Středa 4. května 2016, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
61.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení
soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 753/ - prvé čtení
I tento návrh zákona z pověření vlády uvede pan ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Robert Pelikán Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, v tomto případě se jedná o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU, přičemž implementační lhůta je stanovena do dne 4. 10. 2016. Směrnice se týká zajištění a odčerpání majetku v trestním řízení. My jsme z větší části byli již dopředu v souladu s tou směrnicí. Přece ovšem určité zásahy jsou nezbytné.
Jde v prvé řadě o doplnění nového ochranného opatření zabrání části majetku, které lze uložit, pokud pachatel byl uznán vinným úmyslným trestným činem s horní sazbou nejméně čtyři roky nebo vyjmenovanými trestnými činy, snažil se získat nebo získal majetkový prospěch a byly zjištěny další skutečnosti, na jejichž základě má soud za to, že určitý majetek pachatele má původ v trestné činnosti. Typický je hrubý nesoulad mezi zákonnými příjmy a majetkovými poměry pachatele. Zároveň potom, to je ten druhý prvek návrhu, se posilují právní záruky zase naopak v případě zajištění movitých věcí, které jsou nástrojem nebo výnosem z trestného činu, tím, že se tam zavádí forma rozhodnutí o zajištění, nebo pro niž se zavádí forma usnesení, proti které je přípustná stížnost, a o té rozhoduje soud. Čili něco, co dosud nebylo pod takovouto kontrolou soudu, tak se pod ní dostává, což považujeme také za prospěšné.
Děkuji a prosím o podporu.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Nyní prosím zpravodajku pro prvé čtení paní poslankyni Helenu Válkovou, aby se ujala slova. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, v podstatě tady bylo řečeno to podstatné, čeho se týká novela. Pro vaši lepší informovanost myslím, že je třeba upozornit i na to, že některá připomínková místa navrhovala tuto problematiku upravit samostatným zákonem právě s ohledem na její zásadní povahu, protože jde o odčerpávání majetku způsobem, na který náš právní řád zatím není zvyklý, kdybych to vyjádřila takto srozumitelně.
V zásadě jde o dvě fáze. Tou první je zajišťovací fáze, kdy je účelem takový podezřelý majetek identifikovat a zajistit. Tím podezřením mám na mysli, že jde o výnos z trestné činnosti nebo nějaký nástroj, který má sloužit ve finanční podobě trestné činnosti. A druhá fáze, ta už se týká definitivního odčerpání pachateli nebo i jiné osobě na základě pravomocného rozhodnutí. Takže novela se týká jak příslušných zajišťovacích institucí v rámci trestního řádu, to znamená, že se nově nastavují podmínky, za kterých příslušné orgány činné v trestním řízení rozhodují o zajištění, tak i samozřejmě příslušná ustanovení trestního zákoníku, která musí být doplněna, kdy soud rozhoduje prostřednictvím nového opatření o definitivním odčerpání majetku pachatele.
Já sama bych byla pro samostatný zákon, nicméně právě s ohledem na implementační lhůty je možné to udělat, čili implementovat, už v rámci stanovených časových harmonogramů pouze prostřednictvím novel trestního řádu a trestního zákoníku. Zákon by měl nabýt účinnosti 1. října 2016 s výjimkou části osmé, která má nabýt účinnosti až 1. května 2017. Čili praxe bude mít dostatek času se připravit na změnu.
Takže přijetí vládního návrhu podporuji i v této podobě novel trestního řádu a trestního zákona, čili nikoli samostatného zákona. Nicméně doporučuji zpřesnit znění té novely tak, aby lépe vyjadřovala sledovaný účel a postihovala skutečně výhradně jen takové případy, kdy se zjistí hrubý, nikoli, jak je navrhováno v podstatě, jak já jsem tomu tedy porozuměla ze znění z důvodové zprávy, jakýkoli nepoměr mezi hodnotou majetku a zákonnými příjmy pachatele ve sledovaném období. To lze například v rámci pozměňovacího poslaneckého návrhu nebo ještě v rámci projednání na ústavněprávním výboru s Ministerstvem spravedlnosti - ostatně to původně v tomto smyslu i předložilo návrh, ale ten byl nějak v Legislativní radě zase pozměněn. Čili explicitně by zde byl vyjádřen hrubý nepoměr mezi hodnotou majetku a zákonnými příjmy pachatele, což by odpovídalo i znění jiného ustanovení odst. 4 téhož § 102a, o kterém teď hovořím, to už hrubý nepoměr obsahuje, a judikatura by určitě potom vodítko pro výklad pojmu hrubý poměr brzy nabídla.
Podobně je tomu i ohledně doplnění výčtu osob, u nichž přichází v úvahu zabrání části majetku, to je § 102a odst. 2 a 3, o osobu blízkou. Právě si myslím, že s ohledem na závažnost takového zásahu do vlastnického práva by i v tomto případě bylo namístě požadovat u blízké osoby předchozí vědomí o důvodech takového převedení věci. Čili aby se prokázalo, že i blízká osoba s ohledem na své poměry a okolnosti celého případu mohla nebo měla vědět o tom, že na ni převádí pachatel část svého majetku právě proto, že ten majetek je získán způsobem nelegálním, například z trestné činnosti.
Takže kdybych to shrnula, rozhodně si myslím, že navrhovanou novelu bychom měli podpořit. Měla by být postoupena do druhého čtení s tím, že ještě precizace její právě v zájmu lepšího vyjádření, o co nám tady jde, a současně i rozšíření určitého okruhu o osoby blízké, které tam budou výslovně specifikovány, jí prospěje, a proto doufám, že v průběhu druhého čtení ta novela ještě dozná určitých změn. Ale co do podstaty a hlavního účelu samozřejmě zůstane, pokud ji takto dneska odsouhlasíme, nebo by mohla zůstat a měla zůstat zachována. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce. Otvírám obecnou rozpravu, do které neeviduji žádnou přihlášku. A pan poslanec Vondráček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom v rámci debaty velice stručně. Jedná se o implementaci evropské směrnice a máme tu danou nějakou lhůtu, která uplyne 4. 10. 2016. Ten zákon tu, pravda, neleží dlouho, leží tu od 29. března, ale v každém případě bych se přimluvil a budu navrhovat zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a eviduji jeho návrh. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova pana ministra, případně paní zpravodajky. Není tomu tak. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výboru k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Není tomu tak.
Zahajuji hlasování o přikázání tohoto návrhu ústavněprávnímu výboru jako garančnímu. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 443, přihlášeno je 158 poslankyň a poslanců, pro 137, proti žádný. Návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Není tomu tak.
V obecné rozpravě zazněl návrh na zkrácení lhůty k projednání podle § 91 odst. 2 a 3 na 30 dnů. Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty na 30 dnů. Pardon. Prohlašuji toto hlasování za zmatečné. Je tu žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.
Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty k projednání na 30 dnů. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 445, přihlášeno je 139 poslankyň a poslanců, pro 76, proti 17. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh byl přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru jako garančnímu a zkrátili jsme lhůtu k projednání na 30 dnů. Děkuji panu ministrovi i paní zpravodajce a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.
Dalším bodem našeho jednání je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.