Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

50.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka a Věry Kovářové
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb.,
o obcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 249/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 249/1. Prosím, aby předložený návrh uvedla navrhovatelka poslankyně Věra Kovářová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, sněmovní tisk číslo 249 byl Poslanecké sněmovně předložen 30. června 2014. Ano, opakuji, 30. června 2014, tedy před dvěma roky. Od té doby se jej nepodařilo projednat ani v prvním čtení. Dnes tento slavný den nastal a já jsem tomu velmi ráda.

Předložený návrh novely zákona o obcích je nerozsáhlý. V § 38 odst. 1 se za druhou větu vkládá věta následujícího znění: "Porušením povinností stanovených ve větě první a druhé není takové nakládání majetkem obce, které sleduje jiný důležitý zájem obce, který je řádně odůvodněn." Ano, jde o změnu drobnou, ale s dalekosáhlými důsledky. Proč, to vysvětlím vzápětí.

Výrazný nedostatek stávající právní úpravy, resp. její aplikace příslušnými orgány spočívá v posuzování právnosti nakládání s majetkem obce pouze prostřednictvím úzce chápaného kritéria ekonomické výhodnosti. Tento přístup nutí komunální politiky přijímat rozhodnutí, která jsou nezřídka v rozporu se zájmy obyvatel jimi spravovaných obcí. V případě, kdy představitelé samospráv kritériu ekonomické výhodnosti předřadí jiný legitimní cíl, vystavují se nebezpečí postihu ať již v rovině civilní, tak i trestní odpovědnosti. V řadě případů, o kterých referovala média, se nebezpečí postihu skutečně proměnilo v trestní stíhání, která se pak po bližším seznámení jeví jako zcela nepřípadná.

Jak už bylo řečeno, my jako předkladatelé tohoto návrhu jsme přesvědčeni, že takto absurdnímu výkladu právních předpisů lze čelit prostřednictvím novelizace § 38 odst. 1 zákona o obcích. V něm obsažená kritéria účelnosti a hospodárnosti, která jsou v praxi vykládána velmi úzce, by měla být rozšířena o kritérium jiného důležitého zájmu obce. Jedině tak lze dosáhnout toho, že příslušné orgány budou ve své rozhodovací činnosti respektovat autonomii samospráv garantovanou na ústavní úrovni článkem 8 Ústavy České republiky. Explicitním zakotvením kritéria jiného důležitého zájmu obce se otevírá prostor pro zohlednění mimoekonomických aspektů přijímaných rozhodnutí. Typickým příkladem je posouzení konkrétní dispozice s ohledem na její účelnost pro rozvoj obce nebo význam pro řešení sousedských vztahů. Požadavky vyplývající právě z tohoto kritéria přitom mohou být s požadavky opírajícími se o úzce ekonomicky chápaná kritéria hospodárnosti a účelnosti v rozporu, přičemž nelze rozumně tvrdit, že by druhá kritéria měla v případě územních samosprávních celků převládnout.

Zároveň bych ráda zdůraznila, že přínosem novelizace je kromě výslovného rozšíření prostoru pro přijetí rozhodnutí, která vyhovují specifickým podmínkám jednotlivých obcí, a dosažení ústavně konformní aplikace zákonných ustanovení rovněž v posílení právní jistoty, jejíž absence je v této oblasti oprávněně pociťována jako závažný problém.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dobrý den. Děkuji. Odvolám se na stanovisko vlády, která vyslovila nesouhlas, a uvedu i důvody.

V platném znění § 38 odst. 1 obecního zřízení je stanoveno, že majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Nakládání s obecním majetkem se má tedy řídit oběma těmito kritérii, tedy jak ekonomickou výhodností, tak zájmy a úkoly obce jako veřejnoprávní korporace.

Jako hlavní nedostatek navrhované změny ale spatřuji podobně jako vláda v tom, že zde není jasné, co by z praktického hlediska znamenalo řádné odůvodnění jiného důležitého zájmu obce. Navržené ustanovení proto vyvolává řadu otázek: Co by mohlo, či mělo být oním jiným důležitým zájmem obce? Jak by mělo řádné odůvodnění vypadat? Co ještě se bude a co už se nebude pokládat za řádné odůvodnění? Kdo a kdy by je měl formulovat? Orgán obce, který bude rozhodovat o určitém majetkoprávním úkonu? A kdy? V okamžiku, kdy o něm bude rozhodovat, bylo by takové odůvodnění nutnou podmínkou schválení příslušného majetkoprávního úkonu? Bylo by možné v rámci dozoru státu nad samostatnou působností obcí toto odůvodnění přezkoumávat? A pokud by se došlo k závěru, že není řádné, vyzvat obec k nápravě a případně výkon příslušného úkonu obce pozastavit? Nebo by se takové odůvodnění formulovalo až dodatečně ve chvíli, kdy se daný majetkoprávní úkon stane předmětem pozornosti orgánů činných v trestním řízení?

Dále vláda upozorňuje ve svém stanovisku, že navrhovaná novela zcela ignoruje skutečnost, že stejné pravidlo, jaké obsahuje § 38 odst. 1 obecního zřízení, obsahuje i § 17 odst. 1 krajského zřízení a § 35 odst. 1 o hlavním městě Praze. Jejich novely se však z neznámých důvodů nenavrhují.

Pro tyto odůvodněné legislativní nedostatky pak v rozpravě budu navrhovat zamítnutí zákona v prvním čtení a případně jeho přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pak vás požádám, aby tento návrh zazněl v obecné rozpravě. Otevírám obecnou rozpravu a s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Gazdík. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolím si panu zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího částečně odpovědět. On shrnul argumenty vlády, které jsou podle mě celkem na vodě. Každý z vás, kdo někdy kupoval auto, ví, že koupit si to nejlevnější auto pro momentální hospodárnost prostě není dobře, protože se hodnotí jakási hodnota toho vozidla za celou jeho životnost. To, že si koupím nejlevnější auto, neznamená, že má nejlepší spotřebu a že mi vydrží nejvíce let, abych nemusel brzo kupovat další.

Angličané v jejich systému veřejných zakázek tomuto systému říkají value for money - hodnota za peníze. A něco takového se navrhuje v tomto návrhu zákona. My nechceme nic jiného, než aby obce měly možnost a bylo to v zákoně a striktně odůvodněno kupovat hodnotu za peníze, což dnes u některých orgánů činných v trestním řízení vůbec není jasné a některé orgány činné v trestním řízení k tomu přistupují velice podivně a likvidují přímo komunální a regionální politiky na základě smyšlených obvinění. Tím, že by to bylo v tomto zákoně uvedeno, a tím, že by ta obec musela prokázat, že jí šlo skutečně o hodnotu za peníze, nebo byla přidělena nějaká hodnota, tak se ta situace mění.

Ti z vás, kteří jste komunální politici, víte, že pokud se má zastupitelstvo rozhodnout v hypotetickém případě, jestli pronajme za mnohem větší částku za metr čtvereční nějakou plochu nějaké nadnárodní firmě nebo někomu, kdo z toho udělá sklad a nezaměstná nikoho, nebo má zastupitelstvo stejnou plochu pronajmout za nižší částku firmě, která zaměstná deset místních, tak to je přesně ta hodnota a to je přesně to odůvodnění, které vy jste, pane zpravodaji prostřednictvím pana předsedajícího, zmínil. A takové odůvodnění by mělo existovat. On už současný výklad, který u zákona o obcích je, říká, že by to neměla být nejmenší cena, ale že by to měla být celková ekonomická výhodnost. A tady ta formulace to pouze upravuje.

To, s čím musím souhlasit, a to se dá odstranit v druhém čtení, je, zároveň s tímto návrhem zákona o obcích by měla jít i novela zákona o krajích a o hlavním městě Praze, protože jich se to samozřejmě také týká. Ale tento nedostatek navrhovatelů se dá lehce odstranit.

Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Táži se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, chtěl bych připomenout, jak se posuzování této věci vyvíjelo v čase, a to v širším čase celého porevolučního období. Kdyby v této Poslanecké sněmovně před zhruba dvaceti lety probíhala diskuse na téma, že rozhodování obcí musí být poměřováno pouze ekonomickou výhodností pro obec, bylo by to považováno za naprosto absurdní, protože v té době probíhaly velké majetkové přesuny.

Obce vlastnily například bytové fondy, větší města bytový fond v řádu tisíců bytových jednotek. Tyto bytové fondy privatizovaly občanům v té obci bydlícím a celkem logicky zohledňovaly v tomto svém počínání jakýsi z jejich hlediska veřejný zájem občanů té obce, to jest nikoli obce jako účetní jednotky a pouhý přínos do rozpočtu té obce, ale zájem, aby ti lidé měli i jakousi kapacitu a možnost získané bytové jednotky posléze spravit. A tehdy zastupitelstva ve většině v této zemi dospěla k názoru, že jestliže sídliště budou opravena a zateplena, jestliže staré činžovní domy z první republiky přestanou být oprýskané a zničené, ale jestli začnou hezky vypadat, že to je vyšší zájem než to, aby do rozpočtu obce za tu bytovou jednotku připlynuly prostředky na úrovni tržní ceny.

Samozřejmě že za období 15-20 let takových situací, kdy obce takto zohledňují nějaký veřejný zájem, který spočívá třeba i v nějakém desítky let trvajícím pokroucení tržního prostředí nebo majetkového prostředí, těch je mnohem méně, než bylo tehdy. Ale v každém případě každý, kdo je zastupitelem, kdo se někdy setkal s komunální politikou, tak ví, že existují situace, kdy veřejný zájem, který nijak nesouvisí se soukromým zájmem zastupitelů, radních, s jakoukoli korupční motivací, se velmi těžko slučuje s pouhým pohledem na obec jako na účetní jednotku, se ziskem do městského rozpočtu. Takových situací každý komunální politik za volební období zažije celou řadu.

To, co konala masově tehdy zastupitelstva - a myslím, že to bylo jednoznačně pozitivní a že to obrovským způsobem k lepšímu změnilo tvář České republiky - je dnes na úrovni masové trestné činnosti. Tak je to posuzováno. Já jsem sám osobně zažil při jednom soudu, kde jsem byl pozván jako svědek s jednou kolegyní z jiné strany z komunální politiky, která byla za něco takového obviněna a dnes už je naštěstí zcela zbavena jakéhokoliv takového obvinění, tak jsem zažil situaci, když jsem na toto upozornil státního zástupce. A ten mi na to odpověděl, že tento můj argument vnímá, ale že zatím nemají žádný podnět se touto činností zastupitelstev na začátku 90. let zabývat. Neboli mi v podstatě potvrdil interpretaci, že on si myslí, že by se tím zabývat mohli a že by v podstatě veškeré generace zastupitelů měst a obcí mohli případně začít stíhat.

Myslím si, že to je úplně absurdní. Proto vítám legislativní iniciativu, která tady je, která je založena na skutečné zkušenosti s těmi situacemi, se kterými se zodpovědní politici na komunální úrovni setkávají, a která jim trošku uvolní ruce a umožní jim rozhodovat v situacích, kdy to nejde posuzovat jenom ekonomicky a kdy dnes v podstatě každý městský radní, se kterým se bavíte, říká, že některé věci rozhodovat vůbec nechce, protože se bojí své kriminalizace. A já si myslím, že toto musíme změnit, a proto jsem připraven tento návrh podpořit.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Eviduji zde několik faktických poznámek. Chci se zeptat pana poslance Petrů, zda se hlásí řádně, nebo s faktickou poznámkou. Dobře, tak jste v pořadí. Nejprve pan poslanec Urban s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já tu iniciativu také vítám a řeknu proč. Možná takový malý příběh z mého rodného města Čáslavi, kde jsem se narodil a kde žiji. Tam je na náměstí, hezkém náměstí, hotel, který se jmenuje Grand. Ten hotel pochází z první republiky a pak byl částečně rekonstruován, přepracován v tzv. Akci Z. Po 89. roce ho privatizační komise zařadila do malé privatizace a od té doby měl asi deset majitelů, ale žádný provoz, takže ten hotel chátral, chátral. Přešly přes něj různé úvěry, tak jak si to ty subjekty a noví nabyvatelé vždy zastavili různým bankám. Obec se rozhodla ten hotel zpátky vykoupit přesto, že to bude stát mnohem víc, ta tržní cena, než by samozřejmě měl v době, kdy prošel malou privatizací včetně nějakých koeficientů. A protože je zchátralý, tak se rozhodla hotel opravit. Kdyby byl jenom ekonomický pohled, tak pravděpodobně by bylo nejlepší prodat to někomu dalšímu a pozemek, který je jistě lukrativní, na tom náměstí, tak prodat a nechat to třeba nějakému komerčnímu domu, bankovnímu nebo komukoliv jinému. To obec neudělala a je to dobře, protože občané si přejí něco jiného. A kdyby to bylo posuzováno pravděpodobně nějak striktně jenom podle ekonomických parametrů, tak by asi zastupitelé mohli mít nějaké problémy.

Já nevím, jestli je právně ten zákon úplně v pořádku, to neumím posoudit, ale ta myšlenka se mi líbí a filozofie podle mého názoru je správná. Takže pustit do dalšího čtení a posoudit to po právní čistotě. A to si myslím, že určitě stojí za to takto obcím pomoci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další pan poslanec Petrů, připraví se pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, já asi navážu na svoje předřečníky jako bývalý starosta. Vezměte si, že u nás v pohraničí se v obcích prodávaly třeba pozemky na výstavbu rodinných domků za korunu. Přišla nová politická garnitura a předchozí měla potíže, protože bylo na ně trestní oznámení, že neprodali pozemky za tržní cenu. A já tedy pokládám otázku: Je odpovědnější zastupitelstvo, rada, případně starosta a místostarosta, kteří prodají i za nižší cenu, postaví se rodinné domy a s ohledem na to, že jsou tam malé děti, mám naplněnu mateřskou školu, je naplněna základní škola, mám z toho daň z nemovitostí, beru vyšší sdílené daně atd., anebo to, že to prodám zrovna v ten okamžik za tržní cenu?

Právě proto, aby bylo zabráněno perzekvování starostů, zastupitelstev a rad, si myslím, že to je velmi racionální návrh a skutečně stojí aspoň za to posouzení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. (Chce vystoupit řádně.) Vzhledem k tomu, že nikdo není přihlášen řádně, tak prosím, můžete vystoupit.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající, za laskavost. Vážené kolegyně, vážení kolegové, mně to nedá, abych k tomuto návrhu také neřekl pár slov.

Docela mi připadá úsměvné, když komunální politik, mám pocit, že aktivní, chce zamítnout tento návrh hned v prvním čtení, protože ta myšlenka je správná. Ale já jsem se nad tím zamýšlel ještě trochu jinak. Víte, když tady mluvil kolega Novotný o privatizacích, tak samozřejmě také jsem ten, který zprivatizoval asi 5 000 bytů se svým zastupitelstvem, takže mi zatrnulo, ale jenom do chvíle, než jsem si uvědomil, že tehdy byly obce v naprosto jiném postavení. Tehdy totiž obce měly statut fyzické osoby. To znamená, soukromoprávního subjektu a chovaly se podle hesla co není zakázáno, je dovoleno. Respektive co není v zákoně napsáno přesně, tak se mohu chovat podle svého vědomí a svědomí.

Dneska je to jinak. My jsme tady udělali z obcí veřejnoprávní korporace. A to je ten problém, kde já vidím zásadní změnu. Dokonce jsme to chtěli dotáhnout do takové dokonalosti, že jsme chtěli poslat NKÚ na kontrolu financování obcí. To je všechno pokračování té změny statutu obce. A tady celou dobu se šlo tím stylem, že je potřeba omezit možnosti zastupitelstev, je potřeba je hlídat, je potřeba je trestat, je potřeba je stíhat. Myslím si, že to je špatná cesta. Přiznám se, že nám se asi nepodaří už nikdy vrátit, protože asi v Evropě to není zvykem, se k těm fyzickým osobám, jak to bylo kdysi, protože bychom si ušetřili spoustu problémů a tyto diskuse, zda je něco hospodárné, ekonomické, nebo není, bychom si mohli odpustit.

Prostě obec je zastoupena zastupitelstvem. Je to politické rozhodování a politické rozhodování by se nikdy nemělo kriminalizovat v tom smyslu, že je neekonomické. Prostě může být dobré politické rozhodnutí, může být špatné politické rozhodnutí, ale nemělo by být politické rozhodnutí trestně stíhatelné. A to si myslím, že je ten zakopaný pes.

Já jsem sám zvědavý, jak se navrhovatelům podaří tu myšlenku rozvinout, aby byla použitelná v běžné praxi. Ale mám obavu skutečně, že je to dobrá myšlenka, ale měli bychom prostě začít jinak v definici, co to vlastně obec je. Tady si nejsem jistý, jestli se nedostaneme do konfliktu s evropskými předpisy, s nařízeními Evropské komise apod. To mám velkou obavu, že asi touto cestou se vydat nemůžeme. A podle mého názoru by ta cesta byla nejvíc logická. Vrátit se k tomu, co fungovalo vcelku dobře na počátcích fungování obcí. A ukázalo se, když vezmete počet obcí, kterých je přes 6 tisíc, tak těch tzv. kriminálních činů v té době nebylo zas příliš mnoho.

Jinak na závěr svého krátkého vystoupení, kterým chci říct, že podpořím, aby to šlo do druhého čtení, bych chtěl říct jednu věc. Nejsem zastánce přílišného otevírání zákona o obcích. Říkám to po svých zkušenostech zcela otevřeně. A je to tak vždycky. Prostě každá novela pro obce znamená zhoršení stavu. Říkám to zcela otevřeně, je to tak. Přiznejme si, že řada bývalých komunálních politiků v těchto lavicích zapomíná na to, jak fungovali jako komunální politici, a mění své názory de facto sice jakoby ve prospěch státní moci, ale v neprospěch obecních samospráv.

Takže já navrhuji propustit do druhého čtení skutečně už z toho důvodu, abychom se o těchto problémech bavili. Není možné je přecházet. Já si myslím, že pak se možná i vyvarujeme toho, že budeme schvalovat další zákony, které víceméně znesnadňují život v obcích, znesnadňují činnost zastupitelů. A de facto dneska, když se podíváte, jaký je zájem jít do komunální politiky, tak zjistíte, že řada lidí nechce, protože se bojí toho, že by mohli spadnout do problémů, mohli by mít opletačky se zákonem, a pak si říkají, že jim to za to nestojí.

Jinak jestli si někdo myslí tady, že práce zastupitele je prací vděčnou, že ho lidé za to budou chválit, tak se hluboce mýlí. Jak jsem vždycky říkal a můj předchůdce mě to učil, když jsme šli do komunální politiky - říkal, ať si tady nikdo nemyslí, že vaše práce bude zapsána zlatým písmem do knihy cti. A já jsem vždycky dodával - snažme se, abychom tam nebyli zapsáni písmem černým.

Děkuji za pozornost a prosím o propuštění do dalšího čtení.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Potřebuji se zeptat - pan poslanec Novotný se hlásí řádně, nebo s faktickou? S faktickou poznámkou. Tak nejprve vystoupí pan poslanec Novotný Martin s faktickou poznámkou a po něm pan poslanec Novotný Josef. Prosím.

 

Poslanec Martin Novotný: Já jsem chtěl ještě skutečně faktickou poznámku, tj. zareagovat na některá slova pana zpravodaje, který ale v tu chvíli četl ze stanoviska vlády. A tam se velmi silně zdůrazňovalo to, jakým obrovským problémem by bylo, kdyby některé rozhodnutí např. městského zastupitelstva bylo nepřezkoumatelné. To je taková ta filozofie, že existují objektivní metody, jak přezkoumat třeba některý majetkoprávní úkon. Jistě, jakési si lze představit, existují znalecké posudky apod. Ale celá řada úkonů zastupitelstev opravdu přezkoumatelná není. A my jsme se za těch posledních dvacet let čím dál více snažili ustupovat od toho, že jakési přezkoumání činnosti zastupitelstev, to nejdůležitější, spočívá v komunálních volbách, že ten volič se vyjadřuje, jestli zohlednění veřejného zájmu v tom či onom úkonu bylo přesvědčivě zdůvodněno, jestli ten politik si zachoval nějaký kredit ve chvíli, kdy nějaké rozhodnutí učinil, nebo ne. To je pro nás čím dál víc úplně na posledním místě. A my se snažíme ta politická rozhodnutí objektivizovat, měřit, přezkoumávat nejrůznějšími kontrolami. Těch, které takto přezkoumat jde, je jenom velmi málo. Většina ne. Mě proto to stanovisko vlády přijde jako typické úřednické stanovisko z toho trendu posledních let, kdy se snažíme komunální politiku sevřít do nějakého přezkoumávání měřitelnosti, které ve skutečnosti velmi často není možné.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Josef Novotný a připraví se pan poslanec Václav Horáček. Prosím.

 

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já už jsem nechtěl vystupovat, protože tady už na podporu návrhu toho zákona bylo řečeno hodně. Já s tím vůbec nemám problém, naopak vítám, aby se začalo ve druhém čtení o znění zákona diskutovat. Mohl bych tady prezentovat příklad hotelu na Klínovci, který už dvacet let je zchátralý a přehazuje si ho město Boží Dar, soukromý vlastník atd. atd.

Ale ten důvod, proč jsem tady zareagoval, byl, že jsem zaslechl u svého předřečníka to, že má obavy z toho, že Evropská komise bude do toho zasahovat a že nám celou záležitost může zhatit. Víte, mě vždycky přijde, když už nevíme kudy kam, tak začneme říkat, že za to může Evropská komise. Já si myslím, že jsme tady doma a že bychom měli starostům pomoct a trošku těm zastupitelstvům umožnit lepší rozhodování. Takže z mého pohledu je to celkem jasná volba, že podpořím propuštění do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní pan poslanec Horáček s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Václav Horáček: Děkuji, pane předsedající. Většina toho byla řečena. Já jenom chci říct - na tohle zlatá devadesátá. Mnozí kolegové pamatují tu dobu. Ví, že těch zákonů bylo o mnoho méně, že jsme nebyli tak spjati, že i kontrolní systém byl jednodušší.

K čemu se dostáváme teď? Kontrolní systém nám nikdo nepřevedl (nepředvedl?), byť jsme jako výbor o to žádali. Obcím se neustále utahují všechny možné šroubky. Já si myslím, že je načase, že takovýto návrh mých kolegů přišel. Já ho samozřejmě velice rád podpořím. A myslím si, že co alespoň trochu pomůže našim zastupitelům, našim radním, tak je dobře. A bude to vidět i na práci jednotlivých zastupitelstev. Opět se najdou lidé, kteří se budou rozhodovat, rádi pracovat v radě a zastupitelstvu. Protože už tady bylo řečeno jedním z mých kolegů, mnoho lidí, dobrých, chytrých, se velice rozhoduje, jestli vůbec půjde do té komunální politiky, právě kvůli tomu, že mají neustálý strach z toho, že budou trestně stíháni.

Takže já bych doporučil, abychom to propustili do druhého čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom velmi krátce zareaguji na vystoupení pana poslance Novotného. Omlouvám se, možná jsem to neřekl úplně jasně. Ale já jsem to myslel tak, že se jedná o statut té obce, tzn. kdy jsme třeba došli k závěru, že skutečně ta fyzická osoba, tzn. soukromoprávní subjekt jako obec, je pro to hospodaření a posuzování politických rozhodnutí ta nejlepší právní forma. Nemyslel jsem to jinak. Vůbec se neodvolávám na Evropu. V tomto případě samozřejmě jsme doma. Ale mám obavu právě o to, že statut obce jako takový, o kterém jsem hovořil, by tam asi v těchto orgánech narazil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Pro pořádek pouze říkám, pane zpravodaji, vy jste ve své úvodní řeči zmínil návrh na zamítnutí nebo na vrácení. Tak jestli jej chcete dát hlasovat, je důležité, aby zazněl v obecné rozpravě. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Děkuji, pane předsedající. Po proběhlé diskusi jsem uvážil a avizovaný návrh nepřednesu. Protože si myslím, že tento návrh si zaslouží širší diskusi, a ta bude právě ve výborech a v druhém čtení. (Potlesk z řad sociální demokracie.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji za vaše vyjádření a táži se, zda někdo další chcete vystoupit v obecné rozpravě. Místopředseda Gazdík. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já bych chtěl velmi poděkovat panu zpravodaji za stažení toho návrhu nejenom kvůli tomuto zákonu, ale i obecně. Víte, mnohokrát se říká, že úkolem Sněmovny je, abychom tady schvalovali zákony jako na běžícím pásu. Úkolem Sněmovny je být institucionalizovanou diskusí a toto je první případ, co jsem tady za šest let zažil, že diskuse skutečně vedla k nějakému moudrému rozhodnutí Sněmovny, a to je stažení návrhu na zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, zda někdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě končím obecnou rozpravu a táži se, zda paní navrhovatelka nebo pan zpravodaj chcete mít závěrečné slovo. Není tomu tak. Žádné návrhy nepadly na vrácení či zamítnutí, tak se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve tedy rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Žádný návrh nevidím.

Než dám hlasovat, přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím a požádám, abyste se opět přihlásili svými kartami.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 228, přihlášeno je 126 poslankyň a poslanců, pro návrh 124, proti nikdo. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

 

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, a tak se táži, zda máte návrh na přikázání dalším výborům. Prosím, paní navrhovatelka.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Navrhuji, aby byl návrh přikázán také ústavněprávnímu výboru.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Táži se, kdo další se hlásí. Nikdo se nehlásí, žádný návrh není položen, v tom případě budeme hlasovat pouze o tomto návrhu.

 

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro to, aby tento sněmovní tisk byl přikázán na projednání také ústavněprávnímu výboru, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 229, přihlášeno je 130 poslankyň a poslanců, pro návrh 42, proti 25. Tento návrh byl zamítnut.

 

Já tedy konstatuji, že tento návrh nebyl přikázán k projednání dalšímu výboru. Já vám děkuji. Končím projednávání tohoto bodu a předávám řízení schůze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych začal tím, že budu konstatovat omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 16 do 17 hodin se dnes a od 18.30 do konce jednacího dne omlouvá pan poslanec Karel Fiedler a pan poslanec Klaška od 15.40 do 17 hodin.

 

Pokračovat budeme podle schváleného pořadu schůze bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.