(11.10 hodin)
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Chtěl bych jenom stručně vysvětlit k vystoupení pana poslance Herberta Pavery jeho úvahu o tom, ať tyto peníze vezmeme a navýšíme platby na hektar, na plochu, navýšíme platby na dobytčí jednotky. Ono to zní na první pohled strašně jednoduše, ale praxe je totiž jiná. Praxe je taková, že v rámci společné zemědělské politiky evropské 28 to funguje tak, že platby jsou v zásadě plus minus stejné. Evropská komise si to hlídá. A pokud národní stát chce přijít a chce říci "já chci teď navýšit platbu na zeleninu nebo na hektar chmele nebo na dobytčí jednotku u prasat nebo u skotu", tak vy musíte detailně vysvětlit, proč tu platbu chcete navýšit. Vždycky to je spojeno s nějakým vyšším nákladem pro toho zemědělce. Takže to není tak, že vezmu korunu a tu korunu dostanu k tomu zemědělci. Ten zemědělec musel udělat nějakou poměrně výraznou investici, která mu většinou vždycky komplikuje jeho hospodaření, snižuje jeho konkurenceschopnost, a já tu korunu musím ještě zadministrovat. To znamená, zemědělec má náklad na to, že něco musí podat, my k němu jdeme, musíme tu žádost přijmout, administrovat a musíme to kontrolovat.
Takže náklady na takovýto proces jsou výrazně vyšší, neefektivní než případně podpory přes zelenou naftu, kdy peníze u zemědělců poměrně jednoduše ponechám. A na základě normativů, které jsme nově propočítali jak pro rostlinnou výrobu, teď nově pro živočišnou výrobu, ty normativy nejsou, řekněme, z hlediska rozhodnutí Evropského soudního dvora jediným parametrem a nejsou jenom tím, k čemu se přihlíží. Jsou doporučením pro pracovníky Celní správy. A my s nimi interně komunikujeme, aby si v okamžiku, kdy zemědělci žádají víc, než je námi propočítaný normativ k danému typu výroby, vyžádali od zemědělce jeho zdůvodnění a dokladování toho, proč má takovouto spotřebu.
Vracím se k tomu, že ať se vám to líbí, nebo ne, ať máte jiné, třeba i filozofické a politické pohledy na státní podporu (upozornění na čas), tak toto je nejefektivnější způsob, jaký dneska můžeme volit. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Urbana s faktickou poznámkou. Jenom pro pana Kalouska, je zhruba pátý v pořadí. Prosím máte slovo.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Asi je zřejmé, že já jsem laik v této oblasti. Nicméně minimálně jednou za volební období se tady v Poslanecké sněmovně mluví vždy o krizi v zemědělství, která může vést k jeho likvidaci. Já nemám důvod vám, přátelé, kteří tomu rozumíte, nevěřit. Jsem připraven podpořit tuto normu. Nicméně jako laik se chci zeptat, co je příčinou té krize. Protože to je dost důležité pro to, abychom do budoucna se takovým krizím mohli vyvarovat.
Kdybych si tak představil naprosto jednoduše situaci, že v Evropě je pořád stejně lidí, nebo přibývá, spotřebují pravděpodobně stejně plus minus potravin, tak je mi divné, že se tady opakují cyklické krize. Jedině snad bych si to dovedl vysvětlit tím, že státy okolo nás udělaly něco mimořádného ve prospěch zemědělců na úkor českých zemědělců. Pokud to tak je, tak samozřejmě my musíme dorovnávat krok a tomu naprosto rozumím. Ale proč to neděláme včas? potom se musím ptát. Nebo co je příčinou té krize? Zkuste to nám laikům vysvětlit, abychom tady komfortně s naprostým přesvědčením mohli hlasovat pro všechny kroky, které české zemědělství z té krize vyvedou.
A snad malou poznámku na to, co nám tady sdělil pan ministr životního prostředí. On nám tady sdělil, čím se zabývá Rada ministrů životního prostředí. Mně se zdá, že to je tedy potom škoda peněz se scházet. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Fiedlera. Připraví se pan poslanec Kučera, faktické poznámky toto vše. Pan poslanec Fiedler ruší svoji. Poprosím tedy pana poslance Kučeru, připraví se pan poslanec Vácha. Prosím, máte slovo.
Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Vždy když poslouchám vystoupení pana předsedy Faltýnka, tak mám dojem, že se tady natáčí nový díl seriálu Okres na severu. Ono to tak tady často i tou dikcí vyznívá. Možná že je to takový trošku konkurz na obsazení hlavní role v tomto seriálu.
Nicméně proč jsem chtěl vystoupit? Dámy a pánové, všichni si uvědomujeme, že zemědělství je absolutně předotovaný obor. V té krizi, v které se zemědělství nachází, jak nám tady tvrdil jak ministr zemědělství, tak pan předseda Faltýnek, tak v takové podobné krizi se nachází celá řada jiných oborů. Už tady zmiňoval pan poslanec Heger zdravotnictví. Já chci zmínit jiné obory a to je české strojírenství.
Řekněte mi prosím, kdy tato vláda přišla s podporou českého strojírenství. Nemyslím toho velkého českého strojírenství, ale těch malých firem, těch firem, které mají 20, 40, 50, 60 zaměstnanců. Které mají nakoupené drahé CNC stroje, které stojí miliony a miliony korun. Kteří pro to, aby mohli vyrábět na těchto strojích, aby ty stroje skutečně uživili, nedostanou ani korunu. Ani od pana Faltýnka, ani od pana Jurečky. Kteří si je musí pořídit za vlastní, kteří si na to musí vzít půjčky a kteří musí pracovat v třísměnném, ne-li čtyřsměnném provozu, aby tyto stroje uživili, aby uživili firmu, aby uživili zaměstnance.
Tyto firmy můžou být, anebo jsou podle té logiky v podobné krizi, jako jsou naši zemědělci. My tady slyšíme, a je to logické, máme tady zástupce Agrofertu, slyšíme zemědělství. Já se ptám, kdo pomůže malým českým strojírenským firmám. Děkuji. (Potlesk vpravo.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Já děkuji a prosím k mikrofonu pana poslance Váchu. Připraví se pan poslanec Kalousek a po něm pan ministr zemědělství. Všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.
Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem původně nechtěl vystupovat, měl jsem jenom poznámku k vystoupení pana kolegy Kováčika, nicméně pak jsem se zalekl, aby se ta informace nedostala dál a nebyla zneužívaná. Myslím si, že trocha osvěty určitě neuškodí.
Chtěl bych reagovat na jeho výrok, že pokud by se změřila bilance skleníkových plynů mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, že by ta rostlinná výroba snad mohla zachránit globální oteplování. Není tomu tak. Pan poslanec Kováčik zapomněl na to, že máme nějaké půdní bakterie, které produkují CO2, a je to tak velký producent CO2, že ta fotosyntéza to není schopna asimilovat. Když se podíváte třeba na les, tak les má nulovou bilanci produkce a spotřeby CO2. Není pravda, že by lesy byly plícemi planety. Lesy mají nulovou bilanci a rostlinná výroba, tzn. louky a pole, mají zápornou bilanci, tam množství CO2, které produkují půdní bakterie, je vyšší než to, co je schopný asimilovat fotosyntetický aparát rostlin. Takže živočišná i rostlinná výroba přispívají obě dvě, jedna více a jedna méně, k zvyšování anebo k produkci skleníkových plynů. Děkuji. (Potlesk vpravo.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Kalouska, po něm se připraví pan ministr zemědělství. Prosím.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Když jste mému kolegovi Paverovi odpovídal, pane ministře, na argumenty společné zemědělské politiky EU, tak by možná bylo fér dodat, že to byla Česká republika, která se nesmírně aktivně bránila reformní snaze Evropské komise k zastropování přímých plateb a k mechanismu vylepšení dotačních pravidel pro ty malé na úkor velkých. A že to bylo zejména české Ministerstvo zemědělství a zejména poslanec ANO 2011 pan poslanec Telička, který se velmi účinně zařadil do boje proti tomuto jistě správnému reformnímu návrhu. A že to je české Ministerstvo zemědělství, které nešlo cestou např. Německa, aby alespoň trochu v rámci možných pravidel přilepšilo malým na úkor těch velkých. A potom máme holt ty dva největší dotační příjemce, ty drobné farmáře, pana Ing. Babiše a pana Radovana Vítka.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji. Nyní prosím k mikrofonu pana ministra zemědělství s faktickou. Po něm pan poslanec Faltýnek. Prosím, máte slovo.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Nechci se pouštět do polemik, jak jsou na tom jiné sektory a jak tam probíhá krize, ale když jsem se teď v rychlosti na internet na oblast strojírenství, tak tady se očekává růst v letošním roce o 2,7 %. Tržby mají růst o 5 %. Malé a střední podniky a firmy očekávají dokonce růst o 2,9 %. Růst je očekáván i v roce 2017. Tolik stručný pohled na oblast strojírenství a na otázku krize v něm. ***