(12.00 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Pokud to tak bude, tak dobře. Ale co se tady dělá třináct měsíců? To už mohlo být třináct měsíců hotovo! To je pořád stejný proces, který jsme věděli před třinácti měsíci a který víme dneska. Ale říkám rovnou, pokud to přinesete, my to nebudeme blokovat. Jenom jsme poměrně skeptičtí k tomu, jestli to zabere a jestli na základě takto přijatého zákona všichni ti úředníci z DJ Environment a ostatní řeknou ano, to je v pořádku, oni si schválili výjimku. Tak tam dejme 50 staveb, a ne 11! Kde jsme vzali číslo 11? Jak k tomu přijdou ty ostatní stavby, které na tom seznamu nejsou? Přece naším společným zájmem je, aby se to týkalo všech staveb. A to je to, co bychom měli řešit.
Jsme na mimořádné schůzi jenom proto, že jste o tom nechtěli debatovat v normálním bodu řádné schůze. To je třeba si říct. A my jsme nesvolali schůzi proto, abychom tady říkali premiérovi: odvolejte toho, odvolejte toho, potrestejte toho! My jsme to svolali proto, abychom vám opět stejně jako u mýta nabídli pomoc. U toho mýta jste to odmítli. Tak možná tady to neodmítnete. Já bych byl rád.
Vy jste si sami nechali zpracovat RIA v roce 2014, mám někde i přesné datum, to bylo za této vlády, která se týkala ekonomických a makroekonomických dopadů u liniových staveb. A z toho materiálu, který jste vy sami objednali a zaplatili, vyšlo, že u silničních staveb když zkrátíte dobu přípravy o jeden rok, resp. když o jeden rok začnete dřív realizovat, tak ušetříte zhruba 8 % investičních nákladů. U železničních staveb 8,7 %. Jsou to čísla Sobotkovy vlády. Ale to platí i naopak. Když to prodloužíte o rok, tak zvednete investiční náklady o 8 % u dálničních staveb a o 8,7% u železničních staveb. A to není přijatelné pro Českou republiku. Protože pokud budeme optimisté a řekneme, že to bude trvat dva roky, nová EIA, tak to už máte 16 %. Reálně hrozí to, že v rámci nového projednávání vzniknou nové požadavky, most pro medvěda a podobné věci, které se velmi často objevují, nový sjezd, další sjezd více sjezdů. A abychom to dostali, budeme muset znovu projektovat. A tím nejenom že zaplatíme posuzování vlivu EIA, že případně zaplatíme nové projekty, ale taky zvýšíme odhadované investiční náklady na ty konkrétní akce. A nikde nemáme jistotu, že nakonec na ty akce s novou EIA, s novým projektem, s novým odhadem nákladů ty evropské peníze dostaneme. Ale v okamžiku, kdy spustíme nový proces EIA, tak ty platné, které máme, platit prostě přestanou. To není obousměrná komunikace. To je jednosměrka. Takže když se rozhodneme, že staré neplatí, tak už nemáme cestu zpět. A budeme doufat a budeme optimisté, že to půjde rychle, nebude nás to stát tolik peněz a možná ty evropské peníze dostaneme.
Já jsem opakovaně mluvil o tom, že resort dopravy, ale celá Česká republika by se měla začít připravovat na období od roku 2023. Já vím, že to dneska vypadá jako fikce, co bude za šest let. Nebudou evropské peníze na dopravní infrastrukturu! My potřebujeme za těch šest let úplně reformovat financování dopravní infrastruktury. A to není úkol na jednu vládu. Na to se musí najít větší politická shoda, abychom našli model, který nám umožní potom v roce 2022 nebo možná 2023 mít významné peníze na výstavbu, ale i údržbu dopravní infrastruktury.
A protože vím, kolikrát jezdili dotčení ministři v okamžiku, kdy byl ten první infringement, kdy hrozily skutečně nějaké ztráty, kolik jednání oni osobně absolvovali s komisařem, s komisaři, s kolegy z jiných států, tak já kladu jednoduchou otázku: Kolik jednání na téma EIA absolvoval pan premiér v Bruselu? Kolik jednání osobně absolvoval ministr životního prostředí? A kolik jednání osobně absolvoval ministr dopravy? Já neznám odpověď. Až ji budu znát, tak pak to budu komentovat, případně říkat ano, z mého pohledu to bylo dostatečné, nebo z mého pohledu to nebylo dostatečné.
Mluvil jsem o tom před několika dny v jiném bodě. Evropská unie jsme i my. To není někdo imaginární, který nám něco přikazuje, a my máme něco plnit. A já myslím, že není normální, abychom akceptovali princip retroaktivity. To skutečně není normální. V České republice to možné není! To už judikoval opakovaně Ústavní soud a každý, kdo přináší nějaký návrh do legislativy, ví, že to není možné. Tady najednou jsme připraveni akceptovat princip retroaktivity a říkat a sypat si popel na hlavu: No, my je máme staré a to už je dlouho! A už jenom Slováci mají tak staré! Ale jsou platné! To je klíčové adjektivum. Ne, že jsou staré, ale že jsou platné. A nebylo jednoduché je získat. A jestli ten proces otevřeme znovu, tak neříkám, že na všech, ale na mnoha úsecích může hrozit zdržení o pět a více let. Myslím si, že je naším společným zájmem, abychom tento princip jako Česká republika, jako Poslanecká sněmovna odmítli.
Já vím, že to pak budu načítat ještě v rozpravě, pokud schválíte program, ale podle signálů, které mám, program schválen bude, tak abyste kolegové mohli přemýšlet, abych to nečetl dvě vteřiny před samotným hlasováním, tak my jsme připravili tři návrhy usnesení. První dva bychom chtěli, aby se hlasovaly dohromady A třetí aby se hlasoval zvlášť. První dvě se týkají Bruselu, Evropské komise a to třetí se týká domácí politiky.
Navržené usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky důrazně odmítá princip retroaktivity, který Evropská komise uplatňuje vůči České republice v otázce stanovisek EIA." A k tomu konstatuje, že: "Tímto přístupem Evropská komise jedná v přímém rozporu s českými národními zájmy."
A b), abychom ocenili činnost našich ministrů: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že ministr životního prostředí Richard Brabec naprosto selhal v otázce řešení stanovisek EIA."
Děkuji. (Potlesk z lavic ODS.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě je jedno přednostní právo, předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Pane předsedající, paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Budu velmi krátký. Odůvodním, proč poslanecký klub KSČM podpoří tentokrát program této mimořádné schůze.
To jednání bylo svoláno s cílem, aby byly zodpovězeny otázky, které souvisejí s platnou legislativou a podmínkami Evropské komise v otázce posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA. Otázky byl vyvolány situací, která nastala v přípravě a v realizaci projektu silniční a železniční dopravní infrastruktury. A právě v resortu dopravy je ten dopad, který hrozí, doopravdy největší, nejtěžší, nejhorší, přímo ohrožena realizace 65 infrastrukturních staveb v hodnotě zhruba 90 mld. korun. Jsme přesvědčeni v klubu KSČM, že je nutné odblokovat uvedenou situaci, že je nutné nezastavovat přípravy a realizaci oněch dopravních staveb. A situace kolem přijímání novel zákona o posuzování vlivu na životní prostředí není tady žádnou novinkou, podobně jako způsob notifikace těchto novel zákona na úrovni Evropské komise.
Je velmi varujícím výsledek vyjednávání s Evropskou komisí a hlavně dopady do praxe přípravy dopravních staveb. Jsem přesvědčen, že dopady jdou i do dalších resortů, kde je podmínkou schválení a realizace projektů získání stanovisek o posuzování vlivu na životní prostředí. Je třeba si uvědomit, konstatovat, vzít v úvahu, že Poslanecká sněmovna právě prostřednictvím hospodářského výboru na možná rizika související s velmi liknavým přístupem - a tady musím říci, že šlo jednak o resort životního prostředí, jednak resort místního rozvoje - v přípravě a notifikací novel zákonů pro stanoviska EIA upozorňovala už od roku 2014. Současně byl požadován mnohem tvrdší a aktivnější přístup k jednání o podmínkách pro aplikace směrnice Evropské komise o EIA a opakovaně bylo požadováno vyřešení problematiky verifikací EIA aktivní spoluprací mezi ministerstvy životního prostředí, místního rozvoje, Ministerstvem dopravy a také Evropskou komisí z důvodů zahajovaného čerpání prostředků Evropské unie z operačního programu Doprava v roce 2014 až 2020. Zejména z důvodu již mnohaletého financování výstavby dopravní infrastruktury z prostředků Evropské unie. Pravidelně jsme byli jako poslanci a poslankyně ubezpečováni představiteli Ministerstva životního prostředí, Ministerstva pro místní rozvoj, že notifikace v Evropské komisi proběhne bez zásadních dopadů do správních řízení zde v České republice.***