(16.20 hodin)
(pokračuje Vilímec)

Považuji tento návrh zákona jako jednak centralistický s velkým nárůstem byrokracie, a to i pro samotné školy. Nechci zde mluvit již o krajích. Ale byla to sociální demokracie, která urychlovala vznik krajů v roce 2000, dokonce ještě předtím, než vůbec bylo debatováno o tom, jak mají být kraje financovány, a urychlovala vlastně zrušení školských úřadů a víceméně nastartovala vznik rozdílů, kterým se teď, po nějakých dvanácti letech, co kraje tu kompetenci převzaly, diví. V každém případě systém, který zde předkládá vláda, nebo paní ministryně, určitě převádí výraznou část pravomocí a kompetencí v regionálním školství z krajů zpět na stát. To tak je. A kraje budou de facto pouze ovlivňovat financování tzv. nepřímých nákladů, podobně jako je tomu u obcí. Bohužel ale je to systém, který navrhuje paní ministryně, který je ještě méně předvídavý pro jednotlivé školy než ten stávající. Všechno podstatné bude hodně spojeno s libovůlí Ministerstva školství, budou se vyplňovat zase nové dotazníky a o předvídavosti mám vážné pochybnosti.

Když jsem začal polistopadovou historií financování školství, a myslím, že bylo dobré si tou historií projít, tak musím konstatovat, že se v mnoha směrech takovými zákony, jako je tento, začínáme zase vracet hodně dávno, dokonce bych řekl téměř před listopad 1989, nebo alespoň na samotný počátek 90. let.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Kořenka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, paní předsedající. Teď nebudu vystupovat jako zpravodaj, ale několik poznámek k financování.

Chtěl bych jenom vzpomenout, že jako člověk, který se ve školství pohyboval a snad o něm něco málo ví, tak osobně považuji za největší problém školství to, že bylo zrušeno odvětvové řízení. Myslím si, že to je věc, která nikdy neměla nastat, protože jestliže vzdělávání je jedna z největších hodnot, tak jeho decentralizace rozhodně školství neprospěla.

Co se týká novely zákona, tak o novele se diskutuje léta. Já sám jsem byl účastníkem mnoha sezení, mnoha kulatých stolů a v podstatě žádný výsledek se nedostavil. Ještě bych chtěl říct, že jako ředitel školy jsem si nikdy, orientačně ano, ale nedokázal přesně spočítat, kolik dostanu, protože to nevěděl ani kraj. A dneska je změna v tom, že pokud se naučí ten ředitel a musí se to, nebo má na to ekonoma, s těmi čísly pracovat, tak si myslím, že tak jak jsem si to modeloval, je ten návrh předvídatelný.

Proč nemůže být současný systém spravedlivý? Velmi krátce se to pokusím vysvětlit. Kraj dostane peníze ve čtyřech kohortách. Já už jsem to tu říkal. A jedna, ta pátá, je podle ústavní péče. Ty kohorty se dneska pohybují kolem 50, 60 tisíc podle věkové kategorie. Čili jedna věková kategorie je tři až pět let, druhá šest až čtrnáct, třetí patnáct až osmnáct a čtvrtá devatenáct až dvacet jedna. Pak je tam položka na ústavní výchovu nebo na počet lůžek v ústavní výchově a tam je tuším podle té zprávy 255 tisíc. Já jenom k tomu. Takže když tyto čtyři kohorty dostane kraj a začne je rozpracovávat do svých normativů - a teď se omlouvám, nevím přesný počet, jestli je jich 14 -, tak samozřejmě že objem prostředků podle té sítě v kraji je rozdílný. Takže ani nemůže nastat situace, že bude stejně financován obor v jednom kraji, druhém kraji, ve třetím kraji. Protože tam hraje výraznou roli osídlení, věková struktura a všechno ostatní. Tak proto jsou ty rozdíly tak zásadní.

A jenom bych chtěl říct ještě takovou poznámku, že v minulosti se již takto školy financovaly, a rozhodně si nemyslím, že to, co bylo v minulosti, bylo všechno zásadně špatné. Ředitel věděl, s jakými prostředky pracuje, fungovalo to a mohl se skutečně věnovat rozvoji školy, kvalitě vzdělávání a nebyla to honba za penězi a za projekty všeho druhu, aby škola měla na rozvoj, na platy apod.

Nicméně tak jak je ten zákon připraven, přesto podávám návrh na prodloužení lhůty pro projednávání návrhu zákona, a to o 30 dnů, čili na 90 dnů celkem. Činím tak v souladu s § 91 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. A navrhuji projednat návrh zákona ve výborech ve lhůtě o 30 dnů delší, tedy ve lhůtě 90 dnů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji a táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Táži se paní navrhovatelky, zda má zájem o závěrečné slovo, a taktéž ji poprosím, aby se vyjádřila k prodloužení lhůty, protože je to více než 20 dnů, zda s tím souhlasí.

 

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěla bych poděkovat za proběhlou rozpravu, a ačkoli názory na to, jak co nejlépe změnit financování regionálních škol, se různí, jsem ráda, že se shodujeme na tom, jaký ten stav v tuto chvíli je, a že především musíme začít konat. Jsem připravena v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně samozřejmě být k dispozici včetně svých kolegů, a nejenom v rámci podvýborů a výborů, školského výboru, ale i v rámci separátních setkání k tématům, která vás budou zajímat, odpovědět na všechny otázky tak, aby míra srozumitelnosti pro vás byla co nejvyšší a informace co nejčetnější.

Co se týká návrhu na prodloužení lhůty mezi prvním a druhým čtením, jak zazněl z úst pana zpravodaje Petra Kořenka, tak s ním souhlasím. Děkuji vám a samozřejmě žádám Poslaneckou sněmovnu o průchod prvním čtením.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji paní ministryni a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, paní předsedající. Já bych jenom shrnul to, co proběhlo v debatě. Dovolím si upozornit na vystoupení pana poslance Fialy, který upozornil na nutnost provázání a věnování se i problematice financování vysokého školství. Dále z jeho úst zazněl návrh na zamítnutí zákona v prvním čtení. A zazněl návrh na prodloužení lhůty o 30 dnů na projednání ve výborech. Předkladatel s tímto prodloužením vyslovil souhlas. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Pokorná Jermanová: Děkuji, pane zpravodaji. Ještě jednou vyzvu kolegy z předsálí.

 

Všechny vás odhlásím a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami, protože nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Fialy na zamítnutí předloženého návrhu zákona.

V tuto chvíli zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 177, přihlášeno je 158 přítomných, pro 16, proti 115. Návrh na zamítnutí předloženého návrhu byl zamítnut.

 

Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 178, přihlášeno je 167 přítomných, pro 164, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání školskému výboru jako garančnímu výboru. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP