(9.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Takže paní ministryně si přeje vystoupit, ale s jiným textem. Je tomu tak? Takže prosím, máte slovo ještě jednou.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Omlouvám se za záměnu důchodového pojištění a důchodového pojištění.
Předseda PSP Jan Hamáček: Jsme v bodě 167, zákon č. 155/1995 Sb. Ale to jsou oba, pardon.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Takže znova. Vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, obsahem tohoto návrhu je tedy zákonná úprava pravidel zvyšování vyplácených důchodů. A já zde navrhuji, aby se vládě navrátilo zmocnění, které už zde bylo po dobu asi 15 let, a to rozhodnout případně o vyšším zvýšení, než jaké je podle stanovených pravidel, avšak jen do určitého limitu. A ještě znova připomínám, že taková situace bez horního limitu, takové zmocnění vlády zde platilo do roku 2011.
Myslím, že toto na úvod stačí. Chtěla jsem jenom říci, že zde podporuji pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který se týká navýšení limitu, do kterého by tu valorizaci mohla vláda zvýšit. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám rozpravu a mám tady jednu přihlášku, to je přihláška pana poslance Vilímce. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi předně, abych ještě ve třetím čtení odůvodnil pozměňovací návrh předložený pod písmenem A, a to i v té souvislosti, že garanční výbor pro sociální politiku k těmto návrhům podaným poslanci Vladislavem Vilímcem a Adolfem Beznoskou nepřijal žádné stanovisko.
Ale ještě předtím mi dovolte načíst legislativně technickou úpravu k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod bodem A3 i na základě doporučení garančního výboru. Tedy načítám úpravu v bodě A3 tak, že v návětí tohoto bodu slova "bod 3 zní" se nahrazují slovy "dosavadní bod 2 zní". Odůvodnění znění navrhované bodu je totiž v návrhu zákona uvedeno v bodě 2. Takže to jsem načetl tuto legislativně technickou úpravu.
Jinak ten pozměňovací návrh, který jsme podali, v bodě A1, zvyšuje tzv. základní výměru důchodů, a to ve dvou alternativách, ve dvou variantách. Na 10 % průměrné mzdy, popř. na 9,5 % průměrné mzdy. V současné době je základní výměra důchodu 9 % z průměrné mzdy a činí v letošním roce 2 440 korun, což ani po započítání minimální částky procentní výměry důchodu ve výši 770 korun nedosahuje životní minimum jednotlivce.
Jak koneckonců vyplývá i z tzv. Zelené knihy o státních důchodech a jejich zvyšování představené důchodovou komisí, kterou ustanovila paní ministryně, nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak ta píše, že starobním důchodcům s nejnižšími důchody základní výměra státních penzí neposkytuje dostatečné prostředky k důstojnému životu. Tak to přesně popisuje důchodová komise. Podle důchodové komise je tedy třeba buď zvýšit základní výměru tak, aby byla alespoň na úrovni životního minima, což činí 3 410 korun, a považovat ji za minimální hranici jakési ochrany před nouzí, nebo ji pak úplně zrušit a nahradit jiným mechanismem. To jsou návrhy důchodové komise.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ale v této věci nic nepředložilo a alespoň při projednávání návrhu na výboru pro sociální politiku namítlo, že zvýšení základní výměry důchodů o shodnou částku by se týkalo všech důchodů. Tedy i důchodů nadprůměrných. Možná by bylo dobré si uvědomit, kolik to navýšení vlastně činí, na těch 10 %, popř. 9,5 %. V prvním případě na těch 10 % činí z propočtu letošního roku 270 korun měsíčně. V případě 9,5 % je to 130 korun měsíčně. To úplně nejsou žádné astronomické částky, byť samozřejmě představují dopad do státního rozpočtu. V případě druhé varianty se dopad pohybuje kolem 3,5 mld. korun. V případě 10 % pak logicky dvojnásobek této částky. Na druhé straně vládní Česká strana sociálně demokratická navrhuje zvýšení limitu, do kterého může vláda valorizovat důchody, na 2,7 % z vládou původně uvažovaných 1,7 %. A alespoň její představitelé na výboru pro sociální politiku mluví o snaze zvýšit důchody o 300 korun měsíčně. V takovém případě by se jednalo navíc o 4,3 mld. korun ročně oproti původnímu návrhu, jak sami na výboru uvedli.
Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a kolegové, že v současné době se nabízí příležitost zvýšit dle návrhu koneckonců samotné důchodové komise základní výměru důchodu tak, aby lépe odrážela alespoň minimální hranici pro důstojný život penzistů.
K dalšímu návrhu pod bodem A3 bych chtěl uvést, že ten považuji zvláště poté, co tady padl návrh na zvýšení té hranice, limitu, do kterého může vláda rozhodovat, za skutečně potřebný. Koneckonců i tento pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka ukázal důležitost určité záklopky, která by měla existovat pro počínání jakékoli vlády v této oblasti. Paní ministryně v prvním i ve druhém čtení mluvila o tom, že v době, kdy vlastně vlády mohly mimořádně zvýšit důchody bez omezení, se tak stalo pouze dvakrát. To je pravda. Nechci zde analyzovat míru zodpovědnosti předchozích vlád ani posuzovat míru zodpovědnosti současné vlády ani ekonomické podmínky, ve kterých se minulé vlády pohybovaly. V každém případě však v té době, ano, nebyl nastaven žádný limit, tudíž ze zákona nevyplývalo, jaký že limit valorizace se považuje ještě za přiměřený, ještě za tzv. podle zákona adekvátní. Zdali je to 1,5 % nebo 2 %. Ten návrh, jak jej předložila vláda a vlastně ještě umocňuje jeden z koaličních partnerů, říká: Můžete očekávat, že vláda bude zvyšovat důchody o 1,7 %, resp. podle návrhu pana poslance Sklenáka o 2,7 %. Tak je to fakticky nastaveno a k tomuto limitu se zacílí politická i společenská pozornost. Dokonce si myslím, že pokud vláda chtěla obnovit kompetenci vlády, tak neměla stanovovat raději žádný limit.
Na druhé straně, když se podívám na ten návrh na nastavení limitu, který je zde předložen, důchodci vlastně nemají zaručenu nějakou minimální valorizaci svých důchodů. Proto navrhujeme, aby zvýšení vyměřených důchodů o 1,2 %, což je zhruba 130 až 140 korun, bylo zákonem garantováno, pokud by podle automatického propočtu dle růstu průměrných mezd a růstu indexu spotřebitelských cen vyšla nižší částka. Jsem přesvědčen, že taková úprava by byla pro důchodce výhodná a z hlediska dopadu na státní rozpočet ještě přiměřená. Koneckonců zase něco podobného navrhovala paní ministryně v materiálu pro koaliční jednání ke zvyšování příjmů důchodců po roce 2016. V případě, že by vláda ale chtěla zvýšit valorizaci o více než 1,2 %, tak by k tomu do limitního pásma 1,8 % potřebovala souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Zvláště poté, co se objevil návrh na zvyšování limitu valorizace důchodů pro vládu, považuji zavedení takového kontrolního mechanismu Poslanecké sněmovny za nezbytné, za správné a vůči veřejným financím za odpovědné. ***