(14.10 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dále s přednostním právem pan předseda Mihola.
Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych požádat o pevné zařazení bodu 66, sněmovní tisk 712, to je zákon o vinohradnictví, na dnešek, a to po pevně zařazených bodech. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Další přednostní právo nevidím. V tom případě budeme postupovat podle písemných přihlášek. Paní poslankyně Havlová a připraví se pan poslanec Kádner... Pardon, paní poslankyně... Paní poslankyně Černochová se hlásí z místa. Výborně, vystoupíte podle pořadí. Prosím.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, vážení ministři a ministryně, navrhuji přednostně projednat bod 119, sněmovní tisk 621, zákon o referendu k imigračním kvótám Evropské unie. Navrhuji ho projednat dnes jako první bod.
Referendum o odmítnutí unijních kvót je jedinou šancí, jak zastavit kolaboraci české vlády s madam Merkelovou a Bruselem. Evropská unie tlačí naši zemi opět do kouta. Je zřejmé, že se nezadržitelně připravuje půda pro superkvóty. Nejvyšší rozhodovací pravomoc o udělování azylu má dostat na starost takzvaná kancelář pro podporu azylu. Jak už je zřejmé z jejího názvu, cílem není azyl regulovat, ale podporovat. Tento cíl minulý týden posvětil i Evropský parlament, který velkou většinou tento šílený nápad odsouhlasil, a to dokonce za souhlasu některých českých europoslanců. My chceme, aby tyto snahy naši občané v referendu zablokovali.
Pan premiér Sobotka uvedl, že se Česko bude bránit trvalých kvótám všemi způsoby. Tato slova byste mohli lehce zaměnit s jeho slovy z podzimu minulého roku, kdy prohlašoval, že Česká republika využije všech možností, jak kvóty odmítnout. Řekl je jen krátce předtím, než se úmyslně nechal přehlasovat na Radě, a tím závažně ohrozil Českou republiku. Jaké je skutečné pozadí, jsme se dozvěděli ze zveřejněných soukromých mailů pana premiéra. Státní tajemník Prouza premiéru Sobotkovi píše: "Prostor pro vyjednávání podle nedělní dohody s Junckerem byl do včerejška a my jsme se ho rozhodli nevyužít, i když byli ochotni nám vyjít vstříc". Postup je dnes stejný jako postup loni. I teď se chystá balamucení občanů, že vše je pod kontrolou a že vláda bojuje. Pak bude následovat jakoby překvapení, že to opět nevyšlo.
Nejde jen o kvóty. Českou republiku ohrožuje i dohoda s Tureckem, kvůli které se má už od 1. července zavést bezvízový styk pro turecké občany. Zavést bezvízový styk s takto nebezpečnou zemí, která navíc skrytě spolupracuje s Islámským státem, je podle mnohých bezpečnostních expertů šílenstvím. Vláda přesto tento krok učinila. A to přesto, že výbor pro evropské záležitosti i plénum Sněmovny přijalo usnesení proti bezvízovému styku. Výbor se usnesl na tomto - cituji: "Výbor vyzývá vládu, aby odmítla zavedení bezvízového styku s Tureckem." Tento postoj Sněmovna potvrdila, když na plénu přijala usnesení - cituji: "Poslanecká sněmovna odmítá dohodu předsedů vlád členských zemí Evropské unie, která se týká zrušení vízového režimu pro turecké občany nejpozději do konce června 2016." Premiér Bohuslav Sobotka nerespektoval ani usnesení Sněmovny ani usnesení výboru a na jednání Evropské rady pro schválení bezvízového styku s Tureckem hlasoval.
Jak už jste se dozvěděli z dopolední tiskové konference, vzhledem k výše uvedenému jsme byli nuceni podat na jednání vlády trestní oznámení ze spáchání trestného činu obecného ohrožení, obecného ohrožení z nedbalosti a maření úkonů úřední osoby z nedbalosti. Je totiž zřejmé, že v důsledku schválení dohody o bezvízovém styku s Tureckem a povinného přerozdělovacího mechanismu migrantů byly poškozeny zájmy České republiky a zejména ochrana bezpečnosti České republiky.
Za situace, kdy pan premiér nerespektoval usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a jednal v přímém rozporu s jejím usnesením, ztížil zajištění bezpečnosti v České republice. Rovněž tak narušil bezpečnost České republiky, když fakticky podepsal bianko šek pro příliv zatím neupřesněného počtu osob z Turecka a současně dalších osob dle přerozdělovacího mechanismu. Tím podstatně ohrozil obranyschopnost a vnitřní bezpečnost České republiky.
Navrhuji projednat dnes jako první bod. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec Kádner a připraví se paní poslankyně Hnyková.
Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chtěl bych navázat na své předřečníky, kteří hovořili o petici proti imigračním kvótám. Chci přednostně zařadit nový bod, v kterém nám vláda odpoví na jeden z hlavních požadavků oné 250tisícové petice, a to sice na ochranu českých hranic. Proto navrhuji zařadit nový bod s názvem Informace vlády k ochraně českých hranic. Bod navrhuji zařadit dnes jako první nebo další bod dnešní schůze.
Úsvit s Blokem proti Islámu požaduje dlouhodobou ochranu hranic už od loňského léta. Na toto téma jsme pořádali již dva semináře, ze kterých vyplynulo několik velmi důležitých závěrů. V první řadě je to konstatování, že Česká republika v současné době nemá kapacity ani techniku na dlouhodobé zabezpečení státních hranic. Policie České republiky, která má ochranu primárně na starosti, provádí zvýšenou ochranu pouze na úkor plnění svých povinností ve vnitrozemí. Je pravda, že s ochranou hranic může policii pomoci armáda České republiky, ale pouze krátkodobě. Primárním úkolem armády totiž není chránit české hranice. To je primární úkol pro Policii České republiky. Armádu na ochranu hranic můžeme určitě nasadit v případě masivní migrace, stejně jako to udělali v Maďarsku, Slovinsku nebo Rakousku. Není to ovšem dlouhodobé řešení. Dle odhadů, které jsme na našem semináři slyšeli, je armáda schopna chránit hranice cirka půl roku. Pak už to zasahuje do její schopnosti zasahovat v zahraničí, do schopnosti výcviku nebo třeba do schopnosti pomáhat při živelních katastrofách. Nasazením na hranicích se omezuje například i její schopnost střežit klíčové objekty. Neudržitelná situace, kdy dojde k souběhu krizových událostí. Vezměte si hypotetický scénář - armáda nasazená na protiteroristická opatření, do toho jarní povodně a hranice pod náporem masové migrace. Tento scénář, který může klidně nastat, by napnul bezpečnostní složky na neudržitelné maximum.
Naše volání po ochraně hranic není voláním po stavbě plotu, jak se nás snaží někteří obvinit. K ochraně hranic je naopak třeba tří tisíc nových pohraničních policistů. Tito policisté musí mít k dispozici moderní technologie, jako jsou drony, radary a další, které odliší imigranty od houbaře a které provádějí monitoring pohybu přes hranice na dálku. V zázemí jsou také třeba sklady mobilních zátarasů, které musí být připraveny k použití. Toto řešení není žádným experimentem. Tento moderní koncept chrání už mnoho rizikových hranic po celém světě. Cílem rozhodně není zabetonovat se. Cílem je zavést inteligentní ochranu českých hranic, které připraví Českou republiku na ohrožení, kterým reálně čelíme. Cenu takového řešení odhadujeme na přibližně 8 miliard korun včetně všech zásadních investic.
Chci tedy zdůraznit, že žádné evropské řešení ochrany hranic nefunguje. Všechna opatření na ochranu hranic byla přijata na úrovni národních států, ať už jde o Maďarsko, Makedonii, nebo Slovinsko. My se k ochraně hranic musíme postavit stejně, protože se o nás nikdo jiný nepostará.
Děkuji za pozornost. ***