(11.20 hodin)
(pokračuje Laudát)
A my dneska společně s Ministerstvem pro místní rozvoj, které by mělo být jaksi gestorem nového řešení, intenzivně spolupracujeme na - pracovně tomu říkám - jednotném povolovacím řízení, tedy podobný systém, jako má dneska třeba Rakousko. Záměrně říkám podobný systém, a teď tam rozebírám, jak i Rakousko je v nemilosti u Evropské unie, že tam je problém a že nemůžeme ten model přejmout.
Dál pokračuje: Nicméně je dneska dost jasné, a Evropská komise to několikrát jasně, a mám ty důkazy, písemně vyjádřila, že je tady jistý manévrovací prostor. Ale potom jsou tady věci, které budou velmi pravděpodobně pro Evropskou komisi nepodkročitelné. Jinými slovy jsme v situaci, kdy nám Evropská unie celkem jasně říká: Pokud chcete naše peníze, akceptujte naše pravidla. Pokud je akceptovat nebudete, máte smůlu. S touto pozicí jsme do toho vstupovali. Já jsem se zúčastnil celé řady jednání v Bruselu, také jednání tady v Čechách, se všemi dotčenými organizacemi.
Dál pokračuje: Nemluvme o žádném diktátu, ale prostě dlouhodobě Česká republika něco neplnila. A teď se můžeme bavit jenom o tom, jestli a do jaké míry je to za rámec evropské směrnice.
Takže pan ministr nás ubezpečoval jinými slovy, že to vyřeší, že má problém pod kontrolou, a jak to dopadlo, vidíte v těchto dnech a týdnech.
V obdobném duchu se nesla diskuse a odmítání připomínek, kterými jsme jak na hospodářském výboru, byl jsem informován, že i na výboru pro evropské záležitosti, varovali ministra, že v případě, že nebude vyjednána pro Českou republiku výjimka, jaké fatální dopady to může mít. A jedno z posledních částí vystoupení, teď nevím, jestli už to byla závěrečná řeč, cituji zase dále ze stenozáznamu: "Mantra nebudeme stavět. Není to pravda, budeme stavět i tak. Je to kompromis mezi resorty, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou. Ve dvou bodech ještě kompromis nebyl dosažen, dosáhneme ho. Novela stavebního zákona je s touto EIA laděna, protože ji připravujeme společně. Zákon o liniových stavbách stál mírně mimo, budu chtít na toto sám znát názor nového pana ministra dopravy. I my jsme tam dávali dost pozměňovacích návrhů a námitek v rámci resortu. To je asi vše, děkuji vám za tuhle vstřícnost ještě jednou. Přeji hezký večer." V závorce je poznamenáno potlesk poslanců ANO. Takže jste si ještě k tomu průšvihu zatleskali.
Ještě bych odcitoval z jeho dalšího vystoupení k té záležitosti při projednávání novely. Už skončím, co se týká této části. Dostat se ke kompromisu, který plní obě priority, které jsme si na počátku dali, na jedné straně zhojit dlouholeté připomínky Komise a námitky k naší normě, na druhé straně nezablokovat definitivně podnikatelské záměry v této zemi. Pod to bych se, pane ministře, podepsal, pokud byste se v následujících týdnech a měsících po těchto svých výrocích podle toho, i respektive vámi řízený resort, choval.
Já jsem požádal v té oficiální informaci všechna tři ministerstva nejenom o veškerou dokumentaci, kterou jsem, musím říct, nedostal, protože jsem chtěl skutečně požádat o to, abych viděl i zápisy, že vláda ustavila například meziresortní pracovní komisi, která podle těch dat, která mi poskytl pan ministr Brabec, se scházela poměrně často. A docela by mě zajímalo, když se tolikrát sešli, co tam vlastně řešili, a podobně. Ale myslím si, že i jednání této Sněmovny by mělo v závěrečném usnesení skončit výzvou, aby všechna resortní ministerstva plus Úřad vlády dal k dispozici veřejnosti na nějaké internetové stránce veškeré podklady k dané kauze, aby všichni viděli, jakým způsobem je naše země řízena.
V těch požadovaných podkladech jsem poprosil, nebo požádal o to, aby mě také byly specifikovány nebo vydány nějaké podklady o tom, jaké ekonomické dopady ta kauza EIA může mít na naši ekonomiku, a to zejména na stavební průmysl, stavebnictví, ale i na další. Jediný, kdo jakési podklady poskytl, nebo něco napsal, byl pan ministr Ťok, respektive resort dopravy. Bohužel musím konstatovat, že ten, kdo mu to zpracovával, tak vůbec netuší, jak hlubokou krizi nejenom v resortu stavebnictví, pokud pomineme ztracené roky, které zastaví rozvoj tolik potřebné dopravní infrastruktury. Za nejrozvinutějšími zeměmi už jsme desítky let. A ten propad se dále a dále prohlubuje.
Kontra to, i když jsem si vyžádal, a myslím si, že zřejmě spolupráce mezi resorty a vládou nefunguje, protože pokud by fungovala, tak asi by všechny tři resorty, ale zejména resort dopravy a životního prostřední, možná primárně životního prostředí, dal k dispozici materiál, který vláda dostala. Byla to RIA, kterou dostala vláda, nebo Ministerstvo dopravy, v listopadu roku 2014 a verze se zpracovanými připomínkami Legislativní rady vlády a jejích komisí pak v prosinci roku 2014. Já tu RIA, ten materiál, k dispozici nemám. Nicméně mám z něj několik nějak získaných dat. A jestliže vezmu hodnocení Ministerstva dopravy, vyčíslení hospodářských dopadů, tak všechny stavby se opírají - budu citovat pár věcí - o stanoviska EIA vydané dle zákona 244/1992 Sb., jsou potenciálně ohroženy současným stavem, kdy prozatím nebylo dosaženo shody mezi Českou republikou a zástupci DG Envi Evropské komise na způsobu, jakým by bylo legitimní postupovat při využitelnosti těchto starších stanovisek.
V roce 2016, cituji z toho dále, je celkový objem plánovaných finančních zdrojů na stavbách se stanovisky EIA dle zákona číslo 244/1992 Sb. 11,8 mld., z čehož je 7,5 mld. korun na stavbách, jejichž realizace nebyla dosud zahájena. Z těchto staveb s finanční alokací 7,5 mld. v roce 2016 je stavební povolení vydáno pro stavby s alokací 1,3 mld. korun. Stavebním povolením tak nedisponují stavby, které v roce 2016 měly z rozpočtu SFDI čerpat 6,2 mld. korun. Ještě horší situace bude v roce 2017, kdy se předpokládá celkový objem plánovaných finančních zdrojů na stavbách se stanovisky EIA dle zákona 244 ve výši 26,8 mld. korun, z čehož 24,3 mld. korun se týká staveb, jejichž realizace nebyla dosud zahájena. Z těchto staveb s finanční alokací 24,3 mld. korun v roce 2017 je stavební povolení vydáno pro stavby s alokací 2,75 mld. korun. Stavebním povolením dosud nedisponují stavby, které v roce 2017 měly z rozpočtu čerpat 21,5 miliardy korun.***