(10.20 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Je už evergreenem a tradicí, že jakmile jde o státní dotace soukromým firmám, tak tady, byť se to odehrává na jiné straně bilance, bezesporu představuje státní dotaci soukromým firmám, dostane se do konfliktu zájmů a pozice získaného majetkového prospěchu se státem náš pan ministr financí, původním, možná i dosavadním povoláním agrobaron. (Smích z vládní lavice.) Možná je docela zajímavé sledovat legislativní stopu této vládní novely, kdy se nám do sítě konfliktů zájmů, a tím i pozice získání majetkového prospěchu se státem dostal nejenom ministr financí, ale i ministr zemědělství.
7. 12. 2015 u bodu 24 jednání vlády ministr zemědělství seznámil vládu s riziky, prosadil úkol pro ministra financí zpracovat novelu zákona o spotřební dani a vláda vzala na vědomí sdělení prvního místopředsedy vlády, že se neúčastní tohoto bodu, který sám zpracoval a projednal, teď již mluvím o dubnové schůzi, neboť se cítí v možném střetu zájmů, samozřejmě masivním střetu zájmů. Pro pana předsedajícího jsem už uváděl onu velmi netypickou situaci, kdy vláda materiál ministra financí schválila a pověřila ministra zemědělství jeho odůvodněním v Poslanecké sněmovně a pověřila pro jistotu ještě předsedu vlády, aby mohl pověřit někoho jiného než je jeden nebo druhý beneficient, ať už ministr financí, nebo ministr zemědělství, kteří jsou v nepochybném konfliktu zájmů. Pokud vím, toto pověření získal pan ministr dopravy a máme na stole předlohu, kterou podepsal předseda vlády, tak jako u všech předloh, a zastupující ministr financí pan ministr Ťok. Kdybyste nevěděli, kdo svým podpisem garantuje legislativní správnost této předlohy, tak je to u daňové legislativy ministr dopravy. V této situaci je teď Poslanecká sněmovna. Blahopřeji panu ministrovi dopravy k jeho odvaze.
Jinými slovy v současné praxi eliminace konfliktů zájmů naší protikorupční vlády funguje asi takto. Ministr Jurečka iniciuje, vypracuje a pak nechá vládou schválit materiál, který nepochybně jak jemu, tak ministru financí Babišovi přináší majetkový prospěch, a zároveň si nechají od vlády uložit úkol, aby tento svůj majetkový prospěch přeměnili v zákon. Ministr financí vypracuje tento zákon, který mu poskytuje majetkový prospěch, předloží jej vládě, ale jednání vlády k tomuto zákonu se nezúčastní, neboť hlásí potenciální konflikt zájmů. Aby nebyl ani stín podezření, že ministr Babiš v podstatě nemá vůbec nic s tím zákonem společného, byť ho zpracoval a předložil ke schválení, nechá takový zákon pro parlament podepsat ministrem dopravy.
Je samozřejmě otázkou, jestli si tohle chce nechat veřejnost a jestli si tohle chce nechat Poslanecká sněmovna líbit. Před našimi zraky se odehrává prosazování majetkového prospěchu členů vlády, které přeměňujeme v zákon. Pak to bude legální. Nikdo jim samozřejmě nebude nic moct vyčíst. Ty benefity budou mít podle zákona. A nejsem si jist, zda se má takhle chovat demokratická Poslanecká sněmovna.
Znovu opakuji: pomoci českým zemědělcům lze jinak a mnohem efektivněji než vratkou z minerálních olejů zvané zelená nafta. Jenže to už by nemohly být ty vedlejší efekty, že nejvíc z toho profitují ti největší a že by se otevírala cesta masivním daňovým únikům. Pokud si přejete znovu pootevřít dveře dál masivním daňovým únikům a chcete dál přilepšit těm největším, tedy podpořte tuto novelu. Pokud chcete pomoci malým zemědělcům jiným způsobem, podpořte můj návrh, který jako zpravodaj předkládám, na zamítnutí této novely a ušetřené prostředky distribuujte efektivnějším a spravedlivějším způsobem bez rizika daňových úniků.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Ještě před otevřením obecné rozpravy s přednostním právem pan ministr. Prosím, pane ministře.
Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Děkuji. Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych rád chtěl reagovat na vystoupení pana poslance Kalouska. Začal bych s dovolením tím, jaká je politika Ministerstva zemědělství za posledních dva a čtvrt roku v této koaliční vládě, navázat na to, když tady pan poslanec Kalousek hovořil o masivní podpoře velkých podniků. Uvedu několik faktů a poprosím, aby pan poslanec tomu věnoval pozornost.
V rámci významného investičního a dotačního nástroje, jakým je společná zemědělská politika, kde proudí do zemědělství zhruba 33 miliard korun, tak je takzvaný první pilíř. Ten první pilíř - z něho se vyplácejí takzvané platby na plochu. U tohoto prvního pilíře jsou podniky, které mají vyšší výměru než 1 150 hektarů, kráceny na těchto přímých platbách a tyto finanční prostředky se překlápějí do takzvaného druhého pilíře, který se nazývá Program rozvoje venkova, kdy jsou určeny všem žadatelům v tomto dotačním opatření. S tím, že tyto prostředky jsou ročně zhruba na úrovni 100 až 120 milionů korun.
Druhé zásadní opatření je právě ten zmíněný Program rozvoje venkova, kde se zase vyplácejí takzvané platby na plochu v oblastech LFA, to jsou oblasti, které jsou přírodně znevýhodněné, lidově bych řekl, že jsou to horské a podhorské oblasti. A tady zase funguje princip degresivity, kde už od výměry 500 hektarů se ta platba zkracuje. Dojdeme na hodnotu 1 800 hektarů, kde se tyto platby krátí až úrovní 30 procent. Tedy jasně další opatření, kde zase od velikosti středních podniků jsou tyto platby snižovány.
Dále bych uvedl konkrétní příklad Programu rozvoje venkova za období let 2007 až 2013. Zde bylo na projekty zemědělcům do jednoho milionu korun vyplaceno za celých sedm let 245 milionů. Za fungování této vlády a za mého působení na ministerstvu jsme jen v prvním kole nového programovacího období v obálce do projektu do jednoho milionu korun, která je určena zemědělcům do 150 hektarů, vyčlenili částku 385 milionů korun. Tato částka nebyla podanými žádostmi vyčerpána a všechny žadatele jsme uspokojili částkou 185 milionů korun během jednoho roku. Tady jsou jasná dvě čísla - 245 milionů korun za sedm let, 185 milionů korun za jeden jediný rok. ***