Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

46.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Petra Adama, Augustina
Karla Andrleho Sylora, Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Karla Pražáka,
Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové, Martina Lanka a Jiřího Štětiny
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu
a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 183/ - prvé čtení

Stanovisko vlády vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 183/1. Prosím, aby předložený návrh uvedl zástupce navrhovatelů pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo. Dovolte mi, abych vám představil základní parametry novely Úsvitu, kterou se mění zákon o místním referendu. (V sále je hlučno.)

Cílem zákona je posílit možnost úspěšného konání referenda na místní úrovni. Paragrafové znění tohoto návrhu neznamená radikální změnu v systému hlasování o místních otázkách. Uvolnění parametrů se vztahuje pouze na § 48, který hovoří o podmínkách platnosti a závaznosti výsledku referenda. Doposud je k platnosti rozhodnutí v místním referendu třeba účasti alespoň 35 % oprávněných osob zapsaných v seznamu oprávněných osob. Nově by toto kvorum mělo být zrušeno a rozhodnutí v referendu by mělo být platné bez ohledu na účast. Rovněž v dalších částech § 48 se zrušují podmínky, které velmi limitují platnost a závaznost referenda v praxi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane předsedo. Poprosím, aby se sněmovna ztišila. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marek Černoch: Úsvit má ve svém programu podstatnou změnu volebního systému, nicméně při přípravě tohoto zákona jsme šli opravdu na minimalistickou cestu a hledali jsme určitý základ, který by měl reálnou šanci na úspěch v této Sněmovně. V zákoně o místním referendu tak i nadále zůstávají podmínky týkající se např. rozsahu otázek, ve kterých nelze hlasovat. Beze změny zůstává i způsob iniciování referenda, např. počet podpisů potřebných k podpoře návrhu přípravného výboru. Jak jsem řekl, my bychom si dokázali představit mnohem širší změnu tohoto zákona, ale jdeme cestou nejmenšího odporu. Pokud by byla následně ve výborech nalezena shoda na širší úpravě zákona, byli bychom za to rádi.

Cíl návrhu zákona spatřujeme nejen v samotném vypuštění kvora pro účast při hlasování, ale také otevření debaty na půdě parlamentu, která by měla vést k co nejširší aplikaci prvků přímé demokracie na místní i celostátní úrovni. Dle našeho názoru by měl být u místních referend zaveden systém jako u všech druhů voleb, tedy že výsledky jsou platné a závazné bez ohledu na účast. Mandát získaný ve volbách má vždy stejnou sílu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Josef Zahradníček. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, paní poslankyně, páni poslanci, mým úkolem je přednést zpravodajskou zprávu ke sněmovnímu tisku 183, tedy k poslaneckému návrhu na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Skupina poslanců předložila návrh zákona Sněmovně 25. dubna 2014. Parlamentní institut vypracoval stanovisko ke sněmovnímu tisku 183 č. 0183. Návrh byl zaslán poté vládě k vyjádření stanoviska 30. dubna 2014. Vláda zaslala nesouhlasné stanovisko poslancům 29. 5. 2014. Stanovisko vlády rozeslané poslancům tedy bylo 29. 5. doručeno jako sněmovní tisk 183/1.

Tolik zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první s přednostním právem přihlásila paní místopředsedkyně poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Jana Černochová. Prosím, paní místopředsedkyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já myslím, že nikoho nepřekvapím tím, že za náš klub mohu sdělit stanovisko, že tento návrh nepodpoříme, protože návrh není kvalitní, zpochybňuje princip demokratických voleb. Budeme navrhovat zamítnutí tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Tomio Okamura, po něm pan poslanec Petr Bendl.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dovolte mi představit náš návrh novely zákona o místním referendu. Poslední senátní volby znovu ukázaly na absurdní nespravedlnost v našem ústavním systému. Ukázaly na to, že pokud je politik zvolen byť i sebemizivějším procentem voličů, pokud je zvolen třeba jen několika tisíci hlasy, tak pár desítek takto zvolených zastupitelů smí rozhodovat o osudu této země. Volby do komunálu, do Sněmovny i do Senátu nijak neomezují platnost volby. Prostě kdo přijde, tak volí, a kdo je zvolen, ten má mandát.

Demokracie spočívá v odpovědnosti každého z nás za společnost, ve které žijeme. Zavedení a používání metod přímé občanské kontroly politiků je nezbytné pro to, abychom mohli o našem politickém zřízení nadále mluvit jako o demokracii. K těmto nástrojům patří referenda, včetně těch místních. Praxe ukazuje, že tomu, aby byla funkční, brání současné umělé bariéry dané 35% limitem hlasů potřebných pro platnost hlasování. Proto navrhujeme kvorum zrušit. Tak jako je tomu u jakékoli jiné volby v České republice. Jelikož však naše hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD nedisponuje dostatečným počtem poslanců a nejsme vládní stranou, je nám jasné, že náš návrh s velkou pravděpodobností neprojde. Proto bych vás chtěl požádat o propuštění do druhého čtení s tím, že bychom rádi společně s vámi diskutovali alespoň o snížení tohoto kvora. Omezování platnosti referenda stanovením minimálního počtu občanů, kteří se hlasování zúčastní, je omezováním práv občanů. Stačí-li ke zvolení poslance jeden jediný hlas, nemělo by být pro referendum požadováno více. Ostatně i zde ve Sněmovně stačí k většině rozhodnutí prostá většina přítomných poslanců. A Senát o nich nemusí hlasovat vůbec, aniž by to mělo vliv na platnost takových rozhodnutí. Přitom zde přijímáme často velmi závažné normy platné pro všechny občany. A sami všichni víme, že se jedná v mnoha případech také o normy, se kterými nesouhlasí většina občanů, skutečných majitelů tohoto státu, a přesto je vláda prosazuje.

Podle stanoviska vlády má kvorum - cituji - především zajistit dostatečnou reprezentativnost při rozhodování v místním referendu a zabránit současně tomu, aby o zásadních otázkách výkonu územní samosprávy majících přímý dopad na všechny občany obce mohla rozhodnout naprostá menšina oprávněných osob - konec citátu. Přitom vláda zcela úmyslně přehlíží fakt, že pokud nemohou rozhodnout voliči, občané, pak o nejzásadnějších tématech v obci rozhodují zastupitelé zvolení opět jen menšinou voličů, kterých je početně vždy dramaticky méně než občanů, kteří rozhodují v referendu.

Na Praze 7 se v roce 2014 drtivá většina občanů vyslovila v místním referendu pro nulovou toleranci heren. Přes 6,5 tisíce hlasů bylo pro nulovou toleranci a pouze 600 proti. Přestože tu je zcela legitimní a zjevně prokázaná většinová vůle občanů, pro formální omezení nebylo jejich rozhodnutí závazné. Přijde tohle někomu demokratické? A sami víte, že to je pouze jeden z mnoha takových případů. Podle vlády a velké části politiků je tedy nepřijatelné, aby rozhodovali občané, kteří se dostaví k volbám v menším počtu, než jim určí politické elity, ale je naprosto v pořádku, když o zcela zásadních věcech rozhoduje ještě menší menšina politických elit.

Přes 80 % občanů odmítlo v dubnu 2014 účast v evropských volbách, tzn. volební účast v těchto volbách byla pod 20 %. A přestože volební účast v těchto volbách do Evropského parlamentu byla menší než 20 %, tak noví europoslanci rozhodují o závažných směrnicích, přestože pro ně hlasovala naprosto zanedbatelná menšina občanů. Stejně tak to je v případě posledních senátních voleb. Senátora v druhém kole volilo rekordně málo občanů, volební účast byla jen kolem 16 %. A tady si strany a politici pochopitelně s radostí mandáty vždy uznají. Pro elity totiž u nás dlouhodobě platí jiná pravidla než pro běžné občany.

Doufám, že se shodneme v tom, že u místního referenda rozhodně neplatí argument, který tady padal z úst odpůrců celostátního referenda, kdy jsem tady předkládal návrh na zákon o celostátním referendu, a to že by občané neměli dostatek informací či že občané sami nejsou schopni rozhodnout. Kde jinde bychom měli začít s větším zapojením občanů do správy věcí veřejných než právě na místní úrovni, kde občané každý den mnoho let žijí a pracují a vnímají vše, co se kolem nich v jejich obci děje. Odstranění nerovnosti mezi obyčejnými občany a vyvolenými stranickými elitami je pro nás v našem hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD zcela zásadní priorita a měla by to být priorita i pro všechny rozumné politiky. Potlačování demokracie, elitářství, zneužívání moci a opovrhování občany se nakonec vždy obrátí proti vyvoleným elitám. To, co je na demokraciích nejdemokratičtější, není volba poslanců. Poslanci se volí všude - v diktaturách i v monarchiích. Demokracii od nedemokracie odlišuje něco naprosto jiného, a to zda má občan šanci dovolat se v rámci systému svých práv, zda může reálně ovlivnit politické dění ve své zemi, zda je to on, kdo má poslední slovo, nebo nějaká elita. V tomto ohledu jsme se k demokracii posunuli jen tím, že jsme vládu jedné strany vyměnili za nadvládu několika politických stran, přesněji za vládu stranické oligarchie.

Po celé republice se neustále opakují místní referenda neplatná kvůli nízké účasti voličů, resp. kvůli zákonem nastavenému vysokému 35% kvoru účasti. Pominu teď případy, kdy účasti schválně brání radnice pomocí manipulací s termíny a místy referend. Faktem je, že část občanů se prostě o veřejné dění nezajímá, a je jedno, zda jde o volby politiků, nebo volbu, zda mají být ve městě herny. Tato část občanů se svého práva dobrovolně zříká tím, že nejde volit, a jasně říkají tímto svým krokem, že nejdou k volbám. Nechávám na vás, milí spoluobčané, abyste rozhodli za mě. Toto je jeden ze základních principů demokracie, že volit může každý a ten, kdo nevolí, dává mandát ostatním. My samozřejmě v našem hnutí Svoboda a přímá demokracie - SPD tento princip zcela jasně uznáváme u voleb zastupitelů. Je proto s podivem, že u referend, a nejen u místních, si vymýšlíme výjimky, resp. ostatní politické strany tolerují výjimky. Každý ví, k čemu a proč směřují. Jediným cílem kvora pro místní referendum i kvora navrhovaného vládou pro celostátní referendum je prostě zabránit tomu, aby se občané politikům míchali do rozhodování. Ale to je něco absolutně protidemokratického. Občané se politikům musí míchat do rozhodování, protože se rozhoduje o nich, o jejich životě. Žádný ze zastupitelů, žádný z politiků není vcelku o nic chytřejší než občané, kteří ho zvolili.

V této souvislosti mi vytanul na mysli výrok pana Schwanzenberga, který na otázku, proč je pan Kalousek tak arogantní, odpověděl médiím v tom smyslu, že se mu nediví, protože inteligence pana Kalouska převyšuje ostatní poslance. Dovolte mi přesnou citaci slov pana Schwanzenberga z TOP 09, kterou uvedl v médiích na adresu pana Kalouska: "Pokud jste ale vysoce inteligentní, a to on je, a trávíte tolik času v Parlamentu, kde je průměr inteligence IQ tykve, tak potom jste namyšlený." Konec citátu. Nebudu s názorem pana Schwanzenberga polemizovat. Se schopnostmi pana Kalouska v mnoha ohledech jistě nelze soupeřit, ale pokud jsou volení zástupci občanů skutečně na takové úrovni, nevidím důvod, proč by nemohli dosáhnout v našem ústavním systému rovnoprávnosti s těmi, které zastupují, a prvním krokem je zrušení kvor v obecních referendech.

Závěrem jsem vás chtěl tedy znovu požádat o propuštění zákona do dalšího čtení a znovu říkám, že jelikož jsme si vědomi omezené síly poslanců, kteří tento zákon navrhli, včetně poslanců našeho hnutí SPD, nelpíme na zrušení kvora za každou cenu. Budeme rádi i jen za snížení. Kromě výše uvedených důvodů by větší šance na platnost místních referend měla mít za následek i větší zájem občanů o veřejný prostor, což bychom jistě všichni velice uvítali, jelikož je to velmi potřebná věc pro rozvoj a posílení celé naší republiky. Umožněme prosím, resp. umožněte prosím občanům, aby se mohli více zapojit do veřejného dění, aby měli možnost více dýchat se svojí vlastí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi. Jeho vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Nejprve pan poslanec Schwarzenberg, po něm paní předsedkyně Černochová, potom pan poslanec Koubek, potom pan poslanec Jeroným Tejc, všechno faktické poznámky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Vážené poslankyně, vážení poslanci, pane předsedající, zde bylo několikrát teď mluveno o nějakých elitách. Po pravdě řečeno jsou zde míněni zvolení poslanci Sněmovny, Senátu, krajští zastupitelé a městští zastupitelé. Ty jsme my zvolili, oni jsou naši zástupci. To není nějaká elita! A my jsme je zvolili, aby konali svou práci a rozhodovali. To je jejich úkol, jinak je zbytečné je volit. To bych jenom chtěl k poznámce k nějaké elitě. Děkuji mnohokrát. (Potlesk poslanců TOP 09.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Černochová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Když už tady zaznělo v projevu mého předřečníka pana Okamury několikrát IQ tykve, tak možná bychom si po třech letech, kdy tady sedíme, mohli pamatovat, jak se kdo jmenujeme. Pan Schwarzenberg, pane Okamuro prostřednictvím pana Gazdíka. Ne Schwanzenberg! Prosím, abyste si to zapamatoval. Napište si to klidně na papírek, ať tady nekomolíte někomu jméno. Skutečně je to nedůstojné této Sněmovny.

A k těm vašim faktickým připomínkám prostřednictvím pana místopředsedy Gazdíka. Cokoliv jste řekl, bych mohla zpochybnit. Jeden hlas. Stalo se někdy v nějakých volbách, že by přišel volit jeden člověk? To se nestalo. Samozřejmě že je tady 5% hranice, samozřejmě že u referend, u místních referend to je odvozeno od počtů obyvatel jednotlivých obcí a je to, myslím si, poměrně dobře nastaveno a není, jak už jsem řekla před chvílí, žádný důvod něco na tom měnit. Nedělejte ze starostů a ze zastupitelů nesvéprávné bytosti. Já jsem v komunální politice 18 let, prošla jsem pěti komunálními volbami a mám nulovou toleranci k hazardu, protože vnímám, co chtějí občané Prahy 2. Naslouchám jim a jako starostka městské části s nimi umím komunikovat, přestože mi nebude každého půl roku někdo svolávat nějaká místní referenda, protože nejlepší výsledek toho, jak jsou spokojeni voliči s prací na radnici, jsou komunální volby. Ale vy evidentně v rámci hnutí Úsvit tu zkušenost s komunální politikou nemáte, tak proto tady plácáte takovéhle nesmysly! (Potlesk poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pardon, s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Koubek, po něm pan poslanec Jeroným Tejc, po něm pan poslanec Černoch. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se přihlásil s faktickou poznámkou, kterou mám obsahově stejnou jako moje paní předřečnice. Chtěl jsem požádat pana Okamuru, a už jsem mu to říkal i soukromě mezi čtyřma očima, že komolí jméno pana předsedy, nebo čestného předsedy naší strany. Teď to tady jenom opakuji, když už mu to nestačilo říct mezi čtyřma očima, tak pro jistotu i podruhé na mikrofon. Není to uctivé. A dovolím si v této souvislosti připomenout, drahý pane kolego poslanče Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, vy jste se před časem ohradil proti článkům v Reflexu, který vás označoval za Pitomia. Jistě to bylo správné, ale pokud budete i nadále komolit neslušně jména kolegů tady ve Sněmovně, tak jestli to ohrazení proti tomuto označení nebylo předčasné. (Potlesk poslanců TOP 09 a některých dalších.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou pan poslanec Jeroným Tejc. Já se velmi omlouvám, páni poslanci, ale faktické poznámky mají přednost.

 

Poslanec Jeroným Tejc: Děkuji. Chtěl jsem se ohradit spíše za nás němčináře, protože skutečně asi ne každý zná tento jazyk a vidí rozdíl mezi schwarz a Schwanz. Takže pro ty, kteří nevědí, schwarz je černý a Schwanz je ocas. Pan ministr bývalý se jmenuje Schwarzenberg. Myslím, že to není poprvé ani naposled na konto pana poslance Okamury, není první, kdo se takto mýlí, ale asi je zdvořilé, abychom si tady řekli, co jaké jméno znamená, a nekomolili se vzájemně, protože nás, kteří tento jazyk byť nedokonale ovládáme, to poněkud rozrušuje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Černoch, po něm pan poslanec Okamura.

 

Poslanec Marek Černoch: Já bych se jenom velmi rád ohradil vaším prostřednictvím k tomu, co zde říkala paní kolegyně Černochová - taky Černoch. To máme česky, máme výhodu.

Vy jste říkala, že hnutí Úsvit nemá žádné zkušenosti z komunální politiky. Nevím, jestli jste se ohrazovala vůči tomu, co jsem říkal já, nebo vůči tomu, co říkal pan poslanec Okamura. Nemáme. Máte pravdu, v tom s vámi souhlasím. A musím říct, že beru to jako takový hendikep, který chceme samozřejmě napravit, protože ono to od té komunální politiky opravdu celé jde. Jde to zespoda, jde to od těch lidí. Nikdy jsme neřekli, že by byli nesvéprávní starostové nebo zastupitelé. Nic takového není pravda. Myslím si, že pokud někdo dostane důvěru, tak je to správně. Na druhé straně je také legitimní nástroj referendum k tomu, aby lidé měli možnost vyjádřit svůj názor a svoji vůli. To je vše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Omlouvám se, teď faktická poznámka pana poslance Okamury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Tomio Okamura: Já jenom krátce - tři věci.

Samozřejmě se omlouvám, protože neumím německy, takže se omlouvám, nebyl v tom záměr. Přijměte moji omluvu, dám si pozor.

Druhá věc je, že bych chtěl upozornit na ty nesmysly, co tady říkala, vaším prostřednictvím, paní poslankyně Černochová, protože já jsem na rozdíl od vás absolvoval úspěšně senátní volby. A já jsem nevěděl, že v druhém kole senátních voleb je pětiprocentní kvorum. Žádné tam není. Takže to vás jenom upozorňuji. Je to tedy standardní mechanismus, že není žádné kvorum u volby například do Senátu.

A třetí věc je na toho anonymního pana poslance, jehož jméno jsem si ani po třech letech nezapamatoval, ani si na ně nevzpomenu, reagovat opravdu nebudu. Promiňte, na osobní sprosté invektivy je pod mojí úroveň, abych tady reagoval. Ani nevím, jak se jmenujete, takže vás ani nemůžu prostřednictvím pana předsedajícího oslovit, promiňte.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Lank, po něm paní poslankyně Hnyková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Lank: Děkuji. Budu jenom velice stručný. Když už jsme tady u toho, abychom si hezky věci upřesňovali a vyjasňovali, tak tady upřesním ještě jednu věc, co se týče strany Úsvit - Národní koalice. Není úplně docela pravdou, že bychom neměli žádné zkušenosti z komunální politiky. Rozhodně ne všichni, to je pravda. Ale máme mezi našimi členy i mezi poslanci lidi, kteří několik dlouhých let - v případě Olgy Havlové 15 let funguje v zastupitelstvu, David Kádner je starostou také dlouhá léta. A mezi našimi členy jsou lidé, kteří zastávají pozice jak v zastupitelstvech, tak na radnicích atd. Takže nějaká zkušenost tam je. Nicméně uznávám, není tak bohatá, jako mají někteří jiní z vás, ale co naplat. My se to pokusíme do budoucna napravit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S další faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Dobré odpoledne. Chtěla bych se, vážené kolegyně a kolegové, vrátit k meritu věci. My tady projednáváme naši novelu zákona o místním referendu. Chtěla bych jenom vám všem připomenout - vy jste sem do Poslanecké sněmovny přišli s určitým programem. My jsme sem také přišli s programem prosazovat, a měli jsme ho ve svém volebním programu, že budeme prosazovat novelu zákona o místním referendu. Tak prosím, vraťme se k dané věci. Chápu, že to mohlo jméno, k jehož zkomolení tady došlo, už se to všechno napravilo - prosím, nevyčítejme si, kdo má jaké zkušenosti. Každý jsme prošel určitou historií životní a to bychom si tady mohli začít vyčítat kde co.

Já bych vás požádala, abychom se vrátili opravdu k tomu, po čem naši občané volají, a to my jsme jim v naší volební kampani slíbili a chceme to tady prosazovat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové i za dodržení času k faktické poznámce. Budeme pokračovat řádnou přihláškou pana kolegy Bendla. Jenom ho požádám o chviličku strpení, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 18 hodin se omlouvá paní kolegyně Květa Matušovská. Dále se omlouvá pan poslanec Vojtěch Adam a pan poslanec Milan Šarapatka.

Pane poslanče, máte slovo k řádné přihlášce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Pokusím se být věcný a už nebudu komentovat komolení jmen. Ale k tomu materiálu.

Myslím, že opravdu ten, kdo psal tento návrh zákona, z té praxe příliš není, při vší úctě ke kolegovi Černochovi, kterého si vážím, stejně jako kolegyně Hnykové a dalších.

Byl jsem členem zastupitelstva, které mělo 33 lidí na Kladně, byl jsem osm let zastupitelem, které mělo 65 členů zastupitelstva ve Středočeském kraji, a jsem členem zastupitelstva v Bratronicích, které má 9 zastupitelů. Tenhle zákon vytváří jakýsi pocit toho, že by docházelo k nějakým obrovským bojům mezi veřejností a zastupiteli. A to není pravda. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že prostě když máme veřejné zasedání zastupitelstva, tak tam si nehrajeme vůbec na to, na co si hrajeme tady, že má tři minuty na vystoupení a podobně. Tam prostě přicházejí lidé, a jsme rádi, když vůbec někdo přijde a má zájem o to, co se v té obci bude dít. A nepotřebujeme k tomu vyhlašovat místní referenda, protože v tu chvíli, když se podíváte do toho, co vlastně navrhujete, tak jednak by to místní referendum muselo projít stejně usnesením zastupitelstva. Jeho vyhlášení by muselo vyhlásit zastupitelstvo. Musely by být komise. Museli by být zastupitelé. Komise by měly nárok ze zákona na odměnu. Všichni by museli mít hlasovací lístky, ověření se vším všudy.

My jsme - z praxe řeknu - teď v Bratronicích dělali, můžu to nazvat, místní referendum s malým "m" jenom o tom, jak mají vypadat zastávky, a byli jsme rádi, když přišlo aspoň 20 % lidí. A samozřejmě že jsme brali ve velký potaz to, jestli použijeme ten či onen typ a půjdeme tím či oním směrem.

Ty klíčové otázky, o kterých tady mluvil pan Schwarzenberg, to je opravdu odpovědností těch zastupitelů - rozpočet, nějaké dlouhodobé plánování apod. Pro mě je největším referendem volba zastupitelstva. To je referendum o tom, jak postupovat dál. Naopak někdy mám pocit, že čtyři roky jsou málo na to, aby se v tom zastupitelstvu něco kloudného udělalo. A v okamžiku, kdy do toho budeme vstupovat a umožňovat jakési populistické hrátky, které budou zasahovat do dlouhodobých projektů apod., tak se v tom obecním zastupitelstvu nakonec nic nestane.

Jsem proti přímé volbě starosty, řeknu na rovinu, a to proto, že podporuji zastupitelskou demokracii. Zastupitelská demokracie nutí všechny subjekty, které se dostanou do zastupitelstva, spolupracovat a hledat kompromis, kdežto přímá volba starosty, a ukazuje to praxe přímé volby prezidenta, přímé volby starostů na Slovensku, spíš jakoby vytváří napětí mezi starostou a zastupitelstvem. A to si nemyslím, že je do budoucna dobře. Neměli bychom měnit zásadní věci, které v podstatě fungují, a fungují na velmi slušné úrovni. A neříkám, že občas nejsou některé excesy správní úřad versus občan, starosta versus občan, ale to není něco, co by bylo plošným problémem v České republice. Spíš bychom se měli snažit hledat, jak jim usnadnit život, ne jim ho příliš komplikovat.

A ještě poslední věc, kterou k tomu řeknu. Mohlo by to být někdy i ze strany zastupitelstva třeba alibismus. Bojím se rozhodnout, a tak se radši zeptám zastupitelů (občanů?). Prostě jsem tam, tak jak tady bylo řečeno, zvolen na čtyři roky, mám svoji odpovědnost. Za čtyři roky skládám účty a buď si řeknu znovu o důvěru těm občanům, anebo nikoliv.

Jsem přesvědčený, že kdyby takto byl přijat ten návrh zákona, nestane se v podstatě vůbec nic, protože by to stejně nikdo nevyužíval. Je to drahé a komplikované. Zastupitelstvo se bez toho, že by vyhlašovalo místní referendum, může zeptat občanů, na co chce, může položit otázku, jak chce, kdežto ten zákon o místním referendu říká, jak ta otázka vlastně má vypadat, aby bylo možno odpovědět ano nebo ne, a podobně, takže se to dostává podle mě do byrokratických zátěží, které jsou nadbytečné. Zastupitelstvo to může udělat tak jako tak.

Z důvodu nadbytečnosti dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona v prvním čtení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Zpravodaj jistě zaznamenal návrh na zamítnutí. Dalším přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já bych se také pokusil říci pár slov k tomuto návrhu zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já se vám, pane poslanče, pokusím zjednat nějakou důstojnou atmosféru, pokusím se ztišit sněmovnu. Podařilo se.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl navázat na kolegu Petra Bendla, který to řekl velmi pěkně - proč zasahovat do systémů, které fungují? No, tady je trošku matení pojmů hned od začátku. Představa, že prostě kvorum referenda vůbec nebude, tak někdo by si mohl představovat, že se sejde dvacet lidí v hospodě, vymyslí si, že vyhlásí referendum, a prostě když těch dvacet lidí půjde hlasovat, že to tak bude. Tak to není, přátelé.

Je potřeba říci, že zastupitelstvo obce může vypsat referendum samo. Znám případ v jedné obci, kdy to udělali. Podle mě to udělali špatně, neměli dost odvahy, aby se rozhodli sami na veřejném jednání zastupitelstva. Dopadlo to samozřejmě tak, jak si nepřáli, ale protože to vyhlásilo zastupitelstvo, tak důvěra v to zastupitelstvo těch občanů byla tak vysoká, že hlasovali v tom referendu ano.

Když zrušíme kvorum, tak to má tady další háček, tento návrh zákona. Na to, abyste mohli svolat referendum, potřebujete - ten přípravný výbor musí sehnat podpisy a ty podpisy jsou procentově odstupňovány od velikosti obce, takže to není vůbec jednoduchá záležitost vypsat referendum. A mohu říci, že v řadě případů, kdy se jednalo u referenda o úplném zákazu her a automatů v obcích, tak právě toho se ti organizátoři báli. Protože víte, to referendum se vždycky svolává na konkrétní téma a to téma by mělo tu společnost zajímat. A když to tu společnost zajímá a dejme tomu jako v případě, když to vyhlásilo zastupitelstvo, tomu věří, no tak pak ten počet těch lidí přijde a dopadne to pozitivně, ale když ten problém je uměle nafouknutý a existuje v hlavách několika aktivistů, no tak pak samozřejmě oni žádné kvorum nechtějí, protože si myslí, protože vědí, že to lidé v referendu odmítnou, že se na to prostě vykašlou.

Varuji před zrušením kvora. Varuji před úpravou tohoto návrhu zákona. Tady jste říkali, že někdo máte zkušenosti, speciálně navrhovatelé říkali, že už nejsou takoví, že by nevěděli, o čem je komunální sféra. Věřte mi, já po 22 letech působení v komunální sféře moc dobře vím, o čem mluvím, za 18 let mého starostování ani jednou nebylo referendum, nebyl důvod. Když nám občané chtěli něco říci, že jsou nespokojeni, tak nám to řekli jasně a důrazně. Obec je něco jiného než tady v Praze Sněmovna. To si řekněme na rovinu. Tady vám možná někdo nadává po facebooku nebo po internetu. Na obci, na té malé, vám to vysvětlí ručně, na té velké vám to dají sníst jinak. Takže prosím vás, rozum do hrsti a zamítněme to už v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. To je poslední přihlášený do rozpravy. Ještě vidím kolegu Koubka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Jestli ještě dovolíte, připojím se ke svým předřečníkům, kteří říkali, že něco takového není úplně nezbytně nutné. Jestli dovolíte, pokud jste to nečetli, tak je srovnání referend, jejich úspěšnosti, platnosti a závaznosti v uplynulých letech. Když budete jenom minutu věnovat té statistice, kterou vám přečtu, tak uvidíte, že to je nástroj, který je zakotven, který je účinný. Je účinný, protože se s ním také zachází rozumně a iniciátoři jednotlivých referend, když mají silné téma a dokážou se nad tím zamyslet, dokážou také prosadit to, že k tomu referendu přijde i podle stávajících platných podmínek dostatek lidí a toto referendum je platné.

Když to vezmu od roku 2008, od kterého už platí stávající současné podmínky, tak v roce 2008 bylo na místní úrovni vyhlášeno 16 referend, z toho počet platných bylo 12 a počet závazných 10.

V roce 2009 bylo vyhlášeno 21 referend, z toho počet platných bylo 15 a závazných 13.

V roce 2010 bylo vyhlášeno 28 referend, z toho jich bylo platných 26 a závazných 24.

V roce 2011 bylo 10 referend, počet platných bylo 9 a všech 9 bylo závazných.

V roce 2012 bylo vyhlášeno na místní úrovni 20 referend, platných bylo 19 a závazných 18.

V roce 2013 bylo vyhlášeno 27 referend, platných bylo 20 a počet závazných 20.

V roce 2014 počet referend byl 47, počet platných 24 a závazných také 24.

Z té statistiky jednoznačně vyplývá, že ti, kteří chtějí a mají silné téma, si dokážou referendum také naplánovat tak, že ho třeba spojí s komunálními volbami nebo s jinými volbami, a nejenže k referendu přijdou lidé, ale je nejen platné, ale je dokonce na místní úrovni závazné.

Za klub TOP 09 se připojují k zamítnutí v prvním čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jiřímu Koubkovi. Pan poslanec František Laudát se hlásí do rozpravy s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, před tím hlasováním už tady zaznělo, jak se bude chovat TOP 09. My podpoříme návrh na zamítnutí v prvém čtení.

Jenom na vás chci apelovat. Blíží se krajské volby, pak budou za rok parlamentní volby, jsou volby do třetiny Senátu. Prosím, říkejte všem občanům ve smyslu toho, co už kdysi řekl velký inovátor, stojí za ním takové věci, jako je vývoj startování motoru a podobně, Charles Franklin Kettering - občané by se měli zajímat, říkejme: občané, zajímejte se o svoji budoucnost, už jenom proto, že v ní budete muset strávit rok života. Když se nám toto napříč politickým spektrem podaří lidem vysvětlit, tak tady nepotřebujeme vymýšlet účelové zákony a další a další věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Laudátovi. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Pan navrhovatel? Pan zpravodaj? Pan navrhovatel nechce, pan zpravodaj shrne rozpravu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Jenom krátce bych zhodnotil rozpravu a faktické připomínky. V rozpravě vystoupilo pět kolegů, s faktickými připomínkami vystoupilo deset. Z těch pěti byly čtyři návrhy na zamítnutí návrhu zákona již v prvním čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Rozhodneme tedy o návrhu na zamítnutí. Ještě zagonguji, protože jsem samozřejmě požádal kolegy, kteří diskutovali o jiných věcech - odhlásil jsem vás a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.

 

O návrhu na zamítnutí návrhu zákona o místním referendu v prvním čtení rozhodneme v hlasování pořadové číslo 186, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti zamítnutí? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 186, z přítomných 132 poslanců pro 89, proti 13. Návrh byl přijat, a tedy návrh podle tisku 183 byl zamítnut v prvním čtení.

 

Děkuji panu zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod 46.

 

Dále budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.