Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Bartošek)

49.
Návrh poslanců Stanislava Polčáka, Jana Farského a Marka Ženíška
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 233/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 233/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů poslanec Jan Farský. Dobře, za navrhovatele vystoupí pan poslanec Ženíšek. Prosím.

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuji za slovo, pane předsedající, dobré odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych jako jeden z předkladatelů velmi stručně zdůvodnil předkládaný návrh, který letos v červnu završil svůj již druhý rok existence v Poslanecké sněmovně. Předkládaný návrh se týká článku 84 Ústavy ČR, a to odstavců 1 a 2, ve kterých se prodlužuje funkční období soudců Ústavního soudu ze současných deseti let na dvanáct a zároveň se zabraňuje znovuzvolení. Nikdo by nemohl být jmenován soudcem Ústavního soudu více než jednou, což je ona podstata předkládaného návrhu.

Podle současné platné právní úpravy není vyloučeno, aby se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu opakovaně. Opakovaný výkon mandátu není vyloučen ani fakticky s ohledem na skutečnost, že minimální věková hranice stanovená pro soudce Ústavního soudu činí 40 let. Nelze tedy vyloučit případy, kdy bude jedinec soudcem Ústavního soudu jmenován dokonce více než dvakrát, což ale takový případ se ještě dosud v praxi nevyskytl. Z dosavadní ústavní praxe je však známo několik případů, je jich pět, kdy se tatáž osoba stala soudcem Ústavního soudu právě dvakrát.

Největším nedostatkem stávající úpravy je podle nás samotná možnost opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu. Jednak je zcela výjimečná i z komparativního hlediska, když existuje jen několik málo zemí, např. je to Ázerbájdžán, kde tomu tak je. Důvod, proč se takový model v naprosté většině zemí neuplatňuje, spočívá právě v obavě z ohrožení nezávislosti soudců Ústavního soudu.

Asi je dobré si připomenout, že bychom našli v řadě zemí mnoho takových soudních rozhodnutí, která by sotva mohli vynést soudci, kteří by museli myslet právě na své znovuzvolení. O oprávněnosti této obavy bohužel nasvědčuje také postup Senátu před dvěma lety, který tehdy nevyslovil souhlas s opakovaným jmenováním soudců Výborného a Nykodýma, přičemž nepříliš akcentovaným, byť podle nás patrně klíčovým argumentem byl jejich postoj ve věci posuzování ústavnosti zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Tím Senát zcela nepochybně vyslal silný signál směrem ke všem stávajícím soudcům, jakož i osobám, jejichž jmenování soudcem Ústavního soudu v budoucnu přichází v úvahu, že jejich rozhodovací činnost se v případě snahy o opakované jmenování nemusí obejít bez následků. Přirozenou reakcí tak může být přizpůsobení rozhodovací činnosti názoru senátní většiny, což je v naprostém rozporu s požadavky na nezávislý a nestranný výkon funkce soudce Ústavního soudu.

Tyto důvody, které uvádím, jednoznačně podle nás svědčí pro zrušení možnosti opakovaného výkonu funkce soudce Ústavního soudu toutéž osobou a to také je podstatou navrhované právní úpravy. Doprovází ji návrh na prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu, a to z deseti, ze současného desetiletého období na dvanáct let. Tato změna se jeví jako vhodná právě s ohledem na argumenty, které jsem před chvílí uvedl.

Po zvážení všech relevantních argumentů jsme se přiklonili k možnosti dosáhnout této změny Ústavy ČR v průběhu legislativního procesu prostřednictvím jednoduchého pozměňovacího návrhu, který předkládáme, bude-li na ní panovat po důkladném projednání, jaké si změna Ústavy přirozeně žádá, shoda.

Děkuji za pozornost, takto asi velmi stručně, a pevně věřím, že předkládaný návrh najde mezi vámi podporu.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Také vám děkuji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Marie Benešová. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Marie Benešová: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, návrh byl představen, já s ním v podstatě nemám problém a vždycky jsem podporovala jeden mandát, který se neopakuje, protože to vždy vede k tomu, že pak ti soudci ve snaze, aby znovu obnovili mandát, už se nechovali nezávisle. S tímto problém mít nebudu, návrh určitě podpořím. V podstatě se dá říci, že mandát se prodlužuje z deseti na dvanáct let, což je v podstatě o dva roky více. Jak jsem konzultovala na Ústavním soudu, ani ústavní soudci s touto změnou mít problém nebudou.

Doporučovala bych propustit do druhého čtení a přikázat ústavněprávnímu výboru, kde se o tom pobavíme. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji jednu přihlášku, a to pana poslance Plíška. Prosím.

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych se i já přimluvil za to, abychom propustili tento návrh změny Ústavy do druhého čtení. Tento návrh získal podporu v podvýboru pro Ústavu ústavněprávního výboru. A není to první návrh, který bychom propustili do druhého čtení, protože jsme už před časem propustili do druhého čtení návrh ústavní změny od poslanců KSČM, který se týká toho, že by poslanec ztratil mandát v případě pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin. Takže je potřeba říci, že už ústavněprávní výbor projednává, nebo má k projednání jinou novelu Ústavy.

Bohužel musím konstatovat, že je tady také zaparkovaný vládní návrh, který nevyslyšel některé návrhy opozičních stran a je předmětem pouze dohody ve vládní koalici.

Samozřejmě si uvědomujeme, že k přijetí ústavní změny je příslušná kvalifikovaná většina v obou komorách českého Parlamentu, ale o tom se dá samozřejmě jednat právě při podrobném projednání, protože z věcného hlediska tento návrh má podporu nejen v podvýboru ústavněprávního výboru pro Ústavu a parlamentní procedury, ale má podporu i odborníků na ústavní právo, a jak jsme se přesvědčili při nedávné návštěvě ústavněprávního výboru v Brně na Ústavním soudu, má tento návrh i podporu Ústavního soudu samozřejmě i s přihlédnutím k některým modifikacím ve druhém čtení, protože jak už řekli moji předřečníci, paní poslankyně Benešová a hlavní předkladatel kolega Ženíšek, není žádoucí opakovat mandát u soudců Ústavního soudu, protože při tom potenciálním opakování mandátu hrozí, že v závěru prvního funkčního období buď budou přizpůsobovat svá rozhodnutí momentální politické většině v Senátu, nebo naopak, v Senátu schváleni nebudou, protože bude hodnoceno, jak rozhodovali v konkrétních rozhodnutích, usneseních či o nálezech Ústavního soudu.

Takže myslím, že vzhledem k tomu, že jiný návrh novely Ústavy už máme v ústavněprávním výboru ve druhém čtení, není problém tam propustit i tento návrh. Možná se aspoň, nevím, jestli v tomto volebním období, zamyslíme nad tím, že bychom mohli jednat v rámci nejenom koalice a opozice, ale napříč politickým spektrem o těch návrzích, které mají šanci, a myslím si, že tento návrh je docela podrobně prostudován a hlavně rozpracován a odsouhlasen, že se o něm můžeme bavit. Proto vás žádám o jeho podporu i přesto, že jej předkládají opoziční poslanci. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Tejc. Prosím.

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji za slovo. Tu debatu asi můžeme vést i nadále, jestli je dobře, aby zkušený a dlouholetý soudce nemohl opakovat mandát, přestože by o tom byl přesvědčen i prezident i Senát a ten člověk by měl zájem dále pracovat a využít těch zkušeností nadále na Ústavním soudu, nebo je to naopak riziko z hlediska možné ovlivnitelnosti v tom jednom období pro období další, chtěl-li by ten mandát získat. Já bych se teď spíše bránil tomu, abychom přijímali novely Ústavy za toto období dvě, tři, čtyři, měnili jednotlivosti. Ale nechci bránit tomu, aby návrh pokročil do dalšího projednávání, takže nebudu dávat návrh na zamítnutí, jen bych chtěl požádat o to, abychom v případě, že návrh postoupí dál, nejdříve využili možnosti, bude-li projednáván současně vládní návrh širší novely Ústavy, aby toto bylo nejdříve projednáno jako pozměňovací návrh, nebude-li ten návrh schválen nebo nebude-li akceptován ten pozměňovací návrh, pak by návrh, který tady máme, byl použit samostatně a mohl by být přijat. Takže spíše jde o to, abychom neustále neměnili Ústavu, a pokud bude možný jeden pokus, abychom to zvládli společně, pokud ne, pak se k tomu návrhu můžeme vrátit. Ale ten návrh může být ve výboru, může být projednán a můžeme tedy počkat s jeho zařazením na sněmovnu, podle toho, jak to bude vypadat s tím návrhem, který je širší. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy pan poslanec Karamazov, řádně přihlášený do rozpravy. Prosím.

Poslanec Simeon Karamazov: Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych také vyjádřil předkladatelům podporu v jejich záměru, který spočívá v prodloužení funkčního období soudců Ústavního soudu České republiky z deseti na dvanáct let a zároveň ve znemožnění vykonávat tuto funkci více než jednou.

Jak sami navrhovatelé v důvodové zprávě naznačují, role soudců Ústavního soudu není vždy vnímána pouze z odborného právního hlediska, mnohdy však i z hlediska politického. Příkladem může být rušení zdravotnických poplatků, z doby dřívější pak třeba projednávání souladu Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem. Obě tato témata a samozřejmě i mnohá jiná jsou natolik právně složitá, že ne vždy je možné o nich učinit jednoznačný závěr. O to více se pak vytváří prostor pro politiky, aby mísili argumentaci právní i politickou. Výsledkem toho je pouze politický tlak na jednotlivé soudce. Ti potom, ač nepochybuji o jejich nejlepších úmyslech, chtě nechtě musejí být tímto tlakem ovlivněni. Není to ani jinak možné, když o jejich případném dalším setrvání na Ústavním soudu rozhoduje prezident spolu se Senátem. Na základě toho se domnívám, že zamezení možnosti, aby ústavní soudce byl zvolen do své funkce více než jednou, může posílit nezávislost ústavních soudců, a tento návrh má tudíž moji podporu.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Jestli je tomu tak, končím obecnou rozpravu a táži se, zda si pan navrhovatel nebo paní zpravodajka chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak.

Vzhledem k tomu, že nepadl návrh na vrácení nebo zamítnutí předloženého návrhu, budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím, žádný návrh. Přistoupíme k hlasování.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování s pořadovým číslem 227, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro návrh 127, proti 1. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu výboru.

Předseda Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru a já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru nebo výborům. Neeviduji žádnou přihlášku, tedy žádnému dalšímu výboru tento tisk nepřikážeme. Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji jak panu navrhovateli, tak paní zpravodajce.

Přečtu omluvy. Od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr zahraničních věcí a dále dnes od 15.30 do 17.00 se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Běhounek.

Otevírám další bod dnešního jednání a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.