(17.20 hodin)
(pokračuje Herman)
Zásadní je především řada otázek spojených s režimem hospodaření. V mnoha bodech je bohužel ignorována vazba na zákon o majetku České republiky. S ohledem na zdroje majetku veřejné kulturní instituce, jímž by měl být mimo jiné i majetek státu, je navrhovaná úprava z hlediska zájmu na jeho ochraně zcela nevhodná. Za vysoce rizikové lze považovat také možnost případného zřizování dalších dceřiných společností, zejména z důvodu ztráty kontroly nad jejich hospodařením. Z uvedeného je zřejmé, že vláda nemohla přijmout jiné než negativní stanovisko. Přesto chápu snahu zpracovatelů o řešení zvláštních požadavků na řízení, hospodaření, odměňování či finanční stabilitu institucí působících v oblasti kultury.
Také je pravdou, že vláda má podle programového prohlášení přijmout zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře, který odstraní nedostatky dnešních příspěvkových organizací, odpolitizuje je a zajistí jejich stabilní financování. Ke splnění tohoto úkolu je samozřejmě nutné relevantně vyhodnotit veškeré nedostatky ve stávající právní úpravě a fungování příspěvkových organizací, což si vyžaduje určitý čas. Proto byl termín pro předložení vládního návrhu zákona dvakrát posunut. Nyní je podle plánu legislativních prací vlády stanoven na srpen.
Podstatnou součástí legislativních prací je zpracování tzv. hodnocení dopadů regulace, na základě kterého je aktuálně rozhodováno o nejvhodnějším návrhu řešení. Z dosavadních diskusí a podkladů vyplývá, že zásadním požadavkem je především možnost založení kulturní instituce více zřizovateli. Již nyní mohu konstatovat, že vládní návrh zákona určitě nebude obsahovat možnost zřídit kulturní instituci společně státem a obcí nebo státem a krajem. Na druhé straně je evidentní, že je třeba umožnit společné zřízení kulturní instituce více občany nebo městy nebo společně obcí a krajem. V mnoha případech totiž zejména městská divadla logicky zajišťují kulturní služby nejen pro občany daného města, ale celého kraje.
Ministerstvo kultury musí při přípravě vládního návrhu zákona vzít v neposlední řadě v potaz i existenci nového občanského zákoníku, který upravuje řadu otázek pro všechny formy právnických osob. Nepominutelnou skutečností je také to, že potřeba nové právní úpravy, resp. zásadních změn ve fungování je identifikována hlavně pro regionální divadla případně orchestry a sbory. Z jiných oblastí, například muzeí, tato poptávka nezaznívá.
Závěrem mi dovolte vrátit se na začátek svého vystoupení, kde jsem zmínil problém finanční stability kulturních institucí, pro kterou je třeba mít v celém systému dostatečný objem finančních prostředků. Pokud se týká regionálních divadel a stálých symfonických orchestrů a sborů, Ministerstvo kultury se podílí na jejich financování prostřednictvím programu, ve kterém je pro rok 2016 alokováno 73,4 mil. korun. Ministerstvo kultury neustále usiluje o navýšení prostředků v tomto programu a jsem přesvědčen, že pokud se toto podaří, bude významná část problému kulturních institucí vyřešena.
Tedy do konce srpna bude náš návrh zákona předložen vládě a poté předložen Poslanecké sněmovně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně je excelentně spokojena. Děkujeme, pane ministře.
Další interpelaci přednese paní poslankyně Jana Fischerová, která bude interpelovat paní ministryni školství Kateřinu Valachovou ve věci inkluze a zajištění jejího financování. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, budu stručná. Inkluze, to je slovo, které se zde používá poslední rok velice často. Kromě inkluze, inclusio, z latinského názvu, znamená spíš inkluzi do života pro studenty, pro žáky a to by je mělo na život připravit, to vzdělávání. A nyní budu mít už přímo konkrétní dotazy, protože tak jak nám zde bylo řečeno, tak Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy bude považovat prostředky na asistenty za nárokové, a bude tedy hradit stát. Z některých médií jsem se dozvěděla, že to bude jinak, že už byly vypsány šablony, konkrétně že budou prostředky na určitou dobu z operačních programů. Takže mě zajímá, kde je tedy pravda, jak to bude a jestli to bude na dobu určitou. Případně, kdyby to bylo z operačních programů, tak zda toto, jak to bude pokračovat poté. A jestli stejný přístup k tomu budou mít i tzv. praktické neboli speciální školy.
Já jsem takto řekla svoje dotazy a myslím, že mně stačí, když na ně budu mít odpovědi. Moc vám děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, paní ministryně.
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, co se týká asistentů pedagoga, tak pravdou je, že stejně jako v letošním roce, tak i v tom následujícím budou asistenti pedagoga hrazeni z finančních prostředků státního rozpočtu, to znamená z národních zdrojů. Co se týká dalších pozic, které již nyní ve školách jsou, jako například školní psycholog nebo speciální pedagog, tak je pravdou, že na tyto pozice byly vypsány také tzv. šablony, kterými si mohou jednotlivé školy o tyto pozice žádat a získají na ně finanční prostředky.
Co se týká těchto pozic, tak fungují v rámci podpůrných opatření tak, že v případě podpůrných opatření 4. a 5. stupně je možné přiznat dítěti nebo škole speciálního pedagoga nebo školního psychologa a v tomto případě dojde ne k jedné nebo druhé variantě, ale ke spojení těch prostředků. To znamená, že pokud dané dítě získá z daného školského poradenského zařízení podpůrné opatření ve formě speciálního pedagoga nebo školního psychologa, tak pokud už tato pozice na škole bude, ať je hrazena z národních, nebo evropských zdrojů, tak je to v pořádku. Pokud nebude, tak co se týká hrazení, tak u toho 4. a 5. podpůrného stupně to bude tak, že to bude z národních zdrojů, a to do výše 0,5 úvazku. Potom může dojít k situaci, kdy se potká situace, kdy škola má z evropských zdrojů hrazenu takovouto pozici, a zároveň dané dítě získá tento stupeň podpory. Potom dojde ke spojení prostředků a bude možné hradit škole náklady až do 1,0. To znamená základ ten národní 0,5, jak garantuje vyhláška, a podpůrné opatření, plus nadstavba navíc 0,5 úvazek a financování z evropských prostředků.
Zaregistrovala jsem také v médiích tyto informace, takže se nedivím, že mohly způsobit obavy, jak to bude fungovat. Takže bych ještě ráda nabídla, že tak jak to tady říkám ústně, tak ještě podrobněji to popíšu v písemné podobě.
Co se týká základních škol praktických, tak ony buď jsou základními školami, tam potom se pro ně samozřejmě vztahují ty šablony, tak jak jsou vypsány, anebo jsou nebo se stanou speciálními školami od 1. září a v takovém případě využijí evropské peníze prostřednictvím výzvy, která bude vypsána o prázdninách a která se týká právě speciálních škol. A speciální školy se liší z hlediska podpory z hlediska evropských prostředků pouze tak, že nebudou mít šablony, ale budou si žádat s ohledem na svůj počet, protože jich je málo, o projektové financování. Nicméně i prostřednictvím těchto projektů bude na speciálních školách podpořeno rozšíření školních psychologů, speciálních pedagogů stejně na školách běžných. To znamená, respektujeme v národních i evropských penězích a v politice Ministerstva školství rovnost prostředků směrem k běžným a speciálním školám, směrem k dítěti, s ohledem na jeho potřeby.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně má doplňující otázku.
Poslankyně Jana Fischerová: Mám doplňující otázku velice stručnou: Co bude po tom, až nebude už příliv evropských peněz?
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Kateřina Valachová: Evropské peníze, tak jak jsem popsala, nám vlastně slouží jako nadstavba. Rozvinutí systému podpory v rámci našich škol, ať je to kdekoliv, v případě speciálního školství nebo běžného školství. Základ, tak jak jsem definovala, je zaručen z národních zdrojů a z hlediska systémového a udržitelnosti do budoucna to má souvislosti se změnami financování regionálního školství, které již byly předloženy Poslanecké sněmovně. Prostřednictvím těchto změn budou od plně školního roku 2018/2019 mít možnost školy řešit definování jak pedagogických pracovníků, tak nepedagogických pracovníků tak, aby měly plné financování z normativního financování státu. To znamená, teprve změny financování nám systémově spojí dítě, speciální potřebu a peníze z hlediska národních zdrojů od toho roku 2019 do budoucna. A protože programové období končí až v roce 2022, tak dochází k překryvu a dokážeme systém stabilizovat tak, aby to nebylo k újmě dětí nebo k újmě kolektivu v rámci škol. ***