(14.50 hodin)
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, nejprve tedy k onomu centru excelence strategické komunikace NATO, ke kterému směřuje interpelace. Pak bych se vyjádřil k té záležitosti vztahů vůči České republice.
Idea vytvořit v rámci NATO expertní centrum zaměřené na strategickou komunikaci pochází už z přelomu let 2012 a 2013. Centrum bylo založeno podpisem memoranda 1. července roku 2014 za účasti sedmi zemí. Česká republika mezi těmi sedmi zakládajícími nebo iniciativními zeměmi nebyla. Následoval proces akreditace centra ze strany aliančního velitelství pro transformaci. Pozitivní výsledek akreditace pak schválila Severoatlantická rada 1. září 2014, a tím se také vlastně oficiálně zahájilo působení tohoto centra strategické komunikace NATO.
Posláním centra by mělo být přispívat do procesu komunikace s cílem zajistit, aby Aliance komunikovala adekvátně, včasným, přesným, relevantním způsobem o tom, co se vlastně v Alianci odehrává, o cílech, o úkolech, které má Aliance. Centrum by mělo poskytovat komplexní analýzy, doporučení a praktickou podporu Severoatlantické alianci. Centrum by mělo programově rozvíjet doktrínu komunikace, vést výzkum s cílem nalezení praktických řešení aktuálních komunikačních problémů. Mělo by využívat experty z různých odvětví, civilní, vojenské, z akademické i soukromé sféry na podporu tvorby politiky plánování a praxe v rámci činnosti tohoto centra. Centrum se poměrně intenzivně věnuje také analýze metod informační kampaně, které aplikuje například Rusko, což se koncepčně určitě nedá oddělit od zkoumání ruské vojenské strategie a ruské vojenské doktríny jako takové.
Česká republika, a za Českou republiku je to věc, kterou má na starosti Ministerstvo obrany, v současné době zvažuje potenciální přínos svého zapojení do činnosti tohoto centra. Já jsem přesvědčený o tom, že zapojení by mohlo přinést řadu zajímavých příležitostí. Zvažuje se tedy možnost využití spolupráce, pokud jde o vytvoření koncepce strategické komunikace, pokud jde o získávání nových schopností a kapacit zejména Ministerstva obrany pro komunikaci. Pravděpodobně by nám účast v centru usnadnila přístup k využití odborných kurzů a školení, která jsou tam organizována. Myslím si, že naše účast na těchto aktivitách by bylo koneckonců další viditelné angažmá v řešení aktuálních otázek bezpečnosti Aliance, a myslím si, že by také mohlo posílit naše bilaterální vztahy s těmi zeměmi, které se na činnosti centra aktivně podílejí. Myslím, že by nám také mohlo pomoci při bezprostřední analýze vývoje v regionu.
Předpokládám tedy, že by Ministerstvo obrany mělo v relativně krátkém čase vyhodnotit možné přínosy, které by zde byly pro Českou republiky, pokud jde o naši účast na této struktuře, to znamená centru excelence strategické komunikace Severoatlantické aliance. A pokud jde o moje osobní stanovisko, já se domnívám, že by to pro komunikační schopnosti Ministerstva obrany, Armády České republiky mohl být zdroj užitečných znalostí a zkušeností.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane premiére. Paní poslankyně se očividně chystá položit doplňující otázku. Prosím.
Poslankyně Helena Langšádlová: Pane premiére, moc děkuji za to, že jste nám osvětlil cíle toho centra. Nicméně ten projekt vlastně dnes funguje již téměř dva roky. Já si myslím, že Česká republika již tam dávno měla mít svého zástupce, a tak se vás ptám, protože se jedná opravdu o strategickou otázku - byť to spadá pod gesci Ministerstva obrany, věřím, že o takto zásadních otázkách se necháváte informovat a že vy sám politicky rozhodujete o tom, co je prioritou. A já toto za prioritu považuji. Proto se vás ještě jednou ptám, zda tam náš zástupce bude, dokdy tam bude a jestli nás o tom můžete informovat.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já musím říci, že to je určitě velmi specifická oblast aktivit Severoatlantické aliance. Jak asi paní poslankyně ví, tak Česká republika patří k aktivním členům v rámci NATO a snažíme se sledovat nové trendy, snažíme se sledovat nové projekty a vždycky pečlivě zvažujeme, jestli máme síly a kapacity na to, abychom se na nich podíleli, a jestli jsou to projekty, které pro nás mohou znamenat nějakou přidanou hodnotu z hlediska schopnosti zajišťovat obranu a samozřejmě z hlediska schopnosti spolupracovat s našimi projekty.
Já chci paní poslankyni poděkovat za upozornění na toto téma, na tuto problematiku. Určitě využiji té možnosti konzultovat to téma s ministrem obrany, vyžádat si informaci o aktuálním stavu těch úvah, které se vedou na Ministerstvu obrany, a pak i můj osobní názor, který v té diskusi budu uplatňovat, je, že bych to pokládal za užitečné, pokud by Česká republika na této aktivitě Aliance participovala, protože je zřejmé, že se setkáváme v dnešním komunikačním prostředí s celou řadou informací i dezinformací a bylo by dobře, abychom byli schopni komunikovat objektivně a byli schopni dávat občanům reálná fakta, co se odehrává, i pokud jde o aktivity spojeneckého uskupení, na kterém se aktivně účastníme, to znamená NATO.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Dále vystoupí se svou interpelací pan poslanec Pavel Ploc a připraví se paní poslankyně Miroslava Němcová. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Ploc: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane premiére, jistě víte o problému se světelným smogem, který trápí obyvatele Frýdlantska v Libereckém kraji. Je známo, že znečišťovatelem tímto světelným smogem je polská společnost Cintronex, která vybudovala v těsné blízkosti našeho pohraničí skleníky pro pěstování zeleniny a využívá při tom velmi intenzivní osvětlení. Nezastíněné mamutí polské skleníky s rajčaty u českých hranic, proti kterým protestují obyvatelé českého pohraničí, září do noci jako stotisícové město. Hrozí, že tento světelný smog zničí unikátní oblast tmavé oblohy v Jizerských horách. Přemíra světla je nebezpečná pro živočichy, ale také pro člověka. Ocituji z článku pana Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky, který vyšel na novinkách.cz 15. února 2016. Jedině za tmy vzniká v našem těle melatonin a to je nejúčinnější antioxidant a světelný smog může podle výzkumu odstartovat psychogenní onemocnění a zvýšit riziko civilizačních chorob, jako je rakovina či kardiovaskulární onemocnění. Podle odborníků účinným řešením tohoto problémy by mělo být odstínění skleníků této polské společnosti.
Moje otázka zní: Jaké kroky podnikla a podnikne vláda v této věci? Děkuji za vaši odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Prosím, pane premiére, odpovězte.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já chci jenom potvrdit, vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, že tohle je známý problém pro vládu, pokud jde o česko-polské vztahy. My máme v oblasti polského příhraničí dva reálné problémy, které v tuto chvíli řešíme, ať už na úrovni vláda - vláda, nebo na úrovni ministerstev, zejména životního prostředí. První věc je ten problém světelného smogu, který zasahuje do Libereckého kraje, ale podle všeho také zasahuje i do Saska. Takže není to jenom problém, že by si stěžovali jenom Češi od Liberce, ale stěžují si také Sasové směrem k polské vládě. A pak máme problém plánovaného rozšíření dolu Turów, kde máme obavy z toho, že to ohrozí zdroje podzemních vod v Libereckém kraji. To bych řekl, že je ještě složitější a významnější problém, než je otázka světelného znečištění.
Takže já bych rád využil té příležitosti, abych informoval o tom, co se odehrálo, pokud jde o problematické světelné znečištění ze skleníků v polské Bogatynii. Ty skleníky, jak už bylo zmíněno, postavila firma Citronex. Skleníky způsobují světelný smog, který má významný vliv i na českém území. Intenzivní noční světlo vadí lidem i přírodě a je to určitě výrazný zásah do životního prostředí v příhraničí. V současné době apeluje české Ministerstvo životního prostředí na MŽP Polska, aby projednalo s investorem úpravy, které by zabránily pronikání světla do okolního prostředí. Poslední informace, které má Ministerstvo životního prostředí, říkají, že osvětlení skleníků bylo sníženo o třicet, čtyřicet procent z důvodu přirozeného prodloužení dne. Od 15. března letošního roku bylo přisvětlování zcela vypnuto a počítá se s tím, že bude zcela vypnuto do září letošního roku a na podzim budeme ověřovat, zda snížení intenzity setrvává a zda jsou provedená opatření dostačující. ***