Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

52.
Návrh poslanců Petra Gazdíka, Věry Kovářové, Jana Farského, Jiřího Skalického
a Františka Váchy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb.,
o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 491/2001 Sb.,
o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 282/ - prvé čtení

Zástupce předkladatelů je Petr Gazdík, ale připravuje se paní poslankyně Věra Kovářová. Požádám pana poslance Josefa Uhlíka, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby zaujal místo u stolku zpravodajů. Konstatuji, že stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 282/1.

Paní poslankyně Věra Kovářová má za předkladatele slovo, a to ve chvíli, kdy se uklidní Poslanecká sněmovna a rozpustíme hloučky před lavicemi tak, abychom... (Silný hluk, poslanci postávají a diskutují v prostorách celého sálu.)

Já vám, paní kolegyně, rád udělím slovo, ale opravdu očekávám, že diskuze, které se nyní vedou k něčemu jinému, než je zákon o obcích a dalších zákonech, nakonec budou v předsálí a bude tady dostatečný klid. Prosím, můžete hovořit.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Máme před sebou poměrně rozsáhlý návrh, který se zaobírá problematikou způsobu volby starostů jako představitelů územních samosprávních celků. Podotýkám, že dosavadní právní úprava institut přímé volby starosty obce nezná. V současnosti se totiž uplatňuje model, podle něhož jsou starosta obce a členové rady, jsou-li splněny podmínky pro její zřízení, voleni zastupitelstvem obce na jeho ustavujícím zasedání. Tento model se přitom uplatňuje bezvýjimečně v obcích všech kategorií. A právě v tom má předložený návrh přinést změnu. Dovolte mi nyní, abych jej jako jedna z předkladatelek představila.

Předloha zavádí přímou volbu starosty obce v územních samosprávních celcích s počtem obyvatel menším než 1 500. Vyloučena ale není ani v lidnatějších obcích, kde může být starosta volen tehdy, rozhodne-li zastupitelstvo obce o tom, že nebude zřízena obecní rada. V obou případech i nadále jako v současnosti platí, že v těchto obcích, v nichž není rada obce zřízena, vykonává její kompetence starosta obce.

Návrh se opírá o přesvědčení, že zejména v menších obcích, jichž je v podmínkách České republiky naprostá většina, je přímá volba starosty výrazně vhodnějším způsobem ustanovování tohoto významného obecního orgánu. Je tomu tak proto, že obyvateli těchto obcí je starosta vnímán jako ústřední postava dotyčné územní samosprávy. Tento dojem je oprávněný. Vzhledem k tomu, že starosta menší obce nemá k dispozici rozsáhlý aparát, leží veškerá odpovědnost za její každodenní fungování i za její zdárný rozvoj na jeho bedrech. Zavedení přímé volby je s tímto pojetím jednoznačně v souladu.

Předkládaný návrh nicméně vychází vstříc i lidnatějším územním samosprávným celkům, v nichž může přímá volba starosty proběhnout, je-li splněna jednoduchá podmínka - rozhodne-li obecní zastupitelstvo o tom, že se v dalším volebním období neustaví rada obce. Jediný rozdíl tak je v tom, že v obcích do 1 500 obyvatel je přímá volba starosty obligatorní, ve větších obcích jde o institut fakultativní.

Dovolte, abych nyní stručně shrnula důležité argumenty pro tento návrh. V malých obcích bez obecní rady je starosta klíčovým institutem samosprávy a voliči by měli mít možnost zvolit si ho přímo. Ve volbě starosty by nehrály roli jeden dva hlasy málo početného zastupitelstva, ale hned po volbách by bylo jasné, kdo je starostou.

S argumentem Sobotkovy vlády, že se tím umenší role zastupitelstva, nemůžeme souhlasit. Starosta malé obce bez rozsáhlého aparátu nese velké břímě odpovědnosti. Jeho legitimita by tedy měla být větší. Vyhneme se případům, kdy lidé vyloženě nechtěli konkrétního starostu a dali to najevo ve volbách, nedostal preferenční hlasy a jeho spolustraníci ho přeskákali, ale politickými dohodami byl vynesen do čela obce jen hlasováním v zastupitelstvu.

Vládní argument, že by byla nutná změna Ústavy, neobstojí. Role zastupitelstva se nijak neumenšuje a přímá volba starosty není sice přímo popsána v Ústavě, není s ní ale nikterak ani v rozporu. Neobstojí ani argument vlády, že odvolání přímo voleného starosty místním referendem není výkon přímé demokracie, ale jen opakem voleb. Podle nás je to opakem přímých voleb a přímé vyjádření vůle voličů.

Na počátku svého vystoupení jsem uvedla, že předložený návrh je návrhem rozsáhlým. Je tomu tak už proto, že změna způsobu volby se nutně musí promítnout do řady ustanovení dotčených zákonů.

Samotný princip, na kterém tato novela spočívá, jsem myslím dostatečně objasnila, a těším se na další debatu. Přímou volbu starostů malých obcí vidíme z těchto i dalších důvodů, které jsem uvedla, jako přínos pro demokracii na komunální úrovni, a proto vás prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové, která je jedním z předkladatelů, a nyní žádám zpravodaje pro prvé čtení pana poslance Josefa Uhlíka, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Uhlík: Děkuji za slovo, pane předsedající. (Řečník je velmi zadýchaný.) Omlouvám se. Co se týká mé zpravodajské zprávy, na začátek bych řekl... promiňte... bych řekl to, že s návrhem já osobně nesouhlasím, ale protože se dělí přímá volba na..., omezuje se počet obyvatel přímé volby starosty, ale můžeme o tom diskutovat ve výborech, takže nedávám návrh na zamítnutí v prvním čtení, a takto bych se zatím omezil. Děkuji. Omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu, do které je jako první přihlášený pan poslanec Ivan Adamec, dále se připraví kolega Chvojka, Petr Bendl a Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady před chvílí hovořil o otevírání zákona o obcích, že to velmi nerad vidím, protože většinou to dopadne jako vždycky k horšímu, a tento případ já vnímám naprosto shodně. A musím říct, že mě překvapuje, že pořád tyto tendence, navrhovat tento způsob přímých voleb, je. My už jsme tady několikrát vystupovali. Byly tady návrhy hnutí Úsvit, které jsme zamítli, a budeme v tom pokračovat. (V sále je velmi hlučno.)

Musím říct... Možná některé kolegy ten zákon o obcích nezajímá...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pokusím se vám, pane kolego, zjednat trochu klidu na vaše vystoupení. Prosím ještě jednou všechny kolegyně a kolegy poslance, aby diskuse, které se netýkají zákona o obcích, vedli pouze v předsálí. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. On ten návrh už má několik vad na začátku. Je potřeba říct, mně se vůbec nelíbí rozdělení na obce různých počtů obyvatel. Nakonec máme tady přes 6 tisíc obcí a rčení, že starosta malé obce má větší zodpovědnost než starosta velkého města, tak tuto myšlenku já rozhodně nesdílím. Velké město, velké starosti, malé město, také velké starosti, malá obec, také velké starosti. To tak prostě je! Starosta je vnímán všude jako autorita, a pokud tomu tak není, tak dlouho není starostou. To je potřeba také říct hned na úvod. Každý starosta má prostě svůj díl odpovědnosti a je nemalý. A je pravda, že občané vnímají starostu jako představitele města a nevnímají ho jako jednoho z členů zastupitelstva. To je pravda.

Ale berte to tak, jak dneska probíhají komunální volby. Na rozdíl od jiných voleb můžete volit skrz kandidátní listiny, de facto pokud si pamatujete, volební lístek je jeden na komunální volby, kde jsou všechny strany, hnutí vyznačeny pod různými pořadovými čísly, a volič může volit buď jednu kandidátku, anebo může volit skrz strany nebo hnutí tím, že maximálně může využít svých hlasů tolik, kolik je členů zastupitelstva. Když se na to podíváte, není to o počtu hlasů, které získá jednotlivec, i když také se to tam může posouvat, ale je to o počtu hlasů, které získá jednotlivá strana, hnutí.

Tady už vidím první kámen úrazu v přímé volbě, protože to bude tak, že vždycky podle tohoto by měl být starosta nejsilnější strany nebo hnutí. To tak prostě je, protože ten další, který je třeba oblíbený, ty hlasy bohužel nezíská, protože je tam samozřejmě to politické zabarvení.

Další bod, který tam vidím, odvolatelnost v referendu. Já nevím, jestli předkladatelé četli, jak vypadá zákon o místním referendu, ale v tom zákonu je přímo zakázáno konat referendum na odvolání starosty. Tam je to přímo zakázáno. Takže ani tento způsob možný není.

Pominu-li to, že navrhovaný zákon vnese chaos, protože pokud máte zkušenosti z komunální politiky, tak víte, že poslední zasedání zastupitelstva se určuje počet členů zastupitelstva dalšího. Už tam vznikají určité třenice, protože vlastně bývalí zastupitelé určují podobu - částečně - podobu zastupitelstva nového. Tady si vůbec nedovedu představit, že by na posledním jednání rozhodli o tom, že bude přímá volba starosty.

Musím říct, že zkušenosti z jiných zemí jsou různé. A my samozřejmě přímou volbu jsme si zakotvili do našeho ústavního systému již před několika lety, kdy proběhla přímá volba prezidenta, a myslím si, že ti, kteří ji tehdy vehementně prosazovali, dneska toho možná vážně litují. Ale já bych nerad, abychom přímé volby vztahovali na konkrétní lidi, protože to by se nemělo. Měl by to být systém.

Já přímou volbu odmítám, protože to, že dneska zastupitelstva fungují - a ty případy, jak tady bylo řečeno, že třeba starosta vůbec není zvolen a odstoupí lidé z kandidátky, aby se posunul do zastupitelstva, a pak se nechá zvolit starostou, tak v praxi vím, co to znamená. Ta strana, která to udělá, nebo hnutí, které to udělá, si vykopou politický hrob. A ten člověk taky. A podle toho to zastupitelstvo pak i vypadá během těch čtyř let a dochází k velké nestabilitě. To si myslím, že byly takové ty začátky té zastupitelské demokracie na obcích. Dneska to podle mě funguje dobře. Já jsem starý konzervativec v tom, že když něco funguje dobře, tak není důvod to měnit. A komunální sféra z hlediska toho, jak se volí starostové, funguje dobře.

Mimochodem, vidíte dnes sami na řadě případů měst, že dochází ke změnám ve vedení měst, zastupitelstvo si s tím poradit umí, konkrétně nechci jmenovat některá města, všichni jsme zažili situaci tady v Praze, v jiných velkých městech. Ale možná je to dáno nezkušeností nových politických subjektů.

Takže já tvrdím, že není dobré toto měnit. Mimochodem, slovenské zkušenosti by nás trochu měly varovat před tímto způsobem. Toto by byl jenom první krok, druhý krok by bylo, kdybychom zavedli přímou volbu starostů úplně, a pak samozřejmě je to o jiném volebním systému a jiných pravomocech těch starostů a jiném postavení těch starostů. Ale jestli si někdo myslí, že vážnost starosty se určuje od toho, zda je volen občany, anebo je volen zastupitelstvem, no tak já nevím. Zastupitelstva jsou veřejná, lidé tam chodí, a samozřejmě pokud nejsou spokojeni, tak to dají patřičně znát.

Takže vnímám to skutečně jako návrh, který je kontraproduktivní dle mého soudu. Už jenom ten úvod, ty volby vlastně říkají, že pokud bychom chtěli přímou volbu starostů, tak by se musel změnit volební systém, to je první věc, a odvolávat starostu v místním referendu nelze, takže to je ta druhá věc, která je tam popsána... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak ještě jednou požádám odleva doprava, odprava doleva i střed, aby se sněmovna uklidnila. Slovo má pan poslanec Ivan Adamec v rozpravě, ostatní vedou diskusi v předsálí.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já vím, že se už všichni těší na parlamentní prázdniny, jsme na tom všichni stejně, ale zkusme to vydržet do těch sedmi hodin.

Nebudu tady připomínat případy ze zahraničí, kdy víme, že když starosta je zvolen přímou volbou za úplně jinou politickou stranu nebo subjekt oproti zastupitelstvu, jaké to má problémy. Ty modely jsou různé, to je nakonec i správně. To, že v Německu zaváděli přímou volbu starostů, tak v Německu je to vůbec jiné, tam jsou různá volební období, dokonce starosta nemusí být z té obce. Zase to jsou úplně jiné volby.

Já si myslím, že v tomhle bychom si neměli hrát. Nechci to tady dále rozebírat, myslím si, že skutečně zákon o obcích, tak je nastaven, a volby do obecných zastupitelstev, tak jak jsou nastaveny, fungují velmi dobře, varuji před těmito zásahy. A pokud toho někdo nemá ještě dost, tak si vždycky vzpomeňte, jak přímé volby dopadají. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní dále přihlášený pan poslanec Jan Chvojka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezké odpoledne, kolegyně a kolegové. Už jsme tady něco podobného jednou měli, byť v takové větší šíři, pan kolega Adamec o tom mluvil. Už tady byl jednou návrh na to, aby byla zavedena přímá volba starostů, byť se to týkalo všech obcí a měst, teď je ten návrh lehce zúžen na obce do 1 500 obyvatel.

Budu mluvit nejdříve obecně a potom konkrétně ohledně tohoto tisku. Tak obecně, myslím si, stejně jako když jsem se vyjadřoval původně k tomu širšímu návrhu zákona, že to do ústavního systému a vůbec do systému demokracie a vůbec zákonů v České republice nepatří. My tady máme prostě volbu starostů zastupitelstvem. Je opravdu problém, a vidíme to na Slovensku, když je starosta zvolen, či dokonce tamější župan, u nás hejtman, přímo a jinak nespolupracuje s tou většinou, která v tom zastupitelstvu je. Víme, že ta politická shoda se hledá velmi těžce a že je vždycky problém ten, když je starosta zvolen jako ten přímý, kdo získal nejvíce hlasů, a jinak je tam zastupitelstvo, které je úplně v jiných barvách a spolu si nerozumějí a ten starosta samozřejmě neprosadí vůbec nic, pokud to nemá přímo ve své kompetenci a zastupitelstvo k tomu nepotřebuje. Takže obecně myšlenka přímé volby starostů a hejtmanů do České republiky mi přijde, jak už jsem říkal minule, jako jeden z nejvíce nemoudrých nápadů, který zde mohl někdo navrhnout.

Co se týče tohoto konkrétního návrhu, tak za prvé, tam mi vadí, a asi nejsem sám, proč zrovna 1 500 obyvatel, proč ne 1 300 nebo 2 000 nebo 3 000,. Postě proč 1 500. My tu nikde v nemáme v zákoně o obcích nebo v Ústavě rozděleno: malá obec do 1 500, větší od 1 500 do 5 000, město. Prostě náš právní systém tuto terminologii nezná a to číslo 1 500 je podle mého naprosto umělé.

Druhá věc. Přiznám se, nestudoval jsem ten návrh dopodrobna, mně stačí věcně ten nápad s tím, že s ním nesouhlasím - ale k jakému datu se těch 1 500 lidí počítá? Co když je to obec, kde je 1 498, pak se jich 20 v tom roce narodí, ta obec je větší, takže už nespadá do té kategorie obce, která by měla volit starostu přímo. Mně to nedává moc logiku. Může se stát, že jedno volební období by s ohledem na to občané té obce volili starostu přímo, druhé volební období by ho volili nepřímo, protože by narostl počet obyvatel. Podle mě prostě ten návrh, byť chápu důvody pro to, proč byl předložen, podle mě ten návrh nemá logiku. Opakuji, číslo 1 500 mi přijde umělé, ostatně tak by mi přišlo jakékoli jiné číslo. Prostě náš právní řád nějakým způsobem nerozlišuje obce na malé, velké, menší, větší, do 1 500 obyvatel nebo do 5 000 obyvatel. Co by se stalo, kdyby došlo k nějakému razantnímu zvýšení těch počtů obyvatel i třeba v rámci volebního období? Proběhla by volba přímo, pak by se v obci narodilo deset dětí, přelezlo by to tu hranici 1 500. Měl by ten starosta tu legitimitu? Měl by legitimitu, samozřejmě byl zvolen, ale už by byl vlastně v obci, kde by ten přímo volený starosta neměl být, protože už to přeleze tu klauzuli těch 1 500.

Takže já se připojuji k tomu návrhu na zamítnutí a prosím o podporu zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se pana kolegy Adamce, jestli se opravdu hlásí k faktické poznámce? Je tomu tak. Pan zpravodaj jistě eviduje návrh na zamítnutí přednesený v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte k faktické poznámce.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já se omlouvám, samozřejmě v zaujetí jsem zapomněl dát svůj návrh. Já tento návrh zákona považuji za velmi nebezpečný experiment, který by se nám skutečně mohl vymknout z ruky, a dávám návrh na zamítnutí tohoto zákona již v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Petra Bendla, připraví se kolega Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já jsem v tomto ohledu v konfliktu zájmů, protože jsem zároveň zastupitelem obce, která má 900 obyvatel a na kterou by se vztahoval tento experiment, který, troufnu si říci, v praxi fungovat nebude. Už jsem tady včera říkal, a znám to od kolegů na Slovensku. Zavedení přímé volby starosty je navenek sympatické pro každého, kdo vůbec neví, jak ty konstantní správy a samosprávy fungují. Vypadá to zvenčí hrozně hezky, konečně si budeme moci rozhodovat o tom, kdo to je, proto se to taky předkládá. Ale je to nezodpovědné v tom, že všechna ta filozofie fungování obce je dneska nastavena nějak, je nastavena na bázi nutnosti spolupracovat, nutnosti hledat kompromisy, nebojovat spolu.

To, co dneska nejvíc malé obce typu do 15 tisíc obyvatel trápí, je, kde sehnat finanční prostředky na to, aby byly silnice, aby byly chodníky, aby bylo osvětlení atd. To jsou největší problémy obce. Ne to, jak bude zvolen starosta. To nakonec v té obci stejně postupně, zvlášť v těch malých, téměř všichni vědí. Lidé vědí, kdo je tam populární, kdo bude kandidovat atd. Ta zastupitelstva jsou dostatečně moudrá na to, aby si vybrala. Když si lidé vyberou špatně, tak holt fajn, jedno volební období bude takové či onaké. Ale problém v praxi není navolit starostu, ale taky se zbavit někoho, kdo se zblázní z té funkce. A to se občas opravdu taky stává, že někdo vypadá strašně sympaticky, a pak mu všechno stoupne do hlavy a najednou začnou boje. Začnou praktické boje o to, jestli starosta má pravdu v předloženém rozpočtu. Anebo zastupitelstvo... Těch lidí, kteří, když to potom sečtete, potom reprezentují větší počet hlasů, které dostali v zastupitelstvu atd. Je tam prostě obrovská spousta detailů a problémů, které občan vlastně vůbec nevidí a neřeší, pokud se nezajímá o to, co se v tom zastupitelstvu děje. A co si budeme namlouvat, jako davy na zastupitelstva nechodí, občas nějaké jednotlivosti, které hýbou městem, když se dělá nová kanalizace a čistička nebo se tam dělá nová elektrifikace a sundávají se dráty ze vzduchu do země a podobně, něco, co se týká všech, nebo se zavádí nový systém svážení odpadů a poplatků, tak to se komunikuje, že tam přijde víc lidí. Ale jinak si myslím, že přímá volba není tím největším problémem obcí. Spíš je to, kde sehnat finance na to, co má obec poskytovat lidem za služby.

Velmi bych plédoval za to, abychom tenhle experiment nezkoušeli, a už vůbec ne na malých obcích. Abychom raději hledali společně způsob, jak situaci zlepšit po finanční stránce. Považuji stávající fungování podle zákona o obcích, který vznikl tuším v roce 1992, ten úplný základ, který je různě modelován a modifikován až do dnešního dne, jako jeden z nejlepších zákonů, který přetrval velmi dlouhou dobu. A jak tady říkal pan kolega Adamec, nerýpejme do věcí, které relativně fungují. A fungují docela dobře na to, jak obrovské množství problémů musí vstřebávat a každodenně řešit.

Koncept fungování krajů v minulosti - někteří z vás u toho možná byli, a já byl jeden z těch, kdo se podílel na formování zákonů reformy veřejné správy týkající se vzniku krajů, využili jsme konceptu fungování obcí. Myslím si, že to je taky systém, který funguje, který nepotřebuje zásadní změny. A tady už bychom šli salámovou metodou, že sáhneme do celého systému fungování veřejné správy, a podle mě nezodpovědným způsobem.

Pojďme si zkusit říct, že tohle je pokus, který nestojí za to, abychom ho dále rozebírali, a pojďme ho shodit, nebo ho odmítnout již v prvním čtení. Připojuji se k tomu návrhu na zamítnutí v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi a pokračujeme v rozpravě vystoupením pana poslance Jana Zahradníka. Připraví se pan poslanec Martin Kolovratník. Prosím, pane poslanče, máte slovo

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, stará dobrá zásada říká, že není dobré rušit věci, které trvají. Tento návrh, který kolegové předložili, se mi zdá natolik zásadní, že mi trochu možná v té diskusi chybí nějaký hlas na jeho podporu. Ale bohužel musím se přiznat, že jakkoliv bych se chtěl takovým hlasem stát, tak se mi nedaří najít v tom návrhu patřičné dobré stránky.

Zastupitelská demokracie má u nás dlouhou tradici a po celou dobu jejího trvání v naší moderní historii přicházejí čas od času návrhy, jak ji nějakým způsobem pozměnit. Někdy jsou ty návrhy z levé strany politického spektra, tradičně komunisté předkládají třeba návrh, aby v radách velkých měst nebo v radách krajů bylo poměrné zastoupení stran zvolených do zastupitelstva, a tedy aby odpadla nezbytnost dohadovat se na vytvoření patřičné koalice. Nyní přichází návrh řekněme ze středové nebo pravostředové části politického spektra na přímou volbu. Naše země učinila zkušenost s přímou volbou, a to konkrétně na tom nejvyšším místě naší politické hierarchie. Máme přímo zvoleného prezidenta, zvoleného v přímé volbě výraznou většinou. Výsledek volby je předmětem mnohé kritiky. Je zajímavé, že největšími kritiky přímo zvoleného prezidenta jsou ti, kteří před časem byli největšími zastánci a podporovateli přímé volby, kteří ji vlastně zavinili.

Nyní tady máme přímou volbu starostů. Jaksi bylo opomenuto navrhnout také přímou volbu hejtmanů, jak zmínil kolega Bendl. Zákon o krajích vychází z naprosto stejných principů jako zákon o obcích. Možná by bylo hezké volit přímo hejtmana. Já zde uvedu svoji zkušenost, kterou mám ze svého působení v politice za 25 let. Jeden můj přítel, starosta středně velkého města na Dunaji, na hranici s Maďarskem, je přímo volený primátor. V tom městě žijí dvě třetiny Maďarů, třetina Slováků. Polovina Maďarů a Slováci volí toho mého přítele Slováka primátorem. Ale ve volbě zastupitelstva již Maďaři jsou svorní a zvolí mu zastupitelstvo, s kterým se naopak velmi těžko na jakýchkoli politických principech dohaduje. Nemyslím, že by měl potíž s dorozuměním. Ten přítel mluví samozřejmě plynně oběma jazyky.

Vezměme si příklad malých obcí. Já jsem také v konfliktu zájmů jako kolega Bendl. Jsem 26 let členem Zastupitelstva města České Budějovice, od samého vzniku této naší novodobé samosprávné demokracie. A hrozně si vážím principu obecního zastoupení, obecní samosprávy. Měl jsem možnost sledovat, ať už jako hejtman, nebo jako kandidát ve volbách, kdy jsem objížděl jednání zastupitelstev obcí, někde je konsenzus, někde je spor. Ale to je politika. Taková je politika a i na té nejmenší obci se vlastně jedná o jakési politické rozhodování, politické klání. A po pravdě řečeno, na malých obcích mnohdy voliči jakoby volí starostu. Oni vědí, kdo z těch nabízených sestav kandidátních listin je ten kandidát na starostu. A začasté se rozhodují právě podle jména tohoto špičkového, vrcholného kandidáta na daných kandidátkách.

Po pravdě si myslím, že by tato změna zaběhnutého systému nic dobrého nepřinesla, a připojuji se k podpoře návrhu na zamítnutí tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi a prosím zatím posledního přihlášeného do rozpravy, pana poslance Martina Kolovratníka, aby se ujal svého slova. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý podvečer. Děkuji za slovo. Mně je skoro, kolegyně a kolegové, líto se připojit k té silné frontě, která se tu pouští do kritiky ctěné kolegyně navrhovatelky, ale nemohu jinak, protože to tak cítím. I já jsem zastupitelem, zastupitelem krajského města Pardubice teď od těch posledních voleb. Takže snad i já už do té debaty mohu vložit tu svoji znalost problematiky. A možná je to velmi cenné porovnání té demokracie, toho systému rozhodování tady u nás ve Sněmovně a právě na obcích v komunálním zastupitelstvu.

Argumenty kolegů, které tu padly, a jsou to všechno lidé s mnohem delší praxí než já, mohu zmínit Ivana Adamce - dlouholetého starostu Trutnova, pozorně jsem vnímal také Jana Chvojku, který působí podobně v Chrudimi, tak já se pod tyto argumenty musím podepsat a musím s nimi souhlasit. Možná to budu opakovat, ale připomenu tu možnost, ten jiný systém voleb do komunálních zastupitelstev, kde si lidé, občané, obyvatelé těch měst už dnes přece mohou vybírat právě napříč jednotlivými stranami. Někdy se používá ten termín, že si mohou takzvaně namixovat zastupitelstvo podle sebe.

A to, co je pro mě nejdůležitější argument, proč odmítnout tento návrh. Tak prosím, zkuste si tu realitu, tu každodenní praxi představit. V obcích, na městech je to tak, že tím opravdu nejvyšším orgánem, tím, kdo schvaluje na té nejvyšší úrovni, není starosta nebo primátor, ale je to právě zastupitelstvo. Právě zastupitelstvo ze zákona o obcích má tu nejvyšší pravomoc rozhodovat a dát konečný verdikt. A skutečně já si příliš v praxi nedovedu představit v té přímé volbě, jak starosta, který vzejde z nějakého vlastně jiného systému a neshodne se se svým zastupitelstvem, tak jak by něco takového mohlo fungovat. Jsem přesvědčen o tom a dávám za pravdu kolegům, že by spíše hrozila paralýza toho rozhodování.

A možná ještě jednu věc k tomu dodám. Mně na tomhle návrhu se nelíbí to, že my tím vlastně nepřímo říkáme, že politika je něco špatného. Ti politici jsou špatní lidé, politické rozhodování je špatné, je to negativní. Prosím, nedávejme tyto signály! Je to zastupitelská demokracie, nebo je to o zastupitelské demokracii, je to o rozhodování, je to o politických dohodách a o spolupráci jednotlivých stran. Tady je to naopak z mého pohledu stejné jak mezi Sněmovnou, Parlamentem, tak jednotlivými obcemi. Já tedy budu pro zamítnutí tohoto návrhu a bohužel s ním nemohu souhlasit. Cítil jsem potřebu toto říct.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kolovratníkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo další hlásí do rozpravy. Není tomu tak, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupce navrhovatelů nemá zájem. Pan zpravodaj tedy shrne rozpravu. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Uhlík: Takže ještě jednou dobré odpoledne. Ještě jednou se omlouvám za předcházející indispozici.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jak jsme slyšeli, vystoupilo mých pět kolegů, kteří dá se říct jednoznačně novelu předkladatele zavrhují. Já jsem se taky vyjádřil ve smyslu, že přímá volba starosty pro část obcí a to dělení na obce do 1 500 obyvatel a nad mně vůbec nedává logiku. Kolegové argumentovali jinými návrhy ohledně ne nesmyslnosti, ale špatné volby argumentace tady přímé volby starostů pro obce do 1 500 obyvatel. Takže já jsem nenavrhl zamítnutí v prvním čtení, ale učinili tak dva kolegové, takže budeme hlasovat o zamítnutí v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Požádal jsem kolegy, kteří vedli diskusi o něčem jiném, aby diskutovali v předsálí, proto zagonguji a všechny vás odhlásím. Požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. Rozhodneme o návrhu na zamítnutí tisku 282, který projednáváme v bodu 52, v následujícím hlasování, které zahájím, jakmile se ustálí počet přihlášených. Již tak mohu učinit.

 

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro zamítnutí v prvním čtení. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 231. Z přítomných 127 poslanců pro 105, proti 13. Návrh byl přijat, tedy bylo přijato zamítnutí projednávání tohoto zákona.

 

Tím tento projekt končí. Děkuji zástupkyni navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod 52.

Ještě než budeme pokračovat, konstatuji omluvu pana ministra Stropnického od 17.15 z pracovních důvodů až do konce jednacího dne.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.