(13.00 hodin)
(pokračuje Snopek)
Odborníci vedou mnoho let debaty o tom, zdali je společensky nebezpečnější kouření nebo nadměrečná konzumace alkoholu. My bychom o tom mohli debatovat klidně až do konce volebního období. Faktem však je, že obě tyto legální drogy jsou ve srovnání se svými nelegálními protějšky mnohem méně nebezpečné. Na tom se určitě shodneme napříč politickým spektrem.
A zde jsem u největšího paradoxu tohoto návrhu zákona. O heroinu, pervitinu a dalších nebezpečných drogách v tomto zákoně nenajdete ani slovo. Tři čtvrtiny zákona jsou o alkoholických nápojích a tabákových výrobcích. To nám jasně ukazuje na jistý zmatečný přístup, jaký Ministerstvo zdravotnictví zvolilo k přípravě tohoto zákona. Tento zákon tedy není o ochraně zdraví před škodlivými účinky nejnebezpečnějších návykových látek, ale pouze o ochraně zdraví před škodlivými účinky těch dvou nejméně nebezpečných návykových látek, z čehož je jasné, že už sám název zákona je poněkud zmatečný. A tak bych mohl říci, že vypadá i celý zákon. Prakticky nenajdete paragraf, který by v sobě neobsahoval závažnou právní chybu nebo nesprávnou právní konstrukci. A výsledek je tento návrh zákona, který projednáváme. Je klasickou ukázkou toho, jak nemá probíhat legislativní proces. Troufám si říci, že tento návrh zákona je jeden z nejméně podařených, které Sněmovna projednává.
Návrh zákona je pravým opakem společenské dohody. Výsledek je často obrazem metody, jakou materiál vzniká. Tento zákon nevznikal na základě poctivé debaty - autor návrhu s budoucími uživateli. Psali jej tři úřednice, jeden náměstek ministra a protidrogový koordinátor. Budoucí uživatelé zákona byli naprosto ignorováni. Sice proběhlo jakési formální připomínkové řízení, všechny připomínky odborné veřejnosti z řad pohostinství, maloobchodu, dopravy a místních samospráv byly odmítnuty slovíčkem neakceptováno. Vypořádání připomínek bylo naprosto formální. Takhle zákon prostě vznikat nemá. Výsledkem je pak to, že v téměř každém paragrafu je nějaká právní chyba nebo nesprávná, či dokonce protiústavní konstrukce.
Na rozdíl od předkladatele jsem si dal práci a sešel jsem se zástupci těch, kterých se má zákon týkat a má jejich činnost regulovat, tedy se zástupci hospodských, hoteliérů, provozovatelů maloobchodu, pořadatelů sportovních akcí a taky se zástupci místních samospráv. Na rozdíl od autorů tohoto návrhu zákona chodím mezi normální lidi do hospod a ptám se, co si o tomto návrhu zákona myslí. Výsledkem těchto konzultací s odbornou i laickou veřejností je pak můj komplexní pozměňovací návrh, který jsem předložil ve druhém čtení. Má 33 stran a obsahuje 83 pozměňovacích návrhů, nebo chcete-li hlasovacích bodů. Nejde o žádnou obstrukci, jak jsem často slýchával, ale o pokus poctivě napravit všechny chyby, které se do zákona dostaly, které způsobili autoři a které si nenechali vymluvit v rámci vnějšího připomínkového řízení.
A nyní k jednotlivým pozměňovacím návrhům. Za naprosto skandální považuji způsob, jakým autoři zákona přistoupili k regulaci užívání návykových látek formou místních vyhlášek. Zvolený způsob naprosto popírá zásadu, že zakročovat se má nejintenzivněji proti nejnebezpečnějším jevům. Nejnebezpečnějším jevem je v tomto případě nitrožilní injekce, injekční aplikace tvrdých drog, jako je heroin nebo pervitin. V jejich případě však autoři návrhu zákona nedali obcím pravomoc vykázat jejich uživatele z určitých částí obcí, například od škol, mateřských škol a společenských prostor, zato však navrhují dát obcím pravomoc zakazovat obecně závaznými vyhláškami kouření v obci, a to dokonce i na soukromém pozemku nebo uvnitř soukromých objektů. Takže navrhuji udělat pravý opak, stejně jako to ve vnějším připomínkovém řízení navrhoval Svaz měst a obcí.
Jak vůbec došlo k tomu, že nám takováto nesmyslná úprava byla předložena? Jde o důsledek způsobu práce při tvorbě tohoto návrhu zákona. Návrh zákona byl připravován kabinetně bez účasti odborné veřejnosti, jen mezi několika úředníky ministerstva a protidrogovým koordinátorem. Přijde vám to divné? Mně také. Musíme si ale i připomenout skutečnost, že protidrogový koordinátor je ten, kdo rozděluje několik miliard na takzvanou protidrogovou prevenci. Příjemci jsou nevládní neziskové organizace a vládní protidrogový koordinátor je jejich mluvčím ve vládě. Tito příjemci veřejných peněz nechtějí represi proti tvrdým drogám, to je zdroj jejich obživy. Rádi tedy sesílají hromy a blesky na legální návykové látky, tedy alkohol a tabák, i když z výnosu spotřební daně právě z alkoholu a tabáku jsou ze státního rozpočtu tyto neziskové organizace financovány. Mají ale pocit, že je to neživí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás na chvilku přeruším. Zeptám se, jak dlouhé máte vystoupení, protože mám ambici, aby to všichni věděli, ukončit rozpravu. Nebudeme hlasovat o ničem. Rád bych ukončil rozpravu. Jste poslední přihlášený a v tom případě bych po vašem vystoupení přerušil jednání Poslanecké sněmovny s tím, že bychom měli už potom před sebou při pokračování tohoto bodu v pátek rozhodnutí o proceduře hlasování. Samozřejmě návrh kolegy Lanka na vrácení nebo opakování druhého čtení, který tam padl. Jenom se ptám, na jak dlouho to máte, abychom kolegy mohli informovat.
Poslanec Václav Snopek: Děkuji za dotaz. Asi 20 až 25 minut. Já doporučuji přerušit své vystoupení, že bych ho dokončil v pátek.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: V tom případě ambici nemohu mít, protože samozřejmě nemohu zabránit případným faktickým poznámkám nebo reakcím na vaše vystoupení. Takže se omlouvám, ale v tom případě vyhlásím polední přestávku, i když o třetím čtení můžeme jednat do 14 hodin, ale nepředpokládal jsem, že vaše vystoupení bude tak dlouhé. Děkuji.
Přerušuji jednání do 14.30. Pokračovat budeme pevně zařazenými body pana ministra spravedlnosti, to jest body 57, 58, 59, 60, 61, 233, tj. vrácený Senátem, a poté by byl bod č. 17, což je druhé čtení ochrany přírody a krajiny.
(Jednání přerušeno ve 13.07 hodin.) ***