, že v § 11 odst. 7 musíme ještě udělat změnu. Představa, že opravdu vážně vypouštíme z této Sněmovny "zakazuje se prodávat alkoholický nápoj osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou", to si myslím, že si fakt z národa děláme buď legraci, nebo říkáme, že ten zákon se nebude dodržovat. Komu v restauraci prodáváte alkoholický nápoj? Většinou osobám zjevně ovlivněným. Většina lidí tam chodí proto, aby se zjevně ovlivnila alkoholickým nápojem. Někdo tam chodí i z nějakých jiných důvodů, ale jsou lidé, kteří tam chodí, aby se tam napili. Je to společenská věc. Pokud bychom šli tou cestou, že by se zopakovalo znění § 18, tzn., že je ve stavu, kdy ohrožuje sebe nebo jiného nebo majetek nebo veřejný pořádek, pak si myslím, že je smysluplný a správný ten zákaz prodávat. Obecný zákaz prodávat, a ještě pod v podstatě drakonickými sankcemi.... fakt jsem zvědav, jak se bude naplňovat, kdo tam bude stát - městský policajt, státní policajt nebo já nevím, kdo bude stát v té hospodě a říkat: No, ten a ten už je zjevně ovlivněn po dvou pivech, ten a ten už je zjevně ovlivněn po čtyřech pivech, tak pane hostinský, plať pokuty. Myslím, že to je věc, ke které bychom se ještě měli vrátit a ještě ji opravit v duchu toho, co říkal v minulém projednávání pan poslanec Hovorka.

Druhá věc, která si myslím, že se tam dostala fakt jakoby mimořádně nešťastně a nedává vůbec žádný smysl, zase to vychází z pozměňovacích návrhů, které se tady zoufale snažily něco uhájit, ale nakonec to řešení je velmi nelogické. Jestliže řekneme, že na sportovních akcích se smí alkoholické nápoje do 4,3 stupně etanolu a víno, tak pojďme říct něco normálnějšího. Buď řekněme pivo a víno, ale když řekneme: desítka teda jo, ale dvanáctka už ne, ale zato víno jo... Protože si to tady někdo prolobboval. Myslím si, že ty zákony by měly mít fakt nějakou vnitřní logiku, můžeme říct do 12 stupňů, do 15 stupňů. Chápu, že se nechce tvrdý alkohol, ale když už se řeklo, že tam má být víno, tak mi připadá úplný nesmysl zakazovat dvanáctku.

To jsou jenom takové drobnosti, na které pak budu upozorňovat v rámci závěrečného projednávání a kde budu chtít změny, a pevně doufám, že i pan ministr i pan zpravodaj mě slyší a vidí, že nechci škodit, že fakt upozorňuji na věci, které se mi zdají nelogické.

Ještě si ale dovolím pár poznámek ke správním deliktům. Obecně ke správním deliktům, a zejména tedy k těm správním deliktům fyzických osob. Neměli jsme v minulosti v rámci projednávání a bojů, které kolem toho probíhaly, v reálu dostatek času se delikty zabývat. Obecně jsem nešťastný z toho, jak si jednotlivé resorty v naprostém resortismu píší stále přísnější a přísnější sankce za, upřímně řečeno, v podstatě naprosto banální správní delikty. Měli jsme tady spor kolem nového přestupkového zákona, kde jsem říkal, pokuty 50 tisíc, které najednou stoupají z 5 tisíc, pokuta 20 tisíc za urážku úředníka a další věci. To jsou věci, které bych nedělal. A tady mám dojem, že jsme se tedy taky dostali do úplně vyosené podoby. Když vezmu jenom správní delikty, resp. přestupky fyzických osob, pak se třeba ještě podívám na správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob - ale toto jsou správní delikty fyzických osob, nikoliv těch, kteří mají provozovnu, ať už sám na sebe, nebo jako vlastník. Ale to je ten, kdo v té provozovně v tu chvíli prodává, nebo nějaká další osoba. A podíváte se na § 35, kde fakt pokuty jsou do 300 tisíc, zvýšené pokuty za prodání mladistvému pod 15 let na dvojnásobek, ale i běžná pokuta za prodání mladistvému pod 18 cigarety nebo alkohol pro fyzickou osobu, nikoli pro podnik, který to tak dělá běžně, ale pro toho prodavače, který si neřekne o občanku, je 150 tisíc. Až 150 tisíc. To je pro většinu lidí v této zemi přece likvidační pokuta. Likvidační pokuta, kterou nemá nikdo šanci unést. Chápu, že se snažíme, aby ten zákon... (Řečníkovi byla přinesena voda). Chápu, že se snažíme, aby ten zákon mohl být vynucován, ale myslím si, že tady to přece jen trochu přeháníme.

Stejně tak písmeno k): prodá nebo podá alkoholický nápoj osobě, o níž lze důvodně předpokládat, že alkoholický nápoj vzápětí požije a následně bude vykonávat činnost, při níž by vzhledem k předchozímu požití alkoholického nápoje mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek. Pokuta 10 tisíc, dobré, ta není tak vysoká - ale až rok zákazu činnosti. Rok zákazu činnosti. Víte, co je rok zákazu činnosti pro fyzickou osobu? To není podnikající osoba. Když pinglovi řeknete: No tys nalil tady šoférovi, který si sedl, dáváme ti 8 tisíc flastr... ale rok zákazu činnosti, tak ho vyřazujete z normálního života.

Fakt si nejsem jistý, jestli je tohle dostatečně domyšlené. To samé se týká toho, na co už jsem upozorňoval: Prodá alkoholický nápoj osobě zjevně ovlivněné alkoholem nebo jinou návykovou látkou, dospělé osobě, která je jenom zjevně ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Já jsem tady upozorňoval v minulosti, upozorňuji znovu, že toto je strašně složité, u koho už se dá říct, že je zjevně ovlivněn, že dokážu rozeznat to kritérium, že už je nebezpečný sobě nebo někomu jinému, ale prostě spousta lidí pije proto, aby byla zjevně ovlivněna. Upřímně řečeno, nevím, kdo z tohoto ctěného sálu se občas nenapil pro to, aby byl zjevně ovlivněn, a nemá chuť, aby mu po druhé skleničce číšník řekl: No ne, fakt, sorry, já už ti nalejt nemůžu, protože mi hrozí rok zákaz činnosti.

Moc bych prosil, abychom tento návrh zákona ještě přikázali kromě zdravotnímu výboru i do ústavněprávního výboru. Teď se tam nebudu hádat o to kouření, nechám to až na Sněmovnu, ale abychom se zamysleli nad sankcemi, jestli ty sankce opravdu nejsou příliš drakonické a jestli nejsou jakoby příliš charakteru, že můžou být likvidační.

Pak mi tam přijde lehoulince minimálně zábavné, jestliže za přestupek lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do dvou let, zákaz činnosti fyzické osobě do dvou let, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písmeno o) nebo p). A teď když si přečteme písmena o) a p), tak písmeno o) říká: někdo, osoba se napije nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví, že bude vykonávat činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek. Máme to zcela běžně v automobilismu. Tam víme, že tohle nebezpečí existuje, tam je zvláštní úprava. Ale tady říkám jakékoliv osobě, která se sama napije, potenciálně by mohla vykonávat nějakou činnost, kde by mohla ohrozit zdraví nebo majetek, ale třeba taky jako vozit kolečko po stavbě nebo něco podobného, a připouštím, že pro tuto osobu dám zase dva roky zákazu činnosti. Já nevím, jestli je to rozmyšlené.

Fakt nevím, jestli je to rozmyšlené, nemluvě už o tom, že to písmeno p), které říká až dva roky zákazu činnosti pro osobu, která se odmítne podrobit orientačnímu vyšetření... Tak například to orientační vyšetření bude na to, jestli nejsem natolik podnapilý, abych musel zaplatit pokutu za jízdu tramvají. Tady se říká, když budu podnapilý natolik, že ohrožuji sebe nebo okolí nebo jiné, nesmím jet ani tramvají, ani vláčkem. Moc tomu nerozumím, ale na to může existovat orientační vyšetření. I to jsem stále ještě schopen pochopit. Ale když se mu odmítnu podrobit, tak nedostanu sankci nějaké pokuty za to, že jsem se... ale můžou mi na dva roky zakázat činnost. A to zřejmě tedy tu činnost, kterou já vykonávám. To není prodej. To je poslancování, advokátování, doktorování. Já nevím, co kdo z nás má za povolání. No to se mi zdá naprosto neadekvátní, aby bylo možné mi zakázat moji činnost za to, že jsem se odmítl podrobit dechovému vyšetření na přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky. To může být v některých speciálních případech, když jsem řidič. Chápu, za volantem nesmím sedět s alkoholem a návykovou látkou. Mám to ale zvlášť upravené v zákoně o podmínkách provozu na pozemních komunikacích, ale nemusím to mít upravené v tomto návrhu zákona a nemusím to mít upravené touto dikcí, která de facto připouští, že jakákoliv činnost mi může být zakázána. Takže tam bych poprosil, abychom se ještě v rámci projednávání na ty sankce podívali.

Teď nechci rozebírat správní delikty právnických a podnikajících právnických osob, protože tam je toho taky hodně, protože pokuty jsou taky mimořádně vysoké. Ale můžeme se bavit o tom, že pokud opravdu dovážím nebo něco porušuji systematicky, ale speciálně u těch fyzických osob se mi zdá strašně neadekvátní jít s takhle vysokými pokutami. Ale samozřejmě každý řekne: je to od nuly až do 150 tisíc. Ale když mám pokutu 150 tisíc, tak se asi nebude vycházet z toho, že mi někdo bude dávat tisíc korun pokutu, to přece nedává smysl.

Takže tady si myslím, že bychom se ještě měli na pokuty podívat a pokusit se i tuto sankční část nějakým způsobem vyčistit.

Čili shrnu-li, navrhnu znovu kuřárny. Bude na této Sněmovně, a budu ji přesvědčovat ve druhém čtení, aby udržela své konzistentní stanovisko a nenechala se ovlivnit. Prosím, abychom v té alkoholové části vyhnali ještě ty některé nelogičnosti, které už byly v minulosti naznačeny mezi tím druhým a třetím čtením, ale které se nepodařilo dotáhnout. A prosím, abychom se důkladně podívali na onu část sankční, abychom nepřehnali sankce a nelikvidovali tím zbytečně lidské životy za v podstatě - upřímně řečeno - poměrně banální přestupky.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Eviduji jednu faktickou poznámku pana poslance Milana Brázdila. (Pokřikování ze sálu.) Já vás prosím, nepokřikujte po sobě.

 

Poslanec Milan Brázdil: Nebudu zdržovat.

Dámy a pánové, ty paradoxy jsou hrozné. Představte si, tady řekne předkladatel: Normální je nekouřit. Tak víte, co my uděláme? My ty, co kouří, vyženeme ven a vy tam prostě to sneste. Toto není zákon, který mi pomáhá. Jsem nekuřák, zarytý nekuřák. A když někdo řekne, že tady je normální nekouřit, tak musím zase říct, že v této republice je normální pít alkohol. O tom jako lékař letecké nebo záchranky nebo lékař, který chodí k lidem na záchytku, něco vím. To nevyřeší žádný problém.

Znovu tedy jenom dotaz. Je něco uděláno pro mne jako člověka, který je nekuřák, abych jím zůstal i na chodníku, tam ve veřejném prostoru? Řeší něco ten zákon i pro mne, prosím? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Marek Benda toho řekl opravdu mnoho, mnoho toho, co jsem chtěl říct také, takže to opakovat nebudu. Ale začnu spíš odpovědí svému předřečníkovi. Ten zákon to tam řeší, že třeba kouřící osoba na zastávce od vás v protisměru jízdy může stát od pěti metrů dál a po směru jízdy třicet metrů dál. To tam je napsané, že takto na zastávce vás budou chránit. U nás v obci se tomu budou lidi smát, tak jak to tady naznačoval Marek Benda, protože řada těch věcí, tak jak jsou napsané, bude těžko kontrolovatelná, anebo je vlastně nikdo kontrolovat nebude. Zákon bude platit, ale bude téměř nevymahatelný.

Dílem se tady o tom zmínil i některý z předřečníků, když se ptal, kdo to vlastně bude kontrolovat. Ten zákon si s tím poradil právě tak, že říká, přenáší tu povinnost na toho, kdo to bude kontrolovat, je i ten číšník, který pod téměř likvidační životní sankcí bude povinen toho člověka vyprovodit. A v případě, že tak neudělá, tak asi bude povinen ho někde nahlásit, protože jinak se dopouští správního deliktu, tak jak je tam popsáno. Takže ten zákon vlastně nutí každého, kdo by se nedej bože dozvěděl, že někdo porušuje, například si dá panáka nebo dvanáctistupňové pivo na fotbalovém hřišti nebo objektu, který je součástí fotbalového hřiště, v době, kdy se nehraje, ale vzhledem k tomu, že to je sportoviště určené ke sportovní zábavě, tak je tam v zákoně popsán zákaz pití alkoholu. To znamená, že i v době, kdy se sportoviště nevyužívá a budou si tam chtít udělat třeba členové oddílu nějakou soukromou oslavu a podobně, tak ten zákon je vystavuje nebezpečí, že budou tvrdě sankcionováni za to, že v objektu sportoviště požili alkohol s více jak 4,3 % etanolu nebo si dali něco tvrdšího, než je víno.

Asi nikoho nepřekvapím, když řeknu, že spíš bych prosazoval formu, která se koneckonců prosazuje i sama v České republice, že přibývá restaurací, kde je zakázáno z titulu rozhodnutí majitele nebo vlastníka nebo provozovatele té restaurace, kde je zakázáno kouřit. Prokazatelně těch restaurací přibývá a ti restauratéři se věnují tomu, aby vytvořili dobré nebo čím dál tím lepší prostředí pro ty, kteří se přijdou najíst a obtěžuje je kouření. Ale vytvářejí také prostředí pro ty, kteří se svého zlozvyku zbavit nechtějí, a tak se snaží v rámci svých technických možností tuhle věc vyřešit tím, že třeba vytvoří, vybudují stavebně oddělitelný prostor, kde ti kuřáci mohou být.

Proto bych apeloval na to, pokud už ten prostor někdo má, vytvořil ho a je to prostor bez obsluhy, to znamená, že ani nenutíme nikoho z personálu -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale požádám kolegyně a kolegy, kteří mají potřebu něco řešit, tak jděte do předsálí.

Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Petr Bendl: - aby do té zakouřené místnosti vcházel. Pak nevidím důvod, proč bychom něco takového nemohli v tom zákoně povolit, tak jako to má řada jiných evropských zemí zaneseno ve své legislativě. Pro mě princip, že si rozhodne vlastník sám, je nejlepší princip. Ale vidím, že většina Poslanecké sněmovny chce odmítnout tento princip, chce mluvit provozovatelům a vlastníkům restaurací do toho, jakým způsobem se budou živit a zdali přizpůsobí třeba i pro ty nekuřáky prostor, aby si mohli neobtěžujícím způsobem zajistit nějaký byznys pro fungování té restaurace. Já jako člověk, který je z malé vesnice, kde nám už po tom všem teď, na konci srpna, hospodský hospůdku zavřel, protože když viděl, co všechno se na něj valí a že tam chodí ti místňáci hlavně na pivo, na kafe a pokecat a dát si cigaretu, v okamžiku, kdy ví, že je vyžene ven, že to není jenom problém sídlišť, který tímto vneseme na stůl zcela určitě a přeneseme ten problém na starosty, protože budou muset řešit fakt, že zvlášť v období léta, ono se to krásně nese, když se tam ti lidé baví a obtěžuje to své okolí, ale to není jenom problém sídlišť, ale i problém malých vesnic, že zkrátka ti lidé se sejdou před hospodou a pak obtěžují tím, že se třeba baví hlučně. Ono večer se ty hlasy nesou daleko více než přes den a je to potom vždycky problém.

Ten zákon, tak jak je předložen, už reaguje na řadu nesmyslných návrhů toho předešlého vládního návrhu zákona. Řada těch věcí už tam není, což je možné asi kvitovat v tom smyslu, že je dobře, že vláda vyslyšela argumenty poslanců, které poukazovaly na řadu nesmyslností, které v těch zákonech byly. To byly ty různé předzahrádky a podobně, že si nemohl dát člověk v přestávce v průběhu divadelního představení skleničku vína atd. Zůstává tam ten problém, který tady popsal Marek Benda, to je, že si mohu dát desítku, desetistupňové pivo a víno, ale už si nemohu dát dvanáctku. Možná by stálo za to, abychom hledali alespoň nějaký kompromis v tomto smyslu, že bychom to neomezovali desetistupňovým pivem a podobně. Stejně jako si myslím, že je něco jiného sportoviště, které v malé obci plní zároveň funkci jakéhosi kulturního střediska, kde se odehrává všechno možné, a velké fotbalové nebo hokejové arény v Praze a podobně. To jsou absolutně jiné rozměry. Na té vesnici hraje úplně jinou roli takovéto zařízení. Plní spíš tu kulturní nebo kulturně sportovní, neboť nejsou peníze na to, aby bylo na jiné investice do kulturáku a podobně, takže často je to takto, a v okamžiku, kdy tam máme natvrdo napsáno, že se nesmí pít alkohol na sportovišti, pak to pro řadu vesnic bude znamenat, že holt budou dál porušovat zákon, anebo zkrátka budou někde za plotem, nebo přejdou někam jinam. Když budou chtít dodržovat zákon, najednou se nebudou mít postupně kde sejít, protože budou součástí toho sportoviště.

Takovýchto věcí v tom návrhu zákon je, které si myslím, že je třeba odstranit. Stejně jako tady Marek Benda zmínil toho 31. 12., účinnost tohoto zákona. To znamená, hurá, už ani Silvestra si neužijete! To si myslím také, že je zbytečné. A chcete-li tam, ti z vás, kteří pro ten zákon budou hlasovat, tak bych spíš poprosil, abyste účinnost dali k 1. lednu 2017.

Jsem hluboce přesvědčený, že pro ten zákon jako celek hlasovat nebudu, ale určitě bych se, pokud tady bude vůle, na některých změnách, které by byly praktické, rád podílel, pokud k tomu bude vůle v Poslanecké sněmovně.

O sankcích tady Marek Benda mluvil. To je jedna A4, když si to vytisknete, sankcí, které budou muset všichni ti provozovatelé hlídat, a ponesou tvrdé odpovědnosti za to, když se cokoliv stane, na úrovni likvidace. Proto bych se přimlouval za to, aby zákon v těchto parametrech některé sankce zmírnil, neboť opravdu nepůjde kolikrát ani zjistit, jestli někdo zjevně, nebo kdo je vlastně zjevně pod vlivem alkoholu. Jestli už to je na sankci, anebo jestli mu může nalít ještě skleničku. I tohle by mohlo v praxi přinést problémy. Nakonec nikdo nebude respektovat, pak je to zbytečné, protože ten zákon sice bude napsán, ale v zásadě to každému bude jedno, protože v praxi všichni uvidí, že to kontrolovat nejde. Anebo najdeme formulaci, která je kontrolovatelná, jasná, průhledná, tak aby nedocházelo k mýlkám a nebyli vystavováni sankcím nevinní lidé a zaměstnanci jednotlivých restaurací.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, v tom případě rozpravu končím. Přivolám kolegyně a kolegy z předsálí a táži se, zda pan navrhovatel nebo pan zpravodaj si chce vzít závěrečné slovo. Nejprve pan navrhovatel. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěl napřed poděkovat za kultivovanou rozpravu k tomuto tématu. Myslím, že se asi shodneme a že je nám všem jasné, že se vzájemně úplně nepřesvědčíme, protože argumenty na téma ochrany nekuřáků, resp. svobody kuřáků a těch dalších věcí, které ten návrh řeší, jsme tady měli opakovaně a byly vznášeny z obou stran, a jak jsem to pozoroval, tak vzájemně nedošlo ke změně pozic, a myslím, že je to asi logické a normální.

Za druhé. To, co tady bylo vzneseno k tomu, že ne všechny věci, tak jak v tom návrhu jsou, jsou logické a provázané. Je tomu tak, protože jsme respektovali tvar, ve kterém ten návrh schválila Poslanecká sněmovna. Mám teď na mysli hranice u piva výčepního a pak u vína. Tak to prostě Sněmovna schválila a my jsme to respektovali a asi k tomu bude ještě debata ve výborech.

Dovolím si jedno konkrétní vysvětlení k dotazu, který tady padl, to je o posunutí účinnosti toho zákona na 31. 12. 2016 oproti 1. 1. 2017, tak bylo mi kolegy řečeno, že to není proto, že bychom chtěli pokazit někomu Silvestra, ale proto, že Sněmovna schválila novelu zákona o obecní policii v zákoně číslo 188/2016 Sb., která nabývá účinnosti právě k 1. 1. 2017, a ta reguluje i kontrolu provozoven včetně toho, zda tam nejsou osobám mladší 18 let podávány nebo prodávány alkoholické nápoje. Došlo by tak k legislativní kolizi a novela naše, tedy Ministerstva zdravotnictví by tuto přebila. Je třeba však preferovat tuto širší novelu zákona o obecní policii. To je důvod. Jenom na vysvětlenou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní pan zpravodaj. Prosím, vaše závěrečné slovo.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Pane místopředsedo, moje závěrečné slovo bude také krátké. Já jsem chtěl navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 30 dní.

Jinak pro úplnost bych chtěl říci, že vystoupilo v dnešní rozpravě osm lidí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se pouze obávám, pane zpravodaji, že tento návrh musí zaznít v rozpravě. Nejsem si vědom, že tento návrh na zkrácení zazněl v rozpravě, abychom o něm mohli hlasovat. To znamená, že jediné řešení, které existuje, že některý z ministrů vystoupí a otevře rozpravu, aby tento návrh mohl zaznít.

Táži se, zda se někdo z ministrů ujme slova. (Hlásí se ministr Němeček.) Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, také bych se přimlouval za zkrácení této lhůty, a to z toho důvodu, jak jsem řekl už v úvodním slově, že jsme se věnovali materii tohoto zákona velmi podrobně a opakovaně v předchozím projednávání. Myslím si, že drtivá většina argumentů tady zazněla a že nic nebrání tomu, aby stačila ta zkrácená lhůta k tomu, abychom si řekli ještě něco, co tam třeba nezaznělo nebo by mělo znovu zaznít. Děkuji předem.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Vzhledem k tomu, že vystoupil pan ministr, je rozprava otevřena. Eviduji dvě přihlášky s přednostním právem. Táži se pane předsedo, zda může vystoupit pan zpravodaj - nebo chcete vystoupit před ním? (Otázka na poslance Stanjuru: Chci vystoupit první.) Prosím, tak máte slovo. Hlásil jste se jako první.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Nevím, proč si stěžují poslanci, kteří chtěli jednat po 19. hodině. Já jsem pro to nehlasoval. Tak jste si to odhlasovali, tak si nestěžujte.

Když už máme otevřenou rozpravu, pane ministře, tak dovolte, abych zareagoval na vaše závěrečné slovo. Já bych už jinak nevystupoval, ani s přednostním právem, i když bych mohl. Ale když je normální rozprava, tak ano,

Vždycky řeknete takový kus pravdy. Vy jste vysvětlil, proč ten zákon je nedokonalý, že jste respektovali rozhodnutí Poslanecké sněmovny. Ale ne úplně. Takže jste vy osobně převzal osobně plnou zodpovědnost za ty nedostatky. Kdybyste to přijal se všemi pozměňovacími návrhy, tak máte pravdu a mohl byste říct já nic, to vy. Vy jste o tom hlasovali, a jak jste si to odhlasovali, tak po tom naschválu svých koaličních partnerů jsme to předložili. Ale vy jste si politicky vybrali jen některé pozměňovací návrhy, nebo všechny, které prošly, a jeden, pro který hlasovalo, já teď nevím, skoro 90 poslanců, jste se politicky dohodli. Ne odborně ani věcně. Tak myslím, že korektní informací je, že ty nedostatky, ty ostatní, a ty nelogické věci, o kterých mluvil pan ministr, jste ochoten akceptovat. Předkládá to vláda, vy jste tady za vládu, tak se prosím nevymlouvejte na Poslaneckou sněmovnu.

Těch 30 dnů je prostě málo, protože předpokládám, že nezazní jeden pozměňovací návrh v rámci projednávání. Vy už chcete za 30 dnů mít druhé čtení. My za to nemůžeme, že jste ten zákon napoprvé nezvládli, a vy se teď tváříte a hasíte něco, ještě s takovým tím nadšením - my to teď projednáme, teď už to je fakt priorita. Ale ten zákon už mohl být schválen. A díky tomu, že jste se v koalici nedohodli, což respektuji, a pamatuji si, jak je složité mnohdy pro koaliční poslance podporovat výsledný kompromis a ctít ty dohody.

Tak nevím. Já osobně, kolegyně a kolegové - teď to není pohled opozičního poslance, který ten zákon nepodporoval, a pan ministr věděl, že ho nebudeme podporovat - říkám: my jsme nepřekvapili při tom závěrečném hlasování.

Ale mně připadá nedůstojné Poslanecké sněmovny, že my nepřijmeme zákon, vláda nám v řádu jednotek dnů pošle s jedinou výjimkou to samé. Ještě má tu odvahu - a to fakt používám, protože je první den po prázdninách, tak volím mírný slovník - má tu odvahu nám to navrhnout v devadesátce. A teď se všichni usmíváte, vy, kteří to podporujete. Říkáte: tak teď už se to povede.

Když jsem říkal u volebního zákona zase ten samý argument: jsme v pasti. Ale do té pasti jste nás vehnali vy. A teď už jsme nemohli nic jiného dělat, než že jsme v pasti. Museli jste to rychle odhlasovat. A tam nebyl čas na to, abychom si vyjasnili, debatovali a případně to udělali znovu. Takže jednou to jde a jednou to nejde.

A mně přišlo docela úsměvné, když jsem sledoval vyjádření čelných politických představitelů Poslanecké sněmovny před touto schůzí, že v období, kdy kolem nás jsou tak závažné problémy - brexit, budoucí vývoj Evropské unie, problematická smlouva s Tureckem, víza ano, či ne, nesmyslné návrhy jednotné azylové a migrační politiky, nápady, že budeme platit peníze, když nebudeme chtít přijímat emigranty, na což máme plné právo -, tak vy vyhlásíte, že prioritou této schůze, možná celé podzimní sezóny Parlamentu, je protikuřácký zákon. A zapomínáte říct, že jste to už jednou pokazili, že se vám to úplně nepovedlo. Nakonec ministr a sociální demokraté ustoupili. Jinak se to nedá interpretovat, protože vím, jak kdo hlasoval. Tak nevím. Vašich 30 členů, nebo kolik bylo pro pozměňovací návrh Marka Bendy, najednou prozřelo a teď už vědí, v souladu se svým svědomím a osobním rozhodnutím, že udělali chybu. Tak takovou trošku komedii tady s námi hrajete.

Pak nejste ani schopni v rozpravě načíst zkrácení. Jak říkal pan zpravodaj, promluvilo osm lidí. Možná to pan zpravodaj nebo někdo mohl načíst. Tak tady hrajeme takové ty věci, že budeme znova otevírat rozpravu a budeme zase něco chytat na poslední chvilku.

Doporučuji to zkrácení lhůty neschvalovat. Dejte prostor pro poslance, aby mohli vypracovat a možná lépe zdůvodnit své pozměňující návrhy, aby vás přesvědčili, že ten původní návrh Marka Bendy byl smysluplný. Nikomu nevadil. Protože jestliže řeknete, že ten uzavřený prostor pro ty, kteří se tam chtějí uzavřít, je to jejich rozhodnutí - já bych tam určitě nevlezl. Ještě k tomu bez obsluhy. Tak všechny ty argumenty, které používáte, jsou najednou vyřešeny.

A najednou jenom proto, že vám kolegové z ANO řekli, že pro to hlasovat nebudou, nebo že se spletli, že vlastně nevěděli, pro co hlasují, a nebyli to žádní řadoví poslanci. Tady před sebou vidím prvního místopředsedu hnutí ANO, místopředsedu hnutí ANO. Ti to podpořili, aby pak prozřeli a ještě nám vykládali takový ten večerníček, a možná na ČT2 nebo na ČT Art už skončil.

Ale ten večerníček... Vzpomeňte si. Pan první místopředseda a předseda poslaneckého klubu byl přehlasován ve svém klubu. To bylo asi poprvé, a myslím, že naposled. To my známe všichni takové to, že se někdo nechá úmyslně přehlasovat, a pak říká - milí kolegové, sociální demokraté, nezlobte se, dělal jsem, co jsem mohl, ale ten klub jsem prostě v tomto okamžiku uřídit nemohl. Tam byla revolta. Já jsem to sice myslel dobře, ale nakonec to dopadlo jako vždycky.

Ale když to říká reprezentant tradiční politické strany jako pan předseda Faltýnek... Já vždycky zamáčknu slzu v oku. Dneska jsem viděl tiskovou konferenci. On říká "ty tradiční politické strany nám křivdí"! a zapomíná, že 18 let byl členem té tradiční politické strany. Tak jeho bývalí kolegové - nebo dvacet -, nebuďte na pana předsedu Faltýnka tak škaredí. Nedělejte mu ty podrazy a ty naschvály. Protože on přece jako dlouholetý člen tradiční politické strany to musí znát. Zejména uvnitř sociální demokracie. Tak mu to nedělejte. Buďte tak hodní. On pak chudák musí chodit na ten mikrofon, na nás všechny. A my pak jsem v jednom v jednom pytli s vámi, že jo? My jsme mu nic neudělali. My jsme s ním možná vládli v koalici v Prostějově, jestli se nepletu, a najednou jsme my taky ti zlí, kteří jemu a jeho stranickým kolegům... Pusťte si tu dnešní tiskovku. Tak ufňukanou jsem už dlouho neslyšel. Všichni nám škodí. No, ale pan ministr se směje, ale ustupuje. Výsledek je ten, že to na sociální demokraty zabírá a na nás ne.

Takže abych to zkrátil a vás nezdržoval. Abyste neřekli, že chci mluvit do 21., to tedy nechci. Nepodporujte zkrácení lhůty na 30 dnů, není to důstojné Poslanecké sněmovny. Nechte nám 60 dnů a pak si hlasujte, jak vám vaše svědomí dovolí a co vám vaše svědomí umožní.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ODS a od poslance Faltýnka.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan zpravodaj přihlášený do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Jaroslav Krákora: Dovoluji si navrhnout zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením o 30 dnů, tedy na 30 dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Táži se, zda se někdo další hlásí do obecné rozpravy. Nikoho dalšího nevidím. V tom případě končím obecnou rozpravu a ještě se táži, zda si chce pan navrhovatel a zpravodaj vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Nyní přistoupíme k hlasování. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím.

Eviduji žádost o odhlášení. Já vás tedy odhlásím a požádám vás o opětovné přihlášení vašimi kartami. Počet se stabilizoval.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Kdo je pro, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 40. Přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 133, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Táži se, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům k projednání. Pan poslanec Klán. Prosím.

 

Poslanec Jan Klán: Děkuji za slovo. Jak už jsem avizoval v rozpravě, navrhuji výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Má někdo další návrh? Pan poslanec Ben, Ben, Benda. (Se smíchem.) Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, nemůžete mi už přijít na jméno, ale to nevadí. Jsem klidný. (Také se smíchem.) Já jsem říkal také v rozpravě a opakuji, abychom přikázali ústavněprávnímu výboru zejména kvůli té sankční části, která si myslím, že by fakt zasloužila ještě přečíst pořádně, protože jsou tam některé věci, které jsou zcela drakonické.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další má návrh. Nikoho dalšího nevidím. V tom případě budeme hlasovat o jednotlivých návrzích.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání tohoto tisku výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 41, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 44, proti 66. Tento návrh byl zamítnut.

 

Budeme hlasovat o druhém návrhu. Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, aby tento tisk byl přikázán ústavněprávnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku.

Je to hlasování s pořadovým číslem 42, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 36, proti 53. I tento návrh byl zamítnut.

 

Konstatuji, že jsme tento tisk nepřikázali žádnému z dalších výborů k projednání.

 

Jako poslední budeme hlasovat o zkrácení lhůty na projednání o 30 dnů.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání o 30 dnů, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 43, přihlášeno je 136 poslankyň a poslanců, pro návrh 97, proti 28. Konstatuji, že s tímto návrhem byl vysloven souhlas a lhůta na projednání byla zkrácena o 30 dnů. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Ještě než přeruším jednání schůze do zítřejšího dne, přečtu omluvy. Dnes od 19 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Ondřej Benešík. Od 19.15 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Ivan Gabal. Od 19 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Adam.

Vážené poslankyně a poslanci, děkuji vám a přerušuji jednání poslanecké schůze do zítřejšího dne 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 19.33 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.