(15.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Já jenom nevím, jestli z pohledu pravice je dobré vytahovat téma těch daňových slev na děti a na manželku u OSVČ, protože, já už jsem to tady říkal jednou, byla to pravicová vláda, která u živnostníků tyto slevy zrušila. To nebyla moje vláda ani minulá sociálně demokratická vláda. Byla to pravicová vláda, která ty slevy zrušila s argumentem, že potřebuje peníze do státního rozpočtu. Čili mně připadá teď trošku pokrytecké, když přichází konkrétně teď Občanská demokratická strana a říká - my to těm živnostníkům vrátíme. Tak jestli se na tom shodneme, tak to udělejme. Ale proč jim to musíme vracet? Vůbec bychom jim to nemuseli vracet, kdyby tehdy pravicová vláda ty slevy nezrušila.
A současně je potřeba jasně říci, že pokud jde o odvody na sociální a zdravotní pojištění, tak živnostníci v průměru odvádějí méně než zaměstnanci. V tom spočívá výrazná preference, kterou už dnes mají z hlediska odvodů do veřejných rozpočtů. To je realita.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení času. A nyní prosím k mikrofonu paní poslankyni Adamovou, aby přednesla svoji interpelaci na pana premiéra ve věci respektování rozhodnutí soudu. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vážený pane premiére, minulý čtvrtek vypršela lhůta, do které podle pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 měla ČSSD zaplatit 337 mil. korun bývalému advokátovi Zdeňku Altnerovi za služby ve sporu o Lidový dům. Samozřejmě tady asi nemusím připomínat zrovna vám, o čem v tomto sporu šlo a jak se vyvíjel. Nicméně soud rozhodl zcela jasně. Bylo pouze na sociální demokracii, jaké podmínky ve smlouvě s advokátem stanoví a podepíše. Stanovená odměna odpovídala platným zákonům a bývá běžně užívaná. Soudkyně sice připustila, že šestnáctileté trvání soudu způsobil pouze Zdeněk Altner, sociálním demokratům ale podle ní nikdo nebránil, aby sporné peníze uložili do úřední úschovy. ČSSD totiž zaplatila Altnerovi v roce 2000 jen část odměny, a to 17 mil. korun. Zbytek odměny dala do úschovy. Ovšem nedala mu nikdy nic z podílu na nájemném Lidového domu, i když takový slib podepsala. Ačkoliv se dlužná částka vyšplhala do závratných výšin, ČSSD musí jako každý jiný subjekt nebo jedinec v tomto státě respektovat pravomocný rozsudek soudu.
Nejde mi tedy vůbec o to, s kým byl váš soud veden, vůbec nechci ani být obhájcem pana Altnera. Jde mi o výsledek tohoto soudního sporu a šlo by mi o něj, i kdyby byl veden s kýmkoli jiným, pokud by výsledkem byl stejný postoj ČSSD, jaký zastáváte k tomuto soudnímu rozhodnutí.
Vážený pane premiére, zachová se ČSSD tak, jak se na stranu, která se hlásí k právnímu státu a která i svůj program do voleb roku 2013 zaštítila heslem "prosadíme dobře fungující stát", sluší a patří, nebo bude dávat dále občanům České republiky signál, že ani pravomocné rozhodnutí soudu pro ně nemusí být směrodatné a že jej nemají respektovat, že dluhy se platit nemusí? Uvědomte si, jaký signál tím vysíláte směrem právě k veřejnosti. (Předsedající upozorňuje na čas.) Jak můžete po lidech chtít, aby oni chtěli a respektovali rozsudky soudů a důvěřovali české justici, když to sami neděláte? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní poslankyně. A poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, samozřejmě že dluhy se platit musí a to vůbec nikdo nezpochybňuje. My jsme si ale od pana Altnera žádné peníze nepůjčili. My tady čelíme rozhodnutí soudu, které je do značné míry bezprecedentní a které ukládá sociální demokracii, aby platila za služby, které nikdy nedostala. To je ten velký problém, který tady je. Samozřejmě uznávám, kdybychom si od pana Altnera půjčili peníze, tak je nesporné, že bychom tyto peníze měli vrátit. Ale tady je soudní proces, který trvá šestnáct let a ještě neskončil. A není možné, aby se sociální demokracie ani kterýkoli občan České republiky vzdali dopředu svých práv.
Chci také říci, že sociální demokracie v roce 2000 ihned po potvrzení nároku na své tradiční sídlo zaplatila tehdy ještě advokátovi Altnerovi přes 50 mil. korun. Čili není pravda, že by sociální demokracie panu Altnerovi nic nezaplatila. Zaplatili jsme mu tehdy přes 50 mil. korun, to v roce 2000 byla výrazná finanční částka. Není naší vinou, že o velkou část této částky se pan Altner dodnes soudí s dalšími dvěma advokáty, které si na tuto věc zjednal. To znamená, sociální demokracie není jediná, s kým se pan Altner soudí, ale jsou tady i tehdejší právní zástupci, se kterými on spolupracoval a se kterými se soudí o část z těch 50 mil. korun, které tehdy byly sociální demokracií složeny.
Sociální demokracie v tom průběhu šestnáct let odmítala další nároky, požadavky, s nimiž Altner postupně přicházel. Tyto jeho nároky neuznala a ve všech případech s výjimkou tohoto jediného byl Altner u soudu neúspěšný. Jenom připomínám, že před deseti lety požadoval za své služby po České straně sociálně demokratické dokonce 20 mld. korun.
Sociální demokracie bude postupovat v souladu se zákony České republiky. Podali jsme dovolání k Nejvyššímu soudu. Požádali jsme o odklad výkonu rozhodnutí, resp. o odklad právní moci, tzn. soudní spor v této věci ještě neskončil a my využíváme práv, které v rámci zákonů České republiky máme k dispozici, prostě proto, že ten rozsudek nepokládáme za správný a nepokládáme ho za spravedlivý. Odvolací řízení u Městského soudu v Praze trvalo dvanáct let. Dvanáct let rozhodoval Městský soud v Praze a rozhodoval pouze na základě kroků a obstrukcí ze strany bývalého advokáta Altnera. Dokonce i tento městský soud konstatoval ve svém rozhodnutí, že to, že se to odvolací řízení protahovalo dvanáct let, nebyla vina sociální demokracie, ale bylo to výhradně v důsledku kroků, které podnikal advokát Altner. A přece není možné, aby za dvanáctileté protahování tohoto soudního řízení platila pouze jedna strana. Ten rozsudek není spravedlivý, a právě proto sociální demokracie podala dovolání k Nejvyššímu soudu a samozřejmě se plně podřídíme rozhodnutí Nejvyššího soudu v této věci a budeme postupovat v souladu se zákony.
V této chvíli uspokojujeme exekuční příkazy od věřitelů bývalého advokáta Altnera. Uspokojujeme je v pořadí, jak budou nabývat právní moci. Na nás se totiž obrátily subjekty, kterým bývalý advokát Altner dluží finanční prostředky. A v této situaci sociální demokracie musí postupovat tímto způsobem. Tím také budeme vyhovovat usnesení soudu, neboť budeme postupně tyto nároky platit, a tím se také snižuje pohledávka bývalého advokáta Altnera vůči sociální demokracii.
To je tedy postup, který volíme. Je to postup v souladu se zákony České republiky. A musím říci, že bych nepřál nikomu, aby se dostal do této situace, kdy je konfrontován s takto zjevně nespravedlivými soudními rozhodnutími a nespravedlivým postupem, s jakým je nyní konfrontována sociální demokracie.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Já se tedy zeptám velmi stručně. Pane premiére, věříte v to, že soudy v České republice jsou funkční a nezávislé? A mají tomu tedy takto věřit i naši občané?
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana premiéra o odpověď.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já chci věřit v to, že soudy jsou nezávislé. Demokratický stát musí počítat s tím - a jeho fungování je podmíněno tím, že existuje nezávislá justice, do jejíhož rozhodování neingeruje žádná jiná politická moc. Ani Poslanecká sněmovna ani vláda ani jakékoli privátní nebo jiné politické zájmy. To je samozřejmě páteř demokratického právního státu. Ale to neznamená, pokud věřím v nezávislou justici, že nemohu polemizovat s konkrétními rozhodnutími konkrétních soudních senátů nebo konkrétních soudců v rámci procesu nalézání práva. A znovu zdůrazňuji, v tomto sporu, který je silně medializován, nejsme na konci tohoto soudního sporu. Jsme v procesu rozhodování. Právě proto, že nejsme na konci, tak zde existují procesní práva, která mohou jednotlivé strany využít. A je jenom na nich, jestli se rozhodnou tato práva využít, či nikoliv. Takže ten proces není u konce, nebylo dokončeno nalézání práva v rámci našeho právního a ústavního systému. ***