Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

167.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 725/ - třetí čtení

Prosím paní ministryni práce a sociálních věcí a pana zpravodaje garančního výboru, kterým je pan poslanec Zavadil. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny v tisku 725/2, byl vám doručen 12. dubna 2016. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako tisk 725/3.

Zeptám se paní ministryně, zda si přeje vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Pokud ano, tak má samozřejmě možnost. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, toto třetí čtení je opravdu mimořádně zajímavě načasované vzhledem k situaci v Moravskoslezském kraji. Já bych tedy ráda připomněla, že obsahem toho návrhu je stanovení důchodového věku horníků v hlubinných dolech a uranových dolech v nižší výměře, než je obecný důchodový věk, a tím snížením důchodového věku... (Zpravodajova námitka mimo mikrofon.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Takže paní ministryně si přeje vystoupit, ale s jiným textem. Je tomu tak? Takže prosím, máte slovo ještě jednou.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Omlouvám se za záměnu důchodového pojištění a důchodového pojištění.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jsme v bodě 167, zákon č. 155/1995 Sb. Ale to jsou oba, pardon.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Takže znova. Vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, obsahem tohoto návrhu je tedy zákonná úprava pravidel zvyšování vyplácených důchodů. A já zde navrhuji, aby se vládě navrátilo zmocnění, které už zde bylo po dobu asi 15 let, a to rozhodnout případně o vyšším zvýšení, než jaké je podle stanovených pravidel, avšak jen do určitého limitu. A ještě znova připomínám, že taková situace bez horního limitu, takové zmocnění vlády zde platilo do roku 2011.

Myslím, že toto na úvod stačí. Chtěla jsem jenom říci, že zde podporuji pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka, který se týká navýšení limitu, do kterého by tu valorizaci mohla vláda zvýšit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Otevírám rozpravu a mám tady jednu přihlášku, to je přihláška pana poslance Vilímce. Takže pane poslanče, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi předně, abych ještě ve třetím čtení odůvodnil pozměňovací návrh předložený pod písmenem A, a to i v té souvislosti, že garanční výbor pro sociální politiku k těmto návrhům podaným poslanci Vladislavem Vilímcem a Adolfem Beznoskou nepřijal žádné stanovisko.

Ale ještě předtím mi dovolte načíst legislativně technickou úpravu k pozměňovacímu návrhu evidovanému pod bodem A3 i na základě doporučení garančního výboru. Tedy načítám úpravu v bodě A3 tak, že v návětí tohoto bodu slova "bod 3 zní" se nahrazují slovy "dosavadní bod 2 zní". Odůvodnění znění navrhované bodu je totiž v návrhu zákona uvedeno v bodě 2. Takže to jsem načetl tuto legislativně technickou úpravu.

Jinak ten pozměňovací návrh, který jsme podali, v bodě A1, zvyšuje tzv. základní výměru důchodů, a to ve dvou alternativách, ve dvou variantách. Na 10 % průměrné mzdy, popř. na 9,5 % průměrné mzdy. V současné době je základní výměra důchodu 9 % z průměrné mzdy a činí v letošním roce 2 440 korun, což ani po započítání minimální částky procentní výměry důchodu ve výši 770 korun nedosahuje životní minimum jednotlivce.

Jak koneckonců vyplývá i z tzv. Zelené knihy o státních důchodech a jejich zvyšování představené důchodovou komisí, kterou ustanovila paní ministryně, nebo Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak ta píše, že starobním důchodcům s nejnižšími důchody základní výměra státních penzí neposkytuje dostatečné prostředky k důstojnému životu. Tak to přesně popisuje důchodová komise. Podle důchodové komise je tedy třeba buď zvýšit základní výměru tak, aby byla alespoň na úrovni životního minima, což činí 3 410 korun, a považovat ji za minimální hranici jakési ochrany před nouzí, nebo ji pak úplně zrušit a nahradit jiným mechanismem. To jsou návrhy důchodové komise.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ale v této věci nic nepředložilo a alespoň při projednávání návrhu na výboru pro sociální politiku namítlo, že zvýšení základní výměry důchodů o shodnou částku by se týkalo všech důchodů. Tedy i důchodů nadprůměrných. Možná by bylo dobré si uvědomit, kolik to navýšení vlastně činí, na těch 10 %, popř. 9,5 %. V prvním případě na těch 10 % činí z propočtu letošního roku 270 korun měsíčně. V případě 9,5 % je to 130 korun měsíčně. To úplně nejsou žádné astronomické částky, byť samozřejmě představují dopad do státního rozpočtu. V případě druhé varianty se dopad pohybuje kolem 3,5 mld. korun. V případě 10 % pak logicky dvojnásobek této částky. Na druhé straně vládní Česká strana sociálně demokratická navrhuje zvýšení limitu, do kterého může vláda valorizovat důchody, na 2,7 % z vládou původně uvažovaných 1,7 %. A alespoň její představitelé na výboru pro sociální politiku mluví o snaze zvýšit důchody o 300 korun měsíčně. V takovém případě by se jednalo navíc o 4,3 mld. korun ročně oproti původnímu návrhu, jak sami na výboru uvedli.

Jsem přesvědčen, vážené kolegyně a kolegové, že v současné době se nabízí příležitost zvýšit dle návrhu koneckonců samotné důchodové komise základní výměru důchodu tak, aby lépe odrážela alespoň minimální hranici pro důstojný život penzistů.

K dalšímu návrhu pod bodem A3 bych chtěl uvést, že ten považuji zvláště poté, co tady padl návrh na zvýšení té hranice, limitu, do kterého může vláda rozhodovat, za skutečně potřebný. Koneckonců i tento pozměňovací návrh pana poslance Sklenáka ukázal důležitost určité záklopky, která by měla existovat pro počínání jakékoli vlády v této oblasti. Paní ministryně v prvním i ve druhém čtení mluvila o tom, že v době, kdy vlastně vlády mohly mimořádně zvýšit důchody bez omezení, se tak stalo pouze dvakrát. To je pravda. Nechci zde analyzovat míru zodpovědnosti předchozích vlád ani posuzovat míru zodpovědnosti současné vlády ani ekonomické podmínky, ve kterých se minulé vlády pohybovaly. V každém případě však v té době, ano, nebyl nastaven žádný limit, tudíž ze zákona nevyplývalo, jaký že limit valorizace se považuje ještě za přiměřený, ještě za tzv. podle zákona adekvátní. Zdali je to 1,5 % nebo 2 %. Ten návrh, jak jej předložila vláda a vlastně ještě umocňuje jeden z koaličních partnerů, říká: Můžete očekávat, že vláda bude zvyšovat důchody o 1,7 %, resp. podle návrhu pana poslance Sklenáka o 2,7 %. Tak je to fakticky nastaveno a k tomuto limitu se zacílí politická i společenská pozornost. Dokonce si myslím, že pokud vláda chtěla obnovit kompetenci vlády, tak neměla stanovovat raději žádný limit.

Na druhé straně, když se podívám na ten návrh na nastavení limitu, který je zde předložen, důchodci vlastně nemají zaručenu nějakou minimální valorizaci svých důchodů. Proto navrhujeme, aby zvýšení vyměřených důchodů o 1,2 %, což je zhruba 130 až 140 korun, bylo zákonem garantováno, pokud by podle automatického propočtu dle růstu průměrných mezd a růstu indexu spotřebitelských cen vyšla nižší částka. Jsem přesvědčen, že taková úprava by byla pro důchodce výhodná a z hlediska dopadu na státní rozpočet ještě přiměřená. Koneckonců zase něco podobného navrhovala paní ministryně v materiálu pro koaliční jednání ke zvyšování příjmů důchodců po roce 2016. V případě, že by vláda ale chtěla zvýšit valorizaci o více než 1,2 %, tak by k tomu do limitního pásma 1,8 % potřebovala souhlas rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Zvláště poté, co se objevil návrh na zvyšování limitu valorizace důchodů pro vládu, považuji zavedení takového kontrolního mechanismu Poslanecké sněmovny za nezbytné, za správné a vůči veřejným financím za odpovědné.

Z diskuse a z hlasování na garančním výboru, kde vlastně nebylo přijato žádné stanovisko, ani doporučující ani nedoporučující, vyplynulo, že alespoň některé vládní strany, nebo alespoň jedna z vládních stran je si toho velmi dobře vědoma. Proto bych vás, kolegyně a kolegové, chtěl znovu požádat o zvážení těchto návrhů, které považuji za odpovědné z hlediska růstu důchodů v příštích letech. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Jedna faktická poznámka pana poslance Beznosky a potom paní poslankyně Chalánková. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Pan kolega Vilímec náš pozměňovací návrh velmi obšírně a podrobně vysvětlil a já jsem tady proto, abych zdůraznil - protože vy máte v tom bodě A dvě varianty: variantu jedna a variantu dva. A protože obě dvě mají rozdílný dopad na státní rozpočet, tak bych se přimlouval pro to, až to budete zvažovat, abychom první hlasovali tu variantu dva, jejíž dopad na státní rozpočet je zhruba 3,5 miliardy korun. Logiku pozměňovacího návrhu pan kolega Vilímec vysvětlil a já jenom jsem tady proto, protože jsem rozumný a vím, že 3,5 a 7 miliard je rozdíl a tyto 3,5 miliardy bychom ve státním rozpočtu byli schopni zajistit poměrně bez problémů.

Takže i pro pana zpravodaje jedna taková prosbička, možná že bychom v tom bodu A mohli první hlasovat variantu dvě. A já bych byl strašně rád, kdybyste se pro ni také rozhodli. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Ale předpokládám, že toto je debata o proceduře, takže jakmile se dostaneme k proceduře, tak by bylo potřeba tento návrh zopakovat. Paní poslankyně Chalánková.

 

Poslankyně Jitka Chalánková: Dobrý den, vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové. TOP 09 samozřejmě souhlasí s potřebnou valorizací důchodů, pokud na to stav hospodářství má a je v takové kondici. Nicméně v každém případě souhlasíme pouze pod tou podmínkou, že se k takové valorizaci vysloví Parlament České republiky, protože valorizace i výdaje na důchody jsou vždy vázány na výdaje státního rozpočtu. Je potřeba se podívat na číselnou řadu vývoje deficitu důchodového účtu, který nás čeká. Důchodový účet bude neustále deficitní, a to minimálně 40, ale i více, 50, miliard korun ročně. A v této situaci můžeme začít čarovat o těchto věcech, o kterých zde hovoříme.

Možnost předat kompetenci vládě na stanovení valorizace důchodů, která tady již dříve byla, nicméně vláda Petra Nečase se jí vzdala dobrovolně, protože byla zodpovědná k vývoji státního rozpočtu, hrozí tím, že se může stát, a netvrdím, že je to tím účelem, že přeci jen před volbami bude vláda náchylnější tyto důchody valorizovat třeba i více tím, že bude mít sama tuto kompetenci. Když se podíváte na vývoj inflace a vlastně výpočet, ten vzoreček pro výpočet valorizace důchodů, tak vzhledem k vývoji inflace jste se dopočítali 40 korun. A to nechci domyslet, co by se stalo, kdyby tato inflace nebyla uměle - uměle - podporována a vlastně se ve skutečnosti pohybujeme spíše směrem k deflaci.

Takže ještě jednou upozorňuji, je třeba se chovat zodpovědně k vývoji státního rozpočtu a vidět vývoj číselné řady důchodového účtu na roky dopředu.

TOP 09 nesouhlasí s touto zásadní kompetencí přenosu ze schválení parlamentem na vládu právě z těchto výše uvedených důvodů. Také nesouhlasí s pozměňovacím návrhem pana kolegy Sklenáka, kdy zde již bylo naznačeno nebo řečeno, že pan kolega Sklenák navrhuje zvýšení limitu z 1,7 % na 2,7 %, ba dokonce zde zazněl návrh jiného kolegy zcela bez limitu. Nebudeme s tímto souhlasit.

K návrhům kolegů z ODS máme stanovisko neutrální. Jen bych chtěla upozornit, že pokud se bavíme o zvyšování výpočtu v základní výměře z 9 na buď těch 10 %, což má dopad 7 miliard korun, jak zde zaznělo, anebo z 9 na 9,5 %, to znamená dopad do rozpočtu 3,5 miliardy korun, tak neustále jsme v navyšování výdajů státního rozpočtu, ale bavíme se skutečně o zvyšování právě výpočtu v té základní výměře, to znamená ve zvyšování posílení rovnostářského principu, což je možná méně důležité, protože zde zazněly právě ty obavy z chudoby důchodců, které sdílíme s vámi.

Ale vzhledem k tomu, že tyto výpočty základní výměry důchodu jsou vázány právě na procenta, 9 % z průměrné mzdy, tak se nám zde objevuje právě tento ukazatel průměrné mzdy. A zde se bavíme o tom, že vlastně to nám říká, že průměrná mzda v této společnosti je nízká. Proto už i ty dopady do důchodového účtu jsou takto tristní. Čím to asi může být? Proč jsou takhle nízké průměrné mzdy? Protože hospodářství není konkurenceschopné a protože hospodářství nevytváří dostatečnou přidanou hodnotu. A ten vývoj, který my tímto ještě můžeme posílit a navýšit strukturální deficit uvnitř toho důchodového účtu, bude jen a jen horší.

Takže v tomto jsme poměrně neutrální. A upozorňuji právě na tato rizika.

Návrh této novely zákona o důchodovém pojištění nepodpoříme.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně byla... Nebyla poslední. Pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne. Měl bych dotaz, i když vím, že kolega poslanec mi odpovědět nemusí. Ale vzal jsem si pozměňovací návrh předsedy klubu sociální demokracie pana poslance Sklenáka a chtěl bych se ho zeptat, protože tam je odhad finančních dopadů, a mě to prostě nevychází ten jeho výpočet. Tak jestli by nám mohl přiblížit na mikrofon, jestli bych mohl poprosit, jak přišel na částku 4,6 miliardy, protože v odůvodnění píše, že pokud se aplikuje těch 2,7 %, tak to předpokládá průměrné zvýšení u důchodu o 300 korun měsíčně, což je 3 600 korun ročně. A když známe počet penzistů, tak mi nevyjde částka 4,6 miliardy.

Je tady ovšem taková zvláštní větná konstrukce: "by ve srovnání se současným legislativním stavem vyžádalo dodatečný roční výdaj". A to je proti stavu, který platí k 1. lednu 2016. Pokud ano, tak tvrdím, že ten výpočet není dobře. Nemůže být dobře, protože pak bychom došli k číslu, že máme zhruba 1 200 tisíc penzistů, což máme mnohem víc. Teď nechci počítat všechny skupiny podle jednotlivých druhů.

Takže to je spíš technický dotaz, a proto jsem taky chtěl, aby u toho byl ministr financí, aby zkontroloval a řekl: ano, tento odhad je správný, nebo přibližně správný, je to částka, o které budete za chvíli svým hlasováním rozhodovat.

Nicméně chci vyjádřit stanovisku našeho klubu. Jak jste si všimli i z podrobného zdůvodnění mých kolegů členů sociálního výboru, přistoupili jsme k tomu návrhu konstruktivně. Za prvé jsme navrhli, aby minimální zvýšení bylo 1,2 % díky návrhu pana poslance Vilímce. Taky jsme navrhli, aby se zvýšila základní výměra důchodů ve dvou variantách. Takže to není přístup opozice, která je proti jenom proto, že je to vládní návrh.

Navrhli jsme také minimální pojistku proti kterékoli vládě a pokušení vládě zejména ve volebním roce dělat líbivou politiku. A to je (nesrozumitelné), ale je to minimální. Chci říct, že ten náš spor dneska, který tady vedeme u tohoto návrhu zákona, není o tom, jestli zvýšit důchody a o kolik zvýšit důchody. Opakovaně jsme tady mluvili už v prvém čtení, že jsme připraveni, že bychom doporučili debatu o změně valorizačního vzorce, protože dneska zpoždění mezi růstem ekonomiky a promítnutím růstu a toho, že se státu lépe daří, do penzí je zhruba dvouleté, a to ještě v situaci, kdy roste inflace, může být ještě vyšší a to promítnutí není. A když se ekonomice daří, tak kdo jiný by měl profitovat z toho, že máme vyšší daňové výnosy, než naši senioři? Mnohem více než státní zaměstnanci. Vím, že si u státních zaměstnanců popularitu touto větou nevybuduji, ale jsem přesvědčen, že to je správný princip.

Ale spor, který vedeme, je o tom, kdo má mít kompetenci o tom rozhodovat. A my jsme přesvědčeni, že to je Poslanecká sněmovna a taky Senát, protože zákony standardně probíhají. A že to jde schválit zákon, který mimořádně zvyšuje důchod jinak než podle valorizačního vzorce, o tom jsme se přesvědčili už v tomto volebním období, minimálně jeden takový návrh zákona jsme schválili. To je ten spor, který vedeme.

To je důvod, proč návrh zákona nakonec nepodpoříme. A poprosil bych zejména představitele vládních stran, aby neříkali, že ten, kdo nepodpořil tento návrh zákona, je proti zvyšování důchodů. Není to pravda. Naopak některé pozměňovací návrhy, a možná je podpoříte, od mých kolegů říkají, že minimální zvýšení bude 1,2 %.

Ale poprosil bych, jestli bychom se mohli vrátit k číslům, protože uváděný zvýšený výdaj o 4,6 miliardy prostě není správný a nemůže být správný. Ale nejsem ten, kdo má k dispozici přesná čísla o aktuálním počtu seniorů a podobně. Ale je to jednoduché. Jestliže vezmu počet seniorů krát 3 600 dostanu roční výdaj, ale není to v žádném případě 4,6 miliardy. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolega Sklenák.

 

Poslanec Roman Sklenák: Já zareaguji na ten dotaz. 4,6 miliardy je ten rozdíl mezi stávajícím právním stavem a tím mým návrhem. To znamená, že zákonná valorizace, která je v nějaké předpokládané výši, a můj návrh. A 4,6 miliardy je ten rozdíl. Jinak jsem vycházel z čísel, která mně poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Faktická poznámka pana předsedy Stanjury.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to přesné číslo, které vychází z odhadu. Vy už odhadujete, kolik bude valorizační vzorec na konci roku 2016. Rozumím tomu dobře? Můžete nás s tím odhadem seznámit, kolik to tedy bude dělat, když je navýšení 4,6? Já myslím, že to není korektní debata. Korektní debata by byla: dneska máme nějaký stav, pokud přijmeme tohle a nebude použit standardní valorizační vzorec, znamená to 300 korun měsíčně navíc, což znamená ročně zhruba, kdybych to měl tipnout, někde mezi 7 a 8 miliardami. Ale říkám, že nemám přesná čísla. To je korektní informace. Nijak se nemění obsah pozměňovacího návrhu a není důvod toto číslo skrývat a říkat, že máme nějaký odhad, my ostatní ho nemáme, my si myslíme, že bude takové průměrné zvýšení reálné mzdy, myslíme si, že bude takováto inflace a k tomu ten náš návrh je plus 4,6 miliardy. To prostě není korektní číslo a korektní debata. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě řádná přihláška pana poslance Opálky.

 

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, musím říci, že nás sice ten návrh také překvapil, ale když se to v koalici projednalo, a koalice je předpokládám rozpočtově zodpovědná, tak není důvod, abychom tento návrh nepodpořili.

Co se týká 4,6 miliardy, je to v podstatě navýšení o jeden procentní bod. Když vezmeme celkový objem prostředků, které jsou na důchody, tak to je to 1 % z toho, což si myslím, že poměrně odpovídá.

Závěrem chci jenom říci, že koneckonců jde v případě vlády o politické rozhodnutí, o vrácení se k režimu, který už byl. Jedna z těch brzd při rozhodování bude i schválený rozpočet v kapitole pro výdaje na důchodovém účtu, takže to není zcela bez brzdy, i když to tak navenek vypadá. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pokud nejsou žádné další přihlášky do rozpravy, tak rozpravu končím. Zeptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. V tom případě budeme hlasovat. Prosím pana zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou, a pokud má kdokoliv variantní návrhy, teď je prostor na jejich uplatnění. Nejprve pan zpravodaj.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Děkuji vám, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně a kolegové, já mám teď poměrně usnadněnou situaci vzhledem k tomu, že kolega Vilímec tady velmi podrobně vysvětlil, co znamenají jeho pozměňovací návrhy, a nikoliv jenom jeho, ale i kolegy Beznosky. Já se pak už nebudu věnovat vysvětlování návrhů, které jsou pod bodem A1, A2, ať už jedna varianta, nebo druhá varianta, kde to kolega Vilímec vysvětlil.

Já jenom ještě jednu poznámku k těm 2,7. Prosím vás, to není dogmatické číslo, to je do 2,7.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se obávám, že teď není rozprava. Takže prosím pouze proceduru.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Takže procedura. Napřed bych chtěl říct, že návrh na zamítnutí nebyl podán, takže nebudeme hlasovat o zamítnutí. Pokud se týká legislativně technické opravy, kterou tady navrhl kolega Vilímec, ta je navržena i garančním výborem, on to tady vlastně řekl, kde se doporučuje oprava v bodě A3 tak, že slova "bod 3 zní" se nahrazují slovy "bod 2 zní". To je totožné s tím, co navrhoval kolega Vilímec. (V sále je neklid.)

Pak jsou tady varianty, které kolega Vilímec vysvětloval, kde se jedná o navýšení z 9 % na 9,5 a na 10. Já bych doporučoval, abychom napřed hlasovali o navýšení na 9,5 a poté teprve jako druhou variantu, abychom hlasovali o variantě, která je teď momentálně pod bodem 2, ale která zvyšuje číslo 9 na 10.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně a kolegové, já prosím o klid. Probíhá diskuse o proceduře, věnujme tomu pozornost. Usaďte se na svá místa a poslouchejte.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Pak je tady návrh A3, což je návrh, který hovoří o spodní hranici 1,2 a možnosti až 1,8. Samozřejmě, co je tady napsáno, znamená, že by to muselo projít rozpočtovým výborem, to je varianta A3. A návrh B je návrh kolegy Sklenáka, který to navyšuje z 1,7 na 2,7 %. A potom se hlasuje o návrhu zákona jako celku.

Já myslím, že procedura je vcelku jasná, že je možné požádat, abychom tuto proceduru schválili, pane předsedající, a touto procedurou se řídili při hlasování.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To samozřejmě učiním, ale zeptám se, zda někdo navrhuje nějaký jiný postup. Je to v souladu. V tom případě ještě jednou zazvoním.

 

Budeme hlasovat o tom, že se budeme řídit takto navrženou procedurou.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování má pořadové číslo 417, přihlášeno je 173, pro 167, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

V tom případě prosím pana zpravodaje, aby přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a vždy jak on, tak paní ministryně nám sdělili stanovisko. Prosím, můžeme začít.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Takže první hlasovací procedura by se týkala toho, co navrhl garanční výbor, to je legislativně technické, kde se doporučuje oprava v bodě A3 tak, že slova "bod 3 zní" se nahrazují slovy "bod 2 zní".

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Stanovisko je předpokládám kladné. (Ano.) Paní ministryně? (Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování pořadové číslo 418. Přihlášeno je 174, pro 168, proti nikdo. I tento návrh byl přijat. Dál, prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Teď bychom se vyrovnali s variantami A1 a 2, varianta 2, a A1 a 2, varianta 1. Já bych doporučil, abychom hlasovali o variantě 2, to je navýšení z 9 na 9,5 % výměry. Prosím, pane předsedající, máte slovo.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Hlasujeme teď o návrhu A1 a A2, varianta 2.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Stanovisko výboru - bez stanoviska, protože jsme nepřijali ani jedno ani druhé stanovisko.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Já si jenom ověřuji, že hlasujeme o variantě 2, protože v proceduře, kterou mám já, je uvedena až jako třetí. Dobře.

 

Hlasujeme tedy o variantě 2. Garanční výbor bez stanoviska. Paní ministryně? (Negativní.) Mám tady faktické poznámky, ale to je asi omyl, takže je odmažu.

Teď zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování pořadové číslo 419. Přihlášeno je 173, pro 24, proti 73. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Další by bylo hlasování o návrhu kolegy Vilímce a Beznosky - zvýšení z 9 % na 10.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To je tedy varianta jedna.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Výbor bez stanoviska.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Bez stanoviska. Paní ministryně? (Stanovisko negativní.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 420, přihlášeno je 173, pro 20, proti 79. Tento návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Návrh A3, který znamená, jak už tady vysvětloval kolega Vilímec, že se stanovuje spodní hranice 1,2 a možnost až 1,8 s tím, že to tedy projde rozpočtovým výborem. Bez stanoviska.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně? (Stanovisko negativní.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Jedná se o hlasování 421, přihlášeno je 173, pro 24, proti 80. Návrh nebyl přijat. Další prosím.

 

Poslanec Jaroslav Zavadil: Posledním návrhem, resp. předposledním, je návrh kolegy Sklenáka, který upravuje tu hranici z 1,7 na 2,7. Tady je stanovisko výboru doporučující.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní ministryně? (Stanovisko souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 422, přihlášeno je 172, pro 137, proti 30. Tento návrh byl přijat.

 

Pane zpravodaji, já mám za to, že jsme hlasovali o všech pozměňovacích návrzích? Nikdo nemá námitek. V tom případě budeme hlasovat o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 725, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.

Stanoviska? (Stanovisko zpravodaje i ministryně souhlasné.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování 423, přihlášeno 171, pro 138, proti 30. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Ještě než pokročíme, tak přečtu omluvy. Omlouvá se pan poslanec Šarapatka do 10.30 z pracovních důvodů, pan ministr vnitra se omlouvá od 9 hodin do konce jednacího dne a paní poslankyně Nováková se omlouvá mezi 9. a 13. hodinou z osobních důvodů. Tolik omluvy.

 

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.